239
ZÁKON
ze dne 27. září 1995,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona České národní rady č. 17/1993 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky č. 1) zní:
„§ 8a
Do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, není dovoleno vstupovat se zbraní;1) tento zákaz se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě.
1) § 2 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.“.
2. V § 11 věta druhá zní: „Předseda okresního soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává prostřednictvím krajského soudu podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu.“.
3. V § 14 se vypouštějí slova „vrchnímu soudu nebo“.
4. V § 15 odst. 1 se za slovo „místopředsedy“ vkladají tato slova: „nebo místopředsedů“.
5. § 16 zní:
„§ 16
Vrchní soudy
a) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy,
b) přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů v případech stanovených zákonem,
c) rozhodují v dalších zákonem určených případech.“.
6. § 17 a 18 se vypouštějí.
7. § 19 zní:
„§ 19
Předseda a místopředsedové vrchního soudu vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející vrchnímu soudu jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda vrchního soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu. Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda vrchního soudu vyjádření před zaujetím stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů (dále jen „stanoviska“) Nejvyšším soudem nebo jeho kolegii.“.
8. § 28 zní:
„§ 28
(1) Nejvyšší soud zajišťuje zákonnost rozhodování soudů tím, že
a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,
b) rozhoduje v jiných zákonem určených případech.
(2) Nejvyšší soud dále rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva. Rozhoduje též v dalších zákonem určených případech.
(3) Nejvyšší soud sleduje pravomocná rozhodnutí soudů a v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska.“.
9. V § 29 odst. 2 se slova „orgánů a organizací“ nahrazují slovy „správních úřadů a jiných orgánů a právnických osob“.
10. V § 30 odst. 2 se vypouštějí slova „senátů Nejvyššího soudu a vrchních“.
11. § 30 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Před zaujetím stanoviska si kolegium může vyžádat vyjádření předsedů vrchních soudů i představitelů správních úřadů a jiných orgánů a právnických osob.“.
12. V § 31 odst. 2 se vypouštějí slova „a generální prokurátor České republiky“.
13. V § 32 odst. 1 se vypouštějí slova „senátů Nejvyššího soudu a vrchních“.
14. V § 39 odst. 2 se slova „předsedy kolegií a předsedy senátů vrchních soudů“ nahrazují slovy „předsedy senátů vrchních soudů“.
15. V § 40 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 7, které zní:
„(4) Nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit postupem podle odstavců 2 a 3, může ministr spravedlnosti po vyjádření předsedy soudu, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, přeložit soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti na jiný soud, dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů nebo změně obvodů soudů.
(5) Podle odstavce 4 lze soudce soudu dotčeného zákonnou změnou podle odstavce 4 přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o jeden stupeň vyššího anebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu, k němuž je soudce k výkonu funkce přidělen. Přeložit soudce podle odstavce 4 lze pouze do šesti měsíců od účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto rozhodnutí; z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně.
(6) Základní plat náležející soudci podle zvláštního zákona,2) který byl přeložen k výkonu funkce k jinému soudu podle odstavce 4, mu zůstává zachován.
(7) Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podle odstavce 4 lze podat podle zvláštních předpisů3) opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 8 a 9.
16. Poznámky č. 2) a 3) zní:
„2) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
3) § 250l a násl. občanského soudního řádu.“.
17. V § 40 odst. 8 se slovo „jen“ nahrazuje slovem „též“.
18. § 40 odst. 9 zní:
„(9) Přidělit nebo přeložit soudce k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu může ministr spravedlnosti jen se souhlasem předsedy tohoto soudu. Souhlas předsedy Nejvyššího soudu se vyžaduje též k přeložení soudce tohoto soudu k nižšímu soudu (odstavec 3).“.
19. V § 41 odst. 2 písm. a) zní:
„a) k využití zkušeností k Ministerstvu spravedlnosti,“.
20. V § 42 odst. 1 písm. a) zní:
„a) ministr spravedlnosti, jde-li o dočasné přidělení soudců k Ministerstvu spravedlnosti nebo k Nejvyššímu soudu,“.
21. V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „jinému vrchnímu“ nahrazují slovy „k vrchnímu“.
22. § 49 odst. 2 zní:
„(2) O dočasném zproštění výkonu funkce soudce rozhoduje ministr spravedlnosti; jde-li o soudce Nejvyššího soudu, činí tak po dohodě s předsedou tohoto soudu.“.
23. § 50 odst. 2 zní:
„(2) Soudce může být uvolněn z funkce předsedy a místopředsedy soudu a předsedy kolegia Nejvyššího soudu tím, kdo jej do této funkce jmenoval.“.
24. V § 52 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Pedagogickou činností podle odstavce 4 se rozumí přednášková nebo jiná vzdělávací činnost vykonávaná pro Ministerstvo spravedlnosti, soudy a státní zastupitelství, nebo z jejich pověření, a obdobná činnost vykonávaná na vysokých školách nebo v rámci soustavy základních a středních škol.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
Čl. II
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.