Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 29.10.2016. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění24.07.2001 – 30.09.2003zrušeno 29.10.2016
249/2001 Sb.

kterou se stanoví požadavky na automatická kontrolní a třídicí vážicí zařízení označovaná značkou EHS

Historické znění
249
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 22. června 2001,
kterou se stanoví požadavky na automatická kontrolní a třídicí vážicí zařízení označovaná značkou EHS
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:
§ 1
Tato vyhláška stanoví požadavky na automatická kontrolní a třídicí vážicí zařízení. Tato vyhláška se nevztahuje na automatická vážicí zařízení pro výpočet ceny zboží a tisk dokladů o ceně a na zařízení pro třídění vajec.
§ 2
Automatická kontrolní a třídicí vážicí zařízení mohou být namísto úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) označena značkou EHS schválení typu a prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze k této vyhlášce, které byly ověřeny postupy stanovenými zvláštním právním předpisem.2)
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha k vyhlášce č. 249/2001 Sb.
POŽADAVKY NA AUTOMATICKÁ KONTROLNÍ A TŘÍDICÍ VÁŽICÍ ZAŘÍZENÍ
1. OBECNÉ DEFINICE
Automatické kontrolní a třídicí vážicí zařízení dělí vážené zboží do dvou nebo více podskupin podle hmotnosti.
1.1 Kontrolní vážicí zařízení
Vážicí zařízení, která dělí vážené zboží, jehož hmotnost se liší od předem definované hodnoty nazývané jmenovitá hmotnost.
Funkcí kontrolních vážicích zařízení je rozdělit vážené zboží do dvou nebo více podskupin podle hodnoty rozdílu mezi jeho hmotností a danou jmenovitou hmotností.
1.2 Třídicí vážicí zařízení
Zařízení, která dělí vážené zboží o různé hmotnosti, pro které neexistuje žádná předem definovaná jmenovitá hmotnost.
Funkcí vážicích zařízení pro třídění hmotnosti, dále nazývaná jako „třídicí váhy”, je rozdělit vážené zboží do několika podskupin, z nichž každá je charakterizována daným rozsahem hmotnosti.
2. TERMINOLOGIE
2.1 Rozdělení podle metod kontroly nebo třídění
2.1.1 Vážicí zařízení dělící kusy váženého zboží do různých skupin, které opouštějí vážicí zařízení samostatně.
2.1.2 Vážicí zařízení dělící kusy váženého zboží tak, že na každý kus zboží dají jinou značku, která udává skupinu, do které tento kus patří.
2.1.3 Vážicí zařízení, která počítají kusy váženého zboží v každé skupině, aniž by je rozdělovala.
2.1.4 Vážicí zařízení, která pro každý kus váženého zboží ve skupině vydávají optický nebo akustický signál, aniž by je rozdělovala.
2.2 Rozdělení podle metody činnosti
2.2.1 Kontinuálně pracující kontrolní a třídicí váhy
Vážicí zařízení s kontinuálním pohybem váženého produktu.
Pohyb váženého produktu na nosiči zatížení je kontinuální a během tohoto pohybu je k dispozici informace o hmotnosti.
2.2.2 Diskontinuálně pracující kontrolní a třídicí váhy
Vážicí zařízení s diskontinuálním pohybem váženého produktu.
Pohyb váženého produktu na nosiči zatížení je nesouvislý a informace o hmotnosti je k dispozici tehdy, je-li vážený produkt v klidu.
2.3 Zařízení, která jsou součástí vah
2.3.1 Měřicí systém
2.3.1.1 Vážicí jednotka
Zařízení poskytující informace o hmotnosti, která se má kontrolovat nebo třídit. Toto zařízení se může zčásti či plně skládat z neautomatických vah.
Toto zařízení obsahuje nosič zatížení, vyvažovací mechanismus a zařízení udávající hodnotu hmotnosti zátěže nebo rozdíl mezi touto hodnotou a referenční hodnotou v jednotkách hmotnosti.
2.3.1.2 Spouštěcí zařízení
Zařízení, které dává příkaz k vydání informace o hmotnosti.
2.3.1.3 Zařízení pro vyhodnocování údajů
Zařízení, které převádí data z jednotky vážení na signál a tento signál zpracovává za účelem vyslání kontrolního nebo třídicího příkazu.
2.3.1.4 Indikační zařízení
Zařízení, které poskytuje alespoň jednu z následujících informací:
– hmotnost kontrolní nebo tříděné zátěže,
– rozdíl mezi touto hmotností a referenční hodnotou,
– podskupinu, do níž kontrolní nebo tříděná zátěž patří.
2.3.2 Dopravní zařízení
Zařízení pro posun zátěže na nosič zatížení a z nosiče zatížení.
Toto zařízení může být součástí vážicí jednotky.
2.3.3 Nastavovací zařízení
Zařízení pro stanovení mezí hmotnosti podskupin.
2.3.4 Třídicí zařízení
Zařízení, pomocí něhož se zátěž automaticky rozdělí do fyzicky samostatných podskupin. Toto zařízení nemusí být součástí vážicího zařízení.
2.3.5 Korekční zařízení (servomechanismus se zpětnou vazbou)
Zařízení, které v závislosti na výsledcích vážení automaticky upravuje nastavení plnicího zařízení předřazeného kontrolnímu vážicímu zařízení.
2.3.6 Počítadlo
Zařízení udávající součet zátěží, které se pohybovaly přes nosič zatížení (součtové počítadlo) nebo zařízení udávající součet zátěží v každé podskupině.
2.4 Etalonová zkušební zátěž
Etalonová zkušební zátěž je zátěž, pomocí níž se zkouší etalonová zóna nerozhodnosti (Us) za podmínek uvedených v 7.2.1.1.
2.5 Metrologické vlastnosti
2.5.1 Jmenovitý bod nastavení
Hodnota vyjádřená v jednotkách hmotnosti, předvolená prostřednictvím nastavovacího zařízení za účelem stanovení meze, která odděluje po sobě následující podskupiny.
2.5.2 Skutečný bod nastavení
Hodnota vyjádřená v jednotkách hmotnosti, vzhledem k níž lze pro stejnou zátěž získat dvě různá rozhodnutí, která mají stejnou pravděpodobnost.
2.5.3 Rozsah nastavení
Rozsah, v němž lze jmenovitý bod nastavení nastavit na jmenovitou hodnotu hmotnosti daných zátěží.
2.5.4 Interval nastavení (šířka podskupiny)
Interval vyjádřený v jednotkách hmotnosti mezi po sobě jdoucími jmenovitými body nastavení.
2.5.5 Chyba nastavení
Rozdíl mezi hodnotou jmenovitého a skutečného bodu nastavení.
2.5.6 Kategorie hmotnosti
Podskupina zátěží, které spadají do daného rozsahu hmotnosti. Je-li „n“ bodů nastavení, pak se celý rozsah zátěží, od nuly do nekonečna, rozdělí na (n + 1) kategorií hmotnosti.
2.5.7 Minimální váživost
Hodnota zátěže, pod kterou není stroj schopen správně určit a roztřídit zátěž do podskupiny, do které patří.
2.5.8 Zóna nerozhodnosti
Rozsah vyjádřený v jednotkách hmotnosti, v němž je rozhodnutí stroje nejasné.
2.5.8.1 Standardní zóna nerozhodnosti (Us)
Rozsah vyhlášený výrobcem a vyjádřený v jednotkách hmotnosti, v němž může vážicí zařízení pro etalonovou zkušební zátěž a danou rychlost činnosti učinit dvě různá rozhodnutí.
2.5.8.2 Jmenovitá zóna nerozhodnosti (Un)
Rozsah vyhlášený výrobcem a vyjádřený v jednotkách hmotnosti, v němž může vážicí zařízení pro daný výrobek a rychlost činnosti učinit dvě různá rozhodnutí.
2.5.8.3 Skutečná zóna nerozhodnosti (Ua)
Rozsah zjištěný Českým metrologickým institutem nebo příslušným metrologickým orgánem členského státu, a vyjádřený v jednotkách hmotnosti, v němž může stroj pro etalonovou zkušební zátěž nebo daný výrobek a rychlost činnosti učinit dvě různá rozhodnutí.
Její konvenční hodnota se rovná 6σ (od -3 do +3σ), kde σ se rovná směrodatné odchylce.
2.5.9 Kontrolní nebo třídicí rychlost (provozní rychlost)
Počet zátěží zkontrolovaných nebo roztříděných za jednotku času.
2.5.10 Délka zátěže
Délka zátěže naměřená ve směru, v němž se tato zátěž pohybuje.
2.5.11 Doba vážení
Doba, která uplyne mezi okamžikem, kdy je zátěž celá na nosiči zatížení, a okamžikem, kdy je k dispozici informace o hmotnosti.
2.5.12 Doba odezvy
Doba, která uplyne mezi okamžikem, kdy je zátěž celá na nosiči zatížení, a okamžikem, v němž se okamžitá odezva vážicí jednotky liší od konečné odezvy o hodnotu menší než Un.
METROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY
3. OBECNÉ METROLOGICKÉ POŽADAVKY
3.1 Hodnota dílku stupnice vážicí jednotky
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí rozdělenou do jednotek hmotnosti, pak hodnota dílku stupnice a hodnota ověřovacího dílku musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.3)
3.2 Maximální standardní zóna nerozhodnosti
Aniž by byly dotčeny požadavky v bodu 5.1.2 nesmí být standardní zóna nerozhodnosti (Un) větší než:
– 1 g pro zátěže o jmenovité hmotnosti do 100 g včetně,
– 1 % pro zátěže o jmenovité hmotnosti nad 100 g.
3.3 Vztah mezi jmenovitou a standardní zónou nerozhodnosti
Jmenovitá zóna nerozhodnosti (Un) nesmí být menší než standardní zóna nerozhodnosti (Us).
4. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY
4.1 Maximální dovolené chyby pro EHS schválení typu
4.1.1 Vážicí jednotka
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí dělenou v jednotkách hmotnosti, pak se považuje za neautomatické vážicí zařízení a musí splňovat při statických zkouškách požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3), které se týkají maximálních dovolených chyb pro tato vážicí zařízení.
4.1.2 Skutečná zóna nerozhodnosti (Ua)
Skutečná zóna nerozhodnosti určená během zkoušek provedených podle bodu 5 nesmí překročit 0,8násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
4.1.3 Chyba nastavení
Chyba nastavení nesmí překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
4.1.4 Změna skutečného bodu nastavení s časem
Změna skutečného bodu nastavení nesmí během doby provozu v délce 8 hodin překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
4.1.5 Změna skutečného bodu nastavení s teplotou
Změna skutečného bodu nastavení nesmí pro teplotní rozdíl 5 °C překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
4.1.6 Vliv excentrického zatížení
Jestliže je možné umístit zátěže excentricky, pak maximální rozdíl mezi hodnotami hmotností nutných pro získání rovnovážné polohy při zátěži, která se rovná minimální váživosti, nesmí překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us), kdykoliv se zátěže umístí na nosič zatížení.
4.2 Maximální dovolené chyby pro prvotní EHS ověření
4.2.1 Vážicí jednotka
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí dělenou v jednotkách hmotnosti, pak se považuje za neautomatické vážicí zařízení a musí splňovat při statických zkouškách požadavky zvláštního právního přepisu3), které se týkají maximálních dovolených chyb pro tato vážicí zařízení.
4.2.2 Skutečná zóna nerozhodnosti (Ua)
Skutečná zóna nerozhodnosti určená během zkoušek provedených podle bodu 5 nesmí překročit 0,8násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
4.2.3 Chyba nastavení
Chyba nastavení nesmí překročit 0,5násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
4.2.4 Změna skutečného bodu nastavení s časem
Změna skutečného bodu nastavení nesmí během doby provozu v délce 8 hodin překročit 0,5násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
4.2.5 Změna skutečného bodu nastavení s teplotou
Změna skutečného bodu nastavení nesmí při teplotním rozdílu 5 °C překročit 0,5násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
4.3 Maximální dovolené chyby za provozu
4.3.1 Vážicí jednotka
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí rozdělenou do jednotek hmotnosti, pak se považuje za neautomatické vážicí zařízení a musí splňovat při statických zkouškách požadavky zvláštního právního předpisu3), které se tykají maximálních dovolených chyb pro tato vážicí zařízení.
4.3.2 Skutečná zóna nerozhodnosti (Ua)
Skutečná zóna nerozhodnosti určená během zkoušek provedených podle bodu 5 nesmí překročit jmenovitou zónu nerozhodnosti (Un).
4.3.3 Chyba nastavení
Chyba nastavení nesmí překročit 0,5násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
5. PODMÍNKY PRO POUŽITÍ MAXIMÁLNÍCH DOVOLENÝCH CHYB
5.1 Normální podmínky použití
5.1.1 Hmotnost vážených produktů
Hmotnost vážených produktů musí být v rozsahu mezi maximální a minimální váživostí vah.
5.1.2 Minimální váživost
Minimální váživost nesmí být menší než:
25 Un pro Un ≤ 200 mg,
50 Un pro 200 mg < Un ≤ 500 mg,
100 Un pro 500 mg < Un.
5.1.3 Doba vážení
Doba vážení musí být větší nebo rovna době odezvy a menší nebo rovna době, během níž je zátěž celá na nosiči zatížení. Tento požadavek lze obejít, pokud to principy konstrukce nebo činnosti zařízení dovolují.
U všech rychlostí menších nebo rovných maximální rychlosti činnosti musí chyba nastavení a oblast nerozhodnosti zůstat menší nebo rovna hodnotám uvedeným v bodě 4.
5.2 Ovlivňující faktory
5.2.1 Teplota
Zařízení musí splňovat požadavky bodu 4 při všech téměř konstantních teplotách v rozsahu alespoň 25 °C.
Pokud je zařízení určeno pro provoz za podmínek regulované teploty, pak lze teplotní rozsah snížit na 10 °C.
Teplota se považuje za téměř konstantní, jestliže jsou splněny oba následující požadavky:
– rozdíl mezi krajními teplotami zaznamenanými během zkoušky nepřekročí 5 °C,
– změna teploty nepřekročí za pět minut 1 °C.
5.2.2 Napájecí zdroj
Skutečný bod nastavení a skutečná zóna nerozhodnosti (Ua) musí splňovat požadavky bodu 4 pro následující změny napájecího zdroje:
od - 15 % do + 10 % jmenovitého napětí a
od - 2 % do + 2 % jmenovité frekvence.
5.2.3 Další ovlivňující faktory
Vážicí zařízení musí splňovat požadavky bodu 4, jestliže jsou vystavena vlivům jiných ovlivňujících faktorů než jsou ty, které jsou uvedeny v bodech 5.2.1 a 5.2.2 a které vyplývají z podmínek jejich instalace a předpokládaného použití.
6. OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY
6.1 Provozní způsobilost
Vážicí zařízení musí být navržena tak, aby vyhovovala použití, ke kterému jsou určena.
6.2 Náhodné chybné nastavení
Vážicí zařízení musí být konstruována tak, aby za normálních okolností nemohlo dojít k tomu, že chybné nastavení pravděpodobně poruší jejich činnost, aniž by tento vliv byl snadno zjistitelný.
6.3 Tlumič oscilací (tlumič)
Tlumiče oscilací, jejichž charakteristiky jsou ovlivněny změnou teploty až na takový stupeň, že provoz a přesnost stroje jsou mimo předepsané meze, musí být vybaveny automatickým kompenzačním zařízením.
Musí být signalizováno, že zařízení pracuje při správné teplotě.
Tlumič oscilací nesmí být pro nepovolané osoby snadno přístupný.
6.4 Dopravník
Jestliže dopravník obsahuje pásy, pruhy nebo řetězy, které mají dopravit vážené produkty na nosič zatížení, a jestliže tyto pásy, pruhy nebo řetězy jsou upevněny pomocí zařízení pro regulaci napětí, pak, jestliže toto napětí může ovlivnit informaci o hmotnosti získanou z vážicí jednotky, tato zařízení nesmějí být snadno přístupná.
6.5 Vyrovnávání
6.5.1 Vážicí zařízení se musí udržovat v referenční (nenakloněné) poloze.
6.5.2 Jestliže jsou vážicí zařízení přenosná, pak musí být vybavena vyrovnávacím zařízením a polohovým indikátorem nebo musí v případě naklonění v podélném nebo příčném směru o 5 % splňovat požadavky uvedené v bodě 4.
6.5.3 Tam, kde se dodává polohový indikátor za účelem dosažení shody s bodem 6.5.2, musí být citlivost polohového indikátoru taková, aby jeho pohyblivá indikační část ukazovala při naklonění 0,5 % posunutí alespoň 2 mm.
6.6 Zařízení pro nastavení rovnovážné polohy a nastavovací zařízení
Ovládací prvky zařízení pro nastavení rovnovážné polohy a nastavovací zařízení musí být možné nastavit v rozsahu alespoň jedné čtvrtiny jmenovité zóny nerozhodnosti nezávisle na tom, zda je vážicí zařízení zatíženo nebo není, podle jeho provozní metody.
6.7 Odnímatelné hmotnosti
Odnímatelné hmotnosti musí být buď závaží střední nebo vyšší třídy přesnosti podle příslušných požadavků zvláštního právního předpisu3), nebo speciálně vyrobené hmotnosti rozlišitelné podle tvaru od těchto závaží a identifikovatelné s daným zařízením.
6.8 Popisná označení
6.8.1 Povinná označení
Vážicí zařízení musí nést následující označení:
– identifikační značku výrobce,
– identifikační značku dovozce,
– výrobní číslo a označení typu zařízení,
– značku EHS schválení typu,
– maximální váživostmax.....................................................
– minimální váživost:min. ...................................................
– jmenovitou zónu nerozhodnosti:Un .....................................................
– rychlost činnosti:......................... počet zátěží za minutu
– dobu odezvy:t .....................................................s
– hodnotu ověřovacího dílku stupnice vážicí jednotky podle požadavků zvláštního právního předpisu3)
– meze teploty:....... °C/ ....................................... °C
– napětí elektrického zdroje:...................................................... V
– frekvenci elektrického zdroje:......................................................Hz
– identifikační značku na částech zařízení, které nejsou přímo připojeny k hlavní jednotce.
6.8.2 Doplňková označení
Podle konkrétního použití vážicího zařízení může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu, který vydává certifikát EHS schválení typu, požadovat jedno nebo více doplňkových označení.
6.8.3 Umístění popisných označení
Popisné označení musí být neodstranitelné a musí mít takovou velikost, tvar a zřetelnost, aby za normálních podmínek použití vážicího zařízení umožňovalo snadné čtení.
Toto označení musí být seskupeno na vahách na snadno viditelném místě, buď na štítku s jmenovitými hodnotami upevněném vedle indikačního zařízení, nebo na indikačním zařízení samotném.
Štítek nesoucí uvedené označení musí být možno zaplombovat, aby ho nebylo možné bez poškození odstranit.
6.8.4 Ověřovací značky
Štítek s jmenovitými hodnotami může obsahovat plošku pro ověřovací značky. Jestliže tento štítek nemá místo pro označení, pak zařízení určené pro tento účel musí být k dispozici v jeho blízkosti.
7. EHS SCHVÁLENÍ TYPU
EHS schválení typu automatických kontrolních a třídicích vážicích zařízení musí být provedeno podle zvláštního právního předpisu2) a těchto doplňujících a zpřesňujících požadavků
7.1 Žádost o EHS schválení typu
Žádost musí být doplněna vážicím zařízením příslušného typu a následujícími dokumenty:
7.1.1 Dokumenty stanovující metrologické vlastnosti:
– zvláštní vlastnosti vážicí jednotky,
– maximální rychlost činnosti v souladu s rychlostí dopravníku zatížení s délkou zátěže,
– elektrické vlastnosti součástek měřicího systému.
7.1.2 Popisné dokumenty:
– výkresy obecného uspořádání,
– fotografie a je-li třeba, výkresy nebo modely podrobností metrologického významu,
– schematické výkresy znázorňující metodu činnosti a technický popis vah.
7.2 Přezkoušení pro EHS schválení typu
7.2.1 Zkoušky pro EHS schválení typu
Zařízení musí splňovat metrologické požadavky uvedené v bodech 3, 4.1 a 5 ve vztahu ke standardní zóně nerozhodnosti (Us) pro etalonové zkušební zátěže v rozsahu jejich činnosti, tj. mezi minimální a maximální váživostí a minimální a maximální rychlostí.
Vážicí zařízení, která mohou mít několik jmenovitých bodů nastavení, se musí zkoušet pro alespoň dva jmenovité body nastavení.
Etalonová zkušební zátěž.
Jestliže se zkouška provádí pro EHS schválení typu, pak se musí použít etalonová zkušební zátěž.
Etalonová zkušební zátěž musí splňovat následující podmínky:
– hmotnost „m” = max., min. a 1/2 (max. + min.)
– délka „L” (cm)= ∛m (gramů) ± 20 %
– výška „h”=L2
– konstantní hmotnost,
– pevný materiál,
– nehygroskopický materiál,
– neelektrostatický materiál
– je třeba se vyhnout kontaktu kov na kov.
7.2.1.1 Statické zkoušky
7.2.1.1.1 Zkoušky s excentrickou zátěží
Jestliže je možné umístit zátěž na nosič zatížení excentricky, pak se musí provést zkouška se zátěží, která se rovná minimální váživosti a která se postupně umísťuje do každého bodu nosiče zatížení. Maximální dovolené chyby jsou uvedeny v bodě 4.1.6.
7.2.1.1.2 Zvláštní zkoušky pro zařízení s vážicí jednotkou, která se skládá ze samostatného neautomatického vážicího zařízení.
Vážicí jednotka vážicího zařízení se musí podrobit zkouškám citlivosti, pohyblivosti a přesnosti, které jsou uvedeny v požadavcích zvláštního právního předpisu.
Maximální dovolené chyby musí být stejné jako chyby pro neautomatická vážicí zařízení v souladu s hodnotou jejich ověřovacího dílku stupnice a třídou přesnosti.
7.2.1.2 Měření doby odezvy
Doba odezvy se musí měřit za stálých zkušebních podmínek bez vlivů nevhodných ovlivňujících faktorů. Získané hodnoty nesmí být větší než hodnoty uvedené v popisném značení.
Data uvedená v bodě 7.1.1 týkající se maximální provozní rychlosti jako funkce rychlosti dopravníku a délky zátěže musí souhlasit s hodnotami získanými pro dobu odezvy.
7.2.1.3 Zkoušky za normálních podmínek použití
7.2.1.3.1 Zóna nerozhodnosti a chyba nastavení
Zkoušky se musí provést podle metody C, jak je popsáno v bodě 10.3.
7.2.1.3.2 Změna skutečného bodu nastavení s časem
Tyto zkoušky se musí provést s etalonovými zkušebními zátěžemi beze změny nastavení vah a bez změny ovlivňujících faktorů a musí se opakovat několikrát během osmi hodin činnosti. Během těchto zkoušek je možné použít za účelem získání výsledků elektrické metody měření.
7.2.1.3.3 Změna skutečného bodu nastavení s teplotou
Tyto zkoušky se musí provádět s etalonovými zkušebními zátěžemi beze změny nastavení vážíciho zařízení a bez změny ovlivňujících faktorů s výjimkou teploty; tyto zkoušky se musí v teplotním rozsahu uvedeném výrobcem opakovat několikrát. Během těchto zkoušek je možné použít za účelem získání výsledků elektrické metody měření.
7.2.2 Zkoušky shody s technickými požadavky
Z těchto zkoušek musí být možné zjistit, zda váhy splňují technické požadavky uvedené v bodě 3.
7.2.3 Ustanovení o prostředcích zkoušení
Pro účely zkoušení může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu, od žadatele požadovat etalonové zkušební zátěže, manipulační zařízení, vhodný vyškolený personál a potřebné kontrolní vážicí zařízení.
7.2.4 Místo zkoušení
Vážicí zařízení předložená pro schválení typu se mohou zkoušet:
– buď v prostorách Českého metrologického institutu nebo příslušného metrologického orgánu členského státu, kterému byla žádost předložena, nebo
– na jakémkoliv vhodném místě určeném po dohodě mezi Českým metrologickým institutem nebo příslušným metrologickým orgánem členského státu a žadatelem.
8. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ
Prvotní EHS ověření automatických kontrolních a třídicích vážicích zařízení musí být provedeno podle zvláštního právního předpisu2) a těchto doplňujících a zpřesňujících požadavků
8.1 Zkoušky pro prvotní EHS ověření
Vážicí zařízení musí pro daný výrobek nebo výrobky splňovat požadavky uvedené v bodech 3, 4.2, 5 a 6 ve vztahu k zóně rozhodnutí (Un) v rozsahu činnosti, tj. mezi minimální a maximální váživostí a minimální a maximální rychlostí.
Prvotní EHS ověření provádí Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu v jedné nebo ve dvou etapách.
8.1.1 Zkoušky první etapy
Statické zkoušky se provádějí podle bodu 7.2.1.1.
8.1.2 Zkoušky druhé etapy
Zóna nerozhodnosti a chyba nastavení se musí ověřit pro výrobky, pro které je vážicí zařízení určeno, pomocí jedné z metod popsaných v bodě 10.
Metoda C bude v případě sporu referenční metodou.
8.2 Ustanovení o prostředcích zkoušení
Pro účely zkoušení může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu od žadatele požadovat etalonové zkušební zátěže, manipulační zařízení, vhodný vyškolený personál a potřebné kontrolní vážicí zařízení.
8.3 Místo prvotního EHS ověření
První etapa se může provádět v dílně nebo na jiném vhodném místě dohodnutém s Českým metrologickým institutem nebo příslušným metrologickým orgánem členského státu; druhá etapa se musí provést na místě instalace.
Jestliže je prvotní EHS ověření dokončeno v první etapě, pak se musí provést na místě instalace.
9. ZKOUŠKY ZA PROVOZU
9.1 Zkoušky za provozu
Jestliže se mají provést zkoušky za provozu, pak se použije bod 4.3.
10. ZKUŠEBNÍ METODY
10.1 Metoda přírůstku (metoda A)
10.1.1 Postup
10.1.1.1 Používá se zkušební zátěž, která se rovná požadované zátěži.
10.1.1.2 Nastavíme bod nastavení, který se má zkoušet, tak aby se během „n” vážení vždy objevil signál „zamítnuto”.
Jestliže má vážicí zařízení jeden nebo dva body nastavení a jestliže je interval nastavení vážicího zařízení malý, pak se bod nebo body nastavení, které se nepoužívají, musí nastavit zcela jasně na bod nastavení, který se zkouší, aby se zabránilo možné interferenci během zkoušky.
10.1.1.3 Zvýšíme zátěž o přírůstek rovný přibližně jedné desetině jmenovité zóny nerozhodnosti (Un), jak je znázorněno na vážicím zařízení, a danou zkušební zátěž nechejte projít „n” krát zařízením.
10.1.1.4 Pokračujeme ve zkoušce tak, že zvyšujeme zkušební zátěž po jednotlivých přírůstcích, dokud se během „n” vážení neobjeví alespoň jednou signál „přijato”.
10.1.1.5 Pokračujeme ve zkoušce tak, že zvyšujeme zkušební zátěž po jednotlivých přírůstcích, dokud se během „n” vážení neobjeví vždy signál „přijato”.
10.1.1.6 Pokračujeme pro několik přírůstků váhy za tento bod.
10.1.1.7 Výsledky sestavíme do tabulky.
10.1.1.8 Opakujeme zkušební postup se stejnými zkušebními zátěžemi tak, že budeme snižovat zátěže o jednotlivé přírůstky nebo že použijeme náhodné zátěže.
Jestliže se použije náhodný postup, pak pro každý přírůstek bude nutná zkušební zátěž.
10.1.1.9 Výsledky sestavíme do tabulky.
10.1.2 Výpočty
10.1.2.1 Ze získaných výsledků vypočítáme, v procentech, počet zamítnutí a počet přijetí.
10.1.2.2 Do diagramu rozložení pravděpodobnosti v aritmetické síti zakreslíme vztah mezi přírůstky zátěže a procentem zamítnutí.
10.1.2.3 Z přímky, kterou bychom měli dostat, zvolíme vhodný interval na některé straně bodu 50 % (hodnoty intervalů 2,275 % - 50 % a 50 % - 97,725 % odpovídají 2σ).
10.1.2.4 Odečteme interval hmotnosti odpovídající těmto bodům.
10.1.2.5 Interval hmotnosti vydělený dvěma dává hodnotu σ.
10.1.2.6 Nyní lze odhadnout konvenční hodnotu zóny nerozhodnosti (6σ).
10.1.2.7 Hodnota v bodě 50 % (střední bod zóny nerozhodnosti) je hodnota skutečného bodu nastavení.
10.1.2.8 Chyba nastavení je rozdíl mezi jmenovitým bodem nastavení a získanou hodnotu skutečného bodu nastavení.
10.2 Metoda nahoru a dolů (metoda B)
10.2.1 Postup
10.2.1.1 Zvolíme se zkušební zátěž. Její hodnota by měla být menší než hodnota bodu nastavení o přibližně pětinásobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
10.2.1.2 Zvolí se hodnota přírůstku základní zátěže „d”. Tato hodnota by měla být řádově Un/4, kde Un je jmenovitá zóna nerozhodnosti uvedená na štítku se jmenovitými hodnotami na vážicím zařízení. (Tato zátěž by měla mít vhodnou hodnotu, která by umožnila použít etalonová závaží a zjednodušit tak výpočet, např. 10, 20, 50, 100, 200, 500.)
10.2.1.3 Zkušební zátěž se pak nechá procházet vážicím zařízením tam a zpět, až se hmotnost postupně mezi jednotlivými průchody vhodným způsobem zvýší tak, že zkušební zátěž plus přidaná zátěž, s celkovou hmotností Mo, spadá do rozsahu zóny nerozhodnosti se zvoleným bodem nastavení. Vážicí zařízení je nyní připraveno, aby se zahájil záznam výsledků.
10.2.1.4 Zkoušení pokračuje následujícím způsobem:
Zátěž Mo se nechá projít kontrolními vahami. Jestliže se objeví signál „zamítnuto”, pak druhá zkouška zopakuje postup se zátěží Mo + d; jestliže se však objeví signál „přijato”, při druhé zkoušce se nechá projít zátěž Mo - d.
Tato metoda zkoušení přidáním nebo odečtením hodnoty „d” podle výsledku kontrolního vážení se opakuje, dokud není dosaženo požadovaného počtu průchodů.
10.2.1.5 Získané výsledky se musí zaznamenat do zkušební tabulky ve tvaru znázorněném v bodě 10.2.3.
Každý vodorovný řádek v tabulce odpovídá určité hodnotě zátěže Mo ± id, celkový počet řádků pokrývá šířku zóny nerozhodnosti. Výsledky každého průchodu se zadají do tabulky ve formě kódu; doporučujeme, aby se pro zamítnutí zátěže používalo „X” a pro přijetí „O”.
10.2.2 Výpočty
10.2.2.1 Zóna nerozhodnosti
Značky „X” a „O” na každém řádku Mo ± id se sečtou: počet „Nx” značek „X” a počet „No” značek „O” se stejným způsobem sečte pro všechny řádky.
Při provádění výpočtů se použije soubor s číselně menším součtem, buď výsledky X, nebo výsledky O, protože každý ze souboru výsledků dává přibližně stejnou statistickou informaci.
Zóna nerozhodnosti se vypočítá pomocí následujícího vzorce:
Ua=9,72dNB-A2N2+0,029
kde:
d = přírůstek zátěže daného kroku (Un/4, viz bod 10.2.1.2),
i = počet přírůstků zátěže,
ni = počet výsledků použitých na řádku i,
N = celkový počet použitých výsledků (No nebo Nx, které z nich je větší),
A = ∑i.ni,
B = ∑i2.ni
10.2.2.2 Bod nastavení (viz bod 2.5.2)
Bod nastavení se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
m=Mo+d AN±12
Znaménko plus se musí použít tehdy, jestliže výpočet vychází ze zamítnutí (X), a znaménko minus se použije v případě, že výpočet vychází z přijetí (O).
Chyba nastavení se pak získá jako rozdíl mezi skutečným bodem nastavení m (získaným výše uvedeným výpočtem) a jmenovitým bodem nastavení.
10.2.2.3 Směrodatná odchylka vypočtených hodnot
10.2.2.3.1 Zóna nerozhodnosti (Ua)
Směrodatnou odchylku proměnné Ua (získané podle bodu 10.2.2.1) lze odhadnout ze vztahu:
SUa=HUaN
Hodnota koeficientu H se mění v závislosti na poměru dUa podle tabulky uvedené v bodě 10.2.2.3.1.1.
Matematická metoda výpočtu zóny nerozhodnosti je platná pouze pro:
dUa≤13
10.2.2.3.1.1 Hodnoty H v závislosti na dUa jsou:
d/Ua: 0.1 0.13 0.17 0.20 0.23 0.27 0.30 0.33;
H: 1.6 1.47 1.38 1.32 1.30 1.25 1.25 1.25.
10.2.2.3.2 Chyba nastavení
Směrodatnou odchylku proměnné m (získané podle bodu 10.2.2.2) lze odhadnout ze vztahu:
Sm=GUaN
Hodnota koeficientu G se mění v závislosti na poměru dUa podle tabulky uvedené v bodě 10.2.2.3.2.1.
Matematická metoda výpočtu zóny nerozhodnosti je platná pouze pro:
dUa≤13
10.2.2.3.2.1 Hodnoty G v závislosti na dUa jsou:
d/Ua: 0.1 0.13 0.17 0.20 0.23 0.27 0.30 0.33;
G: 0.95 0.98 1 1.02 1.05 1.08 1.1 1.12.
10.2.3 Formulář o zkouškách, viz obrázek.
10.3 Metoda kvantově mechanického rozboru (metoda C)
Jestliže se tato metoda použije pro EHS schválení typu, pak vážicí zařízení musí pracovat s etalonovými zátěžemi, které simulují výrobní linku. Z praktických důvodů může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu, výjimečně provést tuto zkoušku na výrobní lince s výrobky, pro něž je stroj určen.
10.3.1 Postup
10.3.1.1 Vezměme hodnotu jmenovité zóny nerozhodnosti (Un), která je uvedena na vážicím zařízení.
10.3.1.2 Vypočteme hmotnost zkušebních zátěží (v počtu sedm), které se použijí pro překlenutí zóny nerozhodnosti, hmotnost zkušebních zátěží se získá následujícím způsobem:
m1.7=A±1.645B6|m2.6=A±1.282B6|m3.5=A±0.842B6|m4=A
kde:
A=H+L2
B=H-L
H a L jsou přibližné hodnoty hmotnosti v mezích zóny nerozhodnosti pro daný bod nastavení.
10.3.1.3 Ujistíme se, že zkušební zátěže překlenují zónu nerozhodnosti pro bod nastavení, který se zkouší.
10.3.1.4 Necháme projít každou zkušební zátěž padesátkrát vážicím zařízením a pokračujeme pro případ dvou nejlehčích a dvou nejtěžších zkušebních zátěží, dokud není dokončeno 200 průchodů.
Zkušební zátěže s musí nechat procházet v náhodném pořadí. Zkušební zátěže v opačných mezích zóny nerozhodnosti by však měly následovat postupně jedna po druhé, navzájem oddělené časovým intervalem, který odpovídá rychlosti činnosti použité během zkoušky.
10.3.2 Zapíšeme výsledky do tabulky
10.3.2.1 Sečteme výsledky a uspořádáme je tak, jak je znázorněno v tabulce 1.
10.3.2.2 Z tabulek 2 a 3 pro n = 50 a případně r = 200 získejte hodnoty nw a nwy. Sečtěte sloupce 5 a 6.
10.3.2.3 Vypočítáme hodnoty niwixi2 a niwixiyi a sečteme sloupce 7, 8 a 9.
10.3.2.4 Ze součtů v tabulce 1 vypočteme hodnoty pro odhad bodu nastavení (M)^ a odhad zóny nerozhodnostiÛa, jak je uvedeno v 10.3.3.
10.3.2.5
TABULKA 1
Sloupec 1Sloupec 2Sloupec 3Sloupec 4Sloupec 5Sloupec 6Sloupec 7Sloupec 8Sloupec 9
Xnrinwnwynwxnwx2nwxy
x1n1r11N1w1n1w1y1n1wlx1n1w1x12n1w1x1y1
·········
·········
·········
xiniriimiwiniwiyiniwixiniwixi2niwixiyi
·········
·········
·········
xknkrkknkwknkwkyknkwkxknkwkxk2nkwkxkyk
∑1kni wi∑1kniwiyi∑1kniwixi∑1kniwixi2∑1kniwixiyi
kde:
xi = přírůstek hmotnosti,
ni = provedený počet průchodů (50 nebo 200),
ri = počet, kdy bylo xi přijato.
10.3.3 Ze součtů uvedených v tabulce 1 se vypočítají následující veličiny:
x=∑niwixi∑niwi
y=∑niwiyi∑niwi
Snwxx=∑niwixi2=∑niwixi2∑niwi
Snwxx=∑niwixiyi=∑niwixi∑niwiyi∑niwi
a b=SnwxySnwxx
Odhad (M)^bodu nastavení M je pak dán vztahem:
M=Mo+m^, kde m^=x-1by
Odhad Ûa zóny nerozhodnosti Ua je dán vztahem:
Ûa=6b
TABULKA 2
n = 50
rnwNwyrnwnwy
0(1)3,588- 8,3462631,8021,595
15,981- 12,2822731,7153,185
29,669- 16,9282831,5694,766
312,580- 19,5592931,3636,332
415,015- 21,0973031,0967,878
517,111- 21,9293130,7679,399
618,947- 22,2633230,37410,888
720,574- 22,2263329,91512,339
822,024- 21,9023429,38613,744
923,325- 21,3513528,78415,094
1024,494- 20,6143628,10416,380
1125,546- 19,7263727,34217,591
1226,492- 18,7113826,49218,711
1327,342- 17,5913925,54619,726
1428,104- 16,3804024,49420,614
1528,784- 15,0944123,32521,351
1629,386- 13,7444222,02421,902
1729,915- 12,3394320,57422,226
1830,374- 10,8884418,94722,263
1930,767- 9,3994517,11121,929
2031,096- 7,8784615,01521,097
2131,363- 6,3324712,58019,559
2231,569- 4,766480,66916,928
2331,715-3,185495,98112,282
2431,802- 1,59550 (1)3,5888,346
2531,8310
(1) Hodnoty nw a nwy v tomto řádku se musí používat pouze pro maximální hodnotu x, kdy r = 0, nebo pro nejmenší hodnotu x, kdy r = 50,
TABULKA 3
n = 200
rnwNwyrnwnwy
0(1)4,831- 13,56046104,124- 76,932
18,406- 21,65047105,058- 75,902
214,350- 33,38448105,968- 74,844
319,414- 42,12849106,852- 73,762
423,922- 49,12850107,714- 72,652
528,028- 54,93251108,552- 71,518
631,820- 59,84652109,368- 70,362
735,356- 64,06253110,162- 69,182
838,676- 67,71054110,936- 67,982
941,812- 70,89055111,686- 66,762
1044,788- 73,66856112,416- 65,520
1147,618- 76,10257113,126- 64,262
1250,320- 78,23658113,814- 62,984
1352,906- 80,10459114,484- 61,688
1455,386- 81,73660115,134- 60,376
1557,768- 83,15861115,764- 59,048
1660,058- 84, 38662116,376- 57,704
1762,068- 85,44463116,968- 56,346
1864,398- 86,34264117,542- 54,974
1966,454- 87,09465118,098- 53,588
2068,444- 87,71466118,636- 52,190
2170,368- 88,21267119,156- 50,778
2272,232- 88,59468119,658- 49,354
2374,038- 88,87269120,144- 47,920
2475,788- 89,05070120,612- 46,474
2577,486- 89,13871121,062- 45,018
2679,136- 89,13872121,496- 43,552
2780,738- 89,05873121,914- 42,076
2882,294- 88,90274122,316- 40,590
2983,806- 88,67675122,700- 39,098
3085,276- 88,38276123,068- 37,596
3186,706- 88,02477123,422- 36,086
3288,096- 87,60878123,758- 34,568
3389,450- 87,13479124,078- 33,044
3490,766- 86,60680124,384- 31,512
3592,050- 86,02881124,674- 29,874
3693,298- 85,40282124,948- 28,432
3794,514- 84,72883125,206- 26,882
3895,698- 84,01284125,450- 25,328
3996,850- 83,25485125,678- 23,768
4097,974- 82,45686125,892- 22,049
4199,086- 81,62087126,090- 20,636
42100,132- 80,75088126,274- 19,064
43101,170- 79,84289126,442- 17,488
44102,182- 78,90490126,596- 15,908
45103,166- 77,932
91126,734- 14,326141114,48461,688
92126,858- 12,740142113,81462,984
93126,968- 11,154143113,12664,262
94127,062- 9,564144112,41665,520
95127,142- 7,972145111,68666,762
96127,208- 6,380146110,93667,982
97127,258- 4,786147110,16269,182
98127,294- 3,192148109,36870,382
99127,316- 1,596149108,55271,518
100127,3240150107,71472,652
101127,3161,596151106,85273,762
102127,2943,192152105,96874,844
103127,2584,786153105,05875,902
104127,2086,380154104,12476,932
105127,1427,972155103,16677,932
106127,0629,564156102,18278,904
107126,96811,154157101,17079,842
108126,85812,740158100,13280,750
109126,73414,32615999,08681,620
110126,59615,90816097,97482,456
111126,44217,48816196,85083,254
112126,27419,06416295,69884,012
113126,09020,63616394,51484,728
114125,89222,04016493,29885,402
115125,67823,76816592,05086,028
116125,45025,32816690,76686,606
117125,20626,88216789,45087,134
118124,94828,43216888,09687,608
119124,67429,97416986,70688,024
120124,38431,51217085,27688,382
121124,07833,04417183,80688,676
122123,75834,56817282,29488,902
123123,42236,08617380,73889,058
124123,06837,59617479,13689,138
125122,70039,09817577,48689,138
126122,31640,59017675,78889,050
127121,91442,07617774,03888,872
128121,49643,55217872,23288,594
129121,06245,01817970,36888,212
130120,61246,47418068,44487,714
131120,14447,92018166,45487,094
132119,65849,35418264,39886,342
133119,15650,77818362,26885,444
134118,63652,19018460,05885,386
135118,09853,58818557,76883,158
136117,54254,97418655,38681,736
137116,96856,34618752,90680,104
138116,37657,70418850,32078,236
139115,76459,04818947,61876,102
140115,13560,37619044,78873,668
19141,81270,89019623,92249,128
19238,67667,71019719,41442,128
19335,35664,06219814,35033,384
19431,82059,8461998,40621,560
19528,02854,932200 (1)4,83113,560
(1) Hodnoty nw a nwy v tomto řádku se musí používat pouze pro maximální hodnotu x, kdy r = 0, nebo pro nejmenší hodnotu x, kdy r = 200
1) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření.
2) Vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS.
3) Nařízení vlády č. 293/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací