25
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 26. března 1975,
jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod
Vláda České socialistické republiky stanoví podle § 23 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
§ 1
(1) Ukazatele přípustného stupně znečištění povrchových vod (dále jen „ukazatele“), uvedené v příloze tohoto nařízení, jsou závazné pro vodohospodářské orgány při povolování vypouštění odpadních a zvláštních vod do vod povrchových; vodohospodářské orgány přitom v závažných případech, zejména v zájmu ochrany životního prostředí, popřípadě jiných důležitých zájmů společnosti, použijí při povolování vypouštění odpadních a zvláštních vod do vod povrchových pro jednotlivé vodní toky, popřípadě jejich úseky, které nejsou prohlášeny za toky vodárenské, hodnoty přísnější, a to až do výše hodnot stanovených pro toky vodárenské.
(2) Povolí-li vodohospodářský orgán s ohledem na důležitý zájem společnosti výjimečně vypouštění odpadních, popřípadě zvláštních vod do vod podzemních, musí být vypouštěné vody tak vyčištěny, popřípadě upraveny, aby nezhoršily ani neohrozily jakost vod podzemních.
§ 2
(1) Ukazatele se vztahují k množství látek v recipientu po smíšení s odpadními nebo zvláštními vodami. Vliv vypouštěných odpadních nebo zvláštních vod na vody v recipientu se zjišťuje přepočtem z hodnot těchto vod na poměry v recipientu tak, že se uvažuje skutečný objem vody v recipientu, který se u vodních toků nahrazuje 355denním průtokem. V uměle vzdutých úsecích vodních toků (vodní nádrže apod.) se tento průtok určuje v profilu, kde dochází k výtoku vody ze vzdutého úseku.
(2) Zjišťování jakosti vod v recipientu se provádí rozborem těchto vod podle technických norem o provádění rozborů pro stanovení stupně znečištění povrchových vod.1) Pro určení jakosti vody v toku jsou především rozhodující výsledky měření provedených při 355denním průtoku.
(3) Ukazatele stanovené pro vodárenské toky musí být v těchto tocích dodrženy v kterémkoli místě. Ukazatele stanovené pro ostatní povrchové vody musí být dodrženy v místech, která určí vodohospodářský orgán v souvislosti s povolováním vypouštění odpadních nebo zvláštních vod; vychází přitom ze současného a plánovaného nakládání s vodami. U sedimentačních nádrží a jiných obdobných zařízení určených k dočišťování, akumulaci nebo jinému nakládání s odpadními nebo zvláštními vodami musí být dodrženy jen v místech výtoku vod z těchto zařízení.
(4) Je-li jakost povrchové vody již horší než odpovídá některému ukazateli, je její další znečišťování odpadními, popřípadě zvláštními vodami v tomto ukazateli nepřípustné.
§ 3
(1) Zrušují se směrnice Ústřední správy vodního hospodářství č. 74/1957 Ú. l., o jakosti povrchových vod v recipientech.
(2) Výjimky povolené podle čl. 6 směrnic č. 74/1957 Ú. l., o jakosti povrchových vod v recipientech a podle § 9 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb., zůstávají v platnosti po dobu, na niž byly stanoveny.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.
Korčák v. r.
Příloha k nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb.
Ukazatele
přípustného stupně znečištění povrchových vod
I. Základní ukazatele, které při povolování vypouštění odpadních, popř. zvláštních vod do vod povrchových nesmějí být porušeny, popř. překročeny:
1. biologický stav vod vyjádřený indexem znečištění (saprobity) menším než 2,2 u vodárenských toků a biologický stav vod vyjádřený indexem znečištění (saprobity) menším než 3,2 u ostatních povrchových vod;
2. normální život ryb pstruhovitých ve vodárenských tocích a kaprovitých v ostatních povrchových vodách;
3. stav bez pachu u vod vodárenských toků a nádrží a slabě cizorodý u ostatních vod;
4. stav, při němž barevné změny nejsou patrné u vod vodárenských toků ve vrstvě do 20 cm, u ostatních povrchových vod do 10 cm;
5. teplota do 20 °C u vod pstruhových a vodárenských toků a do 26 °C u ostatních povrchových vod;
6. neporušená samočistící schopnost povrchových vod;
7. stav povrchových vod, při němž nedochází k nadměrnému vývoji nežádoucích organismů (např. vodní květ), ani ke vzniku kalových lavic nebo pokrytí vodní hladiny pěnou, tuky a oleji nebo jinými látkami;
8. stav povrchových vod, při němž nedochází k porušování hygienických požadavků na ochranu zdraví před ionizujícím zářením;2)
9. stav povrchových vod, při němž nedochází k toxickému působení radioaktivních a jiných látek na vodní organismy.
II. Ukazatele přípustného množství látek obsažených v povrchových vodách:
| hodnoty platné ve vodárenských tocích | hodnoty platné v ostatních povrchových vodách | poznámka | ||
|---|---|---|---|---|
| 1. | rozpuštěný kyslík (nasycení v %) | min. 70 | min. 50 | vylučují se rozbory nočních a ranních vzorků |
| 2. | BSK5 mg O2/l | max. 4 | max. 8 | |
| 3. | oxidovatelnost manganistanem mg O2/l | max. 8 | max. 20 | s vyloučením vlivu přirozených huminových látek |
| 4. | volný sirovodík (H2S) mg/l | max. 0 | max. 0,1 | |
| 5. | rozpuštěné látky mg/l | max. 500 | max. 1000 | |
| 6. | chloridové ionty (Cl) mg/l | max. 200 | max. 400 | |
| 7. | síranové ionty (SO4) mg/l | max. 200 | max. 300 | |
| 8. | vápníkové ionty (Ca) mg/l | max. 250 | max. 300 | |
| 9. | hořčíkové ionty (Mg) mg/l | max. 125 | max. 200 | |
| 10. | celková tvrdost (ºN) | max. 20 | max. 46 | |
| 11. | fluoridy (F) mg/l | max. 1,5 | max. 2,4 | |
| 12. | amoniak a amonné ionty (NH4 + ) mg/l | max. 0,5 | max. 3,— | ve vodárenských tocích nesmí být volný amoniak vůbec |
| 13. | dusičnanové ionty (NO3) mg/l | max. 15 | max. 50 | |
| 14. | celkové železo (Fe) mg/l | max. 0,5 | max. 1,5 | |
| 15. | mangan (Mn) mg/l | max. 0,2 | max. 0,5 | |
| 16. | fenoly jednomocné (těkající s vodní parou) mg/l | max. 0,05 | max. 0,2 | |
| 17. | anionaktivní tenzidy mg/l | max. 0,1 | max. 3,— | |
| 18. | ostatní tenzidy s výjimkou kationaktivních mg/l | max. 0,5 | max. 3,— | |
| 19. | kyanidové ionty (CN) mg/l | max. 0,01 | max. 0,2 | celkových |
| max. 0,05 | toxických | |||
| 20. | zinek (Zn) mg/l | max. 0,05 | max. 0,1 | kromě přirozeně tvrdých vod |
| 21. | nikl (Ni) mg/l | max. 0,05 | max. 0,1 | |
| 22. | olovo (Pb) mg/l | max. 0,05 | max. 0,5 | |
| 23. | chrom (CrIII) mg/l | max. 0,1 | max. 0,5 | |
| 24. | arsen (As) mg/l | max. 0,05 | max. 0,5 | |
| 25. | měď (Cu) mg/l | max. 0,05 | max. 0,1 | |
| 26. | selen (Se) mg/l | max. 0,05 | max. 0,1 | |
| 27. | rtuť (Hg) mg/l | max. 0,0001 | max. 0,005 | |
| 28. | kadmium (Cd) mg/l | max. 0,01 | max. 0,3 | |
| 29. | chrom (CrVI) mg/l | max. 0,05 | max. 0,1 | |
| 30. | stříbro (Ag) mg/l | max. 0,01 | max. 0,05 | |
| 31. | vanadium (V) mg/l | max. 0,005 | max. 0,05 | |
| 32. | uran (U) mg/l | max. 0,05 | max. 0,1 | |
| 33. | ropa a ropné látky3) mg/l | max. 0,01 | max. 0,2 | stanovené jako nepolární extrahované látky |
| 34. | coli-index v 1 litru vody | max. 80 000 | max. 600 000 | v místech pásma hygienické ochrany I. stupně nejvýše 10 000 |
| 35. | pH | 6,0 - 8,5 | 5,0 - 9,0 | s výjimkou přirozeně kyselých a zásaditých vod |
V položkách 20 až 32 se mezní přípustná koncentrace toxických kovů vztahuje na součet rozpuštěné a nerozpuštěné formy jednotlivé látky.
1) Do doby vydání technických norem se používají „Jednotné metody chemického rozboru vod“, „Jednotné metody biologického rozboru vod I. a II.“ a „Metody mikrobiologického rozboru vod“.