o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(2) Sem patří též pálený cukr (karamel, cukrový kulér barvivý). Je to výrobek připravený pálením cukru, který se vyznačuje hořkou chutí, neobsahuje v sušině více než 56% cukru (vyjádřeného jako sacharosa), je prost cizích barviv a má tak značnou barvivost, že jeden jeho váhový díl rozpuštěn v 5000 dílech vody dává ještě zřetelně zbarvený roztok.

(3) Do saz. čís. 20 patří též dextriny, jež obsahují v sušině více než 30% redukujícího cukru, vyjádřeného jako dextrosa. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 614.

(2) Sladové výtažky, saz. čís. 132 příp. 630.

(3) Pivní kulér sladový, viz vysvětlivky k saz. čís. 107.

(4) Glukosa chemicky čistá, též její roztoky, saz. čís. 630.

(2) Sem tudíž patří: tabák surový, t. j. nezpracované tabákové listy, žíly, lodyhy, květy a odpadky, tabákové výrobky, t. j. doutníky, cigarety, tabákový výtažek, tabáky kuřlavé i žvýkací a šňupavé a vůbec výrobky, jež obsahují jenom tabák nebo tabák jako přísadu, zejména papír z tabákových lodyh a žil, opium s tabákem, prášek na zuby s tabákovým práškem.

(2) Jako boby se projednává též zralý bob soja (čínský bob, Soja hispida), je-li určen k požívání. Soja a jiné boby k výrobě oleje, saz. čís. 47. Jsou-li boby určené k výrobě oleje způsobilé k lidskému požívání, projedná je celní oddělení ONV podle saz. čís. 47 s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky ve zpracovávajícím podniku nejbližším celním nebo kontrolním oddělením ONV. Každé upotřebení takto projednaných bobů k jinému účelu je zakázáno.

(2) Ostatní boby (na př. tonkový bob) k průmyslovým nebo lékařským účelům, saz. čís. 62.

(3) Jak se projednávají znečištěné luštěniny nebo směsi luštěninové nebo směsi luštěnin s obilím (směsky) nebo s jinými semeny, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.

(2) Mlýnské výrobky s kakaovým práškem, saz. čís. 127.

(3) Mlýnské smetky z otrub a prachu, také pomíšené s méně než 2% obilných zrn, saz. čís. 653.

(4) Panýrová (obalovací) mouka (z pšeničného těsta), saz. čís. 114.

(5) Krmivo pro dobytek z mletého nebo šrotovaného obilí, smíchané s kuchyňskou solí, saz. čís. 592.

(6) Krmivo pro dobytek nabízené na podporu vzrůstu, k posílení odolnosti nebo k léčení a pod., saz. čís. 630.

(2) Cizokrajné ořechy k jídlu, saz. čís. 17.

(3) Žluklé vlašské ořechy a lískové oříšky, ve skořápkách nebo loupané, nezpůsobilé k lidskému požívání, jsou-li určeny k výrobě oleje, jako semena olejnatá, saz. čís. 47.

(2) Jako jemné stolní ovoce se projednávají dále všechny druhy ovoce, jako na př. jablka, hrušky atd., je-li buď každý jednotlivý kus ovoce zvláště zabalen anebo je-li ovoce uvnitř obalu proloženo papírem, dřevitou nebo papírovou vlnou, vatou a pod. nebo jsou-li stěny obalů uvnitř obloženy jednou nebo více vrstvami papíru, vlnitým papírem a pod.

(2) Bezinky (plody bezu černého, Sambucus nigra), saz. čís. 62.

(3) Plody svídy (Cornus sanguinea), keře blízce příbuzného dřínu, jichž se užívá k barvení koží, saz. čís. 159.

(2) Mořská cibule čerstvá nebo sušená, saz. čís. 62.

(2) Jako jemná zelenina stolní saz. pol. 43a)2 a 43a)3 se projednávají: artičoky, boby čerstvé, zelené (vyjma boby svinské a koňské, viz 2. vysvětlivku), brukev (kedlubny), celer bílený (vybílené řapíky celerové), čekankový salát (listy čekanky obecné, Cichorium intybus), černý kořen (Scorzonera hispanica), čistec hliznatý (Stachys tuberifera), endivie (štěrbák, španělský salát), fazole čerstvé, fenykl (mladé lodyhy nebo řapíky), houby jedlé, hrách zelený (vyloupaný nebo v luscích), chřest, jablka rajská (tomaty), kapusta pupencová (růžičková), kardy (španělské artičoky, Cynara cardunculus), karotka (t. j. malá válcovitá mrkev), krabilice bulvatá, křen, kukuřičné klasy (nezralé, čerstvé, zelené), květák (karfiol), lilek jedlý vejcoplodý (Solanum melongena), melouny, okurky, paprika čerstvá (paprikové lusky zelené, žluté nebo červené), polníček (polní salát, kozlíček), prokolice (broccoli), rebarborové lodyhy a řapíky (čerstvé), ředkvička (červená a bílá), řeřicha potoční (potočnice), řeřicha zahradní, špenát, šťovík anglický čerstvý.

(2) Sazenice všech druhů zelenin, saz. pol. 56e).

(3) Paprika ve zralých červených luscích, saz. čís. 4; kapary (kaprlata), saz. čís. 132.

(2) Mrkev, řepa atd., pražená, nemletá nebo mletá, saz. čís. 124.

(3) Kapary (kaprlata), saz. čís. 132.

(4) Řízky řepné vyloužené (vyslazené řízky z difuserů), saz. čís. 653.

(2) Kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné, viz 4. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 17.

(2) Ovocná jádra nezpůsobilá k výrobě oleje, saz. čís. 52.

(2) Semena, jež patří do saz. pol. 49b) jako jiná jetelová semena, jsou — vyjma serradellu — nahá (neobalená luskem), vejčitá, srdcovitá nebo ledvinkovitá zrna, žlutavé, zelenavé nebo světlehnědé až tmavohnědé barvy; již při slabém zvětšení je u nich na obvodu patrný malý hrbolek (klíční kořínek).

(2) Výtrusy plavuně, semena korálová, všivcová, sabadillová a jiná semena pro průmyslové nebo léčebné použití, saz. čís. 62.

(3) Šípková zrnka a jiná semena, pražená, mletá nebo nemletá, saz. čís. 124.

(4) Semena upotřebitelná jako barvivo nebo tříslivo, saz. čís. 159.

(5) Žaludy pražené, mleté nebo nemleté, saz. čís. 124.

(2) Přířezky slámy, klasy a stébla, přírodní, ke květinovým ozdobám a pod., též barvené, jako slaměnky, saz. pol. 54b).

(3) Květiny, květy, poupata, v sazebníku výslovně nejmenované, k průmyslovému nebo léčebnému použití, saz. čís. 62, k barvení nebo tříslení, saz. čís. 159.

(2) Stejně se projednává barvený mech k výrobě umělých květin a palmové listy k ozdobným účelům, také na špičkách přistřižené nebo pouze ořezané do tvaru vějíře.

(3) Listy k průmyslovému nebo léčebnému použití, saz. čís. 62; listy k barvení nebo tříslení, saz. čís. 159.

(4) Listy palmové, usušené, roztřepené atd., jako látka k vycpávání, saz. čís. 61.

(5) Palmové listy ořezané do tvaru vějíře, jsou-li šité nebo opatřené rukojetí, saz. čís 271.

(2) Kvetoucí stav počíná již úplným rozvitím i jen jediného poupěte ve vyvinutý otevřený květ. Tak zvané rostliny v poupatech, u nichž není patrný žádný otevřený květ, nepatří pod tento pojem. Do saz. pol. 56a) jsou zařazeny na př.: kvetoucí azalky, begonie, bramboříky (Cyclamen), cinerarie, dosny (Canna), fuksie, gloxinie, hortensie, hyacinty, chrysanthemy, kaly (Calla), karafiáty, konvalinky, lilie, orchideje, pelargonie, primuly, rhododendrony, růže, skleníkové dřeviny, šeříky, tuberosy, tulipány, vřesy (Erica) atd.

(3) Rostliny, jejichž květy jsou pro zahradnický obchod bezvýznamné, které tedy rozvíjejí docela malé, nepatrné květy, neprojednávají se jako „kvetoucí“. Nepatří sem proto kvetoucí krotony, cykasy, draceny, vavříny, jehličnany, palmy atd.

(2) Vždy zelené listnaté dřeviny, jako nekvetoucí rhododendrony, kalmie, dále střemcha bobková a zimostráz (buxus) patří do saz. pol. 56e).

(2) Viz také saz. čís. 202.

(2) K slámě patří sláma používaná jako krmivo a stelivo, také řezaná (řezanka), pak vřes a vřesové kořeny (Trebbia), lodyhy a stopky borůvek, saginy (úrazník) a ciroku (t. zv. rýžová sláma), úhrabky (vymlácené obilní klasy), ostřice, jakož i sláma všech druhů, tříděná, čištěná, štěpená, též jen kroucená, připravená k pletení; slaměné provazce, t. j. pouze hrubě spletená nebo stočená sláma k balení a pod., jakož i slámová stébla ve svazcích, odměřeně řezaná, k výrobě slaměných stuh, saginová sláma na košťata, svázaná lýkem ve větší svazky za účelem snadnější dopravy.

(3) Jako stelivo se projednává listové a mechové stelivo a jiný obyčejný mech k vycpávání, jehličí stromů jehličnatých (smrku, borovice a pod.), jako seno všechny bylinné pícniny, čerstvé nebo sušené (jetel, vojtěška, úročník, tráva atd.).

(4) Zboží patřící do saz. čís. 61 může být také štěpeno, barveno nebo pro snadnější dopravu spleteno v rulíky nebo v provazy nebo provazovitě stočeno.

(2) Řasy, na př. karaghen (perlový, irský mech), korálový mech atd.

(3) Plody, na př. plody bezu černého (bezinky, Sambucus nigra), břekyně, chebdí, jalovce, jeřábu, kassie (Cassia fistula), kebule (rybářská zrna), kolokvinty a j.

(4) Listy, na př. bucco, koky, kopřivy, matiky, podbělu, podražce, prhy (arniky), rulíku zlomocného, senesové, střemchy bobkové, škumpy atd.

(5) Květy, na př. bezu černého, divizny, granátovníku, heřmánku, hlohu, hluchavky, chrpy, komonice lékařské, konvalinky, kopřivy, kosso, levandule, lilie, lípy, máku, měsíčku, petrklíče, podbělu, prhy (arniky), proskurníku (ibišku), řebříčku, stračky, šeříku, trnky, třezalky; vitodu atd.

(6) Boby, na př. abrusové, kalabarské, tonkové a pod.

(7) Lišejníky, na př. lišejník islandský a j.

(8) Dřeva, na př. agalochové, aloové, aspalatové, fenyklové (sassafrasové), kafrovníkové, kalambakové, kvassiové (hořké), molucké (ladelu počistivého), orlí, rajské atd.

(9) Sem patří též hobliny cypřišové k účelům voňavkářským, jakož i mimoevropské dřevo, rozřezané, rozstrouhané nebo jinak rozmělněné, jako Lignum sanctum, dřevo santalové a pod.

(10) Byliny, na př. bažanka, blatouch, blín, bolehlav, brčál, brotan (boží dřevec), celík, čistec, čubet (benedikt), divizna, durman, fenykl, hledík, hluchavka, chrastavec, chvojka klášterská, jablečník, jahodník, jelení jazyk, jestřábník, jetel hořký, jitrocel, komonice, koniklec, konitrud, konopice, kopytník, kosmatec, koření počistivé (projímavé), kozlík (Valeriana), květel, levandule, libeček, lilek, lobelie, locika, maceška, máčka, máta kadeřavá a peprná, meduňka, medvědice, mydlice, náprstník, netík, oměj, openec (popenec), orsej, ožanka, ožanka hořká, pačuli, pampeliška, pelyněk, pěnišník, pivoňka, plavuň, polej, proskurník (ibišek), přímětník, routa, rozpuk, rozrazil, rýt barvířský, řebříček, řeřicha paraguajská, sleziník, sporýš, srdečník, svízel, šalvěj, šedivka, úročník, užanka, včelník, vlaštovičník, vratič, vřes, zběhovec, zemědým, zeměžluč, žindava, žluťucha atd.

(11) Ořechy, na př. akažuové (mahagonové, ledviníkové, sloní vši), kulčibové (vraní oka), ořechy kola atd.

(12) Kůry, na př. anděliková, angosturová, baobabová, brasilská (barbatimao), caïlcedrová, granátovníková, guajaková, chinovníková, kaskarillová, kulilabánová, krušinová, lýkovcová, mýdelná (quillajová), sassafrasová, simarubová, sucholusková (Geoffroya), winterová (magellánská) atd.

(13) Houby, na př. choroš modřínový, boltcovitka (Jidášovo ucho), pýchavka a jiné houby, které nepatří do saz. čís. 43 nebo 44.

(14) Chaluhy, na př. chaluha bublinatá, čepelatka cukrová, čepelatka prstnatá atd.

(15) Kořeny, oddenky, hlízy, na př. alantu, angeliky (andělika, dryák), aronu, babího hněvu, bedrníku, bertrámu, blínu, bolehlavu, cicváru (kurkuma), čemeřice bílé i černé, devětsilu, fenyklu, hadí hlavěnky dávivé (Ipecacuanha), hořce, chebule dlanité (kolombo), chinovníku, chřestýše (senega), ivarankusy, jalapu, jarmanky, kalahualy, kalkánu, kapradě samce, konitrudu, kopíčku (zlatohlávek), kopmíku, kopytníku, kosatce, kostu, kuklíku (benedikt), lékořice (sladké dřevo), libečku, lopuchy, máčky, medovníku, mydlice, náprstníku, ocúnu, osladiče, ostřice, pampelišky, pelyňku, pivoňky, pižma (sumbul), podražce, prhy (arnika), proskurníku (ibišek), pupavy bílé, puškvorce, pýřavky, rapontiky, ratanhie, reveně (rebarbora), rozpuku, rulíku zlomocného, řepíku, salepu, sarsaparilly, skořice bílé, sladké i hořké, smldníku, svlačce, šáchoru (hlízy šáchoru jedlého, saz. čís. 17), šťovíku, třemdavy, užanky, vlaštovičníku, všedobru, žindavy (žanikl) atd.

(2) Plody pravého čínského anýzu (badiánu) jsou větší, silnější, zploštělé, méně naduřelé a rozeklané, končí většinou špičkou krátkou, tlustou, často tupou, přímo vybíhající nebo trochu nahoru zahnutou. Plody japonského anýzu jsou menší, zduřelejší, více rozeklané, mají špičku většinou tenkou, nahoru zakřivenou nebo i poněkud háčkovitě zahnutou.

(3) Pravý čínský anýz (badián) má známou anýzovou vůni a chuť, avšak poněkud nasládlou. Japonský anýz voní osobitě po balzámu, nikoliv jako anýz, chutná z počátku ostře, kysele, posléze trpce, upomínaje vůní poněkud na kardamomy.

(4) Semena pravého čínského anýzu (badiánu) jsou silněji zploštělá; semena japonského anýzu jsou zakulacenější, méně zploštělá.

(5) Plody pravého čínského anýzu (badiánu) dávají prášek tmavě červenohnědý, japonského anýzu světlehnědé červenavý. Vaří-li se plody ve zředěném draselném louhu, dává pravý čínský anýz tekutinu téměř krvavě červenou, japonský anýz oranžově zahnědlou.

(2) Zápalná hubka přírodní, sklepaná, vyčištěná, mořená, saz. čís. 640.

(3) Korková moučka, korková drť, saz. čís. 363.

(4) Bylinný čaj, smíšený s pravým čajem nebo s jeho náhražkami, též označovaný za léčivo, saz. čís. 3.

(5) Bylinný čaj, smíšený s jinými látkami nebo označovaný za léčivo, saz. čís. 630; přípravky z mořské cibule (jako prostředek k hubení krys a myší), saz. čís. 630.

(6) Desky z rašeliny, saz. pol. 301a).

(7) Potpourri (vykuřovací prášek), saz. pol. 633a).

(8) Tyčinky z čepelatky prstnaté (Laminaria digitata), k chirurgickému použití, saz. pol. 361a).

(9) Semena (na př. jequiritová, provrtaná a zpracovaná na růžence a pod., saz. pol. 361a); navléknutá na šňůrky a tvořící náramky, náhrdelníky a podobné ozdoby, saz. pol. 362a).

(10) Směsi rozmělněných nebo jinak rozdrobených částí rostlin, s přísadou jiných látek i bez ní, označované jako dybytčí prášek (na př. k zvýšení užitkovosti nebo k zlepšení zdravotního stavu zvířat atd.), saz. čís. 630.

(2) Dovolí-li se, aby se části mrtvých zvířat dále upotřebily (na př. když se veterinárně uzná, že nelze požívat masa zabitých vepřů, sádlo z nich však že je upotřebitelné k požívání nebo že maso a sádlo zabitých i uhynulých vepřů je Upotřebitelné k technickým účelům), projednají se tyto části podle své povahy.

(2) Skot (hovězí dobytek) samičího pohlaví, jestliže se ještě neotelil nebo není-li očividně březí (stelný), se projednává, váží-li nejvýše 150 kg živé váhy, jako telata saz. čís. 67, váží-li přes 150 kg živé váhy, jako mladý skot (mladý hovězí dobytek) saz. čís. 66.

(3) Nesouhlasí-li strana s názorem celního oddělení ONV o tom, že skot samičího pohlaví se již otelil anebo že je očividně březí, je strana povinna předložit celnímu oddělení ONV nález úředního veterináře.

(2) Skot (hovězí dobytek) samčího pohlaví přes 400 kg živé váhy se projednává jako voli saz. čís. 63 nebo jako býci saz. čís. 64.

(2) Za koně do dvou let se považují ti, kteří mají v horní a dolní čelisti pouze mléčné řezáky.

(3) Narostly-li na místě jednoho nebo několika mléčných řezáků již řezáky trvalé, projednává se kůň jako by stáří dvou let překročil. Mléčné řezáky jsou menší než řezáky dospělého koně, bělejší, lopatkovité, se znatelným zúžením pod korunou u dásně (krček) a s podélnými rýhami na přední ploše.

(4) Neotřené mléčné řezáky mají též oválné jamky na třecí ploše, jež mezi prvním až druhým rokem zmizí, t. j. otrou se; mléčné zuby stanou se tím malými, zakulacenými a mají pak třecí plochu rovnou.

(5) Trvalé řezáky jsou značně širší, silnější a tlustší než mléčné zuby a nemají znatelný krček, což je zvláště nápadné, když vedle trvalých zubů jsou v čelistech ještě zuby mléčné Trvalé zuby mají na přední straně uprostřed podélnou rýhu a na třecí ploše, když právě vyrostly, hluboké oválné jamky.

(2) Do saz. pol. 74b) patří též zvěř srstnatá a pernatá, vykuchaná, stažená, oškubaná a bez končetin.

(2) Konservy zvěřinové, saz. čís. 128, po příp. 131.

(2) Rybí moučka, hodící se jen za hnojivo nebo ke krmení dobytka, viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 652.

(3) Rybí a korýšové konservy, saz. čís. 128, po příp. 131.

(2) Konservy korýšové, saz. čís. 128, po příp. 131.

(2) Sušený bílek technický (vaječný albumin technický), saz. čís. 612.

(3) Drůbeží vejce vyfouknutá, saz. čís. 87.

(2) Jako med umělý se projednávají jen ony medové náhražky, jež jsou podobny přírodnímu medu svými vnějšími vlastnostmi (chutí, vůní atd.).

(2) Vosk včelí je barvy žlutavě bílé, nazelenalé, oranžové až i červené, typické voskové vůně a mastného lesku, avšak na omak není mastný. Dá se v ruce hnísti; ve vodě a v lihu se nerozpouští; úplně se rozpouští v etheru, chloroformu, benzenu.

(3) K včelímu vosku přírodnímu patří souš, t. j. prázdné plástve zbavené medu a plodu, buď celé nebo v kusech nebo stlačené v koule, voštiny, t. j. zbytky po získání vosku ze souše, buď v kusech nebo stlačené ve voštinové koule, voskový kal, t. j. usazenina na dně kotle po vyvaření a čeření vylisovaného včelího vosku, zbytky voskových svíček a nakapaný vosk. Dluž a vyextrahované voštiny, viz 14. vysvětlivku k saz. čís. 652.

(4) Čínský vosk červcový (bílý hmyzí vosk, t. zv. rostlinná vorvanina) podobá se vorvanině, je krystalický, tvrdý a lámavý, v etheru málo, v benzenu snadno rozpustný.

(5) Vosk šelakový je směs vosku s pryskyřičnými látkami, získaná při výrobě šelaku; má žlutou až červenohnědou barvu a vůni upomínající na šelak, jež je po zahřátí zřejmější.

(6) Vorvanina surová (spermaceti, cetaceum) je olejovitá tekutina, uložená v lebeční dutině, v páteři, jakož i v některých malých dutinách těla vorvaně; po smrti zvířete tuhne. Lisováním se z ní získá jednak tekutý vorvaninový (spermacetový) olej saz. čís. 91, jednak vorvanina lisovaná, pevná, sněhobílá krystalická látka, perleťového lesku, na omak mastná, kterou lze štípati v tenké šupiny. Vorvaniny se používá v lékařství, k výrobě svíček a apreturních prostředků. Rozpouští se snadno v horkém lihu, etheru, chloroformu. Po navlhčení lihem lze vorvaninu lisovanou rozetříti na prášek.

(2) Jako vosk upravený pro drobný prodej se projednává vosk v tyčinkách, destičkách atd., které se dovážejí v krabicích a pod. nebo jsou jednotlivě balené v papíru, upravené též jako hračky, dále vosk v krabicích a podobných obalech o váze nejvýše 1 kg.

(3) Rostlinný vosk, saz. čís. 94. Směsi živočišných a rostlinných vosků, saz. pol. 94b).

(4) Polimentt pro pozlačovače, saz. čís. 618. Zboží z tvárného vosku, saz. čís. 639.

(2) Je přípustné očišťovat surové houby při jejich dobývání z moře od slizké hmoty proplachováním a lisováním nebo je zhruba ořezávat a konečně lisovat, aby byly způsobilé k dopravě.

(2) Jako koňské houby se projednávají též honby zv. riff (přilbovitý druh hub, vyznačující se velkými póry na hřebenu). Koňské houby, jež byly vyprány nebo jež přiříznutím dostaly pravidelnější tvar, nebo byly dále jinak zpracovány, patří do saz. pol. 82a); liší se od bílených hub koňských patřících do saz. pol. 82b) tím, že jsou tmavší a že mají zpravidla na kořenu rezavě hnědé skvrny.

(2) Kožešiny a kůže pouze zbavené srsti, nečiněné (t. zv. holiny), též poltěnky se projednávají jako surové i tenkrát, dovážejí-li se v sudech mokré, solené nebo jinak konservované, aby se zabránilo jejich hnilobě.

(3) Poločiněné kůže bez srsti, jež byly již částečně, nikoli však dokonale činěny, saz. čís. 328 až 337.

(2) Ptačí kůže s peřím jako ozdoba z peří, čištěné, hrubě vycpané, pak části ptačí kůže s peřím (křídla, hlavy atd.), všechno pouze preparované proti molům, saz. čís. 85; pouze na vnitřní straně zpracované, saz. pol. 345b); hodící se přímo na ozdobu, saz. čís. 263.

(3) Ptačí kůže s peřím patřící do saz. čís. 83 jsou rozříznuty na břichu a rozevřeny; jsou více méně rohovité, podle toho kolik tuku obsahuje kůže, a mají na vnitřní straně ještě místy ulpělé kousky masa, tuku a krve. Tím se liší od koží patřících do saz. pol. 345b), jež mají často na vnitřní straně zbytky otrub.

(4) Podotýká se, že též u zpracovaných ptačích koží s peřím saz. pol. 345b) vyčnívají na vnitřní straně konce brků.

(5) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 85.

(2) U žíní určených ke tkaní se nepřihlíží k tomu, že byly na více místech svázány, aby nevypadávaly z tkaniny.

(2) Náhražky štětin z rostlinných vláken (vláken aloe, piasavy, siamské trávy a pod.), saz. čís. 61.

(2) Dále sem patří kusy brků, nařezané na určitou délku, očištěné, jinak však dále neupravené. Takovéto brky s okrajem ohrnutým, saz. čís. 361, poznámka 1.

(3) Brky tvaru psacích per, párátek a pod., saz pol. 361b)2.

(4) Umělá tráva z ohoblovaných rohovitých, též barvených vrchních částí brků, saz. čís. 262.

(5) Oprašovače z peří, obyčejné, v objímce ze surového dřeva, saz. pol. 275c).

(2) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 83 a 263.

(2) Sem patří též zvířecí žaludky čerstvé, solené nebo sušené, vyjma hovězí a skopové žaludky čerstvé, solené nebo sušené a vyjma telecí žaludky čerstvé nebo solené, patřící do saz. čís. 117; sušené telecí žaludky patří však do saz. čís. 86.

(3) Přípravky syřidlové, saz. pol. 108b)2 a saz. čís 622.

(4) Blány zlatotepecké jsou zevní jemné blány slepého střeva hovězího dobytka, nepřiříznuté nebo bez určitého tvaru, též z dvojnásobných vrstev.

(5) Sem patří dále střevové hadice ze sušených střev stmelených nebo sešitých, aby se docílilo větší délky.

(6) Střevové provazy z hrubých střev, k soustruhům, brusným kolům a pod., se liší od silných strun saz pol. 584c) většími rozměry a hrubým zpracováním; jsou tudíž drsné, mají tmavou barvu a obyčejně též nepříjemně zapáchají.

(2) Střevové struny, saz. pol. 584c); catgut, saz. pol. 584c), po příp. 630.

(3) Blány zlatotepecké, upravené již pro zlatotepce, do tvaru čtyřúhelníka přistřižené, složené v balíčcích, jakož i jiné předměty z nich, podle toho k čemu jsou určeny, saz. pol. 344d) nebo saz. čís. 342.

(2) Tuky jsou ve vodě nerozpustné, téměř všechny málo rozpustné v alkoholu, rozpouštějí se však v etheru, sirouhlíku a v nízko vroucím benzinu. Varem s vodnými alkalickými louhy, rychleji však s alkoholickými louhy se rozkládají (zmýdelňují), při čemž vzniká alkalická sůl mastných kyselin (mýdlo) a glycerin, jež obojí jsou ve vodě rozpustné. Nabudeme tudíž po zmýdelnění a po zředění vodou úplného roztoku. Na vzduchu tuky žluknou; přitom se uvolňují mastné kyseliny.

(3) Jednotlivé druhy tuků se liší mezi sebou konsistencí. V obecné mluvě velmi pevné tuky se nazývají zpravidla loje, tuky střední konsistence sádla nebo másla, tuky tekuté jsou mastné oleje.

(4) Tuky, jež jsou při 15° C tekuté, se považují za mastné oleje saz. třídy XII, ostatní jsou tuky saz. třídy XI. Naznačené zařazení se však nevztahuje na tuky ryb a jiných mořských zvířat; tyto tuky tudíž i ve stavu při 15° C tekutém zůstávají v saz. třídě XI.

(5) Tukům jsou podobny vosky. Za ně se chemicky považují estery vyšších mastných kyselin s vyššími mastnými alkoholy; jsou pevné nebo tekuté. Dají se zmýdelnit podobně jako tuky, při čemž se vedle mastných kyselin uvolňují pevné vyšší mastné alkoholy, ve vodě nerozpustné, takže zplodiny zmýdelnění na rozdíl od tuků se nerozpouštějí ve vodě.

(6) V obecné technické praxi se názvu vosk užívá jen pro vosky pevné. V tom smyslu jsou zařaděny vosky tekuté, obsažené výhradně v těle některých ssavců kytovitých, do saz. čís. 91 (na př. vorvaní olej a vorvaninový olej). Pevné vosky: tuk (vosk) z vlny, přečištěný, saz. čís. 99, surový nebo destilovaný, saz. čís. 101, ostatní živočišné vosky, saz. čís. 81, vosky rostlinné, saz. čís. 94.

(7) Do saz. třídy XI se zařazují dále vyšší mastné kyseliny, obvyklé zplodiny štěpení tuků nebo vosků. Jiné zplodiny tohoto štěpení jsou glycerin saz. čís. 604 a vyšší mastné alkoholy saz. čís. 622.

(8) Zvláštním zbožím saz. třídy XI jsou tuhé uhlovodíky zvané též minerální tuky: parafin, ceresin a vaselina, pak hotové výrobky degras a kolomaz.

(2) K provedení vlastní zkoušky se dá asi 50 g tuku do kádinky, do níž se pak doprostřed vnoří teploměr. Postavením kádinky do vody — podle potřeby studenější nebo teplejší — uvede se vzorek na předepsanou teplotu 15°C. Jakmile bylo této teploty dosaženo, pozorujeme, zda možno tuk přelít do jiné nádoby či nikoli. V prvém případě, když tedy tuk se jeví ještě tekutým, nutno zkoušku opakovat tak, že se zkoušený vzorek v kádince postaví do studené vody nebo ledu a za častého míchání zchladí na teplotu nejméně 10° C. Teprve nyní se dá kádinka do vody o teplotě 15° C a při této teplotě se v ní ponechá několik hodin, aniž se promíchává. Je-li tuk i potom ještě tak tekutý, že jej lze vylít, pokládá se za tekutý tuk saz. třídy XII.

(2) Tyto zbytky mohou být projednávány s celní výhodou podle poznámky k saz. čís. 101 jenom tehdy, neobsahují-li více než 40% tuků (mastných olejů). Povolení k jejich dovozu vydává KNV.

(2) Nečištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou bílé s nádechem šedivým, žlutým nebo slabě červeným; mají zpravidla osobitou aromatickou vůni; jsou-li zkaženy, páchnou jako zkažené tuky přírodní. Užívá se jich podobně jako přírodních tuhých tuků k výrobě mýdla, svíček a pod.

(3) Čištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou obyčejně bílé, vždy bez chuti a zápachu. Užívá se jich k výrobě umělých jedlých tuků.

(4) Čištěné ztužené tuky (též rybí, velrybí a tulení) a mastné oleje, saz. čís. 90, nečištěné, saz. čís. 101.

(2) Sádlem saz. pol. 89b) se rozumí vepřový tuk vyškvařený, též lisovaný za vyšších teplot tak, že obsahuje všechny normální podíly sádla, vepřová slanina uzená, vařená a husí sádlo vyškvařené.

(3) Jedlé tuky, které se svou povahou podobají vepřovému a husímu sádlu, projednávají se, jde-li o živočišné tuky přírodní, podle saz. čís 89 (na př. sádlo kachní), jde-li o tuky umělé, podle saz. čís. 90 (na př umělé sádlo).

(4) Lisováním vepřového sádla při nízké teplotě získaný pevný podíl, t. j. sádlový stearin (lard stearin), saz. čís. 90, tekutý podíl, t. j. sádlový olej (lard oil), saz. čís. 103.

(2) Dále sem patří premier jus, t. j. krystalicky ztuhlý tuk, získaný tavením jadrného hovězího loje při 55 až 65° C, jakož i oleomargarin, odtékající při lisování premier jus při 25 až 35° C, mající za teploty 15° C máslovitou konsistenci; zbylý pevný podíl lisovaný lůj (oleostearin), saz. čís. 92.

(3) Sem patří též veškeré výslovně nejmenované jedlé tuky a jejich směsi, jako:

(4) Konečně sem patří zbytky po škvaření jedlých tuků, na př. škvarky z vepřového sádla, pokud jsou způsobilé k lidskému požívání.

(5) Zbytky po škvaření loje, pak zbytky po škvaření jiných zvířecích tuků, jež jsou tak zkažené nebo žluklé, že jsou i bez denaturace nezpůsobilé k lidskému požívání, saz. čís. 92.

(6) Kakaové máslo, saz. čís 125.

(2) Rostlinný vosk se podobá živočišnému vosku saz. čís. 81, jest zpravidla křehký a téměř úplně rozpustný ve studeném etheru.

(2) Vosk karnaubový (z palmy karnaubové) je žlutý nebo žlutozelený, velmi tvrdý, křehký; lze jej rozetřít na prach.

(3) Vosk palmový (z palmy Ceroxylon andicola) se vyrovná tvrdostí, křehkostí i jinými vlastnostmi téměř vosku karnaubovému.

(4) Vosk třtinový se získává ze třtiny cukrové; surový je modrošedý, rafinovaný má barvu bílou.

(5) Vosk kandelilový, zvaný též kanutilový, se získává vyvářením listů rostliny Pedilanthus pavonis; jest šedožlutý až čokoládově hnědý, aromatického zápachu.

(6) Umělý vosk, obdobného chemického složení jako vosky, jehož se používá jako náhražky vosků rostlinných, má různou barvu; barvený, saz. pol. 94b)2.

(7) Sem patří i zbytky po čištění rostlinných vosků, obsahují-li vosk.

(8) O vosku připravovaném, o směsích vosku s jinými látkami, jakož i o vosku upraveném pro drobný prodej viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 81.

(9) Montanní vosk, surový, saz. čís. 169, čištěný, saz. pol. 96b).

(2) Degras (zámišnický tuk) je odpadek při vyčiňování koží po zámišnicku, jež záleží v působení rybích, velrybích nebo tuleních tuků na nevyčiněné kůže za přístupu vzduchu. Je to tuk nebo olej, jenž zbývá v kůži po vyčinění; z této kůže se získává mechanicky (lisováním, mačkáním atd.). Méně cenných druhů se nabývá, zpracuje-li se kůže obsahující zmíněné tuky roztokem potaše nebo sody, čímž se tuky částečně zmýdelňují. Výrobek se pak zpracuje kyselinou sírovou, propírá vodou a dává do obchodu v podobě emulse. Ježto degrasu se zhusta užívá jako tuku na kůži při vyčiňování kůže tříslivy nebo chromitými solemi a zámišnický odpadek spotřebě nestačí, dávají se do obchodu pod týmž jménem četné výrobky, jež jsou umělým degrasem. Ten se vyrábí též okysličením rybího tuku vzduchem asi při 150° C, po případě s přísadou jiných živočišných tuků (na př. loje), tuku z vlny, nebo rostlinných tuků (na př. oleje z kokosových ořechů), nebo kyseliny olejové. Degras reaguje slabě kysele, jest zbarven žlutě až žlutohnědě a obsahuje vedle neutrálního tuku a vyšších mastných kyselin vždy též jejich hydroxyderiváty.

(3) Degras, jenž obsahuje mnoho mýdla a reaguje proto alkalicky, saz. pol. 637a).

(4) Degras s přísadou minerálního oleje, saz. čís. 177 nebo 178.

(5) Náhražky degrasu, jež se vyskytují pod různými jmény jako tuková emulse, tuková emulse na vydělávání koží atd., a jež jsou vlastně mýdlem, většinou amonným, též s přísadou alkoholu nepřevyšující 5% váh., saz. pol. 637a), obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, saz. pol. 108b).

(2) Jako vyšší mastné kyseliny saz. čís. 95 po příp. saz. pol. 97a) se projednávají tuky a mastné oleje, obsahují-li více než 50% volných mastných kyselin, potom vyšší mastné kyseliny, které lze získati štěpením tuků, vosků a mastných olejů, na př. mastné kyseliny z oleje lněného, podzemnicového, bavlníkového, palmojádrového, oleje z kokosových ořechů a j. Tvoří-li v těchto výrobcích mastné kyseliny, tající při teplotě nižší než 40° C, přes 50% jejich obsahu, projednávají se podle saz. pol. 97a), jinak podle saz. čís. 95. Obsahují-li tuky a mastné oleje méně než 50% volných mastných kyselin, projednávají se podle své bližší sazební povahy, a to buď jako tuky saz. třídy XI nebo jako mastné oleje saz. třídy XII.

(3) Palmový olej (saz. čís. 93), odpadové tuky, kostní tuk a valchářský tuk (saz. čís. 101), jakož i sulfurový olej (poznámka k saz. čís. 104), se projednávají podle své povahy i tehdy, obsahují-li přes 50% volných mastných kyselin. Tyto tuky a oleje se tudíž nikdy neprojednávají podle saz. čís. 95 nebo saz. čís. 97.

(4) Odpadové mastné oleje při 15° C ještě tekuté a obsahující méně než 50% volných mastných kyselin, lze na návrh strany projednat podle saz. čís. 97, zjistí-li se před projednáním zboží chemickým rozborem, provedeným příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany, že nelze oleje racionálním způsobem tak přečistit, aby byly způsobilé k lidskému požívání. Nálezy o rozboru se připojí k rejstříku příjmů.

(5) Kyseliny mastné se rozeznají od neutrálních tuků a mastných olejů tím, že mastné kyseliny rozpouštějí se ve čpavku téměř úplně, kdežto neutrální tuky a mastné oleje dávají se čpavkem emulsi.

(6) Při zjišťování, zda tuky, které se ve čpavku nerozpouštějí, obsahují méně než 50% volných mastných kyselin, postupuje se takto: 5 g tuku se zahřeje ve skleněné baňce s dlouhým hrdlem s 50 cm³ lihu, až se tuk roztaví. Potom se obsah baňky několikráte protřepe a zchladí postavením baňky do studené vody. Do zchlazeného roztoku se přidá několik kapek lihového roztoku fenolftaleinu a potom po kapkách a za stálého protřepávání přesně 7˙5 cm³ (při zkoušení oleje z palmových jader a oleje z kokosových ořechů přesně 10 cm³) draselného louhu, jenž obsahuje v litru 65˙45 g chemicky čistého hydroxydu draselného (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 111). Objeví-li se červené zbarvení kapaliny, které potrvá aspoň ⅟₄ minuty, jest ve vzorku méně než 50% volných mastných kyselin. Při vyšším obsahu volných mastných kyselin než 50% zůstane kapalina po přidání předepsaného množství louhu bezbarvá a zbarví se trvale červeně teprve dalším přídavkem louhu.

(7) Bod tání mastných kyselin se zjistí takto: skleněná tyčinka se ponoří do roztavené mastné kyseliny tak, aby se povlékla na spodním konci tenkou vrstvou roztaveného vzorku, a vnoří se, když vychladla, do vody teplé 37° C. Roztaví-li se povlak v této vodě a steče, jde o mastnou kyselinu tající při teplotě nižší než 40° C. V opačném případě se zboží projedná podle saz. čís. 95 nebo — požádá-li o to strana — zašle se vzorek ke zjištění bodu tání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

(2) Vaselina s přísadou léčiv, na př. s kyselinou boritou (borová vaselina), nebo vaselina označovaná jako vaselina k účelům léčebným, saz. čís. 630, navoněná nebo doporučovaná jako kosmetický prostředek, saz. čís. 633.

(3) Vaselinový olej, saz. čís. 177 nebo 178.

(2) Sem patří jak výrobek vody zbavený, jenž má v obchodě jméno Lanolinum anhydricum, tak i vodu obsahující Adeps lanae hydrosus, jenž se běžně označuje jako lanolin, pak obarvený lanolin.

(3) Lanolin s přísadou léčiv nebo doporučovaný jako léčivo, saz. čís. 630, navoněný nebo doporučovaný jako kosmetický prostředek, saz. čís. 633.

(4) Podle saz. pol. 99b) se projednávají lehké a těžké oleje z černouhelného dehtu a minerální oleje, upravené v malých lahvích, plechovkách atd. pro drobný prodej jako prostředky na čištění skvrn, po příp. k účelům konservačním nebo impregnačním, vyskytující se v obchodě pod nejrozmanitějším označením. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.

(2) Mastné oleje se získávají podle povahy suroviny lisováním za obyčejné nebo vyšší teploty, vyvářením s vodou nebo extrakcí snadno těkavými rozpouštědly (benzinem, sirouhlíkem atd.) a čistí se (též bělí a zbavují pachu) chemicky, filtrací, čeřením a j. Při projednávání — pokud není stanoveno jinak — nehledí se k tomu, zda olej je čištěný nebo surový.

(3) Mastné oleje rostlinné dělíme podle toho, vysychají-li na vzduchu v pevnou lesklou blanku či nikoli, na oleje nevysychavé (olivový, skočcový a j.), polovysychavé (řepkový, sojový a j.) a vysychavé (lněný, dřevný čínský a j.). Vysychavých olejů, po příp. i polovysychavých se užívá k výrobě fermeží (olejových pokostů).

(4) Zbytky po lisování olejnatých semen se nazývají pokrutiny a projednávají se podle saz. čís. 653.

(2) Skutečný obsah oleje v olejové ssedlině nebo v olejnatých zbytcích se zjistí, je-li třeba, příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany.

(3) O projednávání ssedliny z oleje skočcového viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 102 až 106.

(4) O projednávání mastných olejů obsahujících více než 50% volných mastných kyselin a o projednávání odpadových mastných olejů, jež obsahují méně než 50% volných mastných kyselin, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 97.

(2) Tyto oleje, jsou-li dokonale rafinované, jsou jedlé a užívá se jich též k výrobě jedlých tuků. Nedokonale rafinované druhy mají nepříjemný zápach a škrablavou chuť. Jinak se řepkového oleje upotřebuje ke svícení, k výrobě mazadel, faktisu, v koželužství a j.

(2) Vařený lněný olej a t. zv. foukaný lněný olej, saz. čís. 623.

(3) O rozlišování lněného oleje od lněného pokostu (lněné fermeže) viz vysvětlivky k saz. čís. 623.

(4) Olej sojový je polovysychavý olej, vyrobený ze sojových bobů. Podle způsobu výroby a stupně čištění je světle žlutý se zelenavým odstínem až žlutohnědý. Užívá se ho k výrobě jedlých tuků, mýdla, ke svícení a jako přísady při výrobě olejových barev.

(5) Čínský dřevný olej (woodoil, olej tungový) se lisuje nebo extrahuje ze semen plodů stromu moukeše (Aleurites). Jest hustý, má velmi charakteristickou vůni a vysychá v tenké vrstvě na vzduchu rychleji než olej lněný. Slouží k přípravě pokostů, tmelů a pod. Snížené celní sazby požívá pouze čínský dřevný olej bez přísad. Od jiných mastných olejů rozeznává se pomocí nasyceného roztoku jodu v chloroformu. Kápne-li se na rozteklou kapku čínského dřevného oleje bez přísad v porcelánové misce zmíněný roztok, vznikne ihned pevná vrstva podoby tuhé želatiny, jež se dá snadno v celistvosti odloupnout. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(6) K olejům výslovně nejmenovaným saz. čís. 103 patří mimo jiné olej hořčičný, konopný, krotonový, lničkový, mandlový, ořechový, paznehtový, sádlový, skočcový a tykvový.

(7) Olej hořčičný, nazývaný na rozdíl od etherického oleje hořčičného (silice hořčičné) saz. pol. 155b) též mastným olejem hořčičným, získává se lisováním nebo extrakcí z hořčičného semene. Jest žlutý, páchne slabě po hořčici.

(8) Olej konopný, ze semen konopných, je za čerstva zelenavě žlutý (později se stává hnědožlutým), páchne zřetelně po konopí a užívá se ho ponejvíce k výrobě mazlavých mýdel, v malířství a ke svícení.

(9) Olej krotonový je zažloutlý nebo hnědožlutý, těž nazelenalý, zapáchá odporně; je velmi jedovatý, reaguje kysele a užívá se ho jako drastického projimadla v lékařství.

(10) Olej lničkový se lisuje ze semene lničky (lničky seté).

(11) Olej mandlový, zvaný též na rozdíl od etherického oleje hořkomandlového (silice hořkomandlové) saz. pol. 155b) mastným olejem mandlovým, se vyrábí jak ze sladkých, tak i z hořkých mandlí a porušuje se velmi často olejem z jader broskvových, jemu podobným. Je zbarven slabě nažloutle, voní a chutná příjemně a užívá se ho v lékařství.

(12) Olej ořechový (z vlašských ořechů) je skoro bezbarvý nebo nažloutle zelený, byl-li vyroben za studena, jinak silně žlutý, a má zvláštní chuť a vůni. Čerstvého oleje ořechového se užívá k jídlu, jinak též v malířství a k výrobě pokostů.

(13) Olej paznehtový (kostní) se vyrábí z hnátů (nikoli z kopyt) skotu přehřátou parou. Je téměř bez zápachu a užívá se ho většinou jako mazadla pro jemnější stroje a hodiny.

(14) Olej sádlový (lard oil) se připravuje lisováním vyškvařeného vepřového sádla při nižších teplotách. Užívá se ho hlavně k účelům technickým.

(15) Olej skočcový (ricinový) je za chladu mnohem hustší než všechny jiné oleje, a byl-li lisován za studena, skoro bezbarvý, lisován za tepla však hnědě zbarvený. Čistý skočcový olej páchne jen slabě a chutná jemně. Význačnou vlastností skočcového oleje je, že se rozpouští v alkoholu a v ledové kyselině octové a že se nerozpouští v petrolejovém etheru a v minerálním oleji. Skočcový olej sám je nevysychavý, avšak hlavně delším zahříváním na 300° C se přemění na olej vysychavý, zvaný v obchodě na př. floricin nebo dericin, jenž se vyznačuje tím, že se chová právě opačně k uvedeným rozpouštědlům; je při stejné hustotě žlutavě hnědý a zřetelně fluoreskuje. Čistého skočcového oleje se užívá v lékařství, obyčejných druhů k technickým účelům, na př. k výrobě oleje na tureckou červeň, v koželužství, v mydlářství atd.

(16) Olej tykvový (tykvicový) se získává ze semen tykvových. Je jasně žlutý až hnědý, též zelený a nahoustlý; lepších druhů se používá jako olejů jedlých, obyčejných jako olejů ke svícení.

(17) Olej vorvaní a vorvaninový, saz. čís. 91.

(2) Jako olej olivový se projednává též olej z jader olivových, získaný lisováním olivových jader.

(3) Oleje získané extrakcí sirouhlíkem z pokrutin zbylých po odlisování oleje olivového nebo z jader olivových se nazývají oleje sulfurové. Jsou nazelenalé nebo žluté a pro odporný zápach a nepříjemnou chuť k požívání nezpůsobilé. Projednávají se bez denaturace podle poznámky k saz. čís. 104.

(4) Sulfurové oleje podle zmíněné poznámky mohou projednávat nejen celní oddělení ONV zmocněná k projednávání olejů podle poznámky k saz. čís. 103 a 104, nýbrž i celní oddělení ONV oprávněná všeobecně k projednávání olejů saz. čís. 104.

(5) Je-li podezření, že je v olivovém oleji, též dováženém k účelům technickým za snížené clo s výhradou, že se zdenaturuje, přimíšen olej mající vyšší celní sazbu, odeberou se ze zásilky vzorky a zašlou se příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k prozkoumání.

(6) Ostatní oleje saz. čís. 104 jsou kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový; užívá se jich jako jedlých olejů k výrobě umělých jedlých tuků nebo k technickým účelům. Rozeznávají se od oleje olivového, pak od olejů saz. čís. 102 a 103, jakož i od oleje bavlníkového saz. čís. 105 zejména svými vnějšími vlastnostmi (barvou, vůní, chutí atd.). Nelze-li podle těchto vlastností povahu zboží určit, odebere se za účasti strany ze zásilky průměrný vzorek a zašle se k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

(7) Některé zvláštní rozpoznávací znaky, které mohou případně usnadnit projednávání, uvádějí se dále při popisu jednotlivých olejů.

(8) Bukvicový olej, z plodů buku obecného, jest světle žlutý až červenavý, bez zápachu.

(9) Kukuřičný olej se získává z klíčků zrn kukuřičných nebo jako vedlejší výrobek při výrobě alkoholu z kukuřice. Jest žlutý až červenavý, v surovém stavu páchne a chutná nepříjemně.

(10) Makový olej tuhne mnohem nesnadněji než ostatní oleje (teprve asi při —20° C).

(11) Podzemnicový olej (arachidový), z plodů podzemnice olejné, jest světlý a řídký.

(12) Sezamový olej, ze semen sezamových, se podobá oleji olivovému, nemá však jeho význačné vůně. K rozpoznání sezamového oleje, též ve směsích, lze užít této reakce: 20 cm³ zkoušeného oleje třepeme s 10 cm³ sehnané kyseliny solné, v níž bylo rozpuštěno cukru na špičku nože. Když se olej od kyseliny odloučil, jest kyselina, t. j. spodní vrstva, význačně červeně zbarvena.

(13) Slunečnicový olej, ze semen slunečnice, je světle žlutý, téměř bez zápachu a velmi řídký.

(14) Podle saz. čís. 104 se projednává též olej nigrový (negerský, neukový, ramantilový), jenž pochází ze semen tropických rostlin. Podobá se barvou oleji olivovému.

(2) Surový olej je špinavě žlutý až načervenalý, čištěný je světle žlutý. Oleje bavlníkového se užívá v průmyslu, na př. v mydlářství, a jako oleje jedlého. Ochladíme-li olej bavlníkový, vylučuje se již při + 12° C tuhý podíl (bavlníkový stearin). O projednávání bavlníkového stearinu viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90.

(3) Olej bavlníkový možno zjistit i ve směsích dosti přesně touto reakcí: 15 cm³ zkoušeného oleje zahříváme v baničce půl hodiny na vodní lázni se stejným objemem směsi čistého alkoholu amylnatého a sirouhlíku (jenž obsahuje 1% své váhy rozpuštěné síry) v poměru 1:1 a pak pozorujeme barvu kapaliny. Je-li přimíšen bavlníkový olej, jest kapalina podle množství bavlníkového oleje více či méně červená.

(2) Dodati denaturační prostředky jest povinností strany. K denaturaci lze použít jen těch denaturačních prostředků, jež byly příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany zkoušeny a jsou opatřeny osvědčením ústavu o tom, že jsou podle ustanovení 1. odstavce 5. vysvětlivky způsobilé k denaturování olejů.

(3) Denaturace olejů uvedených v poznámce k saz. čís. 103 a 104 může být v jednotlivých případech na povolení ministerstva financí nahrazena kontrolou jejich skutečného upotřebení k technickým účelům.

(4) Při projednávání skočcového oleje k technickým účelům podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 se tento olej považuje za denaturovaný a upouští se od denaturace, je-li jeho barva tmavší než barva typy, vydané celním oddělením ONV k zjištění skutečnosti, zda projednávanou zásilku nutno podrobit denaturaci, a může-li se současně bezpečně usoudit z povahy závodu příjemcova, že jde jen o upotřebení k technickým účelům. Zmíněná poznámka se však nevztahuje na skočcový olej, jenž pozbyl své přírodní povahy, na př. na floricin.

(5) Ssedlina ze skočcového oleje se projednává podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 bez denaturace.

(2) Poloušlechtilé lihoviny a napodobeniny (náhražky) ušlechtilých a poloušlechtilých lihovin se projednávají jako příslušné ušlechtilé lihoviny.

(3) Nápoje saz. čís. 108 se liší od alkoholických aromatických trestí saz. čís. 632 menším obsahem aromatických látek a obyčejně též menším obsahem alkoholu, což jim dodává povahy nápojů, kdežto tresti saz. čís. 632 poskytují nápoje teprve další úpravou, přidáním ethylalkoholu, vody nebo vína, po příp. cukru a pod.

(2) Arak je destilát ze vhodně zkvašené šťávy palmy kokosové, zkvašené rýže a příp. jiných surovin; rum je destilát ze zkvašené melasy třtiny cukrové.

(3) Ostatní destiláty, nejmenované v saz. pol. 108a) 1 a 2, se projednávají podle saz. pol. 108a)3. Jsou to na př. borovička (vyrobená zkvašením jalovcových bobulí), zvaná též gin, meruňkovice, slivovice (rakije), třešňovice, višňovice, whisky, žitná a pod.

(2) Do saz. pol. 108a) 4 patřící punče (punčoviny) jsou slazené lihoviny, vyrobené z punčové tresti, lihu, vody, cukru (sacharosy, glukosy) za přídavku ovocných kyselin (zejména citronové nebo vinné), látek vonných i chuťových a někdy i vína. Pijí se zpravidla horké, zředěné vodou nebo čajem.

(3) Lihoviny neslazené saz. pol. 108a)4 jsou lihoviny vyrobené míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, s vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, bez příměsi cukru nebo jen s nepatrným množstvím. Takové nápoje jsou na př. neslazená kmínka, hořká a pod.

(4) Podle poznámky k saz. čís. 109 se zařazují do saz. pol. 108a)4 vína obsahující více než 22˙5% obj. alkoholu. Tato hranice v obsahu alkoholu se přiznává i vínům léčivým, jako jsou vína chinová, chinová se železem, kolová, kondurangová, pepsinová, železitá. Taková vína se projednávají podle volby strany buď jako lihoviny saz. pol. 108a)4, nebo po stanovení obsahu alkoholu podle saz. pol. 108a)4 nebo saz. čís. 109.

(5) Podle saz. pol. 108a)4 se projednávají nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 10% váh. alkoholu, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, zahuštěný vinný mošt a ovocné konservy, obsahují-li alkohol, dále cukrářské barvy s přísadou cukru a alkoholu, jakož i ether ethylnatý obsahující přes 10% obj. alkoholu (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 620).

(2) Do saz. pol. 108b)2 patří alkohol ethylnatý (líh, ethylalkohol, ethanol), surový, čištěný, též bezvodý, pak denaturovaný. Jako čištěný se projednává i alkohol pouze zředěný, bez jiných přísad, určený za nápoj.

(3) Do saz. pol. 108b)2 se zařazují barvy rozpuštěné v lihu bez přísady pryskyřice nebo cukru, dále t. zv. lak na čokoládu (vonný lihový roztok pryskyřice), ocet, obsahuje-li více než 1% obj. alkoholu, jakož i syřidlové přípravky s obsahem alkoholu nad 5% váh.

(4) Podle saz. pol. 108b)2 se dále projednávají tekutiny a jiné výrobky s přísadou lihu, k lidskému požívání nezpůsobilé, jež nejsou léčivy, převyšuje-li jejich obsah alkoholu ethylnatého 5% váh., na př.: líh pevný (viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 637); mýdla nenavoněná, též jejich náhražky; šťávy rostlinné výslovně nejmenované, patřící bez přísady lihu do saz. čís. 174 (nejde-li o zboží lékárnické, alkoholické aromatické tresti nebo zboží voňavkářské); tinktury na skvrny; výtažky barvířské a tříslivé.

(5) Do saz. pol. 108b)2 patří též alkohol methylnatý, alkoholy amylnaté, butylnaté, propylnaté a přiboudlina, obsahují-li alkohol ethylnatý (viz vysvětlivky k saz. čís. 619), a tekutiny na zřeďování lakových pokostů, leštidel na boty, krémů na kůži a pod., jež se skládají v podstatě z lihu (viz vysvětlivky k saz. čís. 608).

(6) Naopak patří kolodium do saz. čís. 619, lakové pokosty lihové nebo s přísadou lihu do saz. čís. 624.

(2) Zvláštní ohláška se nepožaduje, dovozní celní prohláška je zároveň ohláškou k zaplacení daně.

(3) Monopolní daň z lihu se vybírá z množství alkoholu, obsaženého v dováženém zboží; toto množství se vyjadřuje hektolitrovými stupni (litry absolutního alkoholu).

(4) Základem pro vyměření monopolní daně z lihu je zjištěné množství zboží a obsah alkoholu stanovený předepsaným lihoměrem případně po předchozí destilaci.

(5) Dovážejí-li se lihové tekutiny v nádobách, jež mají domácí nebo cizozemskou cejchovní značku, o jejíž správnosti není pochybnosti, vyšetří se množství podle značky cejchovní.

(6) Obsah jiných nádob se zjistí podle původního účtu, předloží-li se účet současně s prohláškou zboží, a souhlasí-li jak se stavem zásilky, tak i s ostatními průvodními papíry, uvádí-li obsah každé jednotlivé nádoby v litrech a není-li též jinak pochybnosti o jeho správnosti.

(7) V jiných případech se vyšetří množství lihových tekutin buď zjištěním obsahu v litrech skutečným přelitím případně též výpočtem krychlového obsahu.

(8) Je-li v zásilce více nádob zřejmě stejné velikosti, stanoví se obsah jedné nádoby každé jednotlivé velikosti a zjišťování množství provádí se výpočtem. Stranám se však ponechává na vůli dodat ke zjištění prostorového obsahu vzorky lahví, není-li pochyby o tom, že vzorkové láhve se shodují s nádobami zásilky.

(9) Dovážejí-li se lihové tekutiny neslazené nebo bez podstatné přísady jiných látek ovlivňujících přímé zjištění obsahu alkoholu v sudech nebo v jiných nádobách většího obsahu, zjistí se jejich obsah alkoholu úředním lihoměrem. Vzorek ke zjištění obsahu alkoholu je třeba vzít ze střední vrstvy nádoby.

(10) Obsahuje-li zásilka více nádob, zjistí se obsah alkoholu pro každou nádobu zvlášť.

(11) Dovážejí-li se lihové tekutiny v lahvích nebo podobných nádobách s menším obsahem nebo sice ve větších nádobách, ale jsou-li takové, že je nelze zkoušeti na obsah alkoholu přímo lihoměrem (na př. slazené), nebudiž obsah alkoholu zpravidla skutečně zjišťován, nýbrž budiž za základ výpočtu daně u různých druhů lihových tekutin vzat tento průměrný obsah alkoholu, není-li odůvodněné pochybnosti o jeho přiměřenosti:

(12) Z pevného lihu (viz 4. vysvětlivku k tomuto sazebnímu číslu) vyměřuje se za 100 kg pevného lihu monopolní daň z lihu za 120 litrů alkoholu.

(13) Vezme-li se za základ vyměření daně průměrný obsah alkoholu, upustí se od otevření nádob, není-li pochybnosti, který z uvedených průměrných obsahů alkoholu se na zboží vztahuje.

(14) Strany mohou zapravit monopolní daň z lihu podle skutečného obsahu alkoholu též ze zásilek lihových tekutin, pro které je stanoven průměrný obsah alkoholu.

(15) Kdo si přeje, aby daň byla vyměřena podle skutečného obsahu alkoholu, musí to v celní prohlášce výslovně uvést. V tomto případě se stanoví skutečný obsah alkoholu vždy podle povahy lihových tekutin buď lihoměrem, nebo způsobem předepsaným u vína (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 109) s tím rozdílem, že se k destilaci odměří pouze 100 cm³ zkoušené tekutiny odměrnou baničkou na tento obsah. Po přelití obsahu baničky do destilační baňky se naplní táž odměrná banička — aniž se napřed vypláchla — až ke značce čistou vodou a její obsah se vlije rovněž do destilační baňky. Destiluje se do téže odměrné baničky. Po destilaci zjistí se lihoměrem za použití redukčních tabulek obsah alkoholu v destilátu; zjištěné procento udává přímo obsah alkoholu ve zkoušeném vzorku. Při několika druzích lihových tekutin se zjišťuje obsah alkoholu tímto způsobem pro každý druh zvláště.

(2) Jako víno se projednává též víno desertní, dále víno aromatisované a víno kořeněné, t. j. víno vyrobené s použitím takových látek nebo výtažků z nich, aby bylo docíleno žádané chuti, jako pelyňku, pomerančové kůry, mařinky vonné, skořice a pod., na př. vermut. Podle saz. čís. 109 se projednávají i vína léčivá (medicinální), t. j. vína připravená k léčebným účelům, na př. víno chinové, kolové, kondurangové, pepsinové, železité (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 108); dále víno ovocné a bobulové, též slazené, aromatisované, po příp. kořeněné a víno sladové (maltonové, maltosové), připravené vhodným kvašením mladinky nebo sladového výtažku z hvozděného sladu. Všechna vyjmenovaná vína smějí podle poznámky k saz. čís. 109 obsahovat nejvýše 22˙5% obj. alkoholu. Je-li podezření, že víno obsahuje více než 22˙5% obj. alkoholu, odeberou se z něho 2 vzorky, opatří se pečetí úřadu i strany a jeden z nich se zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k rozboru a druhý se uschová 1 rok u celního oddělení ONV zásilku projednávajícího.

(3) Podle 2. poznámky k saz. čís. 655 se projednává jako víno i vinné droždí tekuté (vinný kal), t. j. tekutá vinná ssedlina, jež po 24 hodinách vylučuje přes 6% obj. čiré kapaliny.

(4) Do saz. čís. 109 patří dále: nezahuštěný a neslazený ovocný mošt a nezahuštěné a neslazené šťávy z plodů, ovoce a bobulí, s obsahem nejvýše 10% váh. alkoholu, na př. šťávy plodů citrusových (citronová, grapefruitová, pomerančová a j.), jablečná, malinová, ostružinová, třešňová, jakož i medovina.

(5) V předchozím odstavci jmenované šťávy a mošt, s obsahem alkoholu přes 10% váh., saz. pol. 108a)4; zahuštěné, slazené, viz vysvětlivky k saz. čís. 130. O rostlinných šťávách výslovně nejmenovaných viz vysvětlivky k saz. čís. 174.

(2) Přístroj k této zkoušce používaný se skládá z destilační baňky spojené trubicí s chladníkem, v němž se zkapalňují páry při destilaci vzniklé.

(3) K odměření vína, jež se má destilovat, slouží odměrná banička na 200 cm³, jež se naplní až ke značce. Víno takto odměřené se vlije nálevkou do destilační baňky, při čemž je třeba dbát, aby obsah baničky dobře vykapal.

(4) Není-li odměrná banička pro víno uvnitř úplně suchá, nutno ji bezprostředně před upotřebením několikrát vypláchnout malými dávkami zkoušeného vína. Kapalina použitá k vypláchnutí se vylije.

(5) Teplota nalévaného vína nemá být příliš odlišná od teploty normální (15° C); případně nutno teplotu vína regulovati tím, že je postavíme podle potřeby do chladné nebo teplé vody.

(6) Druhá menší banička je na užší části krčku opatřena též značkou, až ke které pojme přesně 100 cm³, a slouží k jímání destilátu. Před každou destilací se vypláchne čistou vodou.

(7) Destilační baňka se pak spojí trubicí neprodyšně s chladníkem a zahřívá kahanem. Poté se chladník naplní pomocí nálevky studenou vodou.

(8) Když obsah destilační baňky přijde do varu, počne z chladníku odkapávat bezbarvá kapalina do baničky pod ním postavené, při čemž se chladicí voda znenáhla zahřívá. Jakmile jest hořejší třetina pláště chladníku na dotek teplá, nahradí se voda v chladníku studenou vodou.

(9) Destilace budiž vždy řízena tak, aby tekutina v destilační baňce nepřekypěla a nepřetekla přímo do odměrné baničky. Plamen se tedy vhodně reguluje.

(10) Neodtéká-li destilát pouze po kapkách, nýbrž částečně souvislým proudem nebo je-li zbarven, nutno destilaci opakovat.

(11) Když se nashromáždilo v odměrné baničce tolik destilátu, že dosahuje téměř až ke značce, odstraníme rychle baničku a přerušíme destilaci tím, že oddálíme kahan. Poté vnoříme baničku s destilátem do vody, aby destilát nabyl teploty 15° C, a při této teplotě doplníme její obsah čistou vodou pomocí pipetky přesně až ke značce. Konečně obsah baničky dobře protřepeme a vlijeme do suchého válce, v němž stanovíme alkoholový obsah destilátu lihoměry připojenými k přístroji. Přitom nutno postupovati právě tak jako při zjišťování stupňovitosti lihu obyčejným úředním lihoměrem. Obsah alkoholu zjištěný s použitím redukčních tabulek se dělí dvěma a tím je dán skutečný obsah alkoholu ve víně.

(2) Je-li podezření, že víno je zbarveno dehtovými barvivy, zkoumá se takto: Asi 50 cm³ podezřelého vína vaříme v porcelánové misce 30 minut s 3 až 4 vlákny odtučněné bílé vlny, mořené kamencem a octanem sodným. Potom se vlna vypere vodou, polije 1%ním čpavkem, zahřívá 30 minut, čímž se barvivo z vlny uvolní. K tomuto roztoku se přidá trochu kyselého síranu draselného a vloží se do něho několik vláken čisté, odtučněné vlny a zahřívá se na vodní lázni 1 hodinu. Přijmou-li vlákna vlny zřetelně barvivo, je tím přítomnost dehtového barviva ve víně dokázána.

(2) Zda jde o ocet saz. čís. 111, zkouší se takto; Cejchovanou skleněnou pipetou vpraví se 25 cm³ zkoušené tekutiny do kádinky o obsahu asi 0˙1 litru, přidá se touž pipetou 25 cm³ roztoku, jenž obsahuje v litru přesně 65˙45 g chemicky čistého hydroxydu draselného, a směs se míchá čistou skleněnou tyčinkou až do úplného promíšení. Touto směsí kápne se na modrý lakmusový papírek, jenž nezčervená, je-li zkoušená tekutina ocet saz. čís. 111. Pipeta budiž vždy předem dvakráte vypláchnuta tekutinou, která se má právě odměřit.

(3) Surový dřevný ocet, saz. pol. 598b), přečištěný, podle své koncentrace buď saz. čís. 111, nebo saz. čís. 619.

(4) Pikantní octová tresť ke kořenění zvěřiny, saz. čís. 132 příp. 131.

(5) Octomed (oxymel), t. j. med smíšený s octem, a léčivé octy, saz. čís. 630. Octy navoněné, saz. čís. 631.

(2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. třídám II a III, pak vysvětlivky k saz. čís. 9 a 17.

(2) Zahuštěná citronová šťáva k lidskému požívání nezpůsobilá, sloužící jen k technickým účelům, viz saz. čís. 163.

(3) Ovocné konservy obsahující alkohol a zahuštěný vinný mošt obsahující alkohol, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k požívání, obsahují-li více než 5% váhových alkoholu, konečně nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobuli k požívání, obsahují-li více než 10% váhových alkoholu, patří do saz. pol. 108a)4.

(2) Sem patří též výtažky, povidla, tinktury, prášky atd., vyrobené z tamarind nebo s přísadou tamarind, pokud nepatří do některého saz. čísla s vyšším clem.

(2) Mouka a mlýnské výrobky všech druhů, jako kroupy, krupky, krupice, dále zelenina a pod., též promíšené s jinými poživatelnými látkami, jsou-li upraveny pro drobný prodej, pak všechny jmenované druhy zboží, jakož i škrob, dextrin, sušený lepek (jako aleuronát, aleuronová moučka, roborát a pod ), jsou-li nálepkou, návodem k upotřebení a pod. označeny za poživatiny nebo obsahují-li přísadu látek dietetických nebo léčebných. (Výživné přípravky, jež obsahují kakao, saz. čís. 127.)

(2) Silice (etherické oleje) s cukrem rozetřené; barviva dehtová, košenilové přípravky a podobné barvy, s cukrem; kypřící přísady (prášky) do těsta, používané místo nebo vedle droždí, z kyselého uhličitanu sodného, kyseliny vinné nebo z vinného kamene a pod., s příměsí škrobu, cukru a podobných plnidel; mouka s kypřícími a jinými přísadami do těsta.

(3) Vanilka rozetřená s cukrem, viz saz. čís. 8.

(2) Do saz. čís. 133 patří též otýpky z chrastí (klestí) nebo z proutí (houžví nebo drátem vázané), pak košikářské proutí, též oloupané nebo štípané.

(2) Loubky (štěpiny až jako papír tenké, stužkovité), k výrobě dřevěných pletiv a pod., saz. pol. 351a).

(3) Dřevěná moučka, saz. čís. 62.

(4) Dřevitá vlna, saz. čís. 348.

(5) Korková drť, korková moučka, saz. čís. 363.

(6) Tříslo (koželužské tříslo) nevyloužené, saz. čís. 158 nebo 159.

(2) K evropskému dříví patří:

(3) Mimoevropským dřevem rozumíme takové druhy dřev, které i když rostou v Evropě divoce, nevyskytují se tu v takové jakosti, aby byly technicky zužitkovatelné. Patří k nim dřevo: agalochové, algarobové, amabolové, amarantové (cayenské), ambakové, amboinské (cayaboca), ambrové (žluté santalové), andělikové, anghienské, angolové, anýzové, arkanové, atlasové (saténové, feroliové), balsamové, balsové, baratové, barsinové, blahovičníkové (gumwood), cabriuva, caïlcedrové (mahagonu senegalského), camagou, candelao, capo blanca, caracoles, cedrelové, cedrové, cimbalo, copie, cyperské, červené (redwood), dakagua, damarové, ebenové (grenadilové), fialkové, gabonové, greenhartové, grenadilové, guajakové (svaté, francouzské, benediktinské, lignum sanctum), hikorové, jalovce viržinského (tužkové), jasanové (americké), javorové (americké), jilmové (americké), kalamandrové, kampeškové (bahamské), kokosové, kokusové, kondoriové, korálové, koromandelové, košenilové, královské, lancewood, lianové, limbové (africké), lotusové, luciové, magnoliové (šácholánové, cucumbernut), mahagonové (akažuové), margeritové (obdužové), mastixové, moca, mumbrilové, muškátové (písmenkové, leopardí, tygří, hadí), myrtové, okumé, ořechové (americké), ořešákové (butternut), ostryové (stonewood), padukové, pajasanové, palisandrové (polyxandrové, jakarandové), palmové, panakokové (partridžové), paraportské (botanybay), pepřové, pičpajnové, pistaciové, primavera (bílého mahagonu), růžové (rhodské), santalové, surinamské, sykomorové, tamanu, tamaryškové, teakové, topolové (americké), tyndolové, viuhatico, withewood, zebrové, zeravové (thujové), zimostrázové, železné atd.

(2) Střední průměr u kulatiny bukové a dubové, dovážené na dovolovací list podle poznámky k saz. pol. 134a) 1, se zjišťuje tehdy, je-li průměr této kulatiny na slabším konci menší než 30 cm, a to výpočtem aritmetického středu nejmenšího a největšího průměru kulatiny (bez kůry), změřeného na obou jejich koncích.

(2) Železniční pražce jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.

(3) Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle saz. pol. 134a) 2, je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo teslicí) nebo řezaná (též pilou válcovou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. Sudovina se projednává podle oné položky saz. pol. 134a)2, do níž patří druh dřeva, z něhož je sudovina vyrobena. O připravené sudovině viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 347.

(4) Surové vlysy (bukové i dubové) jsou nehoblovaná, nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm až 30 mm, šířky 4 cm až 12 cm, délky 20 cm až 100 cm.

(5) Zvláštní povolení k bezcelnému dovozu brusného dříví a pilařských odřezků podle 1. poznámky k saz. pol. 134a) 1—2 uděluje ministerstvo financí.

(2) Jako korek saz. pol. 134c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.

(2) Dřevěné desky (prkna silnější než 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, saz. čís. 347.

(3) Sklížené zboží pilou řezané, nehoblované atd. (na př. prkna ze sklížených prkének), saz. čís. 356 nebo 357.

(4) Tyčky na hole, dále neopracované, saz. čís. 136.

(5) Dříví stavební a užitkové i korek, opracované dále, než připouští saz. čís. 134, se vyclívá podle příslušných saz. čísel a saz. položek saz. třídy XXXIV.

(2) Dřevěné uhlí a koks na prášek rozmělněné, saz. čís. 605.

(2) Jako pevné umělé palivo saz. čís. 135 se projednávají též přípravky prodávané pod různým označením, které se pro značný vývin kouře spalují na vinicích jako ochrana proti mrazu (na př. résineux bordelais, směs dřevěných pilin, pryskyřice a asfaltu).

(3) Při pochybnostech musí strana předložit osvědčení příslušné okresní zájmové organisace zemědělské o účelu, ke kterému se přípravek odebírá.

(2) Podpalovače uhlí (podpalky), viz vysvětlivky k saz. čís. 640.

(3) Uhelný prach smíšený s dehtem, saz. čís. 170.

(4) Jiná umělá pevná paliva se projednávají podle své sazební povahy (na př. kostky „Meta“ [metaldehyd pevný], saz. čís. 622).

(2) Podle saz. čís. 136 se projednávají i odpadky vzniklé při zpracování obyčejného rotanu (též štípaného, mořeného, barveného atd.), ať je tento odpadek určen k pletení rohoží a pod., či k jiným účelům.

(3) Surový obyčejný rotan, štípaný nebo jen loupaný (peddig), jakož i mořený, barvený (štípaný či neštípaný) nebo přiříznutý, saz. čís. 279.

(4) Rákos (lodyhy neboli stébla trávy rákosu obecného, Phragmites communis L.) surový, též štípaný nebo barvený, saz. čís. 61.

(2) Tyto hmoty k dalšímu zpracování upravené se projednávají podle 1. poznámky k saz. čís. 361 (viz vysvětlivky k této poznámce); jsou-li dále opracovány (obroušeny, leštěny, soustruženy atd.), projednávají se podle saz. čís. 361.

(2) Rovněž tak je třeba projednávat perleť a jiné skořepiny lasturové, též bílé korály, pouze čištěné, též s oříznutým nebo obroušeným okrajem nebo s vyvrtanými dírkami, dále neopracované, jako surové podle saz. čís. 139.

(2) Kostice dále opracovaná, kosticové štětiny a kostice z rohu, saz. čís. 361.

(2) Jsou-li surové korály jen za účelem balení navlečeny na šňůrkách, nejsou vyloučeny z projednávání podle tohoto saz. čísla.

(3) Pravé korály dále opracované nebo i jen čištěné, jakož i nepravé korály, saz. čís. 571. (Viz též vysvětlivky k saz. čís. 570.)

(4) Bílé korály (korálové trsy), saz. čís. 139.

(2) Celuloid v deskách s vložkami tkaninovými, jakož i celuloid v prášku není vyloučen z projednávání podle saz. pol. 141a).

(3) Pod označením „celuloid“ se vyskytují v obchodě i hmoty, při jejichž výrobě bylo použito místo kafru zcela nebo částečně jiné látky, na př. trifenylfosfátu, trikresylfosfátu, derivátů močoviny a j., aby byla snížena hořlavost celuloidu. Tyto hmoty v deskách, tyčích a pod. se zařaďují jako umělé suroviny soustružnické a řezbářské výslovně nejmenované do saz. pol. 141b); jsou-li však v prášku nebo v šupinách a pod., pak jako nitrocelulosa do saz. čís. 646. Jinou náhražkou celuloidu, patřící do saz. pol. 141b) je Cellon (t. zv. nehořlavý celuloid), z acetylcelulosy a náhražek kafru. Jiná obchodní označení této látky jsou na př. Arcasol, Cellit, Cellulit, Rhodoid, Sicoid.

(2) Dále sem patří další tvrdé hmoty schopné obrábění při obyčejné teplotě: hmoty založené na polyvinylchloridu nebo smíšených polymerátech, na př.: PVC, Igelit, Mipolam; hmoty polyakrylátové a polymetakrylátové, na př.: Acrysol, Lucite, Lu-Glas, Perspex, Plexiglass, Plextol, Vinal; pryskyřice polyvinylesterové, zejména polyvinylacetátové, na př.: Gelva, Movicoll, Mowilith, Vinnapas, Vinoflex; polyvinylacetaly z polyvinylalkoholu a aldehydů, na př.: Alwar, Butwar, Movital. Picform; pryskyřice polystyrenové (z uhlovodíku styrenu), na př.: Trolitul; hmoty polyamidové a polyurethanové, na př.: Igamid, Nylon, Perlol, Perlon, Perluran, Steelon, Silon a j.

(3) Některé ze surovin v předchozím odstavci uvedených, zejména polyvinylchloridové, se vyskytují zrněné nebo v podobě pružných desek, proužků a pod. a svými vlastnostmi fysikálními se podobají měkkému kaučuku; takové výrobky se zařaďují jako chemicky vyrobené náhražky kaučuku do saz. třídy XXX. Tyto hmoty v prášku se projednávají podle své sazební povahy.

(2) Pruty (tyče) a trubky z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských mohou být i žebrovány (pruty mohou být i složitého průřezu vytvořeného při výrobě na př. litím), avšak nesmějí být takového tvaru, aby se z nich mohly vyrábět pouhým příčným přeříznutím upravené nebo již hotové předměty; je-li tomu tak, pak se takové pruty (tyče) a trubky zařadí do saz. pol. 361c), po příp. do 2. poznámky k saz. pol. 361c) nebo do 1. poznámky k saz. čís. 361.

(3) O polotovarech z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských, jakými jsou na př. desky jako řešeta dírkované na toaletní potřeby, na separátory do akumulátorů a pod. nebo spirálovité trubky, z nichž příčným přeříznutím se hotoví kroužky na ubrousky, atd., viz 4. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 361; napodobují-li jantar, slonovinu, želvovinu nebo perleť, viz též 15. vysvětlivku k saz. čís. 361.

(2) Pod drobnohledem jeví přírodní plavená křída nepravidelné tvary, v nichž jsou znatelny skořápky foraminifer, kdežto uměle srážená křída skládá se jen z krychlovitých, pravidelných částeček anebo jehlicovitých krystalových tvarů.

(3) Do saz. pol. 146a) patří bílá křída přírodní, též jen na špalky řezaná; na tyčinky řezaná (křída psací), saz. pol. 393c).

(4) K plavené křídě saz. pol. 146b) patří též blanc de Meudon a blanc de Troyes, jakož i nečistý srážený uhličitan vápenatý.

(5) Srážený uhličitan vápenatý lze rozeznat od přírodní křídy (též plavené) t. zv. zkouškou usazovací, jež se provádí takto: Do měrného válce na 250 cm³ se zabroušenou zátkou, děleného po 2 cm³, jehož výška dělení měří 25 cm, vpraví se přesně odvážených 20 g vzorku, k němuž se přidá tolik destilované vody, aby její hladina sahala právě ke známce 250 cm³. Tvrdé vody použít nelze. Po důkladném protřepání ponechá se směs po 24 hodin v klidu, načež se odečte objem ssedliny. Činí-li objem ssedliny méně než 40 cm³ (obyčejně činí 30 cm³), jde o přírodní křídu; u sráženého uhličitanu vápenatého činí objem ssedliny vždy více než 50 cm³.

(6) Uměle srážená křída chemicky čistá (umělý uhličitan vápenatý), kyprý, specificky lehký prášek, rychle rozpustný ve zředěné kyselině solné, saz. pol. 600 l).

(7) Projednat nečistý srážený uhličitan vápenatý podle saz. pol. 146b) lze však jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy na útraty strany. (Viz též 10. vysvětlivku k saz. čís. 600.)

(8) Mletá a plavená křída, tvářená, saz. čís. 409 a 629.

(9) Křída přírodní a umělá (srážený uhličitan vápenatý) anebo směsi obou, obarvené přísadou minerálních barev nebo organických barviv, bez zřetele na obsah barviva, saz. čís. 626.

(10) O barevném slinu, jílu atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 148.

(11) O černé křídě, označené někdy též jako španělská křída (živičná hlinitá břidlice, jíž se používá jako zemité barvy), viz 1. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 148.

(2) Jemně mletých a plavených druhů se užívá jako sráženého síranu barnatého k přípravě bílých barev barnatých (běloba barytová, minerální, nová, stálá, sněžná, blanc fixe atd.).

(3) Umělý síran barnatý, saz. pol. 600g). O rozpoznávání přírodního síranu barnatého od umělého viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 600.

(4) Mletý a plavený těživec s větší příměsí než 10% umělého síranu barnatého se projedná jako umělý síran barnatý.

(5) Je-li podezření, že jest ve zboží taková příměs, provede se tato zkouška: 30 g sporné látky smísí se dokonale v porcelánové misce třením paličkou s 10 cm³ modrého roztoku barviva, jejž nutno si opatřit od příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy; je-li třeba, přidá se ještě tolik vody, aby směs byla tekutá. Jde-li o těživec, směs při naklonění teče již bez přidání vody a je zelená až světle modrá. Umělý síran barnatý a jeho směsi s těživcem tekou teprve po přidání dalších 5 až 10 cm³ vody a hmota má barvu červeno-fialovou.

(6) Je-li výsledek zkoušky pochybný nebo požaduje-li strana přes opačný výsledek zkoušky, aby zboží bylo projednáno podle saz. čís. 146, zašle se vzorek zboží k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

(7) Bílé barvy barnaté (barytové barvy) z mletého a plaveného těživce patří do saz. pol. 146b), barvy z umělého síranu barnatého do saz. pol. 600g); těstovité směsi mletého nebo plaveného těživce s bílou hlinkou se však projednávají podle saz. pol. 146b) a směsi umělého síranu barnatého se sirníkem zinečnatým (lithopon, Griffitova běl) podle saz. pol. 602f).

(8) Přírodní a uměle srážený síran barnatý nebo jejich směsi, jež jsou obarveny minerálními barvami nebo organickými barvivy, saz. čís. 626.

(9) Barvy barnaté s přísadou kaseinu, mýdla, klihu atd., saz. čís. 626.

(2) Bílé zeminy se nepokládají za barevné hlinky; maltézská hlinka a jiné bílé hlinky se však považují za barevné hlinky saz. pol. 148b), dovážejí-li se v malých koláčcích nebo tyčinkách, též se vtlačenou značkou.

(3) Nejdůležitější barevné hlinky jsou:

(4) Sem patří též břidličná šeď (stříbrná šeď) a břidličná čerň (černá křída, minerální čerň, olejná čerň, t. j. živičná hlinitá břidlice uhlím přirozeně zbarvená).

(2) Mleté nebo na prach rozmělněné živočišné nebo rostlinné uhlí a na prach rozmělněný koks patří však do saz. čís. 605, rovněž tak i mletá černá křída (břidličná čerň atd.) obsahující méně než 50% popela.

(3) O rozpoznávání šedé nebo černé barevné hlinky saz. pol. 148b) od černí saz. čís. 605 viz vysvětlivky k saz. čís. 605.

(4) K barevným hlinkám saz. pol. 148b) patří též mleté a plavené rudy, jichž lze používat jako barev, na př. krevel, hnědel, lesklá ruda železná, železná slída (šupinatá barva). Mletá ruda manganová (burel) patří však do saz. čís. 150, mletý leštěnec antimonový do saz. čís. 603.

(5) Uměle připravený červený kysličník železitý, viz 5. odstavec další 4. vysvětlivky a 5. vysvětlivku, písm. c).

(6) Barevné hlinky jsou často nastavovány síranem vápenatým, uhličitanem vápenatým nebo síranem barnatým. Není-li těchto přísad více než 50% váhy suché barevné hlinky, nepřihlíží se k nim při zařaďování; je-li toto procento přestoupeno, zařadí se do saz. pol. 148c).

(7) Pálené, mleté atd. barevné hlinky rozdělané vodou nebo těstovité (en pâte), jakož i barevné hlinky vzájemně promíšené nebo nastavované přísadou nebarevných nerostných látek, jako je kaolin, světlá hlína, jíl, slín, mastek, tuček, světlá břidlice a pod., avšak dále neupravené, patří do saz. pol. 148b).

(2) Do saz. pol. 148c) patří jen krášlené barevné hlinky, jež neobsahují více než 5% přísad anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd.

(3) Mleté barevné hlinky, jež obsahují jen stopy nahodile přimíšených anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd., které nedávají zřetelný barevný odstín, patří do saz. pol. 148b).

(4) Barevné hlinky obsahující více než 5% krášlidel, saz. čís. 626.

(5) Do saz. pol. 148c) patří též červené barvy z kysličníku železitého, jež podle výsledku zkoušky předepsané v 5. vysvětlivce písm. c) nelze zařadit ani do saz. pol. 148b), ani jako chemicky čistý kysličník železitý do saz. čís. 626.

(2) Barevné hlinky utřené s olejem, olejovým pokostem, albuminem, kaseinem, klihem, škrobem, dextrinem, glycerinem a pod., saz. čís. 626.

(3) Barevné hlinky s přísadou lakových pokostů nebo s nimi utřené, saz. čís. 624.

(4) Barevné hlinky, jakož i černá a červená křída, plavené a pak tvářené do hůlek, pisátek neb tyčinek (pastelky) a černá křída rozřezaná na tyčinky, saz. čís. 629.

(5) Červená křída rozřezaná na tyčinky, saz. pol. 393c).

(6) Břidličná šeď upravená pro drobný prodej, saz. pol. 405.

(7) Obarvená sádra, obarvená křída a obarvený těživec, saz. čís. 626.

(8) Obarvené cementy, saz. čís. 399.

(9) Nepoužitá hmota na čištění plynu (t. zv. Luxova hmota), t. j. zbytky po výrobě hydroxydu hlinitého z bauxitu, hrubý a hnědý prášek z kysličníku železitého a malého množství uhličitanu sodného, saz. čís. 150.

(2) O projednávání nečistého sráženého uhličitanu vápenatého viz 10. vysvětlivku k saz. čís. 600.

(2) O předběžné zkoušce, jde-li o vápno saz. čís. 150 či o hydraulické vápno saz. čís. 399, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 399.

(3) O rozpoznávání magnesitu od pálené magnesie a od chemicky čistého kysličníku hořečnatého viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 597.

(4) O žáruvzdorné hlíně, pálené, mleté a šamotové maltě viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 399.

(5) O rozpoznávání přírodního kryolitu saz. čís. 150 od umělého kryolitu a od náhražek kryolitu a jejich zařazování se poznamenává: Přírodní kryolit (nikoli v kusech) smí být projednán podle saz. čís. 150 jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy. Jako umělý kryolit a náhražka kryolitu přichází do obchodu celá řada přípravků obsahujících kazivec, živec, hlínu, fluorid sodný, fluorid hlinitý, fluorokřemičitan sodný a jiné chemické sloučeniny, jež nutno zařadit podle složení zjištěného jmenovaným ústavem; takovéto zboží patří do saz. čís. 622, vyjma směsi hmot cla prostých (na př. nepálené sádry s kazivcem).

(2) Silice v nádobách se štítky, na nichž je uvedeno více než firma a obsah, s návody k upotřebení a pod., saz. čís. 633. Viz však též 1. a 15. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 633.

(3) Silice s přísadou alkoholu, podle povahy, saz. čís 632 nebo 633.

(4) Při zkoušení silic a umělých vonných látek jim na roveň postavených na případnou přísadu alkoholu nutno mít na mysli, že zboží, za obyčejné teploty pevné, zpravidla neobsahuje alkohol. Při zkoušení tekutých silic a umělých vonných látek se postupuje takto:

(5) Do skleněného odměrného válce o vnitřním průměru 13 mm, na němž jest obsah 10 cm³ a 20 cm³ označen vyleptanými značkami, nalijeme až ke značce 10 cm³ roztok, jenž byl připraven rozpuštěním 23 g čistého dusičnanu sodného ve 100 cm³ destilované vody. Pak přilijeme přesně 10 cm³ silice nebo vonné látky, která se má zkoušet na alkohol, takže nyní hladina kapaliny dosahuje značky 20 cm³. Poté třepeme silně půl minuty a ponecháme válec s obsahem v klidu.

(6) Po pěti minutách, když se kapaliny úplně oddělily, pozorujeme objem spodní vodné vrstvy, t. j. roztok dusičnanu sodného. Činí-li tento objem přesně původních 10 cm³, t. j. oddělí-li se obě vrstvy u dělicí značky 10 cm³, je zkoušený výrobek bez alkoholu; jinak, t. j. je-li objem roztoku dusičnanu sodného větší než 10 cm³, nutno zboží pokládat za smíšené s alkoholem a projednat je jako aromatickou tresť podle saz. čís. 632, po případě, má-li povahu voňavkářského zboží, podle saz. pol. 633b).

(7) Není-li proti úřednímu nálezu námitek, lze straně na její žádost vrátit celé množství zboží upotřebené ke zkoušce. K tomu se použije malé skleněné pipety, jíž se vytřepaný vzorek z odměrného válce vyssaje a přenese do nádoby, z níž byl vzat.

(8) Silice utřené s cukrem (Elaeosacchara), saz. čís. 132.

(2) Menthol, účinná součást silice peprnomátové a kolíčky mentholové zasazené do dřeva, se projednávají jako tato silice.

(2) Dále sem patří silice, jako:

(3) Surový olej jantarový, jakož i silice z bukového dřeva (olej z dřevného dehtu), saz. čís. 173.

(4) Silice z vinných kvasnic (cognacová, enantová, ether enantový), přírodní i umělá, saz. pol. 620b).

(5) Umělá silice hořkomandlová (benzaldehyd), saz. čís. 622.

(6) Vanilin a směsi cukru, škrobu a pod. s va-nilinem na kořenění (aromatisování) potravin, saz. čís. 8.

(7) Olej Mirbanův (nitrobenzen) a nitrotoluen, jichž obou se užívá jako náhražek hořkomandlové silice, saz. pol. 604c).

(8) Pravá silice hořkomandlová (Oleum Amygdalarum) se rozeznává od benzaldehydu a nitrobenzenu zpravidla tím, že obsahuje kyanovodík.

(9) Deset kapek pravé silice hořkomandlové rozpuštěné v malém množství alkoholu dobře protřepeme s několika kapkami louhu sodného. Přidáme-li pak trochu roztoku zelené skalice, jednu kapku chloridu železitého a přebytek kyseliny solné, vznikne modrá sraženina nebo aspoň zřetelně modré zbarvení.

(10) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 604.

(11) Oficinální olej kafrový (Oleum camphoratum), t. j. roztok kafru v oleji olivovém, saz. čís. 630.

(2) Gambir se vyskytuje nejčastěji ve tvaru krychlí nebo kotoučů a obsahuje zpravidla přimíšený ságový škrob.

(3) Sem patří též tavené a preparované, jakož i napodobené a extrahované katechu (zbytky po přípravě katechu). Katechin, barvivo připravené z katechu, saz. čís. 626.

(2) Bixin, barvivo z orleanu, anotto (barva na máslo), t. j. orlean rozpuštěný v alkalickém louhu, saz. čís. 626.

(2) Alizarin, nejdůležitější barvivo mořeny, též umělý, saz. čís. 625.

(2) Barvivo se ve vodě snadno rozpouští na modrý roztok, který se kyselinami barví červeně; působením alkalií obdrží původní barvu.

(2) Synthetické indigo, suché nebo těstovité, se projednává jako indigo přírodní. Synthetickým indigem se rozumí jen takové, jež je téhož složení jako indigo přírodní.

(3) Indigo přírodní i synthetické se rozezná od indigových přípravků saz. čís. 626 (indigového roztoku, indigového výtažku, indychkarmínu, modrého karmínu, purpurové modři) tím, že dává vždy bezbarvý filtrát, kdežto jmenované indigové přípravky dávají vždy filtrát modrý. Při zkoušení je třeba dbat, aby bylo použito dobrých, před tím navlhčených filtrů; podle okolností musí býti filtrát ještě jednou nebo i několikráte přefiltrován týmž filtrem.

(4) Náhražka za indigo (směs výtažku z kampeškového dřeva s octanem chromitým a podobnými solemi), saz. čís. 626;

(5) Indigové kypy (na př. indigová kypa hydrosulfitová), saz. čís. 622.

(2) Košenilové přípravky (karmín, košenilový karmín, kyselina karmínová, lak karmínový, florentský, vídeňský a pařížský, cochenille ammoniacale), saz. čís. 626.

(3) Košenilové přípravky s přísadou cukru na barvení potravin, saz. čís. 132.

(4) Nepravá košenila, viz zrna kermesová saz. čís. 160.

(2) Jako tekuté výtažky se projednávají výtažky hustoty 28˚ Baumé nebo menší.

(3) Hustota výtažků podle stupňů Baumé-ových stanoví se při obyčejné teplotě (15 až 20° C) za šetření všeobecných pokynů uvedených ve všeobecných vysvětlivkách k saz. třídě XXI. Používané hustoměry mají stupnici do 15° Baumé a jednotlivé stupně jsou rozděleny na polovinu. Příliš husté výtažky nutno před zkoušením zředit stejnou vahou vody a odečtené stupně zdvojnásobit.

(2) Škumpový výtažek se vyskytuje taktéž pevný a tekutý a rozeznává se od jiných výtažků zejména svým charakteristickým zápachem, připomínajícím dehet.

(3) K výtažkům tříslovým výslovně nejmenovaným patří na př. výtažek z dubového dřeva, ze žaludů, z borků, divi-divi, valonků, myrobalánů a pevný výtažek z duběnek (duběnková šťáva), výtažek z kor koželužských (na př. výtažek hemlokový, mangrovový, mimosový atd.

(4) Jako tříslové výtažky se projednávají též silně pryskyřičnaté zbytky po čištění obyčejných tříslových výtažků (t. j. po výrobě tříslem bohatých, ve studené vodě rozpustných výtažků), pak prostředky proti kotelnímu kameni, jež jsou zahuštěné tříslové výtažky bez jiných přísad, potom využitý sulfitový louh (zbytek po výrobě celulosy), jakož i odpadové louhy podobného složení, tekuté i pevné.

(5) Zbytky po výrobě tříslových výtažků z kor, dřev, plodů, jako vyloužené tříslo saz. čís. 133.

(6) Tříslové výtažky s přísadou jiných látek, saz. čís. 622.

(7) Minerální výtažky na vydělávání koží, t. j. hlavně roztoky solí hlinitých, chromitých nebo železitých, projednávají se podle svého chemického složení.

(8) Tanin (kyselina tříslová), účinná součást třísel, saz. čís. 622.

(9) Tanin se rozeznává od pevných často velmi čistých výtažků tříslových nepatrným obsahem popela.

(10) Tekuté léčebné výtažky (fluidextrakty), obsahující tříslovinu (na př. Extractum Quebracho fluidum), jakož i tříslové výtažky, jež jsou označeny jako léčebné, saz. čís. 630.

(2) Těkavější podíly získané destilací dehtů jmenujeme dehtovými oleji. Jsou obyčejně řidší a jasnější než příslušné dehty, mají však, nebyly-li přečištěny, jejich charakteristický zápach.

(2) Pryskyřice jsou látky rostlinného původu, které se získávají buď naříznutím kůry jistých stromů anebo které vytékají samovolně nebo po píchnutí hmyzem. Obsahují hlavně tak zvané pryskyřičné kyseliny, jsou jako tuky úplně nebo částečně zmýdelnitelné a proto rozpustné v alkaliích, jakož i podle své povahy v alkoholu, etheru, benzenu a pod. Ve vodě se nerozpouštějí, zahřátím tají a při vyšší teplotě se rozkládají za vývoje osobitého pryskyřičného zápachu, jenž jest pro jednotlivé druhy pryskyřic charakteristický.

(3) Rozeznáváme: 1. vlastní pryskyřice, na př pryskyřici smrkovou, benzoovou; 2. klejopryskyřice (pryskyřice klovatinové), jako je gumigutta a myrha, jež obsahují kromě pryskyřice ještě klovatinu, která zbude při jejich rozpouštění v alkoholu; 3 balzámy, t. j. tekuté přírodní směsi pryskyřic a silic; 4. fosilní pryskyřice, na př. jantar a některé pryskyřice kopálové.

(4) Pryskyřice jsou důležitou surovinou pro výrobu lakových pokostů, tmelů a pod.

(5) Suchou destilací pryskyřic vznikají tak zvané pryskyřičné tresti a smolné (pryskyřičné) oleje. Pryskyřičné tresti jsou látky těkavější, smolné oleje jsou podíly vroucí při vyšší teplotě. Balzámy, na př. terpentin, lze rozložit destilací vodní parou v jejich součásti, silici (terpentinový olej) a pryskyřici.

(6) Pryskyřice jsou blízké silicím a vznikají z nich okysličením na vzduchu; proto staré silice obsahují vždy pryskyřici.

(2) Roztoků asfaltu v těkavých rozpouštědlech se používá jako laků.

(2) Jeho destilací vodní parou nabýváme terpentinového oleje, patřícího rovněž do saz. čís. 173, a kalafuny saz. čís. 165 jako zbytku po destilaci. Kalafuna skýtá suchou destilací z počátku pryskyřičnou tresť (pryskyřičný líh, pinolin), snadno těkavou tekutinu vonící tymiánem, již nutno projednávat jako terpentinový olej, a pak rozličné smolné oleje (pryskyřičné oleje, modrý, světlý, žlutý atd.); jsou to oleje téměř bezbarvé až zahnědlé, s modrou fluorescencí, která po vyčištění mizí; čisté druhy obchodní (na př. oleje kodové) jsou téměř bez zápachu a prosty pryskyřice.

(3) Pryskyřičný olej liší se od terpentinového oleje svou konsistencí, zápachem a často vyšším bodem varu. Pryskyřičný olej rozpouští se v desateronásobném objemu 90procentního alkoholu jen nedokonale, kdežto terpentinový olej se rozpouští úplně.

(4) Přísadu minerálních olejů, většinou vysokovroucích, jež se vyskytuje často v pryskyřičném oleji a podmiňuje zařazení do saz. třídy XXI, poznáme podle toho, jak se zboží chová ke směsi 10 objemových dílů 95procentního alkoholu a 1 objemového dílu chloroformu.

(5) Pryskyřičný olej prostý minerálního oleje musí se při pokojové teplotě rozpustit v této směsi alkoholu a chloroformu bez zbytku.

(6) Sem patří též borový olej získaný ze sosnového kořene bohatého na pryskyřici, pak čištěný terpentinový olej (kamfin), olej z dřevného dehtu (na př. přismahlý březový olej a t. zv. silice z bukového dřeva), potom rektifikovaný olej kadový (Oleum cadinum rectificatum, huile de cade, francouzský olej z dehtu jalovcového), rektifikovaný březový olej (Oleum Rusci rectificatum) a konečně mazadlo retinol, t. j. hustý pryskyřičný olej; kanadský balzám patří však do saz. čís. 174.

(7) Jako čištěný terpentinový olej se projednává též terpentinový olej zbavený kafru. Je to zbytek po destilaci pinenu z terpentinového oleje, obsahující vedle menšího podílu jiných látek zbývajících po výrobě umělého kafru zejména dipenten.

(8) Olej z dřevného dehtu se liší od dřevného dehtu saz. čís. 164 menším množstvím zbytku, jenž při destilaci do 200° C musí u dřevného dehtu činit nejméně 12%. Množství zbytku stanoví v případě potřeby příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

(9) Patentní terpentinový olej, t. j. lehký minerální olej navoněný terpentinovým olejem, saz. čís. 177.

(10) Patentní terpentinový olej rozpoznáme od pravého terpentinového oleje touto zkouškou: 5 cm³ zkoušeného terpentinového oleje se smísí v odměrném válci na 100 cm³ se 45 cm³ 90procentního alkoholu (podle objemu), pak se válec uzavře a směs protřepá. Terpentinový olej, jenž obsahuje mnoho minerálního oleje, se při tom v alkoholu nerozpustí, nýbrž dává kalnou tekutinu nebo vylučuje kapky oleje a nutno jej bez dalšího zkoušení projednat podle saz. čís. 177 nebo zařídit jeho přesné prozkoumání.

(11) Jestliže se však olej rozpustí tak, že vznikne čirý nebo skoro čirý roztok, může jít o čistý terpentinový olej nebo o terpentinový olej s nepatrnou příměsí minerálního oleje; v tomto případě nutno ve zkoušce pokračovat takto:

(12) Terpentinový olej navoněný, saz. čís. 633.

(13) Silice z borového jehličí a jí podobné silice, saz. pol. 155b).

(2) Surový olej z jeleního rohu (zvířecí olej, kostní dehet), se podobá svými vlastnostmi surovému oleji jantarovému, páchne však jinak, a to velmi charakteristicky a nejvýš odporně. Od čištěného oleje z jeleního rohu (Dippelova oleje) saz. pol. 155b) se liší podobně jako surový jantarový olej od čištěného, avšak oba oleje z rohu reagují alkalicky.

(3) Surový olej kaučukový vyznačuje se rovněž osobitým zápachem. Rozpouští surový kaučuk a na vzduchu hnědne.

(2) Jako těžké oleje z černouhelného dehtu se projednávají též nebarvené směsi těžkých dehtových olejů (t. zv. impregnační oleje), jichž se používá ke konservování dřeva, na př. karbolineum a pod.

(3) Pravé oleje z černouhelného dehtu saz. čís. 173, patřící do řady benzenové, mají charakteristický, na svítiplyn nebo černouhelný dehet upomínající zápach a značnou hustotu, jež je jen velmi zřídka menší než 865° a nikdy neklesá pod 850°. Od olejů z čemouhelného dehtu řady methanové, patřících do saz. třídy XXI, a od minerálních olejů rozeznávají se oleje z černouhelného dehtu řady benzenové (saz. čís. 173) tím, že se úplně rozpouštějí, mají-li hustotu menší než 900°, v 1½ objemovém dílu 90procentního alkoholu, a mají-li hustotu větší než 900°, v 1 objemovém dílu absolutního alkoholu. S alkoholem v udaném množství dávají tudíž homogenní, čirou směs, jež se stáním nerozděluje ve vrstvy, kdežto oleje z černouhelného dehtu saz. třídy XXI, jakož i minerální oleje při stejné hustotě jsou v 90procentním alkoholu nerozpustné a smísíme-li je s ním, oddělují se stáním opět ve vrstvy.

(4) Chemicky čistý benzen, toluen, xylen, kumen, saz. čís. 622; kreolin, t. j. kreosotový olej smíšený s pryskyřičným mýdlem, saz. pol. 604f); pyridinové zásady, t. j. směs pyridinu a jeho homologů k denaturaci lihu, saz. pol. 604d); barvené impregnační oleje z černouhelného dehtu (barvy s přísadou karbolinea a pod.), saz. čís. 626.

(5) Oleje z černouhelného dehtu, lehké a těžké, jako prostředek na čištění skvrn, po příp. k účelům konservačním nebo impregnačním, v malých lahvích, plechovkách atd., upravené pro drobný prodej a vyskytující se v obchodě pod nejrozmanitějším označením, saz. pol. 99b).

(2) Ptačí lep umělý, t. j. klih s přísadou solí kovů, na př. chloridu zinečnatého, saz. čís. 611.

(2) Šelakový vosk, saz. čís. 81.

(2) Gumigutta (Gummi guttae, guma gutti nebo siamská) je zaschlá, jedovatá, mléčná šťáva tropických rostlin; dováží se obyčejně v bambusových trubkách (trubičková gumigutta) anebo v hrudách (koláčová gumigutta) a upotřebuje se k účelům barvířským, řidčeji jako léčivo.

(3) Klovatina (guma) tragantová (tragant) jest rostlinná klovatina, jež se liší od klovatiny arabské tím, že bobtná silně ve studené vodě, avšak nerozpouští se.

(4) Náhražky klovatin, na př. dextrin, saz. čís. 614, tragazol, saz. čís. 610.

(5) Dextrin a náhražky klovatin saz. čís. 614 se rozpoznají od pravé arabské klovatiny atd. povahou, vnějšími vlastnostmi, chováním k činidlům (k Fehlingovu a jodovému roztoku), jakož i polarisací. Je-li podezření, že zboží saz. čís. 174 jest smíšeno se zbožím saz. čís. 614, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(6) Arabská guma a podobné klovatiny, upravené k drobnému prodeji, viz poznámku za saz. čís. 614.

(2) Pryskyřice jalapová, pryskyřice podofylová a podobné pryskyřičné přípravky získané extrakcí rostlinných částí alkoholem, etherem a pod. a odpařením rozpouštědla, saz. čís. 622.

(3) Pryskyřičnan manganatý a podobné soli pryskyřičných kyselin, saz. pol. 637a).

(2) Přírodní balzámy označené jako léčebné, saz. čís. 630; navoněné, upravené jako kosmetické prostředky nebo s přísadou alkoholu, saz. čís. 633.

(2) Šťávy získané z ovoce, bobulí, řep a pod., způsobilé k lidskému požívání (též citronová šťáva), saz. čís. 109 po příp. 130.

(3) Bobulové šťávy, získané lisováním nebo vyvařením a odpařením, jež nejsou způsobilé k lidskému požívání a jsou určeny k průmyslovým účelům (šťáva dřínová, bezinková, zahuštěná šťáva citronová), též obsahují-li nejvýše 5% váh. alkoholu, saz. čís. 163.

(4) Rostlinné šťávy, jež kvašením nebo nějakým jiným způsobem nabyly zcela nebo částečně povahy vína, projednávají se podle saz. čís. 109, rostlinné výtažky s přísadou alkoholu podle saz. čís. 108, 630 nebo 633.

(5) Ovocné gumy, na př. žvýkací guma a jiné t. zv. gumové cukrovinky, vyrobené z rostlinných šťáv nebo klovatin a cukru, saz. čís. 132.

(6) přírodní rostlinné šťávy výslovně nejmenované, označené jako léčebné, saz. čís. 630, upravené jako kosmetické prostředky, saz. čís. 633, s přísadou alkoholu přes 5% váh. podle povahy výrobku, saz. čís. 108, 632 nebo 633.

(2) Frakce destilující asi do 200° C je surový benzin, asi od 180° C do 300° C petrolejový destilát. Zbytek je výchozím materiálem pro výrobu plynových, různých mazacích a jiných olejů nebo destilátů, vaseliny, parafinu, ceresinu a petrolejového asfaltu; je-li zbytek podroben krakování, získá se benzin, oleje a jako zbytek topný olej, po příp. petrolejový koks. Frakce je nutno zpravidla podrobiti rafinačním procesům, po příp. dalším procesům destilačním a dále u rop parafinických procesům odparafinovacím.

(3) Surový benzin poskytuje dalším zpracováním řadu hotových výrobků, které slouží různým účelům, jako benziny motorové, extrakční, rozpouštěcí, lakové atd.

(4) Petrolej ke svícení (rafinovaný) je vodojasný nebo světle žlutý, modravě fluoreskující.

(5) Mazací oleje se vyrábějí z olejových destilátů, získaných vakuovou destilací zbytků suroviny, různými rafinačními procesy (kyselinová rafinace, selektivní rafinace s rozpouštědly), po příp. odparafinováním (u rop parafinických). Vyrobené mazací oleje mají různé vlastnosti a označují se podle způsobu použití jako na př. oleje vřetenové, transformátorové, ložiskové, turbinové, motorové, válcové atd.

(6) Jako minerální oleje získané z ropy se projednávají i minerální oleje synthetické, vyrobené hydrogenací uhlí nebo dehtů, získaných z uhlí nízkotepelnou destilací. Hydrogenace dehtů je vlastně krakování za přítomnosti vodíku a katalysátorů; vodík potlačuje kondensační reakce a umožňuje vznik nízkomolekulárních zplodin. Obdrží se tak synthetický benzin, petrolej, plynový olej a jiné oleje. Kromě koksu, jednomocných a dvojmocných fenolů, jež jsou základní surovinou při výrobě léčiv, barviv, umělých pryskyřic, tříslovin a jiných látek, se při tomto zpracování získávají plyny (propan, butan, t. zv. pohonný plyn a j.).

(7) Minerální olej synthetický se vyrábí také metodou, při níž se uhlí v generátoru přemění na generátorový vodní plyn, který slouží k vlastní synthesi.

(2) Podobně se zpracují živičné břidlice; získá se však přitom méně parafinu a více olejů, mnohé (na př. australské olejné břidlice) dokonce poskytují jen oleje.

(3) Do této saz. třídy patří též dehet rašelinový, získaný suchou destilací rašeliny, jakož i tekutý asfalt (skalní dehet), surový olej (dehet) ichthyolový ze živičných břidlic ichthyolových, pak jiné dehty nepřehřáté či steatické, t. j. dehty vyrobené nízkotepelnou karbonisací uhlí černého nebo hnědého a konečně dehet generátorový.

(2) Malé množství dehtu, který se má zkoušet, vpravíme do zkoumavky, načež přilijeme asi do poloviny zkoumavky čistého benzinu. Mísí-li se dehet s benzinem a současně ho zřetelně zakaluje a zbarvuje, nutno dehet projednat podle saz. čís. 176; zůstává-li benzin čirý nebo sotva znatelně zakalený, je to dehet saz. čís. 164.

(3) Benzin saz. čís. 177 se rozeznává od benzenu z dehtu černouhelného saz. čís. 173 těmito vlastnostmi: Benzin se rozpouští obtížněji v alkoholu (1 díl benzinu v 6 dílech alkoholu) než benzen (1 díl benzenu v ½—¾ dílu alkoholu); dále se liší hustotou (hustota benzenu je nejméně 870°, benzinu též z dehtu hnědouhelného nejvýše 790°). Asfalt se rozpouští v benzenu, nikoliv však v benzinu. Benzen se mísí s 90procentním alkoholem v každém poměru, benzin nikoli. Konečně lze benzen nitrovat, benzin nikoli.

(4) Nitrace se provádí takto: K malému množství zkoušeného vzorku ve zkoumavce přidává se ponenáhlu směs 2 dílů sehnané kyseliny sírové a 1 díl sehnané kyseliny dusičné. Je-li benzen přítomen, tvoří se za hojného vývoje červených par nitrobenzen, jenž klesá, vlijeme-li reakční směs do vody, ke dnu a jejž lze poznat podle vůně po hořkých mandlích (Mirbanův olej).

(5) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 173.

(2) Při použití hustoměru na minerální oleje nutno dbát těchto směrnic:

(3) Aby se zjistila hustota, vnoří se výše popsaným způsobem hustoměr do kapaliny a asi po 5 minutách, kdy hustoměr již nabyl teploty zkoušené kapaliny, odečte se údaj na stupnici, při čemž rozhoduje vždy nejvyšší místo, až ke kterému tekutina přilne na skleněném stonku. Je-li toto místo mezi dvěma dílky stupnice, udáváme ještě polovinu dílku. Současně odečteme na teploměru teplotu rovněž na polovinu stupně.

(2) Je-li pozorovaná teplota zkoušené kapaliny 15° C, udává číslo odečtené na hustoměrné stupnici přímo skutečnou hustotu. Ukazuje-li však teploměr jinou teplotu, nazýváme číslo odečtené na stupnici hustoměru hustotou zdánlivou, z níž pak zjistíme skutečnou hustotu tím způsobem, že za každý stupeň přes 15° C připočítáme, za každý stupeň pod 15° C odečítáme příslušný součinitel roztažnosti, jenž činí průměrně:

(3) Tak na př. byla-li při zkoušení minerálního oleje odečtena na stupnici hustoměru hustota 810° a ukazoval-li teploměr teplotu oleje 19° C, pak skutečnou hustotu zjistíme výpočtem takto: Jelikož teplota zkoušené kapaliny je o 4° C vyšší, násobíme 4° součinitelem roztažnosti 0'77 (4° X 0'77 = 3'08°). Vypočtenou hodnotu 3'08° připočteme k nalezené zdánlivé hustotě (připočteme proto, jelikož jsme měřili při teplotě vyšší nežli 15° C), takže skutečná hustota je:

(4) Jiný příklad:

(5) Přibližuje-li se skutečná hustota k hodnotě, jež má za následek vybrání celní pohledávky podle jiných sazeb, nutno úřední stanovení hustoty vykonati s obzvláštní pečlivostí a postupovati při něm takto:

(6) Byl-li by i potom výsledek nejistý, zašle se vzorek příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy ke stanovení hustoty způsobem pyknometrickým.

(7) Skutečnou hustotu minerálního oleje lze spolehlivě zjistit hustoměrem jen při teplotě, při níž se z oleje nezačínají vylučovat ještě krystaly parafinu nebo nezačíná olej tuhnout.

(8) Má-li se zjistit hustota minerálního oleje za teploty, při níž tato podmínka není splněna, lze stanovení provést teprve tehdy, když vzorek zahřátím nabude takové teploty, až se látky z něho vyloučené opět rozpustí.

(9) Při určování hustoty minerálních olejů, které jsou při braní vzorku ztuhlé, budiž olej předem důkladně promíšen nebo budiž vzat větší počet vzorků z různých vrstev; z těchto vzorků se pak smíšením připraví vzorek průměrný.

(2) Povolení k dovozu minerálních olejů s celní výhodou udílí ministerstvo financí.

(2) Minerální mazací oleje máslovité konsistence, viz vysvětlivky k saz. čís. 96.

(2) O jejich rozlišování od pravých olejů z černouhelného dehtu řady aromatické či benzenové, t. j. benzenu, toluenu, xylenu, kumenu atd., viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 173.

(2) Tekuté směsi minerálních olejů s obyčejným (nenavoněným) mýdlem se projednávají podle toho, je-li hustota směsi menší nebo větší než 880°, podle saz. čís. 177 nebo 178; dovážejí-li se takové směsi v úpravě, jež má za následek zařaďování jako jemné mýdlo, projednávají se právě tak jako tekuté směsi minerálního oleje s navoněným mýdlem podle saz. pol. 637b), nejde-li ovšem o zboží saz. čís. 633.

(3) Konsistentní (máslovité nebo pevné) směsi minerálního oleje s obyčejným mýdlem v úpravě přípustné pro obyčejné mýdlo podle 2. vysvětlivky k saz. čís. 637, saz. pol. 100a), jinak upravené, jakož i takové směsi minerálního oleje s jemným mýdlem, saz. pol. 637b) nebo saz. čís. 633.

(4) Asfaltová živice, jež obsahuje těžký minerální olej, hnědouhelný nebo břidličný dehet, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XX.

(5) Smůla petrolejová (asfalt), saz. čís. 166; petrolejový koks, saz. čís. 135.

(6) Parafin, saz. čís. 96.

(7) Vaselina, saz. čís. 99.

(8) Kolomaz s minerálním olejem nebo s minerálním tukem, saz. pol. 100a).

(9) Valchářské tuky s minerálním olejem, saz. čís. 177 nebo 178.

(10) Kovový sodík, draslík, lithium, rubidium, cesium, vápník, stroncium a baryum, jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů, uložené v minerálním oleji, se projednávají podle saz. čís. 177, po příp. 178.

(2) Příze se zařazují do saz. třídy, kam patří podle surovin, z nichž jsou vyrobeny. Výjimky viz u saz. čís. 226 a 245.

(2) Od skané příze je třeba ovšem rozeznávat přízi vláčenou. Ta se skládá z několika nití (pramenů), bez patrného zakroucení, pouze současně odvinutých, volně vedle sebe ležících, a projednává se podle povahy jednotlivých vláčených nití (jednoduchých, dvojpramenných nebo vícepramenných).

(3) Poněvadž má příze skaná (na strojích skacích) vždy více než 100 zákrutů na jeden metr, nepovažuje se za skaní pouze 20 až 30 zákrutů (vzniklých na př. samovolně, když se vláčená příze, navinutá na cívce, shrnuje k pevné čelní straně cívky).

(2) Za přízi jednou skanou se považuje příze, jež se skládá ze dvou nebo více jednoduchých nití spojených v jedno pásmo jediným skroucením. Byla-li však příze vyrobena skaním příze již dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné, jmenuje se přízí opětovně skanou. Na projednávání příze opětovně skané nemění nic okolnost, že jsou v pásmu spolu skrouceny niti skané s nitmi jednoduchými.

(3) Jako příze mohou se projednávat výrobky dvakrát nebo vícekrát skané, jen pokud je není nutno považovat vzhledem k jejich tloušťce a k jejich vnější povaze za šňůry ve smyslu zboží prýmkářského nebo provaznického (provazy, motouz). Viz též oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 7, 8 a 9.

(2) Všecky tyto výrobky se projednávají jako příze, a to vždy podle příslušné položky zatížené nejvyšší celní sazbou.

(3) Stejně se posuzuje též příze vyrobená na skacím stroji, podobná prýmku (viz oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 8), u které svrchní nit ovinuje spirálovitě druhou, silněji napjatou přízi.

(4) Od příze ozdobné se rozeznává ona příze, která, jsouc pouze silně zakroucena, tvoří smrštěním jednotlivých nití zádrhy nebo malé kličky, mizící opět, jakmile se příze přiměřeně napne. Tato příze se projednává, jde-li o jemnost příze, podle svého čísla jemnosti.

(5) K přízím nepatří výrobky stroje gimpového, často zcela tenké, přízi podobné, skládající se z jednoduchých nebo vícenásobných nití (u hedvábí také z bíz, t j. z hedvábných vláken pouze filovaných, nikoli skroucených), které jsou spirálovitě ovinuty přízí nebo hedvábnými bízami, což lze často na takových skaných výrobcích zřetelně poznat teprve lupou, jestliže se rozkroutí. Tyto výrobky patří jako gorly nebo gimpy ke zboží prýmkářskému.

(2) Jako surová příze se projednává příze požehaná (opálená plynem, zjemnělá opálením vyčnívajících vláken), pařená (vystavená účinku páry, listrovaná) a animalisovaná (rostlinná příze preparovaná zvláštním způsobem, aby vnímala barviva, která jinak drží pouze na vlně), pokud všechny tyto příze zachovaly jinak ráz příze surové.

(3) Příze toliko přibarvená (poznávací barvou za účelem rozlišování při tkaní) může být projednána jako nebarvená, odebírají-li ji továrny, které zpracovávají takovou přízi. Případná nutná šetření zavede celní oddělení ONV ve vlastní působnosti. Od příze zbarvené natrvalo se tato příze lehce rozlišuje slabými barevnými odstíny mizícími, vypereme-li ji ve vlažné vodě (15° C) nebo zahřejeme-li ji za sucha na 100° C.

(4) Příze spředená s kovovými vlákny se projednává podle saz. čís. 523 nebo 565.

(5) Niti opředené zlatým, stříbrným atd. papírem, saz. pol. 300c) nebo d).

(2) Každá z příslušných jednotlivých sazebních tříd zároveň stanoví, na kolik je přípustné vzájemně mísit některé vlákniny nebo určí ony vlákniny, jejichž přimíšení je vůbec vyloučeno.

(3) Pro zařadění do příslušné saz. třídy je jedno, tvoří-li přediva, dohromady zpracovaná, základní tkaninu anebo jsou-li vetkána, nasnována nebo vpletena do základní tkaniny pouze jako vzorek (dessin) tím, že se použilo zvláštního vzorového útku nebo vetkávání (lancování) nebo zvláštní vzorové osnovy.

(4) Tak se projednávají na př. tkaniny z česané příze se vzorky pouze vetkanými nebo nasnovanými, skládajícími se zcela nebo z části z hedvábných nití, jako zboží polohedvábné.

(5) Kombinované textilní zboží, t. j. takové, do něhož při jeho výrobě byly vpracovány prýmky, stuhy, krajky atd., projednává se podle jeho součásti podléhající nejvyšší celní sazbě. Tak se projednávají na př. lněné tkaniny s vetkanými bavlněnými krajkami nebo bavlněné tkaniny s vetkanými lněnými krajkami jako krajky bavlněné, po příp. lněné.

(6) Zboží kombinované s celohedvábnými textiliemi, které se samo o sobě neprojednává jako zboží celohedvábné, se projedná pouze jako zboží polohedvábné.

(7) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z jiné než z hedvábné příze se projednají jako zboží prýmkářské, po příp. stuhové.

(8) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z hedvábné příze, saz. pol. 256b); jsou-li z hedvábných ženilek nebo stužek, saz. pol. 250b).

(9) Viz také 2. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

(2) Rovněž tak se nehledí u stolního prádla, kapesníků, šátků na hlavu a pod., přicházejících do obchodu v soupravách, po tuctech, na různé niti vetkané na okrajích, lemech nebo mezi nimi, je-li třeba mít za to, že jsou pro zboží samo bez významu a jsou určeny pouze k ochraně, k zesílení okrajů, k označení lemů nebo k ohraničení odměřených kusů.

(3) Od krajů je třeba ovšem dobře rozlišovat okrajové ozdoby, které jsou vedle lisiér po celé délce tkaniny a mají účel bordur atd., jako na př. jednoduché nebo dvojité atlasové pruhy a pod. na šířkových okrajích látek slunečníkových nebo deštníkových, u šátků na hlavu, kapesníků a pod.

(4) Takové tkaniny se projednávají jako jiné vzorkované tkaniny podle tkaniva, z něhož jsou tkány. Výjimku viz u saz. pol. 250a) a u saz. pol. 256a).

(5) Dále nemají vliv na projednávání proužky z bílené a barvené příze nebo z kovových vláken, z nalepených papírových okrajů nebo z dracounových prýmků, které jsou na svrchních a spodních koncích po šířce tkaniny a tvoří pouze okrasu konců tkaniny nebo lícní strany (t. j. prvé vrstvy kusu).

(6) Viz též 17. vysvětlivku.

(2) Tkaniny, které jsou setkány zároveň ze surové a bílené příze, jakož i tkaniny z příze loužené a do žlutava bílené nebo apretované (kremované), se projednávají jako bílené.

(3) Tkaniny přírodní barvy s tmavým odstínem (na př. z bavlny mako, surového lnu), protkávané bílou přízí, o níž nelze prokázat, že by byla bílena, se rovněž projednávají jako bílené.

(4) Jako mercerované tkaniny se projednávají tkaniny z mercerované příze (viz oddíl I A), jakož i tkaniny mercerované v kusu.

(2) Ke zboží pestře tkanému patří také zboží vyrobené ze stočených (drellovaných) jednobarevných nití, z nichž však každá má jinou barvu (pestrá příze).

(3) Přihlíží-li se podle sazebníku u pestře tkaného zboží k počtu barev, počítá se barva surové nebo bílené příze, a to každá samostatně, jako zvláštní barva.

(4) Tkaniny pokryté barvivy, rosoly (na př. listy do hektografů) a pod. se projednávají, není-li jinak stanoveno (viz na př. saz. třídu XXXI [voskované plátno] a saz. čís. 407 [brousicí plátno, brousicí pásy]), jako tkaniny barvené.

(5) Rovněž tak se projednávají, pokud nejsou antisepticky baleny, tkaniny napuštěné léčivými látkami, které nabyly impregnováním barevného odstínu, odlišného od odstínu tkanin surových nebo bílených (na př. jodoformované tkaniny).

(2) Látky, které se staly dvojbarevnými nebo vícebarevnými nějakým jiným způsobem než potištěním (pokartáčováním, postříkáním, pomalováním, barvením atd. jednou nebo více barvami), se rovněž projednávají jako potištěné, na př. tkaniny a plsti jaspisované, ombrované, přecházející v rozličné barevné odstíny.

(3) Jako potištěné tkaniny se projednávají také tkaniny obarvené válcovým tiskem na obou stranách jednobarevně, avšak na každé straně jinou barvou. K nim patří zejména tkaniny k výrobě květin, obarvené na obou stranách jednobarevně, avšak v rozličných odstínech, na př. nahoře tmovozeleně, dole světle zeleně atd.

(4) Tkaniny vyrobené z příze potištěné nebo z příze žíhané se počítají k potištěným, ať byla příze potištěna před tkaním v přadenech nebo obarvena v přadenech podvázaných.

(5) Posuzuje-li se počet barev, jichž bylo použito k potištění v uvedeném smyslu, nepočítají se barvy přetažené (barvy, které vznikají nepřesným krytím dvou barev na okrajích vzorku atd.).

(6) Jako potištěné se projednávají též tkaniny a plsti s nalepenými nebo natištěnými okrasami (vzorky, kresbami) z vlněného a kovového prachu z lístkového zlata nebo z lístkového stříbra, z papíru, papíroviny nebo ze slámy a pod., nehledíc na to, jsou-li kromě těchto okras ještě potištěny či nikoli.

(7) Látky pokryté zcela, avšak jednobarevně šupinovitou spěží (bronzem) nebo slídou, lístkovým kovem nebo kovovými listy, skleněným, gumovým nebo kovovým posýpátkem nebo vlněným prachem atd. (látky brillantované, velutované), se projednávají jako barvené; jsou-li takové látky pokryté vícebarevně (melírované nebo vzorkované), projednávají se jako potištěné; stejně tak se projednávají barvené tkaniny, jež jsou pokryty jmenovanými hmotami sice jednobarevně, avšak v jiné barvě než tkanina sama, jako na př. takto upravené látky k výrobě květin.

(8) Tkaniny a plsti, jež jsou za účelem dalšího zpracování opatřeny t. zv. předtiskem vzorků k vyšívání a pod., se projednávají jen tenkrát jako potištěné, zaujímá-li předtisk větší díl základu.

(9) Tkaniny a plsti se vzorky pouze vypoukle nebo prohloubeně vtlačenými nebo pouze moarované projednávají se — stejně jako tkaniny vyrážené nebo prorážené — podle své jinaké povahy (za určitých podmínek jako stuhy).

(10) Fotografie a obrazy (tištěné nebo malované) na tkaninách (vyjma barvotisky a malby na plátně), projednávají se jako příslušné tkané zboží potištěné.

(11) Z bezcelnosti stanovené pro obrazy a malby jsou vyloučeny vůbec všechny takové předměty, u nichž obrazy nebo malby na nich provedené se považují pouze za výzdobu nebo za vedlejší věc a jichž se tedy nepoužívá pouze jako obrazů, nýbrž zřejmě jako předmětů denní potřeby. Sem patří na př. malované čalouny, rolety, napodobeniny gobelinů, pokrývky, povlaky na polštáře a pod., jež se projednávají podle své bližší povahy.

(12) Pozadí pro fotografy a jeviště, též na lištách, provedená jednobarevně nebo pouze v odstínech natřená, projednávají se jako příslušné zboží textilní; mají-li nějaké vyobrazení, projednávají se podle saz čís. 649.

(13) K pouhým továrním značkám, názvům zboží, údajům o váze atd., natištěným na předmětech denní potřeby ze tkanin (pytlích, utěrkách a pod.) se při projednávání nepřihlíží.

(2) Pravé aksamity a plyše (plyše se vyznačují delší, častěji též zkadeřenou, zvlněnou srstí nebo srstí po obou stranách [astrachán, krymr, dvojitý plyš], felba [plyš na klobouky] se vyznačuje delším, ležatým vlasem) jsou aksamity osnovní. Při jejich výrobě se kladou zvláštní niti osnovní (vlasové, poilové niti) nejen přes obyčejný útek, nýbrž také ještě přes pruty čili jehly; tím vznikají aksamitové smyčky, jež zůstávají buď nerozřezané (aksamit neřezaný, smyčkový, tažený), nebo se rozříznou (řezaný aksamit čili velur). Nazývají se aksamity prutové nebo jehlové. Při výrobě dvojitých aksamitů a dvojitých plyšů se tkají současně dvě základní samostatné tkaniny, jež se spojují zvláštními osnovními (vlasovými, poilovými) nitmi a to tak, že se tyto niti střídavě vetkávají v hořejší a dolejší tkaninu. Obě tkaniny se oddělí od sebe ve dva samostatné aksamity tím, že nůž, běžící mezi nimi, rozřízne vlasové niti ještě na stavu.

(3) Manšestr neboli velur (velvet) je aksamit útkový se zvláštním (vlasovým) útkem o dlouhých smyčkách, jež se pak rozříznou a kartáčují; postřiháním se vlasová vrstva zarovná. Manšestr se vyrábí jen z bavlny a nazývá se proto též aksamitem bavlněným. Koupací nebo třecí látky, látky na nábytek a pod., pracované se zavřenými smyčkami, dále kordy na střevíce nebo látky na koberce (napodobeniny vyšívaných vzorků na straminu smyčkovitým tkaním atd.) jsou tkaniny na způsob aksamitu. Koupací nebo třecí látky sem patřící jsou aksamity osnovní, při nichž se netvoří smyčky na prutech, nýbrž tím, že se útek vetkává v mezerách, pak se povolí vlasová osnova a útek se přirazí k hotové již části tkaniny, při čemž se zároveň napnou ostatní osnovní niti.

(4) Sem patří také jako metrové zboží vyrobené plyše stávkové s jednotným povrchem, t. j. plyše vyrobené na stávku tak, že se vpracuje do základní látky (hladkého zboží zátahového) ještě jedna nit, tvořící pouze dlouhé smyčky, nikoli však očka. Tyto vyčnívající smyčky se buď ponechají jako smyčky nebo se rozříznou. Stávkový plyš se lehce pozná podle toho, že na rubu jsou zřetelná stávková očka.

(5) Výjimku činí vlněné koberce na podlahu a běhouny saz. čís. 237, vyznačující se silnými základními vaznými nitmi, které přestože jsou tkány většinou na způsob aksamitu, přece k aksamitům nepatří. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 237.

(2) Pruhy tkanin, které nejsou vlastně stuhami v obchodním smyslu, nýbrž které se považují za stuhy jen podle hořejšího ustanovení, se projednávají jako stuhy jen tehdy, je-li jejich šířka menší než 20 cm a je-li jejich délka nejméně desetkrát tak veliká jako šířka. Stuhy odměřeně tkané (nikoli však stuhy nastříhané) se však projednávají jako stuhy bez zřetele na jejich šířku a délku, jsou-li stuhami v obchodním smyslu, jako na př. stuhy na prapory, věnce a pod.

(3) V pochybných případech se projednávají odměřeně tkané takové výrobky jako stuhy tehdy, je-li jejich šířka 35 cm nebo menší.

(4) Hrubé látky pytlové a balicí, roztrhané na pruhy, jak se jich užívá k obalování jízdních kol a pod., se neprojednávají jako zboží stuhové, nýbrž jako tkaniny podle své povahy.

(5) Vyšívané „bandes“ a „entre-deux“ z celohedvábných nebo polohedvábných pruhů tkanin, také užší než 20 cm, se projednávají jako vyšívané zboží celohedvábné nebo polohedvábné podle saz. čís. 247 nebo 255. (Viz také vysvětlivky k saz. čís. 255.)

(6) Vyšívané nášivkové pruhy z bavlny patří do saz. čís. 198, ze lnu do saz. čís. 212 a z vlny do saz. čís. 235 nebo 236.

(7) Také výrobky podobné popruhům, jež však nemají význačných znaků popruhů (viz odd. VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV), nýbrž jsou určeny k účelům konfekčním, k výstroji kočárů, k výrobě hasičských a podobných opasků atd., i popruhy na šle a na obuv, stuhy na podvazky, stuhy ke spínání a pod., se projednávají jako zboží stuhové

(8) O páskových mírách viz saz. čís. 577.

(2) Dále sem patří ženilky, skládající se z několika málo osnovních nití (též z tenkého drátu) a z útku, jenž na obou stranách přečnívá a jsa skroucenou osnovou přeslenovitě svírán tvoří vlas (poil), buď uzavřený nebo rovně nebo vlnovitě přistřižený.

(3) Zboží prýmkářské s podřadnými přídavky z jiné hmoty, na př. s jednotlivými knoflíky, třapci, háčky, oušky, sponkami, kličkami, šoupátky, kroužky, nýtky, kousky drátu a pod., i s nitmi z přediv, určenými pouze k tomu, aby držely jednotlivé části pohromadě, projednává se, jako by těchto přídavků nebylo, na př. šněrovadla s kovovými návlečkami, paličkované tkanice na rukavičky s kovovým šoupátkem, knoflíčky a pod., šňůrky k hodinkám s háčky, se šoupátky a kroužky z drátu, z opředeného dřeva a pod. Taktéž se nehledí na vložky a podložky ze dřeva, z lepenky, drátu atd. u třapců, růžic, třásní, ženilek a pod.

(4) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247 až 254 a vysvětlivky k saz. čís. 273.

(5) Prýmky (porty, gimpy, šňůry atd.) s třásněmi vevázanými, také vázanými mezi sebou, s třepenkami, pompony a pod., jež jsou přivázány na uzel, připevněny drátěnými háčky nebo oušky, nejsou vyloučeny z projednání jako zboží prýmkářské, nejde-li o nášivky saz. čís. 273.

(6) Jiné konfekce z prýmků, které nemají povahu konfekcionovaných nášivek saz. čís. 273, jako na př stuhy s přišitými třásněmi, látky se ženilkami, třepenkami, ověsy atd. dodatečně vpracovanými, se projednávají podle zásad o šatstvu atd. (saz. čís. 274).

(7) Předměty z bavlny, vlny a hedvábí vyrobené na způsob zboží provaznického patří rovněž mezi zboží prýmkářské, jestliže nejsou přikázány u příslušného textilního zboží do zvláštního saz. čísla. (Viz saz. čís. 201, saz. pol. 219c) atd.)

(8) Příze podobná výrobkům prýmkářským, vzhledu podobného gimpám (šroubům, kabelům), se liší od těchto prýmků tím, že se takové výrobky stroje skacího dají lehce roztočit a že se přitom všechny niti roztáčejí stejným směrem, kdežto výrobky stroje gimpového (gimpy a t. zv. kabely) jsou buď neutrální, t. j. nedají se roztočit ani napravo ani nalevo, nebo se základní niti roztáčejí jako u šroubů v opačném směru než niti opřádací (krycí). O projednávání takové příze viz 4. vysvětlivku IV oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(9) Ostatně se při rozeznávání výrobků prýmkářských od příze opětovně skané a šňůr řídíme v pochybných případech zásadou, že se považují za zboží prýmkářské jen takové šňůry, jež jsou vícekrát skány z příze nejméně trojpramenné.

(10) O vyšívaném zboží prýmkářském viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

(2) Na hmotu vložek a podložek se při projednávání knoflíků nehledí; ty se projednávají vždy podle přediv nebo tkanin, jichž se upotřebilo na líci.

(3) Přesahují-li však podložky (destičky) nebo obruby na líc, přihlíží se k nim, pokud by tak zboží podléhalo vyšší celní sazbě.

(4) Zboží knoflíkové z jiných hmot, pouze zdobené na líci předivy, zbožím tkaným a stávkovým, se zařazuje do oněch saz. tříd, do nichž patří podle hmoty své hlavní součástky, a to jako spojené s hmotami jemnými nebo velmi jemnými.

(5) O vyšívaném zboží knoflikářském viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

(2) Viz podrobnější ustanovení ve 4. a 5. všeobecné poznámce k saz. třídě XXII až XXVI.

(3) Zboží stávkové s krajkovým vzorkem se neprojednává jako stávkové zboží, nýbrž jako krajky, po případě jako konfekce z krajek. Za zboží stávkové s krajkovým vzorkem se pokládá takové zboží stávkové, u kterého tvoří arabesky, květiny, figury a pod. vzorek na prolamované půdě; jinak vzorkováno, zůstává zbožím stávkovým. U takového zboží stávkového, jež se projednává, jak uvedeno, jako krajky, po případě jako konfekce z krajek, řídíme se však všemi ustanoveními o stávkovém zboží, uvedenými ve 4. a 5. všeobecné poznámce k saz. třídě XXII až XXVI.

(4) Třecí rukavice a třecí plachetky nebo jiné předměty, upletené řetízkovitě (buňkovitě pletené) ze stužek nebo šňůrek, visuté sítě a jiné drhané sítě se počítají rovněž ke zboží stávkovému, jestliže nepatří ke zboží provaznickému nebo k technickým potřebám nebo jestliže nejsou v sazebníku ze zboží stávkového výslovně vyloučeny.

(5) K zboží stávkovému patří také na zvláštních strojích zhotovené výrobky s t. zv. sloupky (očkovými řetízky), do kterých je klikatě vpracována příze nebo sparterie probíhající v různě velkých mezerách, i výrobky z těchto látek (vyjma předměty fantasijní), na př. nákupní kabelky.

(6) O stávkových plyších viz též 4. odst. 8. vysvětlivky.

(7) Má-li se zjistit váha tuctu párů punčoch, ponožek a rukavic, odstraní se vůbec všechny obaly; mimo pochybné případy mohou se však zpravidla vážit s sebou proužky papíru a pod. obepínající určitý počet párů.

(2) Tak zv. zdravotní krep je řídká tkanina s plátnovou vazbou, která použitím silně zakrouceného útku má povrch mnohonásobně vrásčitý.

(3) O projednávání hedvábných gázů viz vysvětlivky k saz. čís. 248.

(2) Tuhé sítě na způsob bobinetu z bavlny se projednávají podle poznámky za saz. pol. 195a). Tyly s krajkovými vzorky patří mezi krajky; látky záclonové vyrobené na způsob bobinetu a nábytkové síťky z bavlny odměřeně tkané patří však do saz. čís. 196.

(3) Krajkovým vzorkem, pro který se řadí tyly a podobné síťovité látky (vyjma látky záclonové a nábytkové sítě, vyrobené na způsob bobinetu) ke krajkám, nejsou hustší, ve stejných vzdálenostech se opakující jednotlivé proužky, tečky, kříže, čtverce, nemající samy o sobě žádný vzorkový efekt. To platí i tehdy, vyskytují-li se takové samy o sobě nevzorkované proužky zároveň vedle teček, křížků nebo čtyřúhelníků.

(4) Tyly s takovým, nikoliv krajkovým vzorkem patří tedy k tylům vzorkovaným. Viz poznámku k saz. pol. 195b) a 3. odst. 12. vysvětlivky.

(5) Organtin, tarlatán, crêpe lisse a podobné jemné, mřížkovitě tkané řídké látky (viz vysvětlivku 13) se liší od bobinetů a petinetů (tylu anglického) zejména tím, že je lze snadno rozložit v osnovní a útkové niti, což u bobinetů síťovitě spletených není.

(6) Tyly, do nichž byly dodatečně vevázány ženilky, nalepeny aksamitové kotoučky, navlečeny greloty atd., patří do saz. čís. 274.

(7) Aplikované a vyšívané tyly, viz vysvětlivku 16.

(2) K nim patří jak zoubkované tak i nezoubkované, úzké nebo širší, stuhovité pruhy, nášivkové nebo vložkové krajky a okraje a podobné napodobeniny bavlněných krajek, nazvané edgingy, tattingy, trummingy atd., a široké zboží metrové.

(3) O projednávání stávkového zboží s krajkovým vzorkem jako krajky viz vysvětlivku 12.

(4) Jako krajky se projednávají také t. zv. vzdušné výšivky (zboží leptané, krajky leptané, krajky vzdušné). Jsou to strojové výšivky, jejichž základní tkanina (mušelín a pod.) se po vyšití zcela nebo částečně vyleptá rozpustidly (alkaliemi, kyselinami atd.).

(5) Kombinace výšivek na vyleptané půdě (vzdušných výšivek) s výšivkami na nevyleptaném podkladě (tylu a pod.) se projednávají jako krajky, i když podklad je částečně vystřižen nůžkami podle obrysů vyšitých vzorků, a to i tehdy, když vyleptaná část nepřevládá nebo tvoří pouze okrajové kličky a pod. U vystřiženého výšivkového podkladu vyčnívají místy ustřižené niti, i když jsou viditelné jen málo a někdy jen lupou.

(6) Krajky s našitými pikoty a pod. nebo jinak dále zpracované se projednávají jako výstrojné zboží. Přitom se však neberou za základ projednání jednoduché pikoty, tvořící okrajovou obrubu. Jednotlivé stehové niti na vzdušných krajkách nejsou ještě důvodem pro vybrání konfekční přirážky.

(7) Stuhovité pruhy vyrobené na prýmkářských stavech, prolamované (porty nebo okraje) bez krajkového vzorku patří ke zboží prýmkářskému.

(8) O vyšívaných krajkách viz vysvětlivku 16.

(2) U vyšívaných tkanin se nebere zřetel na vyšívací materiál, neobsahuje-li celní sazebník (viz na př. saz čís. 235) ustanovení zvláštní. Zboží se projedná podle základní látky, vždycky však jako zboží vyšívané.

(3) K výšivkám se počítá (též jenom částečně provedené, započaté) vyšívání bílé, vyšívání ploché, vyšívání vlnou (též rozřezané), vyšívání provedené ženilkami, zlatem, stříbrem, sklení a perlami, potom látky aplikované (t. j. takové, jejichž základní látka je opatřena našitými nebo všitými výšivkami, aplikovanými květinami nebo jinakými vzorky), tamburované, pošité skleněnými, porcelánovými nebo kovovými perlami, cetkami atd., jakož i zboží s prací zadrhovanou (jako na př. při řasovaných pruzích, výstrojném prádle, zoubkovaných látkách záclonových a pod.).

(4) Aplikované vyšívání se projednává vždy jako výšivky podle látky, která dodává zboží význačného rázu.

(5) Aplikované nebo jinak vyšívané tyly patří rovněž jako vyšívané krajky mezi výšivky.

(6) Nikoli jako aplikované vyšívání, nýbrž podle ustanovení o šatstvu atd. se projednává textilní zboží s našitými stužkami, šňůrkami atd., jestliže se jimi nevytváří vzorek. Rovněž tak odůvodňují greloty, ověsy atd., našité na tkaninách, projednávání podle saz. čís. 274, a to podle jinaké povahy tkaniny. Tak na př. se projednávají hedvábné tyly, vyšívané cetkami a pošité volně visícími greloty ze skleněných perel podle saz. čís. 274, při čemž jako základ se použije celní sazby saz. čís. 247.

(7) Výšivky pouze vystřihané, nalepené na papírové podložky a pod. toliko k utužení, nebo takové výšivky s přistehovanými podložkami z papíru, z voskovaného plátna atd. (na př. začaté výšivky “point lace“, výšivky ze stužek lacetových, z pikotů, pikotových šňůrek nebo podobné výšivky), z nichž se podložky opět odstraní po ukončené práci, se nepovažují proto ještě za zboží výstrojné, nýbrž za výšivky, při čemž se však nepřihlíží k látce použité za prozatímní podložku.

(8) Vystřihané výšivky, jež byly vyrobeny jako výšivkové kupony, rozstříhány na pruhy, k sobě sešity a tak upraveny na metrové zboží, se rovněž ještě neprojednávají jako konfekční zboží. Jsou-li takové výšivky sestaveny složitějším způsobem, patří stejně jako takové střídy (raporty) krajkové nebo střídy ze vzdušného vyšívání do saz. čís. 274.

(9) Pouhé vystřižení výšivek, ať již ve středu nebo na okraji, není vůbec důvodem, aby byly projednány podle saz. čís. 274, pokud tím zboží nenabylo povahy předmětu hotového pro obchod zbožím výstrojným. Tak na př se projednávají vyšívané vystřižené límce námořnické podle saz. čís. 274, kapesníky, pokrývky a pod., pouze vyšívané a podle obrysu vystřižené, bez konfekční přirážky.

(10) Výšivky na zboží prýmkářském a knoflikářském, stávkovém a pleteném (není-li výjimek), písmena a číslice na látkách všech druhů pouze známkované nebo jednoduše vyšité (bez ozdobných průpletků, korunek a pod.) se ve smyslu celního sazebníku za výšivky nepovažují. Obšívaný okraj se za vyšívání pokládá, okrajové stehové řádky, tamburované rovně nebo vlnovitě řetízkovým stehem, nejsou-li vícenásobné, se považují za jednoduchou obrubu.

(11) Viz též všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.

(12) Vyšívané plsti a plstěné zboží se projednává jako vyšívané zboží vlněné (saz. čís. 235 a 236). K němu patří též plsti a plstěné zboží s nalepenými, vystřiženými hedvábnými i jinými tkaninami, umělými květinami a umělým listovím.

(13) Výšivky na papíru, kůži atd. se projednávají jako zboží papírové, kožené atd., spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

(14) Tkaniny s umělými stehy (s prolamovanými obrubami ažurovými nebo prošívané) se neprojednávají jako výšivky ani tehdy, když tyto umělé stehy tvoří figury nebo vzorky nebo jinaké okrasy, nýbrž se projednávají podle ustanovení o šatstvu, prádle a zboží výstrojném.

(15) O textilním zboží vyšitém kovovými vlákny a o vyšitém zboží prýmkářském viz vysvětlivku 17.

(16) Viz též 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

(2) Výrobky se silnějšími dráty, určenými k tomu, aby dodaly výrobku tvaru, jako opředené dráty karkasové, stuhy se silnějšími dráty na okraji, nepatří k textilnímu zboží s kovovými vlákny. Ženilky s drátěnou osnovou, viz 2. odst. 10. vysvětlivky.

(3) O projednávání tkanin a dracounového zboží prýmkářského z pravých zlatých nebo stříbrných nebo leonských přediv viz vysvětlivky k saz. čís. 565, po příp. k saz. čís. 524.

(4) Pro textilní zboží, spojené s kovovými vlákny, je v sazebníku stanovena zvláštní přirážka; vyšívání kovovými vlákny je sice důvodem pro projednávání zboží jako výšivky, avšak nikoli pro vybírání přirážky.

(2) Viz také 3. odst. 16. vysvětlivky.

(2) Napodobeniny kůže jako pegamoid, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou kůží), viz 4. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 325. O rozlišování těchto napodobenin kůže od knihařského plátna viz 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 324.

(3) Stejně se projednávají lodeny a jiné látky (neobsahující kaučuk) a vůbec všechny tkaniny, jejichž vnější vzhled se úpravou nezměnil.

(4) O projednávání kopírovacího plátna (stavitelského plátna snímkového) viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz čís. 189—201.

(5) Tkaniny preparované kaučukem nebo gutaperčou patří do saz. čís. 315.

(6) O vozových plachtách a pod., chemicky preparovaných, napuštěných olejem atd., viz saz. čís. 322.

(7) Knihařské plátno a voskované plátno, viz saz. třídu XXXI.

(8) Tkaniny natřené léčivými látkami (náplasti), saz. čís. 630.

(9) Textilní zboží ze dvou nebo více vrstev spojených apreturou nebo lepidlem (vyjma kaučuk, gutaperču a pod.) se projednávají podle vrstvy podrobené vyššímu clu.

(2) Příklady zboží fasonového jsou: pravidelně pracované punčochy, rukavice, tkané pytle, nešité plstěné boty, tkané machony, krajkové zboží fasonové, jež nebylo dále zpracováno (jako krajkové šátky) a pod.; příklady zboží odměřeného: plédy, cestovní a stolní pokrývky, kapesníky, stolní prádlo a pod., v jednotlivých kusech, tuctech nebo soupravách.

(3) Fasona tohoto zboží sama o sobě neodůvodňuje projednávání podle saz. čís. 274.

(4) Zboží textilní dále zpracované umělými stehy a pod. (také takové fasonové zboží) patří však k šatstvu, prádlu nebo k zboží výstrojnému.

(2) O výjimkách z tohoto ustanovení viz saz. čís. 217 a 2. poznámku k saz. třídě XXV.

(3) Bavlněné tkané nebo stávkové látky obvazové nenapuštěné (jodem, karbolem atd.) nebo i napuštěné, avšak antisepticky nebalené, jak v celých kusech, tak i upravené pro prodej, jako tkaná šarpa, anglický lint, šátky na obvazy atd. se projednávají podle své bližší povahy. Nedá-li se zjistit jejich sazební povaha, projednávají se vždy podle příslušné nejvyšší celní sazby.

(4) O napuštěných a antisepticky balených obvazech bavlněných i o antiseptickém balení viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 630.

(2) Obyčejné bavlněné tkaniny jsou tkaniny vyrobené z příze čís. 50 nebo nižšího. Takové tkaniny jsou v sazebníku označeny vůbec jen jako tkaniny obyčejné, mají-li 38 a méně nití ve čtverci o straně 5 mm (t. j. součet nití osnovních a útkových připadají-jící na 5 mm); obsahují-li však více než 38 nití ve čtverci o straně 5 mm, jsou označeny v sazebníku jako obyčejné husté. Obě skupiny se dělí na hladké, také jednoduše keprované a na vzorkované.

(3) Těmito 38 nitmi jsou vždy — jak je tomu vůbec u tkanin bavlněných, jde-li o počítání nití, o počítání normální váhy nebo o počítání váhy podle počtu nití — jednoduché neskané niti. Obsahuje-li tedy některá tkanina dvojpramennou nebo vícepramennou přízi, musí se vždy zjistit počet jednoduchých nití v ní obsažených a vzít jej za základ jak při zjišťování jemnosti příze, tak i při zařadění tkaniny do saz. čís. 189 nebo mezi t. zv. bavlněné zboží husté saz. čís. 190.

(4) Jemné bavlněné tkaniny jsou hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze vyššího čísla než 50 až včetně čís. 100, kdežto

(5) k velmi jemným bavlněným tkaninám patří všechny hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze jemnější než čís. 100.

(6) Stupeň jemnosti příze (číslo příze) se pozná podle váhy určité plochy tkaniny.

(7) Hranicí jemnosti podle celního sazebníku pro bavlněné tkaniny jsou pouze anglická čísla příze 50 a 100.

(8) Není však třeba zjišťovat skutečné číslo příze bavlněné (nebo též lněné, jutové atd.), obsažené ve tkanině, ani zkoušet, zdali příze skutečně překročuje čís. 50 nebo čís. 100 či nikoli; je totiž jedno, skládají-li se jednotlivé niti tkaniny z příze čísla jemnějšího nebo hrubšího. Obyčejná tkanina může proto obsahovat také jemnější přízi než přízi čís. 50 a jemná tkanina také jemnější přízi než přízi čís. 100, pokud vedle této příze přesahující hranici jemnosti je ve tkanině ekvivalentní množství příze hrubší. Stejně se může také ve velmi jemných tkaninách vyskytovat hrubší příze než příze čís. 100.

(9) Metoda pro zařadění bavlněných tkanin do uvedených tří skupin spočívá tedy toliko na těchto úvahách:

(10) Při stejné jemnosti příze (při stejném čísle příze) roste nebo klesá váha určité plochy tkaniny podle toho, je-li více nebo méně hustá, t. j. je-li v ní zpracován větší nebo menší počet nití.

(11) Ježto bylo zjištěno, že

(12) Má-li se vyšetřit, je-li tkanina z hrubší nebo jemnější příze než z příze čís. 50 a 100, spočítají se proto vždy nejprve niti ve čtverci o straně 5 mm a pak se zjistí váha a plošná míra.

(13) Sestavíme-li příslušné úměry, můžeme pak vypočítat, jak těžká by byla tkanina určité velikosti a určité dostavy, kdyby byla utkána z příze čís. 50 nebo z příze čís. 100. Ježto by ostatně podle toho vážila tkanina velikosti 1 m² a při dostavě o jedné niti ve čtverci o straně 5 mm 2˙632 g, může se v praxi použít při výpočtu normální váhy pro každou určitou tkaninu tohoto jednoduchého postupu.

(14) Délka kusu, zjištěná z přivěšeného štítku nebo odměřením, se násobí jeho šířkou, jež se vždy změří, dále pak se násobí počtem nití zjištěným ve čtverci o straně 5 mm a konečně konstantou (stálým činitelem) 2˙632. Součin vyjadřuje v gramech normální váhu tkaniny z příze čís. 50.

(15) Na př. tkanina je 40 m dlouhá, 80 cm široká a čítá 50 nití. Činí tedy její normální váha 40 X 0˙8 = 32 m², 32 X 50 = 1600, 1600 X 2˙632 = 4211 g. Polovina z toho (pro přízi čís. 100) rovná se 2105 g.*)

(16) Kdyby byla skutečná váha téhož kusu na př. 2830 g, šlo by o jemnou tkaninu bavlněnou, neboť tkaniny bavlněné jsou:

(17) Tento způsob zkoušky se nazývá metodou odvažovací.

(18) Druhý způsob (metoda typová) záleží v tom, že se zkouška omezuje na malé výstřižky tkaniny a že se užívá pro jejich porovnání (zvážení) zvláštních závaží (závaží typových nebo niťových). Tato závaží, sestavená v souhlasu s počtem zjištěných jednoduchých nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, vyjadřují normální váhu pro čtverečnou plochu výstřižků a pro tkaniny z příze čís. 50, po příp. z příze čís. 100.

(19) Typová (niťová) závaží jsou vypočtena pro výstřižky tkaniny o 250 cm² z příze čís. 50.

(20) Poněvadž však normální váha pro tkaniny z příze čís. 50 je právě dvakrát tak veliká jako normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, platí polovina typových závaží pro 250 cm² tkaniny z příze čís. 50 zároveň pro tentýž výstřižek tkaniny z příze čís. 100.

(21) Přitom není potřebí tabulky o normálních vahách, poněvadž typová závaží vyjadřují již normální váhu pro 250 cm² tkaniny z příze čís. 50 a pro 500 cm² tkaniny z příze čís. 100, v této tabulce vypočtenou.

(22) Podle tohoto způsobu zkoušky patří tedy bavlněné tkaniny mezi:

(23) Typové metody se může samozřejmě použít jen u tkanin majících vesměs jednotnost jak v dostavě nití, tak i ve způsobu tkaní; nelze jí tedy použít u tkanin obsahujících místa řidčeji tkaná v širších střídách z různé příze atd., ani u zboží odměřeného a u zboží, z něhož strana nedovolí vzít výstřižek.

(1) Tkaniny, které nelze pouhým okem poznat s úplnou spolehlivostí jako obyčejné nebo velmi jemné, se zkouší zpravidla nejprve podle metody odvažovací, vyžadující obyčejně jen krátkého času, ačli není třeba zjistit spolehlivě délku kusu odměřením.

(2) Podle okolností může se však dát přednost také metodě typové jakožto kratší. V mnohých případech poskytuje provedení obou způsobů největší dosažitelnou míru jistoty.

(3) Metody odvažovací se však musí užít ve všech případech, kde se výsledek typové metody jeví pochybným.

(4) Ostatně budiž při zkoušení tkanin přesně přihlíženo k tomu, je-li jejich povaha vesměs stejnoměrná a není-li snad — aby se tkanina projednala za nižší sazbu — zpracováno v dostavě na konci tkanin, ze kterých se obyčejně berou výstřižky a kde se zpravidla zjišťuje dostava nití, méně nití nebo silnější příze nebo nápadně těžší apretura, nežli uvnitř tkaninových kusů.

(5) Proto se nesmí zjišťovat počet nití tkaniny jen na koncích, nýbrž na různých místech kusů; totéž platí o zkoušení jemnosti příze a apretury.

(6) Jde-li o tkaniny, ve kterých počet nití ve čtverci o straně 5 mm nevychází v celých číslech, a vyskytne-li se to zároveň jak u nití osnovních, tak i útkových, připočte se k nitím zjištěným celými čísly v osnově i útku ještě jedna nit. Shledáme-li však zlomky pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na ně zřetel. Nedocílíme-li metodou typovou nebo odvažovací nesporně jistého výsledku, rozšíří se počítání nití na šířku 5 cm při tkaninách z hrubé příze a při tkaninách řídkých na 20 cm v osnově a útku a dělí se takto zjištěný součet nití 10, po příp. 40. Zlomky při tom vyšlé zůstávají nepovšimnuty.

(7) Obsahuje-li tkanina místa řídká (pruhy, čtverce a pod.) střídající se s místy hustě tkanými, vezme se za základ pro projednání střední nebo průměrný počet nití ve čtverci o straně 5 mm, počítaný od střídy ke střídě- (t. j. od počátečního bodu vzorku až k bodu, kde se opakuje), a to jak v osnově, tak i útku.

(8) Za tím účelem se vyznačí jedna střída a proříznou se pak nožíkem niti útkové nebo osnovní podél první a poslední niti osnovy (střída osnovní) anebo podél první a poslední niti útku (střída útková), potom se šikmými řezy — jak bylo uvedeno nahoře o používání průbojnice — odstraní růžky tkaniny, ležící mimo střídu, a vytvoří tak jazýček. Jednotlivé bavlněné niti ve střídě obsažené se dělí počtem milimetrů udávajících šířku střídy a násobí pěti, čímž se obdrží průměr na 5 mm. Tento průměr se pak připočte k výsledku šetření pro druhý směr nití (útku nebo osnovy).

(9) Zlomky nití vyskytující se při vypočítávání celých stříd v součtu nití osnovních a útkových ve čtverci o straně 5 mm zůstávají nepovšimnuty.

(10) U tkanin krepovaných (kadeřených, gaufrovaných) nebo vypoukle lisovaných se provedou výkony nutné ke zjištění jejich jemnosti (zjištění rozměrů, braní výstřižků) na tkaninách napjatých.

(11) U tkanin, u kterých se střídají pruhy z krepované příze s pruhy z nití rovně natažených, připočte se k vypočtenému výsledku počet nití, odpovídající poměru, v jakém je množství a větší délka krepovaných nití k počtu a délce nití natažených. Rovněž tak se postupuje při protkávaných nebo přitkávaných vzorcích, které neprocházejí celou šíří tkaniny a ke kterým nebylo možno přihlížet při počítání nití, jestliže se nemohou odstranit pochybnosti porovnáním příze tkaniny, o niž nám jde, s příslušnými typy bavlněné příze čís. 50, po příp. čís. 100. Též je přípustné u přitkávaných nebo protkávaných látek, jejichž vzorkový materiál se skládá zřejmě z hrubší příze než je příze základní tkaniny, vzít (po případě po vytažení a odstranění materiálu použitého k přitkávání nebo protkávání) ze základní tkaniny výstřižek potřebný ke zjištění a při dalším šetření vůbec nepřihlížet k tomuto přitkávacímu nebo protkávacímu materiálu, pokud ovšem strana je s tím srozuměna.

(12) Podle příslušné vyšší sazby se projednávají vždy tkaniny záhybkové, protkávané a pod., jakož i tkaniny se zpracovanou přízí okrasnou (fantasijní), jež — zkoušeny ve smyslu instrukce — zanechávají odůvodněné pochybnosti, zda větší váha, než jaká by odpovídala přízi mezního čís. 50 nebo čís. 100, není způsobena větší délkou nití v záhybech nebo přítomností protkávacího nebo krepovaného materiálu, jehož množství se nedá přesně zjistit nebo zda není způsobena vpracovanými smyčkami, kličkami, vločkami atd.

(13) Při vypočítávání plochy odměřeně tkaných tkanin s třásněmi se započítají třásně polovicí své délky do rozměrů délkových nebo šířkových.

(14) Případně se vyskytující okraje z příze značně silnější nebo okraje ztluštěné se odečtou obdobně, jak je předepsáno u vlněného zboží.

(15) Má-li se provést zařadění bavlněných tkanin, jež se projednávají podle jemnosti příze, odečtou se vetkaná kovová vlákna, skleněné, porcelánové nebo kovové perly a podobné cizí přídavky. K tomu cíli se oddělí takovéto cizí součásti vhodným způsobem (na př. odpáráním, spálením, vyleptáním základní látky) od tkaniny, zvlášť se zváží a takto zjištěná jejich váha se odečte od váhy tkaniny s přídavky. Rovněž tak se nezapočítají kovová vlákna leonských přediv i nití z jiných surovin nepatřících k textilním látkám, zjišťuje-li se počet nití ve čtverci o straně 5 mm.

(16) Pouhá apretura nebo barva tkanin nemá, jak již uvedeno, zpravidla vliv na stanovení váhy.

(17) Plátno kopírovací (pausovací, stavitelské plátno snímkové — průsvitné tkaniny — většinou z jemné příze ke zhotovování technických plánů a výkresů) se však projednává vzhledem k proměnlivému množství apretury, přesahujícímu však vždy značně apreturu průměrnou (viz nahoře 2. vysvětlivku) jako bavlněné zboží jemné, bílené saz. pol. 191b) bez zkoušení jemnosti příze, není-li pochybností o tom, že nebylo upotřebeno k jeho výrobě bavlněného zboží velmi jemného; v tomto případě se projedná podle saz. čís. 192. Strana má však na vůli žádat o projednání podle dostavy nití a podle jemnosti příze tkaniny. K tomu účelu se odebere kupon, potřebný k porovnávacímu vážení podle typové metody, z dobře vypraného a usušeného kusu tkaniny; k váze vypraného kuponu, jež byla zjištěna skutečným odvážením na přesné váze vahadlové, se však napřed připočte ještě 10% této váhy. Teprve takto získaná váha se srovná s tabulkou normálních vah.

(2) K nim se počítají také jednoduché kepry.

(3) U hladkých tkanin leží střídavě jedna nit osnovní nad útkem a jedna pod útkem.

(4) Při tom se považují dvojice nití v osnově ještě za niti jednoduché, leží-li střídavě jedna dvojice nití nad útkem a jedna pod útkem a děje-li se posunutí při následujícím útku pravidelně o dvojici nití. Tkaniny s dvojicemi nití v útku patří k tkaninám vzorkovaným.

(5) Jednoduché kepry vzniknou, dělí-li se osnova útkem pokaždé ve dvě části, z nichž jedna se skládá ze samých jednotlivých nití, druhá pak ze skupin o 2, 3 nebo 4 nitích stále stejně za sebou následujících. Ježto křížem (vazba) nití se posune při každém následujícím útku o jednu nit, vznikají čáry, probíhající rovnoběžně v úhlopříčném směru, které jsou základním znakem těchto jednoduchých osnovních keprů.

(6) K jednoduchým keprům se počítá pak pouze ještě onen kepr, u kterého pokaždé dvě vedle sebe ležící osnovní niti leží pravidelně střídavě nad útkovou nití a pod ní a ve kterém vzniknou úhlopříčné čáry o dvou nitích tím, že se posunutí při každém dalším útku děje stejně pravidelně o jednu nit.

(7) Všechny jiné vazby se projednávají jako vzorkované. Tak na př. se nepočítají k hladkým tkaninám atlasy (satiny, satinety a pod.), jejichž osnovní nebo útkové niti leží složitou vazbou tkaniny z největší části nahoře volně, pak tkaniny, které obsahují různé vazbové prvky (jako kombinace kepru s taftem, kombinace dvou keprů [kepru zpátečního, klikatého atd.]).

(8) Hladké nebo jednoduše keprované tkaniny pouze frapované, gaufrované (šagrénované, vroubkované, lícované), upravené na způsob krepu (t. j. s nitmi hadovitě nebo vlnitě se vinoucími, zkadeřenými toliko úpravou [krepováním]), moarované (t. j. s leskovým efektem, docíleným vlhčením nebo žíháním a lisováním), potom tkaniny se vzorkem pouze vytlačeným, nepatří proto ještě mezi tkaniny vzorkované.

(9) K vzorkovaným tkaninám patří vedle keprů, zařaděných již mezi vzorkované tkaniny, všechny tkaniny, u kterých se vytvářejí vzorky (dessiny), jako arabesky, květiny, figury, tečky, žebra, pruhy, kostky, okrajové bordury nebo jiné kresby, zvláštním proplétáním osnovních a útkových nití v samé základní tkanině; dále patří k nim též tkaniny, v nichž takové vzorky jsou vpracovány (vetkány nebo vmotány) zvláštním útkem protkávacím, přitkáváním atd. nebo zvláštními vzorovými osnovami, na př. damašky (viz o tom vysvětlivky k saz. čís. 209), protkávané a fasonované látky, jako drell (vyjma jednoduše keprovanou trojitou tkaninu), piqué, ryps, wallis (dimity), popelín, bavlněný krep (látky na nábytek a na šaty, zrnitého vzhledu krepového) a pod.

(10) Hladké tkaniny, u nichž vznikly jednoduché okraje nebo okrajové pruhy (jako na př. jednoduché bordury u kapesníků atd.) pouze vetkáním silnější příze, nepokládají se proto ještě za vzorkované, nýbrž se projednávají jako tkaniny hladké podle jinaké své povahy. Naproti tomu tkaniny o sobě jinak hladké, do nichž je vetkána silnější příze nebo příze efektní v pravidelných vzdálenostech po celé ploše tkaniny, se projednávají jako tkaniny vzorkované. Tkaniny s řídkými místy (pruhy, tečkami atd.) se projednávají jako vzorkované, jestliže nejsou zvláště zařaděny, (na př. saz. čís. 210).

(2) Pro rozlišení, má-li se projednat lněná tkanina jako zboží lněné saz. čís. 207 a 208 či jako batist saz. čís. 210, platí za základ poměr mezi počtem nití ve čtverci o straně 2 cm a vahou čtverečního metru nesporného batistu.

(3) Nejprve se tudíž zjistí počet nití ve čtverci o straně 2 cm a váha čtverečního metru příslušné tkaniny.

(4) Jako batisty se projednávají tkaniny, jež mají ve čtverci o straně 2 cm počet nití uvedený v dolejší tabulce a na čtvereční metr stejnou nebo menší váhu, než je váha uvedená v tabulce, při čemž se činí ještě dále rozdíl jednak mezi tkaninami surovými (též vyvářenými, louženými), jednak bílenými, barvenými, potištěnými atd.

(5) Počet nití ve čtverci o straně 2 cm se zjistí tkalcovskou lupou, jak udáno u zboží lněného atd.

(6) Váha tkaniny se zjistí takto:

(11) Zjistí-li se při tom větší váha než váha uvedená v předcházející tabulce, rozlišující jednak zboží surové (také vyvářené, loužené), jednak bílené, barvené, potištěné atd., projedná se zboží jako lněné zboží podle jinaké bližší povahy. Je-li však váha stejná nebo menší než váha udaná v tabulce, pak je to batist.

(12) Lněné zboží, jež má méně než 120 nití ve čtverci o straně 2 cm, není batist a projedná se tedy podle saz. čís. 207, nejde-li o gázy, linony atd.

(2) Gázy jsou podobné řídké látky, tkané nití stojitou a obtáčivou nebo háčkovým sloupkem, linony jsou většinou surové nebo loužené řídké tkaniny lněné, u nichž jsou zpravidla dvě osnovní niti blízko sebe.

(3) Řídké tkaniny, u kterých jsou však mezery úplně vyplněny apreturou, se jako řídké neprojednávají.

(4) Podle své jinaké povahy a nikoli jako řídké tkaniny se projednávají: mřížkované a podobné výrobky z hrubé příze; volně tkané řídké látky mající znatelné niti, které nejsou pravidelně mřížkovány a též obyčejně nejsou řídké podle své povahy; rovněž mřížkovité tkaniny, kterých se částečně užívá též jako základu pro vyšívání, jejichž niti však bývají pravidelně jemnější než niti obyčejné kanavy, jako na př. tak zvané kanavy aida a java, jakož i podšívkové látky, podšívkové organtiny, aprety, vyrobené ze silné příze a většinou na tuho apretované.

(5) Viz též 13. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(2) Z česaných přízí je příze mohérová, alpaková a ispahánská, jakož i příze ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, zařaděna do saz. čís. 223 a 224, všechny ostatní česané příze patří do saz. čís. 225.

(3) Sem tedy patří jak tvrdé, tak měkké příze česané, příze útkové, harasové, sayettové, zefírové atd. Dále patří do saz. čís. 225 též příze česané jmenované výslovně v saz. čís. 223 a 224, jsou-li trojpramenné nebo vícepramenné, po příp. bílené, barvené (vyjma přibarvenou přízi mottled-alpakovou), potištěné, melírované.

(4) Jako surová se projednává pouze příze praná (nikoliv bílená) a přírodně barevná. Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 222.

(5) Skané příze složené z jedné příze mykané a jedné příze česané se projednávají jako příze česané saz. čís. 225.

(2) Dvojpramenná nebo vícepramenná příze z nití různé barvy, t. j. z různobarevných jednoduchých nití nebo částečně ze surových, částečně z barvených, třeba nemelírovaných jednoduchých nití, patří však do saz. pol. 225e)2.

(3) Česaná příze potištěná v česancích se pokládá ještě za potištěnou ve vlně (saz. pol. 225e)); příze, která byla potištěna teprve po zhotovení přástu, patří však do saz. pol. 225c) nebo d).

(4) Příze z vlny melírovaná spolu spředenými nebarvenými nebo barvenými hedvábnými odpadky patří do saz. čís. 245, příze „shoddy“ melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou patří do saz. čís. 226.

(5) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou, u níž barevné odstíny jednotlivých druhů vlny použité k směsi jsou příbuzné, může být projednána jenom tehdy podle saz. pol. 225e), lze-li různobarevnost vlny (melírování) poznat v každé niti pouhým okem nebo tkalcovskou lupou.

(6) Umělé zbarvení se zjistí v pochybných případech směsí ze stejného dílu lihu, etheru, kyseliny octové a octanu amylnatého, jíž se působí po několik hodin na vzorek příze, takže se v ní barvivo, pokud je snad v přízi obsaženo, rozpustí.

(2) Jednoduchá surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí se projednává podle saz. pol. 225a).

(3) Vlněné příze jiného druhu spojené s hedvábím, hedvábím floretovým nebo umělým patří do saz. čís. 245.

(4) Surová dvojpramenná příze lastingová čís. 40 až čís. 65 metricky, dovážená na dovolovací list beze cla, se skládá z vlny jemné, dlouhé, hladké, jako vlasy lesklé a natažené (t. j. nikoli zkadeřené nebo vlnité, nýbrž bez kadeří, rovně napjatě ležící), která je vždy spředena v namaštěném stavu.

(5) Nejvýznačnějším jejím znakem je kromě nápadného lesku vlákno vlny jako vlas natažené, 16 až 20 cm dlouhé, jehož konečky v předivu nejsou zkadeřeny jako u nelesklé, měkké příze česané nebo u jemné příze mykané, nýbrž vyčnívají jako hroty rovně natažené. Není vyloučeno, že se v této přízi vyskytnou též jednotlivé kratší díly vlněných chlupů nebo tak zvané pesíky (mrtvá vlna bez lesku).

(6) Ze surové dvojpramenné příze lastingové čís. 40 až čís. 65 metricky, odbavené beze cla, se odeberou vzorky a zašlou se k přezkoušení celnímu oddělení ONV v Praze; zachová se přitom postup uvedený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224.

(7) Příze na osnovy ke kobercům se skládá z vícepramenné silnější příze, na níž je kobercový vzorek rozvlekle natištěn; může obsahovat zčásti také niti jednobarevné.

(2) Koberce ze srsti psí, hovězí atd., u nichž niti osnovní jsou ovinuty nití z čisté vlny, se považují ještě za koberce, vyrobené s příměskem malého množství vlny, saz. pol. 237a). Nejsou-li však v takových kobercích niti předené z čisté vlny spolu uskány s nitmi z jiných chlupů, nýbrž tvoří-li o sobě samostatné niti osnovní, projednají se koberce podle saz. pol. 237c).

(2) Tím se význačně liší od koberců tkaných na způsob aksamitu a od jiných koberců. Mají totiž také na straně vlasové (flórové, lícní) smyčku z kousku niti tvořícího vlas, která chybí všem kobercům ostatním.

(3) Za tuto smyčku lze vlas s lícní strany vytáhnout háčkem.

(4) Mezi vázané koberce patří většina koberců orientálních.

(2) Koberce na podlahu a běhouny z plsti potištěné, odměřené, patřící rovněž do saz. pol. 237c), mají jako tkané koberce na podlahu charakteristický vzorek (dessin) s bordurami, rohovými a středovými obrazci a vůbec kresby větších rozměrů, čímž se liší od potištěných plstí se stejnotvarými drobnými tištěnými vzorky, určených k výrobě šatstva, střevíců atd. Takovéto koberce se skládají ostatně jen z hrubých silnějších plstí, kdežto plstěné pokrývky na postele, na stoly a pod. z jemné vlny jsou tenké jako sukno, měkké a hebké jako podobné koberce tkané.

(3) Takovéto plsti nepotištěné se za koberce na podlahu nepovažují.

(2) Umělé hedvábí barvené ve hmotě nebo v niti jinak než bíle patří do saz. pol. 244b).

(2) Za umělé hedvábí skané se považuje též jednoduché hedvábí umělé, jež má na 1 m délky více než 600 zákrutů (krep nebo voile).

(3) Československá obchodní komora vydá osvědčení na dovoz krepu nebo voilu z umělého hedvábí podle poznámky za saz. pol. 244a) jen pro zboží určené těm podnikům, které prokázaly, že splnily podmínky, jež podle hospodářských potřeb čas od času určí a jí oznámí ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s ministerstvem financí. Pro osvědčení, jež platí 6 měsíců ode dne vydání, stanoví se tento vzor:

(2) Jsou tudíž vyloučeny z projednávání podle těchto saz. čísel: pokrývky na hlavu z jiných látek nežli shora uvedených, na př. hasičské a jiné přilby z plechu, pokrývky na hlavu z kožešiny, dále klobouky pro koně atd., jež se všechny projednávají podle povahy hmoty.

(3) K šicím pracím se u klobouků nepřihlíží.

(4) Viz též 2. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 346.

(5) Klobouky pro loutky negarnované z pletiv slaměných nebo podobných se projednávají podle saz. pol 281b) nebo 281c), takové klobouky loutkové garnované nebo ozdobené podle saz. pol. 281c) nebo 281d), z textilií jako výstrojné zboží podle saz. čís. 274, z jiných hmot jako hračky se zřetelem na spojení.

(2) Klobouky opatřené obyčejnými přezkami, knoflíky a žaludy se nepovažují za klobouky ozdobené.

(2) Ohmatávajíce dýnko nebo střechu (okraj) klobouků z plsti srstěné máme pocit, jako bychom se dotýkali hedvábí, kdežto klobouky z plsti vlněné jsou drsnějšího a tvrdšího omaku, zejména jedeme-li rukou různými směry po dýnku klobouku. Klobouky z plsti srstěné jsou zpravidla lehčí než klobouky stejné velikosti a garnitury z plsti vlněné; to proto, že plsti vlněné jsou obyčejně tlustší než plsti srstěné.

(3) Klobouky z plsti srstěné jsou pro svou vyšší cenu pravidelně jemněji garnovány než klobouky z plsti vlněné. Je-li vnitřní strana klobouku nezpracována a viditelná, možno pozorovat u klobouků z plsti srstěné lesklé pesíky, vyčnívající z plstěného základu.

(2) Desky nebo kotouče ze sparterie a prýmků, slámy, lýka, dřevěných loubků a pod., upravené na klobouky a čepice, projednávají se jako klobouky podle své bližší povahy, lze-li jich použít jako klobouků buď přímo anebo po pouhém lisování nebo vyztužení karkasovým drátem. Je-li pochybné, patří-li takové desky nebo kotouče ze sparterie a prýmků do saz. čís. 267 nebo 268, projednají se podle vyšší celní sazby. Dojdou-li dýnka ke kloboukům nebo k čepicím z těchto látek beze střech nebo střechy bez dýnek, zapraví se za každé dva kusy clo jako za jeden klobouk.

(3) Kloboukové šišáky, jakož i desky a kotouče ze slámy, lýka, dřevěných loubků a podobných rostlinných látek, též bílené nebo barvené, patří bez zřetele na šířku hlavy nebo velikost do saz. pol. 267c)1, není-li ze zvláštního uspořádání úpletů, z použití ozdobných úpletů atd. patrné, že jsou určeny výhradně ke zhotovení ženských nebo dívčích klobouků saz. čís. 268.

(2) Výstrojné prádlo patří k výstrojnému zboží.

(2) Ke zboží výstrojnému patří též nášivky saz. čís. 273 konfekcionované s krajkami nebo výšivkami, výstrojné (stávkové, háčkované) předměty fantasijní (na př. stávkové kapuce s hedvábnými smyčkami), jakož i předměty obchodu zbožím výstrojným, konfekcionované jiným způsobem (na př. závoje z hedvábného tylu jako zboží metrové s chomáčky z hedvábných ženilek, připevněnými na drátu, nebo s nalepenými aksamitovými kotoučky, přišitými greloty, cetkami a pod.).

(3) Fantasijními předměty uvedenými v předchozím odstavci se rozumí pouze fasonové zboží určené k odívání; ostatní vystrojené fantasijní předměty ze zboží stávkového a pleteného se projednávají jako jiné šité věci saz. čís. 274.

(4) O projednávání konfekcionovaného zboží stávkového a pleteného viz 4 a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI, dále 3. odstavec 12. vysvětlivky V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(5) Šaty a klobouky pro loutky z textilií se projednávají jako zboží výstrojné.

(6) Za prádlo výstrojné se pokládá vedle obyčejných límců, manžet a náprsenek všechno prádlo vypravené krajkami, náběry, ozdobnými smyčkami, výšivkami, ozdobnými obrubami atd., u něhož tato úprava nemá ráz podřadného lemování, nýbrž ráz zvláštního výstroje.

(7) K prádlu výstrojnému patří na př. ženské košile, prací spodničky, noční kazajky, povlaky na podušky a pod., s volány z krajek, s náběry, smyčkami atd., tak zvané krajkové kapesníky, náprsenky (chemisetty) vyšívané nebo ozdobené náběry a pod.

(8) Papírové prádlo (límce, manžety, náprsenky) s tkaninami na líci nebo s podložkami nebo vložkami z tkanin, saz. čís. 299; prádlo z celuloidu, též spojené s tkaninami, viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 361.

(2) Při plněných peřinách, matracích, polštářích a slamnících se projednávají dvě třetiny váhy podle výplně (na př. kroucené žíně, saz. pol. 239a)) a jedna třetina jako jiné věci šité podle látky tvořící povlak. Ustanovení toto neplatí však pro menší polštáře (toaletní, vonné, šicí polštáře atd.), výplně pokrývek nebo pouhé vatování. Dovážejí-li se polštáře s vnějšími (druhými) snímatelnými povlaky, projednají se tyto povlaky zvláště.

(2) Je-li však textilní zboží podle fasony přistřiženo a zároveň šito nebo obdrželo-li jinakým dalším zpracováním tvar k potřebě způsobilý nebo je-li opatřeno dalšími přídavky, patří do saz. čís. 274.

(3) O konfekční přirážce u tkanin, jež jsou obroubeny nebo stehovány toliko jednoduše, viz 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

(4) K třásním přitkaným nebo sestávajícím z nití tkaniny — i když jsou mezi sebou vázány — se nepřihlíží; naopak se projednávají tkaniny s třásněmi navázanými nebo přišitými (přistehovanými) podle saz. čís. 274; viz též 5. vysvětlivku k saz. čís. 237.

(5) Konfekční zboží saz. čís. 274 a jeho části se projednávají, jsou-li úplně rozpárány, jako přistřižené, jsou-li však jenom částečně rozpárány, jako hotové

(2) Hlavní součástkou bývá zpravidla látka převládající na líci. Je-li základní látka na líci proti výstroji významu podřadného, je pro projednávání rozhodujícím výstroj. Nelze-li podle toho určit hlavní součástku, vezme se z těch látek, mezi nimiž je hlavni součást pochybná, za základ pro vypočítám cla látka zatížená nejvyšším clem.

(3) Je-li zjištěna hlavní součástka a je sporná jen položka, do níž tato součástka patří, použije se vyšší sazby.

(4) Při zařaďování ženské (dívčí) konfekce a zboží výstrojného se nehledí na to, vyskytuje-li se součástka zatížená nejvyšším clem a tvořící základ projednání, ve větším nebo menším rozsahu a bylo-li jí užito na líci nebo na rubu konfekčního kusu.

(5) Za všech okolností zůstanou nepovšimnuty při veškerém konfekčním zboží zcela bezpodstatné přídavky, které vzhledem k ceně a účelu upotřebení předmětu nemají ráz zvláštní přípravy, po příp. výzdoby (na př. kartáčové šňůrky, pouhé lemování na okrajích nebo jednotlivé prýmky a pod.).

(6) O zboží kožešnickém spojeném s textilním zbožím viz saz. čís. 346.

(7) Konfekční zboží saz. čís. 274 může být spojeno také s hmotami nepatřícími k látkám textilním, neztrácí-li tím ráz konfekčního zboží tohoto saz. čísla. Jinak se projedná podle všeobecných pravidel o zařaďování složeného zboží. Tak se projednávají na př. pláště pro automobilisty z kůže s podšívkou z bavlněné látky jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. pol. 342a), rukavice z vlněného zboží stávkového s koženým vyložením na dlani jako zboží stávkové saz. pol. 33c), jezdecké kalhoty z látky s koženým vyložením podle saz. čís. 274.

(8) Obnošené šatstvo, prádlo a podobné konfekční zboží se projednává jako nové, není-li osvobozeno od cla podle ustanovení celního zákona.

(2) Kartáčnické zboží zakryté, t. j. kartáčnické zboží vyrobené ze štětin dále neupravených a opatřené obrubou ze štětin plavých (bělavých), bílených, barvených a pod. dále upravených, patří do saz. čís. 276.

(2) Košťata proutěná, košťata březová a pod., saz. čís. 347.

(2) Sem patří obyčejné štětce ruční, natěračské, štětce na patronování, štětce kotoučovité, zednické štětky a pod., též podložené (podvázané) korkem.

(2) Sem patří vedle jiného zboží: oprašovače, smetáky z per a podobné zboží z peří (vyjma z upravených per pavích, pštrosích nebo jiných ozdobných per) nebo z chlupů; košťata a kartáče (na koberce) z rýžové slámy a pod. s dřevěnými násadami pokostovanými, barvenými nebo lakovanými; kartáče z rýžové slámy a pod., svázané ve svazečky; kartáče třecí (k frotování), rukavice třecí, kartáče na způsob rukavic, ze štětin, ze žíní nebo z podobných hmot, spojené s tkanými nebo stávkovými látkami nebo zhotovené z hrubých tkanin a posázené štětinami, žíněmi nebo jinými chlupy, kartáče na vlasy, též ze železného nebo kovového drátu; kartáče na koně, též spojené s tkaninami; smetáky na koberce, strojky na zametání koberců, kartáče na parkety, též mají-li nepodstatné součástky z kaučuku, prýmkářských šňůr, kůže nebo vycpávek; kartáčky na zuby a na nehty (ze štětin nebo z chlupů); všechny štětce vyjma hrubé štětce atd. projednávané podle saz. pol. 275b). Kartáčnické zboží výslovně nejmenované se zařaďuje podle hmoty výstroje. U oprašovačů z per a u kartáčů z rýžové slámy se nepřihlíží k nálevkovitým obalům nebo k povlakům z kůže, voskovaného plátna nebo tkanin, jež zakrývají upevňující šňůry.

(3) Na kaučukové podložky u drátěných kartáčů na vlasy se pohlíží jako na výstroj. Oprašovače z neupravených per pavích, pštrosích a pod., saz. pol. 276c). Upravená ozdobná péra, pouze volně navázaná na hůlkách, saz. čís. 263.

(4) Drátěné kartáče a drátěná košťata k účelům technickým, saz. čís. 466; třecí polštářky (mycí houby povlečené tkaninami), jako jiné věci šité saz. třídy XXVI.

(5) Ozdoby na klobouky, tak zvané kamzičí štětky (brady) z chlupů kamzičích, jezevčích nebo z podobných chlupů, pak žíněné chocholy (též chocholy z buvolích chlupů), saz. čís. 232.

(6) Mykací kartáče pro kloboučníky, z drátu z obecných kovů (obyčejně kličkovitě stočeného), který se před upotřebením rozřízne, a jiné kartáče z drátu z obecných kovů k technickým účelům, saz. třída XXXIX.

(7) Kartáče na klobouky (ke hlazení klobouků) ze dřeva povlečeného aksamitem, saz. čís. 360, po příp. saz. pol. 362b).

(8) Kartáče z jehněčí kůže (dřevěné destičky s rukojetí, povlečené srstnatou jehněčí nebo podobnou koží, vydělanou kamencem, k otírání obuvi, nábytku a pod.), saz. čís. 342.

(9) Leštiče na obuv z plstěných proužků seřaděných v plechových nebo dřevěných objímkách, jako zboží plstěné podle povahy hmoty; zboží toho druhu z kůže jako zboží kožené.

(2) Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564 až 568.

(2) Přiříznutým rotanem se rozumí také rotan okulacený, zbavený hran, přišpičatělý, též vrtaný, na př. zuby do tkalcovských paprsků. Podle saz. čís. 279 se projednávají též odměřeně řezaná stébla slámy k srkání nápojů. Stébla odměřeně řezaná ve svazcích (surovina k výrobě slaměných stuh), saz. čís. 61.

(3) Obyčejný rotan surový, přiříznutý na délku hole, saz. čís. 136.

(4) Řezaný rotan (španělský rákos), povlečený papírem, saz. pol. 356c).

(2) Do saz. pol. 281a) patří mimo jiné: hrubě pracované úly a pekařské košinky (okříny, ošatky), vyrobené ze slámy atd. pouze stočené nebo skroucené, lýkem nebo proutím spojené; koše ruční, koše k balení, nůše, obyčejné, hrubě pracované z lýka, rákosu, neoloupaného rotanu (španělského rákosu), odpadků obyčejného rotanu atd. (nikoli však z dřevěných loubků, proutí, kořenů a pod.), nepodšité, bez popruhů a bez pásů a spojené pouze se dřevem; obaly na láhve (kukly na láhve nebo šešule a pod.) ze slámy, rákosu atd., též vázané motouzem; obyčejné ruční brašny pro řezníky atd. (krosny, košíky); vložky do bot a jiné zboží z luffy, pouze přistřižené; hrubá obuv (trepky) a podešve, jakož i nárty, přistřižené, z hrubého slaměného pletiva atd.; obyčejné talíře (šálky, mísy) ze slámy atd.; návěštní koše a kotouče atd.

(3) Kukly na láhve, dovážené s lahvemi k jejich ochraně za dopravy, jsou beze cla.

(4) Viz též saz. čís. 282 (košikářské zboží).

(2) Podle toho patří mimo jiné do saz. pol. 281b): všechno zboží saz. pol. 281a) spojené s jinými obyčejnými hmotami než se dřevem, nebo zboží barvené, mořené, pokostované, leštěné atd., dále úplety a tkaniny na způsob stuh, lemů a krajek k výrobě klobouků, zboží košikářského atd.; pak prýmky, svitky, třapce, růžice, šňůry a pod., z lýka, sítin, travin, kokosových vláken, palmových listů a palmových žeber, rákosu, loubků, odpadků obyčejného rotanu, ze slámy (též kručinky a piasavy), z vláken kořenů a podobných rostlinných látek k pletení (vyjma z předivových vláken); rohože do koupelen ze sítin atd., též tak zvané čínské nebo japonské rohožky, i když mají osnovu ze samé příze, pokud není viditelná na povrchu; sušené květiny a listy (cykasové, myrtové ratolesti, palmové listy a pod.), jakož i přírodní listy, bronzované, lakované, velutované, slídou povlečené atd.; dále listy, které, preparovány chloridem vápenatým, glycerinem atd., podrží svou přírodní ohebnost; pokrývky na podlahu a rohože (plachty na vozy) z lýka, ze sítin atd. (vyjma zcela hrubě pracované pokrývky na podlahu a rohože patřící do saz. čís. 280), pak pokrývky a rohože, jsou-li lemovány nebo podloženy tkaninami nebo zpracovány s předivy (s přízí nebo s motouzem) nebo jsou-li pouze na jednotlivých částech volně ovinuty nitmi, aby držely pohromadě; jiné výslovně nejmenované pokrývky (pokrývky stolní, nábytkové a pod.) z lýka atd., též jsou-li nitmi pouze vázány nebo jsou-li lemovány nebo podloženy hrubými tkaninami; koše a ruční brašny (úly, koše k balení, nůše, krosny, košíky a pod.) ze slámy, lýka atd. s hrubými, obyčejnými popruhy, obloženými dny, povlaky atd.; obuv ze slámy, lýka, luffy atd., s motouzy, lemováním nebo s podložkami z látek tkaných a stávkových nebo z plsti, dále vložky do bot ze slámy, lýka, luffy atd. s lemováním z textilií (vložky toho druhu do bot, obložené textiliemi na jedné straně, se projednávají podle saz. pol. 281c)—d), vložky obložené na obou stranách však podle saz. čís. 274); pletiva z obyčejného rotanu, z dřevěných loubků a podobná pletiva na nábytek, síta, vozové korby a pod., jakož i jiná pletiva z jemného rákosu; záclony z rákosu, též záclony z kousků obyčejného rotanu, navlečených na provázcích, nebo spojené s navlečenými skleněnými perlami.

(3) Všechno toto shora uvedené zboží smí být též spojeno s obyčejnými hmotami, nesmí však být provlečeno nebo propleteno ani nitmi ani žíněmi ani kovovými nitmi, jestliže to není výslovně výjimkou dovoleno, rovněž nesmí být spojeno s jemnými nebo s velmi jemnými hmotami. Kokosové koberce, pokrývky a rohožky, i když mají povrch kartáčovitý (t. zv. velurové pokrývky), patří do saz. pol. 218a).

(4) Kytice a věnce z čerstvých nebo ze sušených okrasných květin a listoví, saz. čís. 54 nebo 55; s manžetami nebo pod. z papíru, saz čís. 299; ve spojení s jemnými hmotami, saz. pol. 281c); s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 281d); spojené podstatnou měrou s umělými květinami nebo s listy ze zboží tkaného a stávkového, saz. čís. 261; s ozdobnými pery, saz. čís. 263.

(5) Vějíře ze slámy, saz. čís. 271.

(6) Klobouky z luffy, saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269.

(7) Stolní pokrývky, nástěnné pokrývky nebo rohožky, z dřevěných tyčinek spojených motouzy nebo nitmi nebo nalepených na tkaninu, viz vysvětlivky k saz. čís. 358 a 359.

(2) K pletenému zboží velmi jemnému saz. pol. 281c) patří úplety (sparterie) a zboží z úpletů, vyrobené z lýka, ze slámy a pod. a setkané s hedvábnými nebo s jinými předivy tou měrou, že přediva jsou na lícní straně viditelná nebo že jednotlivé niti tvoří výzdobný nebo stehový efekt (přitom je však nutno mít na zřeteli, že hedvábí naplocho vyválené na způsob stuh, tak zvaná hedvábná sparterie, se nepokládá za předivová vlákna, nýbrž za zboží stuhové); pak všechny úplety provlečené nebo propletené žíněmi nebo kovovými nitmi nebo úplety spojené s jemnými hmotami, nejsou-li košikářským zbožím saz. pol. 282b).

(3) Do saz. pol. 281c) patří na př.: stuhy, lemy, úplety, tkaniny, krajky atd., ze slámy a pod., povahy nahoře uvedené; pokrývky, rohože a záclony toho druhu s hustou, na lícní straně viditelnou osnovou z nití z přediv; kloboučky pro loutky, klobouky pro koně (ochrana koní proti slunci) ze slámy atd., s tkanicí k uvázání, s povlaky na uši ze zboží tkaného a stávkového (vyjma z hedvábí); rukavice na drhnutí z luffy, podšité nebo lemované tkaninami (vyjma z hedvábí); obuv ze slámy atd. spojená s jinými jemnými hmotami, než které jsou pod b) dovoleny; slaměnky přírodní (immortelky a j.) podložené papírem, též spojené s předivy; slaměné lesklé desky podložené tkaninami.

(4) Klobouky (též čepice) ze slámy atd., dále toho druhu dna, střechy nebo štítky ke kloboukům, jakož i pletené a pod. kotouče, desky k slaměným kloboukům, saz. třída XXVI.

(5) Sparterie z přediv, viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV.

(2) Obyčejné zboží košikářské s obyčejnými popruhy, provazy a pod. nebo vyložené na dně hrubými, nevzorkovanými surovými tkaninami lněnými, konopnými nebo jutovými není vyloučeno z projednávání podle saz. pol. 282a); povlaky z tkanin právě jmenovaných, i když kryjí pouze část zboží (jako na př. koše proutěné, jejichž víko je potažené surovou plachtovinou), podmiňují projednání podle saz. pol. 282b).

(3) Hrubé koše k balení, nůše a podobné koše z rákosu, ze slámy, z obyčejného rotanu atd., saz. čís. 281.

(2) O vyclívání hraček viz úvodní vysvětlivky.

(2) Skleněné láhve s pletivem košikářským nebo slaměným, viz saz. třídu XXXV.

(3) Mosaika ze slámy, viz saz. čís. 362.

(2) Kytice z květin, listnaté rostliny atd. umělé, pevně spojené s květinovými košíky, saz. čís. 261.

(2) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 285.

(3) Papírovina z hadrů (polohadrovina) v pevném tvaru přichází do obchodu v přibližné síle lepenky buď složená, svinutá, nebo též v kusech; je směsí neúplně rozemletých, nestejnoměrných vláken ze zpracovaných hadrů, bývá většinou lisována na lisovadle a zasílá se buď napolo nebo zcela vysušená.

(4) Papírovina z hadrů je měkká, houbovitá a má velmi hebké vlákno (na rozdíl od papíroviny z buničiny), takže se neláme; není-li pro tloušťku neprůhledná, jeví se nápadně oblačnou a mívá, poněvadž není apretovaná, buď na povrchu vtisknuté stopy síta nebo zcela drsný povrch. Při snímání jednotlivých vrstev se ukazuje stejnorodá povaha látky, která se v horké vodě rychle rozpadá v kaši.

(2) Polohadrovina ze směsi hadrů nebo jiných odpadků na výrobu papíru, jmenovaných v saz. čís. 657, s hmotami jmenovanými v saz. pol. 284b) se projednává podle saz. pol. 284b).

(2) Tato polopapírovina je velmi lámavá, protože vlákna jsou krátká a nedají se náležitě zplstit a tedy nemohou poskytovat pevné plstěné plochy. Vláknina z pařeného dřeva (t. j. dřevo vyvářené, pařené za silného tlaku v železných kotlích, vykládaných mědí) je postavena na roveň vláknině z nepářeného dřeva. Vláknina z pařeného dřeva (dřevovina hnědá) je tmavě zbarvená (hnědá) a neláme se tak, ani není tak křehká jako vláknina z nepářeného dřeva (bílá).

(2) Dřevní drť (mechanicky broušená) a polopapírovina z buničiny (chemicky vyrobená) vyskytují se v témže tvaru jako polohadrovina.

(3) Papírovina z buničiny, která přichází do obchodu většinou ve svitcích, liší se jednak od papíroviny z hadrů tím, že je na ní vidět pod lupou stříbrolesklá vlákna, dále tím, že vlákna buničiny nejsou tak měkká a hebká jako vlákna z hadrů, jednak od papíroviny mechanicky broušené větší jemností a délkou svého vlákna a daleko menší lámavostí za sucha.

(4) Chemicky se rozlišuje papírovina tím, že se dřevní drť barví floroglucinem a kyselinou solnou na červeno, síranem anilinu na citronově žluto.

(2) Nabíraná lepenka se vyrábí podobně jako nabíraný papír; má většinou nestejnoměrnou tloušťku a drsný povrch.

(3) Kaučovaná (vrstvená) lepenka se skládá z několika tenkých papírových vrstev, které byly polomokré na sebe položeny a pak jako celek slisovány a vysušeny.

(4) Slepovaná lepenka (jemná lepenka, kartony) se vyrábí tak, že se hotové (suché) archy papíru na sebe nalepí lepidlem (hlavně škrobovým mazem s klihem).

(5) Lepenka tohoto saz. čísla může být také slabě ohýbaná nebo na rozích zakulacená nebo opatřená plechovou sponkou, aby se netřepila.

(2) Surová lepenka z hadrů (surová pokryvačská lepenka) je lepenka vyrobená z hadrů, někdy také žlábkovaná (žebírkovaná), tmavošedá, měkká, chlupatá, plstnatá, velmi ssavá, která přichází do obchodu ve svitcích a jíž se užívá na výrobu asfaltované a dehtované lepenky. Liší se od obyčejné šedé nebo knihařské lepenky a lepenky dřevité, které jsou světle šedé, bílé nebo hnědé, tvrdší a méně ssavé a mají též mnohem větší specifickou váhu.

(3) Slaměná lepenka je lámavá, žlutá lepenka z jednotné hmoty (ze slámoviny), na jejímž povrchu je častěji vidět částečky slámy.

(4) Do saz. pol. 285a) patří dále: filtrační lepenky (tlusté tabule z bavlněné hadroviny, též s nepatrnou příměsí osinku); veškerá papírovina ve tvaru lepenkových desek nebo ve svinutých vrstvách; patentní lepenka z pařené dřevoviny (napodobená kožená lepenka).

(5) Obyčejné lepenky napuštěné olejovým pokostem (ke stavebním účelům a pod.) patří do saz. čís. 286; dodatečně natřené barvou, sádrou, barytem atd., potištěné vzorky, linkami a pod. nebo lisováním linkované, čtverečkované nebo jinak vzorkované patří do saz. pol. 285c).

(6) Při pochybnostech, zda jde o lepenku nebo o balicí papír, projednávají se takové výrobky, jejichž čtvereční metr váží 300 g nebo více, jako lepenka, kdežto výrobky o váze menší jako balicí papír.

(7) Surová lepenka k výrobě lepenky pokryvačské, jejíž čtvereční metr váží méně než 300 g, může být celními odděleními ONV výjimečně projednána pro známé výrobce pokryvačské lepenky jako obyčejná lepenka saz. pol. 285a), s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky nejbližšího, vhodně vyrozuměného celního nebo kontrolního orgánu. Upotřebení takto odebraného balicího papíru k jiným účelům než k výrobě pokryvačské lepenky je zakázáno.

(2) Lepenky břidličné saz. pol. 285b) jsou papírové tabule, vyrobené z pevné, tenké, hladké lepenky, napuštěné lněným pokostem a olejovou barvou s příměsí sazí a pemzového prášku; mohou být též přiříznuty do tvaru počítacích tabulek, nesmějí však být linkovány. Lepenky břidličné linkované nebo orámované, saz. čís. 300.

(3) Lepenky osinkové, též zvané pokryvačské lepenky břidličné, saz. čís. 401.

(2) Kartonové papíry (kartony), váží-li čtvereční metr méně než 200 g, nenatřené, saz. čís. 289, natřené, saz. pol. 290a).

(3) O rozeznávání jednoduchých kartonů od kreslicího papíru a papíru výslovně nejmenovaného viz vysvětlivky k saz. čís. 289.

(2) O rozlišování balicího papíru od pravého a napodobeného pergamenového papíru viz 6. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 291.

(3) Při pochybnostech o váze papíru, jmenovitě u buničinového a hedvábného, jakož i u silného papíru balicího, jejž strana navrhuje projednat jako lepenku, zjistí se váha.

(4) Balicí papír, vyrobený z několika vrstev, nesmí však být slepován. Znakem pro slepovaný papír je, že — vložen do vody — dá se po několika minutách rozpoltit na dvě nebo několik více méně hladkých papírových vrstev, kdežto kaučovaný (vrstvený) papír nedá nikdy štěpné plochy hladké, nýbrž nerovné a zplstěné.

(5) Do saz. čís. 287 patří též balicí papír navinutý v kotouče na dřevěných vložkách (pokud nejde o papír nařezaný na proužky široké 15 cm a užší); v proužcích širokých 15 cm a užších, saz. pol. 300a).

(2) O výjimce u surové lepenky, jejíž čtvereční metr váží méně než 300 g, určené k výrobě pokryvačské lepenky, viz vysvětlivky k saz. čís. 285.

(2) Papír na balení jehel (papír připravovaný proti rezavění) a podobné balicí papíry z jemné papíroviny a stejnoměrného zbarvení, saz. čís. 296.

(3) Balicí papír natřený nebo potištěný barevnými linkami atd., saz. čís. 290.

(4) Balicí papír slepovaný (ze slepovaných vrstev papíru), saz. čís. 296.

(5) Balicí papír pergamenový, saz. čís. 291.

(6) Balicí papír zřásněný, lisovaný, vlnitý, s vytlačenými vzory, lícovaný atd., saz. pol. 296c).

(7) Balicí papír podložený nebo proložený plátnem (též bavlněným), saz. čís. 297.

(8) Balicí papír potištěný oznámeními, reklamou a pod., saz. čís. 298.

(9) Balicí papír vyrobený nalepením vlnitě lisovaného balicího papíru na plochý papír (t. zv. vlnitá lepenka), saz. pol. 300a).

(10) Hedvábný papír o váze čtverečního metru menší než 30 g, saz. čís. 296.

(11) Speciální balicí papír, připravovaný chemikáliemi, na př. chloridem hořečnatým a kysličníkem hlinitým, saz. čís. 291.

(2) Pijavý papír přiříznutý do tvaru obvyklého pro sešity atd. patří též do saz. čís. 288.

(2) Sem patří též pijavé kartony v podobě houbovité lepenky, kterých se užívá k výrobě stereotypových matric pro rotačky (t. zv. matricová lepenka); filtrační materiál (Enzingerovy listy filtrační), jemný to silnější pijavý papír, a filtrační papír (chemicky nepřipravovaný), bílý, jakož i pijavé kartony z bílého ssacího papíru, kaučované se ssacím papírem jiné barvy.

(3) Chemicky čistý filtrační papír, saz. čís. 293.

(4) Filtrační hmota, t. j. v chomáčky roztrhaná zkypřená papírovina z bílené bavlněné polohadroviny, saz. pol. 284a).

(5) Pijavý papír saz. čís. 288 potištěný oznámeními, reklamou a pod., saz. čís. 298.

(6) Podložky (lenochy) z linkovaného pijavého papíru, saz. čís. 300.

(2) U papíru lisovaného na způsob plátna jeví se pod lupou znázornění nitek, tvořící vzorek, vypouklé (haut relief); nevzniklo tudíž toto znázornění vlisováním nitek kovové nebo jiné tkaniny.

(3) Pijavý damašek může být barvený, dírkovaný nebo prorážený.

(2) Sem patří t. zv. olejovaný snímací papír, t. j. tenký papír vyrobený napuštěním jistými oleji (neschnoucími vyprcháním, nýbrž tuhnoucími přijímáním kyslíku), jako lněným olejem, makovým olejem nebo pokosty, voskem a pod. Bývá často namodralého odstínu; jeho balení je pečlivější, protože velmi snadno žloutne. Dále sem patří též voskovaný, ceresinovaný a parafinovaný papír (vyrobený namáčením slabě klíženého nebo neklíženého surového papíru do rozpuštěného vosku atd.), i když se ho upotřebí jako balicího papíru nebo jako uzávěrky sklenic a pod., nebo je-li přiříznut do formátu obvyklého pro snímací knihy.

(3) Uvedené druhy papíru ve svitcích širokých méně než 15 cm, saz. čís. 300.

(2) Papír na umělecký tisk, saz. čís. 290.

(2) Vrstva vaječného bílku na albuminovém papíře se rozpouští ve vodě; roztok se sráží vařením.

(3) Želatinový papír je papír povlečený poměrně tlustou vrstvou želatiny, na př. přenášecí papír fotolitografický, kterého se používá k fotografickému snímání chromovými solemi.

(4) Listy hektografické (na archu papíru položená, tenká hektografická hmota, želatinové listy), saz. čís. 610.

(5) Pigmentový papír je papír povlečený silnou vrstvou želatiny zbarvenou pigmentovými barvami (zpravidla tmavě), kterého se užívá k výrobě fotografických pigmentových obrázků nebo uhlotisků. Vrstva ta nabobtná ve studené vodě a v horké vodě se rozpouští.

(6) Sem patří též t. zv. přímo snímající uhlový papír, jakož i gumotiskový papír a podobné papíry, které jsou povlečeny tmavobarevnou vrstvou různých pigmentů a klovatiny (klihu) Vrstva gumotiskového papíru se rozpouští ve studené vodě.

(2) Tyto papíry jsou velmi citlivé na světlo a poznají se tedy již po zvláštním pečlivém balení.

(3) Dopisnice z takovýchto papírů citlivých na světlo patří sem rovněž.

(4) Fotografické cívky (svitkové filmy) z celuloidu, saz. pol. 361c); ze želatiny, saz. čís. 610.

(2) Rozmnožovací blány, t. j. papír sloužící k rozmnožování na rozmnožovacích přístrojích (na př. papíry stencilové a indestructible-stencil), v arších na tužších podložkách s proráženou hlavicí se projednávají podle saz. pol. 300b).

(2) Podle saz. čís. 293 se projednává též litografický přetiskovací papír. Je to papír připravovaný síranem barnatým, křídou nebo barvou se želatinou, mazem, klihem nebo podobnými pojidly, barevný nebo bílý; sem patří též glycerinem a pod. zpracovaný, t zv. trvale vlhký litografický přetiskovací papír.

(3) Filtrační papír tohoto saz. čísla ovlhčený kyselinou solnou a pokápnutý vodným roztokem žluté krevní soli nedává modré zbarvení (reakci na železo), čímž se liší od pijavého papíru saz. čís. 288. Po spáleni zanechává filtrační papír saz. čís. 293 jen nepatrné množství popela prostého kyseliny křemičité.

(4) Bolusový papír (na knížečky pro lístkové zlato), papír proti rezu čili tuhový, saz. čís. 296.

(5) Výbušný papír (připravený z kolodiové bavlny), saz. čís. 646.

(6) Papír na mouchy natřený lepidlem a pod, saz. čís. 300.

(7) Medicinální papíry, na př. papír hořčičný, sublimátový atd., saz čís 630.

(8) Papír voňavkářský, papír nakuřovací, papír ličidlový (napuštěný růžovým ličidlem a pod.), saz pol 633a).

(9) Zápalný papír (umělý troud a pod.) saz. čís. 640.

(2) Dále patří do saz. čís. 294 všechen vysekávaný, vyrážený, dírkovaný papír, lepenka, balicí a pestrý papír, v celých arších, vyjma pijavý damašek a pergamenový papír, na př. papír kanavový (vyšívací nebo stramínový) mřížkovitě prorážený pro vyšívání atd.; papír krajkovitý v arších (jako krajky vysekaný nebo s krajkovým okrajem), též dopisní papír toho druhu atd.

(3) Jacquardové listy, saz. pol. 300a)4.

(4) Kanavový papír fasonovaný nebo s předtiskem vzorků pro vyšívání, saz. čís. 299.

(5) Proužky do skříní, jakož i všechny proužky krajkovitého a podobně proráženého papíru, saz. čís. 299.

(6) Monotypový papír, saz. pol. 300a).

(7) Silný papír s vysekávanými velkými otvory pro přenášení housenek hedvábníka se nepočítá k proráženému papíru, nýbrž projednává se podle povahy papíru.

(8) Komůrkové soubory z papíru pro pěstování hedvábníka, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 300.

(2) Papír, dopisní papír, pouze nařezaný v arších, též skládaný; tiskařský papír; klosetový papír, též rozřezaný, avšak neskládaný, neperforovaný, ani v krabicích; snímací papír (ke snímání písma), nepřipravovaný chemicky; papír na balení jehel; papír proti rezu čili tuhový (papír připravovaný tuhovým práškem k ochraně proti rezu) a podobné papíry na balení kovů; papírová vlna (proužky papíru všech druhů na balení stolního ovoce a pod.); slepovaný balicí papír; psací papír (kancelářský, do psacího stroje a pod.); balicí, jakož i hedvábný papír, váží-li jejich čtvereční metr méně než 30 g; cigaretový papír; všechny tyto papíry v celých arších nebo ve svitcích širších než 15 cm (též v obvyklé obchodní úpravě, nikoli však v krabicích); araliový či t. zv. rýžový papír, t. j. na tenko řezaná dřeň stromů na umělé květiny, též barvená.

(3) O rozlišovacích znacích balicího nebo pergamenového papíru a papíru výslovně nejmenovaného viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 287 a vysvětlivky k saz. čís. 291.

(4) Papír výslovně nejmenovaný ve svitcích v šíři nejvýše 15 cm, saz. čís. 300.

(5) Barytovaný papír a podobné papíry natřené barvami, saz. čís. 290.

(6) Dopisní papír, psací papír a pod. se zlatou ořízkou nebo s krajkovým okrajem, saz. čís. 294.

(7) Dopisní papír, psací papír a pod. pouze potištěný označením firmy nebo jinakými písemnými značkami, s vyobrazeními obchodní povahy, saz. čís. 298.

(8) Papír na umělecký tisk, saz. čís. 290.

(9) Cigaretový papír v arších, potřený pokostovým roztokem nebo pro drobný prodej nařezaný, upravený atd., saz. čís. 300.

(10) Cigaretový papír z odpadků tabáku (tabákový papír), saz. čís. 22.

(2) Novinový papír tiskařský je nehlazený papír obsahující nejméně 60% (podle váhy) ligninu, s rovnoběžnými vodoznakovými čarami vzdálenými od sebe 5—10 cm, váží-li jeho čtvereční metr nejméně 45 g, nejvýše 60 g, v kotoučích o průměru nejméně 80 cm. Podle sazby pro novinový papír tiskařský v kotoučích se projednává papír pouze tehdy, předloží-li dovozce při dovozu osvědčení výrobní firmy o tom, že dovážený papír obsahuje nejméně 60% (podle váhy) ligninu. V případech pochybnosti o správnosti osvědčení se vyžádá posudek chemicko-technického ústavu finanční správy.

(3) Bílý papír prostý ligninu (zvaný též dřevaprostý papír) smí obsahovat nejvýše 5% ligninu. Chemickou zkouškou se pozná tento papír tak, že skvrna způsobená na něm kapkou roztoku floroglucinu je po uschnutí nažloutlá nebo růžová, nikdy však sytě fialově červená. V případech pochybných se vyžádá posudek chemicko-technického ústavu finanční správy. Roztok floroglucinu se připraví takto: 1 g floroglucinu se rozpustí ve 100 cm³ lihu, po úplném rozpuštění se přidá 25 cm³ sehnané kyseliny solné a roztok se promíchá. Roztok se uchovává v hnědé lahvičce se zabroušenou zátkou; jelikož se časem kazí, nutno jej vždy asi po 3 měsících obnovovat. Tento roztok dodá chemicko-technický ústav finanční správy.

(2) Tištěné linkované listy (lenochy), saz. čís. 300.

(2) Tiskopisy, oznámení a plakáty s vyráženým, lisovaným písmem nebo ozdobou, saz. pol. 300b)2.

(3) Dovážejí-li se tiskopisy, oznámení a pod. v obálkách, páskách atd., mohou být projednány odděleně; jsou-li opatřeny vlepenou nebo oddělitelnou dopisnicí, projednají se podle povahy dopisnice, jen nepatří-li samotné tiskopisy do položky s vyšším clem nebo není-li dopisnice v nepatrném poměru k objemu oznámení (jmenovitě u sešitých katalogů atd.).

(2) tiskopisy, které se vyplňují a doplňují, jako psací nebo tabelový papír opatřený natištěnými rubrikami, písemnými značkami a pod., nákladní listy, účty, účtenky, jídelní lístky, směnečné blankety, nevyhotovené cenné papíry, vysvědčení, obchodní dopisní papíry a pod.;

(3) oznámení, jako oběžníky, obalové papíry, návody k upotřebení, reklamní papíry, prospekty, divadelní oznámení, jízdní řády a knihy jízdních řádů (vyjma jízdní řády a knihy jízdních řádů, které vydávají cizozemské dopravní podniky, provozované mimo československé celní území), ceníky, reklamní knihy; obaly na knihy (envelopy) v celých arších nebo přiříznuté; mají-li tyto obaly na vnějších stranách pouze obrazy nebo téměř výhradně obrazy nebo je-li jejich textová část proti obrazům nepatrná, saz. čís. 299.

(4) Potištěný obalový papír nepřesahující v žádném směru 15 cm, saz. čís. 300.

(5) Nálepky (etikety, viněty), viz 3. vysvětlivku.

(6) Naproti tomu se projednávají beze cla podle saz. čís 647: knihy jízdních řádů, jízdní řády, plakáty (též s obrázky), sazebníkové tiskopisy, svazové sazebníky, složitelné jízdenky (též v sešitech), jakož i seznamy k nim, které vydávají cizozemské dopravní podniky provozované mimo československé celní území; adresáře, schematismy, výstavní, veletržní a knihovní katalogy jiných zemí, jakož i plakáty vztahující se na výstavy, veletrhy a pod. pořádané mimo československé celní území. Periodické knižní seznamy (na př. seznam knih vyšlých na cizozemském knižním trhu); vědecké bibliografie o jednotlivých odvětvích vědy; seznamy nakladatelské pro potřebu knihkupeckou a seznamy o dražbách v cizině pro potřebu obchodu se starožitnostmi nebo s uměleckými předměty; skladní seznamy firem, které dodávají díla jiných nakladatelů pouze knihkupcům, a skladní seznamy antikvářů; všechny uvedené seznamy jsou-li vydávány od nakladatelů, knihkupců nebo obchodníků s uměleckými předměty, usedlých mimo československé celní území. Dále veškeré seznamy a ceníky, které docházejí poštou v jednom výtisku (přitom se nehledí na váhu kusu), pak t. zv. svazečky lístků přiložené knihkupeckým balíkům knih, prospekty knih (hudebnin) pro odbyt knihkupcům (obchodům s hudebninami), avšak pouze v poštovních balíčkových zásilkách. Cestovní příručky (cestovní průvodce) a brožury, které pouze doporučují navštívení cizích států, jejich turistických míst, lázní a pod. (pokud nemá anonční část převahu), počítaje v to prospekty a brožury výstav, veletrhů a pod. pořádaných mimo československé celní území, se projednávají jako tiskopisy beletristického obsahu podle saz. čís. 647 beze cla. Jiné cestovní publikace obsahující převážně anonce k propagaci určitého výdělečného podniku (hotelu, pensionátu, sanatoria a pod.), patří do saz. čís. 298. Podle saz. čís. 647 se projednávají též souhrnné programy rozhlasových vysílacích stanic (cizozemských a československých nebo jen cizozemských), pokud nemá anonční část převahy; nákladní listy, jízdenky a jiné tiskopisy, sloužící k provozu cizozemských dopravních podniků, tiskopisy poštovní šekové služby cizozemské a šeků cizozemských bank.

(7) U sešívaných tiskopisů a oznámení, seznamů, ceníků, reklamních knížek a pod. se nepřihlíží k obalům z papíru, i když jsou vyzdobeny vícebarevnými obrázky, zlatým a stříbrným tiskem nebo jsou-li lisovány; tiskopisy atd. mající jiné obaly (z knihařského plátna, z kůže, z voskovaného plátna a pod.) nebo vázané (v tuhých nebo polotuhých deskách), saz. čís. 300. Hřbety a rohy z jemných hmot nemají však vliv na zařadění. Tvoří-li však vazba, u sešitých (brožovaných) obal, hlavní součástku, totiž je-li pouze několik málo listů svázáno (sešito), jako na př. u jídelních lístků, vinných lístků atd., projednají se podle desek nebo podle obalu.

(8) Ceníky, seznamy a jiné tiskopisy, které obsahují výhradně nebo téměř výhradně obrázky (vyobrazení, nebo jejichž textová část je proti obrázkům skrovná, jakož i dopisní a podobné papíry, upravené k vyplnění tiskem nebo písmem, jsou-li ozdobeny obrázky v té míře, že je podstatně překročena obvyklá míra výzdoby (vyobrazení továrních závodů, zboží a značek zboží, výstavních medailí a pod.), patří do saz. čís. 299.

(9) Plakáty se rozumějí nejčastěji větší, pro reklamu určené, potištěné papíry, též slepované nebo napnuté na lepence nebo na plátně. Mohou být též ozdobeny obrázky, ba mohou mít povahu obrazů, pokud lze nesporně poznat jejich určení jako plakát podle tisku, nápisu atd.

(10) Ke kroužkům, poutkům a pod. k zavěšení, jakož i k dřevěným a kovovým lištám se nepřihlíží.

(11) Obrazy (hromadné výrobky obrázkového tisku) s vynechaným místem, bez nápisu, bez tisku a pod., i když se mohou upotřebit na plakáty, saz. čís. 299.

(12) Plakáty s útržkovými kalendáři, malými teploměry a pod., plakáty zarámované nebo zasklené a zarámované a vůbec s jiným spojením, než výše uvedeným, saz. čís. 300.

(13) Plakáty z papíru, povlečené celuloidem, saz pol. 300c)

(2) Lístky reklamní, adresní, blahopřejné, návěštní atd., saz. čís. 299.

(2) Vějíře, též dekorační vějíře papírové, bez ohledu, na velikost, saz. čís. 271.

(3) O projednávání pruhů ze zlatého, stříbrného a krajkovitého papíru viz poznámku k saz. čís. 294.

(2) Společenské hry povahy hracích karet patří do saz. čís. 302.

(3) Lepenkové čepičky (poklopky na hlavičky k loutkám vyrážené z lepenky), jakož i surové hlavičky a údy k loutkám z papíroviny, kamenné lepenky nebo podobných hmot, saz. čís. 300.

(4) Loutky a hlavičky k loutkám s vlásenkářskými pracemi saz. čís. 265 patří do saz. pol. 300d); s napodobeninami vlásenkářské práce, viz 18. odstavec 5 úvodní vysvětlivky. Hlavičky k loutkám povlečené voskem, saz. čís. 639.

(5) Předlohy pro stavebnice atd., saz. čís. 299.

(6) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

(2) Květiny a součástky květin z papíru, povlečené textilními látkami nebo zpracované s takovými látkami nebo přízí (tyčinky, pestíky), saz. čís. 261 nebo 262; z papíru napuštěného voskem nebo ceresinem, saz. čís 639.

(3) Plody (jablíčka, třešně a pod.) z vaty, saz čís 261.

(2) Pro použití celních sazeb je jedno, zda jsou tisky sem patřící v celých arších nebo v odměřeném tvaru.

(3) Hromadné výrobky obrázkového tisku, vázané v alba, knihy a pod., též se hřbety nebo rohy z jemných hmot, sešité, vlepené, též pouze vložené nebo vsunuté do obálek nebo desek (též alb), v rámech ze dřeva, kovu, celuloidu nebo z jinakých obyčejných nebo jemných hmot, po příp. zasklené a zarámované, se projednávají podle povahy použitého obrázkového papíru, pokud vazba, obálky, rámy a pod. nejsou podrobeny vyšší celní sazbě; jinak jsou základem pro zařadění vazby, obálky atd. Tvoří-li však vazba, obálky, mapy a pod. vlastní hlavní součástku, jako na př. u diplomů, pamětních listů a pod., projednají se podle povahy vazby, obálky atd., pokud samy tiskové výrobky nepodléhají vyšší celní sazbě.

(4) K hromadným výrobkům obrázkového tisku saz. čís. 299 patří dále:

(5) Vyšívací šablony (vzornice), viz 9. odstavec vysvětlivek k saz. čís 647.

(6) Tiskový papír s tištěnými ilustracemi pro časopisy a knihy, na kterém se textový obsah natiskne teprve v Československu, se neprojednává jako papír obrázkový, nýbrž s výhradou průkazu tohoto upotřebení podle saz. čís. 648.

(7) S výhradou průkazu o upotřebení se projednávají podle saz. čís. 648 též ilustrace k vědeckým nebo vyučovacím dílům vydávaným v Československu.

(8) Obrázky hracích karet.

(9) Obrázky z klihovatiny, potištěné, pomalované nebo lisované atd., saz. čís. 610.

(10) Obrázky tištěné nebo malované na tkanině (vyjma malbu a fotografie na plátně), jako obrázkové vyšívací vzorky na kanavě, látky na svinovací záclony do oken a pod., se projednávají jako příslušné potištěné zboží tkané; obrázky natisknuté, litografované, fotografované atd. na jiných látkách, jako na kůži, na voskovaném plátně a pod., se projednávají jako zboží z těchto hmot.

(11) Obrázkové archy pro dětské hry, znázorňující obrázky a čísla pro hry v kostky, hry závodní atd., též s textem, patří k hračkám saz. čís. 299.

(2) Papír v arších nebo rozřezaný pouze na proužky širší než 15 cm a bez zřejmého určitého účelu upotřebení, se projednává ještě jako papír. Naopak se jako výslovně nejmenované zboží z papíru projednávají na př. nařezané proužky z papíru na spony, na adresní pásky, k úpravě stůček tkanin atd., jakož i papírové proužky ve svitcích (svitkový papír) — t. j. papír svinutý, rozřezaný již při výrobě papíru nebo též dodatečně na proužky — široké 15 cm a užší, vyjma takové proužky z papíru saz. čís. 294. Proužky viskosového (celofánového) papíru v šíři nejvýše 5 mm se projednávají jako umělé žíně nebo umělá sláma. (Viz 29. odstavec I oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.)

(3) Sošky, ozdobné drobnůstky na stůl, krabičky na skvosty atd., z papíru nebo papíroviny, patří do saz. čís. 299, jiné papírové zboží s ornamenty do saz. pol. 300 b).

(1) Alba (alba na básně, památníky atd.) a desky na alba s prázdnými listy nebo alba, do kterých se dávají (vlepují, vkládají nebo vsunují) obrázky, fotografie a pod., též s hudebními hracími strojky (viz též 5. vysvětlivku k saz. čís. 299); přívěsné lístky z kartonového papíru k úpravě nebo k označení zboží (též vypravené nitmi nebo oušky, nikoli pouze připravené k nalepení); samovazače knih; podložky pod pivní sklenice (kotouče vyrážené z dřevité lepenky a pod.) s perlovitým, meandrovitým nebo podobným ornamentálním orámováním, s označením firmy, s průpovídkami, s ochrannými známkami (i obrázkovými), saz. pol. 300a), potisknuté obrázky nebo obrázkovým ozdobným okrajem, saz. pol. 300b); seřaďovače korespondence, účtů a pod.; dopisní obálky (i s adresou), jakož i dopisní papír bez obálek nebo s nimi v krabicích (jsou-li však krabice nebo dopisní papíry podrobeny vyššímu clu, projednají se podle tohoto vyššího cla); brilantový papír (papír povlečený slídovými nebo skleněnými šupinami a barevným posýpátkem); velutovaný papír (aksamitový nebo soukenný papír, totiž papír povlečený barevným vlněným prachem); lepivý papír (papír natřený klihem nebo jinými lepidly, připravený k nalepení), jakož i lepidlem natřený papír na mouchy; knihy a kalendáře s přišitým nebo vevázaným papírem připraveným pro zápisky, nejsou-li prázdné listy již v nepatrném poměru k objemu celé knihy, dále papír vázaný jako knihy nebo též pouze sešitý, k snímání, psaní nebo kreslení, na př. vzorníky (pro psaní nebo kreslení), knihy snímací, kancelářské, obchodní, zápisníky, deníky a pod., též vázané nebo v obálkách; střeva z pergamenového papíru; sudy a jiné nádoby z papíroviny i s dřevěnými a železnými dny a obručemi; filtrovací lepenka hotová k zasazení do filtrovacích lisů; ručniční zátky z lepenky; Jacquardovy listy s proráženými dírkami; kalendáře (útržkové, miniaturní, tobolkové, posuvné, zápiskové, nástěnné a pod.), jakož i kalendáře bez literárního přídavku ve tvaru knihy; zadní desky útržkových kalendářů, součásti nástěnných košíčků a podobné předměty z kartonu; klosetový papír v balíčcích se skládanými listy, jakož i klosetový papír rozřezaný na listy v krabičkách nebo ve svitcích, které jsou dírkovány v pravidelných vzdálenostech; klosetový papír nařezaný, též drátem dohromady stažený, saz. čís. 296; knoflíky z papíroviny; dopisnice bez obrázků a bez cenné známky (dopisnice s cennou známkou, saz. čís. 647); tištěné linkované listy (lenochy); malířské patrony (šablony pro malíře pokojů); monotypový papír ve svitcích, jednoduše dírkovaný na podélných okrajích; osmosový papír (pergamenový papír s proráženými velkými otvory, připravený pro vložení do osmosových přístrojů); packing felt (ucpávací hmota zplstěná z bavlněných vláken, spojená lepidlem) ve stuhovitých proužcích; balicí papír vlnitý, zhotovený nalepením vlnitě lisovaného (gaufrovaného) balicího papíru na plochý papír (t. zv. vlnitá lepenka); přistřižený (též vysekávaný) papír pro určitý účel upotřebení, na př. na přívěsné lístky, nálepky, navštívenky, fotografie, obálky; střihy pro konfekcionáře, vystřihované figurky, vzornice (patrony); papírové listy ručně nabírané, též se záhybovou čarou, na jídelní lístky, taneční pořádky, navštívenky nebo dopisní obálky (toto zboží v arších, jakož i ručně nabírané papíry dopisní, saz. čís. 296); lepenkové čepičky, poklopky vyrážené z lepenky na hlavičky k loutkám, jakož i surové, ne však malované, natřené nebo lakované hlavičky a údy k loutkám z lepenkové hmoty a pod.; počítací a školní tabulky z břidličné lepenky, pytle (papírové sáčky, též pytle na dopisy, kornouty a pod.) slepené, sešité nebo spojené kovovými kroužky, též vylepené na rubu tkaninami; pouze přehýbané papírové dutinky a šešulky pro lékárníky atd.; průpovídky (biblické a jiné) na kartonu; cigaretový papír, je-li částečně potřen fermežovým roztokem (papier ambré) nebo je-li nařezán pro drobný prodej nebo upraven v balíčcích, knížečkách, svitcích a pod.; špičky na doutníky a cigarety, i s brkovou násadkou.

(2) Komůrkové soubory z papíru pro pěstování hedvábníka, a to papírové listy z pergamenovitého papíru, přistřižené do tvaru lichoběžníku (též prodlouženého na základně) a opatřené četnými malými otvory.

(3) Listy ke strojům Verdolovým jsou papírové pruhy (zpravidla široké 172 mm, 323 mm nebo 474 mm), podél okraje nebo též podél středu podlepené úzkými proužky kartonu a v těchto podlepených místech opatřené dírkami, jež jsou od sebe stejnoměrně vzdáleny (asi 27 mm).

(2) Při zařaďování knoflíků saz. čís. 300 se nepřihlíží k ouškům, třebas i s kovovými plátky, ani k podložkám z příze nebo z tkanin na přišití. Přesahují-li však kovové plátky nebo obruby na líc, přihlíží se k nim, pokud tím přijde v úvahu vyšší celní sazba.

(2) Dýnka do klobouků (vložky do klobouků, proužky do klobouků a pod.) z papíru, saz. čís. 297.

(3) Papírová vlna, saz. pol. 296a).

(4) Desky na alba, povlečené koží, saz. čís. 339 (viz 2. vysvětlivku k tomuto saz. číslu).

(5) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

(2) Výrobky tvářené z pryskyřičného (dřevitého) cementu, plastického uhlí atd. s přísadou osinku, jak se jich používá zpravidla v elektrotechnickém průmyslu (na př. krabice, kabelové cívky, isolační tělesa z ambroinu, eburinu, rhadoonitu, heliositu, clemateitu atd.) se projednávají podle saz. pol. 401e); při projednávání těchto výrobků nutno vždy přihlížet obzvláště k tomu, vyskytuje-li se v nich osinek. Dokáže-li se zápachem při pálení kaučuk, je takové zboží kaučukovou komposicí (na př. resinit, plastit, postlerit atd.) a projedná se podle bližší povahy jako kaučukové zboží (saz. třída XXX); o komposicích, které obsahují jak osinek, tak kaučuk, viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 401.

(2) Elektrody, Bunsenovy desky, válce a podobné depolarisátory atd., saz. čís. 546.

(2) Krabičky na skvosty, figurky, drobnůstky a pod., jakož i hračky ze jmenovaných hmot patří však mezi papírové zboží přepychové nebo mezi hračky saz. čís. 299, nepatří-li do saz. pol. 300d) proto, že jsou spojeny s velmi jemnými hmotami.

(3) Součástky k elektrickému zařízení a k elektrickým přístrojům, vyrobené z tvárných hmot, vystrojené železem nebo obecnými kovy, saz. třída XLI.

(4) Xylolit a xylolitové desky, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 347; tvářené výrobky ze sádry, z cementu, saz. čís. 400.

(2) Druh surového kaučuku zelené barvy je výtažkem z listí příslušných stromů.

(3) Surový kaučuk se důkladně vyčistí praním, roztrhá se zvláštními stroji na drobné kousky, zbaví se za stálého přítoku vody všech nečistot a rozválí se hnětacím válcem v drsnou, namnoze děravou, tenkou desku.

(4) Kaučuk je pružný, pozbývá však v chladnu této vlastnosti, tvrdne a tuhne; zahřátím měkne, stává se lepkavým, dá se hníst a těžko se krájí. Čerstvě rozříznuté plochy, znovu k sobě přitisknuty, přilnou k sobě skoro tak pevně jako před rozříznutím. Kaučuk se rozpouští v benzinu, sirouhlíku, terpentinovém oleji atd., nerozpouští se však ve vodě ani v alkoholu.

(2) Přidá-li se do kaučuku málo síry a zahřívá-li se hmota jen krátkou dobu, získá se vulkanisovaný, měkký kaučuk, zvaný též vulkanit, t. j. hmota šedé barvy a veliké pružnosti, neměnící se valně ani při změnách teploty; vulkanisovaný kaučuk čerstvě rozříznut k sobě nepřilne a rozpouští se velice těžko v sirouhlíku a pod.

(3) Kaučuk se slučuje chemicky se sírou z počátku v malé míře, největší část síry zůstává smíšena pouze mechanicky. Leží-li tato směs déle, působí síra tak, že kaučuk zkřehne, ztvrdne a snadno se drobí. Odejme-li se vulkanisovanému kaučuku vařením v sodném louhu tato přebytečná nevázaná síra, ztratí kaučuk šedou barvu a získá se výrobek velice podobný surovému kaučuku, který však má veškeré vlastnosti kaučuku vulkanisovaného, t. zv. odsířený kaučuk.

(4) Smísíme-li kaučuk s větším množstvím síry a udržujeme-li jej po delší dobu při vyšší teplotě, obdržíme výrobek barvy černé, málo pružný a velmi tvrdý, který se třením snadno stává elektrickým; podobá se mnohými vlastnostmi rohovině a nazývá se tvrdá guma, též cornit, ebonit, keratit. Tvrdé gumě třeba na roveň postavit směsi různých pryskyřic s kaučukem, jako resinit, plastit a pod.

(5) Vulkanisace může se dít též bez zahřátí, ponoří-li se tvářený kaučuk do chloridu sirného atd.

(2) Z listí rostliny Isonandra gutta se získává gutaperča zelené barvy.

(2) Zboží z gutaperči a balaty, jakož i zboží jimi povlečené se projednává jako zboží z kaučuku.

(2) Umělý kaučuk přichází do obchodu též ve vodné emulsi většinou s přísadou čpavku nebo jiných látek zamezujících srážení. Za takové umělé kaučukové mléko, jež se projednává jako mléko kaučuku přírodního, lze považovat jtn výrobky, jichž lze použít k výrobě kaučukového zboží.

(3) Jsou-li pochybnosti, zda jde o umělý kaučuk, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(4) Zboží z umělého kaučuku, jakož i zboží jím povlečené se projednává jako zboží z kaučuku.

(5) Projednávání odpadků a starých opotřebovaných kusů zboží z umělého kaučuku se řídí týmiž zásadami, jaké platí pro kaučuk přírodní.

(2) Jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku jsou výrobky vyznačující se značnou pružností, byť i menší než má měkký vulkanisovaný kaučuk. Patří sem zejména: polysulfidové synthetické látky (thioplasty) na př. polyethylensulfid, známý pod názvy Thiokol a Perduren; polyisobutylen na př. Vistanex a Oppanol; estery kyseliny polyakrylové a polymetakrylové s nízkým polymeračním stupněm, na př. Plexigum; pružné hmoty (elastikáty) z polyvinylchloridu, na př. PVC, Igelit a Mipolam, a jeho smíšené polymeráty, na př Flamenol a j Tyto hmoty v prášku se projednávají podle své sazební povahy. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 141.

(3) Zboží z náhražek kaučuku se projedná podle povahy buď jako zboží vyrobené z kaučuku s přísadami, t. j. jako zboží z měkkého vulkanisovaného kaučuku, nebo jako zboží z patentních desek. Barva obsažená ve výrobku se nepokládá při zařazení za přísadu. T. zv. umělá kůže nebo t. zv. plastické plátno a podobné výrobky z polyvinylchloridu patří do saz. čís. 325.

(4) Projednávání odpadků a starých opotřebovaných kusů zboží z náhražek kaučuku se řídí týmiž zásadami, jaké platí pro přírodní kaučuk.

(2) Zboží z tvrdé gumy dále opracované nebo spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami patří do saz. pol. 314b), jestliže není technickým předmětem saz. čís. 320.

(2) Výstroje pro technické a elektrotechnické účely, k přístrojům atd., vyjma hrubé výlisky, saz. pol 320g).

(3) Vějíře, saz. čís. 271.

(4) Obruby k brýlím a k jiným optickým přístrojům, saz. pol. 575c)2.

(5) Kotouče gutaperčové tvrdé, saz. čís. 312.

(2) Konfekce patřící do saz. čís. 317 z tkanin, stávkového zboží, prýmkářského zboží a z plsti saz. čís. 315 a 316 může být též opatřena podšívkou, ozdobami nebo jinými přídavky ze zboží tkaného, vyjma ze hmot velmi jemných.

(3) Naopak patří do saz. čís. 274 šatstvo ze zboží tkaného a stávkového vyložené látkami kaučukovými nebo z nich tak složené, že se dá nosit oboustranně (oboustranné šatstvo), potom potítka ze tkanin, přikrojená a šitá a s vložkami nebo podložkami z kaučuku nebo z tkanin kaučukem preparovaných.

(4) Rovněž nutno projednávat podle jeho jiné povahy zboží, při jehož konfekcionování bylo kaučuku použito pouze jako lepidla, jako na př. u lemovek s vlepenou bavlněnou šňůrou.

(2) Do saz. čís. 317 patří; čepice koupací; desky (na písemnosti); kamaše; kokardy; lemovky; měchy s tahy z tkanin saz. čís. 315; pásy měsíční; peřiny; pláště do deště a do prachu; podložky stolní; pokrývky, též pokrývky na vozy (vyjma pokrývky přímočaře přikrojené); polštáře, též nafukovací; potítka; punčochy proti křečočovým žilám; rukavice; růžice; suspensoria; šle; umyvadla; vaky na led; vložky do klobouků; zástěry; zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské; žíněnky (matrace) a pod. Všechny tyto předměty jsou ze zboží tkaného, stávkového a prýmkářského nebo z plsti, saz. čís. 315 a 316, po příp. spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami.

(3) Fasonované pružné zboží stávkové, nepřikrojené a nešité, saz. čís. 316.

(4) Ucpávky a isolační pruhy z tkanin potřených kaučukovým roztokem, saz. čís. 320.

(5) Páskové míry z tkanin saz. čís. 315 patří do saz. čís. 577.

(6) Klobouky z tkanin kaučukem napuštěných atd., saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269.

(2) Tkaniny tohoto druhu dovážené bez dovolovacího listu patří do saz. pol. 320h).

(2) Sem patří též ruční pumpy, ruční stříkačky, jež mají jednoduchou čerpadlovou trubku, jinak však se skládají převážně z hrubých hadic, jakož i hadice konopné a pod. kaučukem napuštěné.

(3) O tom, jak se poznávají hadice z patentních desek, viz vysvětlivky k saz. čís. 309.

(2) Do saz. pol. 320e)1 patří jednak pláště pneumatik, u nichž vzdálenost (šířka) mezi okraji, jimiž se zapouští plášť do obruče, činí v rozvinutém stavu nejvýše 95 mm, jednak duše pneumatik, jež zploštěny mají šířku nejvýše 50 mm.

(3) Pneumatiky (pláště a duše) větších rozměrů patří do saz pol. 320e)2.

(4) Jako obruče na kola vozidel se projednávají zejména obruče plné a komorové na kola vozidel všech druhů. K nim patří i pásy na kola vozidel.

(2) Do saz. pol. 320h) patří též tkaniny na mykací povlaky, dovážené bez dovolovacího listu, a vůbec všechny technické potřeby z kaučuku, gutaperči atd., které nelze zařadit do některé položky v předu uvedené, jako na př. isolační proužky z tkanin kaučukem povlečených.

(2) Takto připravené tkaniny z jemné příze nebo tkaniny průsvitné, vyjma hedvábné, nazývají se voskovanými mušelíny, hedvábné tkaniny takové voskovanými dykytami.

(3) Podle toho patří k voskovanému plátnu výslovně nejmenovanému plátno kožené, malířské, břidličné (na školní tabule), umělá kůže (látka vzhledu kůže vyrobená z polyvinylchloridu, klihu, glycerinu atd., bez použití kůže, i když není podložena tkaninou), t. zv. plastické plátno a podobné výrobky z polyvinylchloridu, olejované plátno k balení atd.; k voskovanému mušelínu patří Billrothův batist na obvazy a pod.; k voskované dykytě patří vlastní voskovaná dykyta na nepromokavý vrchní oděv, dykyta k účelům léčebným povlečená pryskyřičnými látkami a pod.

(4) Do saz. čís. 325 patří vedle umělé kůže, uvedené ve 3. odstavci, též napodobeniny kůže, jako pegaimod, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou koží), i když v nátěru je přimíšen kaučuk.

(5) Jak se rozeznávají tyto napodobeniny kůže od knihařského plátna, viz 3. odstavec vysvětlivky k saz. čís. 324. O projednávám látek na svinovací záclony, látek na čalouny atd. viz 19. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(6) O projednávání průsvitného plátna pausovacího (pro architekty a pod.) viz 17 odstavec 4 všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 189—201.

(7) Tkaniny připravované kaučukem nebo gutaperčou, saz. čís. 315.

(2) Do saz. pol. 325b) patří veškerá voskovaná plátna atd. podle určité míry přistřižená nebo dovážená jako zboží metrové, která mají vzory ohraničené figurami, obrubami, lemy, čarami atd.; dále sem patří všechny výrobky z voskovaného plátna atd., jež nabyly svého předběžného tvaru, určeného pro další zpracování anebo pro určitý účel upotřebení, pouze vykrojením, přikrojením nebo vyseknutím.

(3) Do saz. čís. 326 patří — vyjma zboží projednávané podle saz pol. 300c), saz. čís. 322 a 323 a vyjma zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské — všechno zboží z voskovaného plátna, z voskovaného mušelínu, z voskované dykyty, které bylo nejen pouze vykrojeno, přikrojeno nebo vyseknuto, nýbrž ještě nějak dále zpracováno, jakož i zboží projednávané podle saz. čís. 321 až 325, má-li takové spojení, jež přesahuje meze přípustné u uvedených saz. čísel.

(4) Hnací řemeny z tkanin připravených tukem, olejem, pokosty a pod., viz oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(2) Podle hmot upotřebených k činění se rozeznává:

(2) Tříslem činěná kůže se liší od kůže činěné minerálními solemi (chromitými a j.) již zevně barvou, jež je u kůže tříslem činěné světle hnědá až tmavohnědá, někdy také načervenalá až červená, u kůže minerálními solemi činěné zpravidla šedě nazelenalá. Dalším znakem kůže vyčiněné minerálními solemi je menší specifická váha a velký obsah popela. Spálíme-li kůži činěnou tříslem, zbude lehký, ve vzduchu poletující popel, kdežto kůže vyčiněná minerálními solemi dává popel pevnější, bělozelený nebo žlutavý.

(3) Nezřídka se vyskytuje činění smíšené; kůže, která nebyla vyčiněna jedině minerálními solemi, nýbrž smíšeně, má v popelu znaky uvedené shora pro činění minerálními solemi a projednává se jako kůže činěná minerálními solemi.

(4) Kamencem činěná kůže čili jircha je bílá a vláčná, připravuje se obyčejně z koží mladých koz, ovcí a telat a používá se jí k výrobě rukavic a zboží galanterního.

(5) Kůže činěná tukem čili zámiš (též kůže olejová nebo prací) je žlutohnědá, měkká a vlnatá (na způsob sukna); připravuje se z koží zvěře (z koží srnčích, jeleních a pod.), avšak také z koží ovčích, kozích a z jiných, většinou odštěpením lícní části, a užívá se jí k výrobě rukavic, kožených kalhot a pod. a jako kůže k cídění.

(2) Rovněž tak patří k barvené kůži i ta, která po vyčinění působením olověného cukru a kyseliny sírové nabyla světlejšího barevného odstínu; navlhčí-li se tato kůže a vystaví účinku sirníku sodného nebo sirníku amonného, objeví se zejména na líci skvrna stejnoměrně černá nebo hnědá.

(3) Za vzorkovanou kůži se pokládá kůže s vytlačenými okrasami, jako s hvězdičkami, ornamenty a pod.; je-li taková kůže vykrojena nebo přikrojena na pruhy nebo jinak anebo slepena (kožené čalouny a pod.), projednává se jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342.

(4) Barvená a vzorkovaná kůže, jakož i kůže s uměle vytlačeným lícem (rytými válci nebo deskami) se projednává podle druhů zvířat, z nichž pochází, podle saz. pol. 329b), saz. čís. 330, 333, 334 nebo 337, ať líc napodobuje líc kůže hadí, hroší, ještěrčí, krokodilí, rybí, sloní, tulení, vepřové atd., nebo má jakýkoli jiný ráz. Juchta (juchtová kůže) a její napodobeniny se projednávají rovněž podle druhů zvířat, z nichž pocházejí, podle saz. čís. 329, 330, 333 nebo 334.

(5) Jako kůže s lícem uměle vytlačeným (t. j. rytými válci nebo deskami) se projednává též kůže kostkovaná (jemně lícovaná), jakož i kůže s lícem long-grainovým, boxovým a šagrénovým.

(6) Bez zřetele na svoji jinakou povahu se však projednává kůže rukavičkářská podle saz. čís. 335, kůže lakovaná podle saz. čís. 336, kůže bronzovaná podle saz. čís. 337.

(2) Vykrojenou kůží je kůže zřejmě upravená pro určitý účel pouze jednoduchým přikrojením anebo vyražením, na př. pouze přikrojené nebo vyražené holínky, nárty, podešve, podpatkové plátky, kožené zástěry, jakož i kůže upravená na pásky do klobouků, na štítky k čepicím, na lemovky, míry, potítka, kokardy, růžice, podložky dírek u rukavic, podnosy atd.

(3) Kůže ve čtvrtkách, v polovičních vazech nebo v částech ještě menších, jež není zřejmě upravena pro určitý účel, se nepovažuje za kůži vykrojenou ve smyslu 2. poznámky za saz. čís. 337, nýbrž se projednává — podle své povahy — podle saz. čís. 328 až 337.

(2) K podešvicím patří také méně silná kůže stélková (stélkovice). Zvláštním druhem podešvice je vacheta (useň vachetová), t. j. lehčí podešvice jemně upravená, pak podešvice jasně červeně vyčiněná kůrou hemlockovou (kůrou jedle hemlockové).

(3) Dále sem patří silnější, ohebná, nemaštěná nebo jen málo maštěná chromem činěná kůže, jíž se užívá na podešve sportovní obuvi nebo na ochranné povlaky proti smyku a na převodní řemeny.

(4) Okolnost, že celé kůže nebo odkrojky z nich (vazy, hlavy, krajiny nebo slabiny) nemají na vnějších (obvodních) částech vlastností shora uvedených nebo jich mají jen poskrovnu, není ještě důvodem, aby se neprojednávaly podle saz. pol. 328a), po příp. saz. pol. 328b). Tím je třeba se též řídit při projednávání odpadkové kůže saz. pol. 328c).

(5) Kůže, jež pro své promaštění není způsobilá k použití na podešvici, patří do saz. čís. 329 (vyjma kůži na řemeny hnací a metací).

(2) Tyto části nejsou vyloučeny z projednání podle saz. pol. 328c) ani tenkrát, tvoří-li spolu souvislý kus (na př. dolení části vazu s nožinami nebo nožiny se slabinami atd.), pokud neobsahují části hřbetu (kruponu).

(3) Do saz. pol. 328b) patří též kůže umělá (umělá kůže v deskách), která se vyrábí lepením a lisováním z drtin kožených, z drtin od postruhování nebo poltění (odpadků při úpravě koží) nebo z kožených odřezků.

(4) Kůže k výrobě mykacích povlaků, saz. čís. 329.

(5) Kůže rámová na boty (zvaná weltings), saz. pol. 344a).

(6) Pruhy z kůže na řemeny hnací nebo metací, saz. pol. 344b).

(2) Jiné kůže hovězí se projednávají podle saz. čís. 329 tehdy, váží-li celá kůže více než 3 kg; jde-li o půlky nebo čtvrtky, váží-li více než 1½ kg nebo více než ¾ kg.

(3) Podle poznámky k saz. pol. 329a) se projednává hovězí a koňská poltina (štípenka) jen od rubu, a to pouze vydělaná, dále neupravená. Tyto poltiny od rubu nemají přirozený líc, a tedy ani žádné póry po chlupech. Od poltin saz. pol. 332a) se liší — jsou-li celé — svou velikostí, jinak též tím, že jsou silnější, tužší (nejsou hebké) a že jsou obyčejně činěné tříslem.

(2) Jinak barvená kůže hovězí a koňská patří do saz. pol. 329b).

(3) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

(2) Totéž platí o kůži kozlí, kozí a kozlečí saz. čís. 331.

(2) U vydělaných koží kozlích, kozích a kozlečích (zejména byly-li vydělány kůže starších zvířat) je lícování, tvořící skupiny vlnovitě uspořádané, mnohem vyvinutější, zřetelněji rozčleněné nežli u slabší, lehčeji se trhající, nejadrné, houbovité kůže ovčí a jehněčí, u nichž ono lícování je menší a méně výrazné. U kůže silně hlazené a leštěné lze tyto zvláštnosti líce zřetelně pozorovat teprve tehdy, napneme-li kůži a dopadá-li na ni světlo se strany.

(3) Kůže upravené lze rozlišit od koží ještě neupravených saz. čís. 331 a 332 tím, že — nehledíme-li ke kožím východoindickým, do nichž byl na vrchní straně vetřen olej nebo lůj — kůže ještě neupravené mají zpravidla na líci vzhled vrásčitý, nestejnoměrný a že na straně k masu lpí na nich ještě více nebo méně části podkožního vaziva; u poltin (štípenek) jsou také ještě zpravidla viditelné na řezných plochách brázdy nože.

(4) Do saz. čís. 331 a 332 patří též kůže zatížená síranem sodným (solí Glauberovou), která pouští částečně bílou barvu, poněvadž se síran sodný sloučil s vápnem zbylým po vyloužení v síran vápenatý.

(5) Vydělaná kůže bez další úpravy se projednává podle saz. čís. 331 a 332 i v tom případě, byla-li za účelem zatížení zpracována olověným cukrem.

(6) Kůže zhruba natřená hrubou žlutou nebo červenou barvou se projednává jako barvená podle saz. čís. 333, po příp. 334.

(7) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

(2) Jako kůži rukavičkářskou k barvení lze podle poznámky k saz. čís. 335 projednávat na dovolovací list též rukavičkářskou kůži k odtučnění.

(3) Rukavičkářská kůže přistřižená na rukavice, saz. čís. 341.

(2) Jako pergamen se též projednávají ovčí holiny, jež byly zbaveny srsti, poltěny, pak čištěny vápnem, napjaty a na vzduchu usušeny a jež touto úpravou nabyly vzhledu pergamenu, a surové kůže (kůže přírodní) vyrobené podobným způsobem, hodící se přímo k zpracování na technické potřeby.

(3) Pergamen může být též barvený (limbou) nebo jinak dále upravený.

(4) Pergamenový papír, saz. čís. 291.

(2) Viz též 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

(2) Ke koženému zboží patří dále zboží z pravého pergamenu, z přírodní kůže (z koží nevydělaných, avšak zpracovaných jiným způsobem), zboží ze zvířecích šlach nebo ze zvířecích svalových žil a ze zlatotepeckých blan saz. čís. 86.

(2) To platí též o koženém zboží ostatních saz. čísel.

(2) Sedlové pokrývky, jež se skládají z vrstev různých látek, se projednávají podle látky zatížené vyšším clem.

(2) Při projednávání se nepřihlíží ke knoflíkům opředeným textiliemi, pak ke šňůrkám k zavěšení a k textilním šňůrkám vpleteným do konce bičů; naproti tomu se projednávají biče s dřevěnými bičišti opletenými, opředenými, povlečenými nebo ozdobenými zcela nebo částečně textiliemi nebo strunami ze střev podle saz. pol. 354e), po příp. f).

(3) Obyčejné biče pro vozky z obyčejných dřevěných bičišť s řemínky pouze nařezanými z kůže patří do saz. pol. 356c), po příp. 357b).

(2) Zboží saz. pol. 338c) s kováním a pod. ze stříbra podléhá puncovní kontrole; viz též úvodní vysvětlivky.

(2) Proto se projednávají podle saz. čís. 339 na př náprsní tobolky z lepenky povlečené koží, dřevěné kufry a truhly povlečené koží, voskovaným plátnem nebo hrubšími látkami desky z rotanu upravené na součásti kufrů, pokládané hrubšími látkami, láhve a flakony pevně spojené s koženými pouzdry a pod.

(3) Rovněž sem patří desky, vazby na knihy, desky na alba z lepenky, jsou-li povlečeny koží; jsou-li toliko spojeny s koží (hřbety, rohy), projednávají se podle saz. čís. 300.

(4) Voskovaným plátnem jsou všechny látky, patřící do saz. čís. 321—323 a do saz. čís. 325.

(2) Podle saz. pol. 339b) se projednává brašnářské zboží z kůže, váží-li kus bez výstroje nejméně 1 kg; vedle toho patří do b) jen brašnářské zboží s výstrojem z obecných kovů (též z niklu), ani nestříbřených, ani nezlacených, nebo s výstrojem ze železa nebo z oceli, je-li tento výstroj povlečen obecnými kovy nebo je-li poniklován. U zboží saz. pol. 339a) a b), jak bez výstroje, tak s výstrojem, nemá spojení s obyčejnými a jemnými hmotami vliv na projednání. Také nerozhoduje, jak je výstroj opracován; může tedy býti též broušen, leštěn, lakován, lisován nebo jinak opracován.

(3) Podle saz. pol. 339c) se projednává všechno zboží brašnářské spojené s velmi jemnými hmotami, ať se již vyskytují tyto velmi jemné hmoty jako výstroj (zlacené nebo stříbřené obecné kovy) anebo jako jiné spojení. Do saz. pol. 339c) patří dále všechno brašnářské zboží z kůže ve váze kusu menší než 1 kg bez výstroje, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami, poněvadž podle saz. pol. 339a) a b) se projednává — nehledí-lí se k brašnářskému zboží z voskovaného nebo z koženého plátna a z hrubších látek a k brašnářskému zboží z kůže, váží-li kus nejméně 1 kg — jen zboží s výstrojem; za výstroj se však nepovažují uzávěrky bez rámů (závěry, stiskací knoflíky a pod.).

(4) Hedvábné stehy, jimiž jsou spojeny jednotlivé kožené části, pak hedvábné šňůry určené pouze k uzavírání váčků, jež však nemají sloužit k okrase, šňůry k upevnění klíčů na brašnách a kufrech a pod zůstanou bez povšimnutí. Naproti tomu se pokládají okrasné stehy a výšivky z hedvábí za spojem s velmi jemnými hmotami.

(5) Vyskytují-li se velmi jemné hmoty jako podšívky nebo povlaky vnitřní strany nebo vnitřních oddílů (přihrádek), přihlíží se k nim a zboží se projedná podle saz. pol. 339c).

(6) Ruční kufry vypravené vložkami a toaletními předměty se projednávají podle povahy oddělitelných částí.

(7) Alba, kalendáře, zápisníky atd. v kožených vazbách, saz. čís. 300.

(2) Sem patří kůže vykrojená a všechny výkroje a pruhy z kůže, jež byly zpracovány tmelením, vřezáním nebo vyřezáním ozdob, dírkováním, prošíváním, šitím a pod. (vyjma přikrojené pruhy k výrobě řemenů, po případě hnacích řemenů, patřící do saz. pol. 338a) nebo do saz. pol. 344b), pak vyjma rámovou kůži na boty [weltings] saz. pol 344a) a vyjma šicí řemeny přikrojené do špičky saz. pol. 344d)). Viz 7. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328 až 337.

(2) Rovněž sem patří šaty z kůže (též s výšivkami, ozdobami nebo nášivkami z textilií nebo jimi podšité, vyjma kožené šaty podšité zcela textiliemi, které lze nosit na obě strany, t. zv. šaty oboustranné, jež se projednávají podle saz. čís. 274), pak hračky z kůže nebo povlečené koží či kožešinou.

(2) Kožené šle, jejichž líc je zcela z textilií nebo je utvořen nalepením nebo našitím textilních pruhů, se neprojednávají jako zboží kožené, nýbrž patří do saz. čís. 274.

(3) Pokrývky, jež se skládají z vrstev různých látek, se projednávají podle látky podrobené vyššímu clu.

(4) Z celkové váhy plněných peřin, žíněnek, polštářů a pod. s koženými povlaky se projednávají dvě třetiny podle povahy výplně, jedna třetina podle saz. čís. 342.

(5) Klobouky z kůže (též přilby pro vojsko, hasiče atd.), saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269; páskové míry v kožených pouzdrech, viz 2. a 4. vysvětlivku k saz. čís. 577.

(2) O hedvábných stezích platí ustanovení obsažené v 5. vysvětlivce k saz. čís. 339.

(2) Rámová kůže na boty (zvaná weltings), t. j. úzké (většinou asi 1 cm široké), nebarvené a barvené kožené řemeny, navzájem stmelené, jež přicházejí do obchodu v kotoučích a jichž se používá při výrobě obuvi jako podešvového rámu ke spojení svršku s podešví; kůže sedlová, přikrojená na sedla jízdních kol, avšak nešitá, neprošívaná, ani jinak dále neupravená (tato kůže dále upravená patří rovněž jako hotová sedla k jízdním kolům do saz. čís. 338); špalky ze surové kůže, t. j. válcovité špalky zhotovené nalepením kotoučů ze surové kůže na sebe, dále nezpracované. Jsou-li špalky ze surové kůže dále upraveny na ozubená kola nebo na jiné technické potřeby, projednávají se podle saz. pol. 344d).

(2) Sazbou stanovenou pro hnací řemeny se projednávají také délky na hnací řemeny, t. j. pruhy z kůže na hnací řemeny k tomuto účelu pouze přikrojené.

(3) Podle saz. pol. 344b) se projednávají též pruhy na řemínky šicí, na řemeny metací a na řemínky k rozdělovači rouna.

(4) Sem patří též řemeny metací (bicí), t. j. řemeny ze silně maštěné kůže pro tkalcovské stavy (k metání tkalcovských člunků).

(5) Řemínky šicí jsou řezané, tenké (zpravidla nejsou silnější než 5 mm) a úzké (zpravidla nejsou širší než 20 mm) proužky kůže k šití hnacích řemenů, které někdy po 50 až 60 kusech na jednom konci ještě spolu souvisejí, na druhém konci jsou přišpičatělé a na této špičce zvláštní úpravou ztužené. Tyto šicí řemínky patří do saz. pol. 344d).

(6) O rozlišování kůže vyčiněné tříslem od kůže vyčiněné tukem nebo minerální solí viz 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

(2) Do saz. pol. 344d) patří dále na př. kožené špalky k brzdám pro osobní vozy a pod., blány zlatotepecké, pro zlatotepce již upravené, zlatotepecké formy z blan zlatotepeckých přikrojených do tvaru čtyřúhelníku, broušených a spojených v balíčky, nebo zlatotepecké formy z pergamenu; válkové pásy (užívané v přádelnách vlny na válkách k rozdělování rouna na přást); pruhy a listy na tkalcovská pudítka a listy na povlečení volantů (zachycovacích válců); hnací řemeny (vyjma hnací řemeny patřící do b) a vyjma hnací šňůry), na př. hnací řemeny pravoúhlého průřezu, avšak malých rozměrů, nehodících se k strojovému upotřebení, pak hnací řemeny průřezu lichoběžníkového, sešité z několika vrstev, pro motocykly a pod.; hadice z vydělané kůže, ze surové kůže, pak z koží se srstí spojených s koží vydělanou, dále hadice saz. pol. 219c) povlečené koží (měchy ze surových, vůbec neopracovaných zvířecích koží, jakých se užívá k dopravě vína neb oleje v některých zemích, se projednávají jako surové kůže saz. čís. 83); válce (válce tiskařské pro knihtiskaře nebo litografy atd.) ze dřeva, povlečené koží; povlaky na válce z kůže, též spojené s hrubými, surovými lněnými tkaninami a různé jiné.

(2) Za obyčejné kožešiny saz. pol. 345a) a 346a) se pokládají: kůže ovčí, jehněčí a kůže zmetků nebo spratků (také kůže ovcí tibetských), vyjma již barvené nebo jinak hotově upravené kůže astrachánské, karakulské, bucharské, drajblové, krymské, moskevské, ukrajinské, perské, širazské, širokoocasé, poloperské a kůže zmetků těchto druhů; kůže jihoamerického bobra bahenního (řekomyš, nutrie), kůže buvolí, desmana (bisam ruský či stříbrný), kůže drapoše hrabavého (wombat), kůže gazelí (též antilopí), kůže guanaková (druh peruánské lamy), kůže hovězí, hyení, jelení, jezevčí, též pahmi (kůže jezevce čínského), kůže kamzičí, klokaní (kanguroo, australská zvířata vačnatá a svišťová), kůže kočičí (koček domácích i divokých), kůže koňská, kozí (kozy angorské, tibetské, arabské, t. zv. hobejda atd.), kůže králičí, křeččí, krtčí, krysí, liščí (vyjma kůže lišek křížových, černých, stříbrných, modrých, bílých), kůže lišky mořské (obyčejné lišky japonské), kůže medvědí (medvěda šedého, hnědého a černého), kůže mufloní (korsické ovce), kůže mývala (šupa), kůže australského hlodavce „nativcats“, kůže ondatry (bobříka pižmového, bisam severní a jižní), kůže opičí, oslí, pešanik (psouna ryšavého), kůže plcha zahradního a sysla obecného (syslíka) a plcha i sysla chilského, kůže psí, slinky (kůže jehněte severočínské ovce), kůže sobí, kůže mláděte soba evropského (pijik), kůže srnčí, sviští (marmot, bobak), kůže šakalí, telecí, kůže tchoře evropského, tuleně obecného (kůže se srstí jistého druhu tuleňů se řídkými štětinatými chlupy), kůže mláděte tuleně gronského (white-coats), kůže vačice (opossum), kůže valaby (klokana), kůže vepřová, veverčí (deňky sibiřské [burunduk], veverky sibiřské či šedé [popelky], poletuchy [molendy] a j.), kůže viskáčí (polozajíce), vlčí a zaječí.

(2) Jako jemné kožešiny saz. pol. 345b) a 346b) se tudíž projednávají na př.: kůže bobří (bobra kanadského), kůže cibetky, činčily (písťuchy) pravé i vlnaté, činčilony (lagidium, hlodavec podobný činčile, žijící v Peru a Bolivii), genetky (španělské plíživé kočky), hranostaje (hermelin, solongois), irbise, kůže jaguára, kůže kolínského (druh kuny v ruské Asii, podobný tchoři), kůže kuny (lesní, skalní atd.), lasičky, kůže levhartí (též leopardi, pantheří, pardálí), lví, kůže lišek ušlechtilých (lišky křížové, černé, stříbrné, modré a bílé), kůže medvěda ledního, kůže norčí (minka, vydry bahenní), kůže ocelota, onzy (severoasijské světle šedé odrůdy levharta s dlouhou srstí), kůže pervicky (tchoře tygrovitého), rosomákové, rysí, kůže koček rysovitých, kůže sealskinové (tulení s měkkou lesklou srstí), skunkové (smraďocha), sobolí, tchoře virginského (kuny rybářské), tygří, kůže koček tygrovitých, kůže vydří, kůže vydry mořské (bobra kamčatského) a mnohé jiné.

(3) K jemným kožešinám patří dále již obarvené nebo jinak úplně upravené kůže astrachánské, karakulské, bucharské, drajblové, krymské, moskevské, ukrajinské, perské, širazské, širokoocasé, poloperské a kůže zmetků těchto druhů; tyto kůže promnuté otrubami atd., i když jen za účelem konservačním, patří-li podle ustanovení 3. odstavce 1. vysvětlivky k saz. čís. 345 do tohoto saz. čísla, se projednávají podle saz. pol. 345a).

(4) Kůže zmetků a jehňat jmenovaných ovcí barvené nebo jinak hotově upravené se nazývají: brajtšvanc, persián a polopersián. Brajtšvanc a persián jsou kůže zmetků a jehňat ovce karakulské, provenience uzbekistanské a afganistanské, též jihoafrické. Polopersián jsou kůže zmetků a jehňat ovce širazské, astrachánské, syrské, perské (iranské), iracké, besarabské a několika dalších druhů ruské ovce širokoocasé. Polopersiány se nazývají na př. metis, širaz, krymer, syrský solený, astrachán, drajbl, merluška.

(5) Kaljaky (galyak, goljax) jsou kůže zmetků s hladkou nízkou srstí bez moaré nebo s jemnou moaré kresbou. Označují se často jménem podobné kožešiny, jako kalyakbrajtšvanc, kalyakastrachán a pod.

(2) Napodobeniny se provádějí nejčastěji na kůži králičí, jehněčí a ovčí Na králičí kůži je na př. t. zv. seal (imitace sealskinu) a bibret (imitace bobroviny). Kůže jehněčí a ovčí (barvené i nebarvené) sestřižením získávají určité kresbovitosti a tím napodobují jemné kůže ovčí a jehněčí, na př. buenosbrajtšvanc (kůže jihoamerické ovce) napodobuje ovci karakulskou. Tak zvané nutriety a panofix jsou sestřižené kůže obyčejných ovcí nebo jehňat napodobující nutrii nebo bobra.

(2) Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.

(2) Vyspravení natržených míst šitím se nepokládá u koží upravených za konfekci.

(3) Kožešiny upravené se liší od surových koží saz. čís. 83 tím, že surové kůže jsou na straně k masu buď surové, nebo pouze natřené vápenným mlékem, roztokem kamence nebo soli a pak usušené, čímž se staly neohebnými a rohovitými (viz 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 83), kdežto kožešiny upravené jsou na straně k masu zpracované, t. j. vyčiněné a proto vláčné. Kožešiny a kůže se srstí, jež byly promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd., i když jen za účelem konservačním, se považují za upravené kožešiny jen tehdy, když byly již na straně k masu odstraněny části podkožního vaziva a svalstva nebo jsou-li uvedené kožešiny vláčné, byť až po promnutí, třebaže nejsou na straně k masu ještě odstraněny části podkožního vaziva a svalstva.

(4) Od vydělané kůže (usně) se kožešina liší již tím, že useň je zpravidla zbavena srsti. Obyčejné kůže se srstí (hověziny, teletiny atd.), vydělané na straně k masu a apretované na kůži svrškovou (viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337), se projednávají ovšem také jako usně; rozeznávají se však od kožešin podle vyčinění anebo zpracování na straně k masu na způsob usní (maštění, černění, barvení).

(2) Všechny kusy kožešin, pytle z kožešin a nepodšité kožešinové tabule, sešité z jemných kožešin, se projednávají podle saz. čís. 346, rovněž tak jako všechno zboží kožešnické, přizpůsobené nebo přikrojené pro určitý účel, bez zřetele na to, je-li zhotoveno z kožešin obyčejných nebo jemných nebo je-li zhotoveno šitím nebo bez šití. Pokrývky z koží srnčích, kozích a ovčích, vykrojené pouze z jednoho kusu nebo sešité z několika kusů, též barvené nebo potištěné, pokud však nejsou podšity nebo jinakými přídavky vypraveny, patří ke kožešinám nekonfekcionovaným saz. čís. 345 bez ohledu na to, lze-li jich upotřebiti jako předložek k lůžkům a pod.

(2) Ohony kožešinové barvené nebo ohony kožešinové se špičkou jiné barvy, pocházející většinou ze zvířete jiného druhu, konečně ohony kožešinové zhotovené sešitím kožešinových pruhů, se projednávají podle saz. čís. 345.

(3) Ohony kožešinové, jež seřazením na šňůrách nabyly povahy metrového zboží, nebo ohony, které tím byly upraveny k přímému upotřebení jako boa, se projednávají jako hotová boa podle saz. čís. 346.

(2) O tom, které kůže patří mezi obyčejné a které mezi jemné, viz 2., 3. a 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

(2) Takové šatstvo z obyčejných kožešin spojené se zbožím textilním (na př. jím povlečené, podšité nebo obsazené) se vždy projednává podle saz. čís. 274; rovněž tak se projednávají dámské šaty a zboží výstrojné z kožešin obyčejných nebo jemných nebo s takovými kožešinami, spojené s hedvábným zbožím saz. třídy XXV, s výšivkami, se síťovitými látkami tylovými a na způsob tylu zhotovenými, s krajkami z textilních látek saz. tříd XXII—XXIV a s vlněnými šály; šatstvo z jemných kožešin spojené s jinými textilními látkami než hedvábnými a nahoře uvedenými patří však do saz. pol. 346b). U šatů pánských a jiných šitých předmětů z jemných kožešin nebo s jemnými kožešinami se nepřihlíží ke spojení s hedvábím a takové šaty se projednávají podle saz. pol. 346b), netvoří-li hedvábí hlavní součást.

(3) Obyčejné, pro upotřebení nutné přídavky z textilií a z jiného materiálu zůstávají při projednávání konfekcionovaných kožešin bez povšimnutí, jako na př. lemování knoflíkových dírek, knoflíky, kličky, háčky, stahovací šňůry, řetízky, přezky; též kaučukové a kožené součásti u střevíců z kožešiny atd.

(4) Tato ustanovení platí též pro obuv z kožešiny spojenou s textiliemi, též s kůží nebo s kaučukem.

(2) Klobouky a čepice, obsazené, obroubené atd. kožešinami, jež nemají povahu kožešnického zboží, patří k ozdobným kloboukům saz. čís. 269.

(2) O švech vzniklých vyspravením a o sešitých pokrývkách viz také 1 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 345.

(2) Stejně se projednávají umělé kožešiny ze srsti nalepené na tkaninách.

(3) O tom, které kůže patří k obyčejným a které k jemným, viz 2., 3. a 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

(4) Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.

(5) Zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské z koží se srstí, saz. čís. 338 a 339.

(6) Hračky povlečené kožešinou, saz. čís. 342.

(2) Za dřevěné zboží mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné se pokládá též dřevěné zboží hněděné, hrubě pomalované, jakož i zakouřené, napuštěné (impregnované) nebo jinak chemicky připravované. Naopak dřevěné zboží, jež bylo potřeno olejem, voskem, olověným klejtem, tukem, stearinem nebo podobnými látkami nebo opatřeno nátěrem dehtovým, je třeba projednávat jako surové.

(3) Zboží z dříví pařeného (t. j. konservovaného působením vodní páry ve zvláštních pařácích) se projednává jako dřevěné zboží mořené. Jestliže však zboží bylo pařeno pouze za tím účelem, aby se dalo ohýbat, jak je tomu u dřeveného zboží ohýbaného, nepřihlíží se při zařaďování k tomuto paření.

(4) Barevné písmo, jež se omezuje na označení firmy, tovární značky a pod., nemá vliv na zařadění zboží.

(5) Leštěné zboží dřevěné má zrcadlovitý lesk, vytvořený nanášením pokostovité hmoty (politury).

(6) Hněděné dřevo je dřevo, které bylo mořeno dřevným octem a potom usušeno; zakouřené dřevo nabylo působením kouře nebo čpavku téměř stejnoměrného hnědého zabarveni. Hnědé dřevo, t. j. dřevo promořené chemikáliemi v parní lázni, patří sem rovněž.

(2) Jemně malované zboží dřevěné je nejen zboží ručně malované, nýbrž i ono, na něž byly obtisky, patronami atd. naneseny ornamenty, květiny, krajiny, figury a pod.

(2) Zbožím hoblovaným rozumíme jak zboží, jež bylo obyčejným hoblíkem hladce opracováno, tak i zboží, jež bylo článkovaným hoblíkem nebo frézovacím strojem článkováno (profilováno) nebo též žlábkováno (rýhováno, kannelováno), je-li průřez jednoduchý, všude stejný, bez jakýchkoliv ornamentů nebo ozdob (podoby perel, vajec, růžic a pod.).

(3) Zhruba osoustruhované je zboží pouze zhruba na soustruhu opracované, jehož povrch jeví ještě stopy tohoto opracování, a je tedy více méně drsný, na rozdíl od přesně provedeného, jemně soustruhovaného zboží s hladkým povrchem, ke kterému patří též zboží jen pečlivě soustružené.

(4) Zhruba vyřezávané zboží má ornamenty (arabesky, růžice atd.) provedené primitivně ručním vyřezáváním, kdežto vytlačené nebo vykroužené ornamenty — zvláště vytlačené napodobeniny jemné práce řezbářské — jsou provedeny mnohem jemněji, pravidelněji a přesněji.

(5) Dyhovaným zbožím rozumíme všecko dřevěné zboží, též prkna a lišty, na jejichž povrchu je naklížena dřevěná vrstva na způsob dýhy. Tato vrstva nemusí být jen z dyh saz. čís. 351.

(6) Kroužením se rozumí vytváření ornamentů na způsob dřevořezby vykružovadlem, které pracuje kroužícími, různě profilovanými noži.

(7) Zboží jemně prolamované má prolamované ornamentální okrasy, jež byly zhotoveny lupenkou nebo řezbářským nářadím. Vzory vytvořené pouze prorážením dírek (na př. u sedadlových desek) nelze pokládat za jemně prolamovanou práci.

(8) Vyřezávané zboží je zboží s umělecky provedenými řezbami (arabeskami, květinami, ovocem, figurami a podobnými plastickými ozdobami a skulpturami).

(2) Vykládané zboží, u něhož bylo užito slonoviny, perleti, želvoviny, polodrahokamů, obecných kovů zlacených nebo stříbřených pravým zlatem nebo stříbrem, se projednává jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami. Toto zboží vykládané drahými kovy, saz. čís. 367, po případě saz. třída XLIII.

(2) Do saz. čís. 347 patří tedy šindele opatřené drážkou, vrtané hlavy kol, hoblované plotní kůly, hoblovaná dřeva na pažby pušek atd Sem patří též dřevěné desky silnější než 3 mm, které byly buď vyrobeny nožem loupačky, pracujícím jako hoblík, i když byly uhlazeny horkými válci, nebo jež byly nařezány řezačkou na dyhy; dále sem náležejí desky vyrobené pouze lisováním z umělého dřeva (xylolitu, sciffarinu, dřevěné pasty a pod.). Umělé dřevo se vyrábí z pilin (též dřevěné moučky) pryskyřičnatých dřev, jež byly jemně na prášek rozemlety, pak smíšeny s rozličnými rostlinnými a nerostnými látkami a pojidly a stlačeny silným tlakem. Umělé dřevo má vzhled přírodního dřeva a dá se také stejně zpracovat.

(3) Dříví užitkové a řezivo, opracované jinak než jak shora uvedeno, na př. zhruba osoustruhované (na soustruhu hrubě opracované, sklížené (prkna ze sklížených prkének a pod.), též pouze mořené, barvené atd., se projednává podle saz. čís. 356 nebo 357.

(2) Obručové dříví neštípané, též ohýbané v kotoučích, saz. čís. 134.

(3) Do saz. čís. 347 patří též štěpiny obuvnické a řešetářské a čisticí hobliny.

(2) Podle saz. pol. 351b) se projednávají též dýhy na jedné nebo obou stranách papírem nebo tkaninou polepené nebo povlečené, ať jsou surové či mořené, barvené atd.; nepřihlíží se však k papírovým proužkům, jež jsou nalepeny na hranách dyh, aby se dýhy neštípaly, nebo jimiž jsou přelepena poškozená místa.

(3) Dýhy z korku, saz. čís. 366.

(2) Lišty spojené s jinými hmotami se projednávají podle saz. čís. 356—360 nebo podle saz. pol. 362b).

(3) O dýhovaných dřevěných lištách viz 5. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.

(2) U lišt saz. pol. 352a)4 se nepřihlíží ke spojení s koží nebo obyčejnými hmotami; jsou-li spojeny s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo jsou-li povlečené, projednávají se podle saz. čís. 359, 360, nebo podle saz. pol. 362b).

(2) U těchto lišt se nepřihlíží ke spojení s koží nebo obyčejnými hmotami; jsou-li spojeny s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo jsou-li povlečené, projednávají se podle saz. čís. 359, 360, nebo podle saz. pol. 362b).

(2) Přírodní hole, pouze zbavené kůry (neoškrábané) nebo pouze nařezané na délku hole, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 136.

(2) O kování na konci hole a o spojení platí ustanoveni 2. vysvětlivky.

(2) Hole vykládané (vyjma takové, jež patří do saz. pol. 354e) a f)), saz. čís. 360.

(2) Podle saz. pol. 354e) se projednávají hole úplně nebo částečně opletené, opředené nebo povlečené předivy nebo textiliemi — nepatří-li ke hmotám velmi jemným — jakož i střevovými strunami, i když jsou spojeny s jinými obyčejnými nebo jemnými hmotami (viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 338).

(3) Hole spojené s velmi jemnými hmotami patří do saz. pol. 354f).

(4) Rukojeti nebo knoflíky pouze opletené nebo opředené, potom destičky, kroužky, růžice a podobné nepatrné ozdoby z jemných nebo velmi jemných hmot nutno posuzovat podle ustanovení § 7 prováděcího nařízení k celnímu zákonu. Hole saz. pol. 354a) a b) spojené s takovými ozdobami z obyčejných hmot patří do saz. pol. 354c).

(5) Hole s knoflíky, destičkami, kroužky, kováním a pod z drahých kovů, saz. čís. 367.

(2) Hračky z košikářského pletiva, saz. pol. 282b), z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. pol. 361a), korkové, saz. čís. 366.

(2) Podle tohoto saz. čísla se projednávají též součástky hraček, kterých nelze jinak upotřebit, na př. části loutek (ruce, nohy, hlavy), kolečka ke kočárkům pro loutky, stavebnicové kostky a hranoly, kotoučky opatřené vytlačenými nebo nalepenými čísly pro číselné hry a pod. Neprojednávají se však jako hračky, nýbrž podle své jinaké povahy: součástky, jako na př. surové, pouze pilou řezané dřevěné kostky, ze kterých se teprve zhotoví nalepením obrázků t. zv. dětské obrázkové hry; zhruba osoustruhované, surové dřevěné kotoučky k číselným hrám, které nemají dosud vytlačená nebo nalepená čísla; kolečka, která mohou být vzhledem k své konstrukci a rozměrům upotřebena nejen u kočárků pro loutky, nýbrž i u jiných vozíků (dětských kočárků a pod.), dále malý dřevěný nábytek, který se hodí jako nábytek pro děti, na př. židličky, stolečky, lavičky atd.

(2) Tyto hračky spojené s jinými hmotami, saz. pol. 355b)—d). Při tom je třeba dbát toho, že hračky spojené s jinými hmotami nesmějí být nikdy projednávány podle saz. pol. 355a), i když toto spojení je nepatrné (na př. šňůrky spojující jednotlivé součástky hraček).

(2) Hračky vykládané (vyjma patřící do saz. pol. 355d)), saz. čís. 360.

(2) Jak se projednávají hračky, viz též úvodní vysvětlivky.

(2) Zboží dřevěné výslovně nejmenované, spojené s velmi jemnými hmotami, se projednává podle saz. pol. 362b).

(3) Pouze u zboží saz. čís. 356 a 357 se rozlišuje dřevo podle druhu na měkké a tvrdé, obyčejné a jemné.

(4) O zařaďování dřevěného zboží podle stupně opracování viz 2.—5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV.

(2) Větší kusy domácího zařízeni a nářadí a podobné předměty, jakož i jejich součásti předběžně připravené, na př. kulečníky, křesla (klubovky, operační křesla, pojízdná křesla a lenošky, vyjma samočinné lenošky pojízdné pro nemocné s pohonem ručním nebo nožním saz. čís. 550), lavice, nosítka, pohovky (i otomany a gauče), postele (též polní lůžka), sedadlová prkénka, skříně, stoličky (podnožky, bidetové atd.), stoly (též šicí, hrací, výplatní atd.), španělské stěny (zástěny ke kamnům, postelím a pod.), věšáky na šaty, židle (i polní).

(3) Dětský nábytek, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 355.

(4) Za součástky nábytkové se považují jen takové předběžně připravené součástky, jichž zřejmě nelze upotřebit k ničemu jinému než k sestavení nábytku, na př. sedadla, nohy a kostry k židlím a stolům, zásuvky ke stolům a skříním; též rotanové hole k sestavování stolních koster, jež jsou již opatřeny potřebnými vývrty, šrouby, zářezy a plechovými závěsy.

(5) Podle saz čís. 356—360 se projednává též proutěný nábytek, jestliže u něho převládá dřevo i na líci a košíkářská práce je pouze vedlejší; naopak proutěný nábytek, u něhož převládá na líci pletivo, se projednává podle saz. čís. 282. Takový je zejména proutěný nábytek, u kterého dřevo pouze vyztužuje kostru (zejména nohy), na př. zahradní nábytek, pobřežní koše a pod. (viz vysvětlivky k saz. čís. 282).

(6) Při zařaďování nábytku se nepřihlíží k popruhům a motouzům připevněným na nábytek, k polštářům na jehly a špendlíky pevně spojeným se šicími stoly, k textilním podložkám shrnovacích příklopů a k podobným nepodstatným přídavkům.

(2) Sem patří též zboží saz. čís. 347, jestliže bylo některým z uvedených způsobů více opracováno, než je u jmenovaného saz. čísla přípustno (viz 1. a 5. vysvětlivku k saz. čís. 347).

(2) O rozlišování dříví na tvrdé a měkké viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 134.

(3) Umělé dřevo (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 347) se klade při zařaďování na roveň obyčejnému tvrdému dřevu.

(2) Dyhované zboží dřevěné (viz 5. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV) se projednává vždy podle podpoložek a)2, b)2 a c)2.

(2) Sem patří i dřevěné sudy, též rozložené (viz vysvětlivky k saz. čís. 134 a 347).

(3) Resonanční desky a klávesnicová dřívka, viz saz. čís. 583.

(2) Podle saz. pol. 356c) se projednává surové zboží tohoto saz. čísla, je-li spojeno s koží nebo obyčejnými hmotami, pak zboží mořené, barvené atd., a to jak bez spojení, tak i okované atd. spojené s koží nebo obyčejnými hmotami. Přípustné spojení s koží nesmí mít povahu povlaku; je-li tomu tak, projednává se takové zboží podle saz. čís. 360.

(3) O tom, jak se projednává zboží z pařeného dříví, viz 3. odstavec 2. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.

(2) Řezaná bezová duše (pro hodináře) se vyclívá podle saz. pol. 356a)1.

(2) Za vycpané zboží bez povlaku se považuje vycpaný nábytek, vycpané figury (panáci, loutky s pohyblivými údy do výkladních skříní a jako modely pro malíře), stojany na zkoušení šatů vycpané na způsob trupů a podobné vycpané předměty, mající povlak obyčejně z hrubých surových látek, které jen přidržují vycpávky a netvoří výzdobu. Vycpané předměty s povlakem z kůže, koženého plátna, voskovaného plátna nebo textilií všech druhů, který není u saz. čís. 358 přípustný, se projednávají podle saz. čís. 360.

(2) Veškeré zboží saz. čís. 358 může být též spojeno s koží (nikoli však na způsob povlaku) a s obyčejnými hmotami; je-li spojeno s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo opatřeno povlaky, projednává se podle saz. čís. 359, 360 nebo saz. pol. 362b).

(2) Zboží saz. čís. 359 s povlaky, nebo je-li spojeno s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 360, po případě saz. pol. 362b).

(2) Za zboží povlečené se nepovažuje, nýbrž se projednává jako dřevěné zboží spojené s příslušnými hmotami: zboží opatřené pouze z technických důvodů povlakem, jenž netvoří výzdobu předmětu (na př. formy na klobouky povlečené plstí a pod ), nebo zboží s povlakem, který jen pokrývá dno nebo vnitřek a není vycpán (na př. vysušovače inkoustu mající mezi dřevem a pijavým papírem nalepený plstěný pruh, pouzdra na nástroje a zásuvky atd., uvnitř povlečené), pak zboží polepené shora jmenovanými hmotami pouze částečně (též na líci), nemá-li toto polepení povahy povlaku.

(3) Dřevěné zboží, které má kromě povlaku ještě další výpravu textiliemi patřícími k velmi jemným hmotám, se projednává podle saz. pol. 362b) (na př. panáci s povlakem z textilií, jejichž prsa jsou vyzdobena dalším povlakem z hedvábného aksamitu a pod.), právě tak jako dřevěné zboží spojené s jinými (dalšími) velmi jemnými hmotami.

(4) K dřevěnému zboží povlečenému saz. čís. 360 patří tedy na příklad: kulečníky (též dovážené rozloženě ve více nákladových kusech, jakož i mantinelové pásky, kulečníkové hrany, mantinely), lenošky, polní židle, podnožky, pohovky, hrací stolky, španělské stěny (zástěny ke kamnům a pod.) povlečené textiliemi atd.; sítě do oken proti mouchám (na dřevěných rámech); skříně se záclonami, pouzdra na housle a na jiné nástroje, vně povlečená koží, voskovaným plátnem, plátnem knihařským nebo textiliemi nebo uvnitř vyčalouněná a vyložená; vozíky pro nemocné (ruční vozíky nebo pojízdná křesla) s prací čalounickou a povlečené; židle do parních lázní s výplněmi z koženého plátna, s připnutými vložkami z textilních látek atd.; dětské ochranné rámy (baby boxes, zahrádky), na hranách vyčalouněné a povlečené.

(5) Jako povlečené zboží saz. čís. 360 se projednávají též stany a přístřeší na způsob stanů, jakož i veliké deštníky z tkanin s kostrami, tyčemi atd. ze dřeva nebo obyčejného rotanu, dále polštáře pod nohy a polštářky na jehly nebo špendlíky z textilii, jsou-li plněny olovem, pískem, kameny a podobnými těžkými hmotami; zato se však při projednávání nepřihlíží k polštářkům pevně spojeným se šicími stoly.

(2) O projednávání knoflíků viz 6. vysvětlivku.

(3) Galanterní zboží, např. skřínky nebo košíčky z ovocných jader, ozdobné knoflíky, perlové náhrdelníky a podobné ozdoby z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. čís. 362.

(4) Zboží saz. pol. 361a) spojené s jemnými hmotami patří do saz. pol. 361b)2, spojené s velmi jemnými hmotami do saz. pol. 361d).

(5) Klobouky z choroše (hubky), saz. pol. 267 c) a saz. čís 268 a 269.

(2) Rohová (nepravá) kostice se rozpozná od pravé podle toho, že pravá kostice se dá následkem své vláknité stavby velmi snadno rovnoběžně s podélnou osou štípat na tenké proužky, kdežto rohová (nepravá) kostice nikoli.

(3) Umělá kostice z obyčejného rotanu (valosin), saz. čís. 279.

(2) Podle saz. pol. 361b)2 se projednávají též pletiva, tkaniny a jiné zboží z pravé kostice (hole, deštníkové a slunečníkové kostry a pod.), vyjímaje klobouky z kostice (saz. čís. 267 až 269) a kosticové štětiny (náhražka štětin z kosticových odpadků, 1. poznámka za saz. čís. 361).

(3) Tyčinky řezané (též mořené, barvené, hlazené), avšak jinak dále neopracované, z pravé kostice, nejméně 50 cm dlouhé nebo 1˙5 mm silné, jakož i stará opotřebovaná napinadla deštníková z kostice, 1. poznámka za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 361).

(2) Na projednávání knoflíků nemají vliv ani knoflíková ouška i s přidělanými — nezlacenými, nestříbřenými — kovovými destičkami, ani podložky z příze nebo látek, jestliže tyto podložky nepřesahují na líc knoflíků; je-li tomu tak, nebo jsou-li kovové destičky zlaceny nebo stříbřeny, nebo jsou-li knoflíky jinak spojeny s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, projednávají se podle saz. pol. 361b)2 nebo 361d). Rohové knoflíky s perleťovým leskem nejsou vyloučeny z projednávání podle saz. pol. 361b)2 (viz 13. vysvětlivku k saz. čís. 361).

(3) Podložky z lepenky a papíru, na nichž jsou knoflíky z rohu, rohové hmoty nebo kosti, jakož i knoflíky z kamenáčů, arekových ořechů a pod. našity nebo jinak upevněny, patří do vyclívané čisté váhy zboží. Lepenkové krabice (kartony), i s našitým vzorkem knoflíku, do nichž jsou knoflíky nebo podložky s přistehovanými knoflíky vloženy, se projednávají podle ustanovení §§ 179 a 194 prov. nař. k c. z.

(4) Ozdobné knoflíky, jakož i knoflíky z jiných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (než z rohu, rohové hmoty nebo kosti), na př. z lastur, jež nepatří k perleti, se projednávají podle saz. pol. 361b)2.

(5) Ozdobné knoflíky z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. čís. 362.

(2) Desky a kusy z kosti, z rohu nebo z lasturových skořepin, mořené, barvené, hlazené nebo leštěné, dále však neopracované, jakož i kusy z těchto látek upravené k dalšímu zpracování, 1. poznámka za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 361 a všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI).

(3) Desky s odlisovanými vzorky nebo jinak dále opracované, saz pol. 361b)2.

(4) Náhražky štětin z brků, odpadků rohu (rohové štětiny) a podobných živočišných surovin soustružnických a řezbářských, dále dýhy z kosti, rohu nebo rohové hmoty, 1. poznámka za saz. čís. 361.

(2) Toto zboží spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 361d).

(2) Zboží z obsidiánu (porfyru), saz. čís. 572.

(2) Filmy patřící do saz. pol. 361c) jsou průhledné lístky nebo pruhy, obyčejně celuloidové, pokryté fotografickou emulsí. Patří sem jak neosvětlené, tak i osvětlené, nevyvolané nebo vyvolané jako negativ či positiv Jsou to buď ploché lístky rozměrů fotografických desek nebo svitky, které se k použití vkládají do zvláštních kaset nebo jsou navinuty na cívkách Patří proto do saz. pol. 361c) i filmy kinematografické, jednak obyčejné 35 mm široké, po obou stranách perforované (mimo neosvětlené, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c)), jednak t. zv. úzké, t. j. široké 16, 9˙5 nebo 8 mm a perforované po jedné nebo po obou stranách, nebo uprostřed mezi obrázky

(3) Za neosvětlené filmy kinematografické, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c), se považují pásy obyčejně z celuloidu, někdy též z cellitu (t. zv. nehořlavé — non flamm), 35 mm široké, na okrajích perforované, opatřené citlivou vrstvou fotografickou. Jsou navinuty obyčejně po 300 m buď na malém dřevěném válečku průměru 24 mm, nebo na kovovém prstenci průměru 50 mm a zabaleny v červeném a černém neprůhledném papíře nebo do silného staniolu a dvou vrstev neprůhledného černého papíru, načež jsou uloženy do nízké kotoučovité krabice z plechu a na spáře oblepeny gumovanou páskou. Nyní se k projekci v kinech používá též filmu 16 mm širokého, který bývá perforován po obou stranách, má délku nejméně 100 m (nejčastěji 300 m) a bývá svinutý v kotouč a taktéž balený v plechových krabicích světlotěsně uzavřených; projednává se rovněž podle 1. poznámky k saz. pol. 361c).

(4) Polotovary předmětů patřících do saz. pol. 361c), upravené k dalšímu zpracování, se projednávají podle 2. poznámky k saz. pol. 361c), na př. hrubě opracovaná držadla k holím, polotovary (tvaru hruškovitého nebo špalíčkovitého) kulečníkových koulí, zhruba lisované kotoučky knoflíkové, dírkované listy celuloidové na toaletní potřeby, pro akumulátory a pod., hrubé, neopracované výlisky krabiček, pouzder a jiných věcí z cellonu, se švy od lisování, neopracované odlitky na střenky k nožům a příborům, spirálovité trubky, z nichž se příčným řezem hotoví kroužky na ubrousky atd., a jiné kusy mající přibližně tvar předmětu, který z nich má být vyroben dalším opracováním (broušením, hlazením, pilováním, soustruhováním, vrtáním atd.)

(2) Napodobeniny jantaru se zhotovují obyčejně z celuloidu nebo ze směsi pryskyřice kopálové a jiných pryskyřic roztavených s terpentinem a kafrem; napodobeniny jantaru ze skla se neprojednávají podle tohoto saz. čísla, nýbrž jako skleněné zboží saz. třídy XXXV.

(3) Gagat se napodobuje uhlím kanelovým (druh přírodního uhlí, které má lom lasturový, třpytivý, voskově lesklý a aksamitově smolně černý) nebo smolou z černouhelného dehtu; napodobeniny gagatu z kaučuku (tvrdé gumy), rohu, kosti nebo skla se neprojednávají podle saz. pol. 361d), nýbrž jako zboží ze jmenovaných hmot.

(2) Napodobeniny jmenovaných hmot se vyrábějí zejména takto:

(3) Napodobenina slonoviny se vyrábí z celuloidu, galalitu a pod.; z klihu působením octanu hlinitého; ze směsi kaučuku s fosforečnanem vápenatým a uhličitanem zinečnatým; ze směsi bramborového škrobu s kysličníkem zinečnatým, jež byla rozdělána roztokem chloridu zinečnatého a kyselinou solnou. Napodobeniny slonoviny z kosti se neprojednávají podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.

(4) Napodobenina perleti z jiných mušlí, u nichž bylo docíleno duhovitého lesku; z perleťového prášku naneseného lakem; z celuloidu a pod.; napodobenina perleti z rohu se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.

(5) Napodobenina želvoviny z odpadků želvoviny, které se zahřejí a silným tlakem slisují (umělá želvovina); z rohu, do něhož byly hnědé nebo černé skvrny vpáleny, vleptány nebo namalovány; z celuloidu. xylonitu a pod.; z klihu nebo živočišné želatiny, tvrzených chromovými solemi; napodobenina želvoviny z tvrdé gumy se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. čís. 314.

(6) Zboží z perleti a lastur postavených jí na roven se liší od zboží z mušlí sladkovodních tím, že zpracovaná perleť má buď duhovitý nebo jen opálový vzhled bez hry barev, avšak vždy silný lesk, kdežto zpracované mušle sladkovodní mají lesk pouze mdlý, jsou velmi slabé, avšak téměř vůbec neprůsvitné. Sladkovodní mušle jsou mnohem křehčí než perleť a nehodí se proto k výrobě knoflíků.

(2) Podle 1. poznámky za saz. čís. 361 se projednávají na př. též stará, opotřebovaná deštníková napinadla z kostice, která se již nehodí k původnímu určení a dovážejí se k zpracování jako surovina; při pochybnostech jsou celní oddělení oprávněna žádati, aby bylo napřed odříznuto kování nebo soustruhované hlavičky.

(3) Polotovary upravené k dalšímu zpracování, patřící do 1. poznámky za saz. čís. 361, nesmějí býti spojeny s jinými hmotami; je-li tomu tak. nebo jsou-li tyto polotovary více opracovány, než jak bylo uvedeno u jednotlivých předmětů v této vysvětlivce, projednávají se podle saz. pol. 361b)2 nebo d) nebo e), na př. desky nebo kusy ze všech jmenovaných hmot s vlisovanými vzory, leštěné desky nebo kusy z pravého jantaru, gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny, leštěné nebo hotové destičky na klávesy nebo střenky k nožům atd., hotové knoflíkové destičky (t. j. soustruhované destičky na knoflíky s kovovým mechanismem), osoustruhované nebo leštěné kulečníkové koule, zaokrouhlené, vrtané atd. tyčinky kosticové a m. j.

(2) Toto galanterní zboží bez spojení nebo spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami patří do saz. pol. 362a), spojené s velmi jemnými hmotami do saz pol. 362b).

(3) Podle saz. pol. 362a) a b) se projednává též zboží z korku (vyjma korkové zátky opatřené dřevěným vyřezáváním), spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami (na př. korkové zátky s niklovanými nebo stříbřenými kovovými kloboučky, korkové desky nebo korkové dýhy povlečené koží nebo tkaninami atd.), podle saz. pol. 362b) též veškeré zboží ze dřeva (vyjma hole a hračky), je-li spojeno s velmi jemnými hmotami (na př. nábytek s pozlacenými kovovými ozdobami a podobně).

(4) Korkové zátky spojené s figurkami z obecných kovů, saz. čís. 509.

(2) U všech těchto předmětů se však předpokládá, že neměří na délku, šířku nebo výšku přes 30 cm. Je-li tento rozměr v jednom směru překročen, projedná se předmět jako zboží podle bližší povahy.

(3) Dále se projednává jako zboží galanterní: dřevěné zboží se slaměnou mosaikou, potom ozdobné předměty (mužské a ženské šperky), jako agrafy, přívěsky, náramky, náhrdelníky, brože, ozdobné hřebeny (okrasné hřebeny, ornamentované zasouvací hřebeny), ozdobné knoflíky (též takové knoflíky ke košilím a manžetám), ozdobné přezky (k ozdobě klobouků a pasů atd.), na šňůrách navlečená semena a ovocná jádra nebo perly ze dřeva nebo z jiných rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, jako náramky, náhrdelníky atd.

(4) Jako dřevěné zboží podle bližší povahy se však projednávají zejména tyto předměty: držátka na dopisy, držátka na pera (též se zvětšovacími čočkami), dýmky, hladítka na papír, hodinové skřínky, hodinové podstavce, hodinové stojany, chlebové mísy, jehelníky (též se zvětšovacími čočkami), kalíšky na vejce, kartáčová dřeva, kasety a skřínky (na zámky, na šití a pod.), konsoly, korkové zátky opatřené dřevěným vyřezáváním, košíčky, kroužky na ubrousky, lisy na rostliny, louskáčky, mísy (též tvaru vyřezávaných listů), navíjecí hvězdy, nože na papír, osušovací kolébky, pepřenky, pokladničky, popelníčky, pouzdra pro fysikální a jiné přístroje, pouzdra na psací náčiní, pravítka, prkénka na knihy, příbory, psací náčiní, rámy na noviny, schránky na náprstky, skřínky a stojany na likéry, slánky, stojany na deštníky a hole, stojany na doutníky, stojany na dýmky, stojany na šaty, svícny, špičky na doutníky, talíře (vyjma ozdobné), těžítka na dopisy, věšáky na klíče, věšáky na šaty, záložky do knih, zapalovače kapesní i stolní.

(5) Mechanické hrací strojky v pouzdrech, saz. čís. 582.

(6) Nábytek se neprojednává podle saz. pol. 362b), jestliže sem nepatří podle 3. odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 360.

(2) Korkové odpadky (odřezky), saz. pol. 134c).

(2) Rovněž tak se projednávají upotřebené zátky z lahví od šampaňského vína, jichž nelze užívat jako zátek bez předchozího zpracování, nýbrž které dostanou teprve napařením přibližně svůj původní kostkový tvar a potom se teprve hodí k řezání zátek.

(3) Korkové kostky k jiným účelům, na př. jako hračky, saz čís 366, spojené s jinými hmotami, saz. čís. 366 nebo saz. pol. 362a) nebo b).

(4) Korek ve špalcích, saz. pol. 134c).

(5) Viz též 2 odstavec 5. vysvětlivky a 5. odstavec 6 vysvětlivky k saz. čís. 134.

(2) Korkové cihly saz. čís. 365 nesmějí být spojeny s jinými hmotami; je-li tomu tak, projednávají se podle saz. čís. 366, nebo podle saz. pol. 362a) nebo b).

(3) Desky stmelené z rozmělněného korku jako náhražka přírodního korku (umělý korek, suberit), saz. čís. 366.

(2) Korkové klobouky (též přilbice), saz. pol. 267c) a saz. čís. 268 a 269.

(3) Korkové nárazníky, t. j. hrubé sítě, plněné korkovými odpadky (jako nárazníky k zamezení tření přistávajících lodí), saz. pol. 219e).

(2) Tato osvědčení, která musí znít na jméno tuzemského vinaře nebo na některé sdružení vinařů, se předem zašlou tuzemskými objednateli cizozemskému odesilateli, aby je přiložil k nákladnímu listu zásilku doprovázejícímu, nebo se odevzdají před vyclením zásilky projednávajícímu celnímu oddělení. Podle poznámky za saz. čís. 366 smějí být projednány jen takové zásilky, které jsou kryty těmito osvědčeními.

(3) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

(2) Sklo filigránové (vláknové či petinetové) je sklo nebarvené nebo barvené, do kterého byla zatavena skleněná vlákna barevná nebo jinobarevná, též mléčně bílá. Sklo duhové je jak bílé průhledné, tak i barevné sklo, které hraje různými barvami; této vlastnosti bylo docíleno působením par solí kovů za tepla.

(3) Ke sklu barevnému patří též bílá neprůhledná skla, jako sklo úbělové, mléčné, kostní a opálové, která přimíšením mastku, kryolitu, kosti, kazivce atd. jsou ve hmotě zkalena nebo nabyla takového vzhledu tím, že takovýmto sklem byla podjímána. Jako sklo barevné se projednává též sklo floretové, t. j. bílé nebo barevné sklo nestejné tloušťky, které má na silnějších místech odstín mléčně zkalený, ostře neohraničený. Tohoto účinku se dociluje stejnými přísadami, jakých se užívá k výrobě skla mléčného atd., a to tím, že se tyto přísady usazují spíše na místech silnějších, kde sklo pomaleji chladne, a způsobují tak zakalení skla, kdežto místa tenká, rychleji chladnoucí zůstávají nezakalena.

(4) Bílé sklo průhledné, do kterého bylo zataveno sklo barevné, se projednává jako sklo barevné.

(2) K malovanému sklu se řadí nejen sklo zdobené ruční malbou, nýbrž i sklo, které bylo natřeno barvou nebo na které byly natištěny, napatronovány nebo metachromotypií (obtisky) naneseny vzory, figury a jiné kresby (též písmo).

(3) Podle týchž celních sazeb jako malované sklo se projednává též sklo zlacené a stříbřené.

(2) Ke sklovinám patří též sklo barevné v podobě šišek a pod., jehož se používá k výrobě barevného skla podjímáním atd. Sklo avanturinové, t. j. sklovina žlutohnědá, třpytící se uvnitř zlatově jako krystalky, patří rovněž do saz. čís. 368.

(3) Kameny mlýnské ze skloviny, též se železnými obručemi, se projednávají jako sklovina.

(2) Skelná pěna (skelná žluč), saz. pol. 599b).

(3) Sklo vodní, saz. pol. 599e).

(4) Šmolka, cafra, saz. pol. 601a).

(5) Barvy tavné, saz. čís. 626.

(6) Odpadky z výroby skla, skelné střepy, sklo nístějní, saz. čís. 656.

(2) O dutém skle, vyrobeném foukáním do forem nevzorkovaných viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 374.

(3) Jsou-li ke sklu dutému přitavena ucha, držadla, nožky (u kalíšků), upevňovací čepy, jakož i na hrdle lahví jednotlivé obroučky a pod. ze skla masivního, neplyne z toho ještě, že se mají zařaditi ke sklu masivnímu.

(4) Jako sklo laboratorní saz. pol. 370b)1, 371a)1 a 372a)1α) se projednává takové duté sklo, patřící jinak svou povahou do těchto tří saz. čísel, jehož se podle jeho zvláštních vlastností a tvaru používá jen k pracím v chemických, přírodovědeckých, výzkumných a jiných vědeckých nebo technických laboratořích, na př. baňky (kulovité, konické, odměrné a pod.), chladiče, dialysátory, exsikátory, extraktory, jímadla, kádinky, křivule, láhve filtrační, láhve na výrobu plynů, láhve s tubusy, misky odpařovací, nádoby dekantační, nálevky dělicí (s kohoutkem), pipety, plynojemy, promývačky, sklíčka reagenční, válce odměrné, válce kolorimetrické, váženky, zkumavky, zvony s tubusy atd:

(2) Duté sklo opletené jiným pletivem nebo jinak spojené s jinými hmotami se projednává podle saz. čís. 388.

(2) Při dutém skle saz. pol 370a) lze vždy zřetelně rozeznat barevný odstín i u světlých barev přírodních, jako světle zelené, modravé nebo světle žluté, i na místech, kde jsou stěny docela slabé.

(3) Duté sklo úplně bezbarvé nebo takové, které položeno na bílý papír má na tenkých místech toliko slabý nádech do zelena nebo do žluta a jinak též má vzhled čistý, téměř bez bublinek, se projednává podle saz. pol. 370b).

(4) Sem patří též zkumavky, láhve a jiné nádoby pro laboratoře, zhotovené z taveného křemene na způsob foukaných skel.

(2) Byrety, skleněné přístroje používané při chemických rozborech, saz. čís. 574.

(2) Opředením nebo obkládáním zdobené duté sklo malované, zlacené nebo stříbřené, jakož i jiné duté sklo, u něhož obkládání je malováno, zlaceno nebo stříbřeno, projednává se vždy podle saz. pol. 372b); všechno ostatní duté sklo zdobené opředením nebo obkládáním se však projednává podle saz. pol. 372c). Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXV.

(2) Duté sklo vyrobené foukáním do vzorkovaných forem se projednává jako sklo lisované podle saz. čís. 374. Sem patří všechno duté sklo s ozdobami reliefními, jako na př. duté sklo opatřené polokulovitými nebo oválovými perlami, štítky, kroužky, ovály, napodobeným diamantovým broušením, se žebírky, vícenásobnými obroučkami, ornamenty, odlisovanými jmény, průpovídkami atd. (džbány, láhve, pivní sklenice a pod.), jakož i takové duté sklo, jehož povrch je pokryt vlnovitými, vzájemně se proplétajícími pruhy, jak to zhusta bývá u džbánů, nádrží na petrolej u lamp atd. Pouze vlisovaná v obchodě obvyklá označení firmy, ochranné známky, označení prostorového obsahu atd., cejchovní značky, jednoduché čáry a obroučky, jakož i hvězdice vlisovaná do dna se nepovažují při zařaďování foukaného dutého skla za reliefní ozdoby.

(2) Obtavení opuknutých okrajů, jakož i obroušení dna a okrajů nemá vlivu na zařaďování jinak surového skla této saz. položky.

(3) Do saz. pol. 374b) patří sklo barevné tohoto saz. čísla vždy, i když není dále rafinováno, sklo přírodní barvy nebo bílé (průhledné) jen tehdy, je-li rafinováno. Patří tedy do saz. pol. 374b) všechno barevné, malované, zlacené, stříbřené, leptané, broušené, vzorkované (ve smyslu 1. vysvětlivky k saz. čís. 372), matované nebo ryté sklo tohoto saz. čísla.

(4) Kolečkové sklo (tabulky k zasklívání oken po středověkém způsobu) je uprostřed vypouklé. I když je přírodní barvy nebo bílé, projednává se podle saz. pol. 374b).

(2) Skleněné kuličky k čištění lahví a pod., saz. čís. 385.

(3) Skleněné kuličky (hračky), saz. čís. 388.

(2) Surové zrcadlové a tabulové sklo ohýbané, jakož i všechno zrcadlové a tabulové sklo výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované nebo vůbec nějakým způsobem dodatečně rafinované se projednává podle saz. čís. 377, všechno takovéto sklo pokládané výhradně podle saz. pol. 377c).

(3) Sklo zrcadlové a tabulové, též surové, jehož okraje jsou obroušeny, facetovány (šikmo seříznuty), matovány atd., se projednává podle saz. čís. 377.

(2) Viz také 4. vysvětlivku k saz. čís. 374.

(3) Surové sklo lité silné 5 mm nebo slabší, nemá-li shora stanovených rozlišovacích znaků pro surové lité sklo zrcadlové, se projednává podle saz. pol. 375b).

(2) Viz také všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.

(2) Lze je dále poznat podle toho, že se skrz zrcadlové a tabulové sklo broušené jeví předměty přímočaré, skrz sklo nebroušené však nerovné (pokřivené), jakož i podle toho, že broušené tabule skleněné na sebe položeny k sobě pevně přilnou a stěží se dají posunovat, čemuž tak není u tabulí nebroušených.

(3) Sklíčka krycí a nosná na drobnohledné preparáty se projednávají jako broušené sklo tabulové.

(4) Podle saz. pol. 377a) se projednává též velice tenké čisté, bezbarvé sklo tabulové, ze kterého se řezají krycí sklíčka na drobnohledné preparáty. Pro svou křehkost se vyskytuje pouze ve zcela nepravidelných kusech nepatrné velikosti. Žádá-li se, aby se projednalo jako sklo rozbité, lze to povolit jen s tou podmínkou, že bude napřed úplně rozbito.

(2) Matované sklo zrcadlové a tabulové se projednává rovněž podle saz. čís. 377 i když není vzorkované.

(3) Veškeré ohýbané sklo zrcadlové a tabulové, ať je surové nebo jakkoli rafinované, se projednává podle saz. čís. 377; užívá se ho u vyčnívajících oken, rohů výkladních skříní, k zasklívání osvětlovacích těles, luceren a pod.

(2) Jako malované sklo zrcadlové a tabulové se projednává též tabulové sklo, jež je natřeno olejovými nebo jinakými barvami nebo opatřeno vzorky nebo písmem, napatronovanými barvou.

(3) Podle saz. pol. 377c) se projednávají též diapositivy na skle (fotografie na skle) Skleněné negativy k rozmnožování fotografickou cestou nebo světlotiskem jsou obdobně jako desky na tisknutí obrazů podle saz. čís. 650 beze cla.

(4) Fotografické desky citlivé, saz. čís. 380.

(2) Skleň (šmelc, bůstky, t. j. tenké krátké kousky trubiček s ostrými hranami) a skelné šupiny (tenké cetkovité částečky skla, dírkované) se projednávají jako skleněné perly.

(2) Podle saz. pol. 383c) se projednávají též jiné napodobeniny perel z umělé perlové hmoty zhotovené z rybích šupin nebo opatřené perlovým leskem, jehož bylo docíleno působením směsí (ze želatiny a j.) a pod., podobají-li se skutečným perlám barvou, tvarem a velikostí. Skleněné fantastické útvary, které se barvou, tvarem nebo velikostí nepodobají perlám pravým, jakož i napodobeniny perel průměru většího než 8 mm patří do saz. čís. 388.

(2) Dají-li se skleněné předměty navlečené na nitích nebo šňůrách upotřebit přímo jako náramky nebo náhrdelníky, patří do saz. čís. 387.

(3) Skleněné kroužky, které nelze považovat pro jejich větší průměr za skleněné perly, saz. čís. 374.

(2) Nepravé korály z umělé hmoty korálové, saz. čís. 571.

(3) Skleněnými kuličkami tohoto saz. čísla se rozumějí jednak malé dírkované kuličky nebo podobné kuličky ze skla dutého, jakých se užívá k výzdobě konfekce, dámských klobouků, ozdobných předmětů a pod., jednak malé masivní kuličky skleněné k čištění lahví atd. Masivní skleněné koule, použitelné jako hračky a pod., saz. čís. 388.

(4) Při zařaďování se nepřihlíží k tomu, jsou-li skleněné korály a skleněné kuličky navlečeny na nitích jen za tím účelem, aby se daly snáze zabalit a zasílat. Viz též saz. čís. 387.

(5) Skleněné krůpěje (skleněné slzy, rozpraskané sklo, zvané též kapky batavské) jsou kapky z bílého nebo barevného skla, vybíhající v dlouhou špičku, které vznikají kapáním roztaveného skla do studené vody. Náhlým tímto ochlazením se sklo stává velmi křehkým a rozpadne se, ulomíme-li špičku na nejkrajnějším bodu.

(2) Viz též všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 370—372.

(3) Trubky zaváděcí a katétry k účelům chirurgickým, saz. čís. 573.

(2) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

(2) Pro rozeznávání těchto tří skupin se podotýká toto:

(2) Zboží z cementu nebo ze sádry, saz. čís. 400.

(2) Zhruba osekanými nebo osekanými rozumíme kameny (saz. čís. 391), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), jakož i hrubě pracované předměty z kamene (saz. čís. 395—397), u nichž byly pouze odstraněny hrubé nerovnosti opracovaných ploch, jako vyčnívající hrany, výstupky, hrboly a pod., kamenickým kladivem, špičákem, dvojšpicí, nosákem, sekerou, oškrtem nebo korunicí (vesměs nástroje podobné kladivu nebo dlátu), ovšem jenom potud, pokud tím nepovstanou plochy vyrovnané, t. j. čistě opracované. K pečlivějšímu opracování úzkého okraje (pásku) kamenickým dlátem se nepřihlíží.

(3) Od kamenů atd. zhruba osekaných buďtež rozeznávány kameny atd. opracované pemrlicí, jejíž čtvercová úderná plocha je pokryta špičkami. Takto opracované kameny mají rovnoměrný, vyrovnaný povrch, pokrytý všude nepatrnými dolíčky.

(4) Jako pemrlicí opracované kameny se projednávají též kameny ryhované, t. j. kameny opracované rýhovačkou (širokým plochým dlátem); mají rovnoměrně vyrovnané plochy, na nichž jsou viditelné rovnoběžné stopy po úderech dláta.

(5) Pilou nebo lanem řezané plochy jsou na rozdíl od osekaných rovné, mívají však často ještě stopy tohoto opracování (rýhy po pile nebo drsný povrch atd.). Nezřídka však tyto znaky chybějí a řezné plochy jsou více méně hladké. V tomto případě se podobají plochám broušeným nebo hoblovaným, jež mají povrch stejnoměrný, hladký. Je jedno, jsou-li dále uvedené „pilou řezané“ plochy vytvořeny pilovým listem ozubeným či neozubeným, tenkým úzkým pásem ocelovým nebo kotoučem (nikoli však brusem), lanem či drátem. Viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 394.

(6) Leštěné plochy jsou nejen úplně hladké, nýbrž i lesklé jako zrcadlo, kdežto plochy řezané pilou, i broušené nebo hoblované, jsou bez lesku.

(2) Kvádry a jiné tvářené osazovací kameny, které mají jednu nebo více vyrovnaných ploch, patří podle druhu kamene do saz. čís. 395—397 i tenkrát, když je líc zhruba osekán (alla rustica).

(2) Kamenné desky silnější než 16 cm se projednávají podle saz. čís. 391, jsou-li řezány pilou nebo štípány z balvanů, kdežto za desky, které se projednávají podle saz. čís. 142, se považují jen balvany tvaru deskového, surové, jak byly vytrhány nebo vylámány ze skály (lomu). Viz vysvětlivky k saz. čís. 142.

(3) Štípané desky jsou na štěpné ploše více nebo méně nerovné, vlnité a jeví zpravidla na mnohých místech stopy použitých nástrojů. Naproti tomu desky buď oddělené (odkryté, sňaté), též nástroji, nebo získané trháním z horniny uložené ve vrstvách mají zpravidla více méně rovnou vrstevní plochu.

(4) Kamenné desky saz. čís. 391 mohou být také zhruba osekány; toto zařadění se nemění, jsou-li zhruba osekány i okrajové plochy.

(5) Břidlice v deskách silnějších než 16 cm se projednává jako jiné kamenné desky této tloušťky podle saz. čís. 391, kdežto břidlicové desky silné nejvýše 16 cm patří do saz. čís. 393. Jiné kamenné desky než břidličné, 16 cm silné nebo slabší, patří do saz. čís. 394, litografické kameny vždy do saz. čís. 402.

(6) Kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, které jeví na všech nebo na jednotlivých plochách nebo místech další opracování, než je u saz. čís. 391 přípustné, na př. opracované pemrlicí, ryhované, hoblované, broušené, leštěné, patří do saz. čís. 395—397, vyjma břidlici, která takto opracovaná patří do saz. pol. 393c).

(7) O způsobech opracování viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVI.

(2) Břidlicové desky silnější než 16 cm, pouze pilou řezané nebo štípané, se projednávají podle saz. čís. 391, dále opracované podle saz. pol. 393c).

(2) Při projednávání břidlice pokryvačské a tabulkové se nepřihlíží k tomu, jsou-li hrany pouze ořezány, osekány nebo řezány pilou.

(3) Za pokryvačskou břidlici se pokládají všechny břidlicové desky slabší než 10 mm a obvodu menšího než 2 m.

(4) Břidlicové desky pokryvačské mohou býti též jiného tvaru než pravoúhlého nebo kosočtverečného; při zařadění se nepřihlíží k vysekaným nebo proráženým otvorům.

(5) Jako tabulková břidlice se projednávají břidlicové desky, které jsou slabší než 10 mm a obvodu 2 m nebo většího.

(2) Břidlicové tabulky (počítací tabulky) v rámech z pokostovaného nebo leštěného dřeva, saz pol. 409a).

(3) Podle saz. pol. 393c) se projednává dále zboží z břidlice nespojené s jinými hmotami, nejde-li o přepychové předměty nebo hračky saz. čís. 408.

(4) Pisátka se však projednávají podle saz pol. 393c) jen tehdy, jsou-li řezána z přírodní břidlice a nejsou-li malována, lakována nebo bronzována, ani spojena s jinými hmotami.

(5) Podle saz. pol. 393c) se projednávají též tyčinky z bílé nebo červené přírodní křídy nebo mastku, jen řezané, neobkládané ani papírem, ani ničím jiným, kterých se používá ke psaní na tabulích atd. (viz 3. vysvětlivku k saz čís. 409). Černá křída řezaná, saz. čís. 629.

(6) Pisátka řezaná z přírodní břidlice, malovaná, lakovaná nebo bronzovaná nebo spojená s obyčejnými hmotami, saz. pol. 409a); pisátka z plavené hmoty břidličné, tvářená pojidly (zasazená nebo nezasazená), saz. čís. 629, jen papírem povlečená, saz. pol. 409a).

(7) Zboží z břidlice (též desky, tabule a pisátka řezaná z přírodní břidlice) spojené s jinými hmotami (vyjma břidlicové tabule v rámci ze surového dřeva), saz. čís. 409.

(2) O pojmu kamenných desek viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 391.

(2) Jsou-li kamenné desky dále opracovány (na př. pemrlicí), broušeny nebo leštěny, projednávají se podle saz. pol. 394b). Broušené desky mají povrch úplně rovný, stejnoměrný, hladký bez lesku, kdežto leštěné desky mají zrcadlový lesk a dovážejí se zpravidla buď v bednění, nebo jsou k sobě lesklou plochou po dvou přisádrovány.

(3) Jen nepatrně zhruba přibroušené kamenné desky, jejichž povrch má ještě korýtkovité nebo žlábkovité prohloubeniny nebo přírodně drsná místa, nejsou vyloučeny z projednávání podle saz. pol. 394a).

(4) Jak se rozeznávají druhy kamenů a způsoby opracování, viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.

(2) Surové deskovité kusy slídy z kamene jen vylámané, nepravidelných tvarů, obyčejně neoříznuté, saz. čís. 142.

(3) Slídové a mikanitové desky přiříznuté k určitému účelu, rovněž kotoučky, děrované kroužky a pod. ze slídových a mikanitových desek vyříznuté, vyseknuté, či jinak tvářené, saz. čís. 409.

(4) Mikanitové desky podlepené papírem neba tkaninami, anebo s takovými vložkami se projednávají podle saz. čís. 409, právě tak jako zboží ze slídy či selenitu spojené s jinými hmotami; je-li jakkoli montované, viz saz. třídu XLI.

(2) Podle těchto saz. čísel se projednávají též kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, jež jsou více opracovány, než je dovoleno v saz. čís. 391 a jež jsou tedy zcela nebo částečně opracovány pemrlicí, broušeny, přibroušeny, leštěny nebo jinak dále opracovány (viz vysvětlivky k saz. čís. 391).

(3) Sochy, poprsí atd. z kamenů vážící více než 5 kg, které jsou součástmi náhrobků a s nimi se zároveň dovážejí, mohou být projednány odděleně podle saz. čís. 651. Právě tak se projednávají ozdoby a tabule pro nápisy z kovů podle hmoty, ze které jsou vyrobeny, nejsou-li pevně spojeny s náhrobky.

(4) Součástky krbů s plastickými ozdobami (figurami, reliefy atd.), váží-li kus 5 kg nebo méně, saz. čís. 408.

(2) Do a)2 patří zboží kamenné zcela nebo částečně kroužené, i když je jen prostě pracováno nebo prostě profilováno, jakož i kamenné zboží jinak profilované (profilu několikanásobně oblého nebo kombinovaně přímočarého a oblého nebo ornamentované (s ozdobami tvaru perel, vajec, arabesek, růžic, všechno zboží kanelované [žlábkované] s rovnými okrasnými čarami, které vnikají do ploch nebo vynikají z nich [s pásovým ornamentem meandrovým, vodními kapkami a pod.] atd.), vyjma zboží uvedené pod b); vrtání se pokládá za opracování uvedené pod a)2. Vývrty pro čepy a pod. nevylučují však projednání podle a)1.

(3) Do b) patří všechny výrobky zcela nebo částečně broušené, leštěné, zlacené nebo stříbřené (též bronzované), bez zřetele jsou-li prostě pracované nebo ornamentované a jsou-li prostě nebo jinak profilované. Sem patří též práce kamenické pomalované nebo mnohobarevně natřené. K pouhému jednoduchému nátěru olejovou barvou se nepřihlíží. Broušené práce se odlišují od kroužených (soustruhovaných) tím, že kroužené mají viditelné známky po opracování soustruhem, kdežto zboží broušené je hladké a má nejvýš tu a tam nějakou brusnou čáru.

(2) Spojení uvedená v předcházejícím odstavci, k nimž se nepřihlíží, jsou jen podřadné součástky, na př.: patky, rozpěrky a spojky ze dřeva; čepy, tyče, rozpěrky zhruba kované, zhruba opilované nebo přibroušené, zhruba pozinkované, pocínované atd. nebo natřené; dále kotouče a objímky ze železa nebo jiných obecných kovů u otáčivých plastických výrobků těchto saz. čísel. Nepatří však k nim ozdoby ze železa nebo jiných obecných kovů, na př. profilované lišty, ornamenty, květiny, ovoce a pod., které při náhrobcích, studnách a pod. bývají často spojovány s pracemi z kamenů; takové zboží se projednává podle saz. čís. 409.

(3) Práce z kamenů spojené s jinými hmotami (vyjma se dřevem nebo hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo jiných obecných kovů) se projednávají podle saz čís. 409.

(2) Získávají se z hlinitých vápenců a slínů nebo ze směsí vápenců s hlínou, též s přídavky trasu (sopečného tufu), pucolánky nebo santorinky, strusky, střepů hliněných, moučky z cihel a pod., které se rozkládají uměle regulovaným pálením za chemické kontroly v zamýšlené sloučeniny vápníku, křemíku a hliníku a ztvrdnou po kratší nebo delší době i pod vodou:

(3) Tyto cementy přicházívají do obchodu obyčejně jemně rozemleté jako drsný prášek zelenošedý nebo žlutavý, nahnědlý až červenohnědý, v sudech nebo pytlích, opatřených obyčejně továrními známkami.

(4) Sem patří také barvené cementy všech druhů k výrobě různého zboží cementového.

(5) Do saz. čís. 399 patří dále pálená magnesie saz. pol. 597c) s přísadou dřevěných pilin nebo nerostů (magnesiový cement).

(6) Podle saz. čís. 399 se projednává též hydraulické vápno v kusech nebo mleté (hubené vápno, vodní vápno) Mleté hydraulické vápno je lehký moučnatý prášek světložlutý, skoro bílý, který pod vodou vůbec netvrdne, na vzduchu tvrdne velice pomalu až po několika dnech; u vodního vápna musí tedy předcházet vždy ztvrdnutí na vzduchu, než se stane nepromočitelným. Vodní vápno v kusech se hasí ve vodě, při čemž se vyvine vysoká teplota a značně se zvětší objem; tento zjev se objevuje též u mletého, nehašeného vodního vápna, třebas i slaběji, ale vždy ještě se zřejmě viditelným zvětšením objemu (asi o třetinu), kdežto u cementu pozorujeme jen slabé, sotva znatelně zahřátí a žádné zvětšení objemu.

(7) Podle saz. čís. 399 se projednávají dále směsi hydraulického vápna s křemenným pískem, vápencem, živcem, struskovou moučkou atd. s příměsí barevných hlinek, sazí, ultramarinu a pod nebo bez nich, které přicházejí do obchodu pod různými jmény, jako na př. diabasit, lithinový umělý kámen, lithin, lithin-estrich, felsit-porfýr, reformní čisticí hmota, terranova, terrasit, terrasit-estrich, terrasitový umělý kámen, suchá malta atd., jichž se užívá jednak na omítku, jednak ke zhotovení prací kamenických (jako umělé kamenné hmoty). Vaří-li se vzorek tohoto zboží s kyselinou solnou, nerozpouští se jeho větší díl.

(8) Zkouška, zda jde o žíravé vápno saz. čís. 150 nebo o cement, hydraulické vápno (vodní vápno) nebo o směs hydraulického vápna s křemenným pískem atd., které vesměs reagují alkalicky, tedy barví, navlhčeny vodou, červený lakmusový papír zřetelně na modro, provádí se takto:

(9) Hrubě rozemletý vzorek asi 2 g se rozmíchá s vodou, smísí s nadbytkem zředěné kyseliny solné (jeden objem koncentrované kyseliny na 3 až 4 objemy vody) a vaří pak aspoň 2 minuty, načež se zfiltruje. Čistý filtrát se povaří s několika kapkami kyseliny dusičné a smísí s nadbytkem zředěného amoniaku (jeden objem amoniaku na 2 až 3 objemy destilované vody). Kapalina se pak opět zahřeje do varu, při čemž musí být patrný silný zápach amoniaku, a opět se filtruje.

(10) Zbude-li na filtru hojná vločkovitá sraženina, zbarvená více nebo méně rezavě a rosolovitá (t. j. směs kyseliny křemičité, hydroxydu hlinitého a železitého), projedná se zboží podle saz. čís. 399.

(11) Silniční celní oddělení a silniční odbočky celních oddělení mohou sice projednávat zboží bez tohoto rozboru a bez zajištění, jsou však povinny zaslat vzorek nejbližšímu nádražnímu nebo vnitrozemskému celnímu oddělení, aby jej přezkoušelo.

(2) Přírodní cementy (tras, tuf, pucolánka a santorinka), saz. čís. 150.

(2) Viz též 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.

(2) Viz též 1. vysvětlivku shora.

(3) O mlýnských kamenech spojených s cementem viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 402.

(2) Viz též 1. vysvětlivku shora.

(2) Sochy, poprsí a podobné plastické výrobky ze sádry galvanicky poměděné atd. se projednávají jako zboží kovové; jsou-li aspoň přírodní velikosti a zároveň uměleckým dílem, projednají se podle saz. čís. 651.

(2) Osinkocementová břidlice, též přikrojená ke krytí střech, saz. pol. 401a), osinkocementové trouby (trouby ze směsi osinku s cementem), saz. pol. 401b).

(3) Upozorňuje se, že drátěné vložky v nepřistřižené osinkové lepence nejsou zpravidla viditelné; mohou být však zjištěny zářezem do okraje lepenky.

(4) Osinkové desky napuštěné voskem, ceresinem a pod. nebo natřené fermeží a pod. nebo lakované se projednávají právě tak jako osinkové desky spojené s jinými hmotami podle saz. pol. 401e).

(2) Osinkové tkaniny se projednávají podle saz pol 401d).

(3) Osinková přediva, jakož i osinkové tkaniny mohou být spojeny s jinými předivy nebo s dráty železnými nebo z jiných obecných kovů a mohou být též ve hmotě barveny.

(4) Jsou-li spojené s jinými hmotami nebo natřené, lakované atd., patří do saz. pol. 401e); avšak osinkové hadice, jež jsou plněny křeménkou (osinkové ucpávky), se projednávají podle saz. pol. 401d).

(2) Výrobky z osinku nebo ze směsí osinkových, jejichž zápach (třebas přižehnutím) prozrazuje přítomnost kaučuku, které však nemají povahy zboží z tvrdé gumy, nýbrž se podobají svou ohebností spíše zboží z měkkého kaučuku (na př. postlerit), buďtež projednávány podle saz. čís. 312 nebo 320.

(3) Tyto hmoty vystrojené pro elektrotechnické účely součástkami ze železa nebo jiného kovu atd. patří do saz. třídy XLI.

(4) Tvářené isolační hmoty ze směsi křeménky, osinku, chlupů, dřevěných pilin a pod., jako cihly korkové, saz. čís. 365.

(5) Netvářená isolační hmota, saz. čís. 398.

(2) Mlýnské kameny jsou většinou z tvrdého jemnozrnného pískovce nebo porfyru, žuly nebo podobných tvrdých kamenů, a to buď vhodně tvářené z jednoho kusu nebo sestavené z několika dílů, které drží pohromadě železné obruče.

(3) Do saz. čís. 402 patří též mlýnské kameny, vyrobené z několika kusů, u nichž bylo použito cementu jako tmele nebo k zarovnání povrchu.

(4) Jako mlýnské kameny se projednávají též přírodní nebo umělé kameny k defibreurům, t. j. brusy tvaru mlýnských kamenů k výrobě dřevoviny, kterých se užívá v brusírnách dřeva a v papírnách k broušení dřeva.

(2) Mlýnské kameny, které se dovážejí zároveň s mlýny, avšak nejsou pevně spojeny se strojovými součástmi, mohou být projednány zvlášť.

(3) Mlýnské kameny stmelené ze skloviny, saz. čís. 368.

(2) Litografické kameny saz. čís. 402 mohou být i řezané, broušené, leštěné nebo i opatřené vzorky k potiskování tkanin a pod.; mají-li však na sobě jiné ryté nebo leptané kresby (též písmo nebo notová znaménka), patří do saz. čís. 650.

(3) Podle saz. čís. 402 se projednávají též t. zv. tmelové desky, t. j. desky, kterých se užívá k zesílení litografických kamenů a jež bývají slabší než tyto kameny a jsou broušeny na jedné velké ploše.

(2) Brusy jsou tvaru kotoučovitého nebo válcovitého, dají se otáčeti kolem osy a slouží k opracování povrchu (obrušování a pod.) nebo k ostření; výrobní hmotou bývá bílý nebo šedý pískovec, který má rovnoměrné složení, jemné zrno a jen mírnou tvrdost. Leštící kameny z přírodní břidlice, krevele (červené rudy železné) nebo z jiných druhů přírodních kamenů se projednávají jako brusy. Brousky, jichž se užívá na rozdíl od brusů vždycky ručně, jsou tvaru podlouhlého, k oběma koncům se zužujícího a slouží k ostření kos, srpů a pod. za sucha; vyrábějí se obyčejně z modré nebo šedé hlinité břidlice nebo též z břidlice křemenné. Obtahovací brousky (brousicí nebo ostřicí kameny, olejové brousky) jsou z velmi tvrdé, světle nebo zelenavě šedé hlinité břidlice, jsou protáhlé nebo okrouhlé, nepravidelné, deskovité a užívá se jich k obtahování jemných nástrojů (břitev, chirurgických nástrojů, rydel atd.) za mokra (s vodou nebo olejem); k nim se řadí i t. zv. levantinské olejné brousky, t. j. šedohnědé dolomity, prosycené kyselinou křemičitou. Zkušební kameny jsou z černého čediče nebo z černé křemenné břidlice (lydického kamene) a užívá se jich ke zkoušení drahých kovů (zkouška čarou).

(3) Podle saz. čís. 403 se projednávají též tvářené přírodní kameny cídicí a na drhnutí (cihly na drhnutí) a tvářená přírodní pemza.

(4) Kameny k defibrérům, viz saz. čís. 402.

(2) Jsou-li spojeny s jinými hmotami, patří do saz. čís. 409.

(3) Přírodní brusy a brousky nespojené s jinými hmotami, avšak natřené barvami nebo lakované, bronzované atd. se projednávají podle saz. pol. 403b).

(2) Jako umělé brousky se projednávají též brousky na kosy, vyráběné nanášením směsi dehtu s pískem, smirkem a pod. na dřevo, jimiž se ostří (brousí) kosy atd., dále dřevěná leštítka (leštící pilníčky) s naneseným smirkem atd. nebo s nalepenými proužky papíru smirkového, papíru posypaného karbidem křemíku, papíru pemzového a papíru pískového nebo dřevěná leštítka s nalepenými pruhy brousicího plátna, a to podle povahy naneseného brusidla buď podle a), nebo b).

(2) Brusy a brousky pálené z preparovaných hlín se projednávají podle saz. pol. 420b); mají-li však značnější příměs smirku, projednají se podle saz. pol. 404a).

(2) Zboží saz. čís. 408 může být spojeno s obyčejnými hmotami; je-li spojeno s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, patří do saz. pol. 409b) nebo c).

(2) Podle saz. čís. 408 se dále projednávají: perly, knoflíky a pod., stínítka (též cylindry k lampám) a podobné výrobky z mariánského skla, kamenná mosaika (musivní práce, t. j. obrazy sestavené z různobarevných kamenných, hliněných a skleněných kolíčků nebo destiček atd. v kamenném tmelu), vložky do akvarií (z kamenů stmelených cementovou hmotou a pod.) a j.

(2) Jako hračky patří dále do saz. čís. 408 stavebnice nebo sestavovací hry z kaménků, kuliček a pod., z cementu, kamenné hmoty, nepálené hlíny atd., též v krabicích ze dřeva nebo lepenky i s předlohami; koriandoli ze semen obilního plevele povlečených vrstvou vápna různě zbarveného.

(3) O vyclívání hraček viz úvodní vysvětlivky.

(2) Do saz. pol. 409a) patří křída plavená nebo uměle srážená, tvářená, jakož i každá křída psací, krejčovská a křída ke kulečníkům (bílá, červená a jinobarevná, nikoli však černá), je-li obalená papírem; rovněž sem patří pisátka z mastku, zasazená do obyčejných hmot; avšak kreslicí křídu, t. j. řezanou přírodní křídu černou anebo litou křídu bílou nebo barevnou v tyčinkách je třeba projednávat podle saz. čís. 629.

(3) O křídě psací nespojené s jinými hmotami viz 3 vysvětlivku k saz. čís. 393.

(2) Do saz. pol. 409c) patří veškeré zboží této třídy, i zboží osinkové, spojené s velmi jemnými hmotami, též kamenná mosaika spojená s jantarem, gagatem, slonovinou, perletí nebo želvovinou.

(3) Jak se vyclívají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

(2) K výrobě hliněného zboží se používá hlavně různých druhů hlín a jílů, kaolinu a jiných zemin, hornin i nerostů. Zeminy mají zpravidla vlastnost, že zpracovány s vodou stanou se plastickými (hnětitelnými) a pálením ztvrdnou. Silnějším pálením se hlína spéká (sline); jisté druhy hlín, jež obsahují tavidla (živec, baryt atd.) nebo bývají s nimi smíchány, slinou až v hutný výrobek.

(3) Jako suroviny k výrobě zboží této sazební třídy se používá také tuhy, uhelného a koksového prachu, rozsivkové zeminy (křemeliny), bauxitu, magnesitu a pod., zejména k výrobě některého zboží žáruvzdorného.

(2) K přípravě glazur se používá různých hmot, na př. leštěnce olověného (galenitu), klejtu, olověné běloby a suříku (glazury olověné), dále boraxu a kyseliny borité (glazury bez olova), pak kysličníku cíničitého, kysličníku antimonitého nebo antimoničnanu draselného (na neprůhledné glazury smaltové), kuchyňské soli (solná glazura), vodního skla, živce, křemene a mnohých jiných.

(2) Průlinčivé zboží hliněné má střep neprůhledný, zemitý, buď vůbec neslinutý nebo pouze poněkud na povrchu; střep je nasákavý (ssaje vodu) a lpí proto na jazyku.

(3) K průlinčivému zboží hliněnému, které má právě udané znaky, patří:

(2) a) Kamenina; je neprůsvitná nebo nanejvýše na hranách slabě průsvitná. Rozeznáváme obyčejnou a jemnou kameninu. Za zboží z obyčejné kameniny se považuje nejen zboží se střepem více nebo méně slinutým, vzhledu špinavě šedého, žlutého, červenohnědého nebo rezavě hnědého a zjizveného, které bývá glazováno (poléváno) obyčejně průhlednou solnou glazurou, nýbrž i zboží z hliněné hmoty na tvrdo vypálené, neprůlinčivé, slinuté buď glazované (polévané) hrubými krycími glazurami nebo neglazované (nepolévané), je-li hrubě pracováno. Dlažební kameny z obyčejné kameniny se projednávají podle saz. čís. 414, trouby podle saz. čís. 416, obkládačky a dlaždice podle saz čís. 417, technické předměty podle saz. čís. 420 nebo 423, obyčejné nádobí hrnčířské a zboží výslovně nejmenované (vyjma předměty přepychové a hračky saz. pol. 425b)) z obyčejné kameniny podle saz. čís. 421 nebo 426.

(5) b) Porcelán. Porcelán se liší od ostatního zboží hliněného jak svou stejnorodou, čistou, světlou, slinulou hmotou, tak zvláště svou značnou průsvitností na slabých místech, jakož i na hranách střepu (podobně jako u skla úbělového, kostního nebo mléčného). Snese silné zahřátí. Ostatně jsou u porcelánu vlastnosti hutného zboží hliněného nejzřetelněji patrny: střep má skelný, lasturový a nelpí na jazyku. Zboží porcelánové se v obchodě dělí na glazované, se skelným, lesklým, hladkým povrchem, a na neglazované čili přežehnuté zboží porcelánové (též zv. soškový porcelán), s matným povrchem, dále na porcelánové zboží tvrdé a měkké.

(2) Jednobarevné nebo bílé zboží hliněné, opatřené továrními známkami, jež však zboží nezdobí, se neprojednává jako zboží vícebarevné nebo barevné.

(3) Hliněné nádoby, jež mají na vnější straně jinou barvu než na vnitřní, a hliněné předměty, které kromě přírodní barvy pálené hlíny mají jen jednu jinou barvu, nepokládají se proto ještě za vícebarevné.

(2) Shora uvedené spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z obecných kovů je přípustné jen k zazátkování nebo jako prostředek upevňovací nebo jako příslušenství nutné k používání; bylo-li tímto spojením docíleno ozdoby nebo zjemnění předmětu, patří takové zboží rovněž do saz. čís. 426.

(2) Cihly jiného než obyčejného tvaru, pálené nebo nepálené, se projednávají jako tvárnice podle saz. pol. 411b). Sem patří na příklad: klenovky (klínovité cihly na klenby), radiálky (klínovité cihly s konvexními a konkávními úzkými stranami k stavbě komínů), cihly drážkové (na klenby oken a dveří), cihly s vidlicovitými spojkami na styčných spárách, cihly s podobnými spojkami na styčných a ložných spárách, římsovky, podnožní kameny a nárožníky a pod. Jako tvárnice se projednávají též veškeré cihly děrované (duté cihly), t. j. cihly opatřené po délce nebo napříč, řidčeji na výšku průběžnými kulatými nebo hranolovitými otvory Lícovky (obkládačky, cihly průčelní), patřící rovněž do saz. pol. 411b), jsou cihly pečlivě tvářené, vzdorují více nepohodám, jsou stejnoměrné barvy a užívá se jich bez omítky k obkládání fasád, na obruby okenních otvorů a pod.; liší se od obyčejných cihel svojí jemnější a hutnější hmotou, jakož i hladkým (nikoliv pískovitým), stejnoměrným po vrchem.

(3) Lehké porésní cihly (plovoucí cihly, tufové cihly) jsou velmi průlinčivé lehké cihly, kterých se pro jejich nepatrnou váhu užívá zvláště ke stavbě vnitřních přepážek a na klenby ve vyšších poschodích. Vyrábějí se ze směsi hlíny s křeménkou nebo s organickými látkami (s dřevěným uhlím, dřevěnou moučkou, slamou a pod.), které při pálení shoří. Sem patří též cihly z pemzového prášku smíchaného s vápenným mlékem jako pojidlem, které se nevypalují, nýbrž na vzduchu ztvrdnou; jsou rovněž lehké a velmi průlinčivé.

(2) Tašky drážkované saz. pol. 411b) se vyznačují tím, že mají na jedné podélné nebo též na úzké straně drážku (žlábek) a na druhé protilehlé straně vystupující hranu, která zapadá do drážky, takže se docílí pevného spojení mezi dvěma taškami ve směru podélném, po př. též příčném. Jako drážkované tašky se projednávají též t. zv. pánve (holandské tašky tvaru ~), t. j. vlnité tašky, opatřené výstupkem jako obyčejné tašky, které se kladou tak, že dolů obrácený okraj jedné tašky zasahuje do nahoru obráceného záhybu tašky sousední; dále flámské tašky, t. j. ploché tašky, které jsou na jedné podélné straně obloukovitě dolů zahnuty, na druhé podélné straně slabě ohraněny; kladou se tak, že dolů zahnutá strana přesahuje vždy hranu nejbližší tašky.

(2) Viz též saz. čís. 414.

(2) Ornamentované cihly (perlovcem nebo vejcovkou, arabeskami, růžicemi atd.) se projednávají podle saz. čís. 418.

(2) Jako tuhové cihly se projednávají též t. zv. uhlíkové nebo koksové cihly, jež obsahují místo tuhy uhelný prach nebo koksovou moučku a jsou rovněž značně žáruvzdorné.

(2) Na lomu cihel saz. pol. 413b) je vidět, že po celé jejich hmotě je rozptýlena více či méně hrubá ostřící přísada (šamot nebo křemen).

(3) Jejich povrch je vždy drsný, často vrásčitý, nestejnotvarý nebo skvrnitý; nemají nikdy ostré hrany. Tím se liší od jemnějších cihel žáru nevzdorujících, jež se vyrábějí často též z hmoty ostřené, mají přesný tvar, hladký povrch a jsou stejnoměrně zbarveny (na př. obkládačky a pod.); tyto cihly se projednávají podle saz. pol. 411b) Cihly saz. pol. 413b) jsou vždy průlinčivé (neslinuté), ssají tudíž silně vodu a tím se liší od zvonivek a dlažebního materiálu z obyčejné kameniny saz. čís. 414.

(2) Takové desky do síly 30 mm, saz. čís. 417; ornamentované desky, saz. čís. 417 nebo 418.

(2) Zvonivky jsou obyčejně na hranách ostřejší a jsou čistší než vlastní zboží cihlářské, poněvadž byly vyrobeny lisováním, jsou též většinou menší než obyčejné cihly. Vyskytují se však též zvonivky tvaru cihel obyčejných.

(3) Podle tohoto sazebního čísla se projednávají též struskové cihly (cihly ze strusek, též smíšených s pemzovými odpadky) jež mají podobné vlastnosti jako zvonivky.

(2) Na zařadění nemá vliv, zda povrch obkládaček a dlaždic je hladký, ryhovaný, vzorkovaný nebo ornamentovaný.

(3) Podle saz. čís. 417 se projednávají též obkládačky a dlaždice spojené po dvou v jednom kuse, které možno rozpoltěním rozdělit (t. zv. štípenky).

(2) Jak se rozlišují jednobarevné obkládačky a dlaždice od vícebarevných, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVII. Mimo to se poznamenává: Obkládačky a dlaždice vyrobené stlačením různých hliněných hmot, které však přes to mají povrch jednobarevný, se považují za jednobarevné, kdežto vznikly-li stlačením různobarevných hliněných hmot na jejich líci vzorky, považují se za vícebarevné. Obkládačky a dlaždice, které mají kromě přírodní barvy pálené hlíny ještě jednu jinou barvu, nelze rovněž považovat za vícebarevné.

(2) Ostatní obkládačky a dlaždice tohoto saz. čísla (vyjma saz. pol 417a)1) se projednávají podle saz. pol. 417a)2 až 417b)2, i když jsou spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, není-li toto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním. Je-li takové spojení ozdobou nebo zjemněním obkládaček a dlaždic, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

(2) Je-li toto zboží pomalováno, potištěno, bronzováno, stříbřeno, zlaceno nebo vyrobeno z jiných druhů hlíny než zde jmenovaných (na př. z jemné hmoty fajansové a j.), projednává se podle saz. pol. 425b), je-li vyrobeno z porcelánu podle saz. pol. 424b).

(3) Sochy, figury, vázy a podobné plastické předměty z hlíny nebo z terakoty, jichž se užívá též k výzdobě staveb, neprojednávají se podle saz. čís. 418, nýbrž podle saz. pol. 425b) nebo saz čís. 426.

(2) Hrubé opletení jmenovaných předmětů vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem nemá vliv na projednávání.

(3) Takovéto předměty z jiných hliněných hmot, na př. z fajanse nebo z jemné kameniny, se projednávají podle saz. čís. 425, z porcelánu podle saz čís. 424.

(2) Umělé brusy a brousky saz. čís. 420 jsou kameny na tvrdo pálené, více méně tmavošedé nebo hnědé až červenohnědé, které jsou obyčejně z křemenného písku stmeleného hlinou. Umělé zkušební kameny se zhotovují též z černé, na tvrdo vypálené jemné kameniny (čedičové kameniny).

(2) Technické potřeby saz. pol. 420b) spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se podle poznámky za saz. čís. 422; je-li takovéto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

(2) Do saz. čís. 421 patří též džbány a podobné nádoby z obyčejné kameniny se škrabanými, vroubkovanými nebo barevnými čarami, tečkami a pod., obyčejného jednoduchého provedení, jak se vyskytují na obyčejných džbánech.

(3) Jiné džbány a pod. z obyčejné kameniny, s lisovanými nebo barevnými ozdobami, projednávají se jako jemná kamenina podle saz. pol 425b).

(2) T. zv černé nádobí, jež se projednává rovněž podle saz. čís. 421, je obyčejné hliněné nádobí, černošedé až černé, více méně tuhového zbarvení, vyrobené z obyčejné hlíny s přísadou uhelného prachu nebo koksové moučky nebo též čazením.

(2) O projednávání zboží saz. čís. 421 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

(2) Do saz. čís. 422 patří též obyčejné hornolužické a boleslavské nádobí hrnčířské, i když má bělavý střep a je primitivně ozdobeno nastříkanými nebo tečkovanými barvami.

(3) Toto hrnčířské nádobí tvoří do jisté míry přechod od obyčejného zboží hrnčířského k obyčejné kamenině, poněvadž je páleno při vysoké teplotě až do okamžiku, kdy počíná slinutí, a je zpravidla glazováno (poléváno) olova prostou, neprůhlednou glazurou. Střep je homogenní, hutný a vodu buď vůbec nessaje, nebo jen nepatrně.

(4) Hornolužické a boleslavské obyčejné nádobí hrnčířské se projednává i tenkrát podle saz. čís. 422, když je uvnitř obyčejně bíle glazované. Hnědé nádobí uvnitř jemně bíle smaltované, pak bíle glazované (nemalované nebo malované) hrnčířské nádobí, které se podobá zevnějškem obyčejné fajansi, a nemá tedy povahu obyčejného nádobí hrnčířského ve smyslu bodu a) všeobecné vysvětlivky 3. k saz. třídě XXXVII, patří do saz. pol. 425b).

(2) Dětské nádobíčko na hraní z hmoty tohoto sazebního čísla, saz. čís. 425.

(3) O projednávání zboží saz. čís. 422 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

(2) Isolační a montovací předměty tohoto sazebního čísla spojené s jinými hmotami, viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540-543 a vysvětlivky k těmto sazebním číslům

(2) Podle saz. pol. 424a) se projednávají dýmkové hlavičky a součástky dýmek, jako mokváčky, špičky na doutníky, též sestavené dýmky na doutníky a na tabák; hračky, na př nádobíčko pro loutky, dětské nádobíčko na hraní, malé loutky s pohyblivými údy a pod., vyjma loutkové hlavičky; zboží galanterní, drobnůstky (nippes) a toaletní předměty, na př. vázy, figurky, sošky, těžítka, toaletní misky, kelímky na pomádu a voňavkářské zboží atd.

(3) Do saz. pol. 424b) patří všechny ostatní předměty, zvláště nádobí, a to stolní a kuchyňské, nádoby a přístroje k chemickým a fysikálním účelům, na př tavicí kelímky, odpařovací misky, hmoždíře, třecí misky a pod., dále kamna, krby a jejich součástky (kachlíky, nástavce, římsy atd.), koupací vany, klosetové mísy, desky (obkládačky, dlaždice, vlysy a pod ), lithophanie (průsvitné obrazy, porcelánové průsvitné obrazy), malby na porcelánu, štítky, hodinové číselníky, držadla (rukojeti), knoflíky, perly, ouška (maillons), trubičky (na tkalcovská brda) a m. j.

(4) Perly a knoflíky z fritového (sklovitého) porcelánu se někdy velice podobají skleněným perlám saz. čís 383 nebo skleněným knoflíkům saz. čís. 385, liší se však od nich tím, že lze na nich rozpoznat místo, které leželo při pálení v porcelánové peci na podložce, dále tím, že se neroztaví ani v bílém žáru.

(2) Podle saz. pol. 424a)2 nebo b)2 se projednává též jak porcelán bílý, tak i barevný atd., spojený s obyčejnými hmotami; porcelán všech druhů spojený s jemnými nebo velmi jemnými hmotami patří do saz. pol. 426b) nebo c).

(3) Podle poznámky k saz. čís. 424 se projednávají hlavičky k loutkám (k připevnění na loutkové trupy), též s brvami z vlasů nebo chlupů.

(4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

(2) Zařaďují se tudíž do b): hračky (loutkové hlavičky, dětské nádobíčko na hraní, hliněné kuličky na hraní a pod.), vyjma hračky z porcelánu, předměty přepychové (zboží galanterní, drobnůstky [nippes] a toaletní předměty, ampule, nádoby na tabák, košíčky, kalamáře atd.), hliněné hlavičky k dýmkám, hrnčířské nádobí (džbány, hrnky, květináče atd.) vyrobené z jiných hliněných hmot než těch, které patří do saz. čís. 421, 422 a 424, dále hrnčířské nádobí s barevnými nebo plastickými ozdobami, t. j. opatřené plastickými nebo malovanými arabeskami, figurami, znaky a pod., jakož i veškeré jemné glazované nebo smaltované nádobí hrnčířské, stolní a kuchyňské nádobí (soupravy jídelní a na umyvadlo, nádobí na vaření, soudečky na koření a pod.), alcarazzos (t. j. džbány nebo láhve na vodu z velice průlinčivé nepolévané hlíny), koupací vany, kamna, krby a jejich součástky, s výjimkou obyčejných, patřících do saz čís. 419 (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 419), stavební okrasy z jiných hliněných hmot, než které jsou vyjmenovány v 1. vysvětlivce k saz. čís. 418, plastické modely, figury a pod., lišty a spojky pro obkládačky, perly, knoflíky a m. j.

(3) Hliněné kuličky na hraní z pálené hlíny nebo pálených zemin mají obyčejně nerovný povrch; do hmoty více nebo méně průlinčivé vniká vnější barva často značně hluboko. Takové kuličky se poléváním kyselinou solnou nemění. Jak se rozlišují od kamenných kuliček, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.

(4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

(1) Pokud se v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu užívá názvu železo, rozumí se jím vždy železo technické a jen tehdy, když je to výslovně řečeno nebo ze souvislosti úplně zřejmé, označuje se jím železo čisté (prvek).

(2) Výrazu kujné železo se v celním sazebníku a ve vysvětlivkách k němu užívá jen jako souhrnného názvu a označují se jím všechny kujné druhy technického železa, není-li třeba nebo možno rozlišovati mezi jeho jednotlivými druhy, jak tomu zpravidla je při celním zařadění.

(3) Neoznačuje se zde tedy názvem železo nebo kujné železo jeho jeden určitý druh, a zejména se ho neužívá k rozlišení mezi ocelí a kujným železem nebo železem, u nás dříve všeobecně obvyklým.

(4) Je samozřejmé, že na celní zařadění nemá vliv, označí-li se zboží názvem v cizině (v obchodě, sazebnících a pod.) obvyklým, použitým nebo i v některých oborech mezinárodně sjednaným, který však odporuje našemu označení.

(2) Sem je zařaděno též surové železo zrněné (granulované), které vzniká vedením roztaveného surového železa do vody. Je složeno z kousků velikosti hrachu až bobu, jež tvoří částečně též souvislé dírkovité chomáčky. Rovněž sem patří železná houba a práškové železo (vyjma k účelům léčebným).

(3) Šedé druhy surového železa se hodí zvláště k lití a proto se také nazývají slévárenským železem; bílého železa surového se užívá obyčejně k výrobě oceli, a proto se nazývá též surovým železem ocelárenským. Fosforové železo, bílé železo surové, kterého se užívá při postupu Thomasově, se nazývá surovým železem Thomasovým; šedé železo surové, jehož se užívá při postupu Bessemerově, sluje surovým železem Bessemerovým.

(4) Nekujné slitiny železa s hliníkem (ferroaluminium), s chromem (ferrochrom), s křemíkem (ferrosilicium), obsahují-li 50—95% křemíku, s manganem (ferromangan), s molybdenem (ferromolybden), s niklem (ferronikl), s titanem (ferrotitan), s vanadem (ferrovanad), s wolframem (ferrowolfram), jakož i kovový mangan obsahující železo projednávají se podle saz. pol. 428c). Tyto slitiny se získávají buď tavením směsí příslušných rud nebo roztavením surového železa s příslušnými kovy nebo rudami. Ferrosilicium s 50—95% křemíku je na lomu barvy světlešedé až tmavošedé a na omak mastné a zasílá se v sudech, bednách a jiných obalech. Surové železo obsahující více než 25% manganu nemá krystalických ploch zrcadlících jako zrcadlovina a magnet je nepřitahuje.

(5) Ferromanganu a ferrosilicia se užívá při výrobě oceli postupem Bessemerovým, Thomasovým a Siemens-Martinovým, ostatních slitin jako přísad při výrobě určitých druhů oceli, které se označují jako ocel aluminiová, chromová, niklová, wolframová.

(6) Ferrosilicium méně než s 50% křemíku, saz. pol. 428a).

(7) Ferrosilicium prohlášené s 50—95% křemíku se projedná předběžně jako surové železo saz. pol. 428a); ze zásilky se však vezmou v přítomnosti strany dva vzorky a jeden se zašle vysoké škole báňské v Ostravě k rozboru na obsah křemíku. Podle výsledku rozboru upraví celní oddělení ONV celní pohledávku a rozdíl vrátí straně ve vlastní působnosti. Výlohy spojené s rozborem hradí strana.

(8) Drcené (hrubě rozmělněné, zrněné) surové železo, jakého se užívá při obrábění (řezání) kamene, saz. čís. 436.

(9) Viz též vysvětlivku u manganu saz. čís. 488.

(2) Staré kolejnice, odřezky kolejnic, nápravy, transmisní hřídele, tyče, desky a pod., kterých lze upotřebit pro jejich velikost a povahu buď přímo nebo ke kovářským pracím atd., nesmějí se projednávat podle saz. čís. 428 bez kontroly dalšího svého metalurgického zpracování, nýbrž projednávají se jako kolejnice, ocel v tyčích atd. Pouhé rozbití neodůvodňuje projednávání podle saz. čís. 428 a je přípustné pouze u nekujné litiny železné. Je-li však vyloučena možnost, že se užije těchto zlomků k původnímu účelu, lze projednávat takovéto zlomky, způsobilé ke kovářským pracím, bez ohledu na jejich tvar jako tyčovou ocel podle saz. pol. 431a). Bylo-li však při dovozu starých náprav, transmisních hřídelů, kolových obručí a pod. navrženo, aby se za úředního dozoru rozřezaly k bezprostřednímu dalšímu zpracování, projednají se podle saz. čís. 430.

(3) Svrchu popsaná kontrola metalurgického zpracování nechť se vztahuje na upotřebení výše uvedenými způsoby. Přitom se podotýká, že kolejnicové hlavy, t. j. hořejší části kolejnic, které byly po délce uříznuty, se zpravidla přímo rozválcují, proto — nehledíc k případům, které je třeba zvlášť ospravedlnit — nelze jich propouštět podle saz. čís. 428. Takové kolejnicové hlavy, jež nejsou delší jednoho metru, projednávají se podle saz. čís. 429 i tenkrát, když se odříznou od dovezených starých kolejnic nebo kolejnicových konců teprve v tuzemské huti, ve které budou zpracovány. V tomto případě se počítá 40% váhy na kolejnicovou hlavici, zbytek však se projedná za předepsaných kontrolních opatření podle saz. čís. 428.

(2) Výjimečně se však mohou projednat jako staré přelámané (zlomkové) železo — zachovají-li se kontrolní předpisy — k roztavení určené odřezky železných a ocelových tyčí, dlouhé nejvýše 12 cm.

(3) Ocelové třísky k drhnutí, saz. pol. 483a)1.

(2) Povolení k odběru bez omezení množství udílejí krajské národní výbory na dobu tří roků.

(3) Celní oddělení ONV, u nichž se má podle udání strany dovážené zboží projednávat, vyrozumí o uděleném povolení přímo krajský národní výbor; v tomto vyrozumění se označí dozorčí orgán, pověřený dozorem na metalurgické zpracování.

(4) Jednotlivé zásilky poukáže projednávající celní oddělení ONV na průkazu vyclení (celní prohlášce, celní kvitanci) dozorčímu orgánu, a to pravidelně pod celní uzávěrou, a současně zvláštním návěštím zpraví dozorčí orgán, který na návěští potvrdí celnímu oddělení ONV převzetí. Závod je povinen vést knihu o příjmu a upotřebení. Kontrola se provádí dohlídkou a srovnáváním zásob se zápisy.

(5) Každé odklizení ze závodu v nezpracovaném stavu — vyjma na zvláštní úřední povolení — pokládá se za důchodkové zkrácení o rozdíl cla podle sazeb saz. čís. 428 a saz. pol. 431a) připadající na odklizené množství a má vzápětí ztrátu této výhody.

(6) Tyto předpisy platí též pro projednávání odřezků ocelových tyčí, o nichž je zmínka v druhém odstavci předcházející 3. vysvětlivky.

(2) Okuje uvedené v téže poznámce jsou lístkovitý odpad (opal) tmavé, rezavé barvy, který odprýskává při kování oceli.

(3) Železný thermit (směs zrněného hliníku s okujemi), saz. čís. 488.

(4) Ocelový písek k technickým účelům, saz. čís. 436.

(2) Kusy výlitků (ingotů), jimž se dal mechanickým opracováním určitější pravidelný tvar, na př. kusy v podobě válců nebo kotoučů, nelze již pokládat za ingoty. Takové kusy, nejsou-li hotovým zbožím a nelze-li poznat, k čemu jsou zvláště určeny, projednávají se podle povahy jako ocel v tyčích nebo jako desky.

(2) Přitom se obdobně používá kontrolních opatření, která jsou předepsána ve 4. vysvětlivce k saz. čís. 428 pro staré železo.

(2) Též nefasonovaná tyčová ocel saz. pol. 431a) má často zakulacené a jen velmi zřídka ostře vytlačené hrany; hrany oceli tyčové jsou však vždy ostřeji vytlačeny než hrany takového přechodného výrobku, který má být dále zpracován. Tyčová ocel (netažená) nemá sice zpravidla hladkého povrchu, poněvadž je ještě obyčejně pokryta okujemi (opalem), přece však má — na rozdíl od drsného, hrubého povrchu housek (brusku) — hutnější, hladší složení, způsobené uzavřeným přesným kalibrem, kterým musela projít. V úpravě je mezi houskami (brusky) a tyčovou ocelí rozdíl, ne sice nápadný, přece však znatelný; poněvadž se tyčové oceli upotřebuje bez dalšího zpracování, musí být co možná přesně vyrovnána, kdežto u housek (brusků) tomu tak není.

(2) Ploštiny rozřezané na kusy podle velikosti plechových tabulí, které z nich budou vyválcovány, projednávají se rovněž jako ploštiny.

(3) Ploštiny na plocho vyválcované a v některém směru slabší než 40 mm, projednávají se jako tyčová ocel.

(2) Ploché tyče vypouklého profilu na úzkých stranách průřezu (k výrobě vozových per, ocel na dláta a pod.) projednávají se jako nefasonované.

(3) Tažené nebo za studena válcované tyče, kterým se již při tažení nebo válcování dostalo lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 431a) nebo b). Tyče (fasonované i nefasonované), které jsou dodatečně upravené nebo zušlechtěné, patří do saz. pol. 431d), nebo 431e).

(2) Tak zvané troubové lupy, t. j. dutá, na jednom konci uzavřená tělesa čtvercového průřezu se zakulacenými hranami, jak se vyrábějí přímo z roztavené oceli plávkové, jichž se užívá k výrobě tažených trub (beze švů), se projednávají podle saz pol. 431a).

(3) O ploché oceli, která se projednává jako plech, viz saz. čís. 432. Válcované, tažené nebo kované tyče, též fasonované, průměru nebo síly nejvýše 6 mm se projednávají jako drát; viz saz. čís. 434. Válcované drátovité výrobky průměru většího než 6 mm až do 10 mm, dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m, projednávají se však jako drát saz. čís. 434.

(2) Podle saz. pol. 431d) se projednávají všechny tyče (fasonované i nefasonované), jejichž povrch je opilován, osoustruhován, osmirkován, ohoblován, obroušen, leskle odrhnut, pocínován, pozinkován, pooloven, poměděn, uměle oxydován, hrubě nebo jemně natřen, pokostován, lakován, bronzován atd., které tedy byly pouze upraveny (zjemněny, zušlechtěny), nikoli však dále opracovány vrtáním, dírkováním atd.

(3) Tyče (zvláště nástrojová ocel), natřené pouze na ochranu proti rezu, na př. nátěrem olejovým nebo tuhovým, tenkou vrstvou pryskyřičnou nebo jinými ochrannými prostředky proti rezu, a tyče barevně označené podle jakosti neprojednávají se však jako upravené tyče podle saz. pol. 431d), nýbrž podle saz. pol. 431a) nebo 431b). Naopak musí být však pokládán za úpravu (saz. pol. 431d)) nátěr tyčí barvou, asfaltovým lakem a pod., který zřejmě má na nich trvale zůstat nebo který má být podkladem pro další nátěr, jako na př. nátěr suříkem.

(4) Tyče jen povrchně odrhnuté, t. j. takové, se kterých byly odstraněny jen okuje (opal), jakož i tyče jen kalené neprojednávají se jako upravené, nýbrž jako surové podle saz pol. 431a) nebo b).

(5) Tyče temné barvy železa projednávají se rovněž podle saz. pol. 431a) nebo b), i když jejich povrch je čistý a má patrný lesk vzniklý pouhým ochlazováním vodou při válcování.

(6) Tyče (fasonované nebo nefasonované), které vyvrtáním, dírkováním, vřezáním závitů, vykováním na určitý tvar, lisováním a pod. byly pro určitý účel dále zpracovány a které tím tedy dostaly vskutku povahu železného zboží nebo jeho součástek, neprojednávají se podle saz. pol. 431d), nýbrž podle bližší povahy podle příslušných saz. čísel.

(2) O projednávání takových tyčí dále zpracovaných viz předcházející 4. vysvětlivku.

(2) Též tovary silné nejvýše 1˙5 mm a užší než 12 mm se projednávají jako plech, jestliže nebyly vyrobeny válcováním na plocho, nýbrž byly nařezány z plechových tabulí (2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 434).

(2) Plochá ocel širší než 450 mm, jejíž síla činí více než jednu třetinu šířky, nepatří sem, nýbrž do saz. čís. 431.

(3) Tyče, jakož i pásková ocel silnější než 1˙5 mm patří do saz. čís. 431 nebo podle rozměrů stanovených pro drát do saz. čís. 434.

(4) Plechové odřezky, t. j. odpadky (proužky a pod.) při zpracování plechů, kterých lze ještě upotřebiti jako plechů, na př. k výrobě knoflíků, hřebíků, kování atd., projednávají se jako plechy.

(5) Síla plechu se zjišťuje měřidlem na nejtenčím místě.

(2) Neopracované (surové) plechy se liší od mořených (dekapovaných) a hlazených (dresovaných) tím, že je na nich více nebo méně rozprostřena vrstva opalu, často jen na okraji znatelná, která při ostrém ohnutí plechu odprýskává. Povrch neopracovaných (surových) plechů je vždy drsný a mdlého vzhledu. Občas se vyskytující nestejnoměrný vzhled obou stran plechů a zejména světlé skvrny, též s přiléhajícím zákalem, pocházejí od toho, že při současném žíhání více tabulí se tabule nestejně dotýkají a na jednotlivých místech často i spékají, takže tato místa zůstávají více nebo méně kovově bílá, poněvadž bezprostřední přístup vzduchu byl zamezen. Ostatní místa, kam vzduch mohl vzniknout, zejména okraje tabulí mají naproti tomu znatelnou vrstvu opalu.

(3) Černé plechy hrubě natřené, saz. pol. 433a).

(2) Jako plechy mořené (dekapované) se projednávají též plechy silně lesklé, t. j. plechy stejnoměrně šedomodře zabarvené, mastného lesku, hladké, kterým se tohoto vzhledu dostalo tím, že se opal vzniklý na plechu v žíhací peci přitiskne pevně na plech dalším válcováním hladkými válci. Ohnou-li se ostře takovéto plechy, odprýskává vrstva opalu. Takové plechy nebuďtež zaměňovány s rovněž šedomodrými, obyčejně silnějšími a do saz. pol. 432a) patřícími neopracovanými (surovými) plechy na výrobu nožů k řezačkám, listů na pily a pod., které mají též vrstvu opalu přitisknutou za válcování a mastný vzhled, avšak daleko mdlejší lesk nežli silně lesklé plechy.

(3) Pouhé vyrovnání plechů do roviny nemá vliv na zařadění.

(4) Podle saz. pol. 432b) se projednávají dále plechy za studena válcované. Toto mechanické zpracování se vyskytuje obyčejně u páskové oceli (t. zv. nekalená ocel pérová). Povrch těchto plechů je na obou stranách lesklý, t. j. čistého stejnoměrného lesku a hladký od válcování, nejsou tedy na něm viditelné stopy po dodatečném opracování, jaké na př. povstávají při obrušování. Zploštěná ocel získává válcováním za studena poněkud na tvrdosti, nedosahuje však přece té pružnosti, která se získá zpracováním v ohni a odražením.

(5) Pro rozlišování pružinové oceli kalené od nekalené je tato zkouška: odřezek dlouhý as 60 cm uchopí se na obou koncích, ohne se do smyčky, načež se natáhne do vodorovné polohy. Na nekalené páskové oceli zůstane trvalý ohyb, na kalené však zakřivení sotva znatelné.

(6) Pásková a pružinová ocel v žáru válcovaná, nekalená, dále neupravená — projednává-li se jako plech — patří do saz. pol. 432a), pružinová ocel kalená do saz. čís. 470.

(2) O některých způsobech tohoto opracování viz vysvětlivky k bodům a) a b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.

(2) Tiskařské desky z oceli, leštěné, se zaokrouhlenými rohy a se zkosenými okraji (bez kresby) se projednávají jako zboží plechové saz. pol. 445e).

(2) Pozinkované silnější plechy, též desky, mají mnohdy také povrch krystalovaný jako ledové květy, avšak mnohem hrubší drsný vzhled než výše popsané jemné vzorkované plechy. Takovéto pozinkované silnější plechy a desky se neprojednávají podle saz. pol. 432e), nýbrž podle saz. pol. 432c).

(3) Pro plechy lakované platí v plném rozsahu ustanovení vysvětlivek k bodu b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII pro zboží lakované.

(4) Oznámení (návěštní tabule, plakáty, štíty atd.), provedená na pravoúhlém plechu barvami, bronzovým práškem atd., i jsou-li na nich namalovány figury, ornamenty atd., neprojednávají se jako plech, nýbrž jako zboží plechové saz. čís. 445 podle bližší sazební povahy také tehdy, nemají-li ouška nebo jiné zařízení na připevnění.

(5) Plechy a desky přiříznuté (přistřižené) jinak než pravoúhle (také s rohy nepatrně zakulacenými), jakož i plechové pruhy přiříznuté jinak než přímočaře, pak plechy a desky prorážené, dírkované nebo hloubené, saz. čís. 433.

(6) Desky z nekujné litiny, saz. čís. 481.

(2) Sem patří mimo jiné:

(6) Jen předpracované miskové zboží ve stavu, v jakém vyjde z bucharu, projednává se rovněž jako hloubené desky nebo plechy tohoto saz. čísla.

(7) U prorážených, dírkovaných atd. desek kotlových, t. j. u černých plechů silnějších než 10 mm, nepřihlíží se však při zařadění k tomu, zda jsou přiříznuty (přistřiženy) jinak než pravoúhle, právě tak, jako se nepřihlíží k tomu, jsou-li ze stejného materiálu předpracována dna ke kotlům. Proto se takovéto předpracované desky a dna ke kotlům projednávají bez ohledu na jejich přistřižení podle saz. pol. 433a).

(2) Okrasy z plechu vyrážené nebo vystříhané a jiné takové předměty z plechu složitějšího obrysu, na př. obrazce, písmena, číslice a pod., jakož i veškeré přistřižené plechy a desky, které jsou zároveň proráženy, dírkovány nebo hloubeny (vyjma desky a dna ke kotlům silnější 10 mm, jež jsou jmenovány v 1. vysvětlivce), nebo plechy, které byly dále opracovány ohýbáním, tepáním, drážkováním nebo nějak jinak mechanicky, se neprojednávají jako plechy podle saz. čís. 433, nýbrž jako zboží plechové.

(3) Z plechu pouze vystřižené nebo vyrážené předměty, které jsou jmenovány ve zvláštních číslech sazebních nebo do nich podle povahy zařaděny, nepatří taktéž do saz. čís. 433; tak na příklad patří kování (přistřižené úhlové plechy [úhelníčky], kování dveřní, okenní a pod.) do saz. čís. 472, vyrážené surové ploché formy na vidličky do saz. pol. 479a).

(2) Do saz. pol. 433b) jsou zařaděny všechny hlazené (dresované) nebo mořené (dekapované) plechy a desky saz. pol. 432b), do saz. pol. 433c) všechny pocínované, pozinkované, poolovené, niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, leštěné, pak vzorkované (barvou nebo lisováním), moirované nebo lakované plechy a plotny saz. pol. 432c)—e), jsou-li proráženy, dírkovány, hloubeny nebo — nikoliv však zároveň — přistřiženy.

(3) Přitom se upozorňuje, že celní sazby saz. pol. 433a), b) a c) platí také pro všechny takové plechy a desky, jež sice v sazebníku nejsou zvlášť jmenovány, které však vysvětlivkami k saz. čís. 432 jsou přikázány položkám a)—e).

(4) Černé plechy hrubě natřené a jen pravoúhle přistřižené, projednávají se podle saz. pol. 433a). Jinak přistřižené takovéto plechy patří do saz. pol. 445b).

(2) Zploštěný drát (vyrobený válcováním kulatého drátu), jehož šířka nepřesahuje 12 mm, projednává se jako drát saz. čís. 434; ten není zpravidla silnější než 1˙5 mm a lze jej poznati podle jeho charakteristických, zakulacených, drsných hran, vzniklých zplošťováním. Vzorem zploštěného drátu je drát paragonový na deštníkové kostry, drát na prstencové běhounky (travellers) a pod. Jako plech saz. čís. 432 se však projednává zploštěný drát silný nejvýše 1˙5 mm a širší než 12 mm, dále pak předměty vystříhané z plechu, jež se poznají podle hladkých, ostrých hran střižných ploch, bez ohledu na sílu plechu; délka takových vystříhaných plechových pásů nepřesahuje pravidelně 2 m.

(3) Zploštěná ocel, jež je silnější než 1˙5 mm až do 6 mm, a není širší než 6 mm, projednává se však jako drát; je-li širší, avšak jeho šířka nepřesahuje padesátinásobek síly, projednává se jako plochá ocel saz. čís. 431, přesahuje-li padesátinásobek síly, jako plech saz. čís. 432.

(4) Při projednávání podle saz. čís. 434 je bez významu, zda se drát silný nejvýše 6 mm dováží v kotoučích, svazcích nebo navinutý na cívkách anebo pouze na kusy nařezaný nebo ve vytažených, též vykovaných tyčích, které mají rozměry stanovené pro drát.

(5) Síla drátu se zjišťuje měřidlem na nejkratší ose.

(6) Dráty, jež nabyly lesklého vzhledu přímo při tažení, potom dráty, které mají slabý měděný nádech, poněvadž se při tažení užilo roztoků měďnatých solí, patří do saz. pol. 434a).

(7) Zmíněné dráty se slabým měděným nádechem se rozeznávají od drátů, které se projednávají jako poměděné, podle toho, že lze ve směru tažení poznat lesklé nebo prosvítavé pruhy obnaženého železa, kdežto povrch drátů, které se projednávají jako poměděné, je mědí pokryt úplně.

(8) Zmíněné dráty, jakož i tažené dráty vůbec, i byly-li dodatečně vyžíhány (zčernalé), jsou vždy úplně hladké, kdežto drát válcovaný se vyznačuje povrchem více méně drsným, nerovným, nestejnoměrným. Rozumí se jím drát vyrobený válcováním za tepla, nikoli však drát válcovaný po tažení.

(2) Pilovitý drát, zoubkovaný nebo nezoubkovaný, je zploštěný drát, který je na jednom okraji plosce zesílen, což připouští, že může býti těsně vedle sebe namontován na válce, a přece zůstává mezi jednotlivými pásy stejná mezera. Vřezané nebo vypilované zuby roztrhávají textilní látky.

(2) Ocelové tyče, které podle svých rozměrů se zařaďují jako drát, projednávají se podle saz pol. 434b), jestliže byly některým způsobem uvedeným v bodu a) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII mechanicky opracovány, na př. obroušeny, osoustruhovány atd. nebo hrubě natřeny.

(3) O drátech, jež patří do saz. pol. 434c), viz vysvětlivky k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě, které platí v plné míře pro způsoby opracování jmenované v saz. pol. 434c).

(2) Kalený drát, saz. čís. 435.

(3) Drát na tkalcovské paprsky, saz. čís. 467.

(4) Ocelové struny, saz. čís. 584.

(2) Sem patří též kalený drát na deštníky (t j. olejem pálený ocelový drát mdle lesklého tmavého vzhledu k výrobě rozpinadel na deštníky).

(2) Podle saz. pol. 435b) se projednává též drát na průbojnice (vyrovnaný), ocel pastorková (hvězdovitě fasonovaná ocel na součástky k hodinám), drát na západky.

(3) Kalené dráty niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem projednávají se podle sazby pol. 435b) s 50% přirážkou.

(4) Kalený drát leštěný, pomosazený, poměděný, lakovaný atd. se projednává podle saz. pol. 435b), kdežto zboží z kaleného drátu, jakož i kalený drát připravený k dalšímu upotřebení projednává se obdobně podle ustanovení platících pro drát saz. čís. 434 jako drátěné zboží saz. čís. 466, nepodléhá-li zpracovaný drát sám o sobě vyššímu clu.

(5) Ocelové struny, saz. čís. 584.

(2) Saz. čís. 445 a 466 obsahují výslovně nejmenované zboží plechové a drátěné.

(3) Zboží, které není v předcházejících číslech jmenováno nebo v nich zahrnuto, projednává se, je-li z nekujné litiny, podle saz. čís. 481, všechno ostatní podle saz. čís. 483.

(4) Zboží vyrobené lisováním a slinováním ze směsí kovových prášků, též s prášky nekovovými, se všeobecně posuzuje, převládá-li práškové železo, jako zboží železné. Má-li povahu předmětů patřících do sazebních čísel uvedených v 1. odstavci, projednává se jako tyto předměty opracované; není-li v nich jmenováno nebo zahrnuto a nepatří-li svou povahou vůbec do jiných sazebních tříd, jako na př. součásti strojů, přístrojů a pod., zařadí se do saz. čís. 483, nikoli však jako surové (neopracované).

(2) Není-li u jednotlivých čísel nebo položek vůbec ustanovení o nějakém opracování, platí stanovená celní sazba jak pro zboží surové, tak i pro všechny ony způsoby opracování, které jsou pro příslušné zboží v obchodě obvyklé, nestanoví-li se jinak ve vysvětlivkách k příslušnému číslu.

(3) Není-li pro surové zboží u některého čísla nebo položky celní sazba zvlášť vyznačena, avšak je uvedeno zvláštní opracování, platí stanovené clo nejen pro označený způsob opracování, nýbrž i pro zboží ve stavu surovém. Zboží takových položek jinak opracované se projednává jako výslovně nejmenované zboží saz. čís. 481 nebo 483 nebo jako výslovně nejmenované zboží plechové nebo drátěné saz. čís. 445 nebo 466, jestliže celní sazba v položce těchto čísel, do níž by se výslovně jmenované zboží zařadilo, je vyšší nežli sazba položky, do které zboží patři podle svého pojmenování, nebo nestanoví-li vysvětlivky jinak.

(2) Jsou-li u jednotlivých saz. čísel nebo saz. položek stanoveny zvláštní sazby pro některé nebo všechny způsoby velmi jemného opracování, nevybírá se přirážka za uvedený tam způsob; za ono velmi jemné opracování, které není výslovně jmenováno, vybírá se však přirážka vždy, když nejsou stanoveny výjimky ve vysvětlivkách k příslušnému saz. číslu.

(2) O tom, kdy se zboží spojené s jinými hmotami projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se zboží zlacené nebo stříbřené projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

(2) O podružném spojení, k němuž se při projednávání nepřihlíží, viz úvodní vysvětlivky.

(3) Je-li pro některé zboží bez spojení stanovena zvláštní celní sazba, nemůže při zařaďování tohoto zboží zůstat nepovšimnuto ani podružné spojení.

(4) Označení firmy i ochranné známky na zboží sazební třídy XXXVIII odlité, vylisované, vyryté, namalované, natištěné nebo napatronované, též nabronzované a pod., nebo taková označení papírová, plechová atd. na zboží nalepená nebo jinak upevněná, nemají vliv na zařadění, avšak jen tehdy, označuje-li se tak jeho cizozemský výrobce nebo dodavatel a nejde-li tedy o zboží určené výhradně nebo především k reklamě označené firmy a známky.

(5) O zkoušení zboží zdánlivě zlaceného nebo stříbřeného viz 8. všeobecnou vysvětlivku ke zboží kovovému (saz. čís. 500—525).

(2) U trub litých kolmo (lití trub na stojato) se nálitek vždy odpíchne (seřízne nebo pilou odřízne); tento postup se nepovažuje za opracování, a proto se takovéto trouby z nekujné litiny, též odrhnuté, nikoli však dále opracované, projednávají jako neopracované (surové) podle saz. pol. 438a)1 nebo 2.

(3) Nátěr smolou se rovná nátěru asfaltovému nebo dehtovému.

(4) Čisticí jímky z nekujné litiny, t. j. kusy trub s průlezy, které se zasazují do vodovodního potrubí, aby z něho mohlo býti odstraněno znečištění, projednávají se jako trouby podle stupně opracování.

(5) Trouby a jejich spojky tohoto čísla s vřezanými závity nebo s provrtanými nebo osoustruhovanými přírubami patří do saz. pol. 438b).

(2) Žebrové trouby topné, saz. čís. 538.

(3) Soustavy trub ke strojům, přístrojům, saz. třída XL.

(2) Podle saz. čís. 439 se projednávají též přehnuté trouby, na nichž příruby jsou navlečeny volně.

(3) Trouby saz. čís. 439 hrubě natřené, jakož i trouby na koncích provrtané proto, aby mohly býti snýtovány, projednávají se podle a), jiné trouby dírkované jemně neopracované podle b).

(4) Trouby tažené nebo po válcování tažené, které při tažení nabyly lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 439a); naproti tomu do saz. pol. 439b) patří obroušené bezešvé trubky k výrobě jízdních kol, které často bývají olejem černěné a tím nabývají temného vzhledu.

(5) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

(6) Varné trubky pouze z oceli patří do saz. čís. 439; jsou-li spojeny s měděnými hrdly, projednávají se podle saz. čís. 484.

(2) Dutá tělesa k vytápění železničních vozů atd., vyrobená z dílů trub, na obou koncích svařovaná, opatřená otvory, pak trouby Perkinsovy, t. j. ocelové trouby několik metrů dlouhé a asi 4 cm široké, svařované, pro parní pece pekařské projednávají se podle saz. čís. 538, trubkové hady, ploché nebo spirální, jakož i jejich soustavy podle saz. čís. 526, jiné soustavy trub jako součástky přístrojů destilačních, chladicích a varních rovněž podle saz. čís. 526, jiných strojů nebo přístrojů podle oněch čísel, do kterých tyto stroje a přístroje patří (viz 6. a 7. vysvětlivku ke třídě XL). Rovné nebo jen jednoduše zahnuté trouby ocelové přivádějící páru, teplou vodu, horký vzduch k vlastním přístrojům topným atd. odděleně postaveným, projednávají se jako trouby, i když se dovážejí s úplným zařízením topným atd.

(3) Viz též 10. a 12. všeobecnou vysvětlivku ke třídě XL.

(2) Do saz. pol. 440a)1 patří jen nýtované nebo sdrápkované kouřové trouby ke kamnům a kolena obvyklých rozměrů. Týmž způsobem zhotovené trouby z černého plechu většího průměru, jako na př. trouby, jichž se užívá jako komínů, větracích trub a pod., patří však právě tak jako všechny letované trouby z černého plechu do saz. pol. 440a)2.

(3) Trouby sdrápkované jsou trouby vyrobené ostrým zahnutím okrajů plechu ve směru podélném. Troubami letovanými — opakem k troubám svařovaným — rozumějí se trouby spojované pájkou ve směru podélném.

(4) U trub a spojek trub saz. čís. 438-441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

(2) Plechy k výrobě nábytku pouze trubkovitě sbalené, nenýtované, neletované, nesdrápkované neprojednávají se jako trubky, nýbrž jako plechové zboží saz. čís. 445.

(2) Spojky trub z kujného železa se zapuštěnými kohouty (ventily ze železa, též z litiny) projednávají se podle saz. čís. 441, se zapuštěnými železnými kohouty, spojenými s obecnými kovy, podle saz. čís. 484.

(3) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

(4) Spojky trub jako součásti jízdních kol, saz. čís. 552.

(2) Plechové zboží pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu podle saz. pol. 445b).

(3) Do saz pol. 445b) patří též zboží z mořeného (dekapovaného) plechu, do saz. pol. 445d) jak zboží z plechu vzorkovaného barvou nebo lisováním, tak i zboží z plechu moirovaného.

(4) Zboží z plechu černého, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) s vyráženými (prolamovanými) vzorky, též hrubě natřené, projednává se podle saz. pol. 445c); do saz. pol. 445c) patří takovéto plechové zboží, i když bylo opracováno některým způsobem v této sazební položce uvedeným, do saz. pol. 445d) a e) však tenkrát, když bylo opracováno některým způsobem jmenovaným v těchto položkách.

(2) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

(3) Na zařadění nemá vliv podružné spojení s jinými hmotami, na př. mosazné knoflíky, zástrčky a dvířka u sporáků, mosazné závěrné šrouby u konví, mosazné knoflíky u pokliček, mosazné kohouty u koupacích van, mosazné kotoučky na zařízení k posunování knotu u lamp, kožená tlumítka zvuku u posuvných dveří, úzké obruby z niklovaného mosazného plechu u hasičských přilb, kaučuková vlákna jako těsnění spirálních hadic atd. Viz též § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

(4) Jsou-li plechová kamna a sporáky uvnitř vyloženy šamotem, ohnivzdornými cihlami, deskami a pod., nemá to rovněž význam pro zařadění.

(5) Dovážejí-li se výklopné, důlní a jiné ruční vozíky hotově sestavené, projednávají se oddělitelné podvozky zvlášť, a to podle saz. čís. 483, vozíkové korby z plechu podle saz. čís. 445.

(2) O návěštních tabulích, plakátech, štítech a pod., které se projednávají podle saz. čís. 445, viz 8. vysvětlivku k saz. čís. 432.

(2) Je-li plechové zboží jen na jedné straně plátováno a nedosahuje-li síla naplátovaného kovu jedné třetiny síly plechu, projednává se vždy podle saz. čís. 445.

(3) Naproti tomu plechové zboží na jedné straně plátované, u něhož kovový povlak dosahuje jedné třetiny síly plechu nebo ji převyšuje, pak veškeré na obou stranách plátované zboží plechové bez zřetele na sílu plátování projednává se podle kovového povlaku podle saz. čís. 517, 518 nebo 520 (u trojkovového zboží podle kovu, který převládá; jsou-li pochybnosti, podle kovu podléhajícího vyšší sazbě).

(4) O projednávání plechového zboží galvanicky povlečeného silnější vrstvou kovovou viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

(5) Plechové řetězy, saz. čís. 464 a 465.

(6) Drobné potřeby plechové, saz. čís. 468.

(7) Kování, jakož i ornamenty z plechu, lisované, vytepané, i plechové zboží takovými ornamenty vyzdobené, viz saz. čís. 472 nebo 474.

(8) Součástky zámků z plechu, saz. čís. 473.

(9) Nábytek z ocelového plechu, saz. čís. 476.

(10) Galanterní zboží a hračky z plechu, saz. čís. 480.

(11) Ráfky a blatníky k jízdním kolům, pocínované nebo vrtané atd., saz. čís. 552.

(12) Kladky o průměru větším než 155 mm (měřeno v žlábku), saz. třída XL.

(2) Hotovými železničními koly a železničními dvojkolími saz. čís. 449 rozumějí se kola a dvojkolí k vozidlům železničním a k vozidlům pro dráhy pouliční saz. čís. 555 až 557, dále nosná kola pro lokomotivy a tendry, jakož i menší nosná kola s nákolkem pro výklopné vozíky na uhlí a pro jiné menší vozíky a přepravní prostředky pohybující se na kolejnicích, které nelze považovat za železniční vozidla. Takových vozíků a přepravních prostředků se užívá při přepravě na kolejích v báňských, hutních nebo továrních závodech, na drahách polních a lesních, na staveništích atd.

(2) Hotová kola hnací pro lokomotivy, jakož i kolové hvězdice k nim s navlečenými kolovými obručemi, saz. čís. 527.

(2) Nápravové zákolníky jsou krátké železné zděře, které zabraňují sklouznutí kol s náprav. Za tím účelem mívají často uvnitř vřezané závity k našroubování na konce náprav, vždy však mají otvory k prostrčení svorníků k dalšímu zajištění kol.

(2) Jednotlivé mosazné šrouby zůstávají u náprav bez povšimnutí; je-li tu ještě další spojem s obecnými kovy, jako u patentních náprav, které mají mosazné šrouby a šroubová pouzdra, jež jsou zároveň maznicemi, projednávají se podle saz. pol. 451b) 2.

(3) Olejové nápravy s našroubovanými zděřemi mívají často jemně leštěná sedla a ložiska, jež nejsou patrna zevně.

(2) Nástroje (bez zřetele na to, zda jsou z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo nekujné litiny), které nejsou v saz. čís. 452—460 výslovně jmenovány (a také nejsou přikázány následujícími vysvětlivkami do určitého saz. čísla), projednávají se jako výslovně nejmenované nástroje podle saz. čís. 460.

(3) Nástroje, jako kladiva, vrtáky, dláta a pod., poháněné stlačeným vzduchem projednávají se jako jiné železné nástroje, nedosahuje-li váha kusu 20 kg. Váží-li taková zařízení 20 kg nebo více, projednávají se jako stroje saz. čís. 538 podle váhy kusu; při tom se však válec, který dostává stlačený vzduch z kompressoru postaveného na vzdálenejším místě a převádí jej na pracující nástroj, neprojednává jako motor.

(2) Při projednávání částí takových nástrojů, které jsou podrobeny clu odstupňovanému podle váhy kusu, bere se za základ vyclení kusová váha dovezených částí, nelze-li z povahy těchto částí s určitostí stanovit váhu hotového nástroje (na př. u ramen kleští).

(2) Nástroje s namontovanými drahokamy, provádějícími pracovní výkon, jako průvlaky na drát, vrtáky, pily a pod. se projednávají jako příslušné nástroje.

(2) Hrubé nože a hrubé nůžky pro potřebu živnostenskou, zemědělskou nebo k strojnímu použití, saz. pol. 479b).

(3) Nástroje, hodící se jen za hračky, saz. čís. 480.

(4) Tesařské skoby, saz. čís. 461.

(5) Jemné nástroje kapesní, též v pouzdrech, saz. čís. 468.

(6) Nástroje strojové dovezené se stroji jako jedno vybavení nebo na strojích anebo strojových součástech namontované, třída XL nebo XLI.

(7) Měřicí nástroje pro živnostníky, čítajíc v to i přesná měřidla, saz. čís. 577.

(8) Chirurgické kleště, pilky, vrtáky a pod., saz. čís. 573.

(2) Jako motyky (motyčky ploché na polní práce, motyčky na řepu, motyčky zahradnické a pod.) a lopaty se projednávají také rýče, rýly, motyky na bahno, lžíce zednické (omítačky), dále lopatky na uhlí, rýpače kořenů (lopatkovité zahradnické nářadí) a vůbec lopatářské zboží nejrůznějšího tvaru, na př. škrabadla na shrnování silničního prachu, bláta nebo ledu, škrabadla hornická, škrabátka kominická a pod. Nečiní se rozdíl mezi lopatářským zbožím zhotoveným z plechu, oceli, kujné litiny nebo z nekujné litiny.

(3) Sem patří též dřevěné lopaty se železným střevícem, t. j. s kováním, které tvoří dolejší hlavní část lopaty.

(4) Ploché motyčky, které naproti pracovní špičce vybíhají v hrabky, projednávají se podle saz. čís. 455.

(2) Parní kladiva (buchary), též jádra kladiv a kovadlin k nim, hutní kladiva (velmi těžká kladiva pro hutě a pod.), saz. třída XL.

(3) Jako palice (též paličky na štěrk) se projednávají též pěchovadla (pro dlaždiče a j.). Sem patří též dřevěné paličky na maso, na jejichž nárazné ploše jsou připevněny železné ryhované desky.

(4) Jako sekery (štípací a sekací nástroje) se projednávají též špičáky všech druhů (horolezecké, hasičské atd.) vyjma dvoustranné špičáky na kámen saz. čís. 460, jakož i ocelové klíny.

(5) Ke kleštím tohoto čísla patří všechny kleště nezařaděné do saz. čís. 453, jako kleště štípací, také pákové, kleště na trouby, štipce, kleště na drát (drátovky), kleště rozvodové, kleště přehybací, pincety (vyjma chirurgické) a pod. Sem patří též menší sklíčidla (na přidržování kusů při soustruhování), klíče na trouby, klíče šroubové (též universální šroubové klíče) a podobně utvářené klíče k otevírání a zavírání plynových nebo vodovodních kohoutků a pod.

(6) Skličidla se nesmějí zaměňovat s čelistmi závitnic saz. čís. 459, jež mají stoupající závit, kdežto skličidla mají na čelistech určených k upnutí opracovávaných kusů jen vruby souběžné se základní plochou a zcela nezpůsobilé k řezání závitů.

(7) Upínačky (upínací desky) a skličidla, váží-li kus více než 5 kg, saz. tř. XL.

(8) Kleštičky na nehty, saz. pol. 479e).

(2) Sem patří též rohatiny, žlábkové kovadliny, ohýbací kovadliny, babky k naklepávání kos, obuvnické kovadliny (stojany a nožky na přibíjení).

(3) Kovadlinové babky jsou pomocné nástroje, které se nasazují do otvoru v kovadlině a jichž se používá pro určité kovářské práce, jako na př utínka k přesekávání žhavých tyčí.

(4) Kovářské zápustky jsou formy, s nimiž lze snáze železo vykovat v určitý tvar, kulatý, hranatý a pod.

(5) Zápustky jsou někdy jednoduché, jednodílné, jako na př. k vykovávání matek; obvykle jsou však ze dvou dílů, ze spodní a vrchní zápustky různého tvaru. Sem patří také děrovky, zápustkové desky, zápustkové babky, t. j. těžké pravoúhlé více nebo méně deskovité špalky, které jsou různotvárně prodírkovány a opatřeny na stranách prohloubenými, otevřenými formami nejrůznějšího průřezu.

(6) Kovadliny pro parní kladiva, saz. tř. XL.

(2) Délkou seku se rozumí střední čára skutečně vysekané části.

(3) Jako pilníky se projednávají též železná brusidla na kosy a ocílky, též t. zv. brusiče nožů, skládající se z ocelových čepelí kosočtverečného průřezu s ostrými hranami a dřevěné rukojeti. Délkou tahu je vzdálenost od špičky k počátku rukojeti.

(4) Přirážka, která se vybírá podle bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII za leštěné nebo niklované pilníky a rašple, vypočítává se z oné celní sazby, která je stanovena pro příslušnou délku seku.

(5) Pilníčky na nehty, saz. čís. 468.

(6) O řeznických ocílkách s jemně vypracovanými rukojeťmi viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 479.

(2) Nevysekaná tělesa rašplí se projednávají rovněž podle ustanovení poznámky k saz. čís. 457.

(2) Neozubenými listy na pily se rozumějí odměřené, přímočaře vyrovnané a zakalené ocelové listy, do nichž budou zuby teprve vyřezány, vyraženy, vypilovány atd., a to na př. v jeden kus sletované listy na pily pásové, listy na přiřezávačky, na těžké dvojručky, kruhovité listy na kružní pily atd.

(3) Zmíněné přímočaré vyrovnání listů na pily se pozná tím, že více kusů na sebe položených zcela k sobě přiléhá; u jednotlivých kusů se tato vlastnost pozná, postavíme-li na ně pravítko hranou, je-li hrana v každém směru přesně v dotyku s plochou listu. Znakem pro rozlišování neozubených listů na pily od jiných plechových pásů je také to, že se listy na pily dovážejí většinou baleny v bednách, bedněních nebo jinakých obalech, kdežto jiné pásy se zasílají nebalené nebo jenom svázané drátem nebo páskovým železem.

(2) Lupenky, malé pilky na prolamovanou práci, jejichž délka obyčejně kolísá mezi 75—125 mm, šířka mezi 0˙8—2 mm a síla mezi 0˙25—0˙35 mm, patří do saz. pol. 458a), všechny ostatní pily a listy na pily do saz. pol. 458b).

(2) Železné oblouky a železné rámy pro ruční pily, čítajíc v to rámy pro lupenky, projednávají se jako ostatní pily saz. pol. 458b).

(3) Dřevěné oblouky na pily (též na lupenky) a dřevěné rámy bez pil, také s kovovými napínacími a svorkovými šrouby nebo s napinadlem z provazů, jako dřevěné zboží.

(4) Pilovitý drát, zoubkovaný a nezoubkovaný, saz. čís. 434.

(2) Výstružníky jsou ocelové nástroje s ostrými hranami a užívá se jich k rozšiřování (vystruhování) děr v kovech.

(3) Závitníků se užívá ke vřezávání závitů do šroubových matic, čelistí závitnic ke vřezávání závitů do šroubových svorníků nebo šroubových vřeten. Sem patří též nože na závity (hřebenky).

(4) Šroubové vrtáky jsou nejužívanější vrtáky na kov, ale užívá se jich i na dřevo, tvrdou gumu a jiné hmoty. Mají tvar válce ukončeného špičkou se dvěma břity, skloněnými k sobě pod úhlem 116°; od nich vedou dvě šroubovitě vinuté drážky, kterými mohou odcházeti třísky z vrtu. Jako šroubové vrtáky se projednávají — a někdy i označují — také vrtáky na dřevo (nebozezy) zvané hadovce, podobně sestrojené s charakteristickým šroubovým vinutím.

(5) Šídly (půrky) se rozumějí rovné nebo zahnuté špičaté nástroje, jimiž se píchají dírky do kůže, dřeva a pod., rozšiřují vyvrtané díry atd. Průřez těchto nástrojů je kulatý, trojhranný nebo čtyřhranný.

(2) Výstružníky úhlové, saz. čís. 460.

(2) Hoblovací nože ke strojům na hoblování dýh a pod., též loupací nože na strojní loupání dýh, saz. pol. 479b).

(3) Dláta, též dláta vydutá, dláta plochá, jsou dlátovité nástroje na obrábění dřeva; teslíky (sekáče) s různě utvářeným ostřím slouží k obrábění kovů, kamene atd.

(4) Vyjma skalní vrtáky saz. čís. 453 a šroubové vrtáky saz. čís. 459 patří k vrtákům tohoto sazebního čísla veškeré vrtáky, jako na př. z vrtáků na dřevo (nebozezů) kančíky (nejobvyklejší nebozezy), lžičníky, středové vrtáky atd., z vrtáků na kovy na př. kopinaté vrtáky a tak zvané dělové vrtáky, z jiných vrtáků na př. skalní vrtáky se šnekovým závitem.

(5) Razidla (patrice) a průbojnice (matrice), jsou ocelové nástroje k probíjení, lisování nebo ražení kovového zboží atd., jejichž pracovní plochy pro vytvoření tvaru se navzájem doplňují (prohloubené proti vypouklým). Probíjení se děje obyčejně kladivem, lisování a ražení strojem. Sem patří také puncovní razidla (též vypalovadla), molety (ocelová razidla válcovitá), řezací razidla, prořezávací razidla (průbojnice k prorážení plechů a desek), probiječe, vyražeče, pak číslovací kladiva (číslovací paličky), skládající se z několika ocelových, vypouklými číslicemi opatřených kotoučů, které lze zvláštním mechanismem přemístiti, též číslice k nim a pod.

(2) Razidla, průbojnice, puncovní razidla, číslovací kladiva atd., s vyrytými ornamenty, písmeny, číslicemi a pod. podrobeny jsou 50% celní přirážce.

(3) Razidla, průbojnice, prořezávací razidla, řezací razidla, do strojů nebo do strojových částí již vsazené nebo dovážené s úplnými stroji jako jejich jedno vybavení, neprojednávají se zvlášť, nýbrž podle saz. tř. XL.

(4) Pečetítka, též nerytá, saz. čís. 468.

(2) Do saz. čís. 460 patří na př.: babky nýtovací, dlabače, dláta čepovní, dláta koutní, dlátka pro pouzdraře, dmuchavky, hřebeny železné pro natěrače, hřebovky (pro kováře), kleště propichovací, kolečka a vidlice vroubkovací, kopistky (špatlíky), leštítka, nárazníky (pro zámečníky), odjimačky podešvové (pro obuvníky), okrajníky (želízka do svlakovníku), oškrty mlynářské (na zrnění žernovů), pájidla železná, pánvičky k napouštění (pro hodináře), pátradla, pemrlice (s rýhovanými údernými plochami pro kameníky), plantéry (hodinářský nástroj), pokosnice (pro truhláře), probíječky dírek (na šněrování a k upevnění kroužků), průvlaky na drát, rydla, sekáče na kámen, dvoustranné (pro kameníky), srdce unášecí k soustruhům (zařízení k upevnění kusů, obráběných na soustruhu), stahovačky (ke klížení), svěráky, také ruční svěrky a skřipce, Špičáky na kámen, dvoustranné (pro kameníky), šroubováky (na šrouby se zářezem), trny (vytahovací, válcovací, rozšiřovací) k výrobě trubek, úhelníky železné bez měrného dělení, utínáky, vidlice svěšovací, vijáky na pera (pro hodináře), vroubkovače (pro koželuhy), výstružníky úhlové, vytahovadla olova (malá válcová zařízení na válcování okenního olova), vytloukadla (na podpatky), záchytky (unašeče), zrnováky, zubáky, zubovačky a rozvodky (k upravení zubů pil), želízka na tmel, žlábkovače pro koláře atd.

(2) Výslovně nejmenované sekané (strojem) hřebíky saz. pol. 461 a) sekají se z ocelových plechů a lisováním na stroji se zašpičatí a opatří hlavičkou. Sem patří cvočky flokovací (teksy) a cvočky podrážkové (channel nails), t. j. tenké z nejlepšího ocelového plechu sekané velmi špičaté hřebíčky, dlouhé 3 až 32 mm, s malými hlavičkami, jakých se užívá při strojové výrobě obuvi místo dřevěných obuvnických nýtků. Též mnohé jiné hřebíky, zvláště menší, vyrábějí se strojem z řezaných plechů, na př. hřebíky sedlářské a čalounické s plochými hlavičkami a ostrými špičkami. Hřebíky strojové se liší od hřebíků kovaných, patřících do saz. pol. 461c), vyrovnanějším a hladším vzhledem, kdežto dále neopracované hřebíky kované, i když jsou odrhnuty, mají vždy drsný vzhled.

(3) Všechny hřebíky saz. pol. 461a) mohou být též obyčejně opracovány, tedy také po dohotovení vyžíháním zabarveny modře, hnědě nebo černě, aniž se celně projednávají jinak.

(2) Drátěnky mají dřík v průřezu kruhovitý, kdežto hřebíky téměř vždy hranatý; obyčejné drátěnky jsou též lesklé již od výroby, čehož se u hřebíků docílí jen dodatečným odrhnutím, ale nikdy tak stejnoměrně.

(2) Podle saz. pol. 461c) se projednávají též skoby tesařské, zednické (skoby na lešení, na trámy), podkůvky (deskovité podkůvky) z temperované litiny s přilitými hřebíky, jakož i takové spojky na řemeny.

(2) Hřebíky (čalounické a pod.) s hlavičkami z ornamentovaných kovů obecných, saz. čís. 485.

(2) Podle tohoto saz. čísla se projednávají také obyčejné vochle z hřebíků nebo drátěnek natlučených na rovnou dřevěnou desku. Avšak vochle na dřevěných podložkách s průřezem kruhové úseče, obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce se projednávají jako součásti strojů podle saz. třídy XL.

(3) Viz též 5. odst. 13. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.

(4) Kolejnicové hřeby (k upevňování železničních kolejnic na dřevěné pražce), saz. čís. 447.

(5) Napínací hřebíčky (hřebíčky k upevnění kreslicího papíru), hřebíky k napínání koberců, saz. čís. 468.

(6) Kolíčky k citerám a pianům, hřebíkovité, saz. čís. 461, svorníkovité, saz. čís. 462.

(7) Závlačky (také závlačkové hřebíky), t. j. zahnutý drát vybíhající ve dva rovnoběžné, zašpičatělé kolíčky (na př. k upevnění vodicích drátů na stěnu a pod.), saz. čís. 466.

(8) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, jsou-li úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, saz. čís. 486.

(9) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z jemných hmot (na př. z ornamentované nebo niklované mosazi), saz. čís. 485. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.

(10) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z velmi jemných hmot, saz. čís. 486.

(2) Šroubové matice bez závitu jsou zpravidla čtvercové, šestiboké i víceboké ploché kusy větší nebo menší síly, které mají ve středu vyražený nebo vyvrtaný otvor, do něhož se později vřežou závity; nebo jsou to křídlové matice kotoučovitého nebo kuželovitého tvaru, nad jejichž hořejší plochu vyčnívají plochá křidélka k utahování nebo povolování šroubových závitů pouhou rukou, kdežto u šroubových matic zprvu uvedených se tato práce vykonává jen šroubovými klíči. Tvarové kusy na šroubové matice jsou buď kovány, lisovány nebo z fasonované oceli řezány.

(3) Svorníky bez závitu mají válcový dřík a plné hlavy, podobné šroubovým maticím, jsou-li určeny k výrobě šroubových svorníků; jsou-li však určeny k výrobě vlastních šroubů, mají hlavy kulové nebo ploché, jaké bývají u nýtů.

(4) Sem patří také ladicí kolíčky (ladicí hřeby), nesprávně také zvané pianovými šrouby k citerám, cymbálům a pianům, t. j. kulaté kolíčky k napínání strun, na hořejším konci provrtané a k nasazení ladicího klíče čtyrhranně utvářené, které k docílení drsného povrchu jsou na dolejší části šroubovitě pilovány anebo mají jemné, velmi mělce zařezávané spirály.

(5) Nýty jsou výrobky podobné svorníkům, obyčejně s kratším dříkem než stejně silné svorníky. Hlavy jejich, zvláště u větších nýtů, jsou kulové, kuželové, mnohdy také ploché, směrem ke dříku kuželovitě zúžené („zapuštěné“ hlavy). Užívá se jich k nýtování, t. j. ke spojení dírkovaných desek, plechů atd.; protilehlá hlava se utvoří hlavičkářem, lisem a pod.

(2) Šroubové matice tohoto saz. čísla jinak obyčejně opracované, svorníky a nýty tohoto saz. čísla obyčejně opracované vůbec, jakož i všechny tyto předměty jemně opracované projednávají se podle saz. pol. 462b), a to podle průměru otvoru nebo průměru dříku; avšak u šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru otvoru nebo dříku 14 mm a větším zůstane bez povšimnutí ofrézování nebo osoustuhování švů vzniklých při lisování na vnějších a vnitřních hranách matice, po příp. na hlavě.

(3) Za velmi jemné opracování se vypočítává celní přirážka vždy ze sazby pol. 462b).

(4) Nýty kotlové, na jejichž hlavy je navařen silný měděný plech, saz. čís. 484.

(5) Tvarové kusy šroubových matic z kujného železa, nedírkované, saz. čís. 483.

(2) Ke šroubům se závitem saz. čís. 463 patří šrouby do podstavců, do ručnic, do dřeva, do nástrojů, šrouby špičaté, křížové, šrouby s okem, šrouby do varhan, šrouby do kol, šrouby do řemenů, šrouby s kroužkem, šrouby růžicové, šrouby k stavbě lodí, šrouby do zámků, šrouby obuvnické atd., jakož i šroubové hřebíky, šroubové skoby, velké i malé, zhotovené z kovaných nebo lisovaných ocelových svorníků nebo z drátu (drátěné šrouby, drátěné skoby šroubové).

(3) Šroubové hřebíky, šroubové skoby a šroubové skoby drátěné se podobají hřebíkům, skobám a drátěnkovým skobám až na to, že mají místo špičky vřezaný závit. Jako šroubové skoby se projednávají také nosiče isolátorů, opatřené na jednom konci závity k upevnění na telegrafní tyče, jakož i obrtlíky (dveřní a okenní) se vřezanými závity.

(4) Šroubové matice a svorníky (t. j. předměty vyznačené v saz. čís. 462) patří do saz. čís. 463, jsou-li již v otvorech šroubových matic a u svorníků na dolní části dříku vřezány závity.

(5) Matice z nekujné litiny, jen výjimečně se vyskytující, projednávají se jako matice ocelové.

(2) Šrouby, šroubové matice a svorníky pouze se závity, dále však neopracované, patří k neopracovaným (surovým) saz. pol. 463a)1-4, a to podle průměru dříku nebo otvoru.

(3) Do saz. pol. 463b) 1-4 patří šrouby, šroubové matice a svorníky podle průměru dříku nebo otvoru tenkrát, jsou-li na některé části svého povrchu, vřezanými závity neopatřeného, obyčejně nebo jemně opracovány. Zvláště sem patří všechny šrouby a svorníky, jakož i matice, které jsou na neřezaném dříku nebo hlavě (u šroubů) nebo na povrchu (u matic) zcela nebo částečně opilovány, osoustruhovány, obroušeny nebo jinak ohlazeny nebo po dohotovení žíháním zmodřeny, opalováním olejem do šeda, hněda, černa nebo jinak zabarveny, pocínovány, pozinkovány, po měděny nebo jinak obyčejně nebo jemně opracovány; avšak u šroubů, šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru dříku nebo otvoru 14 mm a více zůstane nepovšimnuto ofrézování nebo osoustruhování švů vzniklých při lisování na vnějších hranách hlavy nebo matice.

(4) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované šrouby, matice a svorníky jsou celní sazby položky 463b) 1-4.

(2) Patří tedy na př.: závěrky trub se závity do saz. čís. 441; šroubové zděře zátkové (k sudům a pod.) z kujné litiny do saz. čís. 483; ozuby do podkov se vřezaným závitem do saz. čís. 483; svory k nápravám silničních povozů a skoby šroubové k upevnění tlakových vzpruh na nápravy osobních vozů, obojí zakončené dvěma svorníky se závitem a opatřené maticemi, potom prstence na kosy (ploché, na jedné straně zesílené kroužky, jimiž prochází šroub) k upevnění kosy na kosiště, jako kování do saz. čís. 472.

(2) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované řetězy jsou celní sazby položek 464a)2, b)2 nebo c)2.

(3) Při zařadění zůstávají nepovšimnuty háky, řetězové příčky, karabinky a pod., které jsou připevněny na jednom konci řetězu, aby se mohl na jiné předměty upevnit nebo aby se z něho mohla utvořit smyčka.

(2) Plechové řetízky s vyráženými (proráženými) okrasami se považují, i když nejsou jinak dále opracovány, za jinak obyčejně opracované.

(3) Kloubové řetězy z plechu patří jako kloubové řetězy vůbec do saz. čís. 465.

(4) Plechové řetězy s lisovanými nebo vytepanými ornamenty, saz. čís. 474.

(5) Lité řetězy (z šedé litiny), saz. čís. 481.

(6) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, se projednávají se stroji podle saz. třídy XL.

(2) Sem patří zejména tyto drátěné předměty: drátěné tkaniny a drátěná pletiva, jako na př. dna k sítům nejrůznější síly, k výrobě sít od nejhrubších důlních roztřiďovacích až k nejjemnějším mlýnským prosévačkám, drátěné mříže (drátěné ploty, sítě okenní, prohazovačky), drátěné žíněnky (vložky do postelí z drátěného pletiva namontovaného na dřevo nebo železo anebo ze žíněnkových per drátem propletených), drátěná lana (též s konopnou duší, t. j. s vložkami ze surových nebo dehtovaných konopných provazů nebo šňůr), ostnatý drát (t. j. drátěné prameny se železnými ostny, upevněnými v nich v pravidelných mezerách), kroužkové pletivo k leštění, drátěné kartáče k technickým účelům (na př. kartáče škrabací, též na parkety, drátěná drhla), košíky na příbory a na peníze, poklopy na potraviny, klece, psí obojky, kloubové kostry (karkasy), dřevěná nebo železná kolečka k dětským vozíkům s paprsky drátěnými, paprsky jízdních kol jen ze surového nebo obyčejně opracovaného drátu bez závitu, pasti na myši a na krtky, drátěná zapinadla pro šampaňské láhve (jako závěrky lahví po dobu uložení v kvasírnách), deštníkové a slunečníkové kostry (rozpinadla). Dále sem patří též jiné zboží drátěné, na př. háky na věšení klobouků a šatstva, klíče na konservy, kroužky do nozder, hrubé drátěné přezky a karabinky (t. j. z drátu silného nejméně 1˙5 mm, s jazýčkem nebo bez něho, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg), prstencové běhounky ze zploštěného drátu (k prstencovým strojům přádacím a skacím) hroty mřížové z drátěných spirál, Jacquardovy jehly, podkůvky z plochého drátu, fasonovaný drát složitého tvaru k výrobě obvodů hodinových koleček, na něž se zavěšuji hodinová závaží na řetízcích atd. Podle saz. čís. 466 se projednává též zploštěný drát kroucený kolem své osy, jakož vůbec všechen drát upravený pro příští potřebu, na př. drát do spirál točený, ohnutý k upevňováni korkových zátek, drát připravený na řetězové články, přezky, čechrací háčky, upravené deštníkové a slunečníkové dráty určité délky (t. j. deštníkové a slunečníkové dráty přistřižené na určitou délku, mající na obou koncích vložku z kulatého drátu), pruty k deštníkům a slunečníkům s připěchovanými hlavičkami nebo s nalisovanými kloubky nebo s přidělanými vidlicemi a jiné drátěné součástky deštníků a slunečníků atd.; pak drát s vlisovanými ozdobami (vzorky).

(3) Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný a drát toliko zvlněný se projednává jako drát podle své síly a podle svého zušlechtění. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 435.

(2) Při projednávání drátěného zboží nerozhoduje, zda bylo k jeho výrobě upotřebeno drátu nekaleného nebo kaleného, není-li tento drát podroben vyššímu clu podle saz. čís. 435.

(3) Do saz. pol. 466a) patří veškeré zboží drátěné z drátu surového (též žíhaného nebo lesklého nebo z drátu, který při tažení nabyl lehkého měděného nádechu), osmirkovaného, obroušeného, hrubě natřeného nebo jinak obyčejně opracovaného, a to:

(4) Střídají-li se u zboží drátěného silnější dráty se slabšími, rozhoduje o použití celní sazby drát slabší.

(5) Podle saz. pol. 466b) se projednává jen drátěné zboží výslovně nejmenované, jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, a to bez zřetele na sílu drátu.

(2) Za drátěné zboží saz. čís. 466 ryté, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem vypočítává se 50% celní přirážka vždy z celní sazby pol. 466c).

(3) Drát opředený vlákny přediv [též hedvábím (drát karkasový)], také na kloboukové kostry (karkasy) atd. zpracovaný, s tkaninami však nespojený, projednává se podle saz. pol. 466c).

(2) O podružných součástech, jež nemají vliv na zařadění zboží, viz § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

(3) Jako hrubé přezky drátěné saz. čís. 466 se projednávají též hrubé přezky z temperované litiny nebo z oceli, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg.

(4) Ženilky (housenkovitě vinuté) k účelům konfekčním s osnovou z tenoučkých drátů a s útkem z příze projednávají se jako zboží prýmkářské podle saz. tříd XXII—XXV.

(5) Dřevěná síta se dny z ocelového drátu, saz. čís. 277; s plechovými okraji (luby), saz. pol. 278a).

(6) Drátěné tkaniny propleteně osinkovou přízí, saz. pol 401e).

(7) Drátěné řetězy, saz. čís. 464.

(8) Mykací povlaky, tkalcovské paprsky atd., saz. čís. 467.

(9) Jehly, saz. čís. 468 a 469.

(10) Drátěné kartáče na vlasy, saz. čís. 276.

(11) Drobné potřeby drátěné, také jemnější přezky, saz. čís. 468.

(12) Drátěná pera, saz. čís. 471.

(13) Drátěné závorky, saz. čís. 472.

(14) Ocelový drát povlečený papírem, saz. čís. 484.

(15) Telegrafní drát (z ocelových drátů, jejichž uzlové spojení je ovinuto měděným drátem), saz. čís. 484.

(16) Paprsky jízdních kol, se závitem nebo z drátu jemně opracovaného, saz. čís. 552.

(17) Ocelové struny, saz. pol. 584b).

(18) Textilní stuhy s obrubami provlečenými drátem, saz. třída XXII—XXV.

(2) Do saz. čís. 467 patří též povlaky pro ruční přístroje na česání vlny nebo žíní, ze silnějších zahnutých do kůže zapuštěných drátěnek.

(3) Umělé štětky soukenické, podobající se tvarem soukenickým štětkám, z ocelového plechu s ostrými háčky projednávají se rovněž jako mykací povlaky.

(4) Mykací povlaky se projednávají vždy zvlášť podle saz. čís. 467, i když se dovážejí zároveň nebo spojené se stroji nebo jejich součástmi (na př. s víčkovými tyčemi)

(5) O tom, jak se zjišťuje váha mykacích povlaků namontovaných na strojích, viz 13. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL.

(6) Mykací povlaky s drátěnými háčky z bronzu, mosazi nebo jiných kovů obecných, saz. pol. 508b).

(7) Obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce, viz 2. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 461 a 5. odstavec 13. všeobecné vysvětlivky ke třídě XL.

(2) Zuby na tkalcovské paprsky saz. čís. 467 jsou kousky drátů na výrobu tkalcovských paprsků odměřeně nařezané, jež se k tomu účelu vyrábějí způsobem níže popsaným. Drát na tkalcovské paprsky, na odměřené kusy ještě nerozřezaný, nýbrž dovážený ve svazcích nebo v kotoučích, jinak však téže povahy jako zuby na tkalcovské paprsky, projednává se rovněž jako tyto zuby.

(3) Zpracování drátu na zuby tkalcovských paprsků není pouhým zploštěním (válcováním na plocho), nýbrž drát zploštěný se ještě ořezává na okrajích, zbavuje se veškerých nerovností, na hranách se zakulacuje, též leští, vyrovnává, tedy zvlášť pečlivě se opracuje a teprve potom se zasílá buď v kotouče svinutý, nebo již rozřezaný na krátké tyčinky.

(4) Projednávání zubů na tkalcovské paprsky je třeba věnovat zvláštní pozornost, aby nebyly nesprávně projednány jako drát pouze zploštěný.

(5) Lamely pro tkalcovské stavy — dlouhé 28 cm, široké 5 mm, mající na jednom konci vyražený zářez asi 1½ cm dlouhý a uprostřed délky vyraženou dírku — projednávají se rovněž podle saz. čís. 467 (se zřetelem na činnost podobnou jako u zubů na tkalcovské paprsky).

(2) Drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillony) saz. čís. 467 jsou ouška z drátu nebo vyrážená z ocelového plechu, uprostřed s dírkou k provlékání osnovních nití a s menší horní a dolní dírkou, do které se upevňuje příze nebo žíně k dohotovení nitěnky.

(3) Při projednávání hotových nitěnek se nehledí na ocelová nebo drátěná ouška (maillony).

(4) Do saz. čís. 467 patří též brdové listy, t. j. rámy zpravidla dřevěné s napjatými nitěnkami; užívá se jich k tvoření prošlupu osnovy navinuté na vratidlo.

(2) Jako hotová psací pera (ocelová psací pera) se projednávají podle saz. čís. 468 též pera pouze přiříznutá nedohotovená, pak ocelová pera kreslicí a litografická.

(3) Jako nástrčky na pera saz. čís. 468, t. j. objímky z ocelového plechu k nastrčení na násadky a k přidržení pera, projednávají se také malé rozštěpené pružné vložky z ocelového plechu, které se zapustí do dřevěných vyhloubených držátek a rovněž upevňují vsunutá psací pera. Podle sazby platné pro nástrčky na pera se projednávají také veškeré vlastní nástrčky na pera, spojené s dřevěnými, rákosovými, korkovými atd. držátky, jakož i držátka ze železného plechu, zařízená k upevnění psacích per; dřevěná, rákosová, korková atd. držátka se zapuštěnými rozštěpenými pružnými vložkami z ocelového plechu, saz. třída XXXIV. Viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 358.

(4) Podle sazby na ocelové perly saz. čís. 468 se projednávají též vyrážené cetky z oceli (blyskotky, hvězdičky a pod., též zlacené nebo stříbřené).

(5) Na zařadění nemá u perel vliv, jsou-li pouze pro zasílání navlečeny na niti nebo šňůrky. Viz o tom též vysvětlivky k saz. čís. 509.

(6) Jako udice (rybářské háčky) se projednávají též vlasce spojené s háčky, také s korkovými, plechovými atd. splávky. Takovéto rybářské náčiní navinuté na destičkách dřevěných nebo z rotanu (nebo bambusu) se zářezy patří do saz. čís. 359, připevněné na rybářské pruty do saz. čís. 354.

(7) Jako háčky a sponky se projednávají také smyčky z ocelového drátu, jakož i ocelové spínací háčky k šněrovačkám.

(8) Jako přezky saz. čís. 468 se projednávají veškeré železné přezky (vyjma hrubé přezky drátěné a hrubé přezky z temperované litiny), i bez jazýčku.

(9) Hrubé přezky z drátu silného nejméně 1˙5 mm nebo z temperované litiny, váží-li 25 kusů aspoň 1 kg, saz. čís. 466.

(10) Ke knoflíkům saz. čís. 468 se počítají též knoflíky stiskací (které se zapínají přimáčknutím na malý nýtek opatřený knoflíčkem, jako na př. u rukavic a pod.).

(11) Jako náprstky se projednávají též náprstkové kroužky.

(12) Při zařaďování jehlic zůstanou nepovšimnuty zlacené nebo stříbřené, jakož i leštěné hroty, při zařaďování přezek niklované nebo leštěné, zlacené nebo stříbřené jazýčky,

(13) Jehly vochlovací (gills), saz. čís. 461.

(14) Jacquardské jehly, saz. čís. 466.

(15) Ozdobné jehlice (do vlasů a do klobouků), ozdobné přezky a ozdobné knoflíky, saz. čís. 480.

(16) Knoflíkové formy železné, t. j. vložky a podložky na povlečené knoflíky, podle povahy hmoty.

(17) Špikovačky plechové, saz. čís. 445.

(2) Drátěné klíčky k otvírání konservových krabic, jaké bývají obyčejně při každé krabici, patří do saz. čís. 466.

(3) Karabinky z drátu silného nejméně 1˙5 mm jichž 25 kusů váží aspoň 1 kg, saz. čís. 466.

(4) Řemeny a šňůry zůstanou při zařadění polních lahví nepovšimnuty.

(2) Zlacené nebo stříbřené předměty saz. čís. 468 patří do saz. čís. 486 (vyjma takovéto ocelové perly a cetky, jakož i jehlice a přezky zlacené a stříbřené jen na hrotech, po příp. jen na jazýčcích).

(2) Hroty šicích jehel bez ouška, saz. čís. 468.

(2) Jehly k strojům stávkařským jsou různých tvarů; buď mají zahnutý háček jako jehly s háčkem (jehly stávkové), nebo mají jen jednu dírku (jehly kladecí) anebo jsou to pouze jehly u jímací (tupé jehly) nebo jehly jazýčkové (záklopné, téže povahy jako jehly k strojům pletacím).

(2) Do saz. pol. 471b) patří veškerá jiná pera vozová, t. j. nosná pera pro silniční vozidla, která se nepohybují na kolejnicích. Jsou to pásová pera z týchž hmot jako pera zařaděná do položky a), avšak značně menších rozměrů. Sem také patří zřídka se vyskytující t. zv. labutí krky, t. j. svisle montovaná pera pásová, na něž se řemeny zavěsí skříň kočáru.

(3) Opracování per jmenovaných v saz. pol. 471a) a b) nepřesahuje všeobecně obyčejné opracování; takové opracování nemá vliv na výši celní sazby. Pouze jiná pera vozová bývají někdy také lakována; v tom případě se projednávají podle saz pol. 471c)2.

(4) Podmínky odběru automobilových per k výrobě motorových vozidel podle poznámky k pol. 471b) stanoví KNV.

(2) Sem patří na př. takto dimensovaná pera z ocelového plechu pro tkalcovské stavy, tažná pera z drátu pro textilní stroje a pod., tak zvané nárazníky (chránidla pro koně), t. j. zařízení z několika spirálních per na železném kruhu, které se upevňuje na váhu povozu, aby ulehčilo zabrání a zmenšovalo nárazy při jízdě, dřevěné nebo ocelové vložky do postelí s napjatými, mezi sebou spojenými pery, které se látkou nepovlékají a j.

(3) Pera z tyčové oceli nebo z plechu větší síly, než zde stanoveno, patří k hrubým, těžkým perům saz. pol. 471a); všechna jiná pera z drátu silného nejvýše 2 mm anebo z plechu silného nejvýše 1˙5 mm se projednávají podle saz. pol. 471d).

(4) Nábytková a jiná hrubá pera saz. pol. 471c) neopracovaná (surová) nebo pouze odrhnutá nebo zhruba natřená patří do položky c)1, osmirkovaná, obroušená, olejem pálená, pocínovaná, pozinkovaná, poměděná anebo jinak obyčejně nebo jemně opracovaná do položky c)2.

(2) Do saz. pol. 471d) patří dále kalená pružinová ocel řezaná na odměřenou délku.

(3) Pera saz. pol. 471d) se projednávají podle sazby stanovené v této položce, nejen jsou-li neopracovaná (surová), nýbrž i jakkoli obyčejně nebo jemně opracovaná nebo leštěná nebo spojená s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

(2) Pera saz. pol. 471a), b) a c) mohou být spojena též se dřevem; jsou-li spojena s jinými obyčejnými nebo jemnými hmotami, patří do saz. pol. 471d).

(3) Pera spojená s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 486.

(4) Pera saz. pol. 471a), b) a c), leštěná, saz. pol. 471d).

(5) Hodinková pera, saz. čís. 588; hodinová pera saz. čís. 590.

(6) Ocelové míry páskové, saz. čís. 577.

(7) Pera (podpěry) pro sedla k jízdním kolům, saz. čís. 552.

(8) Pera k zámkům ručnicovým, saz. čís. 478.

(2) Klouby (závěsy) nejrůznější velikosti slouží k spojení pohyblivých částí; skládají se ze dvou pravoúhlých kusů plechu nebo desek, které jsou spojeny bud’ nýtky nebo svorníky a mají potřebné dírky k upevnění šrouby nebo hřebíky na spojované části. K závorám patří (vyjma zámkové závory) nejen zástrčky a pákové rozvory (dlouhoramenné okenní závory atd.) namontované na podložkách, nýbrž i hákové závory z drátu s příslušnými šrouby s okem, obrtlíky (dveřní, okenní) bez vřezaného závitu (se vřezanými závity viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 463), pak t. zv. západky, t. j. závory přidržované při zavření tlakem pera (na př. u nočních stolků) a pod. Okenní a dveřní stěžeje (také stěžeje k vratům) spojují křídla okenní nebo dveřní s rámy okenními nebo dveřními. Stěžejní knoflíky (stěžejní hlavice) jsou žaludovité nebo jinak profilované konce obou do sebe zapadajících dílů stěžeji, jejichž jsou ozdobou.

(3) Za kování dveřní, okenní, nábytkové a vozové se považují plechy rohové a úhlové, přiříznuté, také dírkované, jakož i jiné kování k zesílení křídel dveřních a okenních, rozpěrací háky a jiná zařízení k zajištění otevřených oken, štítky a růžice na klíčové dírky, obloučky, rukojeti (také mušlovité) a knoflíky k zásuvkám, kufrům, bednám, dveřím atd., kování k zesílení a k ozdobě nábytku, kufrů, vozů, též železničních vozů atd., pak stupátka, plechové blatníky, svory k nápravám, skoby k nápravám, kování na oj (brejle ojové) k vozům, rozpěrací zařízení pro střechy kočárů a dětských vozíků nebo pro plachty, řetízky ke dveřím a pod.

(2) Ostruhy, saz. čís. 477.

(2) U velmi jemně opracovaného kování a zboží ostruhářského se vypočítává celní přirážka vždy z celní sazby saz. pol. 472c). Přitom upozorňujeme, že kování, zejména ploché kování na nábytek a pod., bývá často vyzdobeno rytím.

(3) Ploché kování vyrážené podle obrysů se projednává podle své bližší povahy, pří čemž podotýkáme, že vyrážení podle obrysu samo o sobě neodůvodňuje zařadění mezi kování jinak jemně opracované saz. pol. 472c).

(4) Kování ornamentované, t. j. vypoukle nebo vyhloubeně lisované, facetované, zahýbané a pod. patří do saz. pol. 472c) za předpokladu, že síla plechu je nejvýše 1 mm.

(5) Za ornamentování se ještě nepovažuje jednoduchá vypuklina, na př. vypuklina kolem klíčové dírky u štítků na klíčové dírky.

(6) Ornamentované kování z plechu silnějšího než 1 mm patří však do saz. čís. 474.

(2) Dovážejí-li se zároveň se zámky příslušné k nim zapadací (závorní) plechy (t. zv. protiplechy), které se upevňují na veřeje a pod. proti zámyčkám, nezapočítávají se, právě tak jako klíče, do váhy kusu.

(3) O tom, kdy se zámky saz. čís. 473 spojené s jinými hmotami projednávají podle saz. čís. 484—486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486. Klíčové trubičky, štítky na klíčové dírky a jiné malé přídatky z mosazi a pod. zůstanou však při zařaďování zámků nepovšimnuty.

(2) Obyčejné zámky s prací uměleckého zámečnictví nebo jen s klíči, které jsou prací uměleckého zámečnictví, nebo obyčejné zámky spojené s ornamentovanou litinou slabě změkčenou nebo nekujnou projednávají se podle saz. pol. 473b)

(2) Jako zámky bezpečnostní se projednávají také zámky kroužkové (t. j. tak zvané zámky písmenkové), dále zámkové vložky (na př. soustavy FAB, Yale, Hahn a j.), které se upevňují do obyčejných zámků a činí z nich zámky bezpečnostní, jichž se hojně užívá pro malý, nejčastěji plochý klíč a možnost skupinových závěrů, na př. bytových a domovních dveří, jedním klíčem; vložky ty nelze projednávat jako pouhé součástky.

(3) Klíče s bezpečnostními zámky dovážené a k nim patřící projednávají se společně se zámky bezpečnostními.

(2) Do saz. pol. 473c) patří — s výjimkou per k zámkům — klíče a součástky zámků, jakkoli obyčejně nebo jemně opracované, dovážejí-li se odděleně nebo se zámky, k nimž nepřísluší. Patří sem tedy všechny tyto předměty, i když jsou pouze odrhnuty, připilovány, vrtány nebo dírkovány.

(3) Toliko zcela neopracované klíče a součástky zámků, na nichž byly odstraněny nanejvýše švy vzniklé při lití nebo lisování, projednávají se podle své povahy, a to z nekujné litiny podle saz. čís. 481, z litiny temperované (kujné) nebo z oceli podle saz. čís. 483, z plechu podle saz. čís. 445, z lehké ornamentované litiny podle saz. čís. 482.

(4) Klíče a součástky zámků velmi jemně opracované jsou podrobeny celní přirážce k celní sazbě položky 473c).

(5) Klíče, kliky a jiné součástky zámků, jsou-li prací uměleckého zámečnictví, saz. čís. 474.

(6) Pera k zámkům, saz. čís. 471.

(7) Na zámky zadlabané nebo zapuštěné atd. do dveří, nábytku a pod. se při projednávání zpravidla nehledí.

(2) Sem patří na př. takovéto mříže, balkony, portály, zábradlí, kříže, lustry, svítilny, svícny a jiná svítidla, klíče, kliky, pak též jednotlivé lisované, vytepané nebo vykované ornamenty a jejich díly, jako listoví, květy, věnce, ratolesti, listy, růžice atd.

(3) Velké předměty, jako mříže, balkony, portály a pod., které jsou ozdobeny jen několika málo jednoduchými růžicemi atd., nepovažují se za práce uměleckého zámečnictví a projednávají se podle své jinaké povahy.

(4) Sem patří též ozdobně lisované hroty mříží; avšak jednoduše profilované předměty, jako na př. hroty mříží podobné hrotům kopí, nepovažují se za ornamentované ani tehdy, vede-li jejich středem linie.

(5) U lustrů se nepřihlíží k protaženým drátům elektrovodným.

(2) Práce uměleckého zámečnictví jako zboží galanterní, saz. čís. 480.

(3) Pokladny železné s prací uměleckého zámečnictví, saz čís. 475.

(2) K tělocvičnému nářadí saz. čís. 476 patří nejen obyčejné tělocvičné náčiní a nářadí, jako činky, tělocvičné kruhy, též povlečené koží, stojany pro hrazdu a bradla, ocelové tyče hrazdové a pod., též obložené dřevem nebo papírovinou, nýbrž i veškeré nářadí a přístroje železné, jichž se používá při zdravotním (orthopedickém) tělocviku.

(3) Brusle a kolečkové brusle, též s koženými řemínky, patří sem rovněž a projednávají se vždy podle saz. pol. 476b); stejně se projednávají brusle rozložené v součástky (podnožní desky, želízka atd.).

(2) Nábytek a tělocvičné nářadí jinak obyčejně nebo jemně opracované nebo spojené s jinými hmotami než se dřevem, jako s obecnými kovy, kameninou, porcelánem, sklem, kamenem (vyjma drahokamy a polodrahokamy), koží, kaučukem, textiliemi atd. patří do saz. pol. 476b). Tělocvičné nářadí spojené s provazy nebo se zbožím provaznickým patři sem rovněž.

(3) Velmi jemně opracované předměty saz. čís. 476 jsou podrobeny celní přirážce k celní sazbě pol. b); zlacené nebo stříbřené patří do saz. čís. 486.

(4) Nábytek spojený s malachitovými deskami a pod., saz. čís. 572.

(2) Za děla saz. pol. 478b)1 se považují: děla lodní, pevnostní, polní, horská, hmoždíře, kulomety a pod. z oceli, se všemi součástmi potřebnými k jejich úplnosti, jako s lafetami, kolesnami (přední dělový vozík), koly a pod.; za části děl saz. pol. 478b)1 se pokládají pouhé dělové hlavně, závěry děl, lafety atd.

(3) Kola k dělům a kolesny, dovážejí-li se zvlášť, projednávají se podle své povahy.

(4) Za ručnice světniční a plitkovky saz. pol. 478b)2 se považují také takovéto pistolky a vzduchovky.

(5) Za ručnice světniční se považují malé, lehké zadovky, známé pod jménem flobertky (Flaubertovy karabiny), ráže nepřevyšující 9 mm. Za náboj do nich může být použito pouze hotových nábojů světničních, t. j. buď dutinek roznětkových plněných jen zápalnou složí s nasazenou malou střelou, nebo patron brokových se slabým nábojem prachu.

(6) Jen při odůvodněných pochybnostech, nedovážejí-li se pod názvem světničních ručnic jiné ruční střelné zbraně, je třeba si vyžádat před projednáním dobrozdání znalců.

(7) Z plitkovek se vystřelují plitky stlačeným vzduchem nebo pružností pera.

(8) Hotovými ručními střelnými zbraněmi saz. pol. 478b)3 se rozumějí střelné zbraně všech druhů v použivatelném stavu, jako na př. lovecké pušky, krátké terčovky, pušky vojenské, karabiny, pistole, revolvery, terceroly a pod.

(9) Hotové střelné zbraně ruční, dovážené ve skřínkách, pouzdrech a pod. rozložené (pažba, hlaveň atd.), projednávají se jednotně podle saz. pol. 478b)3 se všemi v těchto skřínkách a pod. uloženými potřebami k udržování zbraně. Podle téže položky se projednávají také ručnicové hlavně se zámkem již zapuštěným nebo ručnicové hlavně (zadovky) se závěrným pouzdrem.

(2) Hlavněmi saz. pol. 478c)1 se rozumějí hlavně pro ručnice, také dohotovené (i dvojité), a to obyčejně nebo jemně opracované; za velmi jemně opracované se vybírá přirážka zmíněná ve 2. vysvětlivce. Hlavně k pistolím, revolverům, tercerolám a pod. patří však do saz. pol. 478c)2 nebo 478c)3.

(3) Jiné železné součástky ručních zbraní střelných nežli hlavně se projednávají podle saz. pol. 478c)2, jsou-li neopracované (surové), nekalené, necementované nebo nehněděné, kdežto podle saz. pol. 478c)3 všechny hotové, k nimž se počítají rovněž všechny kalené, cementované nebo hněděné.

(4) Dřevěné pažby ručnicové spojené se spoušťovými obloučky, spouštěmi, zámky a pod. se projednávají podle saz. pol. 478c)3.

(2) Zlacené nebo stříbřené zbraně a součástky zbraní se projednávají podle saz. čís. 486. Zcela nepatrné takovéto okrasy zůstanou však při zařaďování bez povšimnutí.

(3) Zbraně a součástky zbraní, vystrojené drahými kovy, saz. čís. 487.

(4) Kuše dřevěné, také s ocelovými součástkami a se střevovými strunami, jako dřevěné hračky, saz. čís. 355.

(5) Napodobeniny zbraní užívané za hračky, podle povahy jako hračky.

(2) Napodobeniny starožitných zbraní útočných a ochranných, jakož i takové starožitné zbraně, které jsou určeny k jinému účelu nebo použití nežli do sbírek, na př. k účelům dekoračním, projednávají se podle saz. pol. 478a), jsou-li jen obyčejně nebo jemně opracovány.

(3) O dalším zušlechtění platí ustanovení 2. a 4. vysvětlivky.

(4) U starožitných zbraní, zvláště u železné výzbroje a podobných ochranných zbraní, vyskytují se častěji okrasy z tenkých stříbrných drátků, jež jsou vtlačeny do plochých prohlubenin železa a nejsou než plátováním; nepovažují se za spojení s drahými kovy, nýbrž pouze za stříbření. Takové předměty patří tedy do saz. čís. 486.

(5) Zbraně primitivních národů, nelze-li je osvobodit od cla podle § 87, odst. 1, č. 18 c. z., projednávají se podle povahy hmoty.

(2) U surových neopracovaných součástek je přípustné toliko odlisování břitů. Odstranění švů (jehel), vzniklých při lití nebo lisování, sekáčem, upilováním, sražením, obroušením, jakož i každé sebemenší další opracování na jiných místech dírkováním, vrtáním, pilováním, broušením a pod., nebo jsou-li součástky kaleny, je důvodem, aby se takové součástky projednaly podle své jinak zřejmé sazební povahy podle saz. pol. 479b), c), d) nebo e). Nelze-li však rozeznat, zda takto hrubě předpracované součástky patří k hrubým nožům nebo nůžkám položky b) či do jiné položky saz. čís. 479, projednají se podle příslušné sazební položky vyšší. Hrubé (surové) součástky zboží nožířského kované jsou drsné a černé, lité nebo lisované nebo ze surového plechu jsou tmavé barvy, význačné pro surové zboží železné, která pouze u takovýchto předmětů z kujné litiny má jasný, mdle lesklý odstín.

(3) Žlábek (pro otvírání nože nehtem) u surových lisovaných želízek ke kapesním nožům saz. pol. 479a), jenž vznikl zároveň při lisování, nemá na zařadění vliv.

(2) Do saz. pol. 479b) patří: nůžky zahradnické, nůžky na živé ploty, na révu, na stromy, nůžky na stříhání ovcí a jiného dobytka, nůžky na plech (klempířské), nůžky soukenické, hrubé nůžky na lepenku s pákou, kudly a žabky bez per, jednoduché a dvojité štípáky (sekáčky na ovoce atd.), nože formířské, pořízy, nože řezbářské, nože bednářské, nože košikářské, podkovářské struhy, nože koželužské (na hlazení zv. měsíce nebo struhy, t. zv. kosy na mízdření, omykací nože, odchlupovací nože, nože na postruhování), kruhadla (na krouhání zelí, na krájení řepy a pod.), řezadla trubek, nože zahradnické se střenkou a kroužkem (nepohyblivé), obuvnické knejpy a nože, nože kožešnické, sedlářské nože tvaru čtvrtměsíce a půlměsíce, nože tkalcovské, pozlacovačské nože s hrubou dřevěnou střenkou, sekáčky s ostřím delším než 20 cm, kolíbky se dvěma nebo více želízky o tětivě delší než 25 cm, nože na stahování kůže, nože na sekání řepy, nože na révu, nože na chmel, na řezání slámy (píce), kosíře (na řezanku), nože stupařské a j.

(3) Sem patří též nože strojní, na př. k hoblovacím strojům na dřevo, k strojům na papír, k strojům stříhacím, štípacím, loupacím, žacím, k řezačkám na slámu a k jiným strojům řezacím, k holandrům, k omykacím strojům a j.

(4) Za nůžky na stříhání ovcí a jiného dobytka se považují netoliko obyčejné, skládající se ze dvou ramen spojených pružným obloučkem, nýbrž i ty, které se skládají ze dvou ramen spojených pružným plechovým páskem, z nichž jedno je opatřeno několika prstovitě sestavenými noži, přes něž stisknutím nůžek přejede nůž, upevněný na druhém rameni, jakož i též podle téhož principu sestrojené nůžky na koně, jimiž lze stříhati jen oběma rukama.

(5) Strojky na stříhání vlasů, saz. pol. 479c).

(6) Tětivová délka kolíbacích nožů této sazební položky se určuje změřením vzdálenosti obou konečných bodů hřbetu želízek.

(7) Za nože k strojům hoblovacím se pokládají jen dlouhé silné nože k strojům na hoblování dýh.

(8) Nože (nástroje hoblovací) k hoblovacím strojům na kovy, saz. čís. 460.

(9) Kudly a žabky, jakož i jiné nože s perem v rukojeti, jako nože zavírací, saz. pol. 479d).

(10) Nože pro potřebu živnostenskou nebo zemědělskou, které se ničím neliší od obyčejných nožů kuchyňských, projednávají se podle saz. pol. 479e).

(2) Do saz. pol. 479b) patří hrubé nože a nůžky pro potřebu živnostenskou nebo zemědělskou i tehdy, jsou-li hrubě hlazeny. Takovéto nástroje řezací se vyznačují zřejmě viditelnými rovnoběžnými čarami brusnými.

(3) Za velmi jemně opracované nože a nůžky saz. pol. 479b) se vybírá přirážka stanovená v bodu c) všeobecné poznámky 2 k této třídě.

(4) Spojení hrubých nožů a nůžek této položky s obyčejnými hmotami nemá vliv na výši sazby; spojení s jemnými hmotami odůvodňuje projednání podle saz. čís. 485.

(2) Podle saz. pol. 479b) se projednávají dále řezačky na maso, váži-li kus méně než 20 kg, a to jak úplné, tak i jejich součástky, jako válečky se spirálovitě vsazenými čtverhrannými protiběžnými noži, křídlové nože a dírkované desky, též pocínované, bronzované, lakované nebo jinak jemně opracované. Pouzdra k řezačkám na maso, bez vsazených nožů, dále šroubová mačkadla a surové, posud nevrtané desky závěrné (určené ke zhotovení dírkovaných desek) projednávají se podle povahy hmoty.

(3) Větší takovéto stroje, třída XL nebo XLI.

(2) Sem patří též kudly a žabky a jiné hrubé nože saz. pol. 479b) s perem v rukojeti, které udržuje otevřené želízko v jeho poloze. Dále se projednávají podle saz. pol. 479d) též nože zvané buldogy (kapesní nože s volným želízkem, které se teprve při upotřebení nasadí do držadla).

(2) Sem patří také t. zv. rychlokrájedla na krájení nudlí, zeleniny atd. s několika nožovými kotoučky na válečku, řeznické ocílky s jemně vypracovanými rukojeťmi z kosti nebo z ornamentovaného nebo niklovaného kovu.

(3) Chirurgické nůžky, nože a pod., saz. pol. 573b).

(4) Nožířské zboží (vyjma čepelky do holicích přístrojů saz. pol. 479e)1) zlacené nebo stříbřené anebo spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 486.

(5) K malým destičkám z perleti, želvoviny a pod., vsazeným do rukojetí nebo střenek, se při zařaďování nožířského zboží nepřihlíží.

(6) Ořezávátka na tužky, saz. čís. 468.

(2) Mezi drobnůstky (nippes) a předměty toaletní patří na př.: ozdobné a toaletní krabičky (též s hudebními hracími strojky), kasety, skřínky na šperky, držátka a stojánky na klenoty, sošky, poprsí, zvířecí sošky, rámečky na fotografie, též postavitelné, skřínky a košíčky na šití, malá stolní ozdobná zrcátka a podobné menší předměty, jejichž hlavním účelem jest vyzdobení stolků, nástěnných schránek (etažérů) atd.

(3) Za šperky (pánské i dámské) se považují mimo jiné: agrafy (jemné sponky na šaty, na klobouky a pod.), brože a jiné ozdobné jehlice, čelenky, hřebeny ozdobné (hřebeny k výzdobě, ornamentované hřebeny do účesu), knoflíky ozdobné (do košil a k manžetám), medaile v obrubách nebo s ouškem nebo kroužkem k provlečení stuhy atd., medailony, náhrdelníky, náramky, náušnice, prsteny, přezky ozdobné (k výzdobě klobouků, pásů atd.), přívěsky, řetízky ozdobné (kolem pasu, krku, k hodinkám), spinadla do vlasů, spony pásové a pod.

(2) Jako hračky se projednávají také ozdoby na vánoční stromek (svícínky, držadla na cukroví, plechové svorky atd.) z plechu nebo drátu, dětské nástroje (malé nástroje, které se nehodí ani k potřebě živnostenské, ani k použití pro vyučování zručnosti nebo pro potřebu v domácnosti) jednotlivé nebo v soupravách.

(3) Dětské tříkolky nepřesného provedení, které jsou napodobeninou jízdních kol, projednávají se jako hračky podle saz. čís. 480, avšak jízdní kola pro děti, která se liší pouze velikostí od jízdních kol pro dospělé, projednávají se podle saz. čís. 550.

(4) Železné ruční sáňky k vožení dětí, saz. čís. 483.

(5) O projednávání hraček optických a elektrických, jakož i o projednávání hraček vůbec viz 5. úvodní vysvětlivku.

(2) Ustanovení poznámky k saz. čís. 480 o projednávání neopracovaných (surových), pouze litých, lisovaných atd. součástek zboží tohoto čísla se netýká předmětů celých, t. j. takových, které svým tvarem jsou hotové zboží galanterní nebo hračky, použije se ho tedy pouze na součástky, jež se teprve na zboží galanterní a hračky zpracují.

(2) Patří tedy do saz. čís. 481 výslovně nejmenované zboží z nekujné litiny (vyjma uměleckou litinu a jinou litinu jemnou), do saz. čís. 483 výslovně nejmenované zboží z oceli též ocelové litiny nebo temperované litiny (změkčené i kujné), vyjma výslovně nejmenované zboží plechové a drátěné.

(2) Železné retorty k destilačním přístrojům, saz čís. 526.

(3) Válce z nekujné (šedé) litiny, saz čís. 437.

(4) Strojní válce z oceli, třída XL.

(5) Kladky o průměru větším než 155 mm (měřeno v žlábku), třída XL.

(6) Toto a všechno ostatní zboží železné, které v sazebníku není výslovně jmenováno ani vysvětlivkami zvláštním číslům přikázáno, zařadí se podle druhu technického železa, z jakého je vyrobeno, a to zboží z nekujné litiny, také se spojkami z kujných druhů železa nebo dřeva do saz. čís. 481, kdežto všechno zboží zhotovené z kujného železa, též spojené s nekujnou litinou nebo dřevem, do saz. čís. 483.

(2) Ornamentovaná litina, vážili kus méně než 3 kg, a umělecká litina, saz. čís. 482.

(3) Nekujná litina (litina šedá a její zvláštní odrůda litina tvrzená) má podstatné vlastnosti železa surového, není tedy ani kujná ani svarná. Litina tvrzená je na povrchu daleko tvrdší než litina obyčejná; této vlastnosti nabývá ochlazením při dotyku tekutého surového železa se železným kadlubem, který je mnohem chladnější nežli kadlub pískový, jehož se používá u šedé litiny; čím jsou stěny železného kadlubu silnější, tím hlouběji do nitra sahá tvrzení litiny.

(4) Zboží z temperované litiny nebo z litiny ocelové, saz čís. 483.

(2) Temperovaná litina (změkčená a kujná) je zboží původně z nekujné litiny, které nabylo částečně povahy oceli vyžíháním (oduhličením) po odlití. Od tvrdé a křehké, obyčejné litiny šedé se rozeznává jak vnějším vzhledem, světlejším, mdle lesklým, někdy s barvami kalicími, tak i poměrnou ohebností a měkkostí; vryp je možný nožem. Označuje se též podle způsobu výroby nebo barvy lomu, a to změkčená jako litina americká nebo litina s šedým jádrem, kujná jako litina evropská nebo litina s bílým zrnem.

(3) Zboží z ocelové litiny, jako na př. kola, hřídele, válce a jiné součásti strojů, žíhací nádoby atd., vyznačuje se hlavně svým jasným zvukem při úderu kladivem. Litina ocelová se rozezná od litiny nekujné (šedé) též tehdy, když se vyleštěné místo potře kyselinou sírovou nebo dusičnou. Vzniklá tmavá skvrna je na šedé litině mnohem intensivnější než na lité oceli

(4) Poněvadž nekujnou litinu od kujné litiny a ocelové litiny podle výše uvedených znaků nelze rozlišovat úplně bezpečně a spolehlivá zkouška kováním je jen zřídka proveditelná, postačí v nejčetnějších případech odseknout ze zkoušeného předmětu sekáčem třísku. U litiny ocelové a kujné se vždy podaří odseknout lehkými údery kladívka na sekáč souvislou třísku, kdežto u litiny šedé a tvrzené se může tímto způsobem získat z předmětu jen drobivé zrno.

(2) Zboží saz. čís. 483 zůstane v tomto čísle nejen tehdy, je-li navzájem kombinováno z oceli, ocelové nebo kujné litiny, nýbrž též je-li zpracováno s plechem nebo drátem z oceli, avšak jen potud, pokud se tím nestává výslovně nejmenovaným zbožím plechovým nebo drátěným. Rovněž nemá vliv na zařadění, je-li zboží z kujného železa spojeno s nekujnou litinou nebo dřevem. Zboží z kujného železa spojené s lehkou ornamentovanou litinou patří do saz. čís. 482, zboží z kujného železa, které spojením s vykovanými nebo vytepanými ornamenty nabylo povahy práce uměleckého zámečnictví, patří do saz. čís. 474.

(2) U zboží saz. čís. 481 je ve váze kusu zahrnuta nejen váha nekujné litiny a u zboží saz. čís. 483 nejen váha kujných druhů železa, nýbrž i váha případných ostatních druhů a váha dřeva.

(3) Váhou kusu se rozumí váha každého jednotlivého předmětu nebo celková váha navzájem pevně spojených součástí, z nichž je zboží složeno. Za zboží složené ze součástí pevně spojených se považuje také takové zboží, které se skládá z volně sestavených dílů, jež se toliko za účelem upotřebení v celek spojují, zejména sešroubováním, pákovým nebo bajonetovým závěrem a pod a takto spojené se dovážejí; tyto díly se projednávají vždy podle celkové váhy kusu. Avšak zboží, které se skládá z dílů jen volně sestavených, pevně nespojených, projednává se vždy podle kusové váhy jednotlivých oddělitelných součástí.

(4) Při zařaďování podle různého opracování je třeba se vždy přesně řídit ustanoveními všeobecných poznámek k saz. třídě XXXVIII, pokud nejsou stanoveny jednotlivé výjimky v předcházejících všeobecných vysvětlivkách k saz. čís. 481 a 483.

(5) O projednávání zboží saz. čís. 481 a 483 spojeného s jinými hmotami viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

(6) Železné válce ke strojům, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, saz. třída XL.

(7) Zcela nepodstatná spojení z jiných hmot, jakož i místa leštěná, lakovaná, bronzovaná, vyskytující se ve zcela nepatrném rozsahu, zůstanou při projednávání zboží saz. čís. 481 a 483 nepovšimnuta.

(8) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

(2) Lehká ornamentovaná litina temperovaná (kujná) rovněž jednotlivě lehčí než 3 kg projednává se také podle saz. čís. 482.

(2) Podle poznámky k saz. čís. 473 je třeba neopracované klíče, kliky a jiné součástky zámků z lehké ornamentované litiny anebo s ní spojené, projednávat rovněž podle saz. čís. 482.

(3) Spojení s uměleckou nebo jinou jemnou litinou u hotových pokladen saz. pol. 475b) nemá vliv na výši celní sazby.

(4) K nepatrnému spojení s lehkou ornamentovanou litinou se nepřihlíží u větších předmětů, jako na př. u mříží, zábradlí, kamen, koupacích van (ornamentované nohy z litiny).

(5) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

(2) Umělecká litina a lehká ornamentovaná litina, spojená s jemnými hmotami, saz. čís. 485, spojená s velmi jemnými hmotami nebo zlacená, stříbřená, saz. čís. 486

(3) Umělecká litina a lehká ornamentovaná litina, mají-li povahu zboží galanterního, saz. čís. 480.

(4) Poprsí a sochy (také zvířecí) z litiny, jež jsou aspoň přirozené velikosti, saz. čís. 651.

(2) Kromě jiných již u zvláštních čísel uvedených spojení zůstanou nepovšimnuty na př.: kaučukové těsnění u stokových mříží se sklopnou trubkou, malé vedlejší součástky z obecných kovů a porcelánová ouška atd. u železných tkalcovských člunků, rukojeti žehliček povlečené koží nebo tkaninami, nastrčené krátké kousky knotu u lamp atd.

(2) Železné válce ke strojům, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, saz. třída XL.

(1) Obroušení švů po slévání a lisování (též na smirkových kotoučích) a odpíchnutí slévacích nálitků se rovněž nepokládá za opracování.

(2) Za surové se pokládají všechny polotovary a zboží z obecných kovů, které nebyly opracovány jinak než některým z těchto jednoduchých způsobů nebo nebyly vůbec opracovány, takže jsou v tom stavu, v jakém opustily slévací formy, lisy, válcovnu, huť nebo kovárnu, aniž byly na nich provedeny nějaké další práce zušlechťovací nebo zjemňovací buď opracováním, nátěrem, nebo jiným způsobem.

(2) Jako odpadky patří do saz. čís. 488: vývrtiny, třísky vrtačkové a soustruhové, piliny, kovotepecké odpadky k přípravě kovových prášků, odstřižky plechů atd., jichž nelze již použít k výrobě zboží, dále stěry, brusné piliny, výškrabky (smetí, smeť mincovní), kovové usazeniny na dně tavicích pecí.

(3) Není-li s určitostí vyloučeno, že by mohlo být starého přelámaného kovového zboží nebo odpadků, jejichž projednání strana požaduje podle saz. čís. 488, ještě dále použito, mohou být na žádost strany za úředního dohledu do té míry ještě dále rozbity (rozdrceny), aby se nehodily již k jinému použití než k roztavení.

(4) Může být též povoleno, aby zboží bylo roztaveno za úředního dozoru.

(5) Olověná vlna a hliníkové třísky na drhnutí, saz. čís. 496.

(2) Slévání s jinými kovy v sazebníku uvedenými, přípustné u surových kovů, a to olova, cínu a zinku, je přípustné též u zboží olověného, cínového a zinkového.

(2) Olověné slitiny s antimonem a s arsenem jsou tvrdší než čisté olovo a mají krystalický lom; též jejich zvuk je jasnější než zvuk čistého olova.

(3) Olovo se rozpouští ve zředěné kyselině dusičné. Jak čistý kov, tak i předměty poolovené, odmaštěné benzinem, dají s roztokem kyseliny chromové žlutou skvrnu.

(4) Popel olověný, těžký šedý prášek, který je-li žíhán se sodou na dřevěném uhlí (dmuchavkou), dá olověné zrno, patří do saz. pol. 597i).

(2) Cín se při zahřátí se zředěnou kyselinou dusičnou mění v bílý prášek (kyselina metacíničitá). Kápneme-li roztok olovnatanu sodného na čistý cín nebo na dobře očištěné předměty pocínované, zčernají v několika vteřinách (na rozdíl od zinku, který zčerná ihned).

(3) Kovový cínový prášek (odpadek jako cínové piliny nebo cínové škrabky), přicházející do obchodu pod názvem cínový popel, patří do saz. pol. 488b), kdežto vlastní cínový popel (kysličník cíničitý) patří do saz. pol. 597h).

(2) Připomínáme ještě, že se dovážejí pod nesprávným názvem kovu britania (s tovární značkou „kov britania“) pruty, které obsahují značné množství olova (85%) a které se v takovém případě projednávají jako olovo podle saz. pol. 488a).

(2) Zinek se rozpouští ve zředěné kyselině solné. Roztok olovnatanu sodného vytvoří na čistém zinku a na dobře očištěných předmětech pozinkovaných ihned černou skvrnu (na rozdíl od cínu, na němž skvrna povstane teprve po několika vteřinách). Chlorid kademnatý dá podobnou reakci.

(3) Zinkový popel, zinková struska a zinkové škrabky jsou odpadky hutí a zinkoven, obsahující v podstatě zinek a kysličník zinečnatý, a to jednak zrněné, jednak pomíšené s nečistotami všech druhů; používá se jich v chemickém průmyslu místo zinkové rudy nebo kovového zinku.

(4) O salmiakové strusce viz 4. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 602.

(5) Zinková pecina, obsahující převážně kysličník zinečnatý, kademnatý a sirník zinečnatý, vyskytuje se obyčejně v podobě černošedé zohýbané kůry s nažloutlým lomem.

(6) Výrobky patřící do saz. pol. 488c) liší se od zinkové šedi saz. pol. 597g) jednak svou chemickou, jednak svou mechanickou povahou. Bez zřetele k mechanické povaze se podle saz. pol. 488c) projednává veškeré zboží, jež obsahuje značné množství kovového zinku, na př. zinkový prach, zinkový kopt a zinkový kal. Výrobky obsahující převážně kysličník zinečnatý patří, jsou-li jemně rozemlety, do saz. pol. 597g), jinak do saz pol. 488c). Na žádost strany mohou být pod dozorem a za podmínek stanovených ministerstvem financí projednány podle saz. pol. 488c) též práškové zbytky po výrobě dehtových barev, po štěpení tuků atd., obsahující značné množství kysličníku zinečnatého, směřuje-li zpracování výhradně k zužitkování obsaženého zinku.

(7) Držíme-li vzorek zinkového koptu nebo zinkového prachu na porcelánové nebo železné misce nad žárem, brzy žhne a doutná z části živě zelenavě bílým světlem i po odstranění zdroje tepelného tak dlouho, až se promění v zinkový popel. Zinkový popel saz. pol. 597g) při zahřívání nedoutná.

(8) O rozlišování různého zboží sem patřícího viz též vysvětlivky k saz. čís. 597.

(9) Jak se rozlišuje zinkový prach od zinku v prášku, viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 513.

(10) Podle poznámky k saz. pol. 488c) lze na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených projednávat spodní zinek, zinkový popel, zinkovou strusku, zinkové škrabky, zinkový prach, zinkový kopt, zinkový hutní prach, zinkovou hutní spraš, zinkovou pecinu, zinkový kal a salmiakovou strusku zinkovou, nemá-li více než 15% chloridu zinečnatého a není-li jemně umleta. Salmiakovou strusku lze podle uvedené poznámky projednávat jen po chemickém rozboru příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy, provedeném na útraty dovozce. Celní oddělení vezme ze zásilky v přítomnosti strany dva vzorky, jeden z nich zašle k rozboru a zásilku projedná podle saz. pol. 488c). Podle nálezu o rozboru po případě vrátí rozdíl celní pohledávky ve vlastní působnosti.

(2) Měď elektrolytická je surová měď, získaná elektrolyticky z přirozených nebo umělých roztoků mědi, která přichází do obchodu často i s měděnou deskou, jež sloužila v měděné lázni za kathodu. Tato deska nemá vliv na projednání.

(3) Měď a měděné slitiny dají se zředěnou kyselinou dusičnou modré roztoky; je-li přítomen zároveň také cín (viz 7. vysvětlivku shora), vyloučí se kromě toho kyselina metacíničitá.