kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů

(1) Každý sbírkový předmět musí být evidován ve sbírkové evidenci vlastníka sbírky. Sbírková evidence obsahuje záznamy ke každému sbírkovému předmětu podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona, evidenční číslo sbírky, které je součástí, a počet kusů, jde-li o sbírkový předmět podle odstavce 2. U sbírkových předmětů podle odstavce 2, jejichž údaje pro všechny věci movité nebo nemovité nejsou shodné, musí být součástí záznamu každého sbírkového předmětu doplňující záznam ke každé věci, kde jsou rozdílné údaje uvedeny.

(2) Soubor movitých nebo nemovitých věcí může být evidován jako jeden sbírkový předmět, jde-li o

(3) U sbírek čítajících více jak 3 000 věcí movitých nebo více jak 11 věcí nemovitých se vede vždy sbírková evidence dvojí. Evidence přírůstků (dále jen „chronologická evidence“), která obsahuje záznamy podle odstavce 1, a kniha inventární nebo zvláštní katalogizační listy (dále jen „systematická evidence“), která obsahuje rovněž údaje podle odstavce 1 a popřípadě další zpřesňující údaje o sbírkovém předmětu. Záznamy do chronologické evidence se provádějí bezprostředně po zařazení sbírkového předmětu do sbírky, záznamy do systematické evidence se provádějí po odborném posouzení sbírkového předmětu, nejpozději do tří let po provedení záznamu do chronologické evidence. Systematická evidence může být i tiskem z databáze počítače, je-li tvořena katalogizačními listy, může být vedena ve více kopiích, které tvoří záložní katalogy. Pro případ zničení nebo ztráty musí být vždy systematická evidence vedena odděleně od evidence chronologické.

(4) U sbírek nedosahujících počtu 3 001 věcí movitých nebo 11 věcí nemovitých může být vedena pouze chronologická nebo pouze systematická evidence.

(5) Evidenčním číslem sbírkového předmětu (dále jen „evidenční číslo“) je číslo, které se váže k danému sbírkovému předmětu, je jím sbírkový předmět označen a je uvedeno v záznamu chronologické, popřípadě systematické evidence. U sbírek vedených pouze v chronologické evidenci je evidenčním číslem číslo přírůstkové, sestavené z čísla pořadového, lomeného číslem označujícím rok zařazení do sbírky. U sbírek vedených i v systematické evidenci je číslem evidenčním číslo inventární, řazené do souvislé číselné řady podle systému odpovídajícímu povaze sbírky.

(6) Evidenční číslo trvale identifikuje sbírkový předmět a připojuje se ke sbírkovému předmětu takovým způsobem, který sbírkový předmět neznehodnocuje, ale nelze jej při běžném zacházení se sbírkovým předmětem snadno odstranit nebo oddělit.

(7) V žádosti o zápis do centrální evidence sbírek (dále jen „centrální evidence“) podle § 3 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 2 zákona a v žádosti o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona se uvádějí jako čísla evidenční čísla inventární; čísla přírůstková lze uvést pouze v případě, kdy se nevede systematická evidence.

(1) V případě každoroční inventarizace se určenou částí sbírky rozumí vlastníkem sbírky stanovený počet sbírkových předmětů každé sbírky. Počet sbírkových předmětů každé sbírky určený k inventarizaci v daném kalendářním roce se stanoví tak, aby každá sbírka byla inventarizována v úplnosti nejpozději v průběhu 10 let, u sbírek čítajících více jak 500 000 věcí movitých v průběhu 15 let. Výběr se provede podle naléhavosti, dosavadního průběhu inventarizace sbírky v minulých letech, případně formou náhodného souboru vybraného počítačem. Určenou část každé sbírky musí každoročně tvořit nejméně 5 % všech věcí movitých nebo nemovitých, které sbírku tvoří. Sbírkové předměty určené k inventarizaci mohou být shodné se sbírkovými předměty určenými k inventarizaci v předchozím roce nejvíce ve 3 %, není-li používána forma náhodného souboru vybraného počítačem.

(2) V případě mimořádné inventarizace se určenou částí sbírky rozumí ministerstvem stanovený počet sbírkových předmětů dané sbírky. Mimořádnou inventarizaci lze nařídit v těchto případech:

(3) Provedení inventarizace se zaznamenává v systematické evidenci. V případě, kdy se systematická evidence nevede, zaznamenává se v evidenci chronologické.

(1) Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o zápis do centrální evidence podle § 4 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Obsahuje-li sbírka, o jejíž zápis do centrální evidence žadatel žádá, více věcí movitých z jednoho oboru, než je uvedeno v příloze č. 4 k této vyhlášce, nebo více než 10 věcí nemovitých, označí žadatel tuto skutečnost vždy v bodě 4 žádosti zakroužkováním příslušného oborového označení sbírky a charakteristiku sbírky podle bodu 5 žádosti uvede pro každou takto označenou sbírku v samostatné příloze k žádosti. V případě, že sbírka nedosáhne v jednotlivých oborech počtu věcí movitých dle přílohy č. 4 k této vyhlášce nebo počtu 10 věcí nemovitých, může žadatel postupovat obdobně nebo tuto sbírku označit v bodě 4 žádosti oborovým označením „jiná“.

(2) Vzor tiskopisu osvědčení o provedeném zápisu sbírky do centrální evidence podle § 5 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.