278
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 12. listopadu 1998
k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1, § 4 odst. 5 a 7, § 6 odst. 2, 9 a 12 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., (úplné znění vyhlášeno pod č. 151/1998 Sb.), (dále jen „zákon“):
§ 2
Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny
(K § 4 odst. 5 zákona)
Výpočet pojistné kapacity se provádí na základě návrhu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“) a vychází z úhrnné hodnoty vývozních úvěrových rizik krytých platnými pojistnými smlouvami, snížené o hodnoty předpokládaných splátek pojištěných úvěrů, z hodnoty vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti a dále z hodnoty vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a v rozpracovaných pojistných smlouvách, u nichž lze kvalifikovaně předpokládat uzavření pojistných smluv v roce, na který je státní rozpočet sestavován. Údaje jsou uváděny v členění dle očekávané míry rizika vzniku pojistné události u jednotlivých obchodních případů, u platných pojistných smluv též v členění podle jejich předpokládané splatnosti.
§ 3
Způsob tvorby fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik, které vytváří exportní pojišťovna, jsou tvořeny odděleně od ostatních fondů podle zdrojů, jimiž jsou
a) příděly ze zisku na základě rozhodnutí valné hromady nebo akcionáře vykonávajícího působnost valné hromady,
b) dotace ze státního rozpočtu určené na tvorbu těchto fondů.
(2) Požadavek na dotace ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b) uplatní exportní pojišťovna vůči Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Tento požadavek zdůvodní rozborem stavu fondů a rezerv pro pojištění vývozních úvěrových rizik ve vazbě na vývoj pojistné angažovanosti.4)
(3) Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů se vychází ze stavu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik vytvořených ze státního rozpočtu v předcházejících letech, z předpokládaných změn těchto fondů po přídělech z rozdělení zisku společnosti, z předpokládaného rozsahu pojistných plnění, z předpokládaných změn technických rezerv a předpokládaného hospodářského výsledku v běžném účetním období a v roce, na který je státní rozpočet sestavován.
(4) Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu v průběhu roku probíhá etapovitě dle rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny, ve které exportní pojišťovna dokládá skutečný stav pojistné angažovanosti k datu žádosti, předpoklad na nadcházející období 90 dnů, při zohlednění tvorby rezerv a fondů z vlastních finančních zdrojů a zohlednění předpokládaného hospodářského výsledku běžného účetního období.
(5) V případě, že by v důsledku pojistného plnění došlo u exportní pojišťovny v průběhu roku k poklesu zůstatku fondů a rezerv5) pod hranici stanovenou v § 4, exportní pojišťovna požádá ministerstvo o doplnění fondů podle odstavce 2.
(6) Celková výše fondů a rezerv5) nesmí na dobu delší než 3 měsíce poklesnout pod částku 1,5 mld. Kč.
(7) V případě očekávaného poklesu fondů a rezerv5) pod hranici stanovenou v odstavci 6 postupuje exportní pojišťovna takto:
a) při skončení kalendářního čtvrtletí oznámí ministerstvu přehled očekávaných případů pojistného plnění,
b) v den vyhotovení protokolu, který obsahuje výsledky šetření pojistné události, oznámí data a částky pojistného plnění,
c) předloží ministerstvu zdůvodněný požadavek na doplnění fondů způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b).
(8) Po posouzení oprávněnosti požadavku je částka požadovaná podle odstavce 7 písm. c) uvolněna jako dotace ze státního rozpočtu s určením na tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.
§ 4
Poměr mezi výší fondů a rezerv a objemem pojistné angažovanosti
(K § 4 odst. 7 zákona)
Pro zajištění bezpečného provozu exportní pojišťovny se stanoví poměr mezi výší fondů a rezerv5) ve výši nejméně 8 % z objemu pojistné angažovanosti4), snížené o pojistnou angažovanost krytou pasivním zajištěním6). Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojistným rizikem se stanoví poměr mezi výší fondů a rezerv5) ve výši nejméně 35 % z objemu pojistné angažovanosti4), snížené o pojistnou angažovanost krytou pasivním zajištěním6).
§ 5
Podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím rezerv a fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
(K § 4 odst. 7 zákona)
Zdroje exportní pojišťovny se v případě pojistného plnění použijí v tomto pořadí:
a) technické rezervy na pojistná plnění exportní pojišťovny z vývozních úvěrových rizik,
b) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. a) do úplného vyčerpání včetně nerozděleného zisku z minulých let, a to výlučně na úhradu ztráty vzniklé za běžné účetní období,
c) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. b), a to výlučně na úhradu ztráty vzniklé za běžné účetní období.
§ 7
Způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob úhrady dotací
(K § 6 odst. 12 zákona)
(1) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát vyplývajících exportní bance z provozování podpořeného financování (dále jen „dotace na úhradu ztrát“) ze státního rozpočtu se předkládá při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. K žádosti se přikládá přehled o výši závazků, vyplývajících ze smluv o získávání finančních zdrojů uzavřených ke dni podání žádosti, o užití finančních zdrojů, o splacení poskytnutých finančních zdrojů a o předpokládané potřebě získání finančních zdrojů.
(2) Dotace na úhradu ztrát se poskytuje v průběhu roku zálohově ve čtvrtletních splátkách na základě skutečnosti vykázané v účetnictví ke konci každého čtvrtletí. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát předkládá exportní banka ministerstvu do dvacátého dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Splátky dotace na úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se poskytují do patnáctého dne od předložení zálohového vyčíslení dotace na úhradu ztrát. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát za čtvrté čtvrtletí exportní banka předkládá ministerstvu podle vykázané předběžné skutečnosti nejpozději do 10. ledna následujícího roku. Exportní banka finančně vypořádá poskytnuté dotace na úhradu ztrát za příslušný rok s ministerstvem podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční vypořádání se státním rozpočtem.
§ 8
Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů
(K § 7a odst. 10 zákona)
(1) Úrokový rozdíl se vypočítává podle vzorce takto:
ÚR=JÚ×Rfix100×Ds360-JÚ×Rt+Mb100×Ds360,
kde
ÚR – úrokový rozdíl
JÚ – jistina úvěru
Rfix – pevná úroková sazba
Ds – počet dní úročeného salda jistiny úvěru v zúčtovacím období
Rt – pohyblivá úroková sazba
Mb – odměna banky vývozce.
(2) Pro účely stanovení pevné úrokové sazby se použije pevná referenční úroková sazba vyhlašovaná měsíčně Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a to
a) platná v den podpisu úvěrové smlouvy mezi bankou vývozce a dlužníkem, nebo
b) platná v den fixace úrokové sazby bankou vývozce v období do 120 dní před podpisem úvěrové smlouvy a navýšena o 0,20 % ročně, pokud se banka vývozce prokazatelně k takové sazbě v uvedené lhůtě zavázala.
(3) Pro účely stanovení pohyblivé úrokové sazby se použije při poskytnutí úvěru v eurech sazba EURIBOR, respektive při poskytnutí úvěru v amerických dolarech sazba LIBOR pro šestiměsíční depozita na mezibankovním trhu, zveřejněná agenturou Reuters a platná pro první den čerpání úvěru, respektive první den splácení úvěru, dle příslušné smlouvy o vývozním úvěru, a pro první den každého šestiměsíčního období čerpání či splácení úvěru.
(4) Pro účely stanovení jistiny úvěru se použije v období
a) čerpání vývozního úvěru vážený průměr výše úvěru čerpaného za příslušné nejdéle šestiměsíční období,
b) splácení vývozního úvěru hodnota jistiny k rozhodnému dni, a to
1. k datu zahájení splácení vývozního úvěru s tím, že banka vývozce je pro první splátkové období oprávněna provést konsolidaci dosud nesplacených úroků a jejich případnou kapitalizaci do jistiny, a
2. k prvnímu dni každého šestiměsíčního splátkového období je stanovena hodnota jistiny pro toto splátkové období.
(5) Pro účely přepočtu úrokového rozdílu na české koruny se použije kurz devizového trhu České národní banky pro eura nebo americké dolary platný k poslednímu dni příslušného úrokového období, ze kterého se úrokový rozdíl počítá. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé tisíce.
(6) Vzor způsobu výpočtu dorovnání úrokových rozdílů je uveden v příloze č. 2.
§ 8a
Odměna banky vývozce
Odměna banky vývozce se stanovuje přirážkou ve výši 0,50 % ročně k pohyblivé úrokové sazbě pro exportní úvěry o hodnotě jistiny nad 10 milionů eur nebo jejich ekvivalentu v amerických dolarech a ve výši 0,70 % ročně pro všechny exportní úvěry o hodnotě jistiny do 10 milionů eur včetně, nebo jejich ekvivalentu v amerických dolarech.
§ 9
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Svoboda v. r.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 278/1998 Sb.
4) § 2 písm. s) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 282/2002 Sb.
5a) § 2 písm. b) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
6) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.