o přijímání ke studiu na vysoké školy

(1) Pro přijetí na vysokou školu v daném školním roce může uchazeč podat současně dvě rovnocenné přihlášky na různé vysoké školy, fakulty nebo studijní obory, přičemž v záhlaví přihlášky výrazně vyznačí „I. přihláška“, resp. „II. přihláška“.

(2) Přihlášky ke studiu na vysoké škole podávají žáci škol poskytujících úplné střední vzdělání na předepsaných tiskopisech ředitelům škol do 15. března, na vysoké školy uměleckého směru do 31. prosince předešlého roku. Ředitelé škol je zasílají děkanátům nejpozději do 31. března, na vysoké školy uměleckého směru nejpozději do 15. ledna. Ostatní uchazeči zasílají přihlášky přímo děkanátům nejpozději do 31. března, na vysoké školy uměleckého směru do 15. ledna.

(3) K přihlášce musí uchazeč připojit lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti pro vysokoškolské studium s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům jednotlivých oborů a k výkonu povolání, pro které tímto studiem získá kvalifikaci. Uchazeči se změněnou pracovní schopnosti předloží lékařské potvrzení okresní posudkové komise sociálního zabezpečení.

(4) Má-li přihláška formální nedostatky, vyzve děkanát uchazeče, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Po uplynutí stanovené lhůty anebo jestliže přihláška neodpovídá podmínkám stanoveným v předchozích ustanoveních, může děkan přihlášku odmítnout.

(1) Při přijímání uchazečů ke studiu lze postupovat tak:

(2) Způsob přijímání pro příslušný školní rok jakož i podmínky podle odst. 1 bodu c) předem určí děkan.

(1) Přijímací zkoušky na vysoké školy se konají až po maturitních zkouškách a ukončí se na základě prvé přihlášky do 30. června. Přijímací zkoušky na základě druhé přihlášky se vykonají v době od 1. do 10. července. Na vysokých školách uměleckého směru se přijímací zkoušky mohou konat od 1. února. O termínu konání zkoušek uvědomí děkanát uchazeče alespoň 14 dní předem.

(2) Účelem přijímacích zkoušek je provést výběr nejschopnějších uchazečů pro příslušný obor studia, a to na základě výsledků předchozího studia, posouzení celkových prokázaných schopností a vědomostí potřebných ke studiu zvoleného oboru a celkové osobní vyspělosti pro vysokoškolské studium.

(3) Přijímací zkouška má zpravidla část písemnou a ústní a podle potřeby také část praktickou. Na oborech uměleckého charakteru je částí přijímací zkoušky talentová zkouška. Účelem talentové zkoušky je posouzení talentu uchazeče na základě přímého poznání a jeho projevu, popř. na základě předložených prací. Náplň, rozsah a části přijímací zkoušky stanoví děkan tak, aby uchazeči mohli být včas informováni.

(4) Uchazeči předloží při přijímací zkoušce občanský průkaz (vojáci základní vojenské služby vojenský průkaz totožnosti), výroční vysvědčení z posledního ročníku studia a maturitní vysvědčení (s výjimkou uchazečů o studium na vysokých školách uměleckého směru).

(5) V případech, kdy přijímací zkouška nebude součástí přijímacího řízení, nebo upustí-li se od ní [§ 3 odst. 1 písm. a) a c)], vyzve děkanát uchazeče, aby v termínu odpovídajícím termínům maturitních zkoušek předložil v originále nebo v ověřeném opise maturitní vysvědčení a výroční vysvědčení z posledního ročníku střední školy. Děkanát si může od uchazeče vyžádat i další podklady a údaje k posouzení jeho předpokladů pro vysokoškolské studium.

(6) Nemůže-li se uchazeč dostavit k přijímací zkoušce z vážných důvodů, zejména pro nemoc, stanoví mu přijímací komise na žádost, kterou je třeba podat nejpozději do stanoveného dne zkoušky, náhradní termín.

(7) Přijímací zkoušky připravují a provádějí zkušební komise, které jsou nejméně tříčlenné, jejich předsedu a členy jmenuje děkan z učitelů fakulty.

(8) O přijímacích zkouškách vede každá zkušební komise protokol, ve kterém se zaznamenávají podstatné skutečnosti, charakterizující průběh a výsledky zkoušky a celkový závěr, vyjadřující, zda a v jaké míře uchazeč prokázal při zkoušce předpoklady pro studium zvoleného oboru. Tento závěr slouží jako podklad pro konečné rozhodnutí přijímací komise a uchazeči se nesděluje.

(1) Vlastní přijímání organizuje a o přijetí uchazečů rozhoduje přijímací komise po ukončení přijímacích zkoušek na základě prvé i druhé přihlášky. Komise je nejméně pětičlenná, jejího předsedu a členy jmenuje děkan z učitelů fakulty. Členy přijímací komise jsou také předsedové jednotlivých zkušebních komisí (§ 4 odst. 7). Komise rozhoduje většinou hlasů všech svých členů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Rozhodnutí přijímací komise sdělí děkanát písemně uchazečům do 7 dnů po celkovém ukončení přijímacích zkoušek. Rozhodnutí o nepřijetí musí obsahovat udůvodnění a poučení o opravných prostředcích.

(2) V případě, že uchazeč byl přijat na dvě vysoké školy nebo fakulty, je povinen neprodleně oznámit děkanátům obou fakult své rozhodnutí. Uchazeč je povinen oznámit své rozhodnutí děkanátu příslušné fakulty i v tom případě, byl-li přijat jen na jednu fakultu. Jestliže uchazeč tak neudělá nejpozději do 31. srpna, nemůže být zapsán ke studiu na vysoké škole.

(3) Přihlášky uchazečů, kteří nebyli ve smyslu předchozích ustanovení přijati ke studiu, postoupí děkanát na jejich žádost té fakultě, která má ještě volná místa. Přijímací komise fakulty, jíž byla přihláška postoupena, může v tomto případě upustit od nové přijímací zkoušky. Žádost uchazeče o převod přihlášky má účinky vzdání se odvolání.

(4) Rozhodnutí o přijetí na vysokou školu uměleckého směru, pokud jde o uchazeče, kteří do rozhodnutí přijímací komise nevykonali maturitní zkoušku, je (s výjimkou uchazečů uvedených v § 1) podmínečné. Nepředloží-li uchazeč maturitní vysvědčení nejpozději do zápisu na příslušné fakultě, nemůže být zapsán ke studiu.

(1) Proti rozhodnutí přijímací komise o nepřijetí se může uchazeč odvolat do 5 dnů od doručení na děkanátu. Jestliže děkan odvolání nevyhoví, předloží je k rozhodnutí rektorovi a jedná-li se o vysoké školy, které se nedělí na fakulty, nebo o samostatné fakulty, ministerstvu školství Slovenské socialistické republiky. Jejich rozhodnutí je konečné.

(2) V případě odmítnutí přihlášky děkanem podle § 2 odst. 5 platí přiměřeně ustanovení předchozího odstavce.

(1) Pro přijímání ke studiu při zaměstnání platí ustanovení § 1 až 6 této vyhlášky s těmito změnami a doplňky:

(2) Do studia při zaměstnání může být přijat i uchazeč, jemuž organizace, u níž je v pracovním poměru, neudělila souhlas ke studiu.*)

(3) Podmínky pro přijetí k doplňujícímu nebo rozšiřujícímu studiu upravují zvláštní předpisy.

(1) Na vysokou školu mohou být přijímáni též uchazeči, kteří budou studovat jen jednotlivé předměty (mimořádné studium).

(2) Uchazeči o mimořádné studium musí splňovat podmínky stanovené v § 1 této vyhlášky. Způsob podávání přihlášek a rozhodování o přijetí stanoví děkan, vycházeje z ustanovení § 2 až 6 této vyhlášky.

(1) Přijímací zkoušky na vysoké školy v roce 1969 se budou konat na základě prvé přihlášky od 26. června do 5. července a na základě druhé přihlášky od 7. do 15. července.

(2) Na vysokých školách, které se nedělí na fakulty, plní úkoly děkana podle této vyhlášky rektor; funkci děkanátu plní v tomto případě rektorát.

(3) Jde-li o přijetí uchazeče soudně rehabilitovaného nebo u něhož jsou důvody pro mimosoudní rehabilitaci, nebo o nové přijetí uchazeče, který zanechal studia, nebo o uchazeče, který už úspěšně ukončil jedno vysokoškolské studium, může děkan přijmout přihlášku i mimo stanovené termíny a může uchazeči zcela nebo zčásti prominout přijímací zkoušku.

(4) Tato vyhláška se vztahuje také na cizí státní příslušníky, pokud o jejich přijetí nerozhoduje přijímací komise při Universitě 17. listopadu v Praze; cizí státní příslušníci mohou být přijati na vysoké školy jen se souhlasem ministerstva školství Slovenské socialistické republiky, o který požádají při podání přihlášky. Pro přijímání cizích státních příslušníků přijímaných ke studiu komisí při Universitě 17. listopadu v Praze platí zvláštní směrnice.

(5) Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, pro přijímací řízení na vysoké školy platí ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

(6) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.**)