29
VYHLÁŠKA
ze dne 20. ledna 2004,
kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 39 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), (dále jen „zákon“):
§ 1
Požadavky na kvalitu reprodukčního materiálu
(1) Kvalita reprodukčního materiálu se stanovuje podle druhové čistoty, genetických, morfologických, fyziologických charakteristik a zdravotního stavu.
(2) Kvalita semenného materiálu se zjišťuje podle příslušné ČSN.1) Každý oddíl semen nebo plodů uváděný do oběhu se posuzuje podle těchto znaků:
a) čistota,
b) hmotnost 1 000 kusů semen,
c) energie klíčení (neplatí pro semena nebo plody s klíčním klidem),
d) klíčivost nebo životnost,
e) počet klíčivých (životných) semen v 1 kg.
(3) U malých oddílů semen, pokud jejich hmotnost nepřesahuje hmotnost uvedenou v příloze č. 1, neplatí požadavky uvedené v odstavci 2 písm. c), d) a e).
(4) Oddíly plodů a semen mohou být uváděny do oběhu, pouze vykazují-li druhovou čistotu 99 %.
(5) Kvalita sadebního materiálu se zjišťuje podle příslušné ČSN2) a posuzuje podle těchto znaků:
a) tloušťka kořenového krčku,
b) výška nadzemní části,
c) maximální věk,
d) nepřípustné tvarové deformace,
e) poměr objemu kořenů k objemu nadzemní části.
(6) Sadební materiál
a) topolů lze uvádět do oběhu, pokud splňuje požadavky uvedené v příloze č. 4 a nevykazuje vady uvedené v příloze č. 5,
b) ostatních druhů lze uvádět do oběhu, pokud splňuje požadavky uvedené v přílohách č. 2 a 3 a nevykazuje vady uvedené v příloze č. 5,
c) určený pro další pěstování ve školce lze uvádět do oběhu, pokud nevykazuje vady uvedené v příloze č. 5.
(7) Části rostlin3) lze uvádět do oběhu, pokud splňují požadavky uvedené v příloze č. 6.
(8) Reprodukční materiál nepůvodních druhů topolů, jejich vzájemných hybridů a hybridů nepůvodních topolů s domácími druhy lze uvádět do oběhu pouze v kategorii testovaný. Seznam druhů a hybridů, které lze uvádět do oběhu, je zveřejňován ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Reprodukční materiál domácích druhů topolů, s výjimkou topolu osika, lze uvádět do oběhu jako kvalifikovaný nebo testovaný.
(9) Věk a způsob pěstování sadebního materiálu lesních dřevin se označuje vzorcem, jehož struktura je uvedena v příloze č. 7.
§ 2
Podrobnosti slučování oddílů reprodukčních materiálů a určení výškových pásem
(K § 5 odst. 4 zákona)
(1) Výšková pásma jsou určena lesními vegetačními stupni, zjištěnými z mapy lesních vegetačních stupňů v oblastních plánech rozvoje lesa.5) U zdrojů reprodukčního materiálu rostoucích mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou výšková pásma určena podle přílohy č. 8.
(2) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 5 odst. 4 zákona, je přípustné sloučit oddíly uvnitř kategorie identifikovaného reprodukčního materiálu nebo uvnitř kategorie selektovaného reprodukčního materiálu ze dvou nebo více uznaných jednotek. V označení nově vzniklého oddílu reprodukčního materiálu se v evidenčním čísle uznané jednotky nahradí pořadové číslo zdroje pětimístným kódem, kde na prvním místě je znak 9 a další čtyři místa jsou tvořena pořadovým číslem nově vzniklého oddílu, přiděleným osobou pověřenou ministerstvem.
(3) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 5 odst. 4 zákona, je přípustné sloučit oddíly identifikovaného reprodukčního materiálu ze zdrojů semen a porostů. Nově vzniklý oddíl se označí jako reprodukční materiál ze zdroje semen a v evidenčním čísle uznané jednotky se nahradí pořadové číslo zdroje pětimístným kódem, kde na prvním místě je znak 9 a další čtyři místa jsou tvořena pořadovým číslem nově vzniklého oddílu, přiděleným osobou pověřenou ministerstvem.
(4) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 3 a předmětem slučování bude oddíl reprodukčního materiálu ze zdroje známého původu a oddíl reprodukčního materiálu ze zdroje neznámého původu, označí se nově vzniklý oddíl vždy jako neznámého původu.
(5) Pokud dojde ke sloučení dvou nebo více oddílů reprodukčního materiálu, musí zůstat původní označení jednotlivých součástí nově vzniklého oddílu prokazatelně zjistitelné a na vzniklý oddíl bude vystaveno nové potvrzení o původu.
(6) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 5 odst. 4 zákona, je přípustné sloučit oddíly uvnitř kategorie identifikovaného reprodukčního materiálu nebo uvnitř kategorie selektovaného reprodukčního materiálu pocházejícího z jediné uznané jednotky rozdílného roku zrání, přičemž je zapotřebí uvést příslušné roky zrání a podíl reprodukčního materiálu připadajícího na jednotlivé roky.
(7) U kategorie kvalifikovaného reprodukčního materiálu ze semenných sadů se připouští slučování oddílů semenného materiálu z téhož sadu z různých roků zrání, pokud se na vzniku úrody nepodílelo více než 50 % klonů v sadu zastoupených nebo úroda nedosáhla pro modřín opadavý a borovici lesní minimálně 100 kg šišek a pro smrk ztepilý minimálně 200 kg šišek vyschlých na vzduchu. Při slučování oddílů semenného materiálu je zapotřebí uvést roky zrání a podíl materiálu připadajícího na jednotlivé roky.
§ 3
Podrobnosti o oznámení a podrobnosti o potvrzení o původu a o žádosti o jeho vydání
(K § 6 odst. 7 zákona)
(1) Vzor oznámení o konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu je uveden v příloze č. 9.
(2) Vzor žádosti o vydání potvrzení o původu reprodukčního materiálu (dále jen „potvrzení o původu“) je uveden v příloze č. 10. Vzory potvrzení o původu jsou uvedeny v přílohách č. 12 až 14a.
(3) Vzor žádosti o vydání potvrzení o původu pro oddíl vzniklý sloučením oddílů (§ 2) je uveden v příloze č. 11b.
§ 4
Náležitosti úřední pojistky
(K § 7 odst. 5 zákona)
(1) Úřední pojistka je jednorázově použitelná nesnímatelná značka z umělé hmoty, světle zelené barvy se štítkem spojeným se zatahovacím páskem. Štítek o tloušťce 2 mm má tvar obdélníku o rozměrech 60 x 35 mm se zkosenými rohy v horní části. V horní části štítku, z níž vybíhá zatahovací pásek, je umístěna bezpečnostní kleština. Štítek je na jedné straně označen názvem kraje, který úřední pojistku vydal, logem Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“), (úseku lesního hospodářství) a devítimístným evidenčním číslem, na druhé straně malým státním znakem a názvem kraje. Zatahovací pásek o celkové délce 45 cm má zploštělý profil 6 x 2 mm, při vyústění ze štítku v délce 4,5 cm hladký, poté v délce 36 cm se vzorem, který brání zpětnému vytažení zatahovacího pásku z bezpečnostní kleštiny a závěrečná část v délce 4,5 cm je hladká se zaoblenými rohy.
(2) O použitých úředních pojistkách vede orgán veřejné správy evidenci. Vzor úřední pojistky a vzor evidence o použitých úředních pojistkách je uveden v příloze č. 15.
§ 5
Podrobnosti o obsahu a formě průvodního listu, o způsobu jeho připojení a o klasifikačním označení částí rostlin a sadebního materiálu
(K § 8 odst. 9 zákona)
(1) Ke každému oddílu reprodukčního materiálu vystavuje dodavatel průvodní list.
(2) Pro semenný materiál se vyhotovuje průvodní list podle vzoru uvedeného v příloze č. 16. K celému oddílu semenného materiálu se připojuje část A průvodního listu. Část B se vkládá jednou dovnitř a jednou se připojuje vně formou průvodního štítku ke každému balení.
(3) Pro části rostlin se vyhotovuje průvodní list podle vzoru uvedeného v příloze č. 17. K celé zásilce části rostlin se připojuje část A průvodního listu. Část B se připojuje ke každému balení zásilky formou průvodního štítku.
(4) Pro sadební materiál se vyhotovuje průvodní list podle vzoru uvedeného v příloze č. 18. K celé zásilce sadebního materiálu se připojuje část A průvodního listu. Část B se připojuje k celé zásilce formou průvodního štítku.
(5) Obě části průvodního listu mohou být odlišeny podle kategorie reprodukčního materiálu barvou: identifikovaný – žlutou, selektovaný – zelenou, kvalifikovaný – růžovou, testovaný – modrou.
§ 6
Podrobnosti zařazování porostu do fenotypové třídy a jeho označování
(K § 10 odst. 4 zákona)
(1) Fenotypová klasifikace je zařazování dřevin v porostech do fenotypových tříd podle kritérií uvedených v příloze č. 19. U smíšených porostů se zařazují do fenotypových tříd všechny v porostu zastoupené dřeviny.
§ 7
Podrobnosti o zařazování uznaného zdroje reprodukčního materiálu do uznané jednotky
(K § 12 odst. 2 zákona)
(1) Do uznané jednotky se zařadí pouze uznané zdroje poskytující reprodukční materiál stejné kategorie.
(2) Evidenční číslo uznané jednotky zajišťuje jednoznačnou identifikaci uznané jednotky. Skladba evidenčního čísla uznané jednotky, význam jeho jednotlivých komponentů a označení orgánů veřejné správy jsou uvedeny v příloze č. 20.
§ 8
Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje semen a porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu
(K § 13 odst. 4 zákona)
(1) Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu je možno uznat jen zdroje, které splňují požadavky uvedené v § 13 odst. 1 zákona. V porostu může být uznáno i více dřevin.
(2) O uznání žádá vlastník zdroje. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 21. V případě porostů předloží i doklad o jejich fenotypové třídě. Tímto dokladem může být kopie příslušné části z plánu nebo osnovy.
(3) Orgán veřejné správy rozhodne o uznání v případě zdrojů semen na základě místního šetření a v případě porostů na základě dokladu o jejich fenotypové třídě.
(4) Rozhodnutí o uznání zdroje orgánu veřejné správy obsahuje kromě údajů potřebných pro ústřední evidenci uznaných jednotek (§ 18 odst. 2 zákona) ještě
a) délku doby uznání (zpravidla 10 a ne více než 20 let),
b) uznané jednotky,
c) typ zdroje, a to:
– porost, pokud uznaná jednotka vznikne sloučením porostů,
– zdroj semen, pokud uznaná jednotka vznikne sloučením zdrojů semen,
– zdroj semen, pokud uznaná jednotka vznikne sloučením zdrojů semen a porostů.
(5) Jeden výtisk rozhodnutí o uznání zdroje s doložkou právní moci obdrží osoba pověřená ministerstvem8) (dále jen „pověřená osoba“), která vede rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu [§ 30 odst. 2 písm. c) zákona].
§ 9
Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu a o jeho označování
(K § 14 odst. 4 zákona)
(1) Jako zdroj selektovaného reprodukčního materiálu může být uznána jedna nebo více dřevin v porostu, pokud splňuje požadavky uvedené v příloze č. 22.
(2) Zdroje selektovaného reprodukčního materiálu se uznávají obvykle při obnově plánu nebo osnovy, uznání je však možné i v průběhu platnosti plánu nebo osnovy. V obou případech odpovídá doba uznání době platnosti plánu nebo osnovy.
(3) V terénu se zdroje selektovaného reprodukčního materiálu neoznačují.
(4) Vlastník zdroje nebo orgán veřejné správy, rozhoduje-li o uznání z vlastního podnětu, podá žádost o vypracování odborného posudku pověřené osobě. Vzor žádosti o vypracování odborného posudku je uveden v příloze č. 23. Příloha žádosti o vypracování odborného posudku pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu je uvedena v příloze č. 24.
(5) Vlastník zdroje vypracuje žádost o uznání podle přílohy č. 25 a zašle ji společně s jedním vyhotovením odborného posudku orgánu veřejné správy.
(6) Rozhodnutí orgánu veřejné správy o uznání zdroje obsahuje údaje o
a) délce doby uznání, může stanovit ochrannou lhůtu nebo omezení výše obnovní těžby, pokud je to doporučeno odborným posudkem,
b) sloučení (na základě doporučení v odborném posudku) porostů fenotypové třídy B do uznaných jednotek,
c) vytvoření uznaných jednotek, kterým přiřadí evidenční čísla (§ 7 odst. 2).
(7) Jeden výtisk rozhodnutí o uznání zdroje s doložkou právní moci obdrží pověřená osoba, která vede rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu [§ 30 odst. 2 písm. c) zákona].
§ 10
Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu a o jeho označování
(K § 15 odst. 4 zákona)
(1) Semenný sad nebo směs klonů se zakládá podle dokumentace registrované pověřenou osobou. Za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu je možno je uznat, pokud jejich stav je v souladu s dokumentací a splňují požadavky uvedené v příloze č. 26.
(2) Semenný sad je možno uznat jako zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu teprve tehdy, když v sadu v souladu s dokumentací pro založení zůstal zachován potřebný počet a skladba klonů s dobrým zdravotním stavem a semenný sad je ve věku, kdy nastoupila plodnost, na které se podílí nadpoloviční většina zastoupených klonů.
(3) Směs klonů je možno uznat tehdy, když je schopna poskytovat reprodukční materiál ve skladbě, množství a kvalitě, podle dokumentace pro založení uznaného zdroje registrované pověřenou osobou.
(4) Rodičovské stromy se uznávají za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu pro záměrnou hybridizaci nebo sběr semen z volného sprášení. Klony se uznávají za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu k odběru částí rostlin pro zakládání semenných sadů, realizaci šlechtitelských programů a jiné účely. Uznány mohou být rodičovské stromy a klony, které splňují požadavky uvedené v příloze č. 26.
(5) Vlastník zdroje nebo orgán veřejné správy, rozhoduje-li o uznání z vlastního podnětu, podá žádost o vypracování odborného posudku pověřené osobě, ke které v případě semenných sadů přiloží dokumentaci o aktuálním stavu objektu; v případě klonů a směsi klonů také dokumentaci o identitě (původ a popis klonů). Vzor žádosti je uveden v příloze č. 23.
(6) Po obdržení odborného posudku zpracuje vlastník zdroje žádost podle vzoru uvedeného v příloze č. 27a nebo v příloze č. 27b, kterou spolu s odborným posudkem zašle orgánu veřejné správy.
(7) Rozhodnutí orgánu veřejné správy obsahuje údaje o uznání zdroje, včetně doby uznání (v případě klonů a směsi klonů nejvýše 10 let) a evidenčním čísle uznané jednotky (§ 7 odst. 2).
(8) Jeden výtisk rozhodnutí o uznání zdroje s doložkou právní moci obdrží pověřená osoba, která vede rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu [§ 30 odst. 2 písm. c) zákona].
(9) Klony a rodičovské stromy označí vlastník v terénu dvěma žlutými pruhy a evidenčním číslem ve výšce 130 cm nad zemí.
§ 11
Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu a o jeho označování
(K 16 odst. 4 zákona)
(1) Porost, semenný sad, rodičovský strom, klon nebo směs klonů je možno uznat za zdroj testovaného reprodukčního materiálu, pokud splňují požadavky uvedené v příloze č. 28.
(2) Vlastník zdroje nebo orgán veřejné správy, rozhoduje-li o uznání z vlastního podnětu, podá žádost o vypracování odborného posudku podle přílohy č. 23 pověřené osobě. Nedílnou součástí žádosti je dokumentace o původu, testování a výsledcích testování zdroje.
(3) Na základě odborného posudku zpracuje vlastník zdroje žádost podle příloze č. 29a nebo 29b, kterou spolu s odborným posudkem zašle orgánu veřejné správy.
(4) Rozhodnutí orgánu veřejné správy obsahuje údaje o uznání zdroje, době uznání (v případě klonů a směsi klonů nejdéle 10 let) a evidenční číslo uznané jednotky (§ 7 odst. 2). Zdroj může být podmínečně uznán jen tehdy, když je na základě předběžných výsledků testů patrné, že zdroj bude splňovat předpoklady pro uznání. Pokud byl zdroj vyšlechtěn pro speciální účel, uvádí se tento účel v rozhodnutí o uznání zdroje.
(5) Jeden výtisk rozhodnutí o uznání zdroje s doložkou právní moci obdrží pověřená osoba, která vede rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu [§ 30 odst. 2 písm. c) zákona].
§ 12
Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku
(K § 18 odst. 4 zákona)
Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu jsou uvedeny v příloze č. 30.
§ 13
Podrobnosti pro vyhlašování genových základen a podrobnosti o způsobu hospodaření v lesích na jejich území a o jejich označování
(K § 19 odst. 5 zákona)
(1) Zachování biologické různorodosti dřevin v genové základně je přizpůsoben režim hospodaření, řešený zvláštními hospodářskými soubory,9) které vycházejí ze stavu porostů.
(2) Genové základny se vyhlašují v rámci jednotlivých oblastí provenience pro všechny druhy lesních dřevin, lesnicky významných druhů na dobu platnosti plánu nebo osnovy. Genovou základnu je možno vyhlásit pro jednu nebo pro více dřevin.
(3) Genovou základnu je možno vyhlásit v jedné nebo v několika oddělených částech. Výměra jedné genové základny nemá být menší než 100 ha.
(4) U dřeviny, pro kterou je genová základna vyhlášena, se využívá přednostně přirozená obnova. Je-li nutná umělá obnova, používá se u dřevin, pro které je genová základna vyhlášena, reprodukční materiál pocházející z téže genové základny.
(5) Kód označení genové základny přiděluje pověřená osoba.
§ 14
Podrobnosti podávání žádosti o udělení licence
(K § 20 odst. 3 zákona)
(1) Je-li žadatelem o udělení licence fyzická osoba, žádost obsahuje:
a) jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, místo a okres narození, místo trvalého pobytu nebo sídlo a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu,
b) obchodní firmu, pokud pod tímto jménem podniká,
c) identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno,
d) označení předmětu licence, o jejíž udělení je žádáno,
e) úředně ověřenou kopii dokladu o dosažení odborného lesnického vzdělání,
f) popis dosavadní odborné lesnické praxe [odstavec 2 písm. h)] žadatele s uvedením počtu let trvání praxe.
(2) Je-li žadatelem o udělení licence právnická osoba nebo fyzická osoba, která ustanoví odpovědného zástupce splňujícího podmínky pro udělení licence, žádost obsahuje:
a) obchodní firmu, sídlo a právní formu žadatele; fyzická osoba, která ustanovila odpovědného zástupce uvede jméno a příjmení, datum narození a trvalý pobyt,
b) jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem žadatele (nedokládá fyzická osoba, která ustanovila odpovědného zástupce),
c) identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno,
d) výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce nebo jeho úředně ověřenou kopii (nedokládá fyzická osoba, která ustanovila odpovědného zástupce),
e) označení předmětu licence, o jejíž udělení je žádáno,
f) jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, místo a okres narození a trvalý pobyt odpovědného zástupce žadatele,
g) úředně ověřenou kopii dokladu o dosažení odborného lesnického vzdělání odpovědným zástupcem,
h) popis dosavadní odborné lesnické praxe (výkon odborné činnosti v lesním hospodářství, v hospodářské úpravě lesů, lesnickém školství a výzkumu a ve státní správě lesů) odpovědného zástupce žadatele s uvedením počtu let trvání praxe.
(3) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) nebo v odstavci 2 písm. g) a h) nejsou součástí žádosti o prodloužení licence. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 31.
§ 15
Podrobnosti vedení evidence a předkládání záznamů o oddílech reprodukčního materiálu a o vedení a předkládání evidence o školkařské činnosti
(K § 24 odst. 3 zákona)
(1) Dodavatel, který uvedl reprodukční materiál do oběhu, vede o každém oddílu reprodukčního materiálu tuto evidenci:
a) druh dřeviny,
b) evidenční číslo uznané jednotky,
c) číslo potvrzení o původu,
d) kategorie reprodukčního materiálu (identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný, testovaný),
e) oblast provenience,
f) rok zrání, jde-li o semenný materiál,
g) věk a způsob pěstování, jde-li o sadební materiál,
h) rok odběru a specifikace odebraných částí u částí rostlin (oddenkové řízky, explantáty atd.) použitých k produkci sadebního materiálu,
i) účel použití,
j) množství,
k) označení odběratele.
(2) Evidenci podle odstavce 1 je možno nahradit archivováním jednotlivých průvodních listů, pokud splňují požadavky na tuto evidenci.
(3) Dodavatel provozující školkařskou činnost vede, kromě údajů uvedených v odstavci 1, také písemnou a grafickou evidenci.
(4) Písemná evidence obsahuje:
a) průběžnou evidenci každého oddílu rozpěstovaného sadebního materiálu,
b) údaje o celkové a produkční ploše školky (provozovny) se specifikací volné plochy, skleníků, foliovníků a pařenišť,
c) inventurní stavy každého oddílu rozpěstovaného sadebního materiálu k 30. listopadu každého kalendářního roku s vyznačením
1. oddílu,
2. dřeviny,
3. evidenčního čísla uznané jednotky,
4. věku a způsobu pěstování sadebního materiálu,
5. kategorie reprodukčního materiálu,
6. množství sadebního materiálu,
7. produkční plochy, na níž je oddíl pěstován.
(5) Grafická evidence obsahuje:
a) grafický plánek školky (provozovny) s označením jednotlivých produkčních ploch,
b) grafickou evidenci stavu rozpracovaného sadebního materiálu podle jednotlivých oddílů s aktualizací k 30. listopadu každého kalendářního roku,
c) viditelné označení jednotlivých oddílů na ploše školky.
(6) O každém oddílu reprodukčního materiálu, který má v držení do 30. listopadu kalendářního roku nebo který uvedl do oběhu do 30. listopadu kalendářního roku, předkládá dodavatel pověřené osobě do 15. prosince tohoto kalendářního roku záznamy o
a) druhu dřeviny,
b) evidenčním čísle uznané jednotky,
c) číslu potvrzení o původu,
d) roku zrání, jde-li o semenný materiál,
e) věku a způsobu pěstování, jde-li o sadební materiál,
f) roku odběru a specifikaci odebraných částí u části rostlin (např. oddenkové řízky, explantáty) použitých k produkci sadebního materiálu,
g) účelu využití,
h) množství,
i) označení odběratele (materiál, který byl expedován za sledované období).
(7) Dodavatel, který je provozovatelem školkařského provozu, předkládá, kromě údajů uvedených v odstavci 3, též:
a) údaje o celkové a produkční ploše školkařského provozu se specifikací volné plochy, skleníků, foliovníků a pařenišť,
b) údaje o produkční ploše, na níž jsou pěstovány jednotlivé oddíly podle odstavce 3.
§ 16
Podrobnosti oznámení o dovozu reprodukčního materiálu
(K § 25 odst. 4 zákona)
Oznámení dovozce o dovozu reprodukčního materiálu celnímu orgánu obsahuje údaje o dodavateli a údaje o povoleném a skutečně dováženém množství reprodukčního materiálu. Jeho nedílnou součástí je originál nebo úředně ověřená kopie pravomocného rozhodnutí ministerstva o povolení k dovozu reprodukčního materiálu. Vzor oznámení je uveden v příloze č. 32.
§ 17
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Palas v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Malé oddíly semen
| Vědecký název | Český název | Zkratka vědeckého názvu | Zkratka česká | Hmotnost (g) |
|---|---|---|---|---|
| Abies alba Mill. | Jedle bělokorá | aal | JD | 1 200 |
| Abies cephalomca Loud. | Jedle řecká | ace | JDX | 1 800 |
| Abies grandis Lindl. | Jedle obrovská | agr | JDO | 500 |
| Abies pinsapo Boiss | Jedle španělská | api | JDX | 1 600 |
| Acer platanoides L. | Javor mléč | apl | JV | 3 500 |
| Acerpseudoplatanus L. | Javor klen | aps | KL | 3 000 |
| Alnus glutinosa (L.) Gaertn. | Olše lepkavá | agl | OL | 40 |
| Alnus incana (L.) Moench | Olše šedá | ain | OLS | 20 |
| Betula pendula Roth | Bříza bělokorá (bradavičnatá) | bpe | BR | 50 |
| Betula pubescens Ehrh. | Bříza pýřitá | bpu | BRX | 50 |
| Carpinus betulus L. | Habr obecný | cbe | HB | 2 500 |
| Castanea sativa Mill. | Kaštanovník jedlý | esa | KJ | 45 000 |
| Cedrus atlantica Carr. | Cedr atlaský | cat | JX | 2 000 |
| Cedrus libani A. Richard | Cedr libanonsky | cli | JX | 2 000 |
| Fagus sylvatica L. | Buk lesní | fsy | BK | 6 000 |
| Fraxinus exelsior L. | Jasan ztepilý | fex | JS | 2 000 |
| Larix decidua Mill. | Modřín opadavý | lde | MD | 170 |
| Larix kaempferi (Lamb.) Carr. | Modřín japonský | lka | MDX | 100 |
| Larix sibirica Ledeb. | Modřín sibiřský | lsi | MDX | 100 |
| Picea abies Karst. | Smrk ztepilý | pab | SM | 200 |
| Picea sitchensis Carr. | Smrk sitka | psi | SMX | 60 |
| Pinus brutia Ten | Borovice kalabrijská | pbr | BOX | 500 |
| Pinus canariensis C. Smith | Borovice kanárská | pca | BOX | 300 |
| Pinus cembra L. | Borovice limba | pce | LMB | 7 000 |
| Pinus contorta Loud. | Borovice pokroucená | pco | BOM | 90 |
| Pinus halepensis Mill. | Borovice halabská | pha | BOX | 500 |
| Pinus leucodermis Antoine | Borovice bělokorá | ple | BOX | 600 |
| Pinus nigra Arnold | Borovice černá | pni | BOC | 500 |
| Pinus pinaster Ait | Borovice přímořská | ppa | BOX | 1 200 |
| Pinus pinea L. | Borovice pinie | ppe | BOX | 10 000 |
| Pinus radiata D. Don | Borovice montereyská | pra | BOX | 800 |
| Pinus sylvestris L. | Borovice lesní | psy | BO | 200 |
| Populus nigra L. | Topol černý | pop | TPC | 20 |
| Populus alba L. | Topol bílý | pop | TP | 20 |
| Populus tremula L. | Topol osika | pop | OS | 20 |
| Populus spp. x hybridus | Topol ssp. – umělí kříženci | pop | TPS | 20 |
| Prunus avium L. | Třešeň ptačí | pav | TR | 4 500 |
| Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco | Douglaska tisolistá | pme | DG | 300 |
| Quercus cerris L. | Dub cer | qce | DBX | 40 000 |
| Quercus ilex L. | Dub cesmínový | qil | DBX | 40 000 |
| Quercus petraea (Mattuschka) Liebl. | Dub zimní | qpe | DBZ | 40 000 |
| Quercus pubescens Willd. | Dub pýřitý | qpu | DBP | 40 000 |
| Quercus robur L. | Dub letní | qro | DB | 40 000 |
| Quercus rubra L. | Dub červený | qru | DBC | 40 000 |
| Quercus suber L. | Dub korkový | qsu | DBX | 40 000 |
| Robinia pseudoacacia L. | Trnovník akát | rps | AK | 500 |
| Tilia cordata Mill. | Lípa malolistá | tco | LPM | 900 |
| Tilia platyphyllos Scop. | Lípa velkolistá | tpl | LPV | 2 500 |
| Ulmus glabra Huds. | Jilm horský | JLD | - | |
| Ulmus laevis Pallas | Jilm vaz | JLV | - |
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Parametry výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti
| Semenáčky | Sazenice | Poloodrostky | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Číselný znak | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | ||||||||||
| Rozpětí výšky nadzemní části (cm) | 10-14 | 15-25 | 26-50 | 51-80 | 15-25 | 26-35 | 36-50 | 51-70 | 51-80 | 81-120 | ||||||||||
| Tloušťkaa) | Max. věk | Tloušťkaa) | Max. věk | Tloušťkaa) | Max. věk | Tloušťkaa) | Max. věk | Tloušťkaa) | Max. věkb) | Tloušťkaa) | Max. věkb) | Tloušťkaa) | Max. věkb) | Tloušťkaa) | Max. věkb) | Tloušťkaa) | Max. věkb) | Tloušťkaa) | Max. věkb) | |
| Borovice černá | 3 | 2 | - | - | - | - | - | - | 4 | 2 | 5 | 3 | 6 | 4 | 8 | 4 | - | - | ||
| Borovice kleč | - | - | - | - | - | - | - | - | - | 4 | - | 5 | - | - | - | - | - | - | ||
| Borovice lesní | 3 | 2 | 4 | 2 | - | - | - | - | 4 | 3 | 5 | 3 | 6 | 3 | 7 | 4 | - | - | ||
| Douglaska tisolistá | - | - | 3c) | 2 | - | - | - | - | - | - | 4 | 3 | 5 | 3 | 7 | 4 | - | - | ||
| Jedle bělokorá | - | - | - | - | - | - | - | - | 5 | 5 | 6 | 6 | 7 | 6 | 8 | 7 | - | - | ||
| Jedle obrovská | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | 6 | 4 | 7 | 5 | 8 | 5 | - | - | ||
| Modřín opadavý | - | - | 3 | 1 | 4 | 2 | - | - | - | - | 4 | 3 | 5 | 3 | 6 | 4 | 7 | 4 | 8 | 5 |
| Smrk ztepilý f) | - | - | 4c) | 2 | - | - | - | - | - | - | 5e) | 5 | 6 | 5 | 7 | 5 | 8 | 5 | 10 | 5 |
| Buk lesní, habr obecný, duby | - | - | - | - | 5d) | 2 | - | - | 4 | 2 | 5 | 4 | 6 | 4 | 7 | 4 | 9 | 5 | 11 | 6 |
| Lípy | - | - | - | - | 6 | 2 | - | - | - | - | 7 | 3 | 8 | 4 | 9 | 4 | 10 | 5 | 11 | 6 |
| Javory, jasany, jilmy | - | - | - | - | 4 | 2 | - | - | 4 | 2 | 5 | 4 | 6 | 4 | 7 | 4 | 9 | 5 | 10 | 6 |
| Olše, břízy, jeřáby | - | - | - | - | 3 | 2 | 4 | 3 | - | - | 4 | 2 | 5 | 3 | 6 | 3 | 7 | 3 | 10 | 4 |
| POZNÁMKY: Výška nadzemní části – U semenáčků a sazenic o minimální výšce 10 cm, resp. 15 cm (číselný znak 1, 2 a 5) je tolerance výšky nadzemní části až o 5 cm povolena pouze směrem nahoru s výjimkou borovice lesní a borovice černé, kde se připouští tolerance výšky nadzemní části také směrem dolů, a to až o 3 cm. U všech ostatních rozpětí výšky nadzemní části je povolena tolerance směrem nahoru i dolů až o 5 cm. Tloušťka kořenového krčku – U všech rozpětí výšek nadzemní části při splnění ostatních parametrů kvality, určených pro dané výškové rozpětí, je u nejmenší tloušťky kořenového krčku povolena 10 % tolerance směrem dolů s výjimkou krytokořenných semenáčků z výsevů do pěstebních obalů, pěstovaných po dobu maximálně jednoho roku (s vyloučením nepřípustných vad dle Přílohy č. 5), u nichž je povolena tolerance nejmenší tloušťky kořenového krčku směrem dolů až o 1 mm. Obojí uvedené tolerance nejsou povoleny v případech, kdy je minimální tloušťka kořenového krčku stanovena na 3 mm. | ||||||||||||||||||||
| ODKAZY A JEJICH SPECIFIKACE: a) nejmenší tloušťka kořenového krčku v mm b) při pěstování sadebního materiálu z 8. a 9. lesního vegetačního stupně lze zvýšit maximální věk o 1 rok c) pouze krytokořenné semenáčky, prostokořenné semenáčky se nepřipouští d) při výšce nadzemní části do 35 cm se u prostokořenných semenáčků připouští tloušťka kořenového krčku 4 mm e) u krytokořenných sazenic smrku ztepilého z výsevů do pěstebních obalů, pěstovaných po dobu maximálně dva roky (s vyloučením nepřípustných vad dle Přílohy č. 5), se připouští nejmenší tloušťka kořenového krčku 4 mm bez další tolerance směrem dolů f) Vzhledem ke geneticky podmíněné růstové variabilitě je u sazenic smrku ztepilého původem z 8. lesního vegetačního stupně hlavním kritériem výsadbyschopnosti tloušťka kořenového krčku při dodržení ostatních parametrů kvality. U všech rozpětí výšek nadzemní části sazenic se připouští tolerance 10 cm nahoru i dolů. | ||||||||||||||||||||
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Parametry kořenového systému výsadbyschopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti
| Dřevina (rod) | Sadební materiál | Výška nadzemní části (cm) | Minimální poměr objemu kořenového systému k objemu nadzemní části (KS:NČ) | Délka kůlového kořene1) (cm) |
|---|---|---|---|---|
| Smrk | sazenice | 26-35 | 1 : 2 | 172 |
| 36-50 | 1 : 3 | 172 | ||
| poloodrostky | 51-80 | 1 : 4 | 252 | |
| 81-120 | 1 : 5 | 352 | ||
| Borovice3) | semenáčky | 10-14 | 1 : 4 | 10-14 |
| 15-25 | 1 : 4 | 15-20 | ||
| sazenice | 15-35 | 1 : 3 | 15-20 | |
| 36-50 | 1 : 5 | 15-20 | ||
| poloodrostky | 51-80 | 1 : 5 | 15-20 | |
| Modřín | semenáčky | 15-25 | 1 : 2 | 10-14 |
| 26-50 | 1 : 3 | 15-20 | ||
| sazenice | 26-50 | 1 : 2 | 15-20 | |
| poloodrostky | 51-80 | 1 : 3 | 15-20 | |
| 81-120 | 1 : 4 | 26-34 | ||
| Jedle | sazenice | 15-35 | 1 : 2 | 15-20 |
| 36-50 | 1 : 3 | 15-20 | ||
| poloodrostky | 51-80 | 1 : 5 | 15-20 | |
| Douglaska | sazenice | 26-35 | 1 : 2 | 15-20 |
| 36-50 | 1 : 3 | 15-20 | ||
| poloodrostky | 51-80 | 1 : 4 | 15-20 | |
| Dub. buk. javor, jasan | semenáčky | 26-35 | 1 : 1 | 15-20 |
| 36-50 | 1 : 2 | 15-20 | ||
| sazenice | 15-35 | 1 : 1 | 15-20 | |
| 36-50 | 1 . 1 | 15-20 | ||
| poloodrostky | 51-80 | 1 : 1 | 15-20 | |
| 81-120 | 1 : 2 | 26-34 |
POZNÁMKY
1) U sazenic a poloodrostků délka kůlového kořene plus délka pozitivně geotropicky rostoucích panoh.
2) U smrku délka nejdelšího horizontálního kořene.
3) Mimo borovice kleče.
U minimálního poměru objemu kořenového systému k objemu nadzemní části je povolena 20 % tolerance.
U délky kůlového kořene se tolerance nepovoluje.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Parametry sadebního materiálu topolů obvyklé obchodní jakosti (klasifikace N1 podle 1999/105 EC)
| Dřevina | Věk a způsob pěstování | Třída | Výška nadzemní části (cm ) | Minimální tloušťka (mm) | |
|---|---|---|---|---|---|
| kořenového krčku | v 0,5 m výšky | ||||
| Černé a balzámové topoly (množené vegetativně) | t 1 + 0 | A | 150 -180 | 8-9 | |
| B | 180 + | 10-11 | |||
| t 2 + 0 | A | 200 – 240 | 11-12 | ||
| B | 240 + | 12-15 | |||
| t 1 +2 | A | 150 - 180 | 8-9 | ||
| B | 180 + | 10-11 | |||
| Bílé topoly (množené generativně) | 1 + 0 | A | 60 - 100 | 6-8 | |
| 1 + 1 | A | 100 + | 6-8 | ||
| 1 + 2 | A | 170 + | 9-11 | ||
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Nepřípustné vady sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti
| Vady bránící tomu, aby byly rostliny považovány za odpovídající obvyklé obchodní jakosti | Rod jedle, smrk | Rod modřín | Rod borovice | Rod douglaska | Tvrdé listnáče | Měkké listnáče | Rod topol | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| a) | mladé rostliny s nezaceleným poraněním1) | + | + | + | + | + | + | + |
| b) | Deformace kmínku (silné zakřivení) 2) | + | + | + | ||||
| c) | Sadební materiál s více kmínky2) | + | + | + | + | + | + | + |
| d) | Kmínek s několika terminálními výhony (výhony s více terminály)2) | + | + | + | + | |||
| e) | Kmínek a větve nedostatečně vyzrálé | +3) | +3) | +4) | ||||
| f) | Kmínek bez zdravého terminálního pupene | +3) | +3) | +3) | +3) | |||
| g) | chybějící nebo nedostatečné větvení | + | + | |||||
| h) | silné, životnost snižující poškození jehlic nejmladšího ročníku | + | + | + | ||||
| i) | poškozený kořenový krček6) | + | + | + | + | + | + | +5) |
| j) | poškozený kořen6) | + | + | + | + | + | + | +5) |
| k) | hlavní kořen silně deformovaný2) | + | + | + | + | + | + | |
| l) | chybějící nebo silně poškozené2) jemné kořeny | + | + | + | + | +7) | + | |
| m) | Sadební materiál vykazující vážné poškození škodlivými organismy | + | + | + | + | + | + | + |
| n) | fyziologické poškození v důsledku vyschnutí, přehřátí, výskytu plísní apod.2) | + | + | + | + | + | + | + |
| 1) S výjimkou řezných ran po odstranění nadbytečných výhonů nebo dvojitých vrcholů, poranění větví a ran způsobených při odběru řízků 2) Detailní popis viz ČSN 482115 (vztahuje se k výsadbyschopnému sadebnímu materiálu) 3) Pokud nebyly rostliny odebírány ze školky během vegetačního období 4) S výjimkou klonů Populus deltoides angulata a balzámových topolů a jejich hybridů 5) S výjimkou sazenic topolů zastřižených ve školce 6) S výjimkou prýtových řízků s výjimkou dubu červeného 7) S výjimkou dubu červeného | ||||||||
Kritéria musí být posuzována vzhledem k danému druhu lesní dřeviny a vzhledem ke vhodnosti sadebního materiálu pro účely zalesňování.
Pozn.: + vyřazuje rostlinu z obchodovatelné jakosti.
Sazenice topolů nemají obvyklou obchodní jakost, pokud vykazují také některou z níže uvedených vad:
a) jejich dřevo je starší než 3 roky,
b) mají méně než pět dobře vyvinutých pupenů.
c) mají jiná poškození, než tvarovací řezy.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Požadavky na obchodovatelnou jakost části rostlin
A) Požadavky na obchodovatelnou jakost části rostlin s výjimkou řízků topolů
Části rostlin mají obchodovatelnou jakost, pokud nevykazují některou z níže uvedených vad:
a) tvarové deformace,
b) nedostatečná vitalita,
c) jsou pro účely rozmnožování nevhodné věkem a velikostí,
d) známky mechanického poškození (mimo poranění vzniklé odběrem části rostliny) nebo poškození abiotickými vlivy (sucho, nízká nebo vysoká teplota) nebo biotickými činiteli (hmyzem, houbami apod.).
B) Požadavky na obchodovatelnou jakost řízků topolů
Řízky topolů mají obchodovatelnou jakost, pokud dosahují minimálních rozměrů a nevykazují některou z níže uvedených vad:
a) jejich dřevo je starší než 2 roky,
b) mají méně než dva dobře vyvinuté pupeny,
c) nekrózy nebo jiná poškození podmíněná působením škodlivých činitelů,
d) příznaky vyschnutí, přehřátí, hniloby nebo vadnutí.
Minimální rozměry řízků topolů
| Klasifikace | Minimální délka (cm ) | Minimální tloušťka na horním konci (mm) |
|---|---|---|
| Řízky třída 1 | 20 | 8 |
| třída 2 | 20 | 10 |
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Vzorec označování věku a způsobu pěstování sadebního materiálu
Způsob pěstování je označen graficky, kde první číslo značí počet vegetačních období před školkováním, podřezáváním nebo přesazením do obalu, druhé číslo značí počet vegetačních období po tomto zásahu (obojí s přesností na 0,5 roku). Součet čísel ve vzorci udává dobu pěstování ve školce s výjimkou řízkovanců topolu, u nichž byla seříznuta nadzemní část.
Symboly grafického označení:
+ je označeno školkování nebo přesazení do obalu;
- je označeno podřezání kořenů;
f pěstování v umělém krytu (fóliovník, skleník, pařeniště);
k pěstování v obalu (krytokořenný sadební materiál);
p přirozené zmlazení;
z zakořeňování;
r řízkovanec;
t řízkovanec topolu;
s štěpovanec (roubovanec nebo očkovanec);
e explantát (in vitro).
Příklady označení sadebního materiálu:
PŘÍKLAD 1
0,5-0,5 je jednoletá prostokořenná sazenice vypěstovaná v nekryté minerální půdě;
prostokořennému semenáčku byl v průběhu vegetačního období podřezán kořenový systém
PŘÍKLAD 2
f1+k1 je dvouletá krytokořenná sazenice; jednoletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu byl přesazen do obalu, ve kterém byla rostlina pěstována 1 rok
PŘÍKLAD 3
r1+k1 je dvouletá krytokořenná sazenice získaná vegetativním množením řízkováním; jeden rok zakořeňovaná rostlina byla přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována 1 rok
PŘÍKLAD 4
fk1+2-1+k1 je pětiletý krytokořenný odrostek; jednoletý krytokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu byl přeškolkován do nekryté minerální půdy, po dvou letech byl rostlině podřezán kořenový systém, po třech letech byla rostlina vyzvednuta a přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována 1 rok
PŘÍKLAD 5
2+0 je dvouletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v nekryté minerální půdě
PŘÍKLAD 6
p+0 je semenáček vyzvednutý z přirozeného zmlazení (věk neuvádíme)
PŘÍKLAD 7
t1+2 je prostokořenná sazenice topolů získaná řízkováním s jednoletou nadzemní částí (po prvním roce seříznutá) a dvouletou podzemní částí
PŘÍKLAD 8
p+z1 je prostokořenná sazenice; semenáček, který byl vyzvednut z přirozeného zmlazení, 1 rok zakořeňoval (věk neuvádíme)
PŘÍKLAD 9
p+2 je prostokořenná sazenice; semenáček vyzvednutý z přirozeného zmlazení byl na dva roky zaškolován (věk neuvádíme)
PŘÍKLAD 10
f1+0 je jednoletý prostokořenný semenáček pěstovaný v umělém krytu
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Určení výškových pásem u zdrojů reprodukčního materiálu rostoucích mimo les
| Výškové pásmo (Lesní vegetační stupeň) | Nadmořská výška m n.m. |
|---|---|
| 1 | Do 350 |
| 2 | 351 – 400 |
| 3 | 401 – 550 |
| 4 | 551 – 600 |
| 5 | 601 – 700 |
| 6 | 701 – 900 |
| 7 | 901 – 1050 |
| 8 | 1051 – 1350 |
| 9 | 1351 a více |
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
VZOR
Oznámení o konání sběru semenného materiálu, odběru části rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 11b k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
VZOR
Žádost o vydání potvrzení o původu reprodukčního materiálu pro oddíl vzniklý sloučením oddílů
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 14a k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Vzor úřední pojistky
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 17 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 18 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 19 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Kritéria pro zařazování dřevin v porostech do fenotypových tříd
1. Informace o původu
Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků (rozmístění stromů v porostu, terénní nepřístupnost) je zapotřebí stanovit, zda se jedná o porosty autochtonní, nebo neautochtonní známého nebo neznámého původu.
Porosty fenotypové třídy A by měly být autochtonní nebo alespoň pravděpodobně autochtonní. Do této třídy lze zařadit i porosty neautochtonní, vynikají-li množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi.
Porosty fenotypové třídy B mohou být autochtonní i neautochtonní známého nebo neznámého původu.
2. Objemová produkce
Porosty fenotypové třídy A a B musí mít objemovou produkci (objemový přírůst dřevní hmoty) vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.
3. Morfologické znaky
Stromy v porostech fenotypové třídy A a B musí vykazovat vhodné morfologické znaky, zejména přímost, plnodřevnost, kruhový průřez kmene, vhodný typ větvení a dobrou schopnost přirozeného čištění kmene. Podíl dvojáků a točitých kmenů by měl být minimální.
4. Zdravotní stav a odolnostní potenciál:
Stromy v porostech fenotypové třídy A a B nesmí být napadeny škodlivými činiteli a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám na místě výskytu - s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí a musí být přizpůsobeny ekologickým podmínkám oblasti provenience.
5. Kvalita dřeva:
Kvalitu dřeva je zapotřebí vzít v úvahu: v jednotlivých případech může být podstatným kritériem při výběru.
6. Porosty fenotypové třídy C
Porosty fenotypové třídy C vykazují průměrné hospodářské hodnoty a méně uspokojivý zdravotní stav. U dřevin vyjmenovaných v § 3 odstavec 2 zákona se z porostů této kategorie nesklízí osivo (tyto porosty je však možno obnovovat přirozenou obnovou), u ostatních dřevin se sbírá, jsou-li uznány jako zdroj identifikovaný.
7. Porosty fenotypové třídy D
Porosty fenotypové třídy D jsou geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné hospodářské hodnoty), případně porosty se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou stabilitou. Nesklízí se z nich osivo a není je možno obnovovat přirozenou obnovou; tyto porosty je nutno postupně obnovovat a nahrazovat je porosty geneticky hodnotnějšími.
Příloha č. 20 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Skladba evidenčního čísla uznané jednotky, význam jeho jednotlivých komponentů a označení orgánů veřejné správy
Evidenční číslo uznané jednotky má následující skladbu:
CZ-2-3-DBZ-00005-06-7-A-G999-1
Význam jednotlivých znaků:
1.) CZ = označení České republiky (dle mezinárodního předpisu ISO 3166-1, dvoumístný znak).
2.) Číselný kód kategorie reprodukčního materiálu. (hodnoty znaku: 1=identifikovaný, 2=selektovaný, 3=kvalifikovaný, 4=testovaný, jednomístný znak).
3.) Číselný kód typu zdroje (hodnoty znaku: 1 = zdroj semen, 2A = porost fenotypové třídy A, 2B = porost fenotypové třídy B, 2C = porost fenotypové třídy C (pro mezinárodní použití se užije jednomístný znak 2 = porost), 3 = semenný sad, 4 = rodičovský strom, 5 = klon, 6 = směs klonů (max. dvoumístný znak). U zdroje RM kategorie IDENTIFIKOVANÝ vzniklého sloučením porostů a zdrojů semen, se použije číselný kód typu zdroje 1 = zdroj semen.
4.) Zkratka dřeviny. Pro vnitrostátní použití česká, (maximálně trojmístný znak přidělený pověřenou osobou). Pro mezinárodní použití vědecká, (hodnoty znaku dle: Nařízení Komise EC č. 1597/2002, trojmístný znak).
5.) Pořadové číslo zdroje. (u zdrojů reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný jej přiděluje orgán veřejné správy, u zdrojů reprodukčního materiálu ostatních kategorií pověřená osoba, pětimístný znak).
6.) Číselný kód oblasti provenience (hodnoty znaku: podle přílohy č.1 k vyhlášce č.83/1996 Sb, dvojmístný znak).
7.) Číselný kód výškového pásma (hodnoty znaku: lesní vegetační stupeň podle § 2 této vyhlášky, – jednomístný znak). U zdrojů semen kategorie IDENTIFIKOVANY rostoucích mimo les se stanoví kód výškového pásma podle přílohy č. 8.
8.) Označení orgánu veřejné správy (hodnoty znaku podle sloupce 3 následující tabulky, jednomístný znak).
9.) Označení uznaných jednotek nacházejících se v genové základně (hodnoty označení: G = symbol genové základny, 999-1 = pětimístný kód přidělený pověřenou osobou).
Označení orgánů veřejné správy
| 1 Číslo orgánu veřejné správy | 2 Název orgánu veřejné správy | 3 Označení orgánu veřejné správy |
|---|---|---|
| 1 | Hlavní město Praha | A |
| 2 | Kraj Středočeský | S |
| 3 | Kraj Jihočeský | C |
| 4 | Kraj Plzeňský | P |
| 5 | Kraj Karlovarský | K |
| 6 | Kraj Ústecký | U |
| 7 | Kraj Liberecký | L |
| 8 | Kraj Královéhradecký | H |
| 9 | Kraj Pardubický | E |
| 10 | Kraj Vysočina | J |
| 11 | Kraj Jihomoravský | B |
| 12 | Kraj Olomoucký | M |
| 13 | Kraj Moravskoslezský | T |
| 14 | Kraj Zlínský | Z |
| 15 | Vojenský lesní úřad | V |
Příloha č. 21 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 22 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Požadavky pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu
Porosty, které mají být uznány za zdroj reprodukčního materiálu kategorie selektovaný musí kromě splnění požadavků na zařazení do fenotypové třídy A nebo B uvedené v příloze č. 19. splňovat současně i tyto požadavky:
1. Izolace: Porosty se musí nacházet v dostatečné vzdálenosti od nevhodných porostů téhož druhu nebo od porostů příbuzných druhů nebo odrůd, které se s těmito druhy mohou křížit.
Porosty fenotypové třídy D geneticky a hospodářsky nevhodné se nesmějí nacházet blíže než 100 m od uznaných porostů fenotypové třídy B a 200 m od uznaných porostů fenotypové třídy A.
2. Velikost porostu:
Celková plocha porostu navrženého k uznání musí mít minimálně 1 ha. Menší může být plocha porostů, které vznikly vlastnickým nebo technickým rozdělením porostů, před tímto rozdělením větších než 1 ha. Dále pak jedná-li se o zbytky mimořádně cenných populací. Počet stromů dřeviny která je předmětem uznání však nesmí klesnout pod 40 ks. Porost s plochou menší než 1 ha, lze uznat jedině, je-li jeho uznání doporučeno odborným posudkem pověřené osoby.
3. Věk a vývojový stupeň:
Uznat lze porosty olše, břízy a osiky starší 30 let, douglasky tisolisté, jedle obrovské a borovice vejmutovky starší 40 let a porosty ostatních dřevin starší 60 let.
4. Homogenita:
Porosty musí vykazovat normální stupeň individuální proměnlivosti morfologických znaků. Nevhodné stromy je třeba v případě potřeby odstranit.
5. Přizpůsobenost:
Musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.
6. Druhová čistota:
V případě úzce spřízněných druhů dřevin (např. porosty dubu letního a zimního) se posuzuje druhová čistota (zastoupení jednotlivých druhů v porostu).
Příloha č. 23 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
VZOR
Žádost o vypracování odborného posudku pro uznání zdroje reprodukčního materiálu
Příloha č. 24 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 25 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
VZOR
Žádost o uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu
Příloha č. 26 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Požadavky pro uznání zdrojů k produkci kvalifikovaného reprodukčního materiálu
1. Semenné sady
(1) Dokumentace (lokalizace sadu, druh dřeviny, kvalita výchozích jedinců – ortetů, cíl, plán křížení a polohové schéma, komponenty a údaje o jejich provenienci, izolace, stanovištní podmínky) a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.
(2) Příslušné klony jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zvláštní pozornost je věnována kritériím:
a) Věk a vývojový stupeň: porosty musí být složeny ze stromů, jejichž věk a vývojový stupeň umožňují použití výběrových kritérií.
b) Přizpůsobivost: musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.
c) Zdravotní stav a odolnost: stromy v porostech nesmí být napadeny škodlivými organismy a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám v místě výskytu, s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí.
d) Objem produkce: pro uznání vybraných porostů musí být objem produkce dřevní hmoty v normálním případě vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.
e) Jakost dřeva: v některých případech může být podstatným kritériem při výběru.
f) Tvar a habitus: stromy v porostech musí vykazovat obzvlášť dobré morfologické znaky, zejména přímost a kruhovitost kmene, dobrý tvar a velikost větví a dobrou schopnost přirozeného vyvětvování. Nadto vidlicovité a spirálovitě rostlé kmeny by se měly vyskytovat v malé míře.
(3) Příslušné klony nebo rodiny musejí nebo musely být vysázeny podle plánu schváleného pověřenou osobou a vypracovaného tak, aby každá jeho komponenta byla určena.
(4) Výchovné zásahy v semenných sadech musí být popsány společně s výběrovými kritérii, která při nich byla použita, a registrovány pověřenou osobou.
(5) Semenné sady je nutno obhospodařovat a reprodukční materiál v nich sklízet tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. V případě semenných sadů určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.
2. Rodiče rodiny
(1) Rodiče rodiny jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2, nebo pro svou kombinační schopnost.
(2) Cíl, plán křížení, metoda opylení, komponenty, izolace, místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.
(3) Identita, počet a podíl rodičů ve směsi musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.
(4) V případě rodičů rodiny určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.
3. Klony
(1) Ortety používané k produkci klonů jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2.
(2) Klony musí být identifikovatelné na základě rozlišovacích znaků schválených a registrovaných pověřenou osobou.
(3) Kvalita klonů se stanoví na základě zkušeností nebo byla prokázána dostatečně dlouho trvajícími pokusy.
(4) Uznávání klonů členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).
4. Směsi klonů
(2) Identita, počet a podíly klonů obsažených ve směsi, výběrová metoda a výchozí klony musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. Každá směs klonů musí vykazovat dostatečnou genetickou různorodost.
(3) Uznávání členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).
Příloha č. 27a k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
VZOR
Žádost o uznání semenného sadu (směsi klonů) za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu
Příloha č. 27b k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 28 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Požadavky pro uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu
1. POŽADAVKY NA VŠECHNY TYPY TESTŮ
a) Všeobecné
Zdroj reprodukčního materiálu, který má být předmětem testování musí splňovat odpovídající požadavky podle příloh č.22 a č.26.
Testy sloužící k uznání zdrojů testovaného reprodukčního materiálu se připravují, koncipují, provádějí a vyhodnocují mezinárodně uznávaným postupem. Při srovnávacích testech je testovaný reprodukční materiál srovnáván s jedním nebo pokud možno s více uznanými nebo předem vybranými standardy.
b) Testované znaky
I. Testy musí být koncipovány tak, aby sloužily ke zhodnocení určitých znaků stanovených pro každý test.
II. Zvláštní pozornost je nutno věnovat kritériím, jako je přizpůsobenost, růstová schopnost, reakce na biotické a abiotické faktory. Vedle toho je zapotřebí hodnotit další znaky, které jsou považovány za významné s ohledem na plánovaný zvláštní účel, a to ve vztahu k ekologickým podmínkám panujícím v místě provádění testu.
c) Dokumentace
O místě provádění testů je nutno vést záznamy, které popisují stanovištní a klimatické podmínky, půdu, předchozí užívání, založení porostu, obhospodařování a škody způsobené abiotickými/biotickými činiteli; tyto záznamy je nutno dát k dispozici orgánu veřejné správy. Věk materiálu a výsledky k okamžiku testu musí být evidovány orgánem veřejné správy.
d) Způsob provádění testů
I. Každý vzorek reprodukčního materiálu pro založení srovnávacího testu, musí být vyséván, vysázen a vypěstován stejným způsobem.
II. Každý pokus je nutno založit podle uznaného statistického principu s využitím dostatečného počtu stromů, aby bylo možné posoudit individuální znaky každého z testovaných komponentů.
e) Vyhodnocení a platnost výsledků
I. Výsledky pokusů se vyhodnocují za pomoci mezinárodně uznávaného statistického postupu; výsledky je zapotřebí uvést pro každý z testovaných znaků.
II. Metodu provádění pokusů a dosažené výsledky v jednotlivých případech je zapotřebí volně zpřístupnit.
III. Je zapotřebí zaujmout stanovisko k oblasti pravděpodobné přizpůsobenosti v rámci země, ve které se pokus prováděl a ke znakům, které případně omezují jeho pěstební hodnotu.
IV. Vyjde-li při pokusu najevo, že reprodukční materiál nevykazuje
- projevy znaků zdroje reprodukčního materiálu,
- podobný odolnostní potenciál proti působení hospodářsky významných škodlivých činitelů, jako zdroj reprodukčního materiálu,
je nutno uznání takového zdroje zamítnout.
2. POŽADAVKY NA GENETICKÝ TEST KOMPONENTU ZDROJE REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU
a) Genetickému testu mohou být podrobeny komponenty následujících zdrojů reprodukčního materiálu:
semenné sady, rodičovské stromy, klony a směsi klonů.
b) Dokumentace
Pro uznání zdroje reprodukčního materiálu je nezbytná následující dokumentace:
I. identita, původ a genetický původ hodnocených komponentů.
II. plán křížení k produkci reprodukčního materiálu podrobeného testování.
c) Postup testů
Je nutno splnit následující požadavky:
I. Genetickou hodnotu každého z komponentů je zapotřebí ohodnotit na dvou nebo více místech testování, z nichž nejméně jedno probíhá v ekologických podmínkách, které odpovídají podmínkám předpokládaného použití reprodukčního materiálu.
II. Nadřazenost reprodukčního materiálu, který má být uveden do oběhu, se zjišťuje na základě genetické hodnoty a speciálního plánu křížení.
III. Srovnávací testy a genetická hodnocení posuzuje pověřená osoba.
d) Vyhodnocení
I. Nadřazenost reprodukčního materiálu oproti standardu se vypočítá ve vztahu ke standardu pro jeden znak nebo pro skupinu znaků.
II. Pro každý z významných znaků je nutno stanovit, zda není jeho genetická hodnota nižší než genetická hodnota standardu.
3. POŽADAVKY NA SROVNÁVACÍ TESTY REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU
a) Výběr vzorků reprodukčního materiálu
I. Vzorek reprodukčního materiálu pro srovnávací testy musí být reprezentativní pro reprodukční materiál pocházející z daného zdroje.
II. Reprodukční materiál vyprodukovaný generativním způsobem musí
- být sklizen v semenných sadech v roce dobré úrody, umělé sprášení je přípustné;
- být sklizen metodami, při jejichž použití je zajištěno, že získané vzorky jsou reprezentativní.
b) Standardy
I. Způsobilost standardů použitých ke srovnávacím zkouškám by měla být podle možností v oblasti, v níž se testy provádějí, již delší dobu dobře známa. Standardy reprezentují materiál, který se na počátku pokusu a za stejných ekologických podmínek, pro které byl předložen k certifikaci, již ukázal jako užitečný pro lesní hospodářství. Mají podle možností pocházet z porostů, které byly vybrány podle kritérií uvedených v příloze 19 a 22, nebo ze zdroje, který byl úředně uznán k produkci zdrojů reprodukčního materiálu kategorie „testovaný“.
II. Ke srovnávacímu testu umělých kříženců musí být, je-li to možné, mezi standardy použiti oba rodiče.
III. Je-li to možné, je zapotřebí použít několik standardů. Je-li to nutné a zdůvodnitelné, mohou být standardy nahrazeny nejvhodnějším materiálem zastoupeným v testu nebo střední hodnotou komponentů zastoupených v testu.
IV. Stejné standardy mají být používány ve všech testech probíhajících v různých stanovištních podmínkách.
c) Vyhodnocení
I. Je zapotřebí prokázat statisticky signifikantní nadřazenost ve srovnání se standardem alespoň pro jeden významný znak.
II. Je nutno jednoznačně zřejmým způsobem uvést, zda existují významné hospodářské nebo ekologické znaky, u kterých bylo dosaženo značně horšího výsledku než v případě standardu; jejich důsledky musí být vyváženy příznivými znaky.
4. PODMÍNEČNÉ UZNÁNÍ
Jako základ pro podmínečné uznání mohou sloužit časná hodnocení mladých vývojových stádií. Nadřazenost zjištěnou na základě časného hodnocení je nutno nejpozději do deseti let přezkoušet.
5. ČASNÉ TESTY
Pro podmínečné nebo konečné uznání může orgán veřejné správy uznat pokusy v lesních školkách, sklenících a laboratořích, mohou-li prokázat, že mezi posuzovaným znakem a znaky, které by byly obvykle hodnoceny v lesnických polních testech (terénních výsadbách), existuje úzká korelace. Jiné testované znaky musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3.
Příloha č. 29a k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
VZOR
Žádost o uznání porostu (semenného sadu, směsi klonů) za zdroj testovaného reprodukčního materiálu
Příloha č. 29b k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
VZOR
Žádost o uznání rodičovského stromu (klonu) za zdroj testovaného reprodukčního materiálu
Příloha č. 30 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu
Ústřední evidenci uznaných jednotek na území České republiky vede pověřená osoba v rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (dále jen „rejstřík“), přičemž u každé uznané jednotky eviduje:
a) druh dřeviny, pro který byl zdroj uznán,
b) vlastnosti -vlastník, doba uznání zdroje, schvalující orgán veřejné správy, popis zdroje a to:
- u lesních porostů: plocha, bonita, věk, zakmenění, zastoupení dřevin, ochranná lhůta, omezení výše mýtní úmyslné těžby;
- u rodičovských stromů a klonů: věk, výška, výčetní tloušťka, popis fenotypových znaků;
- u semenných sadů klonových archivů a matečnic: původ, počet a skladba klonů,
c) účel a kategorii reprodukčního materiálu, pro který byl zdroj uznán,
d) zdroj reprodukčního materiálu, (typ zdroje, pořadové číslo zdroje),
e) evidenční číslo,
f) polohu (přírodní lesní oblast pro všechny kategorie, označení porostu pro zdroje na lesních pozemcích, katastrální území a parcelní číslo pro zdroje mimo lesní pozemky, oblast zeměpisné délky a oblast zeměpisné šířky pro zdroje identifikovaného a selektovaného reprodukčního materiálu, přesná zeměpisná poloha zdroje kategorie kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu),
g) výškové pásmo, v němž se uznaná jednotka nachází (lesní vegetační stupeň podle přílohy č. 8),
h) plochu,
i) původ (autochtonní, nebo neautochtonní - ze známé nebo neznámé oblasti; v případě testovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus).
Příloha č. 31 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
Příloha č. 32 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.
VZOR
Oznámení č. .../ rok....o dovozu reprodukčního materiálu lesních dřevin
1) ČSN 48 12 11 (Lesní semenářství – sběr, jakost a zkoušky jakosti plodů a semen lesních dřevin).
2) ČSN 48 21 15 (Sadební materiál lesních dřevin).
3) § 2 písm. a) bod 2 zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin.
4) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a) § 15 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.