3
ZÁKON
ze dne 5. prosince 1990,
kterým se mění a doplňuje zákoník práce
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb. a zákona č. 188/1988 Sb. (úplné znění č. 52/1989 Sb.), se mění a doplňuje takto:
1. Preambule se vypouští. V úvodní větě zákona se vypouštějí slova „Vycházejíc z těchto skutečností“.
2. Článek I a II se vypouštějí.
3. Článek III zní:
„Článek III
Občané mají právo na práci a svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. Tato práva jim přísluší bez jakýchkoliv omezení a diskriminace podle rasy, barvy pleti, jazyka, pohlaví, sociálního původu, věku, náboženství, politických nebo jiných názorů, politické příslušnosti, odborové činnosti, příslušnosti k národnosti nebo etnické skupině nebo jiného postavení. Pracovněprávní vztahy podle tohoto zákoníku mohou vzniknout jen se souhlasem občana a organizace. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů musí být v souladu s pravidly slušnosti a občanského soužití; nikdo nesmí těchto práv zneužívat ke škodě druhého účastníka pracovněprávního vztahu nebo spolupracovníků.“.
4. V článku IV věta druhá a v článku IX věta první a poslední se slova „Socialistické organizace“ nahrazují slovem „Organizace“.
5. Článek V zní:
„Článek V
Pracovníci mají prostřednictvím odborové organizace právo na informace o činnosti organizace a zásadních otázkách souvisejících s ekonomikou a rozvojem organizace.“.
6. V článku VI se vypouští slova „socialistické“ a „a tím upevňovat a prohlubovat socialistickou pracovní kázeň“.
7. Článek X zní:
„Článek X
Odborové orgány se účastní pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem.“.
8. Kde se v ustanoveních zákoníku práce uvádějí slova „ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí republiky“, nahrazují se slovy „ministerstvo práce a sociálních věcí republiky“, pokud se dále nestanoví jinak, a slova „společenská kontrola“ se nahrazují slovem „kontrola“.
9. V § 1 odst. 1 se v první větě vypouští slovo „socialistickými“.
10. § 2 odst. 1 zní:
„(1) Na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní předpisy.“.
11. V § 5 se slova „členů sdružení advokátů“ nahrazují slovy „pracovníků dopravy určených zvláštním předpisem“.
12. § 7 se vypouští.
13. Nadpis nad § 8 zní: „Organizace“.
14. § 8 odst. 1 zní:
„(1) Organizacemi se pro účely tohoto zákoníku rozumí právnické osoby, které zaměstnávají občany v pracovněprávních vztazích a, pokud to stanoví zákon, též v obdobných pracovních vztazích.“.
15. V § 8 odst. 3 se slovo „socialistického“ nahrazuje slovy „slušnosti a občanského“.
16. V § 11 odst. 4, § 27 odst. 4, § 30 odst. 3, § 38 odst. 4 a 5, § 70 odst. 3, § 83 odst. 3, § 85b, § 94, § 97 odst. 5, § 107 odst. 2, § 110c, § 124 odst. 3 a 4, § 125 odst. 6, § 126 odst. 4, § 128 odst. 2, § 135 odst. 4 a 5, § 143 odst. 2, § 236 odst. 1, § 237 odst. 2, § 267 odst. 1 a 3 a § 275 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „po projednání s Ústřední radou odborů“.
17. § 13 se vypouští.
18. Nadpis nad § 18 „Účast pracovníků na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace“ se vypouští.
19. § 18 zní:
㤠18
(1) Organizace projedná s příslušným odborovým orgánem zejména
a) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání pracovníků, matek, mládeže a osob se změněnou pracovní schopností,
b) zásadní otázky péče o pracovníky, opatření ke zlepšení hygieny při práci a pracovního prostředí,
c) opatření, která se týkají většího počtu pracovníků.
(2) Organizace informuje příslušný odborový orgán zejména o
a) zásadních otázkách rozvoje organizace,
b) hospodářských výsledcích a perspektivě organizace.
(3) K účelům uvedeným v předchozích odstavcích poskytuje organizace příslušnému odborovému orgánu potřebné informace, konzultace a doklady a v rámci svých možností přihlíží k jeho stanoviskům.
(4) Příslušné státní orgány projednávají s odborovými orgány otázky týkající se pracovních a životních podmínek pracovníků a v rámci svých možností poskytují odborovým orgánům potřebné informace.
(5) Členové příslušného odborového orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k porušení státního, hospodářského nebo služebního tajemství, nebo oprávněných zájmů organizace. Tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skončení výkonu funkce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.“.
20. § 19 zní:
㤠19
(1) Příslušný odborový orgán spolurozhoduje s organizací o stanovení přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštních předpisů13) a o jeho čerpání.
(2) Podle provozních možností poskytuje organizace pro nezbytnou provozní činnost odborové organizaci bezplatně v přiměřeném rozsahu místnost (místnosti) s nezbytným vybavením a hradí náklady spojené s jejich údržbou a technickým provozem.“.
21. § 20 zní:
㤠20
(1) Postup při uzavírání kolektivních smluv (podnikových a vyššího stupně) stanoví zákon.14)
(2) V kolektivních smlouvách lze upravovat mzdové a ostatní pracovněprávní nároky v rámci daném pracovněprávními předpisy. Pokud tento zákon stanoví, ve kterých případech lze v kolektivních smlouvách zvyšovat nebo rozšiřovat pracovněprávní nároky pracovníků, vztahuje se to na organizace, které provozují podnikatelskou činnost,15) není-li výslovně stanoveno jinak.
(3) Nároky, které vznikly z kolektivní smlouvy jednotlivým pracovníkům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.“.
22. § 21 se vypouští.
23. V § 22 odst. 1 se slova „Revoluční odborové hnutí svou činností vede pracující v souladu s celospolečenskými zájmy k jednotnému uplatňování a“ nahrazují slovy „Odborové orgány dbají o“ a za slova „při práci“ se vkládají slova „a o zaměstnanosti“.
24. § 22 odst. 2 zní:
„(2) Odborové orgány podle předchozího odstavce organizují účast pracujících na přípravě, uplatňování a kontrole dodržování pracovněprávních předpisů.“.
25. V § 22 odst. 3 první věta zní: „Příslušné odborové orgány vykonávají v organizacích kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních mzdových předpisů a závazků kolektivních smluv, ze kterých vznikají nároky jednotlivým pracovníkům.“.
V ustanovení písmene e) se vypouští slovo „socialistické“.
26. V § 22 odst. 4 se slova „orgány Revolučního odborového hnutí“ nahrazují slovy „odborové orgány“.
27. § 23 zní:
㤠23
(1) Ústřední orgány, které vydávají na základě tohoto zákoníku nebo jiných zákonů pracovněprávní předpisy, tak činí po jejich projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem a s příslušnou organizací zaměstnavatelů. Federální ústřední orgány vydávají pracovněprávní předpisy pro jednotlivá odvětví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí; ústřední orgány republik tak činí v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky. K vydání právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je třeba též dohody s příslušným orgánem státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení.
(2) Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů.
(3) Pracovněprávní předpisy týkající se pracovních vztahů členů družstev vydávají ústřední orgány po projednání s příslušnou zájmovou organizací družstev.
(4) Pokud ústřední orgány na základě tohoto zákoníku vydávají v případech uvedených v odstavcích 1 a 3 pracovněprávní předpisy podle zásad schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky, vládou České republiky nebo vládou Slovenské republiky, projednávají se tyto zásady s příslušným ústředním odborovým orgánem, příslušnou organizací zaměstnavatelů a příslušnou zájmovou organizací družstev.“.
28. § 23a se vypouští.
29. V nadpisu hlavy čtvrté v části první se vypouštějí slova „a práce ve prospěch společnosti“.
30. V § 24 odst. 1 se vypouští slova „socialistické“ a „v souladu se zájmy společnosti“.
31. V § 25 se v odstavci 1 slova „k výrobnímu družstvu nebo jednotnému zemědělskému družstvu“ a v odstavci 3 slova „k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu“ nahrazují slovy „k družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah“.
32. V § 26 se vypouštějí odstavce 1 a 3; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
33. V § 27 odst. 1 se vypouštějí slova „v kolektivu pracovníků“ a slova „a účastní se na rozvoji, řízení a kontrole její činnosti“.
V odstavci 3 téhož ustanovení se slova „ústředních orgánů“ nahrazují slovy „příslušných orgánů družstev nebo“.
34. V § 27 odst. 3 a 4 se slova „může být pracovní poměr založen“ a slova „může být založen pracovní poměr jen“ nahrazují slovy „se pracovní poměr zakládá“.
V odstavci 4 téhož ustanovení se vypouští věta druhá.
35. § 27 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5) Vedoucími funkcemi, do nichž pracovníky jmenuje vedoucí organizace, jsou funkce vedoucích pracovníků (§ 9 odst. 3)
a) v přímé řídící působnosti vedoucího organizace,
b) v přímé řídící působnosti vedoucího pracovníka přímo podřízeného vedoucímu organizace za podmínky, že tomuto vedoucímu pracovníku je podřízen další vedoucí pracovník,
c) na ústředních orgánech.
Jmenování a odvolání může provádět výlučně vedoucí organizace.“.
36. V § 30 odst. 2 se ve větě třetí vypouštějí slova „pracovního poměru na dobu určitou, který vznikl na základě rámcové pracovní smlouvy (§ 34), a“.
37. § 34 se vypouští.
38. V § 35 odst. 2 se za slova „pracovním řádem“ vkládají slova „platným v organizaci“.
V odstavci 3 se vypouští slova „aby mohl kontrolovat přijímání nových pracovníků a jejich pracovní a mzdové zařazení“.
39. V § 37 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova „nebo pravomocného kárného opatření“.
40. V § 37 odst. 2 písm. b), § 73 písm. d), § 115 odst. 4, § 170 odst. 3 a § 233 odst. 1 písm. d) se slova „v socialistickém vlastnictví“ nahrazují slovem „organizace“.
41. V § 38 odst. 2 věta třetí zní: „Vedoucí pracovníci jiné organizace však nemohou vůči pracovníku činit jménem vysílající organizace právní úkony.“.
42. § 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Účast odborových orgánů při převádění a překládání
(1) Pokud organizace pracovníka výjimečně podle § 37 převádí na jinou práci nebo ho podle § 38 odst. 4 překládá do jiného místa, než odpovídají pracovní smlouvě, a pracovník s takovým opatřením nesouhlasí, může organizace provést toto opatření jen po projednání s příslušným odborovým orgánem. Projednání není třeba, dokud celková doba převedení nepřesáhla 22 pracovních dnů v kalendářním roce, popřípadě celková doba přeložení 30 kalendářních dnů v kalendářním roce.
(2) Pokud organizace výjimečně podle § 38 odst. 4 překládá do jiného místa, než odpovídá pracovní smlouvě, člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat s organizací, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, a pracovník s takovým opatřením nesouhlasí, může organizace provést toto opatření jen s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu. Jestliže příslušný odborový orgán písemně neodmítl udělit organizaci souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byl o něj organizací požádán, má se za to, že souhlas byl dán. Souhlasu není třeba, dokud celková doba přeložení nepřesáhla 30 kalendářních dnů v kalendářním roce.
(3) Pokud je k přeložení pracovníka třeba souhlasu podle předchozího odstavce, je takové opatření bez tohoto souhlasu neplatné.“.
43. V § 45 odst. 1 se na konci připojuje věta, která zní: „Při výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) činí výpovědní doba tři měsíce.“.
44. V § 46 odst. 1 písm. e) se vypouští slovo „nezbytné“.
45. § 46 odst. 1 písm. f) zní:
„f) jsou-li u pracovníka dány důvody, pro které by s ním organizace mohla okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení pracovní kázně; pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně lze dát pracovníku výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi.“.
46. V § 46 odst. 2 písm. b) se na konci čárka nahrazuje tečkou a ustanovení písmene c) se vypouští.
47. V § 46 odst. 4 věta druhá zní: „Je-li k výpovědi třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy, nepočítá se do této lhůty doba ode dne podání žádosti o udělení souhlasu do dne, kdy rozhodnutí orgánu státní správy nabylo právní moci.“.
48. V § 47 odst. 1 se slova „národním výborem“ nahrazují slovy „příslušným orgánem státní správy“.
49. V § 47 odst. 2 se vypouštějí slova „těhotné pracovnici, pracovnici na mateřské dovolené (§ 157 odst. 1)“, a slova „z některého z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c)“ se nahrazují slovy „z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c)“.
50. V § 48 odst. 1 písm. b) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to platí obdobně v případě civilní služby,16)“.
51. § 50 zní:
㤠50
Pracovníku se změněnou pracovní schopností může dát organizace výpověď jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu státní správy, jinak je výpověď neplatná; tento souhlas se nevyžaduje, jde-li o výpověď dávanou pracovníku staršímu než 65 let nebo z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a), b) nebo f).“.
52. § 53 odst. 1 písm. b) zní:
„b) porušil-li pracovník pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem,“.
53. V § 53 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene c).
54. V § 53 odst. 2 se vypouští věta třetí.
55. § 59 včetně nadpisu zní:
㤠59
Účast odborových orgánů při rozvázání pracovního poměru
(1) Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je organizace povinna předem projednat s příslušným odborovým orgánem.
(2) Jde-li o člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat s organizací, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je organizace povinna požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas k opatření podle předchozího odstavce. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže příslušný odborový orgán písemně neodmítl udělit organizaci souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byl o něj organizací požádán.
(3) Organizace může použít souhlasu podle předchozího odstavce jen ve lhůtě dvou měsíců od jeho udělení.
(4) Jestliže příslušný odborový orgán odmítl udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 64 shledá, že na organizaci nelze spravedlivě požadovat, aby pracovníka nadále zaměstnávala, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.
(5) S jinými případy rozvázání pracovního poměru je organizace povinna seznámit příslušný odborový orgán ve lhůtách s ním dohodnutých.“.
56. V § 60 odst. 1 věta poslední zní: „Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce pracovníka, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.“
57. V § 60 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Jiné informace je organizace oprávněna o pracovníkovi podávat pouze s jeho souhlasem, pokud právní předpis nestanoví jinak.“.
58. V § 60 odst. 4 se slova „rozhodčí komise“ nahrazují slovem „soudu“.
59. § 65 zní:
㤠65
(1) Pracovní poměr založený volbou nebo jmenováním vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu do funkce. Práva a povinnosti pracovníka a organizace, u níž je tento pracovník dosud v pracovním poměru, tím nejsou dotčena, nedohodnou-li se jinak. Je-li však pracovní poměr založen volbou do veřejné funkce, je organizace, u níž je pracovník v době zvolení do funkce v pracovním poměru, povinna mu umožnit výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem pracovní volno bez náhrady mzdy nebo na jeho žádost s ním rozvázat pracovní poměr.
(2) Uplynutím volebního období, odvoláním z funkce ani vzdáním se funkce pracovní poměr nekončí. Organizace projedná s pracovníkem jeho další pracovní zařazení v organizaci, a nedohodnou-li se jinak, rozhodne o jeho zařazení na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci. Jestliže organizace nemá pro pracovníka takovou práci, je dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. c); hmotné zabezpečení poskytované pracovníkům při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z funkce v souvislosti s jejím zrušením v důsledku organizační změny. Pro skončení tohoto pracovního poměru platí jinak ustanovení o skončení pracovního poměru sjednaného pracovní smlouvou.“.
60. § 66, 67 a § 70a se vypouštějí.
61. V § 70b odst. 5 se slova „výrobního družstva nebo jednotného zemědělského družstva“ nahrazují slovy „družstva, kde součástí členství je též pracovní vztah“.
62. § 72 včetně nadpisu se vypouští.
63. V § 73 se v ustanovení písmene a) slova „soudružské spolupráce“ nahrazují slovy „spolupráce s ostatními pracovníky“ a v ustanovení písmene d) se na konci připojují tato slova: „a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy organizace.“.
64. § 74 odst. 1 písm. d) zní:
„d) zabezpečovat odměňování pracovníků podle mzdových předpisů a kolektivních smluv, popřípadě vnitřních mzdových předpisů nebo pracovních smluv, a diferencovat mzdu pracovníků podle jejich výkonnosti a zásluh o konečné výsledky práce,“.
64a. V § 74 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene e) a dosavadní ustanovení písmen f) až h) se označují písmeny e) až g).
65. § 74 odst. 1 písm. g) a h) zní:
„g) zabezpečovat dodržování právních a jiných předpisů, zejména vést pracovníky k pracovní kázni, oceňovat jejich iniciativu a pracovní úsilí, zajišťovat, aby nedocházelo k porušování pracovní kázně a k neplnění povinností,
h) zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření k ochraně majetku organizace.“.
66. V § 74 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
67. § 75 až 81 včetně nadpisů se vypouštějí.
68. § 82 odst. 1 zní:
„(1) Organizace mohou vydávat pracovní řády.“.
69. V § 82 odst. 3 se slova „je organizace povinna vydat“ nahrazují slovy „může organizace vydat“.
70. § 82 odst. 6 se vypouští.
71. V § 83 odst. 2 se vypouští věta druhá.
72. V § 83 odst. 3 se vypouštějí slova „(stanovená týdenní pracovní doba)“.
73. § 83 odst. 4 zní:
„(4) Zavedení zkrácené pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pod rozsah stanovený v odstavci 2 nebo podle odstavce 3 povoluje příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky v dohodě s příslušným ministerstvem zdravotnictví republiky a po projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem, s příslušnou organizací zaměstnavatelů, popřípadě s příslušnou zájmovou organizací družstev.“.
74. § 83 se doplňuje odstavci 5 a 6, které znějí:
„(5) Další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v odstavci 2 nebo podle odstavců 3 a 4 lze dohodnout v kolektivní smlouvě.
(6) Stanovená týdenní pracovní doba je pracovní doba podle předchozích odstavců.“.
75. V § 84 odst. 1, § 85 odst. 1 a 2 a § 85b věta druhá se slova „po předchozím souhlasu příslušného odborového orgánu“ nahrazují slovy „po projednání s příslušným odborovým orgánem“.
76. V § 84 v odstavci 2 věta první zní: „Týdenní pracovní doba se rozvrhuje tak, aby při rovnoměrném rozvržení na jednotlivé týdny rozdíl délky pracovní doby připadající na jednotlivé týdny nepřesáhl tři hodiny a aby pracovní doba v jednotlivých dnech nepřesáhla devět a půl hodiny; průměrná týdenní pracovní doba nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici pro stanovenou týdenní pracovní dobu.“ a věta druhá odstavce 2 se označuje jako odstavec 3.
77. V § 85 odst. 1 věta první se za slova „na jednotlivé týdny“ připojují v závorce slova „(§ 84 odst. 2)“ a za slova „ústředním orgánem“ se vkládají slova „popřípadě podle kolektivní smlouvy vyššího stupně“.
78. V § 85 odst. 2 se za slova „ústředním orgánem“ vkládají slova „popřípadě podle kolektivní smlouvy vyššího stupně“.
79. V § 86 odst. 3 se slova „devět hodin“ nahrazují slovy „devět a půl hodiny“.
80. V § 87 odst. 2 a 3, § 89 odst. 2 a 3 a v § 91 odst. 2 se slova „s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu“ nahrazují slovy „po projednání s příslušným odborovým orgánem“.
81. V § 89 odst. 2 se slovo „oběd“ nahrazuje slovem „jídlo“.
82. § 89 se doplňuje odstavcem 4 a 5, které znějí:
„(4) Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci směny.
(5) Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 30 minut za směnu. V kolektivní smlouvě lze dohodnout, že při směně přesahující deset a půl hodiny se do pracovní doby započte dalších nejvýše patnáct minut; to platí i pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost.“.
83. V § 92 odst. 3 úvodní část věty zní: „Vláda České a Slovenské Federativní Republiky pro organizace řízené federálními ústředními orgány, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky pro ostatní organizace mohou stanovit nařízením,“.
84. V § 93 se slova „krajského národního výboru“ nahrazují slovy „příslušného orgánu státní správy“ a slova „v dohodě“ se nahrazují slovy „po projednání“.
85. § 95 odst. 1 zní:
„(1) Pracovní pohotovost může organizace pracovníku nařídit pouze v případech, za podmínek a v rozsahu stanoveném v pracovněprávním předpisu nebo v kolektivní smlouvě; to platí i pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost. V ostatních případech lze s pracovníkem pracovní pohotovost dohodnout.“.
86. V § 95 odst. 2 první věta zní: „Federální ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ústřední orgány republik v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky mohou stanovit pracovněprávním předpisem, v kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou organizace nařídit pracovníkům pracovní pohotovost a v jakém rozsahu se pracovní pohotovost započítává do pracovní doby.“.
87. V § 95 odst. 2 věta druhá se na konci připojují slova „nebo příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky.“.
88. § 95 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:
„(3) V kolektivní smlouvě vyššího stupně lze stanovit úpravu příznivější pro pracovníky, než stanoví pracovněprávní předpis, v podnikové kolektivní smlouvě lze stanovit úpravu příznivější pro pracovníky, než stanoví pracovněprávní předpis nebo kolektivní smlouva vyššího stupně.
(4) Odměňování pracovní pohotovosti se řídí mzdovými předpisy a kolektivními smlouvami (§ 20 odst. 2 a § 112 odst. 1).“.
89. § 97 odst. 4 zní:
„(4) Ústřední orgány po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů mohou pro organizace svých odvětví stanovit, v kterých činnostech a v jakém rozsahu se na přechodnou dobu z vážných důvodů povoluje výkon dohodnuté práce přesčas nad hranice stanovené v předchozích odstavcích. V kolektivních smlouvách lze stanovit bližší podmínky výkonu této práce.“.
90. § 98 zní:
㤠98
Celkový rozsah přesčasové práce pro organizaci, jednotlivé organizační útvary nebo pracoviště a jeho případné překročení stanoví vedoucí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem.“.
91. § 99a zní:
㤠99a
Pokud opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby (§ 84 odst. 1, § 85 odst. 1 a 2, § 85b, § 87 odst. 2 a 3 a § 89 odst. 2 a 3), nařízení práce ve dnech pracovního klidu (§ 91 odst. 2) a práce přesčas (§ 98) jsou upravena v kolektivní smlouvě, nevyžaduje se k jejich uplatnění projednání s příslušným odborovým orgánem.“.
92. V § 102 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) V kolektivní smlouvě lze prodloužit nárok na dovolenou o jeden týden nad výměru uvedenou v předchozích odstavcích. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou v rozsahu své působnosti stanovit nařízením prodloužení dovolené podle předchozí věty v organizacích, které neprovozují podnikatelskou činnost.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
93. § 102 odst. 4 zní:
„(4) Dovolená učitelů včetně ředitelů škol a jejich zástupců činí osm týdnů;17) dovolená učitelů mateřských škol včetně ředitelů těchto škol a jejich zástupců, vychovatelů a mistrů odborné výchovy činí šest týdnů v kalendářním roce.“.
94. § 103 odst. 1 písm. a) zní:
„a) trvalé péče o dítě ve věku do tří let,“.
95. V § 103 odst. 1 písm. b) se na konci připojují tato slova: „nebo výkonu civilní služby,“.
96. § 103 odst. 1 písm. e) zní:
„e) členství v družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah,“.
97. V § 103 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova „národního výboru“.
98. V § 103 odst. 1 se na konci připojuje ustanovení písmene j), které zní:
„j) činnosti osob samostatně výdělečně činných.18)“.
99. § 103 odst. 2 zní:
„(2) Doba trvání pracovního poměru v cizině, popřípadě jiné započitatelné doby strávené v cizině, se započítávají do doby rozhodné pro délku dovolené za stejných podmínek, jako kdyby pracovník pracoval na území České a Slovenské Federativní Republiky.“.
100. V § 103 odst. 3 se vypouštějí slova „daným po dohodě s Českou odborovou radou nebo Slovenskou odborovou radou“.
101. V § 105 odst. 2 a 3 se vypouštějí slova „v dohodě s Ústřední radou odborů“ a v odstavci 2 se slova „zdravotnictví a sociálních věcí republik“ nahrazují slovy „zdravotnictví republik“.
102. § 108 odst. 1 věta třetí zní: „Poskytuje-li se pracovníku dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny, pokud se pracovník s organizací nedohodne jinak.“.
103. V § 108 odst. 3 se za slova „vojenskou činnou službu“ vkládají tato slova „nebo civilní službu“.
104. V § 110 odst. 1 se za slova „v ozbrojených silách“ vkládají tato slova „nebo civilní službu“.
105. V § 110a se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
106. § 110b odst. 4 zní:
„(4) Pracovníkům uvedeným v § 102 odst. 4 přísluší náhrada mzdy nejvýše za čtyři týdny nevyčerpané dovolené.“.
107. § 111 zní:
㤠111
(1) Pracovníkům přísluší za vykonanou práci mzda.
(2) Mzdou se rozumí tarifní mzda (základní mzda, mzdový tarif), mzdové příplatky a ostatní mzdové složky stanovené ve mzdových předpisech, popřípadě v kolektivních smlouvách.
(3) Mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením výši, popřípadě podmínky pro určení minimální mzdy a její výše.
(4) Organizace samostatně rozhodují o uplatnění příslušné formy základní mzdy (úkolové, podílové nebo časové), popřípadě vedle ní o uplatnění dalších mzdových forem stanovených ve mzdových předpisech, popřípadě v kolektivních smlouvách.“.
108. § 112 zní:
㤠112
(1) Organizace poskytují pracovníkům mzdu podle kolektivních smluv vyššího stupně a v jejich rámci podle podnikových kolektivních smluv, popřípadě vnitřních mzdových předpisů nebo pracovních smluv. Pokud poskytování mzdy není upraveno v kolektivních smlouvách vyššího stupně, poskytují organizace pracovníkům mzdu podle mzdových předpisů a v jejich rámci podle podnikových kolektivních smluv, popřípadě vnitřních mzdových předpisů nebo pracovních smluv.
(2) Pracovníkům se nezávisle na celkových výsledcích organizace zaručují nároky vzniklé na tarifní mzdu a mzdové příplatky stanovené ve mzdových předpisech, popřípadě v kolektivních smlouvách vyššího stupně.
(3) Organizace může poskytovat pracovníkům v souvislosti s pracovním poměrem jiná plnění peněžité hodnoty, naturální požitky, popřípadě jiná nepeněžitá plnění pouze tehdy, stanoví-li to právní předpis.“.
109. § 113 včetně nadpisu zní:
㤠113
Osobní účet mzdy
(1) Organizace, která provozuje podnikatelskou činnost, může pracovníku v dohodě s ním zřídit osobní účet mzdy.
(2) Na osobní účet se převádí dohodnutá část mzdy, na kterou by jinak pracovníku vznikl nárok; nelze však na něj převádět tarifní mzdu a mzdové příplatky, popřípadě další mzdové složky, o nichž to stanoví mzdový předpis nebo kolektivní smlouva. V kolektivní smlouvě lze též omezit okruh pracovníků, jimž lze osobní účet mzdy zřídit.
(3) Dohoda musí obsahovat určení části mzdy, která se na osobní účet převádí, rozsah a podmínky krácení převedené části mzdy a termíny výplaty mzdy z osobního účtu. Dohoda o zřízení osobního účtu musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Mzdový předpis, popřípadě kolektivní smlouva vyššího stupně může stanovit závazné podmínky krácení převedené části mzdy.
(4) Skončí-li pracovní poměr před uplynutím výplatního termínu uvedeného v dohodě, vyplatí se mzda z osobního účtu v rozsahu odpovídajícím dohodnutým podmínkám nejpozději do tří kalendářních měsíců po skončení pracovního poměru. Mzda na osobním účtu se zahrnuje do průměrného výdělku až při její výplatě.“.
110. § 114 včetně nadpisu zní:
㤠114
Normování práce
(1) Organizace může stanovit normy spotřeby práce; přitom musí vzít v úvahu pracovní tempo přiměřené fyziologickým a neuropsychickým možnostem, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.
(2) Organizace je povinna zabezpečit, aby předpoklady pro uplatnění norem byly vytvořeny před zahájením práce. Normy spotřeby práce a jejich změny musí být pracovníkům oznámeny vždy před zahájením práce a nesmějí být uplatněny se zpětnou platností.“.
111. V § 115 se v odstavci 1 za slova „mzdové předpisy“ vkládají slova „popřípadě kolektivní smlouvy vyššího stupně“ a v odstavci 2 větě druhé se slova „Ve mzdových předpisech, popřípadě v souladu s nimi v kolektivních smlouvách se stanoví“ nahrazují slovy „Ve mzdových předpisech, v kolektivních smlouvách vyššího stupně, popřípadě v jejich rámci se v podnikových kolektivních smlouvách stanoví“.
112. § 115 odst. 6 věta druhá zní: „Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou stanovit nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek mzdy organizaci, která jej poskytla.“.
113. § 116 včetně nadpisu zní:
㤠116
Mzda a náhradní volno za práci přesčas
(1) Za práci přesčas (§ 96) poskytuje organizace pracovníku vedle dosažené mzdy příplatek ve výši nejméně 25 % mzdového tarifu, a jde-li o práci přesčas v noci nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši nejméně 50 % mzdového tarifu.
(2) Organizace může pracovníku po dohodě s ním poskytnout za dobu práce přesčas místo příplatku náhradní volno, a to nejpozději v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, pokud nebyla sjednána jiná doba. Neposkytne-li organizace pracovníku náhradní volno v době uvedené v předchozí větě, přísluší mu vedle dosažené mzdy za práci přesčas příplatek podle odstavce 1.
(3) Ve mzdových předpisech nebo v kolektivních smlouvách vyššího stupně, popřípadě v jejich rámci v podnikových kolektivních smlouvách lze stanovit, ve kterých případech lze za práci přesčas poskytovat vyšší příplatky než stanoví odstavec 1, jednotný příplatek ve výši nejméně 33 % mzdového tarifu, popřípadě též přiměřenou paušální částku.
(4) Některým skupinám pracovníků, zejména konajícím práce řídící nebo spojené se zvýšenou odpovědností, lze ve mzdových předpisech, popřípadě v kolektivních smlouvách vyššího stupně stanovit mzdu tak, aby v ní již bylo přihlédnuto k případné práci přesčas. To neplatí o práci přesčas konané v noci nebo v den pracovního klidu, popřípadě v dalších případech stanovených mzdovými předpisy, popřípadě kolektivními smlouvami vyššího stupně. Ve mzdě vedoucího organizace je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.“.
114. Za § 116 se vkládá nový § 116a, který včetně nadpisu zní:
㤠116a
Mzda za noční práci a za práci ve výškách
Za noční práci (§ 99) a za práci ve výškách je organizace povinna poskytovat pracovníkům mzdové příplatky. Jejich výši a podmínky pro jejich poskytování stanoví mzdové předpisy nebo kolektivní smlouvy vyššího stupně.“.
115. V § 118 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
116. § 119 odst. 1 zní:
„(1) Mzda a náhrada mzdy je splatná pozadu za měsíční období, pokud v podnikové kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě nebylo dohodnuto jiné období, a to v nejbližším výplatním termínu po uplynutí období, za něž se poskytuje. V podnikové kolektivní smlouvě nebo pracovní smlouvě lze též dohodnout, že se některé složky mzdy s výjimkou zaručené mzdy vyplatí v pozdějším výplatním termínu, nejpozději však v době tří měsíců po uplynutí období, za něž se poskytují. Mzda a náhrada mzdy se vyplácí ve výplatních termínech určených podle zásad stanovených vyhláškou federálního ministerstva financí vydanou v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.“.
117. V § 121 odst. 1 písm. j) se slova „mateřského“ a „mateřském“ nahrazují slovy „rodičovského“ a „rodičovském“.
118. § 122 včetně nadpisu zní:
㤠122
Účast odborových orgánů při provádění mzdových opatření
Uplatnění mzdových složek, forem mzdy a jejich změn, stanovení konkrétních podmínek pro poskytování příslušné mzdové složky, zavádění a změny norem spotřeby práce a opatření k použití prostředků na mzdy provádí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem, není-li příslušná úprava provedena v kolektivní smlouvě.“.
119. § 123 zní:
㤠123
(1) Podle zásad schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí mzdovými a dalšími pracovněprávními předpisy:
a) podmínky usměrňování vývoje mezd,
b) příspěvky, popřípadě postup organizací v souvislosti se vznikem, změnou a skončením pracovního poměru,
c) náhrady výdajů spojených s výkonem práce včetně výše náhrady mzdy za čas strávený cestou v pracovní době na pracovní cestě a náhrady za používání vlastních vozidel, nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce,
d) naturální požitky,
e) minimální mzdové tarify a mzdové příplatky a jejich minimální výši pro pracovníky organizací, které provozují podnikatelskou činnost.
(2) Podle zásad schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí mzdovými předpisy pro pracovníky organizací řízených federálními ústředními orgány:
a) které provozují podnikatelskou činnost
1. odměny za pracovní pohotovost, popřípadě jiné mzdové složky, než jsou uvedeny v odstavci 1,
2. druhy mzdových forem,
3. podmínky hmotné zainteresovanosti vedoucího organizace,
4. podmínky pro převádění mzdových složek na osobní účet mzdy,
b) které neprovozují podnikatelskou činnost
1. mzdové tarify, hodnocení a třídění prací, mzdové příplatky, odměny za pracovní pohotovost, popřípadě jiné mzdové složky, než jsou uvedeny v odstavci 1,
2. druhy mzdových forem,
3. hmotnou zainteresovanost vedoucího organizace.
(3) Podle zásad schválených vládou České republiky a vládou Slovenské republiky vydává příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky pracovněprávní předpisy podle odstavce 1 písm. b) až d), pokud není vydán předpis federálního ministerstva práce a sociálních věcí, a podle odstavce 2 pro pracovníky organizací, které nejsou řízeny federálními ústředními orgány.
(4) Ostatní federální ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ústřední orgány republik v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky mohou podle zásad schválených příslušnou vládou vydávat pracovněprávní předpisy uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) a v odstavci 2.“.
120. V § 124 odst. 2 věta první zní: „Krátkodobě uvolněnému pracovníku k výkonu veřejné funkce a občanské povinnosti poskytne organizace, u níž je pracovník v pracovním poměru, náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.“.
Z věty druhé se vypouštějí slova „nebo pro jinou činnost pro společenskou organizaci“.
121. V § 124 odst. 4 se slova „rozsah a podmínky poskytování pracovního volna.“ nahrazují slovy „rozsah a podmínky krátkodobého uvolnění a poskytování náhrady mzdy.“.
122. § 124 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5) V kolektivních smlouvách lze zvýšit nároky pracovníků na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v pracovněprávním předpisu vydaném podle odstavce 4, popřípadě rozšířit jejich okruh o další případy, které organizace posuzuje jako jiné úkony v obecném zájmu, a stanovit pro pracovníky příznivější podmínky poskytování pracovního volna a náhrady mzdy; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku. Pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy, popřípadě stanovit příznivější podmínky pro jeho poskytování.“.
123. V § 125 nadpis zní:
„Náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby“.
124. V § 125 odst. 1 se ve větě první za slova „vojenskou základní (náhradní) službu“ vkládají slova „nebo civilní službu“ a na konci věty se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „v kolektivních smlouvách lze stanovit nárok pracovníka na náhradu mzdy za další dobu, popřípadě možnost organizace náhradu mzdy za další dobu poskytnout.“; ve větě druhé se vypouští slovo „vojenské“.
125. V § 125 odst. 2 se za slova „vojenské služby“ vkládají slova „nebo civilní služby“ a slova „krátí mu organizace náhradu mzdy za jeden až tři dny;“ se nahrazují slovy „může mu organizace zkrátit náhradu mzdy za jeden až tři dny;“.
126. V § 125 odst. 3 se za slova „s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby“ vkládají slova „a při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení,“ a na konci se připojuje tato věta: „V kolektivních smlouvách lze výši náhrady mzdy stanovené podle předchozí věty zvýšit; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku.“.
127. V § 125 odst. 4 se za slova „službu téhož nebo jiného druhu“ vkládají slova „nebo civilní službu“ a v části věty za středníkem se za slovo „vykonávali“ vkládá slovo „vojenskou“ a za slovo „části“ se vkládá slovo „této“.
128. V § 125 odst. 5 a 6 se za slova „služby v ozbrojených silách“ vkládají slova „nebo civilní služby“.
129. § 125 se doplňuje odstavcem 7, který zní:
„(7) Náhradu mzdy vyplacenou pracovníkovi podle odstavce 1 až 4 při výkonu služby v ozbrojených silách uhradí organizaci příslušný státní orgán vojenské správy a při výkonu civilní služby příslušný orgán státní správy. Nehradí se náhrada mzdy vyplacená rozpočtovou organizací a náhrada mzdy vyplývající z kolektivní smlouvy nad rozsah stanovený právním předpisem.“.
130. § 126 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5) Nejsou-li pracovní úlevy a hmotné zabezpečení pracovníků při účasti na školení a studiu při zaměstnání uvedených v odstavci 2 upraveny právním předpisem, lze je stanovit v kolektivní smlouvě vyššího stupně; lze v ní též stanovit pro pracovníky příznivější podmínky poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení, než stanoví právní předpis. Náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku a náhrada cestovních výdajů výši stanovenou pracovněprávními předpisy. Pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit či příznivěji upravit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy.“.
131. V § 123 odst. 2 se slova „o mateřském příspěvku“ nahrazují slovy „o rodičovském příspěvku, nejdéle však do tří let věku dítěte;“.
132. V § 128 odst. 2 se vypouštějí slova „za podmínek uvedených v § 125 odst. 4“.
133. § 128 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) V kolektivních smlouvách lze zvýšit nároky pracovníků na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v pracovněprávním předpisu vydaném podle odstavce 2, popřípadě rozšířit jejich okruh o další případy, kdy pracovníku vznikne nárok na pracovní volno, popřípadě na náhradu mzdy; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku. Pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy.“.
134. V § 133 odst. 1 se ve větě první za slovo „jsou“ vkládají slova „v rozsahu své působnosti“ a na konci věty druhé se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmene f), které zní:
„f) neposuzovat jako nesplnění povinnosti, jestliže pracovník nevykonal práci, o níž měl důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožuje život nebo zdraví.“.
135. V § 133 odst. 2 ve větě první se slova „ochrannou stravu“ nahrazují slovy „specifické účinné doplňky stravy“.
136. V § 133 odst. 3 ve větě druhé se vypouštějí slova „v pracovních řádech“.
137. § 133 odst. 6 zní:
„(6) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit nařízením další povinnosti organizacím na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle zásad schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky může příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky stanovit pracovněprávním předpisem další povinnosti organizací na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky v dohodě s příslušným ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí republiky stanoví pracovněprávním předpisem rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, ochranných nápojů a specifických účinných doplňků stravy.“.
138. § 135 odst. 1 věta druhá zní: „Tuto aktivní účast zabezpečují odborové orgány ve spolupráci s organizací.“.
139. V § 135 odst. 2 písm. g) se na konci připojují tato slova: „ , popřípadě ve vnitřním předpisu vydaném v dohodě s příslušným odborovým orgánem.“.
140. V § 135 odst. 4 se slova „v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí republik“ nahrazují slovy „v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí a s ministerstvy zdravotnictví republik“.
141. V § 136 nadpis zní:
„Kontrola odborových orgánů“.
V odstavci 1 se slova „orgány Revolučního odborového hnutí“ nahrazují slovy „odborové orgány“.
142. V § 137 se slova „Ve výrobních družstvech a v jednotných zemědělských družstvech“ nahrazují slovy „V družstvech, kde součástí členství je též pracovní vztah“.
143. § 139 odst. 3 zní:
„(3) Organizace zřizují, udržují a zlepšují zařízení pro pracovníky podle právních předpisů. Organizace zřizují a udržují zdravotnická zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy.“.
144. V § 139 se vypouští odstavec 4.
145. V § 140 odst. 2 se vypouští slova „v dohodě s Ústřední radou odborů“.
146. V § 140 se vypouštějí odstavce 3 a 4.
147. § 141 zní:
㤠141
Organizace pečují o prohlubování kvalifikace pracovníků (§ 126 odst. 3), popřípadě o její zvyšování (§ 126 odst. 2 a § 142b) a dbají, aby pracovníci byli zaměstnáváni pracemi odpovídajícími dosažené kvalifikaci.“.
148. V § 142 se vypouští odstavec 3.
149. § 142a se vypouští.
150. V § 142b v odstavci 1 se vypouštějí slova „jen tehdy,“.
151. V § 142b v odstavci 2 se v části věty za středníkem slova „je povinna“ nahrazují slovem „může“.
152. V § 143 odst. 4 věta první zní: „Do doby setrvání v pracovním poměru se nezapočítává doba základní (náhradní) vojenské služby a civilní služby konané místo ní, doba další mateřské dovolené a doba, po kterou organizace podle § 127 odst. 2 omluvila nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek.“.
153. § 143 se doplňuje odstavcem 8, který zní:
„(8) V kolektivní smlouvě lze stanovit další případy, kdy nevzniká povinnost pracovníka k úhradě nákladů; přitom je rozhodná kolektivní smlouva, která byla účinná v době uzavření dohody podle odstavce 1. To platí i pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost.“.
154. V § 144 se vypouští odstavec 2; současně se zrušuje číslování odstavců.
155. V § 147 se slova „s výjimkou základní služby“ nahrazují slovy „s výjimkou vojenské základní služby a civilní služby“.
156. § 148a zní:
㤠148a
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálním ministerstvem financí, ministerstvy práce a sociálních věcí, ministerstvy zdravotnictví a ministerstvy financí republik stanoví vyhláškou okruh pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci ze zdravotních důvodů, podmínky jejich pracovního uplatnění, hmotného zabezpečení, jakož i povinnosti organizací s tím související.“.
157. § 149 zní:
㤠149
Organizace jsou povinny zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy.“.
158. V § 150 odst. 2 se ve větě druhé slova „zdravotnictví a sociálních věcí republiky“ nahrazují slovy „zdravotnictví republiky“.
159. V § 152 odst. 1 se za slovy „starší než 18 let“ nahrazuje čárka středníkem a před slova „jde-li“ se vkládají slova „noční práci jim lze nařídit, jen“.
160. § 152 odst. 2 zní:
„(2) Pokud to vyžaduje naléhavý zájem společnosti a jde-li o práce méně namáhavé, mohou ústřední orgány po dohodě s ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů stanovit pro organizace ve svých odvětvích, v kterých činnostech a za jakých podmínek se povoluje výkon dohodnuté noční práce žen starších než 18 let.“.
161. § 152 odst. 3 zní:
„(3) Organizace potřebuje k zaměstnávání žen noční prací předchozí souhlas příslušného odborového orgánu, který může vázat udělení souhlasu na splnění podmínek.“
162. V § 162, § 206 odst. 2 a § 270a odst. 5 se vypouští slovo „národní“.
163. V § 163 větě druhé se vypouštějí slova „se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím a Socialistickým svazem mládeže, a“.
164. V § 165 se vypouští odstavec 2; současně se zrušuje číslování odstavců.
164a. V § 167 odstavci 1 se vypouští část věty za středníkem.
165. V § 167 odst. 2 se slova „zdravotnictví a sociálních věcí republiky“ nahrazují slovy „zdravotnictví republiky“.
166. V § 168 odst. 1 písm. b) se slova „zdravotnictví a sociálních věcí“ nahrazují slovy „zdravotnictví“ a slova „v dohodě s Českou odborovou radou nebo se Slovenskou odborovou radou“ se vypouštějí.
167. V § 176 odst. 4 se slovo „stanoví“ nahrazuje slovy „mohou stanovit“.
168. V § 178a odst. 3, § 179 odst. 3, § 187 odst. 1 a § 240 odst. 3 se slovo „socialistického“ nahrazuje slovy „slušnosti a občanského“.
169. V § 183 odst. 1 se vypouštějí ve větě první slova „ , rozhodčí komise“ a ve větě druhé slova „rozhodčí komisí nebo“.
170. V § 183 odst. 2 se vypouštějí slova „a k socialistickému vlastnictví“.
171. V § 195 odst. 2 se v poslední větě vypouštějí slova „rozhodčí komise nebo“.
172. V § 202 odst. 2 se vypouštějí slova „v dohodě s Ústřední radou odborů“.
173. V § 203 se slova „zdravotnictví a sociálních věcí republik“ nahrazují slovy „zdravotnictví republik“.
174. Nadpis nad § 207 „Pravomoc k projednávání pracovních sporů“ se vypouští.
175. § 207 zní:
㤠207
Spory mezi organizací a pracovníkem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují soudy.“.
176. § 208 až 216 včetně nadpisů se vypouštějí.
177. V § 227 se ve větě první slova „(zvláštního odborného učiliště)“ nahrazují slovy „učiliště nebo odborného učiliště (dále jen „učiliště“)“.
178. V § 227a odst. 1 se ve větě první slova „středního odborného učiliště (zvláštního odborného učiliště)“ nahrazují slovem „učiliště“.
179. V § 227a odst. 2 se slova „k výrobnímu družstvu nebo jednotnému zemědělskému družstvu“ nahrazují slovy „k družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah“.
180. V § 227a odst. 3 se slova „ve středním odborném učilišti (zvláštním odborném učilišti).“ nahrazují slovy „v učilišti.“.
181. V § 227a odst. 4 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmene f), které zní:
„f) z údajů předchozí organizace v potvrzení o zaměstnání nevyplývá, že další organizaci vznikne povinnost uhradit tyto náklady.“.
182. § 239 se vypouští.
183. § 239b zní:
㤠239b
Podle zásad schválených vládou České republiky ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a podle zásad schválených vládou Slovenské republiky ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky stanoví vyhláškou odměňování prací prováděných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.“.
184. § 243a se vypouští.
185. V § 261 odst. 1 se vypouštějí slova „u rozhodčí komise nebo“.
186. V § 261 se v odstavcích 3 a 4 vypouštějí slova „rozhodčí komise nebo“ a v odstavci 4 slova „§ 70a odst. 3, § 79 odst. 1 a 2, § 81 odst. 1 a 5, § 118 odst. 2, § 239 odst. 3 a § 243a odst. 2“. V § 261 odst. 4 se slova „§ 59 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 59 odst. 3“ a slova „§ 102 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 102 odst. 5“.
187. V § 265 se vypouští odstavec 1; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
188. V § 266 odst. 4 se vypouštějí slova „rozhodčí komisi nebo“.
189. V § 266a odst. 1 se vypouštějí slova „jakož i rozhodnutí o uložení kárného opatření“.
190. V § 267 odst. 1 písm. b) se na konci připojují tato slova: „popřípadě poskytování mzdy (odměny), náhrady mzdy a náhrad výdajů v jiné než československé měně,“.
191. V § 267 odst. 5 se vypouštějí slova „po projednání s Českou odborovou radou a Slovenskou odborovou radou“.
192. § 268 se vypouští.
193. V § 269 odst. 1 se vypouští v písmenu c) část věty před středníkem a ustanovení písmene f); dosavadní ustanovení písmene g) se označuje písmenem f).
194. § 269 odst. 2 zní:
„(2) Mezi občany lze sjednat pracovní poměr, popřípadě uzavřít některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nejde-li o poskytování služeb pro osobní potřebu. Tyto pracovněprávní vztahy se řídí ustanoveními tohoto zákoníku; vláda České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit nařízením potřebné odchylky.12)“.
195. § 269 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Pracovněprávní vztah nemůže vzniknout mezi manžely.“.
196. V § 270a odst. 1 se vypouští věta první. Věta druhá zní: „Ministerstva práce a sociálních věcí republik a další orgány, o nichž to stanoví zákon národní rady, jsou oprávněny provádět kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů v orgánech, organizacích a organizačních jednotkách na území příslušné republiky.“.
197. V § 270a se v odstavci 5 vypouštějí slova „a životního prostředí“ a v odstavci 6 slova „odst. 2“.
198. V § 270b odst. 1 se ve větě první slova „Národní výbor“ nahrazují slovy „Orgán uvedený v § 270a odst. 1“ a vypouštějí se slova „a právních předpisů o rozmisťování pracovních sil“, ve větě druhé se slova „národní výbor“ nahrazují slovy „příslušný orgán“ a věta třetí se vypouští.
199. V § 270b odst. 2 se vypouštějí slova „nebo právních předpisů o rozmisťování pracovních sil“.
200. § 271 zní:
㤠271
Příslušnou organizací zaměstnavatelů a příslušnou zájmovou organizací družstev se rozumí tyto organizace vytvořené na úrovni federace nebo republik.“.
201. V § 272 odst. 3 se věta druhá ukončuje tečkou za slovy „a sociálních věcí republiky“ a další věty se vypouštějí.
202. § 272 odst. 4 zní:
„(4) Nadřízeným orgánem se pro účely tohoto zákoníku rozumí ten orgán, který je podle zvláštních předpisů oprávněn vykonávat vůči organizaci řídící působnost při plnění jejích úkolů.“.
203. § 272 odst. 5 zní:
„(5) Příslušným odborovým orgánem, příslušným vyšším odborovým orgánem, nebo příslušným ústředním odborovým orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace; příslušným ústředním odborovým orgánem se rozumí též orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušného svazu odborových organizací.19)“.
204. § 272 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
„(6) Pro organizace, které nejsou v působnosti odvětvových ústředních orgánů, povoluje výkon dohodnuté práce přesčas podle § 97 odst. 4 a výkon dohodnuté noční práce žen podle § 152 odst. 2
a) federální ministerstvo práce a sociálních věcí, jde-li o organizace v působnosti federace,
b) příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky, jde-li o ostatní organizace.“.
205. § 279 odst. 4 se vypouští.
Čl. II
1. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také pracovní poměry vzniklé a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené před 1. únorem 1991, pokud není dále stanoveno jinak; jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé a právní úkony učiněné před 1. únorem 1991 se však posuzují podle dosavadních předpisů.
2. Řízení o uložení kárného opatření, popřípadě o přezkoumání kárného opatření rozhodčí komisí nebo soudem, zahájené před 1. únorem 1991, se k tomuto dni zastavuje. Výkon rozhodnutí o kárném opatření, které nabylo právní moci před tímto dnem, se neprovede. Rozhodnutí o uloženém kárném opatření se vyřadí z osobního spisu pracovníka. V žádných informacích, dokladech ani posudcích týkajících se pracovníka nelze uvádět, že mu bylo uloženo kárné opatření.
3. Rozhodčí řízení, které nebylo pravomocně skončeno před 1. únorem 1991, se považuje za bezvýsledné; příslušný odborový orgán je povinen nejpozději do 28. února 1991 postoupit spor k dalšímu projednání soudu, v jehož obvodu má sídlo; to neplatí o sporech podle bodu 2, kde bylo řízení zastaveno. Řízení u soudu je zahájeno dnem, kdy postoupená věc došla soudu. Nesplní-li příslušný odborový orgán tuto povinnost, může se navrhovatel obrátit přímo na soud, a to nejpozději do 30. června 1991.
4. Pravomocné rozhodnutí rozhodčí komise a schválení smíru touto komisí může být zrušeno soudem, jestliže je v rozporu s právními předpisy; dojde-li ke zrušení, rozhodne soud také ve věci samé. Návrh na zrušení může podat účastník sporu nejpozději ve lhůtě tří let od právní moci schváleného smíru nebo rozhodnutí.
5. Zprošťovací důvod podle § 227a odst. 4 písm. f) se uplatní i tehdy, byla-li dohoda sjednána před 1. únorem 1991, pokud bylo potvrzení o zaměstnání vydáno po 31. lednu 1991.
6. Podle dosavadních předpisů se postupuje při rozhodování o návrzích prokurátora podle dosavadního § 243a podaných u soudu před 1. únorem 1991.
7. Po 31. lednu 1991 se posuzuje noční práce žen podle dosavadního povolení platného k tomuto dni, a to nejdéle do 30. června 1991.
8. U mladistvých pracovníků starších než 16 let se při pracích v podzemí nezbytných pro jejich přípravu na povolání do 30. září 1991 postupuje podle dosavadního ustanovení § 83 odst. 2 věty druhé a § 167 odst. 1 část věty za středníkem.
Čl. III
Zrušují se:
2. § 3 odst. 3 a 4 a § 4 zákona č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli,
5. vyhláška federálního ministerstva financí č. 8/1967 Sb., o poskytování pracovního volna a hospodářském zabezpečení pracovníků při účasti na odborném školení organizovaném formou krátkodobého internátního soustředění,
6. bod 12 odst. 1 část věty před středníkem vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, která zní: „Délka směny nesmí přesáhnout 9 hodin a“,
7. vyhláška Ústřední rady odborů č. 42/1975 Sb., o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi, ve znění vyhlášky č. 25/1983 Sb.,
8. § 5 a § 6 odst. 2 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí,
10. § 11 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání,
11. směrnice federálního ministerstva financí ze dne 28. srpna 1973 č. j. II/18668/1973 o hmotném zabezpečení funkcionářů a pracovníků při účasti na politickém školení (reg. v částce 32/1973 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva financí ze dne 14. ledna 1975 č. j. II/634/75 (reg. v částce 10/1975 Sb.),
12. směrnice federálního ministerstva financí ze dne 25. dubna 1972 č. j. II/7042/72 o uhrazování vyplacených náhrad mezd při některých překážkách v práci z důvodu obecného zájmu (reg. v částce 11/1972 Sb.).
Čl. IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákoníku práce, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
13) § 9 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku.
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
17) § 2 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
18) § 61 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb. a č. 260/1990 Sb.