kterou se provádí devizový zákon | Paragrafiq — aktuální znění

303

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva financí a Státní banky československé

ze dne 1. června 1992,

kterou se provádí devizový zákon

Federální ministerstvo financí a Státní banka československá v dohodě s ministerstvem financí České republiky a s ministerstvem financí Slovenské republiky stanoví podle § 49 devizového zákona č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (dále jen „zákon“):

Ohlašovací povinnost

(k § 9 zákona)

§ 1

(1) Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději ve lhůtě stanovené Českou národní bankou pro předkládání devizových výkazů.¹^a)

(2) Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději do 60 dnů od nabytí nemovitosti v zahraničí. Přehled o příjmech a výdajích spojených s touto nemovitostí je devizový tuzemec - právnická osoba povinna ohlásit nejpozději do dvou měsíců po skončení kalendářního roku.

(3) Ohlašovací povinnosti podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona nepodléhají peněžní pohledávky a peněžní závazky nepřesahující 500 000 Kč v době vzniku peněžní pohledávky nebo peněžního závazku.

Úleva z nabídkové povinnosti

(k § 11 zákona)

§ 2

Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které devizový tuzemec - právnická osoba získá

a) darem nebo děděním,

b) jako úrok z devizového účtu vedeného devizovou bankou.

§ 2a

Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 zákona a povinnost podle § 11 odst. 5 zákona se nevztahuje na devizové prostředky

a) po dobu jejich úschovy u soudu nebo notáře,^1b)

b) po dobu složení peněžité záruky v trestním řízení,^1c)

c) zajištěné po dobu trestního řízení.^1d)

§ 3

Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 a 2 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které mají být vyplaceny devizovému tuzemci - fyzické osobě devizovým cizozemcem prostřednictvím devizového tuzemce - právnické osoby nebo fyzické osoby - podnikatele.

§ 4

(k § 13a odst. 3 a 4 zákona)

Devizová banka je povinna prodat devizové prostředky k zajištění obrany a bezpečnosti státu [§ 13a odst. 3 písm. a) zákona] Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra a Bezpečnostní informační službě.

§ 5

Úleva z povinnosti k převodu

(k § 10, 16 a 24 zákona)

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění její pohledávky vůči devizovému cizozemci, jejíž převod do tuzemska není podle zahraničního právního předpisu možný.

(2) Devizový tuzemec může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění jeho pohledávky vůči devizovému cizozemci

a) k úhradě zahraničních daní a poplatků z této pohladávky,

b) k úhradě prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním své nemovitosti v zahraničí, jakož i k úhradě běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud tato částka je výnosem z této nemovitosti,

c) k úhradě odměny a výloh zahraničního právního zastoupení v souvislosti s uplatněním a vymáháním této pohledávky,

d) k úhradě depozitních poplatků a výloh placených zahraničnímu subjektu za úschovu a správu cenných papírů k tíži z jejich výnosů.

§ 6

(k § 17 a 19 zákona)

Devizový tuzemec - fyzická osoba, která je členem numismatické společnosti nebo obdobné společnosti registrované podle zvláštního předpisu¹) nemá povinnost uložit na devizový účet u devizové banky (§ 17 odst. 1 zákona)

a) platné mince cizích států v množství nejvýše 3 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,

b) platné bankovky a státovky cizích států v nejnižší vydané nominální hodnotě v množství nejvýše 2 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,

i když přesahují protihodnotu české měny uvedené v § 17 zákona.

§ 7

Smluvní převzetí peněžních závazků a jejich plnění devizovým tuzemcem - fyzickou osobou ve prospěch devizových cizozemců

(k § 20 a 23 zákona)

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a platit k jeho splnění na jeho cizozemský účet vedený v cizí měně nebo do zahraničí, nad rámec případů uvedených v § 23 odst. 1 zákona, jde-li o:

a) příspěvky z členství v mezinárodní nevládní organizaci,

b) nepředvídané výdaje spojené s dopravou nebo odtahem poškozených a havarovaných motorových vozidel ze zahraničí na československé státní hranice,

c) výdaje za naléhavé lékařské ošetření v zahraničí a nezbytnou dopravu pacienta do tuzemska,

d) výdaje spojené s úmrtím osob, které zemřely při pobytu v zahraničí, jakož i s jejich pohřbem v zahraničí, nebo s převozem zemřelých, popřípadě jejich tělesných pozůstatků do tuzemska,

e) poplatky a výlohy v zahraničí související s uplatněním a vymáháním práv a nároků,

f) částky na úhradu kaucí a pokut vyměřených příslušnými zahraničními orgány,

g) poštovné a celní poplatky uhrazované poštovní správě země určení za poštovní zásilky dodané bez poplatků a dávek,

h) poplatky za přihlášení objevů, vynálezů a průmyslových vzorů v zahraničí,

i) účastnické poplatky a poplatky za přihlášky k účasti na mezinárodních kongresech, sympoziích, výstavách, přehlídkách, soutěžích a jiných obdobných akcích v zahraničí,

j) náhrady za krytí čistokrevných zvířat v zahraničí,

k) podpory devizovým cizozemcům do výše 5 000 Kč ročně,

l) výdaje spojené s údržbou hrobů v zahraničí.

(2) Výši platů uvedených v odstavci 1 musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat doklady.

(3) Výši kauce uvedené v písmenu f) musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat potvrzením českého zastupitelského úřadu nebo Ministerstva zahraničních věcí; nezbytnost a naléhavost podpory uvedené v písmenu k) je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna prokázat originálními doklady nebo jejich ověřenými opisy; tyto doklady může devizový tuzemec - fyzická osoba nahradit svým čestným prohlášením.

§ 8

Vývoz devizových hodnot

(k § 29 zákona)

(1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení vyvážet zahraniční cenné papíry, které nabyl v souladu se zákonem.

(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvážet devizové prostředky nepřevyšující protihodnotu 2000 Kč odesílané v poštovní zásilce.

(3) Devizová banka může bez devizového povolení vyvážet valuty v souvislosti s výkonem své bankovní činnosti.

(4) Devizový tuzemec může bez devizového povolení vyvážet cestovní šeky, eurošeky a šeky vystavené devizovou bankou.

Vývoz a dovoz české měny a jiných hodnot znějících na českou měnu

(k § 30 zákona)

§ 9

(1) V cestovním styku každý může bez devizového povolení vyvézt do zahraničí a dovézt do tuzemska nejvýše 5000 Kč v hotovosti.

(2) Limit stanovený v odstavci 1 u osob cestujících společně lze sčítat.

(3) Devizový tuzemec poskytující během přepravy v zahraničí devizovým tuzemcům občerstvení a jiné služby spojené s přepravou za českou měnu je oprávněn dovážet peněžní prostředky v české měně, které tímto prodejem v zahraničí získal.

(4) Českou měnu je možné vyvážet do zahraničí a dovážet do tuzemska ve všech nominálních hodnotách.

(5) Cenné papíry znějící na českou měnu lze vyvážet a dovážet bez devizového povolení.

§ 10

Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí kromě částek uvedených v § 9 této vyhlášky

a) nejvýše pět ročníkových sad platných českých mincí,

b) české platné pamětní mince v počtu do dvou kusů od každé hodnoty.

§ 11

[k § 31 odst. 3 písm. b) zákona]

Vyjádření, že se nejedná o historické mince, vydávají Národní muzeum v Praze nebo Moravské zemské muzeum v Brně nebo Česká numizmatická společnost.

§ 12

Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí

(k § 32 zákona)

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena pravomocným soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty 2000 Kč na osobu a měsíc. Přepočet částky 2000 Kč se provede kursem platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí.

(2) Převody výživného do zahraničí provádějí devizové banky na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. K žádosti je devizový tuzemec povinen nejméně jedenkrát v kalendářním roce přiložit potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) o tom, že zákonná vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci trvá a že jsou splněny podmínky stanovené v § 32 odst. 1 písm. b) zákona. Ústředí rovněž potvrdí výši výživného stanoveného pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudním smírem.

§ 13

(k § 33 zákona)

Devizové povolení se rovněž nevyžaduje k placení prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním zahraničních nemovitostí devizových tuzemců, jakož i k placení běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud k jejich placení není možno použít výnosy z této nemovitosti.

Majetková účast v zahraničí

(k § 34 zákona)

§ 13a

(1) Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů podle zvláštního předpisu⁴) nebo k jejich následnému nabytí od devizového tuzemce.

(2) Devizové povolení podle § 34 odst. 3 zákona se nevyžaduje k převodu zahraničních cenných papírů nabytých na základě odstavce 1 na devizového cizozemce.

§ 13b

Devizové povolení podle § 34 odst. 1 a 3 zákona se nevyžaduje k nabývání zahraničních cenných papírů za účelem jejich dalšího prodeje třetím osobám

a) devizovou bankou, která v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka⁵) je oprávněna obchodovat se zahraničními cennými papíry,

b) obchodníkem s cennými papíry,⁶) který není devizovou bankou, v rozsahu stanoveném v povolení České národní banky k obchodování se zahraničními cennými papíry,
pokud povolení k obchodování se zahraničními cennými papíry je jim vydáno v dohodě s Ministerstvem financí.

§ 13c

Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů, které devizový tuzemec získá děděním.

§ 13d

(1) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení majetkové účasti v zahraničí podle § 34 odst. 1 zákona uvede:

a) svůj název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti), pokud je podnikatelem. Právnická osoba a fyzická osoba - podnikatel uvede svoje identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, a přiloží ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského oprávnění. Fyzická osoba uvede své rodné číslo,

b) název (jméno), sídlo (adresu), předmět podnikání a formu majetkové účasti v zahraničí,⁷)

c) výši základního jmění právnické osoby, na níž má devizový tuzemec majetkovou účast,

d) výši podílu devizového tuzemce na činnosti devizového cizozemce v zahraničí, zdroj jeho financování (vlastní zdroje nebo úvěry), měnu a způsob jeho úhrady,

e) výpočet návratnosti devizových prostředků vynaložených devizovým tuzemcem na majetkovou účast v zahraničí,

f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt), předmět podnikání devizového cizozemce, který se podílí na společné činnosti, ve které má majetkovou účast devizový tuzemec, a výši podílu devizového cizozemce.

(2) Obdobně postupuje devizový tuzemec při žádosti o změnu výše majetkové účasti v zahraničí.

(3) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení převodu majetkové účasti v zahraničí na devizového cizozemce podle § 34 odst. 3 zákona uvede:

b) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti) devizového cizozemce, na němž se devizový tuzemec majetkově účastní,

c) výši stávající, převáděné a výsledné majetkové účasti,

d) cenu, za kterou se majetková účast převádí, a způsob úhrady,

e) důvod převodu,

f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) devizového cizozemce, na kterého se majetková účast převádí.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:

Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.

Guvernér Státní banky československé:

Ing. Tošovský v. r.

¹) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

^1a) Opatření České národní banky č. 10, kterým se stanoví předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, a opatření České národní banky č. 11, kterým se stanoví předkládání výkazů jinými osobami než bankami České národní bance, vyhlášená v částce 76/1993 Sb. a publikovaná ve Věstníku České národní banky č. 23/1993.

^1b) § 352 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 240/1993 Sb.).
§ 85 zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.

^1c) § 73a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 69/1994 Sb.).

^1d) § 47, 78, 79 a 347 trestního řádu.

²) § 45 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

³) Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 Sb., o vydání státních dluhopisů k úhradám pohledávek z přiznaných odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.

⁴) Zejména zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) § 45 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.

⁷) § 34 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.).