307
ZÁKON
ze dne 3. prosince 1993,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 2, § 7 odst. 3 a § 25 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „České republiky“.
2. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „(zabezpečení) podle předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení),1)“ nahrazují slovy „podle předpisů o nemocenském pojištění;1) za zaměstnance se považuje též občan, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu podle § 5 odst. 1 písm. a),“.
V poznámce pod čarou č. 1) se vypouští citace zákona č. 103/1964 Sb.
3. § 3 odst. 1 písm. d) a poznámka pod čarou č. 2) se vypouští.
4. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně nové poznámky pod čarou č. 2) zní:
„(2) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení, a pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o sociálním zabezpečení; jsou-li důchodového zabezpečení, popřípadě nemocenského pojištění účastny podle předpisů o sociálním zabezpečení spolupracující osoby, plní za ně tuto povinnost osoby samostatně výdělečně činné.2)
2) § 2 odst. 3 a 4 a § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
5. V § 5 odst. 1 písm. a) č. 1 se vypouštějí slova „a odchodné4)“ a poznámka pod čarou č. 4).
6. Poznámka pod čarou č. 6) zní:
„6) Např. § 131 zákoníku práce.“.
7. § 5 odst. 1 písm. a) č. 6 včetně poznámky pod čarou č. 34) zní:
„6. naturální požitky a jiná obdobná nepeněžní plnění,34) popřípadě finanční náhrady za ně,
34) Např. § 6 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.“.
8. V § 5 odst. 1 písm. a) se za bod 7 připojuje nový bod 8, který zní:
„8. příjmy, které byly zaměstnanci poskytnuty za dobu před vznikem jeho nemocenského pojištění,“.
9. V § 5 odst. 1 se v písmenu c) za slova „osoby samostatně výdělečně činné“ vkládají slova „pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“, v písmenu d) se slova „spolupracující osoby je“ nahrazují slovy „spolupracující osoby pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je“ a v písmenu e) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“.
10. § 5 odst. 2 věta první až třetí včetně poznámky pod čarou č. 35) znějí: „Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období (§ 6 odst. 2 věta první) je účastna důchodového zabezpečení již podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení35) nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvala účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných nebo po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený v předchozí větě.
35) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona ČNR č. 37/1993 Sb.“.
11. § 5 se doplňuje odstavci 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 36) znějí:
„(3) Pro určení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c) a d) a odstavce 2 se v kalendářním roce, v němž zaniklo důchodové zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z důvodu nesplnění podmínky příjmu požadovaného zákonem o sociálním zabezpečení pro účast na důchodovém zabezpečení,36) přihlíží jen k té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, v němž byla osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.
(4) Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob je měsíční vyměřovací základ pro stanovení zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (§ 14 odst. 2, 4 a 5).
36) § 145c odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.“.
12. V § 6 odst. 2 věta první zní: „U osoby samostatně výdělečně činné a u spolupracující osoby je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí.“.
13. V § 6 odst. 2 větě třetí se slova „výpisu z daňového přiznání“ nahrazují slovy „přehledu podle § 15 odst. 1“.
14. § 7 odst. 1 zní:
„(1) Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí:
a) u organizace a malé organizace 26,25 %, z toho 3,6 % na nemocenské pojištění, 20,4 % na důchodové zabezpečení a 2,25 % na státní politiku zaměstnanosti,
b) u zaměstnanců 8,75 %, z toho 1,2 % na nemocenské pojištění, 6,8 % na důchodové zabezpečení a 0,75 % na státní politiku zaměstnanosti,
c) u osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob 30,2 % na důchodové zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti, z toho 27,2 % na důchodové zabezpečení a 3 % na státní politiku zaměstnanosti, a 4,8 % na nemocenské pojištění,
d) u občanů uvedených v § 3 odst. 3 30,2 %, z toho 27,2 % na důchodové zabezpečení a 3 % na státní politiku zaměstnanosti.“.
15. Dosavadní text § 12 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na dávku sociálního zabezpečení nebo pohřebné z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné; spolupracující osoba může při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné zaplatit dlužné pojistné vždy.“.
16. V § 14 odst. 1 větě první se slova „platí pojistné“ nahrazují slovy „platí pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné na důchodové zabezpečení“)“.
17. V § 14, 14a a 15 se za slova „pojistné“, „pojistného“ a „pojistném“ vkládají slova „na důchodové zabezpečení“.
18. § 14 odst. 2 věta čtvrtá se vypouští.
19. V § 14 odst. 3 se slova „podle odstavce 2“ nahrazují slovy „odpovídající vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavce 2, popřípadě podle odstavců 4 a 5“.
20. V § 14 odst. 4 se slova „v období aspoň“ nahrazují slovy „v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období“ a vypouštějí se slova „v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné“.
21. V § 14 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Měsíční vyměřovací základ stanovený podle předchozích odstavců nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné na důchodové zabezpečení platí.“.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.
22. § 14 odst. 7 věta první zní: „Zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.“.
23. V § 14 odst. 8 se za slova „podle odstavce 2“ vkládají slova ", popřípadě podle odstavců 4 a 5“.
24. § 14a odst. 1 až 3 včetně poznámek pod čarou č. 37) a 27) znějí:
„(1) Záloha na pojistné na důchodové zabezpečení je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.
(2) Vznikla-li podle § 145b odst. 2 písm. a) zákona o sociálním zabezpečení37) účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných osobě samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osobě, které jsou účastny důchodového zabezpečení již podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení35) nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení za období od vzniku této účasti do měsíce, v němž se přihlásila k této účasti, a to včetně tohoto měsíce; tyto zálohy je povinna zaplatit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se přihlásila k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.
(3) Zanikla-li účast na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z důvodu nesplnění podmínky příjmu požadovaného zákonem o sociálním zabezpečení pro účast na důchodovém zabezpečení,36) je osoba samostatně výdělečně činná při opětovném vzniku účasti na důchodovém zabezpečení povinna zaplatit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení za období od 1. ledna toho kalendářního roku, v němž opětovně vznikla účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, do měsíce, v němž se přihlásila k této účasti, a to včetně tohoto měsíce; tyto zálohy je povinna zaplatit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se měla přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.27)
37) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
27) § 48 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.“.
25. V § 14a odst. 4 se slovo „dopředu“ nahrazuje slovy „do budoucna“.
26. V § 14a odst. 5 věta třetí zní: „V případech, kdy účast na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, které jsou účastny důchodového zabezpečení již podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení35) nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, vznikla podle § 145b odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení,37) jsou ve lhůtách uvedených v předchozích větách splatné pojistné na důchodové zabezpečení za kalendářní rok, v němž vznikla účast na důchodovém zabezpečení, a zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení v následujícím kalendářním roce, za období od 1. ledna tohoto kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1; tyto lhůty splatnosti platí obdobně v případě, vznikne-li spolupracující osobě účast na důchodovém zabezpečení v důsledku vzniku účasti osoby samostatně výdělečně činné podle § 145b odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení.37)“.
27. V poznámce pod čarou č. 29) se slova „odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „odst. 3, 4 a 6“.
28. Za § 14a se vkládá nový § 14b, který zní:
㤠14b
(1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, a to spolu se zálohou na pojistné na důchodové zabezpečení podle § 14a odst. 1, 3 a 4; vzniklo-li nemocenské pojištění v období, na které již byly zaplaceny zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení podle § 14a odst. 4, platí pro splatnost pojistného na nemocenské pojištění § 14a odst. 1 obdobně.
(2) Pojistné na nemocenské pojištění se neplatí za kalendářní měsíce, za které se neplatí záloha na pojistné na důchodové zabezpečení.
(3) Částka zaplacená na kalendářní měsíc se považuje za pojistné na nemocenské pojištění, jen pokud byla na tento měsíc zaplacena záloha na pojistné na důchodové zabezpečení aspoň ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 2, 4 a 5.“.
29. V § 15 odst. 1 a 3 se slova „nemocensky pojištěna“ nahrazují slovy „účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných“.
30. V § 16 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“ a vypouštějí slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“.
31. V § 17 odst. 2 se vypouštějí slova „od obdržení žádosti o jeho vrácení nebo“ a na konci se připojují tyto věty včetně poznámky pod čarou č. 38): "Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku na pojistném,38) je povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí; pro den platby přeplatku na pojistném platí obdobně § 19 odst. 2. Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném.
32. V § 20 odst. 1 větě třetí se slova „odst. 7“ nahrazují slovy „odst. 8“.
33. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:
㤠22a
Úhrada dlužného pojistného
Má-li plátce pojistného splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se jeho platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to v tomto pořadí:
a) pokuty,
b) penále,
c) přirážka k pojistnému,
d) nejstarší nedoplatky pojistného.“.
34. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:
㤠23a
Měla-li osoba samostatně výdělečně činná splnit povinnosti stanovené tímto zákonem ve lhůtě vázané na lhůty pro podání daňového přiznání a podle zvláštního zákona není povinna toto přiznání podávat, je povinna splnit tyto povinnosti do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž dosáhla příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.“.
35. § 25 se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámky pod čarou č. 39) zní:
„(3) Pro stanovení vyměřovacího základu jsou nezapočitatelnými příjmy též odchodné39) a zvláštní příplatek příslušníků ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky.
39) Např. § 114 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, § 33a zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).“.
36. V poznámce pod čarou č. 31) se vypouštějí slova „§ 125 odst. 7 zákoníku práce“.
37. V § 26 odst. 9 se vypouštějí slova „(§ 3 odst. 2)“.
38. V § 33 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
Čl. II
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 266/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 odst. 6, § 93 odst. 3 a § 177a odst. 1 a 2 se vypouštějí slova „České republiky“.
2. V § 2 odst. 3 písm. f) se za slova „tuto činnost“ vkládají slova „podle svého prohlášení“.
3. V § 2 odst. 3 a 4 se slova „sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění“.
4. V § 8 odst. 4 věta první zní: „Činnost osoby samostatně činné a spolupracující osoby po 31. prosinci 1993 se hodnotí jako zaměstnání, pokud je tato osoba účastna důchodového zabezpečení podle části šesté; tato činnost před 1. lednem 1994 se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládala nemocenské pojištění (zabezpečení) podle předpisů platných před tímto dnem,37) a to v rozsahu a za podmínek stanovených těmito předpisy.“.
5. V § 9 odst. 1 písm. a) se za slova „doba služby v“ vkládají slova „českých nebo“.
6. V § 11 písm. b) se slova „Československé federativní republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
7. V § 23 odst. 3, § 34 odst. 1 písm. b), § 103 odst. 1 a § 122 odst. 3 se slova „Československé socialistické“ nahrazují slovem „České“.
8. V § 40 odst. 1 písm. b) se vypouští slovo „federálních“ a v odstavci 2 písm. e) a f) se vypouští slovo „republiky“.
9. V § 49 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Po skončení povinné školní docházky se považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nejdéle však do dosažení 18 let věku.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
10. V § 54 odst. 7 písm. b) se na konci připojují tato slova: „a 3“.
11. V § 57 se v nadpisu a odstavci 1 vypouštějí slova „z výdělečné činnosti“.
12. V § 58 se v nadpisu slovo „československých“ nahrazuje slovem „českých“ a v odstavcích 1 a 2 se slovo „československého“ nahrazuje slovem „českého“ a slova „Československé socialistické“ se nahrazují slovem „České“.
13. § 58 odst. 4 se vypouští.
14. Za § 73a se vkládá nový § 73b, který včetně poznámek pod čarou č. 48), 49) a 50) zní:
㤠73b
(1) Za sociální péči se považuje též ústavní péče48) poskytovaná ve zdravotnických zařízeních občanům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení,49) pokud jim nemůže být poskytnuta potřebná péče v ústavech sociální péče nebo pečovatelská služba, přestože podmínky pro poskytování těchto služeb splňují.
(2) Ústavní péče ve zdravotnickém zařízení se považuje za sociální péči ode dne následujícího po dni, kdy občanu bylo doručeno rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení, že sociální péče bude poskytována ve zdravotnickém zařízení.50)
48) § 22 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
49) § 26 odst. 1, 5 a 6 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb.
50) § 44 odst. 1 písm. b) č. 1 a § 55a zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.“.
15. V § 90 odst. 1 se slova „národní výbor“ nahrazují slovy „příslušný orgán“ a slova „národní výbory“ se nahrazují slovy „příslušné orgány“.
16. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní:
㤠93a
Za poskytování sociální péče podle § 73b hradí občan a příslušný orgán sociálního zabezpečení zdravotnickému zařízení část nákladů; výši těchto nákladů, způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů od občana nevyžaduje, stanoví prováděcí předpis.“.
17. V § 101 odst. 1 větě první se za slovo „Dávky“ vkládají slova „sociální péče“.
18. § 101 odst. 1 věta druhá a třetí a § 102 odst. 2, 5 a 6 se vypouštějí.
19. V § 103 se v odstavci 2 větě druhé za slovo „dávka“ vkládají slova „sociální péče“ a vypouští se odstavec 4.
20. V § 107 odst. 2 větě první se za slova „dávku“ a „dávky“ vkládají slova „ve věcech sociální péče“.
21. V § 108 odst. 3 se za slovo „právo“ vkládají slova „ve věcech sociální péče“.
22. V § 109 odst. 2 větě první se za slovo „dávce“ vkládají slova „sociální péče“.
23. V § 111 větě první se za slovo „oprávnění“ vkládají slova „při plnění úkolů sociální péče“.
24. V § 112 odst. 1 se za slova „porušení povinností“ vkládají slova „na úseku sociální péče“ a vypouštějí se slova „národních rad“, „republik“ a „ustanovení § 84 odst. 2, § 85 až 87, 90, 92, § 97 odst. 3 a § 101 zákona č. 121/1975 Sb.“.
25. V § 113 se na konci připojuje tato věta: „Zdravotnická zařízení jsou povinna neprodleně oznamovat příslušným orgánům sociálního zabezpečení přerušení nebo skončení poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení podle § 73b, jakož i změnu zdravotnického zařízení, v němž je tato péče poskytována.“.
26. § 114 až 121 a § 122 odst. 2 písm. a) věta druhá se vypouštějí.
27. V § 122 odst. 6 se vypouštějí slova „proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí dávky nebo zastavení výplaty dávky a“.
28. § 123 se vypouští.
29. V § 124 se za slova „dávka“ a „dávky“ vkládají slova „sociální péče“.
30. V § 125 se v odstavci 1 za slovo „dávkách“ vkládají slova „sociální péče“ a v odstavci 2 se slova „uvedeného v § 118“ nahrazují slovy „ve věcech sociální péče“.
31. V § 126 se za slovo „nestanoví“ vkládají slova „ve věcech sociální péče“.
32. V § 128 odst. 3 se vypouštějí slova „u národního výboru anebo“.
33. Nadpis části páté zní:
„SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ, PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A PŘÍSLUŠNÍKŮ VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY“.
34. V § 129 se slova „Sboru národní bezpečnosti, příslušníky sborů nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Policie České republiky, příslušníky Vězeňské služby České republiky a příslušníky ostatních bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb“.
35. V § 138 odst. 1 se vypouštějí slova „národní“ a „Československé socialistické republiky“.
36. V § 138 odst. 2 se slova „federálního ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva vnitra anebo ministerstva vnitra a životního prostředí republiky po projednání s příslušným ministerstvem kultury“ nahrazují slovy „ministerstva obrany nebo vnitra po projednání s ministerstvem kultury“.
37. V § 139 odst. 3 se slova „až 5“ nahrazují slovy „až 6“.
38. § 140, § 142 odst. 1 až 5, § 143 odst. 1 až 3 a § 144 se vypouštějí.
39. V § 142 se v odstavci 6 slova „uvedené v odstavci 4“ nahrazují slovy „ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení vojáků z povolání“ a v odstavci 7 se slova „Federální ministerstvo“ nahrazují slovem „Ministerstvo“.
40. V § 145 odst. 1 se za slovo „dávce“ vkládají slova „sociální péče“ a vypouštějí se slova „a proti rozhodnutí o povolení výjimky podle § 137“.
41. Část šestá včetně nadpisu zní:
„ČÁST ŠESTÁ
DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 145a
(1) Osoba samostatně výdělečně činná (§ 2 odst. 3 a 4), která vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňuje dále stanovené podmínky, je účastna důchodového zabezpečení (§ 6) a nemocenského pojištění.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná je podle tohoto zákona účastna důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v § 2 odst. 3.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň spolupracující osobou (§ 2 odst. 4), je z činnosti osoby samostatně výdělečně činné a spolupracující osoby účastna důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění jen jako osoba samostatně výdělečně činná.
HLAVA DRUHÁ
ÚČAST NA DŮCHODOVÉM ZABEZPEČENÍ
§ 145b
(1) V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila nebo znovu zahájila (dále jen „zahájila“) samostatnou výdělečnou činnost, vzniká její účast na důchodovém zabezpečení dnem zahájení této činnosti, nejdříve však dnem, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat, a trvá až do 31. prosince kalendářního roku, v němž tuto činnost zahájila, pokud nezanikne podle § 145d.
(2) Účast na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné, která je podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) účastna důchodového zabezpečení již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, vznikne podle odstavce 1, jestliže
a) se přihlásila k účasti na důchodovém zabezpečení,41) nebo
b) její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení42) (dále jen „příjem“) dosáhl za kalendářní rok aspoň částky dvanáctinásobku minimální mzdy; tato částka se sníží o částku minimální mzdy za každý kalendářní měsíc před měsícem, v němž byla zahájena samostatná výdělečná činnost, a kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,43) která je platná 1. ledna kalendářního roku, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila svou činnost.
(3) Nebyla-li osoba samostatně výdělečně činná, která byla podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) účastna důchodového zabezpečení již z jiného důvodu nebo byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, účastna důchodového zabezpečení podle této části, vznikne její účast na důchodovém zabezpečení dnem následujícím po dni zániku účasti na důchodovém zabezpečení z jiného důvodu nebo po dni zániku nároku na invalidní důchod nebo na výplatu starobního důchodu a trvá až do 31. prosince kalendářního roku, v němž k tomuto zániku došlo, pokud účast na důchodovém zabezpečení nezanikne podle § 145d.
(4) Spolupracující osoba může být účastna důchodového zabezpečení, jen je-li účastna tohoto zabezpečení osoba samostatně výdělečně činná.
§ 145c
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna důchodového zabezpečení, pokud se v § 145b nestanoví jinak, dosáhl-li její příjem v předchozím kalendářním roce aspoň částky uvedené v § 145b odst. 2 písm. b) větě první; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,43) která je platná 1. ledna kalendářního roku, v němž se posuzuje účast na důchodovém zabezpečení. Pokud však osoba samostatně výdělečně činná, která nesplňuje podmínku stanovené výše příjmu, se neodhlásila z účasti na důchodovém zabezpečení podle této části, trvá tato účast i nadále.
(2) Nedosáhl-li příjem osoby samostatně výdělečně činné v předchozím kalendářním roce částky uvedené v odstavci 1 a osoba samostatně výdělečně činná se odhlásila z účasti na důchodovém zabezpečení, zaniká její účast na důchodovém zabezpečení uplynutím kalendářního měsíce, za který bylo nebo mělo být zaplaceno pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti30) splatné ke dni, ve kterém se odhlásila z účasti na důchodovém zabezpečení, nejdříve však uplynutím kalendářního roku, v němž příjem osoby samostatně výdělečně činné nedosáhl částky uvedené v odstavci 1.
(3) Zanikla-li účast na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné podle odstavce 2, vzniká znovu dnem 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž její příjem dosáhl částky uvedené v odstavci 1, pokud samostatná výdělečná činnost byla od zániku účasti do tohoto data dále vykonávána.
§ 145d
(1) Účast na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné zaniká dnem
a) kterým byla ukončena samostatná výdělečná činnost,
b) zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
c) od kterého podle svého prohlášení přestala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost soustavně, pokud jde o osoby uvedené v § 2 odst. 3 písm. d) a f),
d) od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti,44) nebo
e) od kterého se odhlásila z účasti na důchodovém zabezpečení z důvodu přerušení samostatné výdělečné činnosti na dobu aspoň dvou kalendářních měsíců po sobě jdoucích po dni, ve kterém se odhlásila, ne však dříve než dnem, ve kterém se odhlásila z této účasti.
(2) Za ukončení samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 1 písm. a) se považuje též přerušení této činnosti, které trvá aspoň šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích; to neplatí, byla-li samostatná výdělečná činnost přerušena z důvodů uvedených v § 145b odst. 2 písm. b).
(3) Dnem zániku účasti na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné zaniká vždy účast na důchodovém zabezpečení její spolupracující osoby.
HLAVA TŘETÍ
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH
§ 145e
Společné ustanovení
Pro nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných platí ustanovení předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud se dále nestanoví jinak.
§ 145f
Účast na nemocenském pojištění
(1) Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných je dobrovolné. Nemocenského pojištění může být účastna jen osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového zabezpečení podle této části.
(2) Účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění vzniká dnem, od kterého se přihlásila k nemocenskému pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém se k pojištění přihlásila; nemocenské pojištění však vznikne dnem, od kterého se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k nemocenskému pojištění, pokud se přihlásila k nemocenskému pojištění nejpozději do osmi dnů ode dne
a) vzniku účasti na důchodovém zabezpečení,
b) podání přehledu o příjmech podle zvláštního zákona,45) vznikla-li účast na důchodovém zabezpečení podle § 145c odst. 3, nebo
c) zániku účasti na důchodovém zabezpečení podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) nebo zániku nároku na invalidní důchod nebo na výplatu starobního důchodu.
(3) Účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění zaniká
a) dnem, od kterého se odhlásila z nemocenského pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém se z nemocenského pojištění odhlásila,
b) dnem zániku účasti na důchodovém zabezpečení,
c) posledním dnem kalendářního měsíce, na který bezprostředně navazují tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí, za které nebylo zaplaceno splatné pojistné na nemocenské pojištění (dále jen „pojistné“).
(4) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro spolupracující osoby s tím, že přihlášení k nemocenskému pojištění a odhlášení z něho provádí za ně osoba samostatně výdělečně činná.
§ 145g
Přehled dávek
Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují tyto dávky:
a) nemocenské,
b) peněžitá pomoc v mateřství.
Nemocenské
§ 145h
(1) Nemocenské náleží osobě samostatně výdělečně činné, která je uznána dočasně neschopnou k výkonu své dosavadní samostatné výdělečné činnosti pro nemoc nebo úraz nebo z důvodů poskytování lázeňské péče (dále jen „pracovní neschopnost“); za pracovní neschopnost se považuje též přijetí osoby samostatně výdělečně činné do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. Nemocenské náleží též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem (dále jen „karanténa“).
(2) Nemocenské podle odstavce 1 náleží, pokud
a) osoba samostatně výdělečně činná nevykonává po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény samostatnou výdělečnou činnost,
b) bylo zaplaceno pojistné za dobu účasti na nemocenském pojištění, z něhož je nárok na nemocenské uplatněn, a to včetně kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost (byla nařízena karanténa); při vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény) v kalendářním měsíci, ve kterém vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, musí být zaplaceno pojistné za tento kalendářní měsíc. Podmínka zaplacení pojistného je splněna, pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné nejpozději do tří měsíců ode dne vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény),
c) účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény); to však neplatí, vznikla-li účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných současně s účastí na důchodovém zabezpečení podle této části.
§ 145i
(1) Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které se podle zvláštního zákona neplatí zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti46) nebo v nichž nebyla osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového zabezpečení podle této části.
(2) Vyměřovacím základem podle odstavce 1 je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.47)
(3) Rozhodným obdobím je kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.
(4) Jestliže v rozhodném období podle odstavce 3 není ani jeden kalendářní měsíc, na který se platí zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je rozhodným obdobím doba od 1. ledna kalendářního roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Není-li v rozhodném období podle předchozí věty ani jeden kalendářní měsíc, na který se platí zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž vznikla pracovní neschopnost.
(5) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujícího kalendářního roku.
(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě.
§ 145j
Peněžitá pomoc v mateřství
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží ode dne, od kterého osoba samostatně výdělečně činná již nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství podle odstavce 1 náleží, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 145h odst. 2 písm. a) a b) a účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných trvala aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku před porodem, popřípadě převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle předchozí věty však vzniká, jen je-li současně splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění uvedená v § 6 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
42. § 145k až § 145m se vypouštějí.
43. V § 145p odst. 1 se v písmenu a) částka „500 Kčs“ nahrazuje částkou „680 Kč“ a v písmenu b) částka „750 Kčs“ částkou „910 Kč“.
44. V § 145s odst. 2 se ve větě první částka „400 Kčs“ nahrazuje částkou „600 Kč“ a věta druhá zní: „Příspěvek nenáleží, pokud voják byt po dobu služby pronajímá“.
45. V § 145s odst. 3 se částka „100 Kčs“ nahrazuje částkou „200 Kč“.
46. § 145s se doplňuje odstavcem 6, který zní:
„(6) Pokud je byt ve společném nájmu více osob, vychází se při stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 z té části, kterou se na nájemném podílí voják.“.
47. V § 145u odst. 2 větě druhé se za slova „zaopatřovací příspěvek“ vkládají slova „a příspěvek na úhradu za užívání bytu“.
48. V § 160 odst. 3 se slova „České republiky a vláda Slovenské republiky mohou“ nahrazují slovem „může“.
49. § 176 a 177 se vypouštějí.
50. V § 177a odst. 1 se za slova „§ 100 odst. 2“ vkládají slova „§ 101 odst. 1“.
51. § 177a se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí po dohodě s ministerstvem zdravotnictví vydá vyhlášku podle § 93a.“.
Čl. III
Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se vypouštějí slova „v České republice“ a „České republiky“.
2. V § 2 písm. a) se vypouštějí slova „zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte členů zemědělských družstev2)“ a slovo „zabezpečení“ se nahrazuje slovem „pojištění“; poznámka č. 2) se vypouští.
3. V § 3, § 4 včetně nadpisu, § 36 písm. f), § 54 odst. 6, § 110 odst. 1 větě druhé a § 127 se vypouštějí slova „České republiky“.
4. § 3 odst. 3 se doplňuje písmenem f), které zní:
„f) ministerstvo obrany.“.
5. V § 4 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Pro vydávání posudků podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení.11)“.
6. § 4 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4) Ministerstvo povolí ve zřetelehodných případech výjimky z ustanovení § 58 odst. 1 a 2 a § 103 odst. 1 a 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve prospěch poživatelů důchodů.“.
7. § 5 se doplňuje písmenem f), které zní:
„f) dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny.“.
8. V § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 se slovo „pracovním“ nahrazuje slovem „zdravotním“.
9. V § 6 odst. 4 písm. c) se slova „pojištění náleží“ nahrazují slovy „pojištění zaměstnanců náleží osobám samostatně výdělečně činným a spolupracujícím osobám a“.
10. § 6 odst. 4 se doplňuje písmeny u) a v), které včetně poznámek pod čarou č. 43) a 44) znějí:
„u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení zaměstnanců organizací, které neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,
v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na státní vyrovnávací příspěvek43) nebo příspěvek na nájemné.44)
43) Zákonné opatření předsednictva FS ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění pozdějších předpisů.
44) Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné.“.
11. V § 7 písm. b) se slova „r) a s)“ nahrazují slovy „r), s) a v)“.
12. V § 7 písm. d) se slova „a o) č. 2,“ nahrazují slovy „,o) č. 2 a u),“.
13. § 7 se doplňuje písmenem f), které zní:
„f) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 1, nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky.“.
14. § 8 odst. 8 zní:
„(8) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové zabezpečení provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového zabezpečení anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.“.
15. § 9 zní:
㤠9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
(1) V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové zabezpečení
a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen „vojáci z povolání“), ministerstvo obrany,
b) příslušníků Policie České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen „příslušníci Policie České republiky“) ministerstvo vnitra,
c) příslušníků Vězeňské služby České republiky ministerstvo spravedlnosti.
(2) Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník ozbrojených sil“) a provádějí jejich výplatu, jestliže
a) příslušník ozbrojených sil splnil podmínky nároku podle části páté zákona o sociálním zabezpečení,
b) jde o
1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod příslušníka ozbrojených sil nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 3,
5. o důchod manželky, o který žádá manželka příslušníka ozbrojených sil nebo občana uvedeného v bodech 1 až 3.
(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4) Schopnost příslušníka ozbrojených sil k výkonu služby posuzují lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti; pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníku ozbrojených sil rozhodují tyto komise o tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním.
(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
(6) Ministerstvo vnitra může pověřit plněním některých úkolů při provádění důchodového zabezpečení příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb [odstavec 1 písm. b)], tyto sbory nebo služby.“.
16. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně poznámky pod čarou č. 45) zní:
㤠11a
Údaje týkající se jednotlivých občanů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon;45) jinak tyto údaje orgány sociálního zabezpečení mohou sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.
45) Např. § 128 občanského soudního řádu, § 8 trestního řádu, § 47 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.“.
17. V § 13 odst. 2 se vypouštějí slova „které jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny vést a“ a za slova „výše záloh;“ se vkládají slova „organizace a“.
18. V § 14 se na konci připojuje tato věta: „Zobecněné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívat pracovníci orgánů sociálního zabezpečení při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.“.
19. V § 16 odst. 2 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.
20. V § 17 odst. 1 se na konci věty slovo „organizace“ nahrazuje slovy „právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců“.
21. V § 18 odst. 2 písm. c) se slovo „československými“ nahrazuje slovem „českými“.
22. § 23 se vypouští.
23. V § 36 se v písmenu f) vypouštějí slova „České republiky“ a vypouští se písmeno o); dosavadní ustanovení písmene p) se označuje jako písmeno o).
24. V § 37 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „a členského“.
25. V § 37 odst. 1 písm. g) se slova „federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti České republiky, popřípadě Slovenské republiky“ nahrazují slovy „ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti“.
26. V § 37 odst. 2 písm. a) se za slovo „úraz“ vkládají slova „(nemoc z povolání)“.
27. § 39 odst. 1 věta druhá se vypouští.
28. V § 39 odst. 1 větě třetí, § 41 odst. 3 a 4 a § 51 se slova „federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik“ nahrazují slovy „ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti“.
29. V § 41 odst. 1 větě první se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „popřípadě zda důchod byl upraven z důvodu jediného zdroje příjmu.“.
30. § 45 část věty před středníkem zní: „Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti a orgány ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb, pro jejichž příslušníky ministerstvo vnitra provádí důchodové zabezpečení, oznamují České správě sociálního zabezpečení dobu služby příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi“.
31. § 48 včetně poznámek pod čarou č. 37) až 41) zní:
㤠48
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna přihlásit se k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, a to ve lhůtě osmi dnů od vzniku této účasti, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která je podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení účastna důchodového zabezpečení již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, se může přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných až do konce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost. Tato osoba je však povinna přihlásit se k účasti na důchodovém zabezpečení ve lhůtě osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém vznikla její účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, pokud se již nepřihlásila k této účasti podle věty první; nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,37) běží lhůta k přihlášení se k účasti na důchodovém zabezpečení od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, popřípadě není-li podle zvláštního zákona povinna podat daňové přiznání, je povinna se přihlásit k této účasti do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém vznikla její účast.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná, u které zanikla účast na důchodovém zabezpečení z důvodu nesplnění podmínky stanovené výše příjmu,38) je povinna přihlásit se k účasti na důchodovém zabezpečení do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém její účast na důchodovém zabezpečení znovu vznikla;39) ustanovení odstavce 2 věty druhé části věty za středníkem platí zde obdobně.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odhlásit se z účasti na důchodovém zabezpečení do osmi dnů od zániku této účasti, s výjimkou případů, kdy je zánik této účasti vázán na odhlášení.40) Odhlašuje-li se z účasti na důchodovém zabezpečení osoba samostatně výdělečně činná proto, že její příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl stanovené částky, je povinna předložit současně údaje o příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení za předchozí kalendářní rok.
(5) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna se přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení a odhlásit z této účasti u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení [§ 7 písm. b) a f)], a to na předepsaných tiskopisech.
(6) Osoba samostatně výdělečně činná se přihlašuje k nemocenskému pojištění a odhlašuje se z něho u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na předepsaných tiskopisech. Osoba samostatně výdělečně činná se však neodhlašuje z nemocenského pojištění, zaniká-li nemocenské pojištění z důvodu zániku účasti na důchodovém zabezpečení nebo neplacení pojistného na nemocenské pojištění po dobu tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby s tím, že předepsaný tiskopis za ně podává a další povinnosti plní osoba samostatně výdělečně činná.
(8) Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné je její spolupracující osoba povinna oznámit úmrtí osoby samostatně výdělečně činné do jednoho měsíce příslušné správě sociálního zabezpečení a odhlásit se z účasti na důchodovém zabezpečení. Spolupracující osoba, která pokračuje v živnostenském podnikání,41) je povinna zároveň se přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná.
(9) Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně.
(10) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí.
37) § 40 odst. 3, 4 a 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
38) § 145c odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
39) § 145c odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
40) § 145c odst. 2 a § 145d odst. 1 písm. e) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
41) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).“.
32. V § 52 se vypouští věta první a druhá.
33. V § 54 odst. 1 se ve větě první slova „§ 48 odst. 1 až 6“ nahrazují slovy „§ 48 odst. 1 až 7“ a ve větě druhé se slova „§ 48 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 48 odst. 8“.
34. V § 54 odst. 2 se za slova „§ 11 části věty první za středníkem“ vkládají slova „§ 13 odst. 2 části věty za středníkem,“.
35. Nadpis hlavy šesté v části šesté zní:
„ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL“.
36. V § 110 odst. 2 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.
37. § 110 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Voják z povolání podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u Vojenského úřadu sociálního zabezpečení; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového zabezpečení podává občan, který byl vojákem z povolání Armády České republiky, nebo jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o dávce je příslušný Vojenský úřad sociálního zabezpečení.“.
38. V § 111 odst. 1 se slova „ministerstva vnitra České republiky nebo ministerstva spravedlnosti České republiky“ nahrazují slovy „ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti nebo ministerstva obrany“.
39. V § 112 a 117 větě první se slova „Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „ozbrojených sil“.
40. V § 115 se na konci připojují tyto věty: „Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký. Vyplácel-li sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního zabezpečení, který nebyl příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale který byl příslušný k výplatě důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního nebo za výsluhu let vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku vdovy; to platí obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem.“.
41. § 117 věta druhá zní: „Termín a způsob výplaty dávek stanoví v oborech své působnosti ministři obrany, vnitra a spravedlnosti.“.
42. V § 120 odst. 2 se slova „vnitra a ministerstva spravedlnosti České republiky“ nahrazují slovy „obrany, vnitra a spravedlnosti“.
43. Za § 120 se vkládá nový § 121, který zní:
㤠121
Osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva a lékařů okresních správ sociálního zabezpečení jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním dozvěděly.“.
44. Za § 123 se vkládá nový § 123a, který zní:
㤠123a
Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení upustí od vymáhání dlužného pojistného a penále, popřípadě dalších pohledávek, pokud jejich úhrn nedosahuje částky 100 Kč.“.
Čl. IV
Zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 165/1993 Sb., se doplňuje takto:
§ 3 se doplňuje odstavcem 4, který včetně poznámky pod čarou č. 15) zní:
„(4) Osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba, jejíž příjem pouze z toho důvodu, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění těchto osob,15) a nemá proto nárok na dávky z tohoto pojištění, nedosahuje částek životního minima, se nepovažuje za sociálně potřebnou.
15) § 145f zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.“.
Čl. V
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 231/1992 Sb., se mění takto:
V § 17 odst. 5 písm. a) a b) a odst. 6 se slovo „sociálního“ nahrazuje slovem „důchodového“.
Čl. VI
Zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 125/1990 Sb., zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 459/1990 Sb., zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., zákona České národní rady č. 144/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a zákona č. 84/1993 Sb., se doplňuje takto:
1. Za § 43 se vkládá nový díl devátý, který včetně nadpisu zní:
„Díl devátý
Péče o občany umístěné ve zdravotnickém zařízení
§ 44
Působnost okresních úřadů
(1) Okresní úřad
a) posuzuje, zda je nezbytné poskytnout občanu umístěnému ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče v ústavu sociální péče nebo pečovatelskou službu a projednává poskytnutí těchto služeb s jinými orgány sociálního zabezpečení nebo obcemi,
b) rozhoduje
1. o poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení v případech uvedených v § 73b odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., a o úhradě občana za její poskytování,
2. o poskytování jednorázových a opakujících se peněžitých dávek sociálně potřebným občanům, kterým je poskytována sociální péče ve zdravotnickém zařízení,
c) hradí zdravotnickému zařízení část nákladů za poskytování sociální péče v tomto zařízení.
(2) Místní příslušnost okresního úřadu podle odstavce 1 se řídí místem trvalého pobytu občana.“.
Dosavadní díl devátý a díl desátý se označují jako díl desátý a díl jedenáctý.
2. V § 54 odst. 1 písm. d) se za slova „§ 43 písm. a) č. 1“ vkládají slova „§ 44 odst. 1 písm. b) č. 2“.
3. Za § 55 se vkládá nový § 55a, který včetně poznámky pod čarou č. 52) zní:
㤠55a
(1) V řízení o poskytnutí sociální péče podle § 44 odst. 1 písm. b) č. 1 je okresní úřad povinen rozhodnout do 14 dnů ode dne následujícího po dni doručení informace52) zdravotnického zařízení o termínu propuštění občana z tohoto zařízení, doložené písemným souhlasem občana s poskytnutím sociální péče.
(2) Odvolání podané proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 nemá odkladný účinek.
(3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 se doručuje též zdravotnickému zařízení, v němž je občan umístěn; toto zařízení se přitom považuje za účastníka řízení.
(4) Řízení podle odstavce 1 zahájené z podnětu okresního úřadu se zastaví, jestliže občan písemně oznámí okresnímu úřadu, že nesouhlasí s poskytováním sociální péče ve zdravotnickém zařízení.
52) § 26 odst. 6 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb.“.
Čl. VII
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 548/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona č. 161/1993 Sb., se doplňuje takto:
§ 11 odst. 3 se doplňuje písmenem f), které včetně poznámek pod čarou č. 16) a 17) zní:
„f) pobyt v zařízeních ústavní péče z jiných než zdravotních důvodů, nejde-li o péči, která se podle zvláštního zákona16) považuje za sociální péči, nebo o pobyt průvodce podle zvláštního předpisu.17)
16) § 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
17) § 24 odst. 1 a 3 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 50/1993 Sb.“.
Čl. VIII
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb. a zákona č. 118/1992 Sb., se doplňuje takto:
V § 5 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Příspěvek náleží po skončení povinné školní docházky také dítěti, které je vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nejdéle však do dosažení 18 let věku.“.
Čl. IX
Přechodná ustanovení
(1) Osoby samostatně výdělečně činné, které byly účastny nemocenského pojištění ke dni 31. prosince 1993 podle předpisů platných před 1. lednem 1994 a samostatnou výdělečnou činnost vykonávají i po tomto datu, jsou do 31. ledna 1994 účastny nemocenského pojištění, pokud jejich nemocenské pojištění nezanikne dříve podle § 145f odst. 3 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl. II tohoto zákona, a po 31. lednu 1994 trvá jejich nemocenské pojištění dále, pokud nezanikne podle § 145f odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení. Osoby uvedené v předchozí větě se mohou odhlásit z nemocenského pojištění nejdříve od 1. února 1994; přitom do 28. února 1994 se mohou odhlásit z nemocenského pojištění zpětně, nejdříve však od 1. února 1994.
(2) Doba tří kalendářních měsíců uvedená v § 145f odst. 3 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl. II tohoto zákona, počíná plynout nejdříve od 1. února 1994.
(3) Výše dávek z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, na které vznikl nárok po 31. prosinci 1993, se stanoví z rozhodného období určeného podle předpisů platných po 31. prosinci 1993 i za dobu před 1. lednem 1994; je-li rozhodným obdobím období před 1. lednem 1994, považuje se za vyměřovací základ úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(4) Jestliže v roce 1993 zaniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné po 30. červnu1) nebo byla osoba samostatně výdělečně činná před 1. červencem vyňata z tohoto pojištění2) proto, že v roce 1992 nedosáhl její příjem stanovené výše, přihlíží se při určení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za rok 1993 jen k té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(5) Jestliže se osoba samostatně výdělečně činná, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993, odhlásila z nemocenského pojištění podle čl. IV odst. 9 zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, přihlíží se při určení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za rok 1993 jen k té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podmínkou však je, že této osobě nevzniklo v roce 1993 opět nemocenské pojištění podle § 145b odst. 2 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
(6) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná ukončila výkon samostatné výdělečné činnosti před 1. lednem 1994 a neodhlásila se z nemocenského pojištění, zaniká její účast na nemocenském pojištění dnem ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; pokud však tato osoba platila po ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zaniká její účast na nemocenském pojištění posledním dnem kalendářního měsíce, za který bylo naposledy zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejpozději však dnem 31. prosince 1993.
(7) Porodí-li žena, která uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, v období od 1. ledna 1994 do 30. června 1994, doba 180 dnů účasti na tomto pojištění stanovená v § 145j odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl. II tohoto zákona, se snižuje o takový počet kalendářních dnů, který připadne na období ode dne porodu do 30. června 1994. To platí obdobně při převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
(8) Záloha na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacená osobami samostatně výdělečně činnými na leden 1994 podle předpisů platných před 1. lednem 1994 se považuje za zálohu zaplacenou podle předpisů platných po 31. prosinci 1993; přitom se považuje v té části, která odpovídá procentní sazbě pojistného na nemocenské pojištění, za pojistné na nemocenské pojištění a v ostatní části za zálohu na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(9) Osoby samostatně výdělečně činné platí z příjmů dosažených v roce 1993 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle předpisů platných po 31. prosinci 1993 s tím, že výše procentní sazby se stanoví podle předpisů platných před 1. lednem 1994,3) zálohami na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se přitom rozumějí zálohy na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné zaplacené podle předpisů platných před 1. lednem 1993 na leden 1993.
(10) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby.
(11) Pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené zaměstnanci a organizacemi (malými organizacemi) za rok 1993 a z příjmů zúčtovaných do prosince 1993 včetně se použijí dosavadní předpisy.
(12) Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového zaměstnání před 1. lednem 1994 se platí ve výši stanovené dosavadními předpisy.
(13) Zaopatřovací příspěvek podle čl. II bodu 43 se zvýší bez žádosti.
Čl. X
Zrušovací ustanovení
Ustanovení § 5 odst. 3 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, se vypouští.
Čl. XI
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. XII
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 38, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
41) § 48 odst. 2 věta první zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
43) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády ČR č. 615/1992 Sb.
44) Např. § 58 odst. 2 zákona č. 445/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), § 7 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., § 9 zákona ČNR č. 209/1990 Sb.
45) § 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.
46) § 14 odst. 7 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
3) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb.