31.
Zákon
ze dne 9. března 1950
o Státní bance československé.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I.
Účel banky a její organisace.
§ 1.
Aby bylo zabezpečeno plnění všech úkolů, které se týkají měny a peněžnictví a nejsou obstarávány přímo jinými státními orgány, a aby tyto úkoly byly plněny v souladu s hospodářským plánováním, zřizuje se Státní banka československá (dále „banka“).
§ 2.
(1) Banka převezme veškerá práva a závazky
1. Národní banky Československé,
2. Živnostenské banky, národního podniku,
3. Slovenské Tatra banky, národního podniku,
4. Poštovní spořitelny, národního podniku,
postupně podle pokynů ministerstva financí.
(2) Ústavy uvedené v odstavci 1 ukončí svou činnost převodem práv a závazků na banku a zaniknou dnem, který stanoví ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů.
§ 3.
(1) Banka je státním ústavem; je právnickou osobou. Neručí za závazky státu, leč by výslovně takovou záruku převzala.
(2) Označení banky je „Státní banka československá“.
(3) Sídlo banky jest v Praze.
(4) Banka požívá právní ochrany, která přísluší národním podnikům.
§ 4.
(1) Banka vykonává svou činnost ústředím v Praze, oblastním ústavem pro Slovensko v Bratislavě a pobočkami; úkoly poboček může pověřit i jiné peněžní ústavy.
(2) Banka upraví své rozčlenění organisačními pravidly, která schvaluje ministr financí.
Oddíl II.
Působnost banky.
§ 6.
Banka má výhradní právo vydávati bankovky a řídí oběh platidel.
§ 7.
(1) Banka zejména
a) přijímá peněžní vklady na běžné a šekové účty a na vkladní knížky, je celostátním peněžním ústředím, poskytuje přímý krátkodobý úvěr hospodářství, kontroluje podle směrnic vydaných pro kontrolu hospodářského plánu používání peněžních prostředků v hospodářství, poskytuje úvěr peněžním ústavům a kontroluje jejich úvěrovou činnost podle pokynů ministerstva financí,
b) vykonává pokladní službu pro stát,
c) jest ústředím bezhotovostního platebního styku,
d) nakupuje a prodává cenné papíry a je depositním ústředím,
e) obstarává umístění cenných papírů, vydávaných státem,
f) provádí platební styk s cizinou včetně poštovních převodů a jest oprávněna uzavírati a poskytovati úvěry a přejímati záruky v cizině,
g) obchoduje s drahými kovy a cizozemskými platebními prostředky,
h) tiskne ve vlastní tiskárně platidla a cenné papíry i pro jiného.
(2) Banka provozuje peněžní obchody podle pravidel, která vydá se souhlasem ministra financí.
(3) Banka pečuje o to, aby její zásoba drahých kovů a cizozemských platebních prostředků odpovídala potřebám platební bilance, kontroluje platební styk s cizinou a může podle zmocnění ministra financí zastupovati stát v mezinárodních zařízeních měnových a bankovních a spolupůsobiti při mezinárodních jednáních finančních a obchodně politických.
§ 8.
(1) Banka má právo v oboru své působnosti požadovat od peněžních ústavů a jiných podniků zprávy a doklady o hospodářské činnosti a vydávat pro ně závazné směrnice. Tyto směrnice schvaluje ministerstvo financí v dohodě s příslušnými ústředními úřady.
(2) Banka poskytuje ústředním úřadům data potřebná pro sestavení a kontrolu plnění hospodářského plánu.
Oddíl III.
Správa banky.
§ 9.
(1) Banku řídí generální ředitel, který osobně odpovídá ministru financí a je povinen dbáti jeho pokynů a směrnic. Zastupuje ho náměstek, jehož působnost určí organisační pravidla (§ 4 odst. 2).
(2) Banku navenek zastupuje generální ředitel.
(3) Generálního ředitele a jeho náměstka jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra financí.
(4) Generální ředitel a náměstek složí slib ministru financí.
(5) Generální ředitel a náměstek stávají se, pokud jimi již nebyli, zaměstnanci banky; jejich funkce zaniká dnem, kdy byli odvoláni, nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se jí vzdávají.
(6) Na jmenování a odvolání generálního ředitele a náměstka se nevztahují předpisy o spolurozhodování závodního zastupitelstva při přijímání a propouštění zaměstnanců, po případě o spolupůsobení tohoto zastupitelstva při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu okresního národního výboru při sjednání a rozvázání pracovního poměru.
§ 10.
(1) Jednotlivé úseky činnosti banky řídí vrchní ředitelé, oblastní ústav řídí vrchní (oblastní) ředitel; rozsah jejich zodpovědnosti a pravomoci stanoví organisační pravidla (§ 4 odst. 2).
(2) Vrchní ředitele jmenuje a odvolává ministr financí po slyšení generálního ředitele a Ústřední rady odborů; pokud jde o vrchního ředitele oblastního ústavu, podává příslušný návrh pověřenec financí.
(3) O vrchních ředitelích platí obdobně ustanovení § 9 odst. 5 a 6.
§ 11.
Za banku podepisují společně generální ředitel a jeho náměstek, anebo jeden z nich a jeden vrchní ředitel. Rozsah oprávnění dalších zaměstnanců podepisovati za banku stanoví organisační pravidla (§ 4 odst. 2).
Oddíl IV.
Zaměstnanci banky.
§ 13.
Na banku přecházejí podle § 2 též všechny závazky a práva zrušených ústavů, pokud jde o pensijní zajištění jejich zaměstnanců a pozůstalých po nich. Pensijní nároky těchto zaměstnanců a pozůstalých po nich ze smluv a předpisů o pensijním zaopatření nebo z členství u příplatkových (náhradních) pensijních ústavů a fondů zůstávají zachovány až do nové úpravy, kterou může vláda provésti nařízením. Neúměrné vysoké odpočivné a zaopatřovací požitky může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a po projednání s Ústřední radou odborů snížiti na přiměřenou výši, nikoli však pod jejich výměru podle předpisů o národním pojištění zaměstnanců.
Oddíl V.
Hospodářství banky.
§ 17.
(1) Banka sestavuje do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku účetní závěrku a výroční zprávu.
(2) Účetní závěrku a výroční zprávu zkoumá ministerstvo financí, které je předkládá vládě ke schválení, a nejvyšší účetní kontrolní úřad, který podává o nich vládě zprávu.
§ 18.
Zprávy o oběhu platidel uveřejňuje banka v příslušném úředním listě.
Oddíl VI.
Všeobecná ustanovení.
§ 19.
(1) Podání stran bance, listiny vyhotovené v obchodním styku banky s cizinou, jakož i listiny o úvěrech a zápůjčkách poskytovaných bankou jsou osvobozeny od poplatků.
(2) Úroky z vkladů uložených u banky jakožto celostátního peněžního ústředí jsou osvobozeny od daně rentové.
§ 20.
Účetní knihy banky a výpisy z nich, jakož i listiny vydané bankou mají průvodnost veřejných listin.
Oddíl VII.
Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 21.
(1) Právo Národní banky Československé vydávati bankovky zaniká dnem počátku účinnosti tohoto zákona.
(2) Bankovky Národní banky Československé se považují za bankovky Státní banky československé.
§ 22.
(1) Pokud věc neupravuje tento zákon a nejde o činnost, kterou ústavy uvedené v § 2 ještě vykonávají, rozumí se všude tam, kde se v právních předpisech mluví o těchto ústavech, banka.
(2) Zvláštní oprávnění ústavů uvedených v § 2 příslušejí bance.
§ 23.
(1) Na návrh banky provedou soudy zápis vlastnických a jiných práv na československý stát (Státní banka československá) s odvoláním na § 2 tohoto zákona.
(2) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, které slouží k převodu práv a závazků ústavů uvedených v § 2 na banku, jsou osvobozeny od poplatků.
§ 24.
(1) Právní předpisy, které jsou v rozporu s tímto zákonem, pozbývají platnosti.
(2) Zejména se zrušují:
a) dnem zániku Poštovní spořitelny, národního podniku (§ 2 odst. 2) zákon č. 143/1930 Sb., o poštovní spořitelně, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících a zákon č. 182/1948 Sb., kterým se rozšiřuje působnost a mění právní povaha Poštovní spořitelny,
b) dnem zániku Národní banky Československé (§ 2 odst. 2) zákon č. 38/1948 Sb., o Národní bance Československé.
(3) Předpisy vydané podle ustanovení předpisů, jejichž platnost se podle odstavců 1 a 2 zrušuje, jsou nadále platné, pokud neodporují tomuto zákonu.
§ 25.
§ 26.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1950; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Kabeš v. r.