o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství

(1) Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 1,— Kčs za 1 m³ nedovoleně užitých povrchových vod a celkového množství těchto vod.

(2) Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7,— Kčs za 1 m³ nedovoleně užitých podzemních vod a celkového množství těchto vod.

(3) Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 5000,— Kčs.

(1) Výše pokut ukládaných v případech uvedených v § 1 písm. b) se stanoví podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen "výroba") a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě zpracovávaných nebo vyráběných v jedné kampani.

(2) Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s technickými jednotkami výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen „technické jednotky“) uvedených v příloze tohoto nařízení.

(3) V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu po projednání s ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.

(4) Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku a celkového množství technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň; u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích se stanoví takto:

(5) Je-li týž druh výroby v jedné organizaci rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, v nichž byla voda nedovoleně vypouštěna.

(6) Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto nařízení. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen tehdy, jestliže jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.

(7) Vodohospodářský orgán může snížit vypočtenou pokutu,

(8) Vypočtená pokuta se v případě podle odstavce 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění; orgán ukládající pokutu určí, který ukazatel znečištění je rozhodující. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.

(1) Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodícími vodám se stanoví ve výši od 3000,— Kčs do 500 000,— Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání s vodou došlo, a k tomu, jak se organizace přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

(2) Při posouzení závažnosti znečištění nebo ohrožení se přihlíží zejména ke škodlivosti a množství škodlivé látky, ke škodlivým následkům, k možnostem jejich odstranění, k vlivu na povrchové vody nebo na zásoby podzemních vod a k možnostem jejich dalšího využití.

(1) Pokuta se stanoví za poškození

(2) Za nedovolený odběr vod se pokuta stanoví ve výši pětinásobku příslušné sazby vodného, počítaného za množství neoprávněně odebrané vody, nejméně však ve výši 1000,— Kčs.

(1) Pokuta za porušení jiných povinností podle § 1 písm. e) se stanoví ve výši od 500,— v Kčs do 100 000,— Kčs podle závažnosti porušení povinností.

(2) Při ukládání pokuty se přihlíží zejména k tomu, jaké následky způsobilo, popřípadě mohlo porušení povinností způsobit, k okolnostem, za nichž byly povinnosti porušeny, a jak se organizace přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následku.

(3) Pokuta podle odstavce 1 se neuloží, byly-li současně porušeny povinnosti, za něž se ukládá pokuta podle § 1 písm. a) až d).