326/1999 Sb.

o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

Historické znění01.01.2006 – 26.04.2006

Toto není aktuální verze. Přejít na aktuální znění →

Verze předpisu74 celkem
01.01.2026 – 11.06.2026Aktuální12.06.2026 – 16.01.3000Budoucí17.01.3000 – dosudBudoucí
09.12.2025 – 31.12.202501.10.2025 – 08.12.202503.09.2025 – 30.09.202511.02.2025 – 02.09.202501.01.2025 – 10.02.202501.08.2024 – 31.12.202401.04.2024 – 31.07.202401.01.2024 – 31.03.202420.09.2023 – 31.12.202301.07.2023 – 19.09.202301.09.2022 – 30.06.202301.02.2022 – 31.08.202202.08.2021 – 31.01.202201.01.2021 – 01.08.202101.10.2020 – 31.12.202001.07.2020 – 30.09.202001.09.2019 – 30.06.202031.07.2019 – 31.08.201921.01.2019 – 30.07.201901.08.2018 – 20.01.201915.08.2017 – 31.07.201801.07.2017 – 14.08.201701.06.2017 – 30.06.201701.10.2016 – 31.05.201719.09.2016 – 30.09.201601.08.2016 – 18.09.201601.01.2016 – 31.07.201618.12.2015 – 31.12.201517.08.2015 – 17.12.201524.06.2014 – 16.08.201501.01.2014 – 23.06.201410.05.2013 – 31.12.201301.05.2013 – 09.05.201315.01.2013 – 30.04.201301.01.2013 – 14.01.201326.06.2012 – 31.12.201201.04.2012 – 25.06.201201.01.2012 – 31.03.201201.05.2011 – 31.12.201101.04.2011 – 30.04.201101.01.2011 – 31.03.201130.12.2010 – 31.12.201001.07.2010 – 29.12.201001.01.2010 – 30.06.201029.06.2009 – 31.12.200913.02.2009 – 28.06.200901.01.2009 – 12.02.200901.09.2008 – 31.12.200801.07.2008 – 31.08.200825.04.2008 – 30.06.200821.12.2007 – 24.04.200801.09.2007 – 20.12.200701.01.2007 – 31.08.200701.09.2006 – 31.12.200626.06.2006 – 31.08.200601.06.2006 – 25.06.200627.04.2006 – 31.05.200601.01.2006 – 26.04.200624.11.2005 – 31.12.200501.01.2005 – 23.11.200501.11.2004 – 31.12.200401.10.2004 – 31.10.200401.05.2004 – 30.09.200401.01.2004 – 30.04.200431.07.2003 – 31.12.200301.01.2003 – 30.07.200301.01.2002 – 31.12.200201.07.2001 – 31.12.200126.04.2001 – 30.06.200101.01.2000 – 25.04.200123.12.1999 – 31.12.1999
326
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 1999
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon stanoví podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“), jeho pobytu na něm a vycestování z území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.
(2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky,1) včetně občana Evropské unie.1a)
(3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie1a) se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím1b) a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru,1c) pokud tato smlouva nestanoví jinak.
§ 2
Působnost zákona
Tento zákon se nevztahuje na cizince, který
a) požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, a azylanta, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak,
b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,3)
c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak.

HLAVA II

VSTUP NA ÚZEMÍ
§ 3
(1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.
(2) Hraničním přechodem se rozumí
a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem,
b) mezinárodní letiště,4) nebo
c) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.
(3) Hraniční kontrolou se rozumí kontrola cizince provedená na hraničním přechodu v souvislosti se zamýšleným nebo již uskutečněným přechodem státních hranic České republiky.
§ 4
(1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území.
(2) Policie při výkonu hraniční kontroly může
a) potvrdit vstup cizince na území do cestovního dokladu vyznačením razítka, které obsahuje název hraničního přechodu, datum a hodinu vstupu na území,
b) zkrátit předpokládanou dobu pobytu cizince na území, neodpovídá-li tato doba předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13).
(3) Policie vyznačí razítko podle odstavce 2 písm. a) do cestovního dokladu, pokud o to cizinec požádá; to neplatí, pokud cizinci nebude povolen vstup na území nebo pokud to s ohledem na druh cestovního dokladu nelze provést.
(4) Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.
§ 5
Cizinec je povinen při hraniční kontrole na požádání policie
a) předložit, pokud není dále stanoveno jinak, tyto doklady:
1. cestovní doklad (§ 108), jehož je držitelem; za takový cestovní doklad policie uzná i cestovní doklad, jehož společným držitelem jsou manželé, kteří vstupují na území za účelem přechodného pobytu na území,
2. vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na cizince vízová povinnost,
3. doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání ne starší než 180 dnů ode dne jeho ověření policií (§ 15 a 180),
4. doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění, které uhradí náklady léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území, včetně nákladů spojených s převozem nemocného do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a to do výše minimálně 30 000 EUR (dále jen „doklad o cestovním zdravotním pojištění“) po dobu pobytu na území; doklad o cestovním zdravotním pojištění je cizinec povinen předložit i v případě, kdy pojištění podle zvláštního právního předpisu5) nebude zajištěno ke dni vstupu cizince na území,
5. doklad o zajištění ubytování cizince po dobu pobytu na území, pokud neprokáže zajištění ubytování jiným způsobem,
6. vízum státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,
b) prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo jiného státu trvalého pobytu, pokud je odůvodněná obava, že tyto náklady bude hradit Česká republika,
c) vyplnit a podepsat hraniční průvodku,
d) sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54).
§ 6
(1) Povinnost podle § 5 se nevztahuje na cizince, který se podle zvláštního právního předpisu5b) přebírá od orgánu cizího státu, a na cizince, který je přes území provážen (§ 152) nebo je na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství.
(2) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na občana Evropské unie.1a)
(3) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na cizince, který se při hraniční kontrole prokáže diplomatickým pasem, služebním pasem nebo jiným cestovním dokladem a diplomatickým vízem nebo zvláštním vízem (§ 49).
(4) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů (§ 30).
(5) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu (§ 65 a násl.) a na cizince podle § 87.
(6) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum podle § 26 nebo § 30 udělené za účelem zaměstnání.
(7) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo vízum udělené za účelem studia nebo účasti na výzkumu a vývoji.
(8) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 1 se na cizince nevztahuje, pokud je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu cizince.
(9) Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění se na cizince nevztahuje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5), pokud jsou náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z objektivních důvodů zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu, nebo od cizince podle § 42b odst. 2; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil nebo vstupuje-li cizinec na území v zájmu České republiky.
§ 7
(1) Policie v rámci hraniční kontroly cizince, který v tranzitním prostoru mezinárodního letiště požádal o udělení azylu, a v rozhodnutí o jeho neudělení byla vyslovena překážka vycestování2)
a) udělí cizinci vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 15 pracovních dnů ode dne udělení víza a toto vízum vyznačí do cestovního dokladu,
b) vydá cizinci hraniční průvodku, nemůže-li předložit cestovní doklad, a vyznačí do ní vízum podle písmene a),
c) upozorní cizince na jeho povinnost dostavit se na policii pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.
(2) Odstavec 1 neplatí, byly-li zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, zejména s ohledem na skutečnost, že užil síly při prosazování politických cílů nebo svou činností ohrožuje základy demokratického státu, nebo jde-li o nežádoucí osobu.
§ 8
(1) Na cizince, který vstupuje na území pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b).
(2) Cizinec, který nemůže při hraniční kontrole předložit cestovní doklad, je povinen prokázat totožnost jiným úředně vydaným dokladem nebo čestným prohlášením, ve kterém uvede své jméno a příjmení, datum a místo narození a státní občanství.
§ 9
Odepření vstupu na území
(1) Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže
a) nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 1 až 3 nebo 6 anebo povinnost podle § 5 písm. b), c) nebo d),
b) platnost víza byla orgánem, který ho udělil, zrušena nebo uplynula doba platnosti tohoto víza; policie zrušení platnosti do víza vyznačí,
c) je nežádoucí osobou (§ 154),
d) uplynula doba platnosti cestovního dokladu; to neplatí v případě cizineckého pasu (§ 113), pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,
e) územní platnost cestovního dokladu, je-li stanovena, nezahrnuje území,
f) zápisy uvedené v cestovním dokladu nejsou čitelné nebo je porušena jeho celistvost; to neplatí v případě cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti (§ 114) nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy [§ 108 odst. 1 písm. f)], pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,
g) cestovní doklad obsahuje nepravdivé údaje nebo neoprávněně provedené změny,
h) fotografie v cestovním dokladu neodpovídá podobě jeho držitele,
i) cestovní doklad byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
j) cizinec uvedl nepravdivé údaje o účelu pobytu na území nebo lze důvodně předpokládat, že cizinec hodlá vykonávat na území neoprávněně výdělečnou činnost; jde-li o občana Evropské unie,1a)
k) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí,
l) by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit veřejné zdraví,
m) by vstupem cizince na území byl porušen závazek podle mezinárodní smlouvy, nebo
n) předložené vízum neopravňuje ke vstupu v místě prováděné hraniční kontroly, protože je vázáno podmínkou spočívající
1. v určení hraničního přechodu pro vstup na území, nebo
2. v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území (§ 52).
(2) Policie může odepřít cizinci vstup na území, jestliže
a) doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřesahuje nejméně o 90 dnů dobu platnosti víza nebo v případě pobytu na území, u kterého se vízum nevyžaduje, předpokládanou dobu přechodného pobytu na území alespoň o 90 dnů; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)
b) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu vydaném Ministerstvem zdravotnictví (§ 182a) (dále jen „závažná nemoc“),
c) cizinec nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 4 nebo 5, nebo
d) cestovní doklad cizince je zaplněn úředními zápisy nebo vízy tak, že do něj nelze vyznačit další úřední záznam nebo vyznačit udělené vízum; to neplatí v případě cizineckého pasu předkládaného cizincem při hraniční kontrole v souvislosti s jeho vstupem na území nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy, pokud trvají důvody, pro které byl tento cestovní doklad vydán, anebo, jde-li o občana Evropské unie.1a)
(3) Policie může odepřít cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, vstup na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a) až j) a písm. l) až o) a odstavce 2 písm. b).
(4) Při odepření vstupu podle odstavce 2 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem odepření vstupu a důsledky tohoto odepření. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto odepření do soukromého a rodinného života cizince. O každém odepření vstupu policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění této přiměřenosti.
(5) Jestliže policie odepře občanu Evropské unie1a) vstup na území, vydá správní rozhodnutí o odepření vstupu. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka státního občana České republiky1) nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie1a) (§ 15a), pokud tento občan pobývá na území na základě povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (dále jen „zvláštní pobytové povolení“). Rozhodnutí podle věty první se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo platné rozhodnutí o správním vyhoštění.
(6) Odepře-li policie vstup na území cizinci, kterému bylo uděleno vízum podle tohoto zákona, z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), d), g) až m) nebo n), policie platnost víza zruší a tuto skutečnost do víza vyznačí.
§ 11
Držiteli diplomatického pasu, který je akreditován pro území, odepře policie vstup na území, zjistí-li důvod podle § 9 odst. 1 písm. b), d), f), g), h) nebo i).
§ 12
Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území
(1) Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území se prokazuje
a) dokladem o zajištění dopravy při vycestování cizince z území do jiného státu, nebo
b) předložením peněžních prostředků ke krytí nákladů k vycestování do státu, na jehož území může vstoupit.
(2) Zajištění nákladů spojených s vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat
a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo
b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.
(3) Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně.
§ 13
Prostředky k pobytu na území
(1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením
a) peněžních prostředků alespoň ve výši
1. 0,5násobku částky životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu6) jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen „částka životního minima na osobní potřeby“) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,
2. 15násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima,
3. 50násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo
b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.
(2) Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat
a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo
b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.
(3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky životního minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou životního minima na osobní potřeby a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky životního minima na osobní potřeby. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.
§ 14
Hraniční průvodka
Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad sestávající ze dvou shodných dílů obsahujících údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území. Hraniční průvodka cizince, který není oprávněn pobývat na území bez víza, obsahuje také fotografii.
§ 15
Pozvání
V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady
a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
c) spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,
d) spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území.
§ 15a
(1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie1a) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho
a) manžel,
b) rodič, jde-li o občana Evropské unie1a) mladšího 21 let,
c) dítě mladší 21 let a
d) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.
(2) Je-li účelem pobytu občana Evropské unie1a) studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě.
(3) Za nezaopatřenou osobu se pro účely vydání zvláštního pobytového povolení považuje cizinec, který
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání,
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

HLAVA III

PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

Přechodný pobyt na území
§ 16
(1) Cizinec pobývá na území přechodně
a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,
b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo
c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).
(2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.
§ 17
Cizinec může pobývat na území přechodně
a) bez víza,
b) na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza,
c) na základě povolení k přechodnému pobytu, anebo
d) na základě výjezdního příkazu.
§ 17a
Krátkodobá víza
Krátkodobým vízem je
a) letištní vízum – vízum typu A,
b) průjezdní vízum – vízum typu B,
c) vízum k pobytu do 90 dnů – vízum typu C,
d) vízum k pobytu do 90 dnů.
§ 17b
Dlouhodobá víza
Dlouhodobým vízem je
a) vízum k pobytu nad 90 dnů – vízum typu D,
b) vízum za účelem dočasné ochrany,

Díl 2

Přechodný pobyt na území bez víza
§ 18
Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,
a) stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak,
b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)],
c) je-li občanem Evropské unie,1a)
d) je-li
1. ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,
2. umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“) (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu, nebo
3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu,
5. žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na jednotném formuláři7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu, nebo
6. držitelem povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí dobu podle § 22 odst. 4,
e) jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu7a) pravidelné letecké linky, za podmínky, že z území vycestuje stejným nebo dalším pravidelným letem tohoto letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky, nebo
f) jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu7a) letadla, který provádí přepravu mimo pravidelné letecké linky za mzdu nebo nájemné, do doby odletu letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky.
§ 19
Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu
(1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec
a) úmyslně ohrozil veřejný pořádek,
b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,
c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. d), e), f), g) nebo h); to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)
d) na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180); to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)
e) na žádost policie neprokáže zajištění nákladů spojených s vycestováním z území; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a) nebo
f) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181.
(3) Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění.
(4) Při ukončení pobytu občana Evropské unie1a) postupuje policie podle § 50 odst. 5. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie.1a)

Díl 3

Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza
Průjezdní vízum
§ 22
(1) Průjezdní vízum uděluje diplomatická mise nebo konzulární úřad České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“) na žádost cizince, který hodlá projíždět územím.
(2) Průjezdní vízum opravňuje cizince k průjezdu územím při jeho cestě z území jednoho státu na území jiného státu.
(3) Doba platnosti průjezdního víza se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 6 měsíců.
(4) Průjezdní vízum
a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů,
b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů,
c) bez omezení počtu cest opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů.
(5) Žádost o udělení průjezdního víza lze podat na hraničním přechodu, pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu. V těchto případech vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.
§ 23
Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza
(1) K žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit, není-li dále stanoveno jinak,
a) cestovní doklad,
b) vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,
c) prostředky k pobytu na území (§ 13) a prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území,
d) fotografie.
(2) Při podání žádosti podle § 22 odst. 5 je cizinec povinen dále prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá doklad o cestovním zdravotním pojištění a fotografii.
Letištní vízum
§ 24
(1) Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(2) Doba platnosti letištního víza se stanoví podle předpokládaného počtu pobytů v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, nejdéle však na 3 měsíce.
(3) Letištní vízum
a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence,
b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.
(4) Cizinec, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat pouze na základě uděleného letištního víza.
(5) Držitel cestovního dokladu pro uprchlíky nebo cestovního dokladu, v němž není vyznačeno státní občanství cizince, se pro účely udělení letištního víza považuje za občana státu, který cestovní doklad vydal.
§ 25
Náležitosti k žádosti o udělení letištního víza
K žádosti o udělení letištního víza je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad,
b) vízum státu, který je cílem jeho cesty; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,
c) fotografie,
d) letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území.
Vízum k pobytu do 90 dnů
§ 26
(1) Vízum k pobytu do 90 dnů uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, zastupitelský úřad na žádost cizince.
(2) Doba platnosti víza podle odstavce 1 se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 2 roky.
(3) Vízum k pobytu do 90 dnů podle požadavku cizince uděluje zastupitelský úřad jako jednorázové nebo vícenásobné.
(4) Vízum k pobytu do 90 dnů opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 3 měsíce.
(5) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů lze podat policii na hraničním přechodu, pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu.
(6) Vízum udělené podle odstavce 5 opravňuje k pobytu na území nejdéle na 5 dnů. Toto vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.
(7) Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dnů udělil, v něm uvede účel pobytu.
§ 26a
(1) Vízum k pobytu do 90 dnů může zastupitelský úřad ve zvláště odůvodněných případech, zejména na základě reciprocity, udělit s prodlouženou dobou pobytu na 180 dnů.
(2) Vízum podle odstavce 1 se uděluje jako vícenásobné a jeho doba platnosti je 365 dnů.
§ 27
Náležitosti k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů
(1) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit, není-li dále stanoveno jinak,
a) cestovní doklad,
b) fotografie,
c) policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území (§ 13) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak,
d) peněžitou částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu prostřednictvím leteckého dopravce (dále jen „jistota“). Jistota se nevyžaduje, je-li úhrada nákladů podle předchozí věty zajištěna jiným způsobem,
e) další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum.
(2) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání8) vydané Úřadem práce České republiky, náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b) a d) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.
(3) Před vyznačením víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9. Žádá-li cizinec o udělení tohoto víza jako víza vícenásobného, je dále povinen k žádosti připojit čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění.
(4) Jistotu skládá cizinec v hotovosti na zastupitelském úřadu nebo bezhotovostně na účet zastupitelského úřadu a lze ji použít na úhradu nákladů spojených s jeho případným vyhoštěním z území podle tohoto zákona (dále jen „správní vyhoštění“). Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla použita k úhradě nákladů podle předchozí věty, na žádost cizince vrátit. Žádost o vrácení jistoty lze podat po skončení platnosti víza a vycestování z území, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy tato platnost skončila. Podmínka vycestování platí v případě, že vízum bylo užito k pobytu na území.
(5) Cizinec je povinen jistotu vyzvednout osobně.
(6) Neuplatní-li cizinec žádost o vrácení jistoty ve lhůtě podle odstavce 3, jistota propadá ve prospěch státu a stává se příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 28
Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území a prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevztahuje na případy uvedené v § 6 odst. 9. Cizinec je dále na požádání povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) a předložit fotografie.
§ 29
Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů
(1) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie na žádost cizince prodlouží, pokud není dále stanoveno jinak, jestliže podá žádost v době platnosti víza a předloží náležitosti podle odstavce 3. Doba prodlouženého pobytu se stanoví tak, aby součet doby předchozího a prodlouženého pobytu na území nepřekročil 3 měsíce.
(2) Dobu pobytu nelze prodloužit, pokud pro prodloužení doby pobytu na území nebyly shledány důvody hodné zřetele nebo je-li důvodem žádosti změna účelu pobytu na území anebo shledá-li policie důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 61).
(3) K žádosti o prodloužení doby pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 27 odst. 1 nebo 2 s výjimkou fotografií a jistoty a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem.

Díl 4

Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu

Oddíl 1

Vízum k pobytu nad 90 dnů
§ 30
(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce.
(2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo zvláštního pobytového povolení, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie1a), nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).
(3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců.
(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo povolení k pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů, vízum za účelem převzetí zvláštního pobytového povolení, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie1a), a vízum za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, zvláštního pobytového povolení anebo povolení k pobytu nebo podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle předchozí věty tyto důvody neprodleně oznámit policii, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, zvláštního pobytového povolení anebo povolení k pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.
(5) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů jako dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 29a odst. 1 a 3.
§ 31
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů
(1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující účel pobytu na území,
c) prostředky k pobytu na území (§ 13),
d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let,
f) fotografie.
(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f). Dále je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat a číslo jednací žádosti o jeho vydání uvádět, není-li povolení k zaměstnání podle zvláštního právního předpisu8c) podmínkou výkonu zaměstnání.
(3) Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se považuje za splněnou, pokud cizinec podá žádost o tento výpis na zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policii.
(4) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit
a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,
b) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
(5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.
§ 33
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci,
a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá,
b) jehož vycestování není možné (§ 179),
c) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná,
d) jehož žalobě nebo kasační stížnosti ve věci dočasné ochrany byl přiznán odkladný účinek rozhodnutím soudu9),
e) který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k pobytu podle § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo
f) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, jímž byla jeho žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná z některého z důvodů uvedených v § 16 písm. a) až h) a j) zákona o azylu2) a současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.
(2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území se podává na území policii.
(3) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu policie.
(4) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku.
(5) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.
§ 34
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,
b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a), d) nebo f); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,
c) fotografie,
d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. c),
e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. e).
§ 35
Prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů
(1) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza.
(2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) až e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 4 písm. b). K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 4 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Cizinec je dále povinen na žádost policie předložit v případě změny podoby i fotografie.
(3) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37).
§ 36
Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost policie i fotografie.
(2) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38).
§ 37
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů
(1) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec
a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,
b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo
c) o zrušení platnosti víza požádá.
(2) Policie dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže
a) cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané nebo pozměněné doklady,
b) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,
c) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. g), h) nebo i) a
1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo
2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu policii nepožádá,
d) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2,
e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2, anebo
f) jiný smluvní stát rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území,9a)
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3) Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 38
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po zániku překážky vycestování.
(2) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce.
(3) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. f), rozhodne-li soud, že se žalobě odkladný účinek nepřiznává anebo se žaloba zamítá, nebo nabude-li právní moci rozsudek soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu2).
(4) Policie v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 39
Dlouhodobé vízum smluvních států
(1) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu nejdéle 3 měsíců od data jeho platnosti.
(2) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D opravňuje cizince k pobytu na území České republiky obdobně jako průjezdní vízum (§ 22), a to v průběhu 3 měsíců od data jeho platnosti.

Oddíl 2

Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum
§ 40
(1) Diplomatickým vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízum“. Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.
(2) Zvláštním vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízum“. Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.
(3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie; před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.
(4) Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad.
§ 41
Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza
Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

Oddíl 3

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu
§ 42
Povolení k dlouhodobému pobytu
(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu.
(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.
(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí.
(4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu se podává policii na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k pobytu (§ 70 odst. 4).
(5) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.
§ 42a
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území
(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9b) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizinec, který je
a) manželem cizince s povoleným pobytem,
b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem,
c) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem,
d) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území,
e) rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2); nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince,
f) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.
(2) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny.
(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu.
(4) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území policii.
(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci udělí, jestliže
a) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,
b) manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území,
c) nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2),
d) jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f).
(6) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá.
§ 42b
Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
(1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit
a) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f),
b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné,
c) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem,
d) doklad prokazující, že úhrnný příjem rodiny po sloučení bude dostatečný k zajištění výživy a ostatních základních potřeb všech jejích členů a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu9c).
(2) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b).
(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 4.
(4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.
§ 43
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje policie na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 nebo zvláštního právního předpisu2), pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.
§ 44
(1) Policie vydá cizinci povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42, 42a a 43) formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81 odst. 1; v průkazu policie vyznačí údaj o povoleném účelu pobytu.
(2) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na žádost podanou na zastupitelském úřadu, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území dostavit se osobně na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Rozhodnutí, kterým byl cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny, nabývá právní moci dnem jeho převzetí.
(3) Průkaz o povolení k pobytu je povinen mít cizinec starší 15 let, jemuž bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak; cizinci mladšímu 15 let se vydá rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu.
(4) Na průkaz o povolení k pobytu se § 82 odst. 2, § 83 a 86 vztahují obdobně.
(5) Povolení k dlouhodobému pobytu policie vydává s dobou platnosti
a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území kratší než 1 rok,
b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok,
c) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1), který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,
d) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k pobytu,
e) odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání, nebo
f) 2 roky v ostatních případech.
(6) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, nejdéle však na dobu stanovenou v odstavci 5; v případě podle odstavce 5 písm. c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 1, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, a v případě podle odstavce 5 písm. d) na dobu 5 let.
(7) Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a § 47 vztahují obdobně.
(8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).
§ 45
(1) Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat policii o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2.
(2) Cizinec starší 18 let s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn po 5 letech pobytu na území požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.
(3) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny, který je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže
a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo
b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
(4) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky.
(5) K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4,
c) doklad o zajištění ubytování na území,
d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání,
e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, je-li cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5), nebo prokáže-li úhradu nákladů zdravotní péče jiným způsobem,
f) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let,
g) fotografie.
(6) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal.
§ 46
(1) Ustanovení § 31 odst. 1, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů platí obdobně i pro povolení k dlouhodobému pobytu. Ustanovení § 55 odst. 1 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů platí obdobně i pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.
(2) Ustanovení § 56 platí obdobně pro povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42) a pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43) z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a); pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny platí obdobně § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h) a § 56 odst. 2 písm. a).
(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání a náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) až f).
(4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu9d) jeho splácení ve splátkách. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.
§ 46a
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
(1) Na žádost cizince policie platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší.
(2) Policie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže
a) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,
c) cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policií,
d) bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
e) cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d),
f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané nebo pozměněné,
g) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,
h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území,
i) cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,
j) zjistí, že cizinec uzavřel manželství s cílem získat toto povolení; to neplatí, pokud se v manželství narodilo dítě nebo bylo v době trvání manželství dítě nezrušitelně osvojeno, nebo
k) požádal nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3) Policie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 47
(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné.
(2) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.
(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2.
§ 48
Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 7 odst. 1 písm. a), § 33 odst. 1 písm. a) až d) nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43), se pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,3a) (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“) nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem.

Oddíl 4

§ 49
Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí
(1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace.
(2) O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.
(4) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit.
(5) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

Díl 5

Přechodný pobyt na území na výjezdní příkaz
§ 50
Výjezdní příkaz
(1) Výjezdní příkaz je doklad, který uděluje policie z moci úřední po zrušení platnosti víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení, po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2),3a) nebo při správním vyhoštění.
(2) Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje.
(3) Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.
(4) Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie a v případech podle odstavce 2 Ministerstvo zahraničních věcí.
(5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1a) nebo jeho rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie, stanoví policie dobu pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 15 dnů; byl-li cizinec držitelem zvláštního pobytového povolení, stanoví policie dobu pobytu minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí.
(6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území.
(7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad.

Díl 6

Společná ustanovení k vízům
§ 51
(1) Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Na udělení víza není právní nárok.
(3) Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.
(4) Vízum nelze udělit občanu Evropské unie1a).
(5) Vízum se považuje za udělené jeho vyznačením.
§ 52
(1) V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být
a) vízum vázáno podmínkou spočívající
1. v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území, nebo
2. v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území,
b) zkrácena doba platnosti víza,
c) požadováno, aby žádost o udělení víza byla podána na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen trvalý či dlouhodobý pobyt.
(2) Při stanovení podmínky podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro její stanovení a důsledky tohoto stanovení. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům této podmínky do soukromého a rodinného života cizince.
§ 53
(1) Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o udělení víza se podává na úředním tiskopisu.
(2) Zastupitelský úřad žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů odmítne, nepředloží-li cizinec požadované náležitosti. O odmítnutí sepíše záznam s uvedením důvodů.
§ 54
V žádosti o udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty, požadovaný druh víza, dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení, jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození.
§ 55
Náležitosti žádosti o udělení víza
(1) Náležitosti k žádosti o udělení víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
(2) Předložení náležitostí k žádosti o udělení víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky.
§ 56
Důvody neudělení víza
(1) Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže
a) se cizinec na požádání policie nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,
b) cizinec vyplní žádost o udělení víza nečitelně nebo neúplně či nepravdivě,
c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,
d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,
e) nepředloží náležitosti k žádosti o udělení víza nebo předloží-li padělané nebo pozměněné náležitosti,
f) cizinec v žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání uvede pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal a úřad práce toto povolení nevydá,
g) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. d) až j), l), m) nebo n) anebo § 9 odst. 2 písm. b),
h) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného vízem neopustí území nebo že vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení víza,
i) před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, nejde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9, nebo
j) pobyt cizince na území není v zahraničněpolitickém zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území.
(2) Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže
a) neprokáže trestní zachovalost, je-li podmínkou udělení víza,
b) doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřekračuje dobu pobytu na území podle požadovaného víza nejméně o 90 dnů, nebo
c) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,
za podmínky, že důsledky neudělení víza budou přiměřené důvodu pro neudělení víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.
(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.
§ 57
(1) Zastupitelský úřad je povinen požádat před udělením víza policii o stanovisko. V případě nesouhlasu policie nelze vízum udělit. Jestliže zastupitelský úřad i přes souhlas policie vízum neudělí, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit policii a uvést důvody tohoto neudělení.
(2) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policii k této žádosti uplatnit stanovisko. Policie k tomuto stanovisku při udělování víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění a vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí policii; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.
(3) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vízum.
§ 58
Vyznačování víza
(1) Vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) V odůvodněných případech může být vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.
(3) Ve vízu k pobytu nad 90 dnů lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.
§ 59
Je-li do žádosti o udělení víza žadatele zahrnut i cizinec mladší 15 let zapsaný v jeho cestovním dokladu, vztahuje se vízum i na tohoto cizince.
§ 60
(1) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza podává cizinec policii.
(2) O prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza je cizinec oprávněn požádat u dlouhodobých víz nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů a u krátkodobých víz nejdříve 30 dnů a nejpozději 3 dny před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti víza.
(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku oprávnění podle předchozí věty považuje za platné.
(4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení víza.
(7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. e) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti.
§ 61
Zrušení platnosti krátkodobého víza
(1) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže cizinec
a) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo
b) o zrušení platnosti víza požádá.
(2) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže
a) cizinec úmyslně ohrozil veřejný pořádek,
b) cizinec porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,
c) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,
d) policie při pobytové kontrole zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. f), g) nebo h), anebo
e) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) Platnost víza je zrušena udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem. Policie je oprávněna ve vízu, jehož platnost byla zrušena, vyznačit tuto skutečnost.
§ 62
Zánik platnosti víza
(1) Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.
(2) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 33 a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. b) a § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém vycestování cizince z území. Platnost ostatních víz není vycestováním cizince z území dotčena.
§ 63
Cizinec je povinen dostavit se osobně na požádání policie nebo zastupitelského úřadu k podání vysvětlení před udělením víza a toto vysvětlení podat.
§ 64
Studium
Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) studium na základní, střední, vyšší odborné nebo vysoké škole anebo středním odborném učilišti,
b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,
c) konzultace a výměna zkušeností, výměnné studijní pobyty a účast na uměleckých, metodických a jiných specializovaných kursech a vzdělávacích akcích v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo kraje,
d) odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole a 3 let po ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci. Tato odborná praxe musí být organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky, střední nebo vyšší odbornou školou, učilištěm nebo speciální školou anebo příslušnou organizací akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
e) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže určené k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňované v tuzemské hostitelské organizaci za předpokladu, že se uskutečňují jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie a jsou organizačně zajišťovány nebo koordinovány tuzemskou organizací k tomuto účelu akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
f) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.

HLAVA IV

TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

§ 64a
(1) Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě
a) povolení k pobytu, nebo
b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy,10a) je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.
(2) Povolení k pobytu nelze udělit občanu Evropské unie.1a)

Díl 2

Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu
§ 65
(1) O povolení k pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat cizinec,
a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména
1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území,
2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo
3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky,
b) jehož pobyt na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,
c) který je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.
(2) Osamělou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba rozvedená, svobodná nebo ovdovělá.
§ 66
O povolení k pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na území na povolení k dlouhodobému pobytu oprávněn požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití s cizincem, který je držitelem povolení k pobytu, za podmínky, že cizinec žádající o toto povolení je
a) jeho manželem po dobu nejméně 5 let,
b) zletilým dítětem závislým na péči držitele povolení k pobytu, nebo
c) osamělým rodičem starším 70 let držitele povolení k pobytu.
§ 67
O povolení k pobytu je po 10 letech nepřetržitého pobytu na území na povolení k dlouhodobému pobytu oprávněn požádat každý cizinec.
§ 68
(1) Do doby pobytu podle § 66 a 67 se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu.
(2) Doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia se do doby pobytu podle § 66 a 67 započítává jednou polovinou; do doby pobytu se nezapočítává doba studia na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě rozhodnutí vlády České republiky o poskytnutí zahraniční pomoci.
§ 69
Místo podání žádosti o povolení k pobytu
(1) Žádost o povolení k pobytu lze podat na zastupitelském úřadu.
(2) Žádost o povolení k pobytu lze podat též policii v případě, že cizinec, jemuž má být povolení k pobytu vydáno,
a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a
1. je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců,
2. je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise,11a) nebo
3. žádá o povolení k pobytu podle § 65 odst. 1 písm. b); podmínkou je doklad vydaný státním orgánem České republiky potvrzující, že pobyt cizince na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,
b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu a
1. žádá o toto povolení z důvodu podle § 65 odst. 1 písm. a), anebo
2. splnil podmínku doby pobytu podle § 66 nebo 67, nebo
c) byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 87) a dosáhl věku 18 let.
(3) Žádost se podává na úředním tiskopisu.
§ 69a
Podání žádosti o povolení k pobytu cizincem ve zvláštních případech po ukončení azylového řízení
(1) Žádost o povolení k pobytu může podat na území ministerstvu cizinec, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení azylového řízení a
a) pobýval na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu a v postavení žadatele o azyl nebo o přiznání postavení uprchlíka nebo v postavení obdobném nepřetržitě po dobu nejméně 5 let, a
b) není občanem státu nebo, je-li osobou bez státního občanství, neměl poslední bydliště ve státě, který je podle zvláštního právního předpisu2) označen za bezpečnou zemi původu.
(2) Žádost o povolení k pobytu může podat na území ministerstvu nezletilý cizinec nebo zletilý nezaopatřený cizinec, který je dítětem cizince podle odstavce 1 a který splňuje podmínku podle odstavce 1 písm. b).
(3) Zamítne-li ministerstvo žádost podle odstavce 1, zamítne současně i žádost podle odstavce 2.
(4) Cizinec je povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle § 70 odst. 1 s výjimkou
a) dokladu o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území,
b) dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je cizinec občanem nebo v němž měl trvalé bydliště.
(5) O žádosti o povolení k pobytu podané podle odstavce 1 nebo 2 ministerstvo rozhodne do 30 dnů ode dne doručení.
(6) Cizinci, kterému bylo ministerstvem vydáno povolení k pobytu, vydá policie průkaz o povolení k pobytu (§ 81).
§ 69b
(1) Ministerstvo platnost povolení k pobytu vydaného podle § 69a zruší, jsou-li dány důvody podle § 80 odst. 1 nebo 2.
(2) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území.
(3) Policie na základě rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení k pobytu cizinci udělí výjezdní příkaz a odebere průkaz o povolení k pobytu.
§ 70
Povinnosti cizince při podání žádosti o povolení k pobytu
(1) Cizinec je povinen, není-li dále stanoveno jinak, k žádosti o povolení k pobytu připojit tyto náležitosti:
a) fotografie,
b) cestovní doklad,
c) listinný doklad potvrzující účel pobytu na území, například oddací list, rodný list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky,1)
d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71); to neplatí, jde-li o cizince, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 87) a dosáhl věku 18 let,
e) výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, v případě cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, který je starší 15 let, lze požadovat toliko výpis z evidence Rejstříku trestů,
f) doklad o zajištění ubytování na území,
g) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem.
(2) Cizinec, který je manželem či nezletilým dítětem azylanta2) či dítětem, které je závislé na péči azylanta, je povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až c).
(3) K žádosti podle odstavce 1 nebo 2 cizinec na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
(4) V žádosti o povolení k pobytu je cizinec povinen uvést příjmení, jméno, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, národnost, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu bydliště na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního pasu. V této žádosti je cizinec dále povinen uvést jméno a příjmení, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manželky, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, jméno, příjmení, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.
§ 71
Doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území
U žádosti o povolení k pobytu se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje
a) doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně finanční částku ve výši nejméně 2násobku částky životního minima na osobní potřeby k úhradě pobytových nákladů, nebo
b) doklad o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.
§ 72
Náležitosti žádosti o povolení k pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
§ 73
(1) Policie vydá povolení k pobytu formou správního rozhodnutí.
(2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru pojištěnců11c) den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
§ 76
Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů po vstupu na území dostavit se osobně k převzetí povolení k pobytu.
§ 77
Rozhodnutí, kterým se cizinci povoluje trvalý pobyt na území, se stává pravomocným dnem jeho převzetí.
Důvody pro nevydání povolení k pobytu, pro zánik platnosti povolení k pobytu a pro zrušení platnosti povolení k pobytu
§ 78
(1) Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže
a) cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 1 písm. a), b), c), e), f) nebo g),
b) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,
c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,
d) trpí závažnou nemocí,
e) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 80 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 80 odst. 2 písm. a) nebo f), anebo
f) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti podle § 65 nebo § 66.
(2) Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže cizinec
a) nepředloží doklad o zajištění prostředků k pobytu (§ 71), nebo
b) nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 79
Platnost povolení k pobytu zaniká, jestliže
a) cizinec nabude státního občanství České republiky,
b) nabyl právní moci rozsudek ukládající cizinci trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo
c) cizinec zemře.
§ 80
(1) Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže
a) zjistí, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu; to neplatí, pokud se z manželství narodilo dítě nebo bylo nezrušitelně osvojeno,
b) o to cizinec požádá, nebo
c) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(2) Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže
a) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek, ohrozí veřejné zdraví anebo ochranu práv a svobod druhých nebo bylo zjištěno, že by mohl ohrozit bezpečnost České republiky,
b) zanikne do 5 let po vydání povolení k pobytu jeho účel podle § 65 odst. 1 písm. a) nebo b),
c) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,
d) byla zrušena platnost povolení k pobytu uděleného tomu, kdo o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,
e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,
f) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,
g) cizinec neprokázal zajištění prostředků k pobytu podle § 71, nebo
h) jiný smluvní stát rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území,9a)
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.
Průkaz o povolení k pobytu
§ 81
(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou vydanou policií. Průkaz o povolení k pobytu je vydán jako samostatný doklad nebo ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince. Průkazem o povolení k pobytu jeho držitel prokazuje své jméno a příjmení, ostatní jména, druh pobytu, rodné číslo a další skutečnosti týkající se povoleného pobytu na území; v případě průkazu vydaného ve formě samostatného dokladu jím dále prokazuje datum a místo narození a státní příslušnost.
(2) Průkaz o povolení k pobytu je povinen mít cizinec starší 15 let, jemuž bylo vydáno povolení k pobytu nebo potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak.
§ 82
Údaje obsažené v průkazu o povolení k pobytu a doba jeho platnosti
(1) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje podle § 81 odst. 1.
(2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno, příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.
(3) Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let; dobu jeho platnosti lze opakovaně prodloužit vždy o 10 let. Cizinci podle § 87 odst. 5 se průkaz o povolení k pobytu vydává s dobou platnosti až na 3 roky.
§ 83
(1) Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let je povinen, není-li dále stanoveno jinak, nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před dovršením 15 let věku tohoto cizince požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu. K žádosti předloží jeho cestovní doklad a fotografie.
(2) Policie průkaz o povolení k pobytu vyhotoví do 30 dnů ode dne předložení náležitostí podle odstavce 1.
(3) Policie vyhotovený průkaz o povolení k pobytu vydá nejdříve v den, kdy cizinec dovrší 15 let věku.
§ 84
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1) Cizinec je povinen požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve.
(2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(3) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k pobytu podle § 80.
§ 85
Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu
K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie, odpovídající jeho skutečné podobě.
§ 86
Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, poškozený průkaz anebo potvrzení policie o ohlášení odcizení tohoto průkazu. Obdobně se postupuje i v případě, že žádá o prodloužení platnosti doby průkazu a tuto změnu již nelze v tomto průkazu vyznačit.

Díl 3

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu
§ 87
(1) Cizinec svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu10a) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy.
(3) Policie vydá cizinci podle odstavce 1 potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.
(4) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.
(5) Cizinec je povinen neprodleně po dosažení věku 15 let dostavit se na policii, předložit k nahlédnutí rodný list, rozhodnutí orgánu podle odstavce 1 a potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a odevzdat fotografie. Po předložení všech náležitostí mu policie vydá průkaz o povolení k pobytu.
(6) Oprávnění k trvalému pobytu podle odstavce 1 zaniká, jestliže
a) cizinec
1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,
2. mladší 18 let oznámí policii, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas s ověřeným podpisem zákonného zástupce,
3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu,1) nebo
4. dosáhne věku 18 let; omezení oprávnění délkou věku neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo podá-li do 30 dnů po dosažení věku 18 let žádost podle § 65 odst. 1 písm. a), až do rozhodnutí o této žádosti,
b) skončí péče podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo
c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

HLAVA IVa

POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ NA ZÁKLADĚ ZVLÁŠTNÍHO POBYTOVÉHO POVOLENÍ

Díl 1

Povolení k přechodnému pobytu
§ 87a
(1) Občan Evropské unie1a) je oprávněn požádat o povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.
(2) K žádosti předloží
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující účel pobytu,
c) fotografie a
d) doklad o zdravotním pojištění a čestné prohlášení, že má peněžní prostředky v takové výši, aby se nestal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky12); to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání13a) nebo výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby.13b)
(3) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
(4) Podle předchozích odstavců se postupuje i v případě rodinného příslušníka státního občana České republiky1) nebo občana Evropské unie,1a) pokud tento občan podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo již na toto povolení na území pobývá. Rodinný příslušník je povinen k žádosti navíc předložit doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d) také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.
§ 87b
(1) Policie vydá občanu Evropské unie1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (§ 87l).
(2) Policie vydá rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie,1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81.
(3) Občanu Evropské unie,1a) který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, vydá na požádání povolení k přechodnému pobytu Ministerstvo zahraničních věcí. Obdobné platí i pro jejich rodinné příslušníky registrované Ministerstvem zahraničních věcí, kteří nejsou občany Evropské unie.
(4) K žádosti podle odstavce 3 občan Evropské unie1a) a jeho rodinný příslušník, který není občanem Evropské unie, předloží cestovní doklad a fotografie.

Díl 2

Povolení k trvalému pobytu
§ 87c
(1) Policie vydá občanu Evropské unie1a) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, jestliže
a) je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let,
b) na území podniká,13a)
c) vykonává funkci člena statutárního orgánu právnické osoby,13b)
d) v době skončení činnosti podle písmene a), b) nebo c) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod,13c) tuto činnost vykonával posledních 12 měsíců před podáním žádosti a nepřetržitě zde pobývá po dobu nejméně 3 let, přičemž doba činnosti podle písmene a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území,
e) skončil činnost podle písmene a), b) nebo c) z důvodu neschopnosti vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let, přičemž podmínka nepřetržitého pobytu neplatí v případě, kdy mu v průběhu pobytu na území vznikl nárok na invalidní důchod13d) v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a doba činnosti podle písmene a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území,
f) vykonává činnost podle písmene a) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán po dobu nejméně 3 let,
g) vykonává činnost podle písmene b) nebo c) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území nepřetržitě pobýval a současně zde vykonával obdobnou činnost po dobu nejméně 3 let,
h) na území pobývá nepřetržitě přechodně po dobu 5 let za jiným účelem, než je uveden v písmenu a), b) nebo c); do této doby se nezapočítává doba pobytu za účelem studia, nebo
i) splňuje podmínky podle § 65.
(2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. d) nebo e) zaniká uplynutím 2 let ode dne skončení činnosti.
(3) Pobyt mimo území nepřesahující celkem 3 měsíce ročně nebo pobyt mimo území z důvodu výkonu vojenské služby nemá vliv na podmínku nepřetržitého pobytu požadovanou podle odstavce 1 písm. a), d), e), f), g) nebo h).
§ 87d
(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie1a) předloží
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87c odst. 1 a
c) fotografie.
(2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
§ 87e
(1) Policie vydá na žádost rodinného příslušníka státního občana České republiky1) povolení k trvalému pobytu. Toto povolení vydá i na žádost rodinného příslušníka občana Evropské unie, jestliže
a) obdobnou žádost podal občan Evropské unie,1a)
b) je pozůstalou osobou po občanu Evropské unie,1a) který na území pobýval za účelem zaměstnání, podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, a
1. ke dni úmrtí tohoto občana pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,
2. k úmrtí tohoto občana došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo
3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem.
(2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. b) zaniká uplynutím 2 let ode dne úmrtí občana Evropské unie.1a)
§ 87f
(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu rodinný příslušník předloží
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87e odst. 1 a
c) fotografie.
(2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
§ 87g
(1) Policie vydá povolení k trvalému pobytu formou správního rozhodnutí.
(2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru pojištěnců11c) den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

Díl 3

Důvody pro zamítnutí zvláštního pobytového povolení, jeho zánik a odnětí oprávnění k pobytu
§ 87h
(1) Policie žádost o zvláštní pobytové povolení zamítne, jestliže
a) žadatel nepředloží požadované náležitosti,
b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
c) žadatel trpí závažnou nemocí,
d) žadatel je nežádoucí osobou (§ 154), nebo
e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie.1a)
(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. c) se nepřihlédne, pokud by rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebylo přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání zvláštního pobytového povolení v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; policie musí vydání zvláštního pobytového povolení projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání zvláštního pobytového povolení oznámí policie smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 87i
Platnost zvláštního pobytového povolení zaniká z důvodů uvedených v § 79.
§ 87j
(1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, pokud
a) jeho držitel neplní účel, pro který bylo vydáno; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby13b) a překážkou bránící plnění účelu je neschopnost vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu,
b) povolení bylo vydáno za účelem zaměstnání a cizinec se stal nezaměstnaným z vlastního rozhodnutí učiněného bez vážného důvodu,
c) držitel tohoto povolení se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství13e), nebo
d) držitel tohoto povolení ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění,
za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života tohoto cizince.
(2) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.
(3) Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění.
§ 87k
(1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění, za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(2) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.
(3) Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění.

Díl 4

Průkazy
Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství
§ 87l
(1) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je veřejnou listinou, kterou její držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa hlášeného trvalého nebo přechodného pobytu na území, rodné číslo a druh pobytu na území. Ve stanovených případech13f) se do průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vyznačí další skutečnosti.
(2) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu.
§ 87m
(1) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství obsahuje údaje podle § 87l odst. 1.
(2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno a příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.
(3) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství se vydává s dobou platnosti
a) potřebnou k dosažení účelu, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území kratší než 1 rok,
b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 1 rok, a to i opakovaně,
c) 2 roky, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně,
d) 5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně,
e) 5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem zaměstnání; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně, přičemž v případě skončení zaměstnání z důvodu na vůli cizince nezávislém a pokud je již více než 12 po sobě následujících měsíců na území nezaměstnaný, se doba platnosti při prvém prodloužení omezí na 1 rok,
f) 10 let, jde-li o trvalý pobyt; platnost lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.
(4) Občanu Evropské unie,1a) který žádá o povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník, se průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydá s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti tohoto dokladu vydaného občanu Evropské unie.1a)
§ 87n
(1) Při prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie,1a) jemuž bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, a při vydání tohoto průkazu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený se postupuje obdobně jako v případě průkazu o povolení k pobytu; § 84 odst. 3 se nepoužije.
(2) Policie dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodlouží, shledá-li důvod pro odnětí oprávnění k pobytu (§ 87k).
§ 87o
(1) Cizinec, jemuž bylo uděleno povolení k přechodnému pobytu, je oprávněn požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může tuto žádost podat před touto dobou.
(2) Pokud podání žádosti ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je oprávněn ji podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(3) K žádosti podle odstavce 1 cizinec předloží cestovní doklad; došlo-li ke změně podoby žadatele, připojí rovněž fotografie odpovídající jeho podobě.
(4) Při vydání průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený se postupuje podle § 86.
(5) Shledá-li policie důvod pro odnětí oprávnění k pobytu podle § 87j, platnost průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu neprodlouží.
§ 87p
Náležitosti žádosti o zvláštní pobytové povolení a žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.
Průkaz o povolení k pobytu
§ 87r
(1) Průkaz o povolení k pobytu podle § 81 je povinen mít rodinný příslušník, jenž není občanem Evropské unie, pokud je starší 15 let a bylo mu vydáno zvláštní pobytové povolení.
(2) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k trvalému pobytu.
(3) Na průkaz o povolení k pobytu vydaný rodinnému příslušníku se § 82 až 86 vztahují obdobně. Ve stanovených případech13f) se do průkazu o povolení k pobytu vyznačí další skutečnosti.
§ 87s
Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizinci, který žádá o zvláštní pobytové povolení jako rodinný příslušník, se stanoví tak, aby byla shodná s dobou platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie.1a)

Díl 5

Společná ustanovení
§ 87t
(1) Žádost o zvláštní pobytové povolení anebo o prodloužení doby platnosti zvláštního pobytového povolení lze podat na policii nebo zastupitelském úřadu.
(2) Žádost o zvláštní pobytové povolení se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést údaje v rozsahu podle § 70 odst. 4.
§ 87u
Žadatel o zvláštní pobytové povolení je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti.

HLAVA V

POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ
§ 88
(1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle předchozího odstavce podat policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území.
(3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost policii o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, nebo o udělení povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení; vízum policie udělí do cestovního dokladu dítěte nebo do cestovního dokladu zákonného zástupce, v němž je dítě zapsáno; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.
(4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle první věty neprodleně oznámit policii.
§ 89
(1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit
a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,
b) rodný list dítěte,
c) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče dítěti.
(2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).

HLAVA VI

VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ
§ 90
(1) Cizinec vycestuje z území po překročení státních hranic a po provedení hraniční kontroly, pokud je tato na hraničním přechodu prováděna.
(2) Cizinec je oprávněn opustit území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. Za místo podle předchozí věty se považuje též prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní dopravy v době provádění hraniční kontroly.
§ 91
Cizinec je povinen
a) vycestovat z území v době povoleného pobytu na území a s cestovním dokladem, jehož je držitelem, opatřeným vízem; to neplatí, pokud tento zákon nebo vláda svým nařízením vydaným podle § 181 stanoví jinak,
b) na požádání policie se podrobit hraniční kontrole,
c) jednat tak, aby mohla být hraniční kontrola provedena nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo překročit státní hranice nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna na území.
§ 92
Odepření vycestování z území
Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, odepře policie vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží
a) potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo
b) potvrzení zdravotnického zařízení, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení zdravotnického zařízení, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.

HLAVA VII

HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ
§ 93
(1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].
(2) Občan Evropské unie1a) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].
§ 94
Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen do 30 dnů ode dne počátku tohoto pobytu hlásit policii místo pobytu na území, pokud předpokládaný pobyt na území bude delší než 30 dnů. Současně je povinen policii sdělit počátek a předpokládanou dobu přechodného pobytu na území.
§ 95
Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení (§ 130).
§ 96
(1) Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,13) nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, který není způsobilý podle tohoto zákona k takovému úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).
(2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.
§ 97
Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území a státní poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval.
§ 98
Hlášení změn
(1) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je povinen hlásit policii změnu pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů.
(2) Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.
(3) Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.
(4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.
(5) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na žádost policie je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.
Ubytovatel a jeho povinnosti
§ 99
(1) Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu.
(2) Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem.
§ 100
Ubytovatel je povinen
a) neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,
b) umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,
c) oznámit policii ubytování cizince (§ 102),
d) zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Přiměřenost se posuzuje zejména srovnáním hygienických podmínek a počtu ubytovaných osob.
e) cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,
f) vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole.
§ 101
Domovní kniha
(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.
(2) Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. e) vede ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely kontroly vyloučena.
(3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového.
(4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.
(5) S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.15)
§ 102
Oznámení ubytování
(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování.
(2) Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.
(3) Povinnost oznámit ubytování lze splnit
a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, nebo
b) prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním přenosem v rozsahu údajů vedených v domovní knize, je-li takový přenos možný, s následným předložením přihlašovacího tiskopisu ve lhůtě do 10 dnů ode dne ubytování cizince.

HLAVA VIII

POVINNOSTI
§ 103
Povinnosti cizince
Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen
a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,
b) předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,
c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu, průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území,
e) hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, v průkazu o povolení k pobytu cizince nebo v průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,
f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,
g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,
h) odevzdat policii bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,
i) odevzdat policii nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, pokud byl vydán za účelem vycestování z území,
j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala, pokud nastala na území; pokud tato událost nastala v zahraničí, ohlásí ji ve stejné lhůtě zastupitelskému úřadu,
k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné policií v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo zjišťováním totožnosti,
l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,
m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),
n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud tento zákon nestanoví jinak,
o) na požádání policie doložit na zbývající část doby pobytu poměrnou část peněžních prostředků v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a podle § 13 odst. 2 a 3 nebo peněžní prostředky v plné výši v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3, anebo, jde-li o cizince s povolením k pobytu, prostředky podle § 71; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)
p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo zdravotnické zařízení o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,
r) prokázat při pobytové kontrole, že je zajištěna úhrada nákladů zdravotní péče; to neplatí, jde-li o cizince pobývajícího na území v zájmu České republiky nebo cizince, u něhož zastupitelský úřad upustil od předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění.
§ 104
Povinnost dopravce
(1) Letecký dopravce nebo provozovatel vodní dopravy je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, pokud policie tomuto cizinci odepře vstup na území z důvodu, že při hraniční kontrole nemůže předložit cestovní doklad a vízum, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné.
(2) Letecký dopravce je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(3) Provozovatel dopravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách nesmí přes státní hranice na území přepravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.
(4) Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se na dopravce nevztahuje, pokud vízum udělené cizinci bylo orgánem, který jej udělil nebo policií, prohlášeno za neplatné.
(5) Letecký dopravce a provozovatel vodní dopravy jsou povinni nést náklady spojené s pobytem cizince do doby, než splní povinnost uvedenou v odstavcích 1 a 2.
§ 105
Povinnost soudu, vazební věznice a věznice
(1) Soud, který pravomocně rozhodl
a) o odsouzení cizince,
b) o zbavení nebo omezení způsobilosti cizince k právním úkonům,
c) o prohlášení cizince za mrtvého, nebo
d) o rozvodu nebo neplatnosti manželství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,
informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla soudu.
(2) Vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.
§ 106
Povinnosti orgánů státní správy
(1) Úřady práce jsou povinny neprodleně písemně oznámit policii
a) zaměstnávání cizince bez povolení k pobytu,
b) nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání,
c) ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání,
a dále jsou povinny neprodleně zaslat policii kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnání.
(2) Živnostenský úřad je povinen neprodleně písemně oznámit policii vydání nebo odebrání živnostenského listu cizinci.
(3) Orgán sociálního zabezpečení15a) je povinen neprodleně písemně oznámit policii, že cizinec uvedený v § 87a se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky.12)
§ 107
Povinnosti jiných osob
(1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, je povinen je neprodleně odevzdat policii.
(2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.
(3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.
(4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.

HLAVA IX

CESTOVNÍ DOKLAD
§ 108
(1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje
a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,
b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,
c) průkaz totožnosti občana Evropské unie,1a)
d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa,
e) cestovní průkaz totožnosti, nebo
f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy,
g) náhradní cestovní doklad Evropské unie,15b)
h) seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,7b) obsahuje-li
1. fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnosti obsahujícím fotografii,
2. potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad.
(2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit
a) údaje o státním občanství cizince,
b) údaje o jeho totožnosti,
c) fotografii držitele,
d) údaj o době platnosti.
§ 109
(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) vydá policie na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas policie.
(3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.
§ 110
(1) Cizinecký pas a cestovní průkaz totožnosti se vyhotovují v českém jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2) Do cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti policie na žádost cizince zapíše jeho dítě mladší 15 let.
§ 111
(1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí fotografie.
(2) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu.
§ 112
Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. d), e) a f) nebo při prodlužování doby jejich platnosti se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.
§ 113
Cizinecký pas
(1) Cizinecký pas vydá policie
a) na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,
b) na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud
1. je mladší 15 let, nebo
2. jeho způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena,
c) cizinci požívajícímu dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), který není držitelem cestovního dokladu.
(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 1 písm. b) bodu 2 vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 5 let; cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu.3a)
(3) Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) bodu 2 může být prodloužena dvakrát, vždy o 5 let; doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. c) může být opakovaně prodloužena na dobu odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu.3a)
(4) Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 2 roky. Cizinci mladšímu 15 let požívajícímu dočasné ochrany vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Platnost cizineckého pasu vydaného cizinci mladšímu 15 let se neprodlužuje.
(5) Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu.3a)
§ 114
Cestovní průkaz totožnosti
(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince,
a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem,
b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a), c) nebo d) nebo mu ze stejných důvodů bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43, případně mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo
c) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).
(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce 1 písm. b) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.
(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po
a) prohlášení krátkodobého víza za neplatné,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu na území,
d) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87), nebo
e) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo po udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 ze stejného důvodu; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza.
(4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto nebo bylo ukončeno poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2),3a) a který nemá jiný cestovní doklad.
§ 115
Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)
(1) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.
(2) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému
a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo
b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 115a
Náhradní cestovní doklad Evropské unie
(1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie15b) vydá zastupitelský úřad na žádost občana Evropské unie,1a) jehož cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát, jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází, stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas.
(2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu.
(3) V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnost a státní občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie.
(4) Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává.
(5) Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem.
§ 116
Neplatnost cestovního dokladu
Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže
a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,
c) je porušena jeho celistvost,
d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo
f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
§ 117
Zadržení cestovního dokladu
(1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole
a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a
1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo
2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,
b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,
c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.
(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.
(3) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.
(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.

HLAVA X

SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ
§ 118
(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.
(2) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.
(3) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.
§ 119
Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území,
a) až na 10 let,
1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí nebo
3. jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,
b) až na 5 let,
1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),
3. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,
5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,
6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo
7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,
c) až na 3 roky,
1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
2. pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo
3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1a) nebo jeho rodinného příslušníka lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.
(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.
(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu2) nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti,2) jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nebo jestliže podle zvláštního zákona2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nemá odkladný účinek.
(5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,3a) je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.
(6) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle odstavce 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o ochranu formou azylu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde je jeho život nebo svoboda ohrožena, a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.
(7) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 120
Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, až na
a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1a) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu nebo povolení k pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.
(3) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 120a
(1) Policie v rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 a 120 současně rozhodne, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 179).
(2) Pomine-li důvod, pro který byla cizinci podle odstavce 1 přiznána překážka vycestování, policie vydá rozhodnutí o tom, že překážka vycestování zanikla.
(3) Nabytím právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 zaniká platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, které bylo cizinci uděleno z důvodu překážky vycestování; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území.
(4) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, pokud překážka vycestování trvá po dobu
a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),
b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).
Tato lhůta počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění.
§ 121
Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.
§ 122
Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění
(1) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
(2) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.
(3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.
(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.
(5) Policie na žádost cizince může zrušit platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území.
§ 123
Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním
(1) Náklady spojené se správním vyhoštěním se hradí z jistoty.
(2) Nelze-li uhradit náklady z jistoty, uhradí se, byť i částečně, z peněžních prostředků cizince, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění.
(3) Nelze-li uhradit náklady z jistoty ani z peněžních prostředků cizince, uhradí je plně nebo jejich zbývající část osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií.
(4) Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit plně nebo jejich zbývající část postupně
a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,
b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,
c) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.
(5) Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady
a) policie, jde-li o cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16a),
b) ministerstvo v ostatních případech.
(6) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se zahrnují náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.
(7) Nejsou-li náklady spojené se správním vyhoštěním cizince uhrazeny z jistoty nebo z peněžních prostředků cizince, stanoví policie nebo ministerstvo rozhodnutím, kdo a v jaké výši je povinen tyto náklady nebo jejich část uhradit. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím převzetí.

HLAVA XI

ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE
§ 124
Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění
(1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména je-li zjištěno, že cizinec se v minulosti dopustil jednání uvedeného v § 119 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bodu 6 anebo 7, je evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154).
(2) Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.
(3) Je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu policie opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu neprodleně vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.
(4) Zajištěný cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu je oprávněn podat návrh podle zvláštního právního předpisu,17) v němž soud rozhodne o trvání zajištění a nařídí propuštění, jestliže zákonné důvody trvání zajištění pominuly.
§ 125
(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. V případě cizince mladšího 18 let nesmí doba zajištění překročit 90 dnů.
(2) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policie orgán sociálně-právní ochrany dítěte. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu.
§ 126
Policie je povinna
a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,
b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.
§ 127
(1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno
a) po zániku důvodu pro zajištění,
b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nebo nařídil-li soud v řízení podle zvláštního právního předpisu propuštění cizince,17) nebo
c) je-li cizinci udělen azyl.2)
(2) Podání žádosti o azyl v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.
§ 128
(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění.
(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.
§ 129
Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu
(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství17a); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky.
(2) O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu.
(3) V případech, kdy předání cizince nebo dokončení jeho průvozu nelze uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve lhůtě do 72 hodin, policie vydá rozhodnutí o jeho zajištění a cizince umístí do zařízení. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít. Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.
(4) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

HLAVA XII

ZAŘÍZENÍ
§ 130
(1) Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení.
(2) Zařízení provozuje ministerstvo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu (dále jen „provozovatel“).
(3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen „část s mírným režimem“) a část s přísným režimem zajištění (dále jen „část s přísným režimem“).
(4) Policie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem.
§ 131
Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec schopen se dorozumět.
§ 132
(1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení.
(2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky.
§ 133
(1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců.
(2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany.
§ 134
(1) Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto zákonem
a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky,
b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení,
c) umožní přijímat návštěvy,
d) umožní objednat si knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice,
e) umožní podat žádost, stížnost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto neprodleně odešle,
f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policií v zařízení,
g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu,
h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizinci umístěnými v této části.
(2) Provozovatel zajistí lékařskou prohlídku zajištěného cizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví.
(3) Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně. Vedoucí zařízení může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam.
(4) Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizince v zařízení.
§ 135
(1) Policie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud
a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,
b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo
c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona.
(2) Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c).
(3) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Pokud se cizinec v době podle věty první dopustil jednání podle odstavce 1 nebo trvá důvod pro zvýšený dohled, doba umístění v této části se prodlouží o 30 dnů, jinak cizince neprodleně umístí do části s mírným režimem.
(4) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění.
§ 136
(1) Zajištěný cizinec je povinen
a) dodržovat vnitřní řád zařízení,
b) šetřit majetek zařízení,
c) řídit se pokynem policie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním,
d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění,
e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví,
f) dodržovat noční klid.
(2) Zajištěný cizinec je dále povinen strpět preventivní vstupní, periodickou a výstupní, a je-li to nezbytné, i mimořádnou lékařskou prohlídku v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovené orgánem ochrany veřejného zdraví. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání.
(3) Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí
a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky,
b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek,
c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví,
d) opustit zařízení bez souhlasu policie.
§ 137
(1) Policie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.
(2) Policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince také v případě důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.
(3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policie sepíše záznam.
(4) Policie cestovní doklad, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží.
(5) Policie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, zbraní podle zvláštního právního předpisu18) a věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli.
§ 138
(1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví
a) časový rozvrh poskytované zdravotní, psychologické a sociální péče,
b) časový rozvrh poskytování stravy,
c) časový rozvrh a nabídku kulturního a sportovního vyžití,
d) uspokojování kulturních potřeb a sportovního vyžití,
e) časový rozvrh výdeje hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla,
f) režim návštěv,
g) prostor vymezený pro vycházky a časový rozvrh vycházek pro přísný režim zajištění,
h) prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policie nebo pracovníka zařízení zakázán,
i) způsob realizace povinné školní docházky,
j) další nezbytné organizačně technické podrobnosti.
(2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie.
(3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizinců nezbytné.
(4) Vnitřní řád zařízení je umístěn tak, aby byl přístupný všem zajištěným cizincům.
§ 139
Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem.
§ 140
(1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizinec“). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle.
(2) Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce.
(3) Ubytovaný cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení.
§ 141
(1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.
(2) Odděleně se umisťují
a) nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých,
b) muži od žen; výjimku lze učinit v případě osob blízkých14).
(3) Cizinec mladší 18 let nebo cizinec zbavený způsobilosti k právním úkonům je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče.
§ 142
(1) Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona19a), povinen umožnit plnění této povinnosti.
(2) Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení.
(3) Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak.
§ 143
(1) Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně.
(2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince.
§ 144
(1) Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy jedenkrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než týden a delšího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.
(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených.
(3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení bez omezení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc.
(4) Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie.
§ 145
(1) Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny.
(2) Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Policie zajištěnému cizinci nepředá věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno a pořídí jejich soupis. Věci nepředané zajištěnému cizinci policie předá, s výjimkou věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady.
(3) Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Provozovatel na žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení.
(4) Provozovatel v průběhu zajištění vydá zajištěnému cizinci na jeho žádost uložené peněžní prostředky nebo jejich část, nejvýše však v částce 12 Kč na den pobytu v zařízení. Vydanou částku zaznamená v soupisu uložených peněžních prostředků; cizinec písemně stvrdí jejich převzetí.
§ 146
(1) Ministerstvo je oprávněno použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho pobytem v zařízení a se správním vyhoštěním.
(2) Ministerstvo vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1.
§ 147
(1) Ministerstvo při propuštění ze zařízení vydá zajištěnému cizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly ministerstvem použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v plné výši.
(2) Policie při propuštění ze zařízení vydá cizinci zadržený cestovní doklad; je-li cizinec po propuštění ze zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává.
§ 148
(1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena.
(2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání.
§ 149
O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení.

HLAVA XIII

PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA
Průvoz cizince
§ 152
(1) Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince; jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území20) (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle na vůli cizince.
(2) Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou.
(3) Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže
a) je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu,
b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné,
c) průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území,
d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo
e) by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(4) Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu.
§ 153
(1) Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.
(2) Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad.
(3) Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.
(4) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.
(5) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.
(6) Úhradu zdravotní péče poskytnuté prováženému cizinci zajišťuje ministerstvo.
Nežádoucí osoba
§ 154
(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě
a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,10) nebo
b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.
(4) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(5) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob.
(6) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.
§ 155
(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.
(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem.

HLAVA XIV

SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 156
(1) Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že
a) dopraví na území cizince bez cestovního dokladu,
b) dopraví na území cizince bez víza, ačkoli zákon vízum vyžaduje,
c) nesplní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí podle § 104 odst. 1 a 2, nebo
d) nesplní povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince podle § 104 odst. 5.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí správního deliktu tím, že
a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,
b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),
c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,
d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,
e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,
f) neoznámí policii úmrtí cizince, nebo
g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d).
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč za každého cizince a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do 50 000 Kč.
§ 157
(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že
a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
b) zneužije cestovní doklad (§ 108) vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu21),
c) se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,
d) provede nebo si nechá provést neoprávněné změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona,
e) v době trvání zajištění opustí bez souhlasu policie zařízení,
f) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě,
g) se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),
h) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona,
i) nesplní povinnost odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,
j) neohlásí ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy to zjistí,
k) neohlásí neprodleně policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c),
l) pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
m) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,
n) neoprávněně užije k překročení hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,
o) nepožádá o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v zákonem stanovené lhůtě,
p) jako zákonný zástupce cizince mladšího 15 let nepožádá o vydání průkazu o povolení k pobytu tomuto cizinci,
q) jako zákonný zástupce nepodá v zákonem stanovené lhůtě za cizince narozeného na území žádost o udělení víza, o udělení povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení (§ 88 odst. 2 a 3),
r) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje,
s) nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území nebo jeho změnu,
t) nepředloží ubytovateli cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona nebo osobně nevyplní a nepodepíše přihlašovací tiskopis,
u) neohlásí změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů,
v) nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,
w) neprokáže při pobytové kontrole schopnost uhradit náklady zdravotní péče, nebo
x) se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až n) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. o) až x) pokutu do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 157a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neodevzdá neprodleně policii nalezený či jinak získaný cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona,
b) uvede nepravdivé údaje v dokladu o zajištění ubytování cizinci, nebo
c) neoznámí policii neprodleně odstoupení od závazku podle § 15.
(2) Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že
a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,
b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),
c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,
d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,
e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,
f) neoznámí policii úmrtí ubytovaného cizince, nebo
g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
§ 157b
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednávají orgány policie (§ 161).
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Správní delikt podle § 156 odst. 2 lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je správní delikt spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit.
(7) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
(8) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen „pokutový blok“) používané v blokovém řízení o přestupcích21b). Policie na pokutovém bloku vyznačí komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.
(9) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
(10) Pokuty vybírají orgány policie a vymáhají místně příslušné územní finanční úřady. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

HLAVA XV

INFORMAČNÍ SYSTÉMY
§ 158
(1) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona provozuje informační systémy obsahující
a) údaje o vstupu cizince na území, pobytu na něm a vycestování z území,
b) údaje o žadatelích o víza, o udělených či neudělených vízech a prodloužení doby platnosti těchto víz,
c) údaje o cizincích s povoleným pobytem na území, vydaných průkazech o povolení k pobytu, průkazech o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a prodloužení doby jejich platnosti,
d) údaje o žadatelích o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti, cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), údaje o prodloužení doby platnosti těchto dokladů a údaje o cizincích, kterým byl cestovní průkaz totožnosti vydán z moci úřední,
e) údaje o cizincích, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění podle tohoto zákona nebo kterým byl uložen trest vyhoštění,10)
f) údaje o cizincích, pro které bylo policií ověřeno pozvání podle tohoto zákona, a osobách, které cizince zvou k pobytu na území,
g) údaje o cizincích zařazených do evidence nežádoucích osob v rozsahu jméno, příjmení, den, měsíc a rok narození, státní občanství a místo narození,
h) údaje o cizincích, kteří se dopustili přestupku podle tohoto zákona,
i) údaje o ztracených a odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), údaje o ztracených, zničených, poškozených nebo odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) a údaje o cestovních dokladech, které byly orgánem vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,
k) údaje o cizincích související s jejich průvozem přes území.
(2) Policie je oprávněna provozovat další informační systémy, pokud je jejich provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolů podle tohoto zákona. V těchto informačních systémech mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění úkolu, v důsledku jehož plnění byl informační systém zřízen.
(3) Informační systémy vedené policií podle tohoto zákona obsahují údaje o cizincích a dalších osobách v rozsahu údajů uváděných v žádosti o vízum nebo v rozsahu údajů uváděných v ostatních tiskopisech vyplňovaných podle tohoto zákona anebo údajů získaných v řízení podle tohoto zákona. Jméno a příjmení a ostatní jména cizince se v informačním systému mohou uchovávat v podobě vzniklé přepisem, přechýlením nebo doslovným přepisem po písmenech jména a příjmení uvedeného v cestovním dokladu tohoto cizince.
(4) Údaje z informačních systémů vedených policií podle tohoto zákona lze sdružovat s údaji jiných informačních systémů vedených podle zvláštních právních předpisů, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů uložených tímto zákonem.
(5) Ministerstvo zahraničních věcí vede v rozsahu své působnosti informační systém
a) údajů v rozsahu žádosti o udělení víza, žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo přechodnému pobytu,
b) vydaných cestovních dokladů a udělených víz,
c) vydaných průkazů o povolení k pobytu, průkazů o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a o prodloužení doby jejich platnosti.
(6) Ministerstvo zahraničních věcí je oprávněno využívat informační systém obsahující údaje o cizincích zařazených do evidence nežádoucích osob v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. g).
§ 159
(1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.
(2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu23) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
(3) Policie předá údaje z informačního systému vztahující se k cizincům s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, zvláštním pobytovým povolením a cizincům, kteří na území pobývají na vízum k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 1, do 10 dnů ode dne jejich získání ministerstvu.
(4) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů.
(5) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. Policie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu.
§ 160
(1) Údaje v informačních systémech podle § 158 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.
(2) Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu
a) 20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt, pobyt na vízum, na povolení k dlouhodobému pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,
b) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,
c) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,
d) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo
e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.
(3) Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu
a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt, pobyt na vízum, na povolení k dlouhodobému pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,
b) 5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,
c) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo
d) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.
(4) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 4, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.
(5) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 2 nesmí přesáhnout dobu 30 let.
(6) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, policie údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.24)

HLAVA XVI

PŮSOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE
§ 161
Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost
(1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie
a) ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,
b) oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou
1. oddělení cizinecké policie,
2. referáty cizinecké a pohraniční policie,
3. odbor pátrání a kontroly pobytu.
(2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.
§ 163
Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
a) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
b) provádí pobytovou kontrolu,
c) řídí a kontroluje činnost oblastních ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště,
d) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou,
e) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti o povolení průvozu leteckou cestou,
f) pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince,
g) ve správním řízení
1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké a pohraniční policie (§ 164),
2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,
3. rozhoduje o zániku překážky vycestování podle § 120a odst. 2,
h) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,
i) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,
j) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území,
k) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,
l) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,
m) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2,
n) prověřuje, zda cizinec neuzavřel sňatek s cílem získat oprávnění k pobytu.
§ 164
Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
(1) Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
a) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
b) provádí pobytovou kontrolu,
c) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území a ve stanovených případech současně o zrušení platnosti víza [§ 9 odst. 1 písm. b) a odst. 6],
d) rozhoduje o odepření vycestování z území,
e) rozhoduje o udělení, prodlužování doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, včetně víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území v rozsahu vymezeném tímto zákonem, rozhoduje o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5, víza k pobytu do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a § 26 odst. 5 a výjezdního příkazu a rozhoduje o prodloužení doby pobytu, zrušení platnosti víza k pobytu do 90 dnů nebo ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje,
f) rozhoduje o vydání povolení k pobytu, zvláštního pobytového povolení, povolení k dlouhodobému pobytu nebo zrušení platnosti těchto povolení,
g) rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu a průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,
h) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1,
i) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a cestovního průkazu totožnosti, prodlužování doby jejich platnosti a provádí změny,
j) rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,
k) ověřuje pozvání,
l) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu16a), a vymáhá jejich úhradu,
m) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,
n) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,
o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou,
p) provádí hraniční kontrolu,
r) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,
s) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,
t) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců a o zániku překážky vycestování podle § 120a odst. 2,
u) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,
v) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),
w) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,
x) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
y) prověřuje, zda cizinec neuzavřel sňatek s cílem získat oprávnění k pobytu,
z) rozhoduje o umístění do zařízení.
(2) Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie dále
a) zabezpečuje vnější ostrahu zařízení; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu této části zařízení,
b) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření do zdravotnického zařízení, k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět.
(3) Oddělení cizinecké policie dislokované v okrese je příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), f) až o) a r) až z). Toto oddělení dále rozhoduje o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů a o zrušení platnosti tohoto víza a o udělení, prodloužení doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o udělení výjezdního příkazu.
(4) Referáty cizinecké a pohraniční policie jsou příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), h), j), m), o), p), s), t), w), x) a z). Dále rozhodují o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5, víza do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a podle § 26 odst. 5, výjezdního příkazu, o zrušení platnosti všech druhů víz s výjimkou letištního víza, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje a posuzují, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.
(5) Odbor pátrání a kontroly pobytu je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až d), h), j) m), o), p), s), t), a w) až z). Dále odbor rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.
§ 165
Působnost ministerstva
Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území
a) vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,
b) ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,
c) ve správním řízení rozhoduje o žádostech podaných podle § 69a a o zrušení platnosti povolení k pobytu podle § 69b odst. 1,
d) zřizuje a provozuje zařízení,
e) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území a vymáhá jejich úhradu,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona.
§ 166
Působnost Ministerstva zahraničních věcí
(1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.
(2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.
§ 167
Oprávnění policie
(1) Policie je oprávněna
a) v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,
b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy nebo zjišťováním totožnosti cizince,
c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,
d) provádět pobytovou kontrolu
1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,
2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,
e) v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,
f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,
g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,
h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění,
i) zadržet peněžní prostředky cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16a),
j) použít peněžní prostředky cizince zadržené podle písmene i) k úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území,
k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda cizinec neuzavřel sňatek s cílem získat oprávnění k pobytu.
(2) Provádí-li policie pobytovou kontrolu v součinnosti s orgány provádějícími u zaměstnavatelů kontrolu podle zvláštních právních předpisů, je policie oprávněna vstupovat do objektů a zařízení těchto zaměstnavatelů.

HLAVA XVII

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM
Správní řízení
§ 169
Odchylky od správního řádu
(1) Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu.
(2) Žádost o vydání povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení se vyřídí ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, žádost o vydání povolení k pobytu podle § 69 odst. 2 nebo žádost o vydání zvláštního pobytového povolení podanou na území policie vyřídí ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.
(3) Cizinec je povinen se na vyzvání účastnit osobně řízení.
(4) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) nemá odkladný účinek.
(5) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.
(6) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.
(7) Policie usnesením zastaví řízení, jestliže cizinec
a) ve lhůtě podle § 76 nepřevezme povolení k pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,
b) který podal žádost na území, nepřevezme povolení k pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,
c) který podal žádost o povolení k pobytu podle § 66 nebo § 67, nesplní podmínku nepřetržitého pobytu na území nebo tato žádost je podána v době po ukončení pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,
d) podal žádost o povolení k pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 nebo § 69a odst. 1 nebo 2 oprávněn, nebo
e) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn.
(8) Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.
§ 170
(1) Žádost o udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum nebo doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad nebo policie může v odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.
(2) Žádost o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5 nebo víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 policie vyřídí bez zbytečného odkladu.
(3) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů, letištního víza a průjezdního víza vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
(4) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
(5) Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 30 odst. 2) vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti na základních, středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice a Akademii věd České republiky vyřídí policie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(7) Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyřídí policie do 30 dnů.
(8) Řízení před policií se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.25)
(9) Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli při podání žádosti na policii sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.
Soudní přezkum
§ 171
Z přezkoumání soudem jsou vyloučena
a) rozhodnutí o neudělení víza,
b) rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí v případě rozhodnutí podle § 9 odst. 5,
c) rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,
d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.
§ 172
Žaloba
(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.
(4) Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství.

HLAVA XVIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 173
Cizinec, jemuž bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z tohoto území bez víza.
§ 174
Trestní zachovalost
(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá
a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,
b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.
(2) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.
§ 175
Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví něco jiného.
§ 176
Zdravotní péče po dobu zajištění cizince
(1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytne zdravotní péče
a) neodkladná, při stavech, které
1. bezprostředně ohrožují život,
2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotní péče trvalé chorobné změny,
4. působí náhlé utrpení a bolest,
5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,
b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2) Náklady na zdravotní péči poskytnutou podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.
(3) Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí provozovatel poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení, se kterým ministerstvo nebo provozovatel uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče; to neplatí v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví.
(4) Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu do zdravotnického zařízení a zpět.
(5) V případě, kdy náklady poskytnuté zdravotní péče hradí stát a nejedná se o cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o azyl nebo je žadatelem o udělení azylu, zajišťuje úhradu nákladů
a) ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,
b) policie v ostatních případech.
§ 176a
Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště po pravomocném ukončení azylového řízení
(1) Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2) umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.
(2) Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytne zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče si hradí cizinec z vlastních prostředků.
(3) Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.
§ 176b
Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu
(1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění.
(2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého smluvního státu.
(3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.
§ 177
Totožnost
(1) Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.
(2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.
§ 178
Způsobilost k právním úkonům
Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 87 odst. 6 písm. a) bod 2], cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.
§ 179
Překážky vycestování
(1) Rozhodnutí o ukončení pobytu nelze vykonat
a) pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštěn
1. do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení,
2. do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo jeho život je ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo
3. do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo
b) jestliže by to bylo v rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy.
(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec
a) může vycestovat do jiného státu, nebo
b) ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodní smlouvy; v takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu.
§ 180
Ověření pozvání a odepření tohoto ověření
(1) Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.
(2) Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.
(3) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.
(4) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.
(5) Policie odepře ověření pozvání
a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,
b) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,
c) jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost podle § 100,
d) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. l), m) nebo m).
e) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě, nebo
f) jestliže zvoucí osoba neuzavřela cestovní zdravotní pojištění ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.
(6) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:
a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13,
b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky životního minima na osobní potřeby za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby,
c) předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území, anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v § 5 písm. a) bodu 4 disponuje částkou nejméně 30 000 EUR,
d) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.
Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši.
(7) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.
(8) Ověření policie vyznačí na pozvání.
§ 180b
Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí
(1) Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.
(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.
§ 180c
Nezletilý cizinec bez doprovodu
Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území9b).

HLAVA XIX

ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Zmocňovací ustanovení
§ 181
Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) nařízením stanovit, že
a) na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,
b) cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza.
§ 182
(1) Ministerstvo právním předpisem stanoví
a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,
b) v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo právním předpisem vydaným na jejím základě26a), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza,
c) výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění.
(2) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.
§ 182a
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.
Přechodná ustanovení
§ 183
(1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
(2) Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.
(4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.
(5) Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.
(6) Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu24) a materiály nemající archivní hodnotu zničí.
(7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
(8) Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.
(9) Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 184a
Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte,27) jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.

ČÁST DRUHÁ

Novela zákona o Policii České republiky
§ 185
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 325/1999 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 2 se ve větě druhé zrušují slova „a pobytu cizinců“.
2. § 15 včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
㤠15
(1) Policista je oprávněn zajistit cizince za účelem jeho předání orgánu, který rozhoduje podle zvláštního právního předpisu o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění,6) jestliže
a) se cizinec dopustil jednání, pro které lze pobyt na území České republiky ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění,
b) bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění a policista zjistí důvod pro zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,6)
c) cizinec má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěn,
d) je důvod se domnívat, že cizinec neoprávněně vstoupil na území České republiky nebo zde neoprávněně pobývá.
(2) Orgán, který rozhoduje o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění, je oprávněn zajistit cizince do doby, než učiní úkony podle zvláštního právního předpisu.6)
(3) Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Zajištění podle odstavce 2 může trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Je-li orgán, který cizince zajistil podle odstavce 1, shodný s orgánem rozhodujícím o ukončení pobytu nebo správním vyhoštění, lhůty zajištění se sčítají. Celková doba zajištění podle odstavců 1 a 2 nesmí být delší než 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
6) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.“.

ČÁST TŘETÍ

Novela zákona o správních poplatcích
§ 186
Správní poplatky
Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb., se mění takto:
1. V položce 99 písm. a) se zrušují slova „nebo cestovního průkazu totožnosti“.
2. V položce 99 osvobození zní:
„Osvobození:
Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.“.
3. V položce 99 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní:
„Poznámka:
Správní orgán nevybere poplatek za vydání cestovního dokladu z moci úřední.“.
4. Položka 100, včetně poznámky zní:
„Položka 100
a) Povolení k pobytu cizinciKč 1 000,-
b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 letKč 500,-
c) Prodloužení platnosti průkazu povolení k pobytu pro cizinceKč 1 000,-
d) Provedení změny v průkazu povolení k pobytu pro cizince (za každou změnu)Kč 300,-
e) Vydání průkazu povolení k pobytu pro cizince náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizenýKč 1 000,-
Poznámka:
Správní orgán nevybere poplatek za vydání průkazu povolení k pobytu náhradou za rozhodnutí o povolení k pobytu a za vydání tohoto průkazu náhradou za potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu.“.
5. Položka 101, včetně osvobození, zmocnění a poznámky zní:
„Položka 101
a) Udělení českého víza k pobytu na území České republiky na hraničním přechodu České republikyKč 1 500,-
b) Udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území České republikyKč 1 000,-
c) Udělení průjezdního víza jednosměrného, výjezdního víza, víza za účelem strpění pobytu na území České republikyKč 200,-
d) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů uděleného na hraničním přechodu České republiky nebo českým zastupitelským úřademKč 200,-
e) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, včetně prodloužení jeho platnostiKč 1 000,-
f) Prodloužení platnosti víza za účelem strpění pobytuKč 200,-
g) Ověření pozvání cizince do České republikyKč 200,-
Osvobození:
Od poplatků podle této položky je osvobozeno:
a) Udělení, prodloužení platnosti nebo doby pobytu na české vízum z důvodů zdravotnické pomoci.
b) Udělení nebo prodloužení platnosti českého víza cizinci mladšímu 15 let. Za udělení českého víza se považuje i zapsání dítěte mladšího 15 let narozeného na území České republiky do víza zákonného zástupce. Od poplatku podle této položky je osvobozeno i prodloužení doby pobytu na české vízum pro cizince mladšího 15 let.
c) Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky cizinci, který požádal o dočasnou ochranu, a udělení českého víza opravňujícího cizince k pobytu za účelem dočasné ochrany, o které požádal na území České republiky, včetně prodloužení jeho platnosti.
Zmocnění:
1. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost.
2. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího státu.
Poznámka:
Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky i v případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu.
Správní orgán nevybere poplatek, pokud provádí zpoplatňovaný úkon podle této položky z moci úřední.“.
6. Položka 132 bod 1 zní:
„1. Udělení
a) Víza k pobytu do 90 dnů jednorázového, průjezdního víza jednosměrného, letištního víza jednosměrnéhoKč800,-
b) Víza k pobytu do 90 dnů vícenásobnéhoKč3000,-
c) Víza k pobytu nad 90 dnůKč1500,-
d) Průjezdního víza obousměrného, letištního víza obousměrnéhoKč1200,-
e) Průjezdního víza bez omezení počtu cestKč3000,-“.
7. V položce 132 osvobození zní:
„Osvobození:
Od poplatků podle této položky je osvobozeno
- udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována vzájemnost,
- udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci,
- udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu,
- udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.“.
8. Položka 153 písmeno a) zní:
„a) o vydání Povolení k pobytuKč200,-“.

ČÁST ČTVRTÁ

Novela zákona o cestovních dokladech

ČÁST PÁTÁ

Novela občanského soudního řádu
§ 188
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto:
1. V § 120 odst. 2 se za slova „znovuobnovení jejich činnosti“ doplňuje čárka a vkládají se slova „v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění“.
2. Za § 200n se vkládají nové § 200o až 200u, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34e) zní:
„Řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění
§ 200o
(1) Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen „policie“) pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu34e) o zajištění cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.
(2) Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem.
(3) Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(4) Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(5) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají.
§ 200p
(1) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“), v němž je navrhovatel povinen se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele.
(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.
§ 200q
(1) Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.
(2) Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s návrhem do 24 hodin příslušnému soudu.
§ 200r
(1) Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je povinen umožnit navrhovateli účast při jednání.
(2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění.
§ 200s
(1) Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil.
(2) Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
(3) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné, rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak důvody, pro než bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu.
§ 200t
Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.
§ 200u
(1) Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením.
(2) Soud rozhoduje usnesením.
(3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.
(4) Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné.
(5) Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů propustil.
34e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.“.

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 190
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Smlouva o založení Evropského společenství.
1b) Například Smlouva Evropských společenství a členských států na straně jedné a Švýcarskou konfederací.
1c) Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.
2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).
3) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
3a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.
4) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb.
5) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5b) Hlava dvacátá pátá trestního řádu.
6) § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 1 nařízení vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
6a) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění.
7) § 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb.
7a) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
7b) Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (94/795/JVV).
8) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
8c) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
9) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. 5. 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.
9b) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
9c) § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
Nařízení vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
9d) § 20a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.
10) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10a) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů.
11a) § 12 zákona č. 325/1999 Sb.
11b) § 17a zákona č. 94/1963 Sb.
11c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
12) Směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu.
Směrnice Rady 90/365/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných po skončení jejich pracovní činnosti.
Směrnice Rady 93/96/EHS ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro studenty.
13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb., a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
13b) § 20 odst. 1 občanského zákoníku.
13c) § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
13d) § 38 písm. b) a § 43 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
13e) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
13f) Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství.
14) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
15a) Část první zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
15b) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).
16) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16a) § 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1999 Sb.
17) § 200o a následující občanského soudního řádu.
17a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.
18) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
19) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19a) § 36 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
20) Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou.
21) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
21b) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb.
24) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
24a) Část druhá a třetí správního řádu.
25) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
26) § 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb.
26a) Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
27) Sdělení č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací