327
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 15. prosince 1998,
kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.:
§ 1
Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen „BPEJ“)1) je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž
a) klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, podle přílohy č. 1; je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu1) (dále jen „číselný kód“),
b) hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením, podle přílohy č. 2; je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu,
c) sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku, podle přílohy č. 3; je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace,
d) skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy, podle přílohy č. 4; je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace.
§ 2
Vedení BPEJ
(1) BPEJ jsou jednotně vedeny2) v číselném a mapovém vyjádření v celostátní databázi BPEJ (dále jen „celostátní databáze“), která obsahuje informace o kvalitě půdy. Vedení celostátní databáze je zajišťováno Ministerstvem zemědělství3) prostřednictvím odborné organizace, která na vyžádání též poskytuje souhrnné informace o BPEJ a jejich účelových seskupeních, např. pro plošnou a kvalitativní ochranu půdy a vody, pro územní plánování, posuzování ekologické stability krajiny, vytváření ekonomických nástrojů v zemědělství a rozvoje regionů.
(2) K dokumentaci celostátní databáze náležejí:
a) mapy BPEJ v digitální a grafické formě,
b) informace vyjadřující klimatické a půdní podmínky související s kódem BPEJ,
c) záznamy o aktualizaci BPEJ,
d) údaje o plošném zastoupení BPEJ v katastrálním území,
e) účelová seskupení BPEJ v katastrálním území.
Aktualizace BPEJ
§ 3
(1) Aktualizace BPEJ (dále jen „aktualizace“) je zjištění změn půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a jejich vyhodnocení oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou BPEJ, např. pokud došlo ke zjevným a podstatným změnám v důsledku povodně, sesuvu půdy, výrazné degradaci a destrukci půdy erozí, zásadní změně hydromorfismu půdy nebo při zjevně nesprávném dřívějším určení BPEJ apod. Aktualizací se ověřují a upřesňují, a tím vymezují, nové hranice rozdílných BPEJ, popřípadě se mění číselný kód BPEJ. Za aktualizaci se považuje též zjištění údajů o BPEJ u pozemků, kde BPEJ nebyly dříve určeny. Důvodem pro aktualizaci je rovněž potřeba doplnění a upřesnění celostátní databáze.4) Aktualizací podle této vyhlášky nejsou změny průběhu hranic BPEJ ovlivněné nepřesností zákresů a oprava chyb vzniklých při soutisku map. Aktualizaci, jejímž výsledkem jsou změněné mapy BPEJ, zajišťuje okresní pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“)5) prostřednictvím odborné organizace, které provedení zadá podle zvláštního předpisu.6)
(2) Mapovými podklady pro aktualizaci v digitální, popřípadě grafické formě jsou:
a) mapy podle § 2 odst. 2 písm. a) v měřítku katastrální mapy,
b) katastrální mapy,
c) kopie map dřívější pozemkové evidence v měřítku katastrální mapy, na které jsou zobrazeny parcely evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem.7)
(3) Pozemkový úřad, shledal-li důvody pro aktualizaci ve smyslu odstavce 1, přičemž přihlédl k předloženým požadavkům vlastníků zemědělských pozemků, oznámí zahájení a rozsah aktualizace včetně termínu provádění terénního průzkumu a jeho podmínek a místo, kde budou návrhy změn map BPEJ a po ukončení aktualizace již změněné mapy BPEJ vyloženy k veřejnému nahlédnutí.
(4) Pozemkový úřad požádá obec, v jejímž územním obvodu se nacházejí předmětné pozemky, jichž se aktualizace BPEJ týká, o zveřejnění oznámení podle odstavce 3 způsobem v místě obvyklým a o zahájené aktualizaci BPEJ a jejím rozsahu samostatně informuje katastrální úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu,8) finanční úřad a územní odbor Ministerstva zemědělství.
§ 4
(1) Pozemkový úřad zajistí5) vyložení návrhu změn map BPEJ (zobrazený na průsvitce jako příložném materiálu k mapovým podkladům podle § 3 odst. 2 nebo jako jejich soutisk) po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Za tím účelem pozemkový úřad požádá obec, aby způsobem v místě obvyklým informovala veřejnost o místě, kde bude vyložen návrh změn map BPEJ, a lhůtě, po kterou bude možno do tohoto návrhu nahlédnout, a lhůtě, ve které každý může uplatnit k návrhu písemné vyjádření u pozemkového úřadu. K později uplatněnému vyjádření nebude přihlédnuto.
(2) Pozemkový úřad po vyhodnocení došlých vyjádření veřejnosti provede na základě výsledků aktualizace změnu map BPEJ na mapovém podkladu uvedeném v § 3 odst. 2 písm. b) nebo c), popřípadě na obou mapových podkladech uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) a c) a vyznačí na změněných mapách BPEJ datum jejich platnosti, a tím aktualizaci BPEJ ukončí. O ukončení aktualizace BPEJ pozemkový úřad písemně informuje orgány uvedené v § 3 odst. 4 a rovněž požádá obec o zveřejnění sdělení o ukončení aktualizace BPEJ způsobem v místě obvyklým.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 327/1998 Sb.
Charakteristika klimatických regionů
| Kód regionů | Symbol regionů | Charakteristika regionů | Suma teplot nad 10°C | Průměrná roční teplota°C | Průměrný roční úhrn srážek v mm | Pravděpodobnost suchých vegetačních období | Vláhová jistota |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 | VT | velmi teplý, suchý | 2800 - 3100 | 9 - 10 | 500 - 600 | 30 - 50 | 0 - 3 |
| 1 | T 1 | teplý, suchý | 2600 - 2800 | 8 - 9 | < 500 | 40 - 60 | 0 - 2 |
| 2 | T 2 | teplý, mírně suchý | 2600 - 2800 | 8 - 9 | 500 - 600 | 20 - 30 | 2 - 4 |
| 3 | T 3 | teplý, mírně vlhký | 2500 - 2800 | (7) 8 - 9 | 550 - 650 (700) | 10 - 20 | 4 - 7 |
| 4 | MT 1 | mírně teplý, suchý | 2400 - 2600 | 7 - 8,5 | 450 - 550 | 30 - 40 | 0 - 4 |
| 5 | MT 2 | mírně teplý, mírně vlhký | 2200 - 2500 | 7 - 8 | 550 - 650 (700) | 15 - 30 | 4 - 10 |
| 6 | MT 3 | mírně teplý (až teplý), vlhký | 2500 - 2700 | 7,5 - 8,5 | 700 - 900 | 0 - 10 | > 10 |
| 7 | MT 4 | mírně teplý, vlhký | 2200 - 2400 | 6 - 7 | 650 - 750 | 5 - 15 | > 10 |
| 8 | MCH | mírně chladný, vlhký | 2000 - 2200 | 5 - 6 | 700 - 800 | 0 - 5 | > 10 |
| 9 | CH | chladný, vlhký | pod 2000 | < 5 | > 800 | 0 | > 10 |
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 327/1998 Sb.
Charakteristika hlavních půdních jednotek
| 01 | Černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem |
| 02 | Černozemě degradované na spraši; středně těžké, s příznivým vodním režimem |
| 03 | Černozemě lužní na spraši nebo na spraši uložené na slínu; středně těžké, s příznivým vodním režimem |
| 04 | Černozemě nebo drnové půdy černozemí na píscích, mělké (do 0,3 m) překryvy spraše na píscích; lehké, velmi výsušné půdy |
| 05 | Černozemě vytvořené na středně mocné (0,3 - 0,7 m) vrstvě spraší uložené na píscích, popř. i nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku; lehčí, středně výsušné půdy |
| 06 | Černozemě typické, karbonátové a lužní na slinitých a jílovitých substrátech; těžké půdy, avšak s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené |
| 07 | Jako předchozí, avšak těžké až velmi těžké v ornici i spodině, periodicky převlhčené |
| 08 | Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti; středně těžké |
| 09 | Černozemě illimerizované na spraši; středně těžké, s příznivým vodním režimem |
| 10 | Hnědozemě (typické, černozemí), včetně slabě oglejených forem na spraši; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem |
| 11 | Hnědozemě typické, černozemí, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách; středně těžké s větší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí |
| 12 | Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách; středně těžké s těžší spodinou; vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení |
| 13 | Hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4 - 0,5 m, uložených na velmi lehké spodině; závislé na dešťových srážkách |
| 14 | Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé |
| 15 | Illimerizované půdy, hnědozemě illimerizované, hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí; středně těžké až těžké s příznivým vodním režimem |
| 16 | Illimerizované půdy na zahliněných štěrkopíscích; lehčí až středně těžké, s příznivými vláhovými poměry |
| 17 | Illimerizované půdy na píscích, pískovcích a písčitých opukách; lehké; půdy výsušné, závislé na srážkách |
| 18 | Rendziny a rendziny hnědé na vápencích; středně těžké až těžké, štěrkovité až kamenité, s malou vododržností |
| 19 | Rendziny a rendziny hnědé na opukách, slínovcích a vápenitých svahových hlínách; středně těžké až těžké, se štěrkem, s dobrými vláhovými poměry, avšak někdy krátkodobě převlhčené |
| 20 | Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, málo vodopropustné |
| 21 | Hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích; velmi lehké a silně výsušné |
| 22 | Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech; většinou lehčí nebo středně těžké, s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí |
| 23 | Hnědé půdy a drnové půdy většinou slabě oglejené na píscích, uložených na slínech a jílech; lehké v ornici a velmi těžké ve spodině, vodní režim je kolísavý – od výsušného až po převlhčení podle výše srážek |
| 24 | Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše; středně těžké až těžké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou |
| 25 | Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích; zpravidla středně těžké, štěrkovité s dobrými vláhovými poměry |
| 26 | Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách; středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až převlhčením |
| 27 | Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, drobách a usazeninách karpatského flyše; lehké až lehčí středně těžké, s malou vododržností |
| 28 | Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na bazických a neutrálních vyvřelinách a jejich tufech; středně těžké, většinou kamenité, převážně s dobrými vláhovými poměry |
| 29 | Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry |
| 30 | Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích; lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry |
| 31 | Hnědé půdy a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách; bez štěrku až středně štěrkovité; vláhové poměry nepříznivé, velmi závislé na vodních srážkách |
| 32 | Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách; většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách |
| 33 | Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na permokarbonských horninách; středně těžké až těžké, s příznivými vláhovými poměry |
| 34 | Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a na různých jiných horninách; většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry |
| 35 | Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převážně na různých vyvřelých horninách, břidlicích a usazeninách karpatského flyše; středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení |
| 36 | Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v chladné oblasti, na všech horninách, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení |
| 37 | Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) |
| 38 | Mělké hnědé půdy na všech horninách; středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 0,3 m kamenité nebo pevná hornina; méně výsušné než předchozí |
| 39 | Nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 0,1 m) na málo zvětralé skále; většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné |
| 40 | Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách |
| 41 | Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách |
| 42 | Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách; středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření |
| 43 | Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na sprašových hlínách; středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření |
| 45 | Hnědozemě oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí; středně těžké, až slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření |
| 46 | Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí; středně těžké, až středně štěrkovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření |
| 47 | Oglejené půdy na svahových hlínách; středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření |
| 48 | Hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích; lehčí až středně těžké, až středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření |
| 49 | Hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené na břidlicích a usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, bez štěrku až slabě štěrkovité, sklon k dočasnému zamokření |
| 50 | Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené |
| 51 | Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na zahliněných štěrkopíscích a morénách; lehké až středně těžké, bez štěrku nebo slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření |
| 52 | Oglejené půdy a hnědé půdy oglejené na usazeninách limnického terciéru; lehčí středně těžké, bez štěrku nebo slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření |
| 53 | Oglejené půdy a hnědé půdy oglejené na usazeninách limnického terciéru; středně těžké, s těžkou spodinou, obvykle bez štěrku, málo propustné, dočasně zamokřené |
| 54 | Oglejené půdy a hnědé půdy, oglejené na různých jílech, včetně slinitých, na jílech limnického terciéru; těžké až velmi těžké, bez štěrku, s velmi nízkou propustností a špatnými fyzikálními vlastnostmi, obvykle dočasně zamokřené |
| 55 | Nivní a lužní půdy na nivních uloženinách; velmi lehké, zpravidla písčité, výsušné |
| 56 | Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry |
| 57 | Nivní půdy na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké, vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení |
| 58 | Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé |
| 59 | Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější |
| 60 | Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši; středně těžké, vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení |
| 61 | Lužní půdy na nivních uloženinách, jílech a slínech; těžké a velmi těžké, obvykle se sklonem k převlhčení |
| 62 | Lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši; středně těžké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 - 1,0 m |
| 63 | Lužní půdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech; těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, vysoká hladina podzemní vody; po odvodnění příznivější |
| 64 | Glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách; středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu |
| 65 | Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní, rašelinné půdy na různých substrátech; velmi lehké až těžké, zamokřené, po odvodnění vláhové poměry podmíněně příznivé pro louky |
| 66 | Oglejené půdy zbažinělé rovinných poloh; zpravidla těžkého rázu, zamokřené, obtížně proveditelné meliorace, vhodné pouze pro louky |
| 67 | Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky |
| 68 | Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky |
| 69 | Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní (hydrogleje); středně těžké, výrazně zamokřené, i po odvodnění vhodné pouze pro louky |
| 70 | Glejové půdy při terasových částech širokých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky |
| 71 | Glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky |
| 72 | Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu - výrazně zamokřené |
| 73 | Oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh; středně těžké až velmi těžké, zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky |
| 74 | Oglejené půdy zbažinělé, glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní svahových poloh; středně těžké až velmi těžké, zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky |
| 75 | Různé hydromorfní a semihydromorfní půdy v hlubších údolích, v mapově nevymezitelném střídání většinou středně těžké, slabě až středně štěrkovité, s různými vláhovými poměry, ale vždy se zamokřenými místy - vhodné jen pro louky |
| 76 | Jako předchozí, zamokřené polohy však převažují |
| 77 | Mělké strže do 3 m hloubky - nevhodné pro zemědělskou půdu |
| 78 | Hluboké strže nad 3 m hloubky - nevhodné pro zemědělskou půdu. |
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 327/1998 Sb.
Charakteristika sklonitosti a expozice
Sklonitost
| Kód | Kategorie | Charakteristika |
|---|---|---|
| 0 | 0 - 1° | úplná rovina |
| 1 | 1 - 3° | rovina |
| 2 | 3 - 7° | mírný svah |
| 3 | 7 - 12° | střední svah |
| 4 | 12 - 17° | výrazný svah |
| 5 | 17 - 25° | příkrý svah |
| 6 | 25° | sráz |
Expozice
Vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích.
| Kód | Charakteristika | |
|---|---|---|
| 0 | rovina (0-1°) | expozice všesměrná |
| 1 | jih (JZ-JV) | |
| 2 | východ a západ (JZ-SZ a JV-SV) | |
| 3 | sever (SZ-SV) | |
Samostatně se uvažuje expozice jižní v klimatických regionech 0, 1, 2, 3, 4 a 5 jako negativní; zbývající expozice se slučují bez rozlišení. V klimatických regionech 6, 7, 8 a 9 se samostatně uvažuje expozice severní jako negativní a expozice východ - západ a jih se uvažují jako sobě rovné.
V soustavě BPEJ ČR je na čtvrtém místě číselného kódu kombinace sklonitosti a expozice kódovaná takto:
| Kód | Kategorie sklonitosti | Kategorie expozice |
|---|---|---|
| 0 | 0 - 1 | 0 |
| 1 | 2 | 0 |
| 2 | 2 | 1 |
| 3 | 2 | 3 |
| 4 | 3 | 1 |
| 5 | 3 | 3 |
| 6 | 4 | 1 |
| 7 | 4 | 3 |
| 8 | 5 - 6 | 1 |
| 9 | 5 - 6 | 3 |
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 327/1998 Sb.
Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy
Skeletovitost
| Číselný kód | Charakteristika | ||
|---|---|---|---|
| 0 | bezskeletovité | s celkovým obsahem skeletu | do 10 % |
| 1 | slabě skeletovité | s celkovým obsahem skeletu | do 25 % |
| 2 | středně skeletovité | s celkovým obsahem skeletu | do 50 % |
| 3 | silně skeletovité | s celkovým obsahem skeletu | nad 50 % |
Obsah skeletu je vyjádřen celkovým obsahem štěrku (pevné částice hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné částice hornin nad 30 mm).
Hloubka půdy
Vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou, nebo silnou skeletovitostí.
| Kód | Charakteristika | |
|---|---|---|
| 0 | 60 cm | půda hluboká |
| 1 | 30 - 60 cm | půda středně hluboká |
| 2 | 30 cm | půda mělká |
Na pátém místě číselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy takto:
| Kód | Kategorie skeletovitosti | Kategorie hloubky půdy |
|---|---|---|
| 0 | 0 | 0 |
| 1 | 0 - 1 | 0 - 1 |
| 2 | 1 | 0 |
| 3 | 2 | 0 |
| 4 | 2 | 0 - 1 |
| 5 | 1 | 2 |
| 6 | 2 | 2 |
| 7+) | 0 - 1 | 0 - 1 |
| 8+) | 2 - 3 | 0 - 2 |
| 9+) | 0 - 3 | 0 - 2 |
+) Platí pouze u HPJ 40 a 41.
1) § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.
3) § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
4) Např. § 15 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., a § 15 odst. 5 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
6) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 28 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
8) Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.