Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 31.12.2001. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění29.03.1979 – 31.12.1979zrušeno 31.12.2001
35/1979 Sb.

o úplatách ve vodním hospodářství

Historické znění
35
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 27. února 1979
o úplatách ve vodním hospodářství
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 43 odst. 1 a 2, § 44 a 45 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):

ČÁST PRVNÍ

Úplaty za odběry vody z vodních toků
§ 1
Organizace, které odebírají vodu z vodních toků v množství přesahujícím 15 000 m3 ročně nebo 1250 m3 měsíčně, platí správci vodního toku, popřípadě správci toho jeho úseku, v němž k odběru vody dochází, úplaty ve výši stanovené cenovými předpisy.1)
§ 2
(1) Povinnost platit úplaty se nevztahuje na odběry vody z vodních toků uvedené v § 43 odst. 2 vodního zákona a na odběry
a) vody pro napouštění rybníků, slepých ramen vodních toků a jiných nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů,
b) okalových vod pro lesní výrobu,
c) vody pro potřeby ozbrojených sil Československé socialistické republiky a ozbrojených spojeneckých sil na území vojenských újezdů.2)
(2) Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním. Vodohospodářský orgán stanoví pro úseky vodních toků spodní hranici zvýšeného průtoku (vodního stavu) umožňujícího odběr okalových vod, vztaženou k vodočtu nebo k jiné výškové značce podle místních podmínek.

ČÁST DRUHÁ

Úplaty za odběry podzemní vody
§ 3
Za odběry podzemní vody3) (dále jen „odběry“) jsou organizace, jejichž odběry přesahují množství 15 000 m3 ročně nebo 1250 m3 měsíčně (dále jen „odebírající organizace“), povinny platit úplaty místně příslušnému správci vodních toků vodohospodářsky významných4) (dále jen „správce toků“).
§ 4
Povinnost platit úplaty se nevztahuje na odběry
a) pro veřejné vodovody,
b) pro zajišťování sociálních úkolů odebírajících organizací a pro zásobování sídlišť nebo veřejných vodovodů ze zařízení odebírajících organizací, jsou-li tyto odběry zvlášť měřeny,
c) pro účely, pro něž je použití pitné vody stanoveno zvláštními předpisy,5)
d) pro potřeby ozbrojených sil Československé socialistické republiky a ozbrojených spojeneckých sil na území vojenských újezdů,
e) při jímání podzemních vod, jehož účelem není užití podzemní vody (např. čerpací pokusy, odvodnění pozemků a prostorů, včetně základů budov a strojů, hydrogeologická ochrana před kontaminací),
f) z umělých infiltrací povrchové vody, když vlastní odběr povrchové vody podléhá úplatě,
g) v případech, v nichž není z vodohospodářského hlediska podle určení ústředního vodohospodářského orgánu republiky účelné užití podzemní vody jako pitné; jednotlivé případy určí tento orgán na základě prokázané potřeby a na časově omezenou dobu.
§ 5
(1) Úplata činí Kčs 1,– za 1 m3 odebrané podzemní vody.
(2) Správce toků při určování množství odběru vychází z údajů o odběrech oznamovaných podle zvláštních předpisů.6)
(3) Není-li odebírající organizace povinna platit za odběr úplatu z některého důvodu uvedeného v § 4, oznámí tento důvod v příloze k oznámení údajů o odběrech.
§ 6
Není-li odebírající organizaci stanovena povinnost měřit odběry,6) je povinna o odběrech vést evidenci a mít k dispozici dokumentaci o jejich výši a časovém rozložení. Neprokáže-li odebírající organizace touto dokumentací nebo jiným způsobem (např. odvozeně podle spotřeby energie k pohonu odběrných čerpadel) množství odběru, stanoví se úplata na základě množství odběru uvedeného v povolení vodohospodářského orgánu k tomuto odběru.
§ 7
(1) Záloha na úplatu za běžný kalendářní rok je splatná do 30. září ve výši odpovídající množství odběru v předcházejícím roce.
(2) Správce toků vypočte roční úplatu podle skutečného množství odběru a vyúčtuje nedoplatky nebo přeplatky do 31. března následujícího roku.
(3) Jestliže k odběru povolenému vodohospodářským orgánem dojde po termínu pro oznamování údajů o odběrech podle zvláštních předpisů,6) je odebírající organizace povinna do jednoho měsíce ode dne, kdy došlo k prvnímu odběru, oznámit předpokládané množství odběru v prvním kalendářním roce.
(4) Neprovede-li odebírající organizace v plné výši úhradu plateb podle odstavce 1, nebo úhradu nedoplatků podle odstavce 2 do 15 dnů ode dne doručení jejich vyúčtování, je povinna za každý den prodlení zaplatit penále ve výši 1 ‰ z částky včas nezaplacené.

ČÁST TŘETÍ

Úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
§ 8
(1) Organizace, které vypouštějí do vod povrchových odpadní vody (dále jen „vypouštějící organizace“) obsahující organické látky, charakterizované hodnotou biochemické spotřeby kyslíku (dále jen „BSK5“), nerozpuštěné látky, ropu a ropné látky nebo odpadní vody vyznačující se zjevnou aciditou nebo alkalitou anebo obsahující rozpuštěné anorganické soli (dále jen „ukazatele znečištění“), jsou povinny za vypouštění těchto vod platit správcům toků úplaty podle množství znečišťujících látek v odpadních vodách a podle míry jejich závadnosti.
(2) Povinnost platit úplaty není dotčena tím, že vypouštějící organizaci bylo podle § 8 odst. 1 písm. c) a § 23 odst. 3 vodního zákona povoleno vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
(3) Placení úplat nezbavuje vypouštějící organizaci odpovědnosti za způsobené škody podle obecně závazných právních předpisů.
§ 9
(1) Za vypouštění odpadních vod obsahujících BSK5, nerozpuštěné látky, ropu nebo ropné látky a odpadních vod vyznačujících se zjevnou aciditou nebo alkalitou se platí základní úplaty a přirážky k nim. Za vypouštění odpadních vod obsahujících rozpuštěné anorganické soli se platí pouze základní úplata, a to jen tehdy, jsou-li odpadní vody vypouštěny do vodních toků.
(2) Úplaty se neplatí za vypouštění odpadních vod,
a) v nichž množství znečišťujících látek nepřesahuje u BSK5 5 t/rok, u nerozpuštěných látek 10 t/rok,
b) jejichž koncentrace znečištění a množství znečišťujících látek nepřesahuje
koncentrace znečištění: množství znečišťujících látek:
u ropy
a ropných látek
10 mg/l a 5 t/rok,
u zjevné acidity nebo alkality 0,5 mval/l a 500 kg ekv/rok,
u rozpuštěných anorganických solí 1000 mg/l a 50 t/rok,
c) u nichž ukazatele znečištění jsou stejné nebo lepší než ukazatele znečištění povrchových vod, do nichž se odpadní vody vypouštějí.
§ 10
(1) Základní úplata se vypočte podle nákladů na konkrétní nebo obecně použitelný způsob čištění odpadních vod, na jejichž vypouštění se povinnost platit úplaty vztahuje. Podle nákladů na konkrétní způsob čištění se vypočte základní úplata pro příští kalendářní rok, dodala-li vypouštějící organizace ve lhůtě uvedené v § 12 odst. 1 správci toků přípravnou nebo projektovou dokumentaci7) zařízení k odstraňování znečištění odpadních vod, které se vypouštějí do povrchových vod; tento způsob výpočtu se použije přednostně. Jinak se základní úplata vypočte pro uvedené období podle nákladů na obecně použitelný způsob čištění.
(2) Dokumentace podle odstavce 1 musí obsahovat údaje umožňující výpočet základní úplaty a nesmí být starší 5 let, ledaže podle ní výstavba čistícího zařízení dosud neskončila. Dokumentace zařízení k odstraňování znečištění odpadních vod ropou nebo ropnými látkami se použije k výpočtu základní úplaty jen, lze-li podle ní zabezpečit snížení koncentrace znečištění odpadních vod pod hodnotu 10 mg/l.
(3) Základní úplata je součinem sazby a množství ročních znečištění nebo množství vypouštěných odpadních vod. Způsob výpočtu sazeb je stanoven v části A přílohy tohoto nařízení.
(4) Vypouštějí-li se odpadní vody obsahující BSK5 nebo nerozpuštěné látky více výtoky, množství znečištění se pro výpočet sazby a základní úplaty sčítají. Samostatně se posuzují jen tehdy, nejsou-li dány technické možnosti pro spojení výtoků, nebo ústí-li výtoky do různých povrchových vod.
(5) Vypouští-li vypouštějící organizace odpadní vody do zařízení na vodním toku, které je podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu určeno k čištění (dočištění) těchto odpadních vod, vypočte se základní úplata podle množství znečištění, které se vypouští až z tohoto zařízení.
(6) Má-li vypouštějící organizace zařízení k akumulaci a řízenému vypouštění odpadních vod, stanoví se základní úplata podle vypouštěného množství ročního znečištění, sníženého o množství znečištění, obsaženého v akumulačním zařízení. Toto snížení však nesmí překročit množství znečištění, které přepočteno na celoroční odtok vody ve vodním toku by způsobilo zhoršení kvality o 2,5 mg/l BSK5 nebo 0,5 mval/l acidity nebo alkality, nebo o 500 mg/l rozpuštěných anorganických solí. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na odpadní vody s ostatními ukazateli znečištění a na vypouštění odpadních vod do jiných povrchových vod než vodních toků.
(7) Při výpočtu základní úplaty se nepřihlíží k výnosu, který vznikne vypouštějící organizaci provozem čistírny (využitím hodnotných látek z odpadních vod).
§ 11
(1) Výše přirážky k základní úplatě (dále jen „přirážka“) je závislá na míře zhoršení jakosti vody ve vodním toku, způsobeného odpadními vodami. Způsob výpočtu přirážky je stanoven v části B přílohy tohoto nařízení.
(2) Přirážka se nestanoví:
a) za vypouštění odpadních vod obsahujících rozpuštěné anorganické soli,
b) jde-li o vypouštění odpadních vod do jiných povrchových vod než vodních toků,
c) za vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace.
(3) Při placení úplat za vypouštění odpadních vod do vodárenského toku nebo do vodního toku v jeho povodí8) se výše přirážky zdvojnásobuje. Výše přirážky nesmí činit více než 200 % základní úplaty u toků vodárenských a vodních toků v jejich povodí a více než 100 % základní úplaty u vodních toků ostatních.
(4) K žádosti vypouštějící organizace může správce toků snížit vypočtenou přirážku za vypouštění odpadních vod obsahujících znečištění ve všech nebo jen v některých ukazatelích znečištění, nejvýše však o její jednu desetinu, za každý z těchto důvodů:
a) jde-li o vypouštění zbytkového znečištění při čištění odpadních vod,
b) zlepší-li se vypouštěním odpadních vod vodohospodářské podmínky využití vodního toku,
c) je-li zajištěno krátkodobé vyrovnání nebo zrovnoměrnění odtoku odpadních vod zvláštním, k tomu účelu provedeným zařízením nebo opatřením,
d) je-li zajištěno okamžité smíšení vypouštěných odpadních vod s vodou vodního toku technickým zařízením.
§ 12
(1) Vypouštějící organizace je povinna oznámit každoročně nejpozději do 31. srpna správci toků pro příští kalendářní rok tyto údaje:
a) objem vypouštěné vody v litrech za sekundu, v m3 za den a za rok,
b) hodnotu BSK5 v mg/l odpadní vody, v kg za den a v tunách za rok,
c) množství nerozpuštěných látek v mg/l odpadní vody, v kg za den a v tunách za rok,
d) množství ropy a ropných látek v mg/l odpadní vody, v kg za den a v tunách za rok,
e) velikost hodnoty zjevné acidity či alkality v odpadních vodách v mval/l a kg ekv. za den a za rok,
f) množství rozpuštěných anorganických solí v mg/l odpadních vod, v kg za den a v tunách za rok.
(2) Vypouštějící organizace je povinna oznámit údaje uvedené v odstavci 1 pro každý výtok odpadních vod zvlášť; jde-li o údaje za den nebo za sekundu, je povinna uvést hodnoty maximální i průměrné. Oznámí též časový průběh vypouštění odpadních vod. Má-li k dispozici přípravnou nebo projektovou dokumentaci, ze které lze vypočíst základní úplatu, přiloží ji k oznámení.
(3) Pro zjišťování koncentrace znečištění je směrodatný rozbor slévaného osmihodinového vzorku odpadní vody, odebíraného zpravidla v hlavní směně, pokud vypouštějící organizace nedohodne se správcem toků přesnější způsob jejího zjišťování.
(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 vypouštějící organizace neprovede, jestliže proti údajům předchozího oznámení nedošlo ke změnám.
§ 13
(1) Výpočet úplat a jejich změn provádějí správci toků.
(2) Správce toků je oprávněn přezkoušet údaje uvedené v oznámení podle § 12 a podle výsledků přezkoušení vypočítat výši úplaty nebo její výpočet upravit; vypouštějící organizaci je povinen umožnit přezkoušení se zúčastnit. Nepředloží-li vypouštějící organizace podklady pro výpočet úplat (§ 10 odst. 2, § 12), použije správce toků pro výpočet úplat jiných jemu dostupných údajů.
(3) Správce toků vyrozumí vypouštějící organizaci o výši úplaty pro příští kalendářní rok do 30. září běžného roku; vyrozumí ji i tehdy, zůstává-li výše úplaty za předcházející kalendářní rok beze změn.
(4) Zjistí-li správce toků, že během kalendářního roku došlo při vypouštění odpadních vod k podstatným změnám proti údajům, které byly oznámeny podle ustanovení § 12, upraví bez zbytečného odkladu výši úplaty, popřípadě i výši měsíčních splátek a sdělí to vypouštějící organizaci.
(5) Vypouštějící organizace je povinna do 31. března následujícího roku předložit správci toků doklady o tom, že vypouštěla v předchozím kalendářním roce odpadní vody do povrchových vod v jiném množství nebo jakosti než odpovídá výpočtu, podle něhož úplaty zaplatila. Na základě těchto dokladů provede správce toků nový výpočet úplaty a nové vyúčtování.
§ 14
(1) Úplaty jsou splatné vždy 25. den v měsíci, jednou dvanáctinou roční úplaty (dále jen „měsíční splátky“). Správce toků může s vypouštějící organizací dohodnout jinou výši měsíčních splátek.
(2) Neprovede-li vypouštějící organizace úhradu plateb včas a v plné výši, je povinna za každý den prodlení zaplatit penále ve výši 1 ‰ z částky včas nezaplacené.

ČÁST ČTVRTÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 15
Ve věcech týkajících se obrany státu podle části třetí postupují správci toků podle pokynu ústředního vodohospodářského orgánu republiky, vydaného v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany.
§ 17
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980, s výjimkou ustanovení § 12 a 13 odst. 1 až 3, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Štrougal v. r.
Příloha k nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb.
A. Sazby pro výpočet úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Sazby se stanoví pro odpadní vody s ukazatelem znečištění:
a) BSK5 v Kčs za 1 kg.
BSK5 je množství kyslíku spotřebovaného k aerobnímu biochemickému rozkladu organických látek obsažených ve vodě za dobu pěti dnů při standardních podmínkách.
b) Nerozpuštěné látky v Kčs za 1 t.
Nerozpuštěné látky jsou látky, které se stanoví filtrací vody a vysoušením zbytku na filtru při 105 °C do konstantní hmotnosti.
c) Ropa a ropné látky v Kčs za 1 m3 odpadní vody.
Ropa a ropné látky jsou látky vyextrahovatelné z vody tetrachlormetanem bez látek polárních, které se v extraktu oddělí standardizovaným způsobem.
d) Zjevná acidita nebo alkalita v Kčs za 1 kg ekv.
Acidita je schopnost některých součástí obsažených ve vodě vázat silné zásady. Zjevná acidita je ten podíl acidity, který odpovídá množství zásady potřebné ke zvýšení hodnoty pH na 4,5.
Alkalita je schopnost některých součástí obsažených ve vodě vázat silné kyseliny. Zjevná alkalita je ten podíl alkality, který odpovídá množství kyseliny potřebné ke snížení hodnoty pH na 8,3.
e) Rozpuštěné anorganické soli v Kčs za 1 t.
Rozpuštěné anorganické soli ve smyslu tohoto nařízení vlády jsou látky, které zbudou ve filtrátu vzorku vody po odpaření, vysušení a vyžíhání při 600 °C do konstantní hmotnosti.
Sazby se vypočítávají s přesností na tři desetinná místa.
1. Výpočet sazeb podle nákladů na konkrétní způsob čištění (podle dokumentace).
Z přípravné nebo projektové dokumentace, popř. z jiných technicko-ekonomických podkladů, které tuto dokumentaci doplňují, pokud je možné je použít za podklad pro stanovení ročních úplat (§ 10 odst. 2), se vypočte sazba jako podíl ročních úplných vlastních nákladů zařízení určeného k odstranění znečištění odpadních vod a ročního množství znečištění9) odstraňovaného provozem čistícího zařízení, v případě odpadních vod s ukazatelem znečištění ropa a ropné látky ročního množství čištěné vody.
Slouží-li jedno čistící zařízení k čištění odpadních vod s více ukazateli znečištění, musí dokumentace obsahovat technicky zdůvodněné rozdělení úplných vlastních nákladů podle jednotlivých ukazatelů znečištění.
2. Výpočet sazeb podle nákladů na obecně použitelný způsob čištění (obecným způsobem).
Sazby činí pro odpadní vody s ukazatelem znečištění:
a) BSK5
při znečištění
aa)5až do50 t/rok6,021Kčs/kg
ab)nad50až do200 t/rok4,621Kčs/kg
ac)nad200až do500 t/rok3,779Kčs/kg
ad)nad500až do1 000 t/rok3,221Kčs/kg
ae)nad1 000až do5 000 t/rok2,800Kčs/kg
af)nad5 000až do10 000 t/rok1,8212Kčs/kg
ag)nad10 000 t/rok1,4000Kčs/kg
Tyto sazby se snižují:
ad aa) o 0,0311 Kčs za každou tunu znečištění nad 5 t/rok
ad ab) o 0,0056 Kčs za každou tunu znečištění nad 50 t/rok
ad ac) o 0,00186 Kčs za každou tunu znečištění nad 200 t/rok
ad ad) o 0,000842 Kčs za každou tunu znečištění nad 500 t/rok
ad ae) o 0,0002447 Kčs za každou tunu znečištění nad 1 000 t/rok
ad af) o 0,00008424 Kčs za každou tunu znečištění nad 5 000 t/rok
ad ag) o 0,00004214 Kčs za každou tunu znečištění nad 10 000 t/rok
b) nerozpuštěné látky
při znečištění
ba) 10 až do 50 t/rok 443 Kčs/t
bb) nad 50 až do 200 t/rok 296 Kčs/t
bc) nad 200 až do 500 t/rok 210 Kčs/t
bd) nad 500 až do 1 000 t/rok 166 Kčs/t
be) nad 1 000 až do 5 000 t/rok 140 Kčs/t
bf) nad 5 000 až do 10 000 t/rok 94 Kčs/t
bg) nad 10 000 t/rok 79 Kčs/t
Tyto sazby se snižují:
ad ba)o 3,675Kčs za každou tunu znečištění nad10 t/rok
ad bb)o 0,573Kčs za každou tunu znečištění nad50 t/rok
ad bc)o 0,147Kčs za každou tunu znečištění nad200 t/rok
ad bd)o 0,052Kčs za každou tunu znečištění nad500 t/rok
ad be)o 0,0115Kčs za každou tunu znečištění nad1 000 t/rok
ad bf)o 0,003Kčs za každou tunu znečištění nad5 000 t/rok
ad bg)o 0,00004Kčs za každou tunu znečištění nad10 000 t/rok
c) ropa a ropné látky
0,50 Kčs/m3 odpadní vody při obsahu ropy a ropných látek 10 až 50 mg/l
1,00 Kčs/m3 odpadní vody při obsahu ropy a ropných látek nad 50 mg/l
d) zjevná acidita nebo alkalita
45 Kčs/kg ekv. zjevné acidity nebo alkality
e) rozpuštěné anorganické soli
200 Kčs/t při průtoku do 0,01 m3/sec
100 Kčs/t při průtoku nad 0,01 m3/sec do 0,1 m3/sec
66 Kčs/t při průtoku nad 0,1 m3/sec do 1,0 m3/sec
50 Kčs/t při průtoku nad 1,0 m3/sec do 10,0 m3/sec
40 Kčs/t při průtoku nad 10,0 m3/sec.
Průtokem se rozumí třistapadesátipětidenní vodnost vodního toku v místě vypuštění odpadních vod (dále jen „Q 355“).
Je-li zaručený průtok vodního toku vyšší než průtok odpovídající Q 355, vychází se při výpočtu z tohoto vyššího průtoku.
B. Způsob výpočtu přirážky k základní úplatě
Výše přirážky k základní úplatě je úměrná zhoršení jakosti vody ve vodním toku, které nastane vypouštěním odpadních vod, za které se platí základní úplata. Při výpočtu přirážky se vychází z bilance znečištění a Q 355.
Je-li zaručený průtok vodního toku vyšší než průtok odpovídající Q 355, vychází se při výpočtu z tohoto vyššího průtoku.
Jednotky zhoršení jakosti vody ve vodním toku činí pro odpadní vody s ukazateli znečištění:
a) BSK5 0,25 mg/l
b) nerozpuštěné látky 0,50 mg/l
c) ropa a ropné látky 0,05 mg/l
d) zjevná acidita nebo alkalita 0,025 mval/l.
Přirážka činí tolik procent základní úplaty, kolikrát je ve vypočteném zhoršení jakosti vody ve vodním toku v místě vypouštění odpadních vod obsažena jednotka zhoršení. Procenta přirážky se zaokrouhlují na celá čísla.
1) Ceník velkoobchodních cen odbor 795 1 - Povrchová voda evid. č. VC-17-1, schválen výměrem Federálního cenového úřadu č. 1011/S/FCÚ-07/KPC/2/75 z 20. 1. 1975 (Cenový věstník, částka 18/1975).
4) Správci vodních toků vodohospodářsky významných jsou státní vodohospodářské organizace Povodí Labe, Povodí Vltavy, Povodí Ohře, Povodí Moravy, Povodí Odry, Povodí Dunaje, Povodí Váhu, Povodí Hronu,a Povodí Bodrogu a Hornádu.
6) § 4 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech, a § 4 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 170/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběru.
8) Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků a vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 10/1977 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a určuje seznam vodohospodářsky významných toků.
9) Ročním množstvím znečištění se rozumí skutečné množství znečištění v průběhu kalendářního roku bez ohledu na počet pracovních dnů a kolísání úrovně znečištění v jednotlivých obdobích. Pouze pro výpočet sazby za odpadní vody s ukazatelem znečištění BSK5 a nerozpuštěné látky se v případě, kdy vypouštějící organizace vypouští odpadní vody méně než 250 dnů v roce, přepočte pro tento účel vypouštěné znečištění na 250 dnů. To se nevztahuje na případy celoročního nerovnoměrného nebo střídavého anebo jinak se měnícího vypouštění odpadních vod a znečištění.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací