36
ZÁKON
ze dne 26. února 1964
o organizaci soudů a o volbách soudců
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
HLAVA PRVNÍ
SOUSTAVA SOUDŮ A HLAVNÍ ZÁSADY JEJICH ORGANIZACE A ČINNOSTI
§ 1
Soustava soudů
(1) Soudnictví vykonávají volené a nezávislé lidové soudy: Nejvyšší soud, krajské a okresní soudy, vojenské soudy (vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy), jakož i místní lidové soudy.
(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
(3) Na území hlavního města Slovenska Bratislavy vykonává působnost okresního soudu městský soud.
(4) Na území města Brna vykonává působnost okresního soudu městský soud.
Úkoly soudů
§ 2
(1) Soudy jsou povolány chránit:
a) socialistický stát, jeho společenské zřízení a vztahy ke světové socialistické soustavě,
b) politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,
c) práva a zákonem chráněné zájmy státních, družstevních a jiných společenských a hospodářských organizací,
d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený.
(2) Svou činností soudy vychovávají občany k oddanosti k vlasti, k věci socialismu a komunismu, k zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k důslednému plnění povinností vůči rodině a nezletilým dětem, k úctě k právům, k cti a vážnosti spoluobčanů, k plnění povinností, které jim ukládá obrana vlasti, k čestnému plnění všech povinností ke státu a společnosti a k zachovávání všech pravidel socialistického soužití.
(3) Při ukládání a výkonu trestů (opatření) mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele trestného činu nebo provinění, nýbrž i jeho polepšení a převýchovu.
(4) Soudy upozorňují orgány a organizace na nedostatky, které zjistily v jejich činnosti. Orgány a organizace jsou povinny na tato upozornění odpovídat a sdělovat, co učinily k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 3
(1) Soudy plní své úkoly zejména tím, že:
a) rozhodují o právech a zákonem chráněných zájmech občanů a socialistických organizací,
b) rozhodují, zda byl trestný čin (provinění) obviněným spáchán, a ukládají osobám, které se trestného činu (provinění) dopustily, zákonem stanovené tresty (opatření),
c) předcházejí sporům mezi občany a socialistickými organizacemi a mezi občany navzájem, jakož i páchání protispolečenských činů.
(2) Soudy provádějí mezi občany výchovnou činnost směřující k propagaci socialistického právního řádu a k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících.
Základní zásady organizace a činnosti soudů
§ 4
(1) Soudnictví se vykonává za široké účasti pracujícího lidu. Při plnění svých úkolů postupují soudy v úzké součinnosti s jinými státními orgány, zejména s národními výbory a s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících a usilují o to, aby do boje proti porušování socialistického právního řádu byly zapojeny nejširší vrstvy občanů.
(2) K posílení výchovného vlivu soudního řízení mohou v něm vystupovat i národní výbory a dobrovolné společenské organizace pracujících; jejich postavení v řízení je upraveno předpisy o soudním řízení.
§ 5
(1) Soudy rozhodují zásadně ve sborech (senáty, presidium, plénum).
(2) Senáty Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů se skládají jednak ze soudců, kteří svou funkci vykonávají jako své povolání, jednak ze soudců, kteří svou funkci vykonávají vedle svého zaměstnání. Obojí soudci jsou si při rozhodování rovni.
§ 6
Soudnictví se zpravidla vykonává ve dvou stupních.
§ 7
Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině právním řádem Československé socialistické republiky. Jsou povinni řídit se zákony a jinými právními předpisy a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím.
§ 8
(1) Všichni občané jsou si před zákonem i před soudem rovni.
(2) Každý občan může před soudem jednat ve své mateřštině.
§ 9
(1) Jednání před všemi soudy je zásadně ústní a veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.
(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.
§ 10
(1) V řízení postupují soudy tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, a při svém rozhodování z něho vycházejí.
(2) Při projednávání protispolečenských činů mohou soudy ukládat jen tresty (opatření) stanovené zákonem a za činy v zákoně uvedené.
§ 11
Obviněnému se zajišťuje právo obhajoby včetně práva volit si obhájce.
§ 12
Účast advokátů v soudním řízení
Při obhajobě občanů a při poskytování jiné právní pomoci občanům a socialistickým organizacím působí advokáti.
§ 13
Účast prokurátorů v soudním řízení
Prokurátoři se podle ustanovení soudních řádů a jiných právních předpisů účastní řízení před soudy a dozírají na zákonnost postupu a rozhodnutí soudů i na zákonnost výkonu soudních rozhodnutí.
HLAVA DRUHÁ
ORGANIZACE A ČINNOST SOUDŮ
§ 14
Místní lidové soudy
(1) Místní lidové soudy se skládají z předsedy soudu, jeho zástupce a ostatních soudců místního lidového soudu; všichni soudci místních lidových soudů vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání.
(2) Místní lidové soudy se ustavují v obcích a na pracovištích.
(3) Rozsah pravomoci místních lidových soudů, způsob, jak se zřizují, jejich volební obvody i zásady jejich organizace a jednání stanoví zvláštní zákon.
Okresní soudy
§ 15
(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu a dalších soudců, případně též z náměstka (náměstků) předsedy soudu.
(2) Okresní soud rozhoduje v senátech.
(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.
§ 16
(1) Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech, v nichž zákon nestanoví příslušnost jiného soudu.
(2) Okresní soudy rozhodují:
a) o odvoláních podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů,
b) o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů.
(3) Okresní soudy dále rozhodují o opravných prostředcích, popřípadě provádějí řízení v dalších věcech, kde to stanoví zvláštní předpisy.
(4) Okresní soudy dále sledují rozhodování místních lidových soudů a pomáhají zajišťovat jednotnost rozhodování o proviněních.
§ 17
(1) Předseda okresního soudu:
a) může předsedat kterémukoli senátu,
b) sleduje rozhodování všech senátů, zajišťuje jednotný výklad i jednotné používání zákonů při rozhodování a může dávat podněty k podání stížnosti pro porušení zákona,
c) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím místních lidových soudů.
(2) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu, zejména organizuje a řídí práci soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu.
(3) Předsedu okresního soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy okresního soudu; nemá-li předseda okresního soudu náměstka, jiný soudce z povolání předsedou soudu k tomu určený.
§ 18
Krajské soudy
(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.
(2) Krajský soud rozhoduje v senátech a v presidiu.
(3) Senáty krajského soudu se skládají:
a) ze soudce z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud prvního stupně nebo přezkoumává-li rozhodnutí jiných orgánů,
b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud druhého stupně,
c) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.
§ 19
(1) Krajské soudy dozírají na rozhodování všech soudů ve svém obvodu tím, že
a) sledují rozhodování všech soudů ve svém obvodu a zajišťují jednotný výklad i jednotné používání zákonů při rozhodování,
b) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notářství,
c) rozhodují o stížnostech pro porušení zákona podaných krajským prokurátorem nebo předsedou krajského soudu proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy rozhodují s konečnou platností.
(2) Jako soudy prvního stupně rozhodují krajské soudy ve věcech, stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.
§ 20
(1) Presidium krajského soudu se skládá z předsedy krajského soudu, jeho náměstků a dalších dvou soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti většiny svých členů; při rovnosti hlasů není návrh přijat.
(2) Presidium krajského soudu:
a) sleduje rozhodování senátů krajského soudu i všech okresních soudů v obvodu krajského soudu a zajišťuje jednotný výklad i jednotné používání zákonů při rozhodování, zejména tím, že provádí rozbory podle jednotlivých úseků rozhodovací činnosti, zobecňuje poznatky a upozorňuje na nedostatky v rozhodování,
b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona, má-li o stížnosti pro porušení zákona rozhodovat krajský soud,
c) předkládá předsedovi Nejvyššího soudu věci vhodné k tomu, aby je Nejvyšší soud po odnětí příslušnému soudu přikázal krajskému soudu jako soudu prvního stupně k rozhodnutí.
(3) O stížnostech pro porušení zákona rozhoduje presidium krajského soudu za účasti krajského prokurátora. Jednání je neveřejné kromě rozhodování o stížnostech pro porušení zákona v občanských právních věcech, kde platí ustanovení občanského soudního řádu.
§ 21
(1) Předseda krajského soudu:
a) může předsedat kterémukoli senátu,
b) řídí práci presidia krajského soudu, předsedá mu, vyřizuje stížnosti pracujících a může dávat předsedovi Nejvyššího soudu podněty k podání stížnosti pro porušení zákona,
c) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy rozhodují s konečnou platností.
(2) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu, zejména organizuje a řídí práci krajského soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí i kontroluje výkon státní správy okresních soudů. Ustanovuje ze soudců z povolání krajského soudu dva stálé členy presidia krajského soudu a předsedy senátů krajského soudu.
(3) Předsedu krajského soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy krajského soudu.
Vojenské soudy
§ 22
(1) Vojenský obvodový soud a vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, popřípadě jeho zástupce a dalších soudců.
(2) Vojenské soudy rozhodují v senátech.
(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.
(4) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:
a) ze soudce z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud prvního stupně,
b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud druhého stupně,
c) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.
§ 23
(1) Vojenské soudy projednávají trestné činy příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců, popřípadě i jiných osob, u nichž to stanoví zákon.
(2) Věci uvedené v odstavci 1 projednávají jako soudy prvního stupně vojenské obvodové soudy, nejsou-li pro jejich projednání podle zákona příslušné vyšší vojenské soudy.
(3) Vyšší vojenské soudy dozírají na soudní činnost všech vojenských obvodových soudů ve svém obvodu tím, že
a) sledují rozhodování vojenských obvodových soudů a pečují o jeho jednotnost,
b) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly vojenské obvodové soudy jako soudy prvního stupně.
(4) Jako soudy prvního stupně rozhodují vyšší vojenské soudy ve věcech stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.
§ 24
(1) Náčelník vojenského soudu:
a) může předsedat kterémukoli senátu,
b) sleduje rozhodování všech senátů vojenského soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,
c) organizuje a řídí práci vojenského soudu,
d) pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského soudu,
e) plní další povinnosti, které jsou dány jeho vojenským služebním poměrem.
(2) Náčelník vyššího vojenského soudu mimoto zajišťuje organizaci dozoru vyššího vojenského soudu na soudní činnost všech vojenských obvodových soudů v jeho obvodu.
Nejvyšší soud
§ 25
(1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.
(2) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech, v presidiu a plénu.
(3) Senáty Nejvyššího soudu se skládají:
a) rozhoduje-li Nejvyšší soud jako soud druhého stupně, ze tří soudců z povolání a dvou soudců,
b) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.
§ 26
Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem dozírajícím na rozhodovací činnost všech ostatních soudů. Vykonává dozor nad rozhodováním všech soudů zejména tím, že
a) sleduje rozhodování všech ostatních soudů, zajišťuje jednotný výklad a jednotné používání zákonů při rozhodování,
b) rozhoduje jako soud druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly jako soudy prvního stupně krajské soudy a vyšší vojenské soudy,
c) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných generálním prokurátorem nebo předsedou Nejvyššího soudu proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů, Nejvyššího soudu a státních notářství,
d) řídí činnost presidií krajských soudů.
§ 27
Nejvyšší soud může za podmínek stanovených soudními řády na návrh předsedy Nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora věc příslušnému soudu odejmout a přikázat ji k projednání a rozhodnutí soudu jinému.
§ 28
(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenské kolegium. Předsedy kolegií jsou náměstkové předsedy Nejvyššího soudu.
(2) Předsedové kolegií organizují činnost kolegií a podávají plénu Nejvyššího soudu zprávy o jejich činnosti.
§ 29
(1) Presidium Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a dalších tří soudců z povolání, které určuje předseda Nejvyššího soudu po jednom z každého kolegia. Presidium se může platně usnášet za přítomnosti většiny svých členů; při rovnosti hlasů není návrh přijat.
(2) Presidium Nejvyššího soudu:
a) sleduje rozhodování senátů Nejvyššího soudu i všech ostatních soudů a zajišťuje jednotný výklad a jednotné používání zákonů při rozhodování zejména tím, že provádí rozbory podle jednotlivých úseků rozhodovací činnosti, zobecňuje poznatky a upozorňuje na nedostatky v rozhodování,
b) připravuje podklady pro jednání pléna Nejvyššího soudu,
c) ukládá úkoly presidiím krajských soudů, pokud jde o provádění rozborů podle jednotlivých úseků rozhodovací činnosti o zobecňování poznatků a o upozorňování na nedostatky v rozhodování,
d) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátů Nejvyššího soudu, nerozhodne-li se předložit takovou stížnost k rozhodnutí plénu Nejvyššího soudu.
(3) Zasedání presidia Nejvyššího soudu jsou neveřejná kromě zasedání při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona v občanských právních věcech, kde platí ustanovení občanského soudního řádu. Generální prokurátor se účastní zasedání presidia Nejvyššího soudu povinně, jedná-li se o stížnosti pro porušení zákona. V ostatních případech se může zasedání presidia účastnit také ministr spravedlnosti, pověřenec Slovenské národní rady pro spravedlnost, popřípadě vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedové krajských soudů a náčelníci vyšších vojenských soudů.
§ 30
(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání Nejvyššího soudu. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání Nejvyššího soudu.
(2) Plénum Nejvyššího soudu zejména:
a) vydává k zajištění jednotného výkladu a jednotného užívání zákonů a jiných právních předpisů směrnice pro jejich správný výklad,
b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona postoupených mu k projednání a rozhodnutí presidiem Nejvyššího soudu,
c) projednává zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu o činnosti těchto kolegií.
(3) Zasedání pléna Nejvyššího soudu jsou neveřejná. Generální prokurátor se účastní zasedání pléna Nejvyššího soudu povinně, jedná-li se o stížnosti pro porušení zákona. V ostatních případech se mohou zasedání pléna zúčastnit také ministr spravedlnosti, pověřenec Slovenské národní rady pro spravedlnost, popřípadě vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedové krajských soudů a náčelníci vyšších vojenských soudů.
(4) Plénum Nejvyššího soudu zasedá nejméně jednou za tři měsíce.
§ 31
(1) Předseda Nejvyššího soudu:
a) může předsedat kterémukoli senátu,
b) svolává plénum a presidium Nejvyššího soudu, předsedá jim a stanoví pořad jejich jednání,
c) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů a Nejvyššího soudu.
(2) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu, zejména organizuje a řídí práci Nejvyššího soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu s výjimkou vojenského kolegia Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu ustanovuje ze zvolených soudců z povolání Nejvyššího soudu tři stálé členy presidia Nejvyššího soudu a předsedy senátů Nejvyššího soudu s výjimkou předsedů senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu.
(3) Předsedu Nejvyššího soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy Nejvyššího soudu.
§ 32
Plénum Nejvyššího soudu se usnáší na jednacím řádu, který stanoví podrobnosti o organizaci práce u Nejvyššího soudu.
§ 33
Sídla a obvody okresních, krajských a vojenských soudů
(1) Sídla a obvody okresních a krajských soudů se shodují se sídly a obvody okresních a krajských národních výborů. Krajský soud se sídlem v Bratislavě vykonává působnost též na území hlavního města Slovenska Bratislavy. Krajský soud se sídlem v Brně vykonává působnost též na území města Brna.
(2) Ministr spravedlnosti může stanovit, že věci určitého druhu z obvodu několika okresních národních výborů bude vyřizovat jeden okresní soud.
(3) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje president republiky, který také stanoví jejich sídla, obvody a příslušnost.
§ 34
Jednání mimo sídlo soudu
Ke zvýšení výchovného účinku soudního jednání mohou soudy projednávat jednotlivé věci přímo na závodech nebo v jiných místech mimo své sídlo. Vojenské soudy je mohou projednávat u jednotek ozbrojených sil a ozbrojených sborů.
HLAVA TŘETÍ
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY SOUDŮ
§ 35
Státní správu soudů vykonává ministerstvo spravedlnosti, které organizuje a kontroluje činnost soudů. Za tím účelem zejména:
a) provádí prověrky práce okresních, krajských a vojenských soudů,
b) sleduje soudní činnost, zobecňuje ji a navrhuje plénu Nejvyššího soudu vydání směrnic pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů; má-li za to, že některá pravomocně rozhodnutá věc byla posouzena nesprávně, může dát podnět k podání stížnosti pro porušení zákona,
c) vydává instrukce a směrnice o otázkách organizace a práce soudů,
d) řídí činnost soudů na úseku propagace právního řádu,
e) zajišťuje řádný chod soudů po stránce kádrové, hospodářské a finanční,
f) organizuje a řídí politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů.
§ 36
(1) Státní správu u okresních a krajských soudů a u Nejvyššího soudu vykonávají předsedové těchto soudů.
(2) Předsedové krajských soudů řídí a kontrolují výkon státní správy u okresních soudů v obvodu příslušného krajského soudu.
§ 37
(1) Úkoly ministerstva spravedlnosti na úseku vojenského soudnictví vykonává správa vojenských soudů; v jejím čele stojí náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů, který je nadřízeným všech vojáků činných u vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu a u správy vojenských soudů.
(2) Náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů upravuje úkoly náčelníků vojenských soudů a předsedy vojenského kolegia Nejvyššího soudu na úseku správy.
§ 38
Za výkon státní správy soudů odpovídají orgány jí pověřené ministru spravedlnosti.
HLAVA ČTVRTÁ
VOLBY SOUDCŮ
Oddíl první
Obecná ustanovení o volbách
§ 39
Volební období
(1) Soudci Nejvyššího soudu, krajských a okresních soudů jsou voleni na dobu čtyř let.
(2) Soudci vojenských soudů a soudci vojenského kolegia Nejvyššího soudu jsou voleni na dobu, po kterou vykonávají vojenskou činnou službu nebo po kterou jsou příslušníky ozbrojených sborů, nejdéle však na dobu čtyř let.
§ 40
Předpoklady pro volbu
(1) Soudcem může být zvolen každý občan Československé socialistické republiky, který je politicky a odborně vyspělý, jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně vykonávat, má právo volit do zastupitelských sborů a v den volby dosáhl věku 21 let; jde-li o soudce z povolání, musí v den volby dosáhnout věku 23 let a mít úplné vysokoškolské právnické vzdělání.
(2) Soudcem vojenského soudu a vojenského kolegia Nejvyššího soudu může být zvolen zletilý občan Československé socialistické republiky, který je politicky a odborně vyspělý, jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně vykonávat, má právo volit do zastupitelských sborů a koná vojenskou činnou službu nebo je příslušníkem ozbrojených sborů; jde-li o soudce z povolání, musí mít hodnost důstojníka (generála) a úplné vysokoškolské právnické vzdělání.
§ 41
Počet soudců
(1) Počet soudců z povolání u okresních a krajských soudů i u Nejvyššího soudu stanoví ministr spravedlnosti.
(2) Počet soudců z povolání u vojenských obvodových soudů, vyšších vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
(3) Počet ostatních soudců stanoví předsedové (náčelníci) soudů; náčelníci vyšších vojenských soudů stanoví počet těchto soudců i u jednotlivých vojenských obvodových soudů. Předsedové (náčelníci) soudů stanoví počet soudců tak, aby jednotliví soudci nemuseli zasedat více než 12 dní v roce.
§ 42
Slib
(1) Po svém zvolení skládají soudci tento slib: „Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že se budu řídit Ústavou i ostatními zákony a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím.“
(2) Slib skládají:
a) soudci okresních a krajských soudů do rukou předsedy příslušného národního výboru,
b) soudci Nejvyššího soudu a soudci z povolání vojenských soudů do rukou předsedy Národního shromáždění,
c) ostatní soudci vojenských soudů do rukou náčelníků těchto soudů.
Oddíl druhý
Volby soudců okresních soudů
§ 43
(1) Pro volby soudců okresních soudů platí obdobně ustanovení o volbách do okresních národních výborů podle zákona o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů s těmito odchylkami:
1. Volební obvody stanoví okresní národní výbor tak, aby volební obvody pro volbu soudce z povolání zahrnovaly vždy několik volebních obvodů vytvořených pro volby do okresního národního výboru a aby volební obvody pro volbu ostatních soudců se shodovaly s volebními obvody vytvořenými pro volby do okresního národního výboru.
2. Ve volebním obvodu pro volbu soudce z povolání se volí jeden soudce z povolání. Ve volebním obvodu pro volby ostatních soudců se volí několik soudců; jejich počet pro každý volební obvod stanoví okresní národní výbor tak, aby byl zvolen celkový počet soudců, stanovený předsedou okresního soudu.
3. Pro každý volební obvod, v němž se volí soudci, kteří svou funkci vykonávají vedle svého zaměstnání, může být navrženo tolik kandidátů, kolik jich má být v tomto volebním obvodu zvoleno, nebo více kandidátů.
4. Hlasovací lístky jsou pro volbu soudce z povolání a ostatních soudců společné. Okrskovým volebním komisím je opatří obvodní volební komise pro volbu soudce z povolání.
5. Nebyl-li ve volebním obvodu pro volbu soudců zvolen stanovený počet soudců, určí obvodní volební komise pro volbu soudců do 14 dnů nové volby; v nových volbách se zvolí zbývající počet soudců.
(2) Konají-li se volby soudců okresních soudů současně s volbami do Národního shromáždění a do národních výborů, plní komise zřízené pro volby do Národního shromáždění a do národních výborů též úkoly komisí pro volby soudců. Pro volbu soudce z povolání se zřídí obvodní volební komise pro volbu soudce z povolání. Úkoly obvodní volební komise pro volbu ostatních soudců plní obvodní volební komise pro volbu do okresních národních výborů.
§ 44
Předsedu a náměstka (náměstky) předsedy okresního soudu zvolí ze zvolených soudců z povolání okresní národní výbor na návrh ministra spravedlnosti.
Oddíl třetí
Volby soudců krajských soudů, Nejvyššího soudu a vojenských soudů
§ 45
Volby soudců krajských soudů
(1) Soudci krajských soudů jsou voleni krajskými národními výbory na návrh příslušného orgánu Národní fronty; ze zvolených soudců z povolání zvolí předsedu krajského soudu a jeho náměstka (náměstky) krajský národní výbor na návrh ministra spravedlnosti.
(2) Soudci krajského soudu v Bratislavě jsou voleni Západoslovenským krajským národním výborem a Národním výborem hlavního města Slovenska Bratislavy, a to na návrh příslušných orgánů Národní fronty; ze zvolených soudců z povolání zvolí na společném zasedání Západoslovenský krajský národní výbor a Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy předsedu krajského soudu a jeho náměstka (náměstky) na návrh pověřence Slovenské národní rady pro spravedlnost.
(3) Soudci krajského soudu v Brně jsou voleni Jihomoravským krajským národním výborem a Národním výborem města Brna, a to na návrh příslušných orgánů Národní fronty; ze zvolených soudců z povolání zvolí na společném zasedání Jihomoravský krajský národní výbor a Národní výbor města Brna předsedu krajského soudu a jeho náměstka (náměstky) na návrh ministra spravedlnosti České socialistické republiky.
§ 46
Volby soudců Nejvyššího soudu
(1) Soudci Nejvyššího soudu jsou voleni Národním shromážděním na návrh příslušného orgánu Národní fronty; jde-li o soudce vojenského kolegia, na návrh ministra spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany, a jde-li o soudce z úseku ministerstva vnitra, na návrh ministra spravedlnosti v dohodě s ministrem vnitra; ze zvolených soudců z povolání Nejvyššího soudu zvolí Národní shromáždění předsedu Nejvyššího soudu a jeho náměstky. Návrhy předkládá ministr spravedlnosti.
(2) Do ostatních funkcí ustanovuje soudce z povolání Nejvyššího soudu předseda Nejvyššího soudu; jde-li o soudce z povolání vojenského kolegia Nejvyššího soudu, ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
§ 47
Volby soudců vojenských soudů
(1) Soudce z povolání vojenských soudů volí Národní shromáždění na návrh ministra spravedlnosti podaný v dohodě s ministrem národní obrany. Do příslušných funkcí je ustanovuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
(2) Kandidáty na funkci ostatních soudců vojenských soudů navrhují kolektivy příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů. Může být navrženo tolik kandidátů, kolik činí určený počet soudců nebo více. Výběr kandidátů provádějí komise pro volbu soudců vojenských soudů ustavené příslušnými veliteli. Tito soudci vojenských soudů jsou voleni veřejným hlasováním na shromážděních příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů. Počet těchto soudců, kteří mají být z celkového počtu stanoveného pro jednotlivé vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zvoleni u jednotlivých útvarů nebo složek, určí náčelníci vyšších vojenských soudů.
Oddíl čtvrtý
Doplňovací volby
§ 48
Klesne-li během funkčního období počet soudců a je-li třeba pro zajištění řádného chodu soudu zvolit soudce nové, provedou se doplňovací volby.
HLAVA PÁTÁ
POSTAVENÍ SOUDCŮ
§ 49
Základní povinnosti soudců
(1) Soudci jsou povinni při výkonu své funkce zachovávat zákony i jiné právní předpisy, vykládat je v zájmu pracujícího lidu a rozhodovat spravedlivě.
(2) Soudci jsou povinni využívat svých znalostí a zkušeností k politické a výchovné činnosti mezi občany. Tato politická a výchovná činnost má směřovat k upevňování socialistických vztahů mezi občany a k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících. Mají proto seznamovat občany se zásadami socialistického právního řádu a na besedách s občany projednávat i vhodné veřejně projednávané typické případy porušování socialistické zákonnosti a zásad socialistického soužití.
(3) Soudci jsou také povinni zachovávat v úředních věcech mlčenlivost, a to i po zániku soudcovské funkce, jestliže nebyli této povinnosti ze zákona nebo osobou k tomu povolanou zproštěni. Zprostit soudce povinnosti zachovávat mlčenlivost může předseda (náčelník) soudu, a jde-li o předsedu (náčelníka) soudu, předseda (náčelník) soudu vyššího stupně.
(4) Soudci jsou povinni své povinnosti svědomitě vykonávat a vystříhat se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost soudcovské funkce nebo snížit důvěru občanů k socialistickému soudnictví.
§ 50
Podávání zpráv o činnosti soudů
(1) Soudci okresního soudu podávají svým voličům pravidelně zprávy o své činnosti a o činnosti soudu, u něhož vykonávají svou soudcovskou funkci.
(2) Soudci vojenských soudů podávají svým voličům pravidelně zprávy o své činnosti a o činnosti soudu, u něhož vykonávají svou soudcovskou funkci.
(3) Předsedové krajských soudů v součinnosti se všemi soudci krajského soudu podávají krajským národním výborům zprávy o činnosti krajského soudu.
(4) Předseda Nejvyššího soudu podává Národnímu shromáždění zprávy o stavu socialistické zákonnosti, zprávy o rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu a vojenských soudů a dále zprávy o usměrňování rozhodovací činnosti ostatních soudů.
Zánik soudcovské funkce
§ 51
Odvolání ze soudcovské funkce
(1) Soudce může být z funkce odvolán před uplynutím funkčního období, porušuje-li závažným způsobem své soudcovské povinnosti anebo ztratí-li z jiného důvodu důvěru pracujících.
(2) O odvolání soudce okresního soudu rozhodují voliči volebního obvodu, v němž byl zvolen. Přitom se postupuje obdobně podle ustanovení o odvolání poslance národního výboru.
(3) O odvolání soudce krajského soudu z funkce rozhoduje krajský národní výbor.
(4) O odvolání soudce Nejvyššího soudu z funkce rozhoduje Národní shromáždění.
(5) O odvolání soudce z povolání vojenského soudu a soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu z funkce rozhoduje Národní shromáždění.
(6) O odvolání soudce vojenského soudu z funkce rozhoduje shromáždění příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů. Postup při jeho odvolávání z funkce upraví ministr spravedlnosti společně s ministrem národní obrany a s ministrem vnitra.
(7) Návrh na odvolání soudce z funkce může podat též ministr spravedlnosti. Nepodá-li návrh ministr spravedlnosti, je nutno před rozhodnutím o odvolání vyžádat si jeho vyjádření.
(8) Funkce soudce zaniká dnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce.
§ 52
Zproštění soudcovské funkce
(1) Soudce může být na svou žádost soudcovské funkce zproštěn, nemůže-li ji trvale vykonávat proto, že byl povolán k jiné společensky významné funkci, nebo pro nemoc anebo z jiných vážných důvodů.
(2) O zproštění rozhoduje:
a) okresní národní výbor, jde-li o soudce okresního soudu,
b) krajský národní výbor, jde-li o soudce krajského soudu,
c) Národní shromáždění, jde-li o soudce Nejvyššího soudu nebo o soudce z povolání vojenského soudu,
d) ministr spravedlnosti, jde-li o ostatní soudce vojenského soudu.
(3) Před rozhodnutím orgánů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) o zproštění funkce je nutno si vyžádat stanovisko ministra spravedlnosti.
(4) Funkce soudce zaniká dnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o zproštění.
§ 53
(1) Soudce pozbývá své funkce také dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo ztratil-li právo volit.
(2) Soudce vojenského soudu a vojenského kolegia Nejvyššího soudu pozbývá své funkce také dnem propuštění z vojenské činné služby nebo z ozbrojeného sboru.
§ 54
Podmínky trestního stíhání soudců
Pro činy spáchané při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s výkonem této funkce mohou být soudci trestně stíháni nebo vzati do vazby pouze se souhlasem:
a) okresního národního výboru, jde-li o soudce okresního soudu,
b) krajského národního výboru, jde-li o soudce krajského soudu,
c) Národního shromáždění, jde-li o soudce Nejvyššího soudu nebo o soudce z povolání vojenského soudu,
d) ministra spravedlnosti, jde-li o soudce vojenského soudu.
§ 55
Dočasné zproštění výkonu funkce
(1) Soudce, který je trestně stíhán, nebo u něhož byl podán návrh na odvolání z funkce, může být až do skončení trestního řízení nebo do rozhodnutí o návrhu na odvolání z funkce dočasně výkonu soudcovské funkce zproštěn.
(2) O dočasném zproštění výkonu soudcovské funkce rozhoduje:
a) předseda soudu, jde-li o soudce příslušného soudu,
b) předseda krajského soudu, jde-li o předsedu okresního soudu,
c) ministr spravedlnosti, jde-li o předsedu krajského soudu, náměstka předsedy Nejvyššího soudu, soudce vojenského soudu anebo vojenského kolegia Nejvyššího soudu.
(3) Orgán, který zahájil trestní řízení proti soudci, vyrozumí o tom předsedu příslušného soudu, a jde-li o soudce z povolání, též ministra spravedlnosti.
§ 56
Právní poměry soudců z povolání
(1) Soudci z povolání jsou volenými funkcionáři. Mají právo na odměnu za výkon funkce; podrobnosti stanoví ministr spravedlnosti.
(2) Pokud tento zákon neupravuje postavení soudců z povolání jinak, vztahují se na ně předpisy platné pro pracovníky v pracovním poměru, zejména předpisy o jejich nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení, o nárocích na dovolenou, o pracovní době a o nárocích na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.
(3) Zvoleným soudcům z povolání se zachovává jejich pracovní poměr; v tomto pracovním poměru však mají ode dne nástupu do funkce nárok na pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy.
Zvláštní úprava výkonu funkce soudců z povolání
§ 57
(1) V zájmu zajištění řádného plnění úkolů soudnictví může být soudce z povolání okresního soudu nejdéle na dobu šesti měsíců pověřen výkonem soudcovské funkce u jiného okresního soudu v obvodu téhož krajského soudu.
(2) Opatření podle odstavce 1 činí předseda krajského soudu.
§ 58
(1) Z důvodů uvedených v § 57 odst. 1 může být soudce z povolání soudu vyššího stupně pověřen nejdéle na dobu šesti měsíců výkonem soudcovské funkce u soudu nižšího stupně; jde-li o soudce z povolání krajského soudu, může být pověřen výkonem funkce pouze v obvodu tohoto krajského soudu.
(2) Opatření podle odstavce 1 činí ministr spravedlnosti, jde-li o soudce Nejvyššího soudu, v dohodě s předsedou Nejvyššího soudu, a jde-li o soudce krajského soudu, v dohodě s předsedou krajského soudu.
§ 59
(1) Z důvodů uvedených v § 57 odst. 1, zejména k prohloubení svých zkušeností a odborných znalostí může být soudce z povolání povolán nejdéle na dobu šesti měsíců k výkonu soudcovské funkce u soudu vyššího stupně.
(2) O povolání podle odstavce 1 rozhoduje předseda soudu, u něhož má soudce z povolání dočasně vykonávat funkci. Jde-li o povolání k Nejvyššímu soudu, rozhoduje ministr spravedlnosti v dohodě s předsedou Nejvyššího soudu.
§ 60
U soudců z povolání vojenských soudů činí opatření podle § 57 až 59 náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů.
§ 61
Ministr spravedlnosti může povolat soudce z povolání nejdéle na dobu šesti měsíců do ministerstva spravedlnosti k prohloubení jeho zkušeností a odborných znalostí i k využití jeho zkušeností ze soudcovské činnosti.
§ 62
Kárná odpovědnost soudců z povolání
Soudce z povolání může být kárně stíhán, poruší-li své soudcovské povinnosti anebo chová-li se způsobem nedůstojným soudce a narušujícím autoritu jeho soudcovské funkce. Kárnou odpovědnost soudců z povolání upravuje zvláštní zákon.
Některá ustanovení o postavení soudců, kteří vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání
§ 63
Povolávání k soudnímu jednání
(1) Soudci se povolávají k výkonu soudcovské funkce na dobu nepřesahující 12 dní v roce; prodloužení této doby je přípustné jen tehdy, je-li třeba dokončit projednání věci započaté za jejich účasti.
(2) Předseda (náčelník) soudu může pověřit soudce, který má úplné vysokoškolské právnické vzdělání, funkcí soudce z povolání i na dobu delší než 12 dní; toto opatření může být učiněno jen se souhlasem soudce a v dohodě s organizací, u které je soudce zaměstnán.
(3) Soudci vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu povolávají se zpravidla z ozbrojených sil nebo z ozbrojeného sboru, jejichž je obviněný příslušníkem; musí mít stejnou hodnost jako ten z obviněných, který má hodnost nejvyšší, anebo hodnost vyšší.
§ 64
Náhrada mzdy za dobu vykonávání soudcovské funkce
(1) Soudcům, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší za dobu, po kterou vykonávají soudcovskou funkci nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada ušlé mzdy. Náhradu ušlé mzdy je povinen poskytovat podnik, v němž je soudce zaměstnán.
(2) Soudcům, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu soudcovské funkce nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.
(3) Stát hradí soudcům hotové výdaje, které vzejdou vykonáváním soudcovské funkce nebo jiných povinností spojených s touto funkcí. Způsob náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.
§ 65
Zachování nároků v nemocenském pojištění a sociálním zabezpečení
(1) Soudci nemohou být vykonáváním soudcovské funkce nebo jiných povinností s touto funkcí spojených zkráceni na svých nárocích z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.
(2) Úraz, který soudce utrpí při výkonu soudcovské funkce nebo jiných povinností s touto funkcí spojených, se považuje vždy za pracovní úraz.
§ 66
Pracovní volno k vykonávání soudcovské funkce
(1) Podniky a ostatní organizace jsou povinny poskytovat soudcům pracovní volno k vykonávání soudcovské funkce i jiných povinností s touto funkcí spojených.
(2) V ozbrojených silách a v ozbrojených sborech jsou příslušní velitelé povinni umožňovat soudcům plnění všech povinností vyplývajících ze soudcovské funkce.
HLAVA ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 67
Stanovení termínu voleb
(1) Dobu, kdy má být provedena volba soudců Nejvyššího soudu, krajských a okresních soudů a soudců z povolání vojenských soudů, stanoví předsednictvo Národního shromáždění.
(2) Dobu, kdy má být provedena volba ostatních soudců vojenských soudů, jakož i organizaci a přípravu těchto voleb stanoví ministr spravedlnosti společně s ministrem národní obrany a ministrem vnitra.
§ 68
Ministr spravedlnosti může vydat osvědčení, že kandidát na funkci soudce z povolání splňuje předpoklady pro volbu, i když nemá dosud dokončené vysokoškolské právnické vzdělání.
§ 69
Opatření týkající se vojenského soudnictví činí ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
§ 70
(1) Soudci vykonávají svou funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do doby, kdy nastoupí do funkce soudci nově zvolení.
(2) Soudce, u něhož bylo učiněno opatření podle § 59, vykonává svou funkci do doby, kdy nastoupí nově zvolený soudce u soudu, k němuž byl povolán.
§ 71
Ministr spravedlnosti učiní opatření, aby soudci z povolání pokud nebudou zvoleni do této funkce, byli zařazeni na místa odpovídající jejich politické a odborné kvalifikaci.
§ 72
(1) Soudci z povolání, kteří jsou v době svého funkčního období povoláni podle branného zákona na vojenské cvičení jako důstojníci v záloze a přiděleni k vojenským soudům, mohou být rozhodnutím ministra spravedlnosti pověřeni na tuto dobu výkonem soudcovské funkce, kterou jinak vykonávají soudci z povolání vojenských soudů.
(2) Za branné pohotovosti státu upraví způsob doplňování soudců vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany a ministrem vnitra.
§ 73
Zrušovací ustanovení
§ 74
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Lenárt v. r.