o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

(1) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů.¹)

(2) Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady, orgány územní samosprávy a další státní orgány (dále jen „orgány veřejné správy“).

(3) Zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správy vedené

(4) Mají-li informační systémy uvedené v odstavci 3 vazby na jiné informační systémy veřejné správy realizované prostřednictvím informačních činností, vztahuje se na ně zákon pouze v rozsahu těchto vazeb, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.

(5) Zákon se nevztahuje na provozní informační systémy správců informačních systémů veřejné správy.

(6) Zákon se rovněž nevztahuje na informační systémy veřejné správy nakládající s utajovanými informacemi⁵).

(7) Práva a povinnosti správců a provozovatelů informačních systémů při zpracovávání informací v informačních systémech stanovené zvláštními zákony⁷) nejsou tímto zákonem dotčeny.

(8) Provozovatel je povinen při provozování informačního systému [§ 2 písm. d)] dodržovat závazná ustanovení standardů, zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaného informačního systému.

(1) Ministerstvo informatiky (dále jen „ministerstvo“) ve spolupráci s orgány veřejné správy

(2) Ministerstvo

(1) Orgány veřejné správy v rozsahu své zákonné působnosti provádějí výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz jimi vytvářených a spravovaných informačních systémů.

(2) Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správy povinny

(1) Atestace provádějí atestační střediska na základě pověření k výkonu atestací uděleného ministerstvem.

(2) Atestační střediska jsou povinna při zabezpečování atestací dodržovat závazné standardy, a přestanou-li splňovat některý z požadavků stanovených v odstavcích 3 a 7, jsou povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu.

(3) Ministerstvo rozhodne o pověření k výkonu atestací na základě písemné žádosti u něho podané (dále jen „žádost“), o udělení pověření právnické osobě se sídlem v České republice nebo fyzické osobě s trvalým pobytem na území České republiky,

(4) Pověření se vydává nejvýše na dobu 5 let od data vystavení a je nepřenosné na jiný subjekt.

(5) Žádost musí obsahovat

(6) Pověření k výkonu atestací ministerstvo odejme, jestliže atestační středisko

(7) Atestační středisko není oprávněno provádět atestace informačních systémů, produktů nebo připojení k referenčnímu rozhraní, na jejichž vývoji, přípravě nebo výrobě a na obchodu s nimi se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba, kdy

(8) Atestační středisko provádí atestace na základě smlouvy uzavřené s žadatelem o atestaci za úhradu.

(9) O výsledku atestace vydá atestační středisko žadateli o atestaci protokol o provedené zkoušce. Atestační středisko vydá o kladném výsledku atestace žadateli atest. Atest musí mít uvedenu dobu platnosti atestu, která nesmí být delší než 5 let, a stanoveny podmínky platnosti atestu. Opis atestu a protokolu zašle atestační středisko neprodleně ministerstvu. Vydání atestu ministerstvo zveřejní do 1 měsíce od obdržení opisů ve Věstníku.

(10) Způsob organizace atestací, metodiky jejich provádění, náležitosti protokolu o provedené atestaci, náležitosti atestu a termíny pro udělení vydá ministerstvo jako standardy.

(1) Správce portálu veřejné správy (dále jen „správce portálu“) zajišťuje podle podmínek stanovených tímto zákonem dodání datové zprávy orgánu veřejné moci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(2) Každý je oprávněn využít služby dodání datové zprávy orgánu veřejné moci (dále jen „dodání“) prostřednictvím portálu veřejné správy (dále jen „portál“) za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^11a) a provozním řádem portálu pro dodávání datových zpráv orgánům veřejné moci prostřednictvím portálu (dále jen „provozní řád“).

(3) Převzetím datové zprávy vzniká správci portálu povinnost bez zbytečného prodlení a za podmínek stanovených tímto zákonem dodat datovou zprávu orgánu veřejné moci, kterého odesílatel datové zprávy označil jako příjemce (dále jen „příjemce“). Datová zpráva je převzata portálem v okamžiku, kdy je mu dostupná a je způsobilá k dalšímu zpracování za účelem dodání.

(4) Převzetí datové zprávy potvrzuje správce portálu neprodleně odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) správce portálu a obsahuje datum a čas převzetí.

(5) Správce portálu dodává datovou zprávu příjemci doplněnou o údaje data a času, kdy datovou zprávu převzal.

(6) Dodání potvrzuje příjemce bez zbytečného prodlení správci portálu datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) příjemce a obsahuje datum a čas dodání příjemci. Datová zpráva je dodána příjemci v okamžiku, kdy je dostupná elektronické podatelně orgánu veřejné moci.

(7) Dodání datové zprávy příjemci potvrzuje příjemce prostřednictvím portálu bez zbytečného prodlení odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) příjemce a obsahuje datum a čas dodání příjemci.

(1) Provozní řád pro dodávání datových zpráv orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy vydává ministerstvo a zveřejňuje jej ve Věstníku.

(2) Provozní řád obsahuje vymezení

(1) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování služby dodání mají povinnost zachovávat mlčenlivost o obsahu datových zpráv, u kterých zajišťují dodání. Odesílatel nebo příjemce, případně jejich zástupci nebo právní nástupci mohou osoby podle věty první povinnosti mlčenlivosti zprostit.

(2) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování služby dodání mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se služby dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu, které se při své činnosti dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí využívat jen pro potřeby poskytování služby dodání; nesmějí umožnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba. Odesílatel nebo příjemce, případně jejich zástupci nebo právní nástupci mohou osoby podle věty první povinnosti mlčenlivosti zprostit.

(3) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 2 se nevztahuje na údaje, ze kterých nevyplývá, kdo byl odesílatelem, ani kdo byl příjemcem.

(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 není, pokud správce portálu a osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování služby dodání sdělí údaje podle odstavce 2 odesílateli nebo příjemci, popřípadě jejich zástupci, právnímu nástupci nebo jiným osobám, které s vědomím odesílatele nebo příjemce jednají v jeho prospěch.

(5) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na případ, kdy má správce portálu podle zvláštního právního předpisu^11d) povinnost

(1) Správce portálu je oprávněn zjišťovat obsah datové zprávy pouze v rozsahu údajů nezbytných pro splnění povinností stanovených tímto zákonem. Technické parametry datové zprávy, která je předmětem dodání, je správce portálu oprávněn zjišťovat za účelem ověření, zda odpovídají podmínkám stanoveným provozním řádem.

(2) Právo nakládat s datovou zprávou mají až do jejího dodání jen správce portálu a odesílatel.

(3) Správce portálu není oprávněn datové zprávy, které převzal za účelem dodání, kopírovat nebo uchovávat.

(4) Správce portálu vede evidenci datových zpráv, které převzal za účelem dodání, v rozsahu nutném k naplnění povinností stanovených tímto zákonem. V evidenci vede zejména

(5) Informace podle odstavce 4 je správce portálu povinen uchovávat po dobu 3 let od okamžiku jejich vzniku.

(6) Správce portálu je oprávněn datovou zprávu zničit, jestliže

(1) Orgánu veřejné správy, který poruší povinnosti stanovené v § 5 odst. 2, a provozovateli informačního systému, který poruší povinnosti stanovené v § 3 odst. 8, může ministerstvo uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Atestačnímu středisku, které poruší povinnosti v § 6 odst. 2, 7 a 9, může ministerstvo uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(3) Porušení povinností a stanovení výše pokuty projednává ministerstvo.

(4) Při ukládání pokuty podle tohoto zákona vychází ministerstvo zejména z povahy, závažnosti, způsobu jednání, míry zavinění, doby trvání a následků protiprávního jednání.

(5) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy ministerstvo porušení povinnosti zjistilo, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(6) Pokutu vybírá a vymáhá celní úřad podle zvláštního právního předpisu.¹²)

(7) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(1) Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli těchto systémů (dále jen „správci“), na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem stanoveném.

(2) Výpis podle odstavce 1 (dále jen „výpis“) v listinné podobě je veřejnou listinou¹⁴).

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis (dále jen „obecní úřad“), notáři, držitel poštovní licence¹⁵) a Hospodářská komora České republiky provádějí na požádání ověření výpisu v elektronické podobě podepsaného zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby správce nebo označeného elektronickou značkou^11b) správce (dále jen „výstup z informačního systému veřejné správy“) a na základě tohoto ověření vydávají na požádání ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy.

(4) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen „ověřený výstup“) se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby a jejíž doslovná shoda s výstupem z informačního systému veřejné správy byla ověřena (§ 9a).

(5) Ověřené výstupy, které vydal notář nebo obecní úřad, jsou veřejnými listinami; také ověřené výstupy, které vydal držitel poštovní licence nebo Hospodářská komora České republiky, potvrzují, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

(1) Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správy se rozumí ověření té skutečnosti, že se listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, doslovně shoduje s obsahem výstupu z informačního systému veřejné správy. Ověření se provede ověřovací doložkou, která obsahuje

(2) Ověřovací doložku vyhotoví ověřující na listině, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, nebo ověřovací doložku vyhotoví zvlášť a s touto listinou ji pevně spojí. Listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, a na ní vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doložka, se považují za jednu listinu.

(1) Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen „ověřující“), jsou povinni při ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy používat pouze takové technické zařízení, které výstup z informačního systému veřejné správy, který má být ověřen, zobrazí do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak, aby jeho interpretace odpovídala zápisu v informačním systému veřejné správy.

(2) Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu, aby ověřil tu skutečnost, že výstup z informačního systému veřejné správy je podepsán zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby správce nebo označen elektronickou značkou^11b) správce, že tento zaručený elektronický podpis nebo elektronická značka jsou platné a jejich kvalifikovaný certifikát nebo kvalifikovaný systémový certifikát nebyly zneplatněny a výstup z informačního systému veřejné správy nebyl následně změněn.

(3) Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle § 9 odst. 1 věty druhé je ověřující povinen prověřit oprávnění žadatele a zjistit jeho totožnost. Jde-li o právnickou osobu, zjišťuje její existenci a totožnost osob jednajících jejím jménem.

(4) Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených výstupů. Evidence obsahuje alespoň tyto údaje:

(5) Ověřující uchovává výstupy z informačních systémů veřejné správy, které byly za účelem vydání ověřeného výstupu ověřovány, nebo jejich reprezentaci, a to po dobu nejméně 15 let od vydání ověřeného výstupu.

(1) Správci jsou povinni předat ověřující osobě na požádání bezodkladně výstup z informačního systému veřejné správy, a to podepsaný zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby nebo označený elektronickou značkou^11b) a opatřený datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy okamžiku, ke kterému správce odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy (dále jen „okamžik platnosti údajů“).

(2) Správci odpovídají za soulad výpisu, který vydávají podle § 9, nebo výstupu z informačního systému veřejné správy se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy k okamžiku platnosti údajů.

(3) Správci jsou povinni uvědomit neprodleně ověřující osoby o tom, že hrozí nebezpečí zneužití dat pro vytváření zaručeného elektronického podpisu oprávněné osoby správce nebo dat pro vytváření elektronické značky^11b) správce.

(4) Správci informačních systémů veřejné správy, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující osobě výstup z informačního systému veřejné správy tak, aby byl tento výstup z informačního systému veřejné správy v průběhu předání odpovídajícím způsobem skryt před třetími osobami.

(1) Správce je oprávněn požadovat za poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správy ověřujícímu úplatu, a to za každý poskytnutý výstup z informačního systému veřejné správy částku, která je stanovena zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání výpisu z předmětného záznamu, jenž má jeden list¹⁶).

(2) Odměna držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky za vydávání ověřených výstupů se řídí cenovými předpisy¹⁰).

(3) Poplatek za vydávání ověřených výstupů obecním úřadem stanoví zvláštní právní předpis¹⁶).

(4) Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví zvláštní právní předpis¹⁷).

(1) Informační systémy, které orgány veřejné správy ke dni účinnosti tohoto zákona již spravují, provozují nebo budují, musí orgány veřejné správy nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s tímto zákonem nebo ukončit jejich činnost.

(2) V případě informačních systémů veřejné správy, jejichž správci jsou orgány územní samosprávy, které nevykonávají státní správu v přenesené působnosti, se na tyto správce povinnosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. c), f), g) a h) vztahují po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí účinnosti těchto ustanovení zákona.

(1) Úřad pro státní informační systém se zrušuje.

(2) Dosavadní působnost Úřadu pro státní informační systém stanovená zvláštními zákony¹³) přechází na Úřad.

(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí z Úřadu pro státní informační systém na Úřad.