o ochraně včel, ryb a lovné zvěře při hubení škůdců přípravky na ochranu rostlin | Paragrafiq — aktuální znění

37.

VYHLÁŠKA

ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství

ze dne 5. května 1963

o ochraně včel, ryb a lovné zvěře při hubení škůdců přípravky na ochranu rostlin

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 26 odst. 1 zákona č. 188/1950 Sb., o zdokonalení rostlinné výroby, a podle § 38 odst. 2 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb.:

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška upravuje ochranu včel, ryb a lovné zvěře při potlačování chorob a hubení škůdců rostlin, nežádoucích rostlin, zejména plevelů, buřeně a vodního květu a obtížného hmyzu (dále jen „hubení škůdců“) při ošetřování zemědělských, lesních a ostatních porostů, stromů a keřů a povrchových vod přípravky na ochranu rostlin.¹)

Ochrana včel

§ 2

(1) Přípravky na ochranu rostlin používané k hubení škůdců se dělí vzhledem k účinku, který mají na včely, na tři skupiny:

a) přípravky jedovaté,

b) přípravky škodlivé,

c) přípravky relativně neškodné.

(2) Seznam zemědělských plodin, stromů a keřů navštěvovaných v době květu včelami je uveden v příloze č. 1.

(3) Porosty se považují za kvetoucí, jsou-li na jednom čtverečním metru v době ošetření průměrně více než dvě kvetoucí rostliny, včetně kvetoucích plevelů (příloha č. 2), navštěvované včelami; průměrný počet kvetoucích rostlin v porostu se zjišťuje v pásech 1 m širokých a 100 m dlouhých, a to na plochách do 10 ha na pěti místech, na plochách nad 10 ha na deseti místech. Jsou-li podstatné rozdíly v zakvétání některé části porostu, posuzuje se tato část samostatně. Za kvetoucí porosty se považují též porosty bobu a řepy navštěvované včelami při výskytu medovice¹) (příloha č. 1).

(4) Za kvetoucí stromy a keře se považují též stromy a keře navštěvované včelami při výskytu medovice (příloha č. 1).

§ 3

Hubení škůdců jedovatými přípravky se nesmí provádět

a) na kvetoucích porostech navštěvovaných včelami s výjimkou porostů hrachu,

b) na kvetoucích stromech a keřích navštěvovaných včelami,

c) na kvetoucích porostech hrachu v době, kdy včely létají,

d) z letadla na pozemcích, přes které probíhá hromadný let včel, ze země sluchem a zrakem sledovatelný, za zdrojem snůšky.

§ 4

Hubení škůdců škodlivými přípravky se nesmí provádět v době, kdy včely létají

a) na kvetoucích porostech navštěvovaných včelami včetně porostů hrachu,

b) na kvetoucích stromech a keřích navštěvovaných včelami.

§ 5

Hubení škůdců přípravky neškodnými je dovoleno i v době, kdy včely létají, pokud byly dodrženy předepsané koncentrace, dávky a způsob použití těchto přípravků.

§ 6

(1) Hubení škůdců přípravky jedovatými, pokud je podle této vyhlášky dovoleno, smí být prováděno jen v takové vzdálenosti od kvetoucích porostů, kvetoucích stromů a keřů navštěvovaných včelami nebo od stanoviště včelstev, která při způsobu hubení, druhu chemického a mechanizačního prostředku a při síle a směru větru zaručuje, že použité přípravky na ně nedopadnou. Při hubení škůdců přípravky škodlivými musí být uvedená vzdálenost dodržena, provádí-li se hubení škůdců v době, kdy včely létají.

(2) Hubit škůdce na porostech pod kvetoucími stromy je dovoleno

a) jedovatými přípravky jen takovým způsobem, který vylučuje zanesení těchto přípravků na květy stromů,

b) škodlivými přípravky takovým způsobem, který vylučuje jejich zanesení na květy stromů v době, kdy včely létají.

§ 8

(1) Chovatelé včel jsou povinni každoročně do 25. března oznámit místnímu národnímu výboru, a to popřípadě prostřednictvím důvěrníka Českého svazu včelařů nebo Slovenského svazu včelařů, trvalá stanoviště včelstev. Stejným způsobem ohlásí chovatelé včel kočovná stanoviště včelstev jednak místnímu národnímu výboru dosavadních stanovišť včelstev, jednak místnímu národnímu výboru, do jehož obvodu mají být včelstva přemístěna; oznámení je nutno učinit alespoň 5 dnů před přemístěním a připojí se k němu, pokud včelstva nejsou umístěna v zastavěných částech obce, jednoduchý situační náčrtek s označením umístění stanoviště včelstev. Chovatelé včel jsou povinni neprodleně oznámit místnímu národnímu výboru údaje o hromadném letu včel, ze země sluchem a zrakem sledovatelným, za zdrojem snůšky s uvedením jeho dráhy.

(2) Chovatelé včel jsou povinni při hubení škůdců upozornit vhodným způsobem na stanoviště včelstev, pokud včelstva nejsou umístěna v zastavěných částech obce, např. vyvěšením žlutého rovnostranného trojúhelníka o délce strany 1 m ve vertikální poloze.

§ 9

Před každým hubením škůdců přípravky jedovatými nebo škodlivými jsou organizace, popřípadě uživatel pozemku provádějící hubení škůdců (dále jen „ošetřovatel porostů“) povinni opatřit si u místního národního výboru údaje o umístění stanovišť včelstev a o hromadném letu včel. Při leteckém ošetření porostů opatřuje údaje uvedené v prvé větě odběratel leteckých prací.

§ 10

(1) Zjistí-li chovatel včel, že došlo v důsledku hubení škůdců k uhynutí včel, oznámí to neprodleně místnímu národnímu výboru. Na vyzvání místního národního výboru je povinen se šetření zúčastnit chovatel včel (nebo jím zmocněný zástupce), uživatel pozemku, ošetřovatel porostů, odborný pracovník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, zástupci okresního veterinárního zařízení, okresní zemědělské správy a základní organizace Českého svazu včelařů nebo Slovenského svazu včelařů. O výsledku šetření sepíše zástupce okresního veterinárního zařízení záznam a předá jej místnímu národnímu výboru. Okresní veterinární zařízení odešle opis záznamu odbornému ústavu.²) K záznamu v případě pochybnosti o příčině uhynutí v souvislosti s použitím přípravků na ochranu rostlin připojí okresní veterinární zařízení vzorek uhynulých včel o hmotnosti asi 60 gramů, tj. asi 500 kusů, a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů k vyšetření příčiny uhynutí včel. Vzorky musí být řádně označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a doručeny odbornému ústavu nejpozději do 72 hodin po ošetření porostů. Odborný ústav podá zprávu o laboratorním vyšetření okresnímu veterinárnímu zařízení, které o výsledku šetření uvědomí chovatele včel.

(2) Chovatel včel spolu s uživatelem pozemku a ošetřovatelem porostů jsou povinni poskytnout okresnímu veterinárnímu zařízení potřebnou pomoc.

§ 11

Ustanovení § 3 a 4 neplatí při hubení škůdců v místech, kde nejbližší stanoviště včelstev je vzdáleno nejméně 5 km od místa hubení.

§ 12

(1) Ve výjimečných a řádně zdůvodněných případech, kdy na porostech při jejich neošetření lze očekávat, že dojde ke značně vyšší škodě než případným úhynem včel, může místní národní výbor³) povolit výjimku z ustanovení § 3 a 4, a to na žádost uživatele pozemků určených k ošetření, popřípadě na žádost jiného orgánu (například okresní zemědělské správy) a souhlasit s provedením hubení škůdců přípravky jedovatými nebo škodlivými na kvetoucích porostech, stromech a keřích navštěvovaných včelami i v době, kdy včely létají; povolení výjimky neprodleně oznámí místním národním výborům sousedních obcí. Místní národní výbor vyrozumí o povolení výjimky chovatele včel a uživatele pozemků, a to nejpozději 24 hodiny před hubením škůdců a projedná s nimi dostupná opatření k ochraně včel, která jsou chovatelé včel a uživatel pozemků povinni učinit.

(2) Došlo-li při hubení škůdců v důsledku povolení výjimky podle odstavce 1 k uhynutí včel, může okresní národní výbor poskytnout příspěvek k úhradě nebo zmírnění škod způsobených uhynutím včel chovatelům včel. Nebyl-li příspěvek poskytnut nebo nebyla-li jím uhrazena způsobená škoda, je povinen chovatelům včel uhradit škodu, popřípadě její část, uživatel pozemků, na nichž bylo provedeno ošetření.

Ochrana ryb, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod stolních

§ 13

(1) Z hlediska ochrany ryb se pokládají za škodlivé všechny přípravky na ochranu rostlin, které nejsou k hubení škůdců v povrchových vodách⁴) povoleny.¹)

(2) V ochranných pásmech 1. stupně kolem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod stolních, jakož i v užších prozatímních ochranných pásmech pro tyto zdroje, smí být hubení škůdců prováděno pouze se souhlasem Inspektorátu lázní a zřídel.⁵)

(3) Hubení škůdců se smí provádět jen v takové vzdálenosti od ochranných pásem uvedených v odstavci 2, která při způsobu hubení škůdců, druhu mechanizačního prostředku, síle a směru větru a členitosti terénu zaručuje, že přípravky na ochranu rostlin nedopadnou do těchto ochranných pásem.

(4) Před každým hubením škůdců je ošetřovatel porostů povinen opatřit si u místního národního výboru údaje o ochranných pásmech uvedených v odstavci 2. Při leteckém ošetření porostů plní tuto povinnost odběratel leteckých prací.

§ 14

Zjistí-li organizace, která rybářsky obhospodařuje povrchové vody nebo je pověřena výkonem rybářského práva, že došlo k uhynutí ryb v důsledku hubení škůdců, oznámí to neprodleně místnímu národnímu výboru. Na vyzvání místního národního výboru jsou povinni se šetření zúčastnit zástupci organizace, která úhyn oznámila, okresního veterinárního zařízení, okresní zemědělské správy, vodohospodářského orgánu, uživatel ošetřovaných pozemků, ošetřovatel porostů, odborný pracovník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, popřípadě okresní hygienik. O výsledku šetření sepíše zástupce okresního veterinárního zařízení záznam a předá jej místnímu národnímu výboru. Okresní veterinární zařízení odešle opis záznamu v České socialistické republice Státnímu veterinárnímu ústavu v Českých Budějovicích, ve Slovenské socialistické republice Ústřednímu státnímu veterinárnímu ústavu v Bratislavě. V případě pochybnosti o příčině uhynutí ryb v souvislosti s použitím přípravků na ochranu rostlin zašle okresní veterinární zařízení opis záznamu a vzorky ryb čerstvě uhynulých nebo ryb s příznaky otravy, a to nejméně 5 kusů nad 1 kg hmotnosti nebo 10 kusů pod 1 kg hmotnosti, 4 litry znečištěné vody a 2 kg sedimentu dna místně příslušnému státnímu veterinárnímu ústavu nebo v České socialistické republice Státnímu veterinárnímu ústavu v Českých Budějovicích, ve Slovenské socialistické republice Ústřednímu státnímu veterinárnímu ústavu v Bratislavě. Státní veterinární ústav podá zprávu o laboratorním vyšetření okresnímu veterinárnímu zařízení, které o výsledku šetření uvědomí organizaci, která rybářsky obhospodařuje povrchové vody nebo je pověřena výkonem rybářského práva. Povinnosti organizací a občanů vyplývající ze zvláštních předpisů, zůstávají nedotčeny.⁶)

Ochrana lovné zvěře

§ 14a

Přípravky na ochranu rostlin se dělí podle stupně ohrožení zdravotního stavu lovné zvěře (dále jen „zvěř“) na tři skupiny:¹)

a) přípravky zvlášť nebezpečné,

b) přípravky nebezpečné,

c) přípravky relativně neškodné.

§ 14b

(1) Ošetřovatelé porostů při aplikaci přípravků na ochranu rostlin jsou povinni:

a) použít při stejné účinnosti různých přípravků přípravku s nejmenším nebezpečím pro zvěř,

b) při použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných přípravků oznámit druh přípravku na ochranu rostlin alespoň tři dny předem uživateli honitby,

c) při použití zvlášť nebezpečných a nebezpečných přípravků v době konání honů na drobnou zvěř a odchytu zvěře dohodnout předem s příslušnými uživateli honiteb opatření, která budou společně provedena k ochraně zvěře.

(2) Ošetřovatelé porostů nesmějí:

a) používat zvlášť nebezpečných a nebezpečných přípravků v oborách, bažantnicích a odchovných zařízeních,

b) používat zvlášť nebezpečných a nebezpečných přípravků ve vzdálenosti 30 m od zařízení pro krmení zvěře v období hromadného přikrmování zvěře.

(3) Při leteckém ošetření porostů plní povinnosti podle odstavce 1 odběratel leteckých prací.

§ 14c

Uživatelé honiteb jsou povinni:

a) zvláště sledovat zdravotní stav zvěře a její chování na plochách ošetřených zvlášť nebezpečnými a nebezpečnými přípravky a na okolních plochách v pásmu 3 km,

b) oznámit příslušným uživatelům honebních pozemků plán honů a odchytu zvěře (s uvedením doby a místa konání), a to nejpozději 5 dnů před jejich konáním,

c) předem s uživateli honebních pozemků dohodnout rozmístění zařízení pro krmení zvěře a oznámit jim období hromadného přikrmování,

d) před použitím nebezpečných a zvlášť nebezpečných přípravků učinit v dohodě s uživatelem honebních pozemků potřebná opatření k ochraně zvěře.

§ 14d

(1) Má-li uživatel honitby důvodné podezření, že v důsledku hubení škůdců došlo k úhynu zvěře, oznámí to neprodleně okresnímu veterinárnímu zařízení. Okresní veterinární zařízení spolu s uživatelem honitby provede šetření v honitbě za účasti uživatele honebních pozemků, ošetřovatele porostů, odborného pracovníka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a zástupce okresní zemědělské správy. O výsledku šetření sepíše zástupce okresního veterinárního zařízení záznam. Opis záznamu odešle okresní veterinární zařízení Státnímu veterinárnímu ústavu v Jihlavě. V případě pochybnosti o příčině uhynutí zvěře v souvislosti s použitím přípravků na ochranu rostlin odebere okresní veterinární zařízení vzorky a odešle je místně příslušnému státnímu veterinárnímu ústavu nebo v České socialistické republice Státnímu veterinárnímu ústavu v Jihlavě, ve Slovenské socialistické republice Vysoké škole veterinární v Košicích. Státní veterinární ústav nebo vysoká škola, které provedly laboratorní vyšetření, podají o něm zprávu okresnímu veterinárnímu zařízení, které o výsledku vyšetření uvědomí mysliveckého hospodáře.

(2) Uživatel honitby spolu s uživatelem honebních pozemků, popřípadě s ošetřovatelem porostů, jsou povinni poskytnout okresnímu veterinárnímu zařízení potřebnou pomoc.

Společná a závěrečná ustanovení

§ 15

(1) Hubení škůdců z letadel přípravky na ochranu rostlin pro včely jedovatými nebo škodlivými musí odběratel leteckých prací oznámit nejméně 24 hodin předem místnímu národnímu výboru, v jehož obvodu mají být škůdci hubeni, jakož i místním národním výborům v sousedních obcích. Místní národní výbor vyhlásí v těchto obcích včas, nejpozději však do 18 hodin předchozího dne, den a hodinu hubení škůdců z letadla.

(2) Odběratel leteckých prací výrazně zakreslí stanoviště včelstev, dráhu hromadného letu včel (§ 8), ochranná pásma uvedená v § 13 odst. 2, břehy vod, obory, bažantnice, odchovná zařízení a zařízení pro krmení zvěře v období hromadného přikrmování zvěře do orientační mapy pro letce.⁷)

(3) Při hubení škůdců z letadla jsou chovatelé včel povinni upozornit vhodným způsobem na stanoviště včelstev, pokud včelstva nejsou umístěna v zastavěných částech obce, např. vyvěšením žlutého rovnostranného trojúhelníka o délce strany 1 m v horizontální poloze.

§ 16

Na obalech přípravků na ochranu rostlin dávaných výrobcem nebo dovozcem do oběhu musí být vyznačena klasifikace přípravku z hlediska nebezpečí pro včely, ryby a po 1. 1. 1980 i pro zvěř (§ 2, § 13 a § 14a).

§ 17

(1) Pokud předpisy o hospodaření s obaly při oběhu zboží nestanoví něco jiného, musí být obaly od chemických přípravků a zbytky chemických přípravků z místa hubení škůdců odstraněny a zničeny (spáleny, zakopány apod.). Obaly a zbytky chemických přípravků nesmějí být vhazovány do vod a studní ani zneškodňovány v jejich blízkosti.

(2) Stroje, nářadí, ochranné pomůcky použité k hubení škůdců, jakož i dopravní prostředky a zařízení, určené k dopravě chemických přípravků, nesmějí být omývány ani vyplachovány ve vodách ani na místech, odkud by do nich mohly být spláchnuty.

§ 18

Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky může povolit z důležitých důvodů v jednotlivých případech z ustanovení této vyhlášky výjimky, pokud nejde o ustanovení § 3 a 4.

§ 19

Zrušuje se vyhláška č. 79/1957 Ú. l., o ochraně včel při hubení škůdců rostlin chemickými prostředky.

§ 20

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Krutina v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 35/1978 Sb.

Seznam

zemědělských plodin, stromů a keřů navštěvovaných v době květu včelami

Pícniny:

bob obecný

jetel bílý

jetel luční

jetel švédský

jetel perský

vičenec ligrus

tolice vojtěška

vikev setá

vikev panonská

pohanka tatarská

svazenka vratičolistá

hrách setý

hrách rolní

Olejniny:

slunečnice roční

hořčice rolní

hořčice bílá

brukev řepka

brukev řepák

světlice barvířská

len setý

mák setý

Zeleniny:

tykev

dyně okurka

cibule

kmín

brukvovité

Ovocné dřeviny a bobuloviny:

meruňka obecná

broskvoň obecná

třešeň

višeň

švestka

slivoň

mandloň

jabloň

hrušeň

maliník

ostružiník

meruzalka rybíz

srstka angrešt

kaštan jedlý

ořešáky

jahodník

líska

Okopaniny:

řepa cukrová

řepa krmná

Stromy a keře:

smrk

jedle

borovice

modřín

jírovec maďal

javor

lípa

osika

jasan

buk

habr

vrba

dub

bříza

olše

topol

jilm

jeřáb

trnka

trnovník akát

krušina

pámelník

hloh

Za kvetoucí porosty se považují též porosty bobu a řepy navštěvované včelami při výskytu medovice.

Za kvetoucí stromy a keře se považují též stromy a keře navštěvované včelami při výskytu medovice.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 35/1978 Sb.

Seznam

nejvíce se vyskytujících plevelů navštěvovaných v době květu včelami

bodlák^*)

čekanka obecná

čičorka pestrá

černucha rolní

černýš rolní

čistec^*)

hadinec obecný

heřmánek pravý

hlaváček^*)

hluchavka^*)

hořčice^*)

hořinka východní

hrachor^*)

jetel^*)

kakost^*)

kokotice^*)

komonice^*)

kopretina^*)

konopice^*)

koukol polní

křez^*)

lnice

violka trojbarevná rolní

mák vlčí

máta rolní

mateřídouška^*)

merlík^*)

osívka jarní

kokoška-pastuší tobolka

penízek rolní

pcháč^*)

pohanka svlačcovitá

peťour maloúborový

podběl obecný

ptačinec-žabinec

pomněnka rolní

pryskyřník rolní

pryšec^*)

rdesno^*)

ředkev ohnice

vesnovka obecná

rozrazil^*)

rýt^*)

sléz^*)

smetánka^*)

starček^*)

svízel^*)

škarda^*)

svlačec rolní

tolice^*)

vikev^*)

zemědým^*)

¹) – Veškeré přípravky na ochranu rostlin povolené podle § 27 odst. 3 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, jsou zveřejněny s uvedením zásad aplikace, jejich účinku na včely a lovnou zvěř a s uvedením, zda smí být použity pro hubení škůdců na povrchových vodách, v Seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin, který vydává federální ministerstvo zemědělství a výživy.
– Podrobnější zásady aplikace povolených přípravků na ochranu rostlin jsou uvedeny v metodických příručkách na ochranu rostlin, které vydávají ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky.

²) Státní veterinární ústav Plzeň-Lobzy, Pod vrchem 51, Výzkumný ústav včelařský v Dole u Libčic nad Vlt., Ústřední státní veterinární ústav v Bratislavě, Pri botanickej záhrade 3. Státní veterinární ústav ve Zvolenu, Pod dráhami 918, Státní veterinární ústav v Košicích, ul. Duklianských hrdinov 9.

³) – Čl. III odst. 1 bod 4 a příloha D pol. č. 4 zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.
– Čl. II odst. 2 písm. c) a příloha E pol. č. 4 zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

⁴) § 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

⁵) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 26/1972 Sb. a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

⁶) § 25 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 6/1977 Sb. a vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.

⁷) Příslušné části terénu budou v mapových podkladech ohraničeny červenou čarou o síle 1 mm a svisle červeně vyšrafovány, dráha hromadného letu včel a vodní toky budou vyznačeny červenou čarou o síle 1 mm, stanoviště včelstev červeným křížem o síle čáry 1 mm a délce ramene 5 mm, zařízení pro krmení zvěře v období hromadného přikrmování zvěře červeným křížem v kruhu s průměrem 6 mm o síle čáry 1 mm a délce ramene 5 mm.

^*) Všechny druhy.