Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 31.12.2020. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění01.02.2005 – 04.08.2005zrušeno 31.12.2020
383/2001 Sb.

o podrobnostech nakládání s odpady

Historické znění
383
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 17. října 2001
o podrobnostech nakládání s odpady
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 13 odst. 4, § 14 odst. 5, § 16 odst. 5, § 18 odst. 4, § 21 odst. 5, § 22 odst. 2, § 29 odst. 3, § 31 odst. 7, § 34 odst. 4, § 37 odst. 4, § 38 odst. 10, § 39 odst. 11, § 40 odst. 5, § 41 odst. 4, § 51 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

ŽÁDOST O SOUHLAS K PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ, ODSTRAŇOVÁNÍ SBĚRU NEBO VÝKUPU ODPADŮ A ŽÁDOST O SOUHLAS K NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI ODPADY
[K § 14 odst. 5 písm. a) a b) a § 16 odst. 5 zákona]
§ 1
Náležitosti žádosti o souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů
(1) Žádost o udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů (dále jen „zařízení“) obsahuje:
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou,
b) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,
c) označení a adresu všech provozoven, kde je využívání, odstraňování, sběr nebo výkup odpadů provozován, včetně doložení právního vztahu žadatele k předmětné provozovně, nejde-li o mobilní zařízení,
d) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele,
e) kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny žadatele,
f) jméno, příjmení odpadového hospodáře a doklady o jeho odborné způsobilosti podle § 15 odst. 6 zákona, pokud žadatel má podle § 15 zákona povinnost určit odpadového hospodáře,
g) název, účel a technický popis zařízení včetně všech zařízení souvisejících, popis technologického postupu nakládání s odpadem v zařízení,
h) seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude v zařízení nakládáno,
i) popis přístupových tras k zařízení ve vztahu k jednotlivým druhům dopravy odpadů do zařízení, nejde-li o mobilní zařízení,
j) způsob skladování odpadů v zařízení,
k) návrh sledování (monitoringu) vlivu provozu zařízení na okolní životní prostředí a zdraví lidí odpovídající typu zařízení a druhům odpadů,
l) plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení,
m) pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení, doklad o souladu zařízení se zvláštními právními předpisy,1) nejde-li o mobilní zařízení,
n) návrh provozního řádu a návrh na zavedení provozního deníku, jejichž obsah pro různé typy zařízení je uveden v příloze č. 1.
(2) Žádost o udělení souhlasu k provozování skládky odpadů obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 a dále tyto další náležitosti:
a) celkovou kapacitu skládky odpadů,
b) předpokládané množství odpadů, které naplní její kapacitu,
c) hydrogeologický a inženýrsko-geologický popis a geotechnické podmínky místa skládky,
d) návrh plánu na uzavření skládky a následnou péči o skládku.
(3) Pokud jsou některé z náležitostí žádosti o udělení souhlasu k provozování zařízení uvedené v odstavcích 1 a 2 obsahem provozního řádu zařízení, mohou být v žádosti obsaženy formou odkazu na příslušná ustanovení provozního řádu.
§ 2
Náležitosti žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady
Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady obsahuje:
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou,
b) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,
c) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele,
d) kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny žadatele,
e) jméno a příjmení odpadového hospodáře a doklady o jeho odborné způsobilosti podle § 15 odst. 6 zákona, pokud žadatel má podle § 15 zákona povinnost určit odpadového hospodáře,
f) seznam nebezpečných odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude nakládáno, odhad jejich množství za rok a místa a způsoby nakládání s nimi.

ČÁST DRUHÁ

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ A SEZNAM ODPADŮ, PŘI JEJICHŽ ODBĚRU NEBO VÝKUPU JE PROVOZOVATEL ZAŘÍZENÍ KE SBĚRU NEBO VÝKUPU ODPADŮ POVINEN VÉST EVIDENCI OSOB, OD KTERÝCH ODPADY ODEBRAL NEBO VYKOUPIL
[K § 13 odst. 4, § 14 odst. 5 písm. c), § 18 odst. 4 a § 22 odst. 2 zákona]
§ 3
Pro účely této části vyhlášky se rozumí
a) mobilním zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů - zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů schopné pohybu a samostatné funkce, které přemístěním tuto svou funkci neztratí,
b) mobilním zařízením ke sběru nebo výkupu odpadů - sběrový prostředek schopný samostatného pohybu a splňující požadavky na zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů stanovené zákonem a touto vyhláškou a požadavky na přepravu odpadů podle zvláštních právních předpisů,2)
c) odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů - jakékoliv kapalné nebo pevné materiály (včetně popela, strusky, popílku a zachyceného prachu z odlučovačů a filtrů, reakčních produktů z čištění plynu, kalu z čištění odpadních vod, použitých katalyzátorů a použitého aktivního uhlí), které vznikají při procesu spalování nebezpečných odpadů a naplňují definici odpadu podle § 3 zákona,
d) soustřeďováním odpadů - jejich shromažďování původcem, sběr a výkup k tomu oprávněnou osobou, skladování odpadů jejich původci i oprávněnými osobami, ale i jiné soustřeďování než skladování převzatých odpadů osobami oprávněnými k jejich využití nebo odstranění před jejich využitím nebo odstraněním.
§ 4
Obecné požadavky na zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů
(1) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů (dále jen „zařízení“) musí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí3) a musí být provozováno a vybaveno tak, aby nedocházelo ke znečišťování přístupových cest a jeho okolí využívanými, odstraňovanými, sbíranými nebo vykupovanými odpady.
(2) Každé zařízení musí být vybaveno:
a) doprovodnými zařízeními (zejména manipulačními a skladovacími prostory, technickými prostředky umožňujícími příjem odpadů),
b) monitorovacím systémem předpokládaných dopadů provozu zařízení na jednotlivé složky životního prostředí včetně pracovního prostředí odpovídajícím typu zařízení a druhům odpadů, se kterými je v něm nakládáno,
c) technickým vybavením a/nebo organizačním opatřením zabraňujícím přístupu nepovolaných osob a využívání nebo odstraňování odpadu v rozporu s provozním řádem a právními předpisy,
d) informační tabulí čitelnou z volně přístupného prostranství před zařízením, na níž jsou uvedeny následující informace:
1. název zařízení,
2. druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být v zařízení využívány, odstraňovány, sbírány nebo vykupovány,
3. obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li provozovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li provozovatel fyzickou osobou, včetně jména, příjmení a telefonního spojení osoby oprávněné jednat jménem provozovatele,
4. správní úřad, který vydal souhlas k provozování zařízení a s jeho provozním řádem, včetně telefonního spojení,
5. provozní doba zařízení.
(3) Při přejímce odpadů do zařízení postupuje provozovatel zařízení způsobem uvedeným v příloze č. 2.
(4) Při provozu zařízení musí být vždy přítomen pracovník určený provozovatelem k jeho obsluze.
§ 5
Shromažďování odpadů
(1) Jako shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů mohou sloužit zejména speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže, které splňují technické požadavky kladené na shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů touto vyhláškou a které splňují požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí.3)
(2) Shromažďovací prostředky odpadů musí splňovat tyto základní technické požadavky:
a) odlišení shromažďovacích prostředků odpadů (tvarově, barevně nebo popisem) od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo používaných pro jiné druhy odpadů,
b) zajištění ochrany odpadů před povětrnostními vlivy, pokud jsou shromažďovací prostředky určeny pro použití mimo chráněné prostory a nejsou-li určeny pouze pro odpady inertní,
c) odolnost proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny,
d) v případě, že shromažďovací prostředky slouží i jako přepravní obaly, musí splňovat požadavky zvláštních právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí a zboží,2)
e) shromažďovací prostředky pro komunální odpad musí odpovídat příslušným technickým normám,4)
f) svým provedením samy o sobě nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před druhotnou prašností, zejména u pevných odpadů vzniklých při spalování nebezpečných odpadů ve spalovnách odpadů a odpadů s obsahem azbestu,
g) zabezpečují, že odpad do nich umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením, smícháním s jinými druhy odpadů nebo únikem ohrožujícím zdraví lidí nebo životní prostředí,
h) umožní svým provedením bezpečnost při obsluze a čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění, zejména u odpadů ze zdravotnických zařízení.
(3) Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku musí být zohledněny otázky bezpečnosti při jeho obsluze, požární bezpečnosti, jeho dostupnosti a možnosti obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky.
(4) V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu. Obsah identifikačního listu je uveden v příloze č. 3.
(5) Na shromažďovacím prostředku nebezpečného odpadu musí být uvedeno katalogové číslo a název shromažďovaného nebezpečného odpadu a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku.
(6) Shromažďovací prostředek může být vyprázdněn pouze do přepravního obalu určeného pro nakládání se shromažďovaným druhem odpadu nebo může sám být přepravním obalem nebo může být umístěn nebo vyprázdněn do skladu jako skladovací prostředek nebo umístěn či vyprázdněn do zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nebo do zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů. Po vyprázdnění musí umožňovat čištění a desinfekci.
(7) Na shromažďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis,5) se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zvláštních právních předpisů.5)
§ 6
Soustřeďování odpadů
Pokud se nejedná o shromažďování, skladování, sběr nebo výkup odpadů, lze odpady soustřeďovat pouze za podmínek stanovených v § 5.
§ 7
Skladování odpadů
(1) Jako sklady odpadů mohou sloužit volné plochy, přístřešky, budovy, podzemní a nadzemní nádrže apod., které splňují technické požadavky kladené na sklady odpadů touto vyhláškou, požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí3) a které byly zřízeny k tomuto účelu v souladu se zvláštními právními předpisy.1)
(2) Sklady, jejich části a skladovací prostředky odpadů musí splňovat tyto základní technické požadavky:
a) musí být vzájemně oddělené a utěsněné tak, aby bylo zabráněno míšení jednotlivých druhů odpadů a zabráněno jejich úniku do okolního prostředí,
b) svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních předpisů,3)
c) sklady nebezpečných odpadů musí splňovat stejné technické a bezpečnostní požadavky jako sklady látek, přípravků a výrobků stejných nebezpečných vlastností,
d) musí umožnit snadnou a bezpečnou manipulaci s odpady ve vnějších a vnitřních prostorech,
e) místa, na nichž jsou odpady skladovány v přímém kontaktu s terénem nebo podlahou (bez využití skladovacích prostředků), musí svým technickým zabezpečením odpovídat těsnění příslušných skupin skládek určených k odstraňování skladovaných odpadů.
(3) Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných podle přílohy č. 3.
(4) Sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k odstranění po dobu delší než 1 rok, a sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k využití po dobu delší než 3 roky, musí svým technickým zabezpečením odpovídat ve vztahu ke skladovaným odpadům příslušné skupině skládek. Takové skladování se považuje za dlouhodobé.
(5) Na shromažďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis,5) se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zvláštních právních předpisů.5)
(7) Sklad odpadů musí být provozován podle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady skupiny A, uvedeného v příloze č. 1.
§ 8
Sběr a výkup odpadů
(1) Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů musí splňovat kromě obecných požadavků na zařízení podle § 4 i stejné technické požadavky jako zařízení ke shromažďování nebo skladování odpadů uvedené v § 5 a 7.
(2) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen v souladu s § 18 odst. 3 zákona vést evidenci osob, od kterých odebral nebo vykoupil následující druhy odpadů podle Katalogu odpadů:
Kód druhu odpaduNázev druhu odpadu
17 04 01měď, bronz, mosaz
17 04 02hliník
17 04 03olovo
17 04 04zinek
17 04 06cín
17 04 07směsi kovů (17 04 01 - 06)
17 04 11kabely.
(3) Evidence osob podle odstavce 2 obsahuje druh a množství odebraného nebo vykoupeného odpadu podle Katalogu odpadů, jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo pobytu a číslo občanského průkazu, nebo jiný průkaz totožnosti každé z osob, od které byly odpady odebrány nebo vykoupeny.
§ 9
Technické požadavky na nakládání s odpady vzniklými při spalování komunálních a nebezpečných odpadů
(1) Přeprava a soustřeďování suchých prachových zbytků po spalování musí být prováděny tak, aby bylo zamezeno znečištění okolí druhotnou prašností a byly dodrženy požadavky zvláštních právních předpisů.3)
(2) Popílky ze spaloven komunálních a nebezpečných odpadů smějí být ukládány pouze po úpravě stabilizací na jednodruhových skládkách.

ČÁST TŘETÍ

SEZNAM ODPADŮ, KTERÉ JE ZAKÁZÁNO UKLÁDAT NA SKLÁDKU, PŘÍPADNĚ KTERÉ LZE UKLÁDAT NA SKLÁDKU JEN ZA URČITÝCH PODMÍNEK, TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SKLÁDKY A PODMÍNKY JEJICH PROVOZU, ZPŮSOB HODNOCENÍ ODPADŮ PODLE VYLUHOVATELNOSTI A MÍSITELNOSTI, OBSAH PLÁNU ÚPRAV SKLÁDKY, POŽADAVKY NA UKLÁDÁNÍ ODPADŮ Z AZBESTU A NA UKLÁDÁNÍ ODPADU JAKO TECHNOLOGICKÉHO MATERIÁLU NA SKLÁDKY, DALŠÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ
[K § 14 odst. 5 písm. c) a d), k § 21 odst. 5, k § 35 odst. 3 a k § 45 odst. 3 zákona]
§ 10
Pro účely této části vyhlášky se rozumí
a) inertním odpadem - odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož při normálních klimatických podmínkách nedochází k žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně. Inertní odpad se ve vodě snadno nerozpouští, nehoří ani jinak fyzikálně či chemicky nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu a neovlivňuje škodlivě jiné látky, s nimiž přichází do styku, způsobem, který by mohl vést k poškození životního prostředí či k ohrožení lidského zdraví. Koncentrace znečišťujících látek (škodlivin) ve výluhu a v sušině tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S-inertní odpad. Směsný stavební odpad se nepovažuje za odpad inertní,
b) biologicky rozložitelným odpadem - jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír),
c) kapalným odpadem - odpad ve skupenství kapalném. Jedná se o takový odpad, který po umístění do nádoby vytvoří hladinu a po opuštění nádoby si nezachová tvar nádoby (přičemž se nejedná o pevný sypký odpad),
d) vodným výluhem - roztok, který byl připraven ze vzorku odpadu dle stanoveného postupu vyluhování odpadů ve vodě,
e) stabilizací odpadu - technologie úpravy odpadu spočívající ve využití fyzikálních, chemických nebo biologických postupů, vedoucí k trvale omezenému (řízenému) uvolňování škodlivin z odpadu do jednotlivých složek životního prostředí v souladu s požadavky tohoto i zvláštních právních předpisů,3)
f) úpravou směsného komunálního odpadu6) před jeho uložením na skládku - minimálně vytřídění nebezpečných složek, komodit určených ke zpětnému odběru a využitelných složek podle § 16 odst. 1 písm. e) a § 17 odst. 3 zákona,
g) výluhovou třídou - třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou, tj. množiny limitních hodnot ukazatelů vybraných chemických látek (škodlivin) uvolněných do prvního vodného výluhu. Limitní hodnoty představují nejvyšší přípustné hodnoty koncentrací těchto látek pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti,
h) skládkovým plynem - plyn, který se vyvíjí z odpadu uloženého ve skládce při biologických rozkladných pochodech, a plyn vyvíjející se abioticky (chemicky) ve skládkách, např. průmyslových odpadů,
i) ukládání odpadů na skládkách a do podzemních prostor - jejich odstraňování v souladu se způsoby odstraňování odpadů uvedených v příloze č. 4 k zákonu pod kódy D1, D5, D12. Ukládání odpadů do podzemních úložišť se řídí zvláštními právními předpisy7). Podzemní úložiště odpadů musí být vždy zařazeno do příslušné skupiny skládek podle § 11 odst. 5.
j) rekultivace - uvedení místa zpravidla dotčeného lidskou činností do souladu s okolím a obnovení funkčnosti povrchu terénu ve vztahu k jeho původnímu užívání nebo nově zamýšlenému užívání; přednostně se řídí zvláštními právními předpisy,1)
k) využívání odpadů na povrchu terénu, např. za účelem jeho rekultivace - umisťování odpadů do životního prostředí s úmyslem je tam ponechat, aniž by byl původní terén technicky zabezpečen v souladu s požadavky na skládky odpadů,
l) využívání odpadů v podzemních prostorách - jejich umisťování do horninového prostředí (do zemské kůry) s úmyslem je tam ponechat, přičemž tyto prostory nejsou zabezpečeny jako skládky odpadů; tento způsob využití odpadů se přednostně řídí zvláštními právními předpisy.7)
§ 11
Technické požadavky na skládky odpadů a podmínky provozu a uzavírání skládek
(1) Technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení provozu skládek, těsnění, monitoring a podmínek jejich uzavření a rekultivace se pokládají za splněné, odpovídají-li příslušným technickým normám ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - Odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek, ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek.8)
(2) Odpady jsou na skládky jednotlivých skupin přijímány podle druhu a kategorie odpadů podle Katalogu odpadů a Seznamu nebezpečných odpadů, podle jejich skutečných vlastností, podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou podle příloh č. 4, 5 a 6, podle obsahu škodlivin v sušině, na základě jejich vzájemné mísitelnosti podle přílohy č. 7 a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách č. 8, 9 a 10.
(3) Na skládky odpadů se odpady ukládají tak, aby nemohlo dojít k nežádoucí vzájemné reakci za vzniku škodlivých látek nebo k narušení těsnosti, stability a konstrukce skládky.
(4) Analytické rozbory odpadů pro účely skládkování se provádějí v laboratořích a odborných pracovištích, které mají zavedený systém jakosti podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 nebo ČSN EN 45 001. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.
(5) Skládky se dělí podle technického zabezpečení na skupiny:
a) skupina S - inertní odpad - určená pro inertní odpady kategorie ostatní odpad, jejichž vodný výluh nepřekračuje v žádném z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo II uvedené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6 a limitní hodnoty obsahu organických škodlivin v sušině uvedené v tabulce č. 9.2 přílohy č. 9. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-IO,
b) skupina S - ostatní odpad - určená pro odpady kategorie ostatní odpad, jejichž vodný výluh nepřekračuje v žádném z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo III uvedené v tabulce č. 6.3 přílohy č. 6, pro upravené odpady kategorie ostatní odpad, jejichž přijatelnost na jednotlivé skupiny skládek nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu (např. komunální odpad a směsný stavební a demoliční odpad). Na skládky skupiny S-ostatní odpad lze za podmínek stanovených v odstavci 11 ukládat i nebezpečný odpad a za podmínek stanovených v § 17a i izolační materiály s obsahem azbestu a stavební materiály obsahující azbest. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-OO,
c) skupina S - nebezpečný odpad - určená pro nebezpečné odpady. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-NO.
(6) Každá ze skládek s technickým zabezpečením odpovídajícím skupinám S - inertní odpad, S - ostatní odpad, S - nebezpečný odpad může být skládkou jednodruhovou, se specifickým technickým řešením a režimem provozu a monitorování, na niž je možno přijímat odpady srovnatelné svým původem, složením a vlastnostmi.
(7) Jednodruhová skládka může být řešena i jako skládka určená pro oddělené skládkování více druhů odpadů v samostatných prostorech (i v kontejnerech a nádobách dostatečně odolných vůči mechanickému poškození a vlivům uložených odpadů) určených pro oddělené ukládání odpadů uvnitř jedné skládky, pokud technické provedení jednotlivých jejích prostor zabrání smíchání a sloučení odpadů do nich ukládaných po celou dobu jejich uložení.
(8) Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpad inertní, pro který je úprava technicky neproveditelná, a na odpad, u kterého ani úpravou nelze dosáhnout snížení jeho objemu nebo snížení, případně odstranění jeho nebezpečných vlastností. Způsoby a postupy úpravy odpadů, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku, jsou uvedeny v příloze č. 11.
(9) Odpady kategorie ostatní odpad s nižší třídou vyluhovatelnosti mohou být přijímány na skládky odpovídající vyšší třídě vyluhovatelnosti včetně skládek skupiny S - nebezpečný odpad, ale odpady zařazené do vyšší třídy vyluhovatelnosti nesmějí být přijímány na skládky odpovídající nižší třídě vyluhovatelnosti. Za uložení odpadů kategorie ostatní odpad na skládku S-nebezpečný odpad se platí pouze základní sazba poplatku za ostatní odpad a finanční rezerva se vybírá ve výši stanovené pro ostatní odpad.
(10) Odpady kategorie nebezpečný odpad je možné přijímat pouze na skládky skupiny S - nebezpečný odpad, s výjimkami uvedenými v odstavci 11.
(11) Nebezpečné odpady lze ukládat na skládky skupiny S - ostatní odpad pouze při splnění těchto podmínek:
a) nebezpečné odpady jsou upravené stabilizací (způsob hodnocení těchto odpadů je uveden v příloze č. 12), která zamezí možnost jejich reakce s jinými ukládanými odpady a s prostředím skládky, a zároveň jejich vodný výluh nepřekročí limitní hodnoty výluhové třídy III, nebo
b) nebezpečné odpady jsou umístěné v uzavřených kontejnerech nebo nádobách, jejichž technické provedení musí doplňovat inženýrské bariéry skládky na úroveň požadavků skládky skupiny S - nebezpečný odpad,
c) izolační materiály s obsahem azbestu a stavební materiály obsahující azbest v souladu s § 17a.
(12) Odpady upravené stabilizací, které jsou přijímány na skládky v průběhu technologického procesu stabilizace, mohou být na skládce umístěny pouze tak, aby bylo možné plnit podmínky a postupy přejímky odpadů uvedené v příloze č. 2, po dokončení technologického procesu stabilizace odpadů. Způsob hodnocení těchto odpadů před jejich uložením na skládku je stanoven v příloze č. 12.
(13) Přehled odpadů, které jsou zakázány ukládat na skládky všech skupin, je uveden v příloze č. 8.
(14) Přehled odpadů, které lze ukládat na skládky pouze za určitých podmínek, včetně stanoveného časového postupu omezení a kritérií vztahujících se na biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu, je uveden v příloze č. 9.
(15) V případě odstraňování odpadů ukládáním do podzemních prostor v souladu se způsoby dle kódů D 5 a D 12, uvedenými v příloze č. 4 zákona, musí tyto prostory přiměřeně splňovat technické požadavky na skládky odpadů uvedené v odstavci 1. Za přiměřené zabezpečení je považováno i ukládání odpadů do podzemních prostor v obalech, jejichž technické zabezpečení je srovnatelné s technickým zabezpečením skládek.
(16) Pokud jsou při uzavírání skládek využívány odpady k vytváření ochranné vrstvy (rekultivační vrstvy skládky) kryjící těsnící vrstvu, musí tyto odpady splňovat následující podmínky:
a) vodný výluh ukládaných odpadů nesmějí v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II uvedené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6,
b) obsah organických škodlivin v sušině odpadů nesmí překročit limitní hodnoty organických škodlivin v sušině uvedené v tabulce č. 9.2 přílohy č. 9,
c) překročení limitních hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených pod písmeny a) a b) se toleruje v případě, že jejich zvýšení je srovnatelné s hodnotami charakteristickými pro dané místo a odpovídá geologické a hydrogeologické charakteristice jeho okolí. Upravené limitní hodnoty nesmějí překročit limitní hodnoty ukazatelů výluhové třídy číslo III a musí být uvedeny v provozním řádu příslušného zařízení.
§ 11a
Technické požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky
(K § 45 odst. 3 zákona)
(1) Technologickým materiálem na zajištění skládky nesmějí být odpady stanovené v příloze č. 8, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin, s výjimkou využitelných odpadů podle bodu 2 přílohy, je-li jejich použití na skládce dostatečně zdůvodněno v provozním řádu skládky.
(2) Odpady ukládané na skládky jako technologický materiál na zajištění skládky musí splňovat podmínky stanovené pro jednotlivé skupiny skládek v příloze č. 9.
(3) Množství technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky, které je osvobozeno od placení poplatků, je stanoveno na maximálně 25 % z celkové projektované kapacity skládky. Ve zcela mimořádných případech, odůvodněných bezpečností při provozu skládky, lze stanovit v rámci souhlasu k provozování skládky [§ 78 odst. 2 písm. a)] maximální množství technologického materiálu až na 50 % z celkové projektované kapacity skládky.
§ 12
Stanovení podmínek pro využívaní odpadů v podzemních prostorách a na povrchu terénu
(1) K umisťování do podzemních prostor a na povrch terénu (kód R11 podle přílohy č. 3 zákona) nemohou být využívány odpady nebezpečné, komunální odpady a odpady, které nelze ukládat na skládky všech skupin (viz příloha č. 8).
(2) Odpady ukládané do podzemních úložišť musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu7a) stanovené v souladu s § 11 odst. 5.
(3) Odpady využívané na povrchu terénu (např. k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků, s výjimkou rekultivace skládek) musí splňovat následující podmínky:
a) musí být splněny základní požadavky na hygienu, ochranu zdraví a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy3) ve vztahu k předpokládanému způsobu budoucího využití místa, v němž se zařízení k využívání odpadů nachází,
b) vodný výluh ukládaných odpadů nesmí v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo I uvedené v tabulce č. 6.1 přílohy č. 6,
c) obsah organických škodlivin v sušině odpadů nesmí překročit limitní hodnoty organických škodlivin v sušině uvedené v tabulce č. 9.1 přílohy č. 9,
d) překročení limitních hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených pod písmeny b) a c) se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Upravené limitní hodnoty nesmějí překročit limitní hodnoty ukazatelů výluhové třídy číslo III a musí být uvedeny v provozním řádu příslušného zařízení.
§ 12a
Obsah plánu úprav skládky
[K § 14 odst. 5 písm. d) zákona]
Plán úprav skládky obsahuje:
1. Identifikační údaje:
a) obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li předkladatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo podnikání, je-li žadatel fyzickou osobou oprávněnou k podnikání,
b) identifikační číslo předkladatele, bylo-li přiděleno,
c) označení a adresa provozovny (skládky),
d) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem předkladatele,
e) kopie podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo kopie zřizovací listiny předkladatele,
f) jméno, příjmení odpadového hospodáře a doklady o jeho odborné způsobilosti podle § 15 odst. 6 zákona, pokud předkladatel má podle § 15 zákona povinnost určit odpadového hospodáře,
g) dosavadní skupina skládky (§ 11 odst. 5),
h) seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, které jsou na skládce ukládány.
2. Posouzení shody technického zabezpečení stavu skládky s požadavky stanovenými v § 11 odst. 1 provádí provozovatel skládky vyplněním přílohy č. 28, která je nedílnou součástí tohoto plánu.

ČÁST ČTVRTÁ

PODROBNOSTI NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI VÝROBKY, VYBRANÝMI ODPADY A VYBRANÝMI ZAŘÍZENÍMI
(K § 29 odst. 3, k § 31 odst. 8, k § 34 odst. 4, k § 35 odst. 3, k § 37 odst. 9, k § 37a odst. 4 písm. b) a k § 37b odst. 2 zákona)
Technické požadavky na nakládání s odpadními oleji
§ 14
(1) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, třídí a odděleně shromažďují nebo soustřeďují odpadní oleje podle jednotlivých druhů podle Katalogu odpadů.
(2) Kapacita zařízení ke sběru nebo výkupu odpadních olejů, a míst zpětného odběru použitých olejů musí být taková, aby při běžném provozu postačovala k odběru veškerých nabídnutých odpadních olejů.
(3) Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadních olejů a jeho provozní řád musí splňovat požadavky kladené na zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů podle části druhé a dále musí být vybaveno
a) nádržemi pro oddělený příjem jednotlivých druhů odpadních olejů vybavenými indikačním systémem proti přeplnění; nádrže musí být odděleny,
b) zařízením pro příjem a výdej odpadních olejů, včetně mechanické filtrace.
(4) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, musí zajistit, aby odpadní oleje nebyly vzájemně míchány nebo smíchány zejména s látkami uvedenými v příloze č. 15.
§ 15
(1) Zařízení k využívání nebo odstraňování odpadních olejů a jeho provozní řád musí splňovat požadavky kladené na zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů podle části druhé.
(2) Oprávněná osoba provozující zařízení k využívání nebo odstraňování odpadních olejů sleduje zejména následující ukazatele kvality odpadních olejů:
a) obsah PCB,
b) obsah celkového chloru,
c) obsah vody,
d) obsah mechanických nečistot,
e) výhřevnost (při energetickém využití).
(3) Metody pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů uvedených v odstavci 2 jsou stanoveny v příloze č. 16.
(4) Kvalitativní požadavky, které musí splňovat odpadní oleje určené pro regeneraci, jsou stanoveny v ČSN 656690.
(5) Kvalitativní požadavky na odpadní oleje určené ke spalování jsou stanoveny zvláštními právními předpisy.9)
§ 16
Technické požadavky na nakládání s bateriemi a akumulátory
(1) Označování baterií, akumulátorů a zařízení, do nichž jsou baterie nebo akumulátory zabudovány, údaji týkajícími se možností jejich zpětného odběru a obsahu těžkých kovů v nich obsažených se provádí podle ČSN EN 61429.
(2) Baterie a akumulátory uváděné na trh musí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy.10)
(3) Doklad, který osvědčuje splnění podmínek a kritérií pro uvádění baterií a akumulátorů na trh podle § 31 odst. 5 a 6 zákona, musí obsahovat:
a) identifikační údaje o osobě uvádějící baterie a akumulátory na trh (u fyzické osoby oprávněné k podnikání jméno a příjmení a místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo),
b) druh výrobku (název, typové označení, položka celního sazebníku10a),
c) čestné prohlášení osoby uvádějící baterie a akumulátory na trh, že tyto výrobky uvedené ve skupině 8506 celního sazebníku10a) neobsahují více než 0,0005 hmotnostních % rtuti z celkové jejich hmotnosti, včetně případů, kdy jsou tyto baterie a akumulátory zabudovány do zařízení, a nebo, že knoflíkové články a baterie sestavené z knoflíkových článků neobsahují více než 2 hmotnostní % rtuti z celkové jejich hmotnosti,
d) datum a podpis osoby uvádějící baterie a akumulátory na trh,
e) v případě, že dovozce neobdrží od výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce10b) čestné prohlášení podle písmene d), bude tento doklad obsahovat dále protokol o zkoušce na zjištění koncentrace rtuti ve výrobku (baterie nebo akumulátory uvedené ve skupině 8506 celního sazebníku10a), vydaný laboratoří, která má zavedený systém jakosti podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 a metodu stanovení koncentrace rtuti má uvedenou v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.
§ 17
Technické požadavky na nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého a požadavky na monitorování složek životního prostředí
(1) Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého se nesmějí ukládat na skládky odpadů.
(2) Limity znečištění vypouštěných odpadních vod z výroby oxidu titaničitého a způsob jejich monitorování jsou stanoveny zvláštním právním předpisem10c). Způsob omezování vypouštění odpadních vod z výroby oxidu titaničitého stanoví výrobce v plánu odpadového hospodářství.
(3) Emisní limity látek znečišťujících ovzduší z výroby oxidu titaničitého a způsob jejich monitorování jsou stanoveny zvláštním právním předpisem10d). Způsob omezování vypouštění látek znečišťujících ovzduší z výroby oxidu titaničitého stanoví výrobce v plánu odpadového hospodářství.
(4) Výsledky průběžného monitorování složek životního prostředí znečišťujícími látkami z výroby oxidu titaničitého ohlašuje výrobce oxidu titaničitého spolu s hlášením o druzích, množství odpadů a způsobů nakládání s nimi vždy do 15. února obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle § 39 odst. 2 zákona.
(5) Překročení limitních hodnot emisí látek znečišťujících ovzduší, látek vypouštěných v odpadních vodách a ekotoxicity půdy, stanovených v souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady a v Plánu odpadového hospodářství původce, je výrobce oxidu titaničitého povinen ohlásit neprodleně České inspekci životního prostředí a Ministerstvu životního prostředí.
§ 17a
Technické požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky
(K § 35 odst. 3 zákona)
Odpady z azbestu (nebezpečné odpady například katalogových čísel 17 06 01 Izolační materiál s obsahem azbestu a 17 06 05 Stavební materiály obsahující azbest) mohou být ukládány na skládkách kategorií S-OO a S-NO pouze při splnění následujících požadavků:
a) odpady mohou být přijímány na skládku v souladu s obecnými požadavky § 4 odst. 3 a v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů10e),
b) odpady musí být zabaleny v utěsněných obalech v souladu se zvláštním právním předpisem10f),
c) plocha pro ukládání odpadů musí být před jejím hutněním překryta vhodným materiálem, případně jako preventivní opatření k omezení prašnosti zkrápěna,
d) na skládce se nesmí provádět žádné práce, které by mohly vést k uvolnění vláken azbestu (např. vrtné a výkopové práce),
e) po uzavření skládky se uchová dokumentace (plánek) umístění odpadu s obsahem azbestu na skládce nebo v kazetách,
f) musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo jakémukoliv kontaktu lidí s odpadem obsahujícím azbest po dobu provozu i po uzavření skládky, a všechna další opatření v souladu se zvláštním právním předpisem10g),
g) provozovatel skládky splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem10h).
Technické požadavky na nakládání s autovraky
§ 18
Technické požadavky na zařízení ke sběru autovraků a jejich provoz
(K § 37 odst. 9 a § 37b odst. 2)
(1) Zařízení ke sběru autovraků musí splňovat obecné požadavky na zařízení podle § 4 a požadavky na zařízení ke sběru a výkupu odpadů podle § 8 odst. 1 a zvláštních právních předpisů10i). Zařízení ke sběru autovraků musí být vybaveno v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodě 1 přílohy č. 18. Zařízení musí být provozováno podle provozního řádu vypracovaného v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 1 pro skupinu A.
(2) Autovraky s provozními náplněmi, přijaté do zařízení ke sběru autovraků, nesmějí být vršeny na sebe, pokud nejsou umístěny ve stojanech, a nesmějí být skladovány v poloze na boku nebo na střeše. Musí s nimi být manipulováno tak, aby se nemohly poškodit části autovraku obsahující provozní kapaliny (např. olejová vana, palivová nádrž, brzdová potrubí).
(3) Sebrané autovraky a jejich části jsou ze zařízení ke sběru autovraků předávány do zařízení ke zpracování autovraků s takovou četností, aby nedocházelo k překročení kapacity skladů a shromažďovacích míst ve sběrném zařízení.
(4) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků vystaví předávající osobě písemné potvrzení o převzetí autovraku s náležitostmi uvedenými v příloze č. 17.
(5) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků vede průběžnou evidenci o převzatých autovracích nebo jejich částech a o autovracích nebo jejich částech odeslaných ke zpracování v souladu s § 21 a provozní deník s náležitostmi uvedenými v bodě 10 přílohy č. 1.
(6) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků archivuje evidenci o nakládání s těmito odpady po dobu pěti let. Tyto dokumenty předkládá na vyžádání kontrolním orgánům.
§ 19
Technické požadavky na zařízení ke zpracování autovraků a jejich provoz a postup při demontáži a dalším zpracování autovraků
(K § 37 odst. 9 zákona)
(1) Zařízení ke zpracování autovraků musí splňovat obecné požadavky na zařízení podle § 4 a obecné požadavky na skladování odpadů podle § 7, § 14 odst. 1 zákona a zvláštních právních předpisů10i). Dále musí být vybaveno a musí se v něm dodržovat postupy a způsoby nakládání s autovraky v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodě 2 přílohy č. 18. Zařízení musí být provozováno podle provozního řádu, vypracovaného v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 1 pro skupinu B.
(2) Při nakládání s autovraky v zařízení nesmí dojít k úniku provozních náplní (např. z olejové a palivové nádrže, z nádrže pro chlazení a klimatizaci, z brzdového vedení) nebo ke znehodnocení opětovně využitelných částí autovraků. Při skladování autovraků mohou být vršeny autovraky na sebe, pouze pokud již neobsahují provozní náplně nebo pokud jsou umístěny ve stojanech, aby při manipulaci nedošlo k vzájemnému poškození umožňujícímu únik provozních kapalin. Bez dalších technických opatření zabezpečujících stabilitu nesmí být takto skladovány více jak tři autovraky na sobě.
(3) Při demontáži vybraného autovraku se postupuje v souladu s § 37c zákona a v souladu s požadavky a postupy stanovenými v bodě 2 přílohy č. 18 takto:
a) z vybraného autovraku se odstraní části a materiály, které jsou uvedeny v bodě 2.2.2.2 přílohy č. 18,
b) v souladu s postupy pro demontáž dodanými výrobcem nebo akreditovaným zástupcem vybraného vozidla nebo obvyklým technologickým postupem, pokud údaje pro demontáž nebyly výrobcem nebo dovozcem dodány, se demontují znovu opětovně využitelné části tak, aby jejich opětovné použití nebo montáž do funkčního výrobku byla možná s co nejmenší potřebou úprav nebo oprav,
c) vyjmuté a demontované části vybraného autovraku, které nebudou opětovně použity, se roztřídí podle Katalogu odpadů a dalšího nakládání s nimi.
(4) Zpracovatel autovraků vede průběžnou evidenci o převzatých autovracích a o způsobech jejich zpracování v souladu s § 21 a vede provozní deník zařízení s náležitostmi uvedenými v bodě 10 přílohy č. 1. Vedle evidence odpadů vede srovnatelným způsobem průběžnou evidenci materiálů a částí k opětovnému použití. V evidenci vybraných autovraků je zpracovatel povinen vést identifikační číslo každého převzatého vozidla VIN (vehicle identification number).
(5) Zpracovatel vybraných autovraků archivuje evidenci o převzatých vybraných autovracích nebo jejich částech podle odstavce 4 a dokumentaci o dalším nakládání s těmito odpady, materiály a částmi k opětovnému použití po dobu pěti let. Tyto dokumenty předkládá na vyžádání kontrolním orgánům.
(6) Odpady po drcení autovraku nesmějí mít nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona.
§ 19a
Obsah roční zprávy výrobců a akreditovaných zástupců
[K § 37a odst. 4 písm. b) zákona]
Výrobce a akreditovaný zástupce zpracovává roční zprávu o dosažení stanovených cílů při opětovném použití a využití vybraných autovraků z vozidel vlastních značek demontovaných ve stanovených zařízeních výrobce a akreditovaného zástupce v rozsahu a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 19A.

ČÁST PÁTÁ

OBSAH ROČNÍ ZPRÁVY O PLNĚNÍ POVINNOSTI ZPĚTNÉHO ODBĚRU ZA UPLYNULÝ KALENDÁŘNÍ ROK
(K § 38 zákona)
§ 20
(1) Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok obsahuje:
a) identifikační údaje povinné osoby (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, u právnické osoby; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, u fyzické osoby);
b) identifikační číslo povinné osoby, bylo-li přiděleno;
c) období (rok), za které je zpráva zpracována;
d) popis způsobu, jakým povinná osoba plní povinnosti podle § 38 zákona, včetně seznamu obcí, se kterými má povinná osoba sjednanou písemnou dohodu podle § 38 odst. 6 zákona, a seznamu právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, se kterými má uzavřenou smlouvu o provádění zpětného odběru;
e) ve členění po jednotlivých výrobcích podle § 38 odst. 1 zákona se uvádí:
1. popis způsobu plnění povinnosti uvedené v § 38 odst. 4 zákona,
2. způsob výpočtu množství výrobků, na které se v daném období vztahuje povinnost zpětného odběru,
3. tabulka v rozsahu a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 19;
f) jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu nebo pobytu osoby oprávněné k zaslání zprávy.
(2) Součástí zprávy může být komentář charakterizující hlavní problémy s plněním povinnosti zpětného odběru.
(3) Povinné osoby, které se sdruží za účelem splnění povinnosti zpětného odběru, mohou roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru zaslat ministerstvu společně. Potom součástí zprávy bude i tabulka podle přílohy č. 19 obsahující sumarizované údaje a seznam sdružených povinných osob. Další ustanovení odstavce 1 se použijí přiměřeně.

ČÁST ŠESTÁ

Způsob vedení evidence odpadů, vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí, evidence při přepravě nebezpečných odpadů a ohlašování odpadů, zařízení, shromažďovacích míst nebezpečného odpadu, sběrových míst a skladech odpadů
(K § 39 odst. 12 a k § 40 odst. 5 zákona)
§ 21
Způsob vedení průběžné evidence odpadů
(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, vedou průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi za odpady vlastní a za odpady převzaté, a to za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu zvlášť. Tato průběžná evidence obsahuje:
a) množství vzniklého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu),
b) způsob naložení s odpadem (využití nebo odstranění vlastními prostředky, předání k využití nebo odstranění jiné oprávněné osobě), přitom lze použít kódy z tabulky č. 1 přílohy č. 20,
c) množství předaného odpadu k dalšímu využití nebo odstranění a identifikační údaje oprávněných osob, kterým byl odpad předán, (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba; identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno),
d) množství přijatého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu) a identifikační údaje původce nebo oprávněných osob, od nichž byl odpad přijat, včetně identifikačních údajů fyzických osob, od nichž byl přijat některý z odpadů uvedených v § 8 odst. 2, (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba; identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno),
e) datum a číslo zápisu, jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.
(2) Průběžná evidence odpadů se vede při každé jednotlivé produkci odpadů. Za jednotlivou produkci se považuje naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo převzetí odpadu od původce nebo oprávněné osoby nebo předání odpadu jiné oprávněné osobě. V případech, kdy se jedná o nepřetržitý vznik odpadů, vede se průběžná evidence v týdenních intervalech; při periodickém svozu komunálního odpadu v měsíčních intervalech.
§ 22
Ohlašování evidence odpadů
(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, na které se podle § 39 odst. 2 zákona vztahuje ohlašovací povinnost, zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 20. Provozovatelé čistíren odpadních vod podle § 32 zákona k tomuto hlášení o produkci a nakládání s kaly z čistíren odpadních vod doplňují hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok o údaje uvedené na formuláři, jehož vzor je uveden na listu č. 3 přílohy č. 20. Provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok na formulářích, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 20A a 20B.
(2) Ohlašování se provádí zvlášť za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu. V případě mobilních provozoven se ohlašování provádí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa nakládání s odpadem.
(3) Obce zasílají hlášení o roční produkci komunálních odpadů a jim podobných odpadů z nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, které se zapojily do systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcí obecně závaznou vyhláškou a způsobech nakládání s nimi za uplynulý rok na formulářích uvedených v příloze č. 21.
(4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností kontrolují úplnost a správnost hlášení obdržených od oprávněných osob, doplňují chybějící údaje a bez provádění sumarizace, tj. v původní obdržené verzi, zasílají hlášení ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu.
§ 23
Způsob ohlašování zařízení k nakládání s odpady
(1) Provozovatelé zařízení k odstraňování odpadů (s výjimkou skládek odpadů) a provozovatelé zařízení k využívání odpadů a provozovatelé zařízení uvedených v § 14 odst. 2 zákona zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o zařízení na formuláři uvedeném v příloze č. 22.
(2) Provozovatelé skládek odpadů zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o skládce odpadů na formuláři uvedeném v příloze č. 23.
(3) Dopravci odpadů zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o dopravní firmě na formuláři uvedeném v příloze č. 27.
(4) Obce a osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o jimi provozovaných shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů na formuláři uvedeném v příloze č. 24.
(5) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností kontrolují úplnost a správnost hlášení obdržených od oprávněných osob, doplňují chybějící údaje a bez provádění sumarizace, tj. v původní obdržené verzi, zasílají hlášení ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu.
§ 24
Způsob vedení evidence vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle zákona
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a orgány kraje v přenesené působnosti vedou evidenci jimi vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle zákona odděleně podle jednotlivých ustanovení zákona, na jejichž základě byla rozhodnutí vydána. Ohlašování provádí na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 25.
§ 25
Způsob vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů
(1) Účastníci přepravy nebezpečných odpadů vedou evidenci o přepravě nebezpečných odpadů na evidenčním listě uvedeném v příloze č. 26.
(2) Evidence o přepravě nebezpečných odpadů se vede pro každou přepravu samostatně.

ČÁST SEDMÁ

PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
(K § 44 odst. 9 zákona)
§ 28
Plán odpadového hospodářství původce
(K § 44 odst. 9 zákona)
Plán odpadového hospodářství původce odpadů obsahuje:
a) identifikační údaje původce (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, je-li žadatel fyzickou osobou oprávněnou k podnikání),
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění, vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady s požadavky stanovenými v zákoně a prováděcích právních předpisech,
d) vyhodnocení souladu odpadového hospodářství původce se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje nebo dotčených krajů,
e) přehled cílů a opatření k jejich dosažení (včetně termínů), která bude původce realizovat k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a k dosažení souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje,
f) způsob organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství původce včetně seznamu vnitřních dokumentů,
g) jméno, příjmení a kontaktní údaje odpadového hospodáře, je-li původce odpadů povinen odpadového hospodáře podle § 15 zákona ustanovit.

ČÁST OSMÁ

ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ A ČERPÁNÍ FINANČNÍ REZERVY
(K § 51 odst. 5 zákona)
Způsob vytváření finanční rezervy
§ 29
Tvorba finanční rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů12) poplatníků daní z příjmů. Další podrobnosti týkající se tvorby finanční rezervy, její průkaznosti a zrušení se řídí zvláštním právním předpisem.13)
§ 30
U skládek ke dni účinnosti této vyhlášky již provozovaných se pokračuje ve vytváření finanční rezervy, která byla vytvářena podle vyhlášky č. 340/1997 Sb., kterou se stanoví výše finanční rezervy na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu a podrobnosti jejího vytváření a užití. U nově zřizovaných skládek se finanční rezerva začne vytvářet ode dne zahájení navážení odpadů na skládku podle zvláštních právních předpisů.1)
Způsob čerpání finanční rezervy
§ 31
Žádost provozovatele skládky o souhlas příslušného krajského úřadu s čerpáním z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 1 zákona musí obsahovat:
a) pravomocné rozhodnutí stavebního úřadu ke stavbě a ke stavebním pracím potřebným k rekultivaci skládky,14)
b) projektovou dokumentaci rekultivačních prací, rozpočtové náklady a časový harmonogram rekultivačních prací.
§ 32
(1) V rámci souhlasu s čerpáním z prostředků finanční rezervy krajský úřad stanoví v souladu s projektovou dokumentací rekultivace skládky podmínky pro postupné uvolňování prostředků až do výše 90 % rozpočtových prostředků na uzavření a provedení rekultivačních prací, nejvýše však do výše 90 % finanční rezervy vytvořené ke dni podání žádosti o uvolnění prostředků z rezervy s tím, že zbývajících 10 % bude uvolněno až po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí o řádném provedení stavby a stavebních prací potřebných k rekultivaci skládky.
(2) Krajský úřad může vydat souhlas s čerpáním z prostředků finanční rezervy i na postupné uzavírání jednotlivých částí skládky (kazet).
(3) Krajský úřad v souhlasu s čerpáním z prostředků finanční rezervy stanoví termíny kontrol stavu prací a čerpání prostředků.

ČÁST DEVÁTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST
§ 34
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Obsah provozního řádu a provozního deníku zařízení
1. Obsah provozního řádu skládky je upraven technickou normou TNO 83 8039 Skládkování odpadů. Provozní řád skládek.
2. Pro obsah provozního řádu ostatních zařízení pro nakládání s odpady bude přiměřeně použito obsahové členění provozního řádu skládky.
3. Zařízení pro nakládání s odpady se pro účely stanovení obsahu jejich provozního řádu dále dělí do skupin A, B, C, D.
4. Do skupiny A jsou zařazeny:
Zařízení ke sběru a výkupu odpadů (např. sběrna, výkupna, sběrný dvůr pro odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu). Pro mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů a pro sklady odpadů, které nejsou zařízeními, se obsah provozního řádu zařízení této skupiny použije přiměřeně.
5. Provozní řád zařízení skupiny A, včetně skladů odpadů, obsahuje následující základní kapitoly:
5.1 Základní údaje o zařízení: název zařízení, identifikační údaje vlastníka, identifikační údaje provozovatele zařízení včetně údajů o statutárních zástupcích a telefonním spojení na ně, jména vedoucích pracovníků zařízení, významná telefonní čísla (hasiči, orgány ochrany veřejného zdraví, lékařská záchranná služba, policie apod.), údaje o sídlech příslušných dohlížecích orgánů (Česká inspekce životního prostředí, orgán místní samosprávy - obecní úřad, příslušný orgán státní správy apod.), adresa a údaje o pozemcích, na nichž je zařízení umístěno (č.p.p. a kat. území), údaj o ukončení stavby zařízení (kolaudační rozhodnutí, č.j., datum vydání), základní kapacitní údaje zařízení, údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu.
5.2 Charakter a účel zařízení: přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno (zatřídění podle Katalogu odpadů a seznamu nebezpečných odpadů), účel, k němuž je zařízení určeno.
5.3 Stručný popis zařízení: popis technického a technologického vybavení zařízení (skladovací prostředky, manipulační prostředky, způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady, zařízení určené pro přejímku odpadů (váha, laboratoř) apod).
5.4 Technologie a obsluha zařízení: povinnost obsluhy zařízení při všech technologických operacích v zařízení, přejímka odpadu - administrativní postup a praktický postup kontroly kvality odpadu, povinnosti obsluhy (např. zjistit hmotnost odpadu, provést vizuální kontrolu, vystavit příslušné dokumenty, způsob a postup zápisu do provozního deníku), další nakládání s odpadem - způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů do zařízení.
5.5 Monitorování provozu zařízení - výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování (např. spotřeba energie, spotřeba vody, měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu se zvláštními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu se zvláštními předpisy, meteorologické ukazatele apod.).
5.6 Organizační zajištění provozu zařízení.
5.7 Vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení i v zařízení produkovaných odpadů.
5.8 Opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie.
5.9 Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí.
6. Do skupiny B jsou zařazena:
zařízení, kde jsou uplatňovány technologie k využívání a odstraňování odpadů R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9, R11, R12, D2, D8, D9, D10, D11, D13, D14 dle příloh č. 3 a 4 zákona. Obsah provozního řádu zařízení této skupiny se pro mobilní zařízení použije přiměřeně.
7. Mimo náplň provozního řádu uvedenou pro zařízení skupiny A (odst. 5 této vyhlášky) obsahuje provozní řád zařízení ze skupiny B následující údaje:
7.1 Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení.
7.2 Suroviny využívané v zařízení (mimo přijímané odpady).
7.3 Využitelné materiály (nebo energie) získávané v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům (např. kW/t odpadu).
7.4 Energetická náročnost zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů.
7.5 Odpady, odpadní vody a emise do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobu jejich řízení.
7.6 Hmotnostní podíl odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů.
7.7 Provozní řád zařízení pro zpracování autovraků musí obsahovat informace, které jsou nutné k věcně správnému a ekologicky šetrnému zpracování autovraku nebo jeho částí, u vybraných vozidel poskytované vždy akreditovaným zástupcem nebo výrobcem vozidla.
8. Do skupiny C jsou zařazena:
zařízení k využívání odpadů dle technologie R10 (program použití kalů na zemědělské půdě a jeho náležitosti jsou popsány v příslušné prováděcí vyhlášce). Provozní řád pro kompostování odpadů a pro biologické transformační procesy obsahuje mimo náplň provozního řádu uvedenou pro zařízení skupiny A (odst. 5 tohoto předpisu) následující údaje:
8.1 Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení.
8.2 Suroviny, včetně případných biopreparátů a biostimulátorů, které jsou v technologii R 10 používány.
8.3 Způsob sledování a řízení kvality biologických procesů a účinnosti technologie (včetně hodnocení zdravotního rizika).
9. Do skupiny D jsou zařazena:
zařízení k odstraňování odpadů dle technologie D1, D3, D4, D5., D6, D12 - viz TNO 83 8039 Skládkování odpadů. Provozní řád skládek.
9.1 Provozní řád skládky musí obsahovat i požadavky na množství a kvalitu materiálu využívaného pro technické zabezpečení a uzavírání skládky. Tento materiál musí splňovat přinejmenším požadavky na ukládání odpadů na jednotlivé skupiny skládek podle této vyhlášky.
10. Součástí provozního řádu zařízení předkládaného k odsouhlasení musí být i:
a) návrh na zavedení provozního deníku zařízení sloužícího k dokumentování jeho provozu. Návrh obsahuje popis způsobu vedení provozního deníku, odpovědnosti za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány. Obsah provozního deníku zařízení k nakládání s odpady musí být veden denně minimálně v následujícím rozsahu:
- všechny skutečnosti, charakteristické pro provoz zařízení - např. jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - např. spotřeba energií, vody, množství přijatých odpadů, teplota zakládky při kompostování, záznamy o směru a síle větru, o množství srážek,
- další údaje z monitorování provozu zařízení včetně výsledků monitorování provozu zařízení ve zkušebním i trvalém provozu,
- záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení apod.,
- záznamy o zvláštních událostech a poruchách v provozu s možným dopadem na životní prostředí, včetně jejich příčin a nápravných opatření,
- údaje o množství částí a materiálů z vybraných autovraků předaných k opětovnému použití,
b) stanovení postupu ohlášení orgánu kraje pro případ, že odpad nebyl do zařízení přijat,
c) ustanovení o uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů po dobu 5 let, v případě skládek po dobu 30 let.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů
1. Provozovatel zařízení zabezpečí při přejímce odpadu následující činnosti:
a) kontrolu dokumentace o odpadu dle bodu 2 této přílohy v případě jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce,
b) vizuální kontrolu každé dodávky odpadu,
c) namátkovou kontrolu odpadu k ověření shody odpadu s popisem uvedeným v dokumentech předložených vlastníkem odpadu,
d) zaznamenání množství a charakteristik odpadu přijatého k nakládání. Záznam obsahuje kód druhu odpadu, kategorii, údaje o hmotnosti odpadu, jeho původu, datu dodávky, totožnosti původce, vlastníka (dodavatele) odpadu nebo v případě komunálního odpadu totožnost firmy, která provádí jeho shromažďování (svoz), při dodávkách nebezpečného odpadu i údaj o nebezpečných vlastnostech,
e) vydání písemného potvrzení o každé dodávce odpadu přijatého do zařízení,
f) u skládek kontrolu vzájemné mísitelnosti odpadů.
2. Informace a doklady o kvalitě odpadu, které musí dodavatel odpadu (vlastník odpadu) poskytnout osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce jsou následující:
a) identifikační údaje původce odpadu (název, adresa, IČ bylo-li přiděleno),
b) identifikační údaje dodavatele odpadu (název, adresa, IČ bylo-li přiděleno),
c) kód odpadu, kategorie a popis jeho vzniku,
d) protokol o odběru vzorku odpadu, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 5 vyhlášky k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, pokud přejímací podmínky budou požadovat informace získatelné pouze formou zkoušek,
e) protokol o vlastnostech odpadu (výsledky zkoušek), zaměřený zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení, ne starší než 1 rok
f) předpokládané množství odpadu v dodávce,
g) předpokládaná četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství odpadu dodaného do zařízení za rok.
3. Další podrobnosti o činnosti provozovatele skládky (příjemce) při přijímání odpadu na jednotlivé skupiny skládek.
3.1. Pro skládky skupiny S - inertní odpad příjemce ověří:
a) zda se nejedná o odpad, který je zakázáno ukládat na skládky všech skupin dle přílohy č. 8 této vyhlášky (zejména na základě vizuální kontroly nebo prohlášení původce nebo protokolu o zkoušce - analýzy sušiny zaměřené na ukazatele uvedené v bodu 1 přílohy č. 8) nebo
b) kategorii přijímaného odpadu (zejména na základě prohlášení původce nebo dodavatele odpadu nebo průvodní dokumentace odpadu),
c) zda vodný výluh odpadu nepřekračuje limitní hodnoty ukazatelů stanovených pro II. třídu vyluhovatelnosti - na základě protokolu o zkoušce,
d) podíl biologicky rozložitelné složky v odpadu - zejména na základě prohlášení původce nebo protokolu o zkoušce nebo vizuální kontroly nebo
e) zda se nejedná o odpad, který vyhovuje podmínce dle bodu 7 přílohy č. 9 (zejména na základě protokolu o zkoušce - analýzy sušiny odpadu nebo prohlášení původce odpadu) nebo
f) zda hodnoty obsahu organických škodlivin v sušině nepřekračují limitní hodnoty uvedené v tabulce č. 9.2 přílohy č. 9 – na základě protokolu o zkoušce nebo průvodní dokumentace odpadu.
3.2. Pro skládky skupiny S - ostatní odpad příjemce ověří:
a) zda se nejedná o odpad, který je zakázáno ukládat na skládky všech skupin dle přílohy č. 8 této vyhlášky (zejména na základě vizuální kontroly nebo prohlášení původce nebo protokolu o zkoušce - analýzy sušiny zaměřené na ukazatele uvedené v bodu 1 přílohy č. 8) nebo
b) kategorii přijímaného odpadu (zejména na základě prohlášení původce nebo dodavatele odpadu nebo průvodní dokumentace odpadu),
c) zda vodný výluh odpadu nepřekračuje limitní hodnoty ukazatelů stanovených pro III. třídu vyluhovatelnosti - na základě protokolu o zkoušce,
d) podíl biologicky rozložitelné složky v odpadu (zejména na základě prohlášení původce nebo protokolu o zkoušce nebo vizuální kontroly) nebo
e) zda se nejedná o odpad, který vyhovuje podmínce dle bodu 7 přílohy č. 9 (zejména na základě protokolu o zkoušce - analýzy sušiny odpadu nebo prohlášení původce),
f) zda neobsahuje více než 20 mg PCB/kg sušiny.
3.3. Pro skládky skupiny S - nebezpečný odpad - příjemce ověří:
a) zda se nejedná o odpad, který je zakázáno ukládat na skládky všech skupin dle přílohy č. 8 této vyhlášky (zejména na základě vizuální kontroly nebo prohlášení původce nebo protokolu o zkoušce - analýza sušiny zaměřená na ukazatele uvedené v bodu 1 přílohy č. 8) nebo
b) podíl biologicky rozložitelné složky v odpadu (zejména na základě prohlášení původce nebo protokolu o zkoušce nebo vizuální kontroly),
c) zda se nejedná o odpad, který vyhovuje podmínce dle bodu 7 přílohy č. 9 (zejména na základě protokolu o zkoušce - analýzy sušiny odpadu nebo prohlášení původce).
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
OBSAH IDENTIFIKAČNÍHO LISTU NEBEZPEČNÉHO ODPADU
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Hodnocení vyluhovatelnosti odpadů
1. Vzorkování odpadů
Odběr vzorků odpadů pro hodnocení jejich vyluhovatelnosti a stanovení obsahu škodlivin v sušině dle přílohy č. 10 této vyhlášky se musí zásadně provádět tak, aby odebrané vzorky byly reprezentativní pro celé množství posuzovaného materiálu. Přitom je třeba přihlédnout k homogenitě a konzistenci vzorkovaného odpadu. Hmotnost laboratorního vzorku by měla činit alespoň 2 kg. Odběry vzorků může provádět pouze osoba, která byla k této činnosti proškolena a přezkoušena. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování. O odběru vzorku musí být sepsán protokol, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 vyhlášky č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Před odběrem vzorků musí být vypracován plán odběru, jehož zásady jsou uvedeny v příloze č. 4 uvedené vyhlášky. Podrobnosti o odběru jsou uvedeny v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí (Vzorkování odpadů, Věstník MŽP, ročník XI, částka 5, květen 2001).
2. Předběžná úprava vzorku
Vzorky pevných odpadů není nutné drtit, je-li zrnitost 95 % hmotnosti materiálu menší než 4 mm. V žádném případě se vzorky nesmějí mlít. Pokud se vlhký vzorek před sítováním nebo drcením suší, nesmí teplota sušení překročit 40 °C. Způsob přípravy analytického vzorku musí být popsán v protokolu o zkoušce. Předběžná úprava vzorku odpadů upravených stabilizací je uvedena v příloze č. 12 k této vyhlášce.
3. Postup přípravy vodného výluhu
Vodný výluh se připraví podle následujících zásad:
• poměr fází voda: pevná fáze (L/S) je 10 : 1 l/kg (navážka pevné fáze přepočtena na sušinu při 105 °C)
• používá se láhev z inertního materiálu
• vyluhování se provádí plynulým otáčením lahve způsobem „hlava - pata“ rychlostí 5 - 10 otáček za minutu po dobu 24 hodin ± 0,5 hodiny, při teplotě 15 - 25 °C
• pro oddělení kapalné a tuhé fáze se použijí:
♦ papírové filtry se střední velikostí pórů 5 μm pro ekotoxikologické testy
♦ membránové filtry z inertního materiálu se střední velikostí pórů 0,45 μm pro ostatní analytické metody.
Postup přípravy vodného výluhu odpadů upravených stabilizací je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.
4. Analytické metody pro rozbory vodných výluhů odpadů
Výluhy se analyzují doporučenými metodami pro analýzu vody, které jsou uvedeny v příloze č.5. K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných.V případě rozdílných výsledků bude jako referenční použita jedna z uvedených metod.
5. Limitní hodnoty ukazatelů jednotlivých tříd vyluhovatelnosti
V tabulkách č. 6.1 - 6.3 (příloha č. 6 této vyhlášky) jsou uvedeny limitní hodnoty ukazatelů chemických látek (škodlivin) uvolněných do vodného výluhu (10 : 1). Tyto hodnoty představují nejvyšší přípustné hodnoty koncentrací těchto látek ve výluzích pro třídy vyluhovatelnosti I - III.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Analytické metody pro rozbory vodných výluhů odpadů
Třída vyluhovatelnostiI.II. a III.
UkazatelNormaNorma
pHČSN ISO 10 523 (75 7365)ČSN ISO 10 523 (75 7365)
KonduktivitaČSN EN 27 888 (75 7344)ČSN EN 27 888 (75 7344)
Ekotoxicitametodický pokyn MŽP (Věstník MŽP 6/2003)metodický pokyn MŽP (Věstník MŽP 6/2003)
DOC (rozpuštěný organický uhlík)ČSN EN 1484 (75 7515)ČSN EN 1484 (75 7515)
Fenolový indexČSN ISO 6439 (75 7528)ČSN ISO 6439 (75 7528)
Amonné iontyČSN ISO 7150-1 (75 7451)ČSN ISO 5664 (75 7449)
ČSN EN ISO 11 732 (75 7454)ČSN EN ISO 11 732 (75 7454)
DusičnanyČSN ISO 7890-3 (75 7453)
ČSN EN ISO 13 395 (75 7456)
ČSN ISO 10304-2 (75 7391)
DusitanyČSN EN 26777 (75 7452)ČSN EN 26777 (75 7452)
ČSN EN ISO 13 395 (75 7456)ČSN EN ISO 13 395 (75 7456)
FluoridyČSN ISO 10 359-2 (75 7430)ČSN ISO 10 359-2 (75 7430)
ČSN ISO 10304-2 (75 7391)ČSN ISO 10304-2 (75 7391)
ChloridyČSN ISO 9297 (75 7420)ČSN EN ISO 15682 (75 7421)
ČSN ISO 10304-2 (75 7391)
Kyanidy snadno uvolnitelnéČSN ISO 6703-2 (75 7414)ČSN ISO 6703-2 (75 7414)
SíranyČSN ISO 10304-2 (75 7391)
AgČSN 75 7400ČSN 75 7400
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
AlČSN ISO 10566(75 7401)ČSN ISO 10 566 (75 7401)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
AsČSN EN ISO 11 969 (75 7403)ČSN EN ISO 11 969 (75 7403)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
BČSN ISO 9390 (75 7406)ČSN ISO 9390 (75 7406)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
BaTNV 75 7408TNV 75 74 08
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
BeDIN 38 406-29 (E29)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
CdČSN EN ISO 5961 (75 7418)ČSN EN ISO 5961 (75 7418)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
CoČSN ISO 8288 (75 7382)ČSN ISO 8288 (75 7382)
TNV 75 7422TNV 75 7422
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
Cr celkovýČSN EN 1233 (75 7425)ČSN EN 1233 (75 7425)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
CuTNV 75 7426ČSN ISO 8288 (75 7382)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
FeČSN ISO 6332 (75 7433)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
HgČSN EN 1483 (75 7539)ČSN EN 1483 (70 7539)
TNV 75 7440TNV 75 7440
MnČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
ČSN ISO 6333 (75 7447)
NiTNV 75 7461ČSN ISO 8288 (75 7382)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
PbTNV 75 7467ČSN ISO 8288 (75 7382)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
SbDIN 38405-32 (D 32)DIN 38405-32 (D 32)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11 885 (75 7387)
SeČSN ISO 9965 (75 7480)ČSN ISO 9965 (75 7480)
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
VDIN 38 406 - 29DIN 38 406 - 29
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
ZnČSN EN ISO 11885 (75 7387)DIN 38405-29 (E 29)
ČSN ISO 8288(75 7382)ČSN EN ISO 11 885 (75 7387)
TNV 75 7497ČSN ISO 8288 (75 7382)
Vysvětlivky:
„ČSN 75 7400 Jakost vod. Stanovení stříbra metodami atomové absorpční spektrometrie
ČSN EN 1233 (75 7425) Jakost vod. Stanovení chromu. Metody atomové absorpční spektrometrie
ČSN EN 1483 (75 7539) Jakost vod. Stanovení rtuti
ČSN EN 1484 (75 7515) Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC)
ČSN EN 26 777 (75 7452) Jakost vod. Stanovení dusitanů. Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda (ISO 6777:1984)
ČSN EN 27 888 (75 7344) Jakost vod. Stanovení elektrické konduktivity (ISO 7888:1985)
ČSN EN ISO 10 304-2 (75 7391) Jakost vod. Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů. Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách
ČSN EN ISO 11 732 (75 7454) Jakost vod. Stanovení amoniakálního dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí
ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES)
ČSN EN ISO 11 969 (75 7403) Jakost vod. Stanovení arsenu. Metoda atomové absorpční spektrometrie (hydridová technika)
ČSN EN ISO 13 395 (75 7456) Jakost vod. Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
ČSN EN ISO 15 682 (75 7421) Jakost vod. Stanovení chloridů průtokovou analýzou (FIA a CFA) se spektrofotometrickou nebo potenciometrickou detekcí
ČSN EN ISO 5961 (75 7418) Jakost vod. Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií
ČSN ISO 10 359-2 (757 430) Jakost vod. Stanovení fluoridů. Část 2: Stanovení anorganicky vázaných celkových fluoridů po rozkladu a destilaci
ČSN ISO 10 523 (75 7365) Jakost vod. Stanovení pH
ČSN ISO 10 566 (75 7401) Jakost vod. Stanovení hliníku. Spektrofotometrická metoda s pyrokatecholovou violetí
ČSN ISO 5664 (75 7449) Jakost vod. Stanovení amonných iontů. Odměrná metoda po destilaci
ČSN ISO 6332 (75 7433) Jakost vod. Stanovení železa. Fotometrická metoda s 1,10-fenanthrolinem
ČSN ISO 6333 (75 7447) Jakost vod. Stanovení manganu. Spektrofotometrická metoda s formaldoximem
ČSN ISO 6703-2 (75 7414) Jakost vod. Stanovení kyanidů. Část 2: Stanovení snadno uvolnitelných kyanidů
ČSN ISO 6439 (75 7528) Jakost vod. Stanovení jednosytných fenolů. Spektrofotometrická metoda se 4-aminoantipyrinem po destilaci
ČSN ISO 7150-1 (75 7451) Jakost vod. Stanovení amonných iontů Část 1: Manuální spektrometrická metoda
ČSN ISO 7890-3 (75 7453) Jakost vod. Stanovení dusičnanů Část 3: Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou
ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod. Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
ČSN ISO 9297 (75 7420) Jakost vod. Stanovení chloridů. Argentometrické stanovení s chromanovým indikátorem (metoda podle Mohra)
ČSN ISO 9390 (75 7406) Jakost vod. Stanovení boritanů. Spektrometrické stanovení s azomethinem-H
ČSN ISO 9965 (75 7480) Jakost vod. Stanovení selenu. Metoda atomové absorpční spektrometrie (hydridová technika)
TNV 75 7408 Jakost vod. Stanovení barya bezplamenovou technikou AAS
TNV 75 7422 Jakost vod. Stanovení kobaltu bezplamenovou technikou AAS
TNV 75 7426 Jakost vod. Stanovení mědi bezplamenovou technikou AAS
TNV 75 7440 Jakost vod Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem
TNV 75 7461 Jakost vod Stanovení niklu bezplamenovou technikou AAS
TNV 75 7467 Jakost vod. Stanovení olova bezplamenovou technikou AAS
TNV 75 7497 Jakost vod. Stanovení zinku bezplamenovou technikou AAS
TNV = odvětvová technická norma vodního hospodářství
Distribuci TNV zabezpečuje: Hydroprojekt a.s., Praha
Oddělení technické normalizace Táborská 31, 140 16 Praha 4
DIN 38406-29 German standard methods for the examination of water, waste water and sludge – Cations (group E) – Part 29: Determination of 61 elements by inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) (E 29)
DIN 38405-32 German standard methods for the examination of water, waste water and sludge – Anions (group D) – Part 32: Determination of antimony by atomic absorption spectrometry (D 32)
DIN = Deutsches Institut für Normung
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Třídy vyluhovatelnosti
Tabulka č. 6.1
Třída vyluhovatelnosti I
UkazatelJednotkaLimitní hodnota
pH5,5 - 11
KonduktivitamS/m250
Ekotoxicitaml/lnegativní
DOC (rozpuštěný organický uhlík)mg/l10,0
Fenolový indexmg/l0,1
Amonné iontymg/l3,0
Chloridymg/l500
Dusičnanymg/l100
Dusitanymg/l1,0
Fluoridymg/l3,0
Kyanidy snadno uvolnitelnémg/l0,02
Síranymg/l500
Agmg/l0,1
AImg/l2,0
Asmg/l0,05
Bmg/l1,0
Bamg/l1,0
Bemg/l0,005
Cdmg/l0,005
Comg/l0,1
Cr celkovýmg/l0,1
Cumg/l0,5
Femg/l5,0
Hgmg/l0,002
Mnmg/l1,0
Nimg/l0,1
Pbmg/l0,1
Sbmg/l0,05
Semg/l0,05
Vmg/l0,2
Znmg/l5,0
Tabulka č. 6.2
Třída vyluhovatelnosti II
UkazatelJednotkaLimitní hodnota
pH5,5 - 12
KonduktivitamS/m600
Ekotoxicitaml/l100
DOC (rozpuštěný organický uhlík)mg/l30,0
Fenolový indexmg/l1,0
Amonné iontymg/l5,0
Dusitanymg/l1,0
Fluoridymg/l5,0
Kyanidy snadno uvolnitelnémg/l0,1
Agmg/l0,1
AImg/l10,0
Asmg/l0,1
Bmg/l3,0
Bamg/l10,0
Cdmg/l0,05
Comg/l0,5
Cr celkovýmg/l1,0
Cumg/l1,0
Hgmg/l0,005
Mnmg/l10,0
Nimg/l0,5
Pbmg/l0,5
Sbmg/l0,1
Semg/l0,1
Vmg/l0,2
Znmg/l5,0
Tabulka č. 6.3
Třída vyluhovatelnosti III
UkazatelJednotkaLimitní hodnota
pH5,5 - 13
KonduktivitamS/m2 000
Fenolový indexmg/l100
Kyanidy snadno uvolnitelnémg/l10,0
Asmg/l5,0
Cdmg/l0,5
Cr celkovýmg/l50,0
Hgmg/l0,05
Nimg/l50
Pbmg/l10,0
Semg/l5,0
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky
Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů stejně jako možnost chemických reakcí mezi ukládanými odpady a vnitřními vodami (ČSN 83 80 30 Skládkování odpadů a normy navazující).
Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považováno zejména: vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých plynů, vývin toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod.
1. Postup
Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů.
2. Slučitelnost odpadů
Do jedné sekce skládkového tělesa nesmějí být ukládány především:
2.1 odpady upravené - stabilizované hydraulickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),
2.2. odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),
2.3. odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek,
2.4. odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) a /nebo odpady s kyselou reakcí.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Přehled odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a využívat k jejich rekultivaci
1. Odpady, které obsahují vyšší koncentrace škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 8.1
Tabulka č. 8.1
Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin (kromě odpadů upravených stabilizací a zařazených pod katalogová čísla 19 03 05, 19 03 07)
UkazatelJednotkaLimitní hodnota
BTEXmg/kg sušiny5 000
EOX(Cl)mg/kg sušiny500
Kyanidy snadno uvolnitelnémg/kg sušiny10 000
NELmg/kg sušiny50 000
PAUmg/kg sušiny500
PCBmg/kg sušiny50
Stanovení uvedených látek se provádí metodami uvedenými v příloze č.10.
2. Využitelné odpady podle § 11 zákona, včetně složek již vytříděných z komunálních odpadů.
3. Neupravené odpady s výjimkou inertních odpadů, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpadů, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.
4. Odpady podléhající povinnosti zpětného odběru - viz § 38 zákona.
5. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi. Za kapalný se nepovažuje kašovitý odpad, který v důsledku probíhajících chemických změn po uložení tuhne, např. odpady stabilizované hydraulickými pojivy.
6. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny,žíravost, infekčnost.
7. Látky, které prudce reagují při styku s vodou.
8. Chemické a biologické látky vznikající při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.
9. Veškerá léčiva a návykové látky16).
10. Biocidy (pesticidy).
11. Odpady silně zapáchající17).
12. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.
13. Pneumatiky, s výjimkou pneumatik používaných jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky, v souladu s provozním řádem skládky.
14. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí18).
15. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.
16. Kompostovatelné odpady s výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu (skupiny 20 00 00 dle Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 1 přílohy č. 9 této vyhlášky a s výjimkou odpadů ukládaných do skládek již provozovaných se zavedenou výrobou bioplynu v souladu s provozním řádem skládky.
Použité zkratky:
BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
EOX (Cl) - extrahovatelné organicky vázané halogeny
NEL - nepolární extrahovatelné látky
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma acenaftenu, antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, dibenzo(a,h)antracenu, fenantrenu, fluoranthenu, fluorenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101,138, 153, 180)
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky a odpady využívané v podzemních prostorách a na povrchu terénu
1. Biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v programu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995).
2. Odpady, které smějí být ukládány pouze po úpravě stabilizací na jednodruhových skládkách
• popílky ze spaloven komunálních a nebezpečných odpadů
3. Směsný komunální odpad smí být ukládán pouze na skládkách skupiny S - ostatní odpad nebo S - nebezpečný odpad a jen po úpravě, v souladu s § 11 odst. 8 této vyhlášky.
4. Odpady, které nemohou být využívány v podzemních prostorách a na povrchu terénu:
• odpady, jejichž vodný výluh překračuje v kterémkoliv z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo I
• odpady, které obsahují vyšší koncentrace škodlivin v sušině, než je uvedeno v tabulce č. 9.1
• nebezpečné odpady.
Tabulka č. 9.1
Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nemohou být využívány v podzemních prostorách a na povrchu terénu:
UkazatelJednotkaLimitní hodnota
Benzenmg/kg sušiny0,1
BTEXmg/kg sušiny10
EOX (Cl)mg/kg sušiny10
NELmg/kg sušiny200
PAUmg/kg sušiny10
PCBmg/kg sušiny0,2
TOC% sušiny20
Tetrachlorethenmg/kg sušiny0,5
Trichlorethenmg/kg sušiny1
Stanovení uvedených látek se provádí metodami uvedenými v příloze č.10.
5. Na skládky skupiny S - inertní odpad nelze ukládat odpady,
• jejichž vodný výluh překračuje v kterémkoliv z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo II
• biologicky rozložitelné a další, které neodpovídají definici inertního odpadu uvedené v § 10 odst. a) této vyhlášky
• které obsahují vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 9.2.
Tabulka č. 9.2
Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad
UkazatelJednotkaLimitní hodnota
Benzenmg/kg sušiny0,5
BTEXmg/kg sušiny75
EOX(Cl)mg/kg sušiny10
NELmg/kg sušiny750
PAUmg/kg sušiny80
PCBmg/kg sušiny10
Tetrachlorethenmg/kg sušiny1
Trichlorethenmg/kg sušiny10
6. Na skládky skupiny S - ostatní odpad nelze na základě obsahu škodlivin ukládat odpady
• jejichž vodný výluh překračuje v kterémkoliv z ukazatelů limitní hodnoty třídy vyluhovatelnosti III
• odpad, který obsahuje více než 20 mg PCB/kg sušiny
• nebezpečné odpady nesplňující podmínky § 11 odst. 11 této vyhlášky.
7. Odpady, které smějí být ukládány pouze na příslušných jednodruhových skládkách
• odpady, které obsahují vyšší koncentrace vybraných prvků v sušině, než je uvedeno v tabulce č. 9.3.
Tabulka č. 9.3
Limitní koncentrace vybraných prvků pro ukládání odpadů na příslušné jednodruhové skládky
UkazatelJednotkaLimitní hodnota
Agmg/kg sušiny50
Asmg/kg sušiny500
Bamg/kg sušiny10 000
Cdmg/kg sušiny500
Comg/kg sušiny500
Cr celkovýmg/kg sušiny5 000
Cumg/kg sušiny5 000
Hgmg/kg sušiny500
Nimg/kg sušiny2 000
Pbmg/kg sušiny5 000
Znmg/kg sušiny5 000
Stanovení uvedených látek se provádí metodami uvedenými v příloze č. 10.
Použité zkratky k tabulkám č. 9.1 - 9.2
BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
EOX (Cl) - extrahovatelné organicky vázané halogeny
NEL - nepolární extrahovatelné látky
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma acenaftenu, antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, dibenzo(a,h)antracenu, fenantrenu, fluoranthenu, fluorenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 138, 153, 180)
TOC - celkový organický uhlík
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Analytické metody pro stanovení celkových obsahů škodlivin v odpadech
Tabulka č. 10.1
Analytické metody pro stanovení celkových obsahů organických látek
UkazatelPostup
BTEX
Benzen
Tetrachlorethen
Trichlorethen		U.S. EPA Method 3810, US EPA Method 8260B, US EPA Method 5030a
EOX (Cl)U.S. EPA Method 9023
DIN 38 414-S1 7
NELISO/TR 11046
PAUDIN 38 414 - S21
U.S. EPA Method 8310
U.S. EPA Method 8270c
PCBDIN 38 414 - S20
U.S. EPA Method 8082A
ČSN EN 12766-1, ČSN EN 12766-2, ČSN EN ISO 61619 a DIN 51527
TOCČSN ISO 10 694
Minerální oleje C10-C40*)pr EN 14039
Tabulka č. 10.2
Analytické metody pro stanovení kovů
UkazatelPostup
AgUS EPA 200.7, US EPA 200.8
AsUS EPA 200.7, US EPA 200.8
BaUS EPA 200.7, US EPA 200.8
CdUS EPA 200.7, US EPA 200.8
CoUS EPA 200.7, US EPA 200.8
Cr celkovýUS EPA 200.7, US EPA 200.8
CuUS EPA 200.7, US EPA 200.8
HgUS EPA 200.7, US EPA 200.8
NiUS EPA 200.7, US EPA 200.8
PbUS EPA 200.7, US EPA 200.8
ZnUS EPA 200.7, US EPA 200.8
K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných. V případě rozdílných výsledků bude jako referenční použita jedna z doporučených metod. Případné změny doporučených metod uveřejní ministerstvo ve svém Věstníku.
Vysvětlivky:
DIN 38 414-S17 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung; Schlamm und Sedimente (Gruppe S); Bestimmung von ausblasbaren und extrahierbaren, organisch gebundenen Halogenen (S 17).
ISO/TR 11046 Soil quality - Determination of mineral oil content - Method by infrared spectrometry and gas chromatographic method
DIN 38414-20 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 20: Bestimmung von 6 polychlorierten Biphenylen (PCB) (S 20)
DIN 38414-21 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 21: Bestimmung von 6 polycyclischen aromatischen Kohlenwaserstoffen (PAK) mittels Hochleistungs-Flüssigkeitschromatographie (HPLC) und Fluoreszenzdetektion (S 21)
DIN 51527 Prüfung von Mineralölerzeugnissen – Bestimmung polychlorierter Biphenyle (PCB) – Flüssigchromatograpische Vortrennung und Bestimmung 6 ausgewählter PCB mittels eines Gaschromatographen mit Elektronen-Einfang-Detektor(ECD)
ČSN ISO 10694 Kvalita půdy - Stanovení organického a celkového uhlíku po termickém rozkladu
ČSN EN 12766-1 Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných výrobků - Část 1: Separace a stanovení vybraných PCB kongenerů plynovou chromatografií (GC) použitím detektoru elektronového záchytu (ECD)
ČSN EN 12766-2 Petroleum products and used oils – Determination of PCBs and related products – Part 2: Calculation of polychlorinated biphenyl (PCB)
ČSN EN ISO 61619 Izolační kapaliny – Kontaminace polychlorovanými bifenyly (PCB) – Stanovení metodou kapilární plynové chromatografie“
EPA = Environmental Protection Agency (USA)
U.S.EPA 200.7 Determination of metals and trace elements in water and wastes by inductively coupled plasma – atomic emission spectrometry.
U.S.EPA 200.8 Determination of trace elements in waters and wastes by inductively coupled plasma –mass spectrometry.
U.S.EPA 200.9 Determination of trace elements by stabilized temperature graphite furnace atomic absorption.
US EPA = United States Environmental Protection Agency
Method 3810 Headspace
Method 5030B Purge-and-Trap
Method 8270c Semivolatile Organic Compounds by Gas Chromatography/Mass Spectrometry (GC/MS)
Method 8082A Polychlorinated Biphenyls (PCBs) by Gas Chromatography
Method 8260B Volatile Organic Compound by Gas Chromatography/Mass Spectrometry (GC/MS)
Method 8310 Polynuclear Aromatic Hydrocarbons
Method 9023 Extractable Organic Halides (EOX) in Solids
pr EN 14039 Determination of hydrocarbon content in the range of C10 to C40 by gas chromatography
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku
Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v § 4 odst. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D 8, D 9, D 13, D 14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D 1, D 5, a D 12 jsou následující:
D 8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či imobilizaci škodlivých látek obsažených v odpadu, snížení objemu či hmotnosti odpadu.
Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i selektované (vybrané) mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu ke hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), pokud je odpad v rámci použitého způsobu úpravy míšen.
D 9 - Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd.
Pojem solidifikace zahrnuje nejen zpevňování kapalných odpadů, ale je používán i pro popis úpravy pevných odpadů, spočívající v jejich smíchání s pojivy a následnou změnou jejich fyzikálních a často, v návaznosti na druh použitého pojiva, i chemických vlastností. Jako pojiva jsou užívány nejrůznější materiály (i odpady), které někdy chemicky reagují s odpadem, jindy pouze obalují jeho částice bez probíhajících chemických reakcí. Jako aktivní pojiva jsou nejčastěji užívána maltotvorná, hydraulická pojiva - cement, vápno a jejich směsi - doplněná dalšími přísadami, např. křemičitany, popílkem, bentonitem. Jako pasivní pojiva jsou nejčastěji používány síra, asfalt, plasty apod. Při solidifikaci s využitím maltotvorných pojiv jsou pevné odpady mnohdy rozplavovány nebo rozpouštěny ve vodě a následně jsou do roztoku nebo suspenze přidávána pojiva a spolu s nimi pomocné látky (aditiva), které odpad upraví do podoby pevných věcí. Technologie solidifikace jsou uplatňovány v desítkách variant lišících se poměrem použitých přísad a pojiv, které jsou zpravidla charakteristické pro odpady, k jejichž úpravě jsou používány. Tuhnutí, respektive zrání produktu, v něhož se solidifikovaný odpad v průběhu úpravy přetváří, je považováno za součást technologie úpravy odpadu.
Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů.
D 13 Úprava složení nebo smíšení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu - tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz „ředění a míšení“ nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona o odpadech a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.
D 14 Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D 13) zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů, včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupy zahrnutými pod výše uvedenými postupy.
Při používání uvedených i dosud neznámých způsobů a postupů úpravy odpadů vedoucích k umožnění ukládání odpadů na skládky musí být dodržena ustanovení zákona a zvláštních předpisů vztahujících se na zřízení a provoz zařízení k úpravě odpadů.
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku
Odpady upravené stabilizací s využitím jednoho ze způsobů odstraňování odpadů uvedených pod kódem D 9 (solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry apod.) se před uložením na skládku hodnotí následujícím způsobem:
A. Upravené odpady sypké s konzistencí pevnou charakteru drobivých zemin se hodnotí podle příloh č. 4 a č. 9
B. U upravených odpadů s konzistencí pevnou charakteru stavebních materiálů (např. beton, asfalt) a skla se provádí:
• hodnocení vyluhovatelnosti podle přílohy č. 4 s výjimkou uvedených postupů pro předběžnou úpravu vzorku a přípravu vodného výluhu
• chemické analýzy sušiny vzorku upraveného odpadu podle přílohy č. 9.
Specifický postup pro předběžnou úpravu vzorku a přípravu vodného výluhu upravených odpadů uvedených pod písmenem B je stanoven následovně:
Předběžná úprava vzorku
Vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu se zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g ± 10 g.
Postup přípravy vodného výluhu
Vodný výluh se připraví podle následujících zásad:
• poměr fází voda: pevná fáze (L/S) je 10 : 1 l/kg
• používá se nádoba z inertního materiálu
• vyluhování se provádí plynulým otáčením loužicí nádoby způsobem „hlava - pata“ rychlostí 5 - 10 otáček za min po dobu 24 hodin ± 0,5 hodiny při teplotě 15 - 25 °C
• pro oddělení kapalné a tuhé fáze se používají:
- papírové filtry se střední velikostí pórů 5 µm pro ekologické testy
- membránové filtry z inertního materiálu se střední velikostí pórů 0,45 μm pro stanovení ostatních složek.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, které se považují za odpadní oleje
kód druhu odpadunázev druhu odpadu
12 01 06Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 07Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 10Syntetické řezné oleje
12 01 19Lehce biologicky rozložitelný řezný olej
13 01 09Chlorované hydraulické minerální oleje
13 01 10Nechlorované hydraulické minerální oleje
13 01 11Syntetické hydraulické oleje
13 01 12Lehce biologicky rozložitelné hydraulické oleje
13 01 13Ostatní hydraulické oleje
13 02 04 Chlorované minerální motorové, převodové a mazací olej
13 02 05Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje
13 02 06Syntetické motorové, převodové a mazací oleje
13 02 07Lehce biologicky rozložitelné motorové, převodové a mazací oleje
13 02 08Ostatní motorové, převodové a mazací oleje
13 03 06Minerální chlorované izolační a teplonosné oleje neuvedené pod kódem 13 03 01
13 03 07Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje
13 03 08Syntetické izolační a teplonosné oleje
13 03 09Lehce biologicky rozložitelné izolační a teplonosné oleje
13 03 10Ostatní izolační a teplonosné oleje
13 04 01Oleje ze dna lodí vnitrozemské plavby
13 04 03Oleje ze dna ostatních lodí
13 05 06Olej z odlučovačů oleje a vody
20 01 26Olej a tuk neuvedený pod kódem 20 01 25
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Seznam olejů, které po použití podléhají zpětnému odběru
Jedná se o produkty zpracování ropy. Sortiment je charakterizovaný podle položek celního sazebníku10b):
27 10 19 81 Motorové oleje, mazací oleje pro kompresory, mazací oleje pro turbiny
27 10 19 83 Kapaliny pro hydraulické účely
27 10 19 85 Bílé oleje, kapalný parafín
27 10 19 87 Převodové oleje a oleje pro reduktory
27 10 19 91 Směsi používané při obrábění kovů, oleje používané při uvolňování odlitků z forem, antikorozní oleje
27 10 19 93 Elektroizolační oleje
27 10 19 99Ostatní mazací oleje a ostatní oleje
Mazací prostředky, ale s výjimkou přípravků obsahujících jako základní složky 70 % nebo více hmotnostních minerálních olejů, nebo olejů ze živičných nerostů
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Seznam látek, se kterými nesmějí být smíšeny odpadní oleje
a) látky obsahující polychlorované bifenyly a terfenyly (PCB) či jiné chlorované uhlovodíky a látky,
b) emulze ropných látek s obsahem vody anebo jiné emulze,
c) obsahy olejových nebo benzinových odlučovačů,
d) prostředky pro čištění zejména obsahující detergenty a emulgátory,
e) antikorozní prostředky,
f) pohonné hmoty (benzin, nafta, směsné palivo),
g) alkoholy, ředidla, nitroředidla, aceton apod.,
h) rostlinné olej,
i) zbytky parafinů, gačů a ceresinů a z nich vyráběné prostředky,
j) zbytky z lakování a odlakování,
k) kyselina z akumulátorů a jiné kyselé látky,
l) brzdové kapaliny,
m) nemrznoucí kapaliny,
n) vod,
o) tuhé odpady,
p) látky obsahující těžké kovy,
q) alkalické látky.
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Metody pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů
Laboratoře provádějící analýzu vzorků odpadních olejů používají metody a postupy definované v příslušných ČSN, jako např.:
- ČSN 65 60 62 - Stanovení vody,
- ČSN 65 62 34 - Stanovení chloru,
- ČSN 65 66 90 - Upotřebené ropné oleje pro regeneraci, kde v příloze je uveden postup stanovení PCB.
Rozsah prováděných analýz je podřízen škále sledovaných příměsí, a to ve vazbě na jakostní požadavky zpracovatelských technologií.
Příloha č. 17 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků
Příloha č. 18 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Technické požadavky na nakládání s autovraky a na jejich skladování (zařízení ke sběru autovraků)
1. Požadavky na skladování autovraků v zařízení ke sběru autovraků
Zařízení ke sběru autovraků musí být zřízeno v souladu se zvláštními předpisy1) a musí splňovat následující minimální technické požadavky:
1.1 Místo k přejímce autovraků a místo pro shromažďování autovraků před jejich přepravou do zařízení ke zpracování musí být vybaveny:
- nepropustnými povrchy pro minerální oleje a další kapalné provozní náplně autovraků, vyspádovanými do bezodtoké jímky,
- pomůckami pro úklid, látkami pro absorbci uniklých provozních kapalin, zařízením pro odstranění uniklých kapalin, shromažďovacími prostředky pro vznikající odpady a případně dalšími zařízeními k úpravě odpadů,
- zařízením umožňujícím přemisťování již nepojízdných autovraků.
2. Požadavky na zařízení ke zpracování autovraků a postupy pro zpracování autovraků.
2.1. Požadavky na prostory a vybavení:
2.1.1 Zařízení ke zpracování autovraků musí být zřízeno v souladu se zvláštními předpisy1) a dále musí splňovat následující minimální technické požadavky:
2.1.2 Místa k přejímání, skladování autovraků, zpracování autovraků, shromažďování odpadů a skladování materiálů a součástí k opětovnému použití musí být zřetelně označena a musí umožnit, aby v zařízení mohly být prováděny následující činnosti:
– příjem autovraků včetně vážení a provádění příslušných záznamů a vedení evidence,
– skladování autovraků a jejich částí nezbavených škodlivin,
– odčerpání provozních kapalin a odnětí dalších nebezpečných částí autovraků,
– skladování autovraků a jejich částí bez materiálů a součástek obsahujících škodliviny uvedené v čl. 2.2.2.2,
– demontáže,
– skladování částí vozidel, které lze opětovně použít a které neobsahují žádné kapaliny,
– skladování částí vozidel, které lze opětovně použít a které obsahují kapaliny,
– skladování odpadů určených k využití nebo k odstranění,
– skladování zbytkových karoserií k odvozu nebo dalšímu zpracování,
– lisování, drcení a nakládání s odpady z těchto operací vzniklých.
2.1.3 Jednotlivá místa a prostory zařízení ke zpracování autovraků musí svým zabezpečením odpovídat svému určení. Zejména musí být vybaveny:
- nepropustnými povrchy pro minerální oleje a další kapalné provozní náplně autovraků, vyspádovanými do bezodtoké jímky,
- pomůcky pro úklid a látkami k absorbci uniklých kapalin, zařízením pro odstranění uniklých kapalin a shromažďovacími prostředky odpovídající vznikajícím odpadům, materiálům a částem k opětovnému využití a případně další zařízení k úpravě odpadů,
- zařízením k jímání nebo čištění odpadních vod včetně srážkových v souladu se zvláštním předpisem 2),
- skladovými prostory pro použité pneumatiky, zabezpečené proti požáru; skladovými prostory pro jednotlivé demontované části autovraků včetně částí znečištěných olejem,
- příslušnými shromažďovacími prostředky pro oddělené shromažďování vymontovaných materiálů a částí (akumulátory, filtry, kondenzátory obsahující PCB/PCT, provozní kapaliny (palivo, motorový olej, olej z převodovky, olej z hydrauliky, chladicí kapaliny, nemrznoucí směsi, brzdové kapaliny, náplně klimatizačního systému) a jakékoliv další kapaliny obsažené v autovraku.
- odpovídajícím zařízením na zjištění hmotnosti
2.2. Postupy pro zpracování autovraků
2.2.1. Odčerpání provozních kapalin a odnětí dalších nebezpečných částí autovraků
Odčerpání provozních kapalin a odnětí dalších nebezpečných částí autovraků spočívá v odděleném shromažďování všech kapalin a náplní a dále znečišťujících nebo škodlivých částí pokud části, ve kterých jsou obsaženy, nelze opětovně použít.
Chladicí prostředky klimatizace se vypouští pomocí uzavřeného systému.
Při vypouštění kapalin ze všech systémů autovraku se musí dosáhnout stavu, kdy kapalina již neodkapává.
2.2.2 Demontáž vybraného autovraku
2.2.2.1 Stupeň demontáže a výběr metod závisí na:
- vývoji trhu, mimo jiné na ceně součástek a možnostech nalézt odbytiště pro části, součástky, materiály a suroviny k opětovnému použití,
- snadnosti demontáže,
- vývoji a produktivitě technologií demontáže a materiálovém využití,
- označování součástek, standardizaci materiálů,
- pokynech daných výrobcem (konstruktéry) v příručkách pro demontáž,
- jiných vnějších faktorech.
2.2.2.2 Části a materiály vybraných autovraků obsahující škodliviny, které musí být z vybraných autovraků odstraněny:
– baterie a nádrže na zkapalněný plyn nebo stlačený plyn
– potencionálně výbušné součásti (např. airbagy)
– palivo a motorový a převodový olej, oleje z rozvodovky, oleje z hydrauliky, chladící kapaliny, nemrznoucí směsy, brzdové kapaliny, náplně klimatizačního systému a jakýchkoliv kapalin obsažených ve vybraném autovraku, pokud nebudou nutné pro opětovné použití příslušných částí
– všechny části obsahující rtuť (je-li to technicky proveditelné)
2.2.2.3 Demontáž pro podporu materiálového využití vybraných autovraků například
– katalyzátory,
– pneumatiky a velké části z plastu, jako např. nárazníky, kryty kol a mřížky chladiče, přístrojová deska, nádrže na kapaliny atd., jestliže jejich materiály není možno oddělit při drcení, a účinně využít jako materiály
– kovové části obsahující měď, hliník a hořčík, jestliže uvedené materiály není možno oddělit při drcení.
– sklo
2.2.3 Drcení a lisování zbytku autovraku
Po demontáži všech využitelných kapalin a částí uvedených v bodech 2.2.1, 2.2.2.2 a 2.2.2.3 mohou být zbytky autovraků za účelem zmenšení objemu drceny nebo slisovány v zařízení tomu určenému (např. paketovací lis, šrotovací nůžky, šrédr).
Příloha č. 19 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č.19A k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 20 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 20A k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 20B k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 21 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 22 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 23 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 24 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 25 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 26 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 27 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Příloha č. 28 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
1) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID).
3) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
4) Například ČSN EN 840.
5) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
6) Příloha č. 1 vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů).
7) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech.
7a) Vyhláška č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění pozdějších předpisů.
8) ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - Odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek, ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek.
9) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.
10) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
10a) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
10b) § 2 písm. f) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
10c) Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
10d) Příloha č. 1 bod 4.6. nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
10e) § 40 a 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 19 a 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
10f) § 21 odst. 6 písm. c) nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
10g) § 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
10h) § 41 zákona č. 258/2000 Sb.
10i) Zákon č. 258/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
11) Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.
12) § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
14) ČSN 83 8035 Uzavírání a rekultivace skládek.
15) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.
16) Zákon č. 167/1998., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17) Například vyhláška č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší.
18) § 5 vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací