417
ZÁKON
ze dne 4. prosince 2024,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. I
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona č. 270/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 28/2024 Sb., zákona č. 29/2024 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto:
2. V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „nebo registrovaného partnera“ a slova „nebo registrovaní partneři“ zrušují.
3. V § 11 odst. 2 větě druhé se za slova „pro pojistné17c),“ vkládají slova „v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno proto, že osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši,“.
4. V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Dobou pojištění pro účely vzniku nároku na starobní a invalidní důchod, stanovení výše procentní výměry těchto důchodů a dopočtené doby podle § 41 odst. 4 není doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4, za kterou tato osoba měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši.“.
6. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „po roce 2014“ nahrazují slovy „od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2025“.
7. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) V období po roce 2025 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že
a) do částky první redukční hranice se počítá
1. v roce 2026 99 %,
2. v roce 2027 98 %,
3. v roce 2028 97 %,
4. v roce 2029 96 %,
5. v roce 2030 95 %,
6. v roce 2031 94 %,
7. v roce 2032 93 %,
8. v roce 2033 92 %,
9. v roce 2034 91 %,
10. po roce 2034 90 %,
b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %,
c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
8. V § 15 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
16. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Za manžela (manželku) se pro účely tohoto zákona považuje též partner (partnerka) a registrovaný partner (registrovaná partnerka) podle zvláštního zákona a za manželství se považuje též partnerství a registrované partnerství.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
17. V § 29 odst. 2 písm. f) se slova „po roce 2013“ nahrazují slovy „v období 2014 až 2024“.
18. V § 29 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) 20 let a dosáhl po roce 2024 věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.“.
19. V § 29 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) odstavci 2 písm. b) až g), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku uvedeného v odstavci 2 písm. b) až g) a získal aspoň 15 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.“.
20. V § 29 odst. 4 a v § 38 úvodní části ustanovení se za slova „věku 65 let“ vkládají slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let,“.
21. V § 29 odst. 5 se za slova „s výjimkou náhradních dob pojištění“ vkládají slova „za dobu účasti na pojištění osob“ a slova „a v § 102 odst. 5 a 6“ se nahrazují slovy „ , § 102 odst. 5 a 6 a v § 105 odst. 2“.
22. V § 32 odst. 2 větě první se číslo „1971“ nahrazuje číslem „1973“ a za slovo „přílohy“ se vkládá text „č. 1“.
23. V § 32 odstavec 3 zní:
„(3) U pojištěnců narozených v období let 1974 až 1988 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců, který se stanoví jako rozdíl v počtu let mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973; ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně. U pojištěnců narozených po roce 1988 důchodový věk činí 67 let.“.
25. V § 34 odstavec 1 zní:
„(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod,
a) spadá-li rok přiznání důchodu do období před rokem 2026, 1,5 % výpočtového základu měsíčně,
b) je-li rokem přiznání důchodu rok 2026, 1,495 % výpočtového základu měsíčně,
c) je-li rokem přiznání důchodu rok 2027, 1,490 % výpočtového základu měsíčně,
d) je-li rokem přiznání důchodu rok 2028, 1,485 % výpočtového základu měsíčně,
e) je-li rokem přiznání důchodu rok 2029, 1,480 % výpočtového základu měsíčně,
f) je-li rokem přiznání důchodu rok 2030, 1,475 % výpočtového základu měsíčně,
g) je-li rokem přiznání důchodu rok 2031, 1,470 % výpočtového základu měsíčně,
h) je-li rokem přiznání důchodu rok 2032, 1,465 % výpočtového základu měsíčně,
i) je-li rokem přiznání důchodu rok 2033, 1,460 % výpočtového základu měsíčně,
j) je-li rokem přiznání důchodu rok 2034, 1,455 % výpočtového základu měsíčně,
k) spadá-li rok přiznání důchodu do období po roce 2034, 1,450 % výpočtového základu měsíčně.
26. V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Do doby pojištění se pro účely odstavce 1 započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a h), § 102 odst. 5 a 6 a v § 105 odst. 2 a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
27. V § 34 odst. 4 až 8 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
28. V § 34 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.
29. V § 34 odst. 6 větě druhé se slova „nebo 4“ zrušují.
30. V § 34 odst. 6 se část věty druhé za středníkem včetně středníku a věta třetí zrušují.
32. V § 34 odst. 7 se ve větě druhé slova „v plné výši nebo“ a slova „nebo 4“ zrušují a ve větě třetí se slova „odstavců 2 až 4 a 6“ nahrazují slovy „odstavců 3, 4 a 6“.
35. V § 34a odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují.
38. V § 36 odst. 2 se slova „odst. 2 až 4“ nahrazují slovy „odst. 3 a 4“.
43. V části čtvrté hlavě první nadpis dílu pátého zní: „Zvláštní ustanovení o důchodovém věku některých pojištěnců“.
44. V § 37d odstavec 1 zní:
„(1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěnce, který v rizikovém zaměstnání nebo v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku odpracoval aspoň 2 200 směn.“.
45. V § 37d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní:
„(2) Rizikovým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 2014 vykonávány rizikové práce. Rizikovou prací se pro účely tohoto zákona rozumí práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví54) zařazena do čtvrté kategorie.
54) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.“.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
46. V § 37d se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Směnou v rizikovém zaměstnání se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce.“.
47. V § 37d odst. 5 větě třetí se za slovo „směn“ vkládají slova „v rizikovém zaměstnání a“.
48. V § 37e odstavec 1 zní:
„(1) Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37d se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte
a) 15 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 2 200 až 4 399 směn, nebo
b) 30 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 alespoň 4 400 směn, s tím, že odpracoval-li pojištěnec v těchto zaměstnáních více než 4 400 směn, přičte se k tomuto počtu kalendářních měsíců za každých dalších 74 směn odpracovaných v těchto zaměstnáních další 1 kalendářní měsíc.“.
49. V § 41 odstavec 2 zní:
„(2) Výše procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí za každý celý rok doby pojištění procentní hodnotu výpočtového základu měsíčně stanovenou ve výši procentních hodnot uvedených v § 34 odst. 1; ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 2 se použijí obdobně. Jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu třetinu procentní výměry stanovené podle věty první a jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu polovinu procentní výměry stanovené podle věty první.“.
51. V § 41 odstavec 3 zní:
„(3) Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše procentní výměry invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož dochází ke změně stupně invalidity, a koeficientu přepočtu podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.“.
53. V § 49 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Vdova má dále nárok na vdovský důchod po partnerce nebo registrované partnerce, která splňovala podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b). Vdovec má dále nárok na vdovecký důchod po partnerovi nebo registrovaném partnerovi, který splňoval podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b).“.
54. V § 50 odst. 4 se slovo „dvou“ nahrazuje číslem „5“.
55. V § 50 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí přiměřeně pro vdovský a vdovecký důchod, na který vznikl nárok podle § 49 odst. 3.“.
58. V § 59 odst. 2 se slova „odst. 2 až 4“ nahrazují slovy „odst. 3 a 4“.
62. V § 61a odst. 1 se za slova „věku 65 let“ vkládají slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let“.
64. V § 64 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Plátce důchodu, který vyplácí důchod osobě uvedené v § 66 odst. 2 poukazem na účet u banky v zahraničí, hradí úplatu za tuto výplatu důchodu svému poskytovateli platebních služeb; úplatu bance příjemce důchodu hradí příjemce důchodu.“.
68. V § 67ab odst. 1 písm. a) se slova „splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci“ nahrazují slovy „prvního dne kalendářního měsíce“.
69. V § 76 odst. 1 větě čtvrté se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 3“.
71. V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pojištění je účastna též manželka prezidenta republiky; to platí obdobně i pro manžela prezidentky republiky. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
72. V § 106b odst. 3 větě druhé se text „§ 34 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 34 odst. 3“.
74. V § 107 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
77. Příloha zní:
„Příloha
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973
| Rok narození | Důchodový věk činí u | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| mužů | žen s počtem vychovaných dětí | |||||||
| 0 | 1 | 2 | 3 a 4 | 5 a více | ||||
| 1936 | 60r+2m | 57r | 56r | 55r | 54r | 53r | ||
| 1937 | 60r+4m | 57r | 56r | 55r | 54r | 53r | ||
| 1938 | 60r+6m | 57r | 56r | 55r | 54r | 53r | ||
| 1939 | 60r+8m | 57r+4m | 56r | 55r | 54r | 53r | ||
| 1940 | 60r+10m | 57r+8m | 56r+4m | 55r | 54r | 53r | ||
| 1941 | 61r | 58r | 56r+8m | 55r+4m | 54r | 53r | ||
| 1942 | 61r+2m | 58r+4m | 57r | 55r+8m | 54r+4m | 53r | ||
| 1943 | 61r+4m | 58r+8m | 57r+4m | 56r | 54r+8m | 53r+4m | ||
| 1944 | 61r+6m | 59r | 57r+8m | 56r+4m | 55r | 53r+8m | ||
| 1945 | 61r+8m | 59r+4m | 58r | 56r+8m | 55r+4m | 54r | ||
| 1946 | 61r+10m | 59r+8m | 58r+4m | 57r | 55r+8m | 54r+4m | ||
| 1947 | 62r | 60r | 58r+8m | 57r+4m | 56r | 54r+8m | ||
| 1948 | 62r+2m | 60r+4m | 59r | 57r+8m | 56r+4m | 55r | ||
| 1949 | 62r+4m | 60r+8m | 59r+4m | 58r | 56r+8m | 55r+4m | ||
| 1950 | 62r+6m | 61r | 59r+8m | 58r+4m | 57r | 55r+8m | ||
| 1951 | 62r+8m | 61r+4m | 60r | 58r+8m | 57r+4m | 56r | ||
| 1952 | 62r+10m | 61r+8m | 60r+4m | 59r | 57r+8m | 56r+4m | ||
| 1953 | 63r | 62r | 60r+8m | 59r+4m | 58r | 56r+8m | ||
| 1954 | 63r+2m | 62r+4m | 61r | 59r+8m | 58r+4m | 57r | ||
| 1955 | 63r+4m | 62r+8m | 61r+4m | 60r | 58r+8m | 57r+4m | ||
| 1956 | 63r+6m | 63r+2m | 61r+8m | 60r+4m | 59r | 57r+8m | ||
| 1957 | 63r+8m | 63r+8m | 62r+2m | 60r+8m | 59r+4m | 58r | ||
| 1958 | 63r+10m | 63r+10m | 62r+8m | 61r+2m | 59r+8m | 58r+4m | ||
| 1959 | 64r | 64r | 63r+2m | 61r+8m | 60r+2m | 58r+8m | ||
| 1960 | 64r+2m | 64r+2m | 63r+8m | 62r+2m | 60r+8m | 59r+2m | ||
| 1961 | 64r+4m | 64r+4m | 64r+2m | 62r+8m | 61r+2m | 59r+8m | ||
| 1962 | 64r+6m | 64r+6m | 64r+6m | 63r+2m | 61r+8m | 60r+2m | ||
| 1963 | 64r+8m | 64r+8m | 64r+8m | 63r+8m | 62r+2m | 60r+8m | ||
| 1964 | 64r+10m | 64r+10m | 64r+10m | 64r+2m | 62r+8m | 61r+2m | ||
| 1965 | 65r | 65r | 65r | 64r+8m | 63r+2m | 61r+8m | ||
| 1966 | 65r+1m | 65r+1m | 65r+1m | 65r+1m | 63r+8m | 62r+2m | ||
| 1967 | 65r+2m | 65r+2m | 65r+2m | 65r+2m | 64r+2m | 62r+8m | ||
| 1968 | 65r+3m | 65r+3m | 65r+3m | 65r+3m | 64r+8m | 63r+2m | ||
| 1969 | 65r+4m | 65r+4m | 65r+4m | 65r+4m | 65r+2m | 63r+8m | ||
| 1970 | 65r+5m | 65r+5m | 65r+5m | 65r+5m | 65r+5m | 64r+2m | ||
| 1971 | 65r+6m | 65r+6m | 65r+6m | 65r+6m | 65r+6m | 64r+8m | ||
| 1972 | 65r+7m | 65r+7m | 65r+7m | 65r+7m | 65r+7m | 65r+2m | ||
| 1973 | 65r+8m | 65r+8m | 65r+8m | 65r+8m | 65r+8m | 65r+8m | ||
Vysvětlivky:
„r“ znamená rok
„m“ znamená kalendářní měsíc“.
78. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která zní:
“.
„Příloha č. 2
Koeficienty přepočtu nové výše procentní výměry invalidního důchodu při změně stupně invalidity
| Dosavadní stupeň invalidity | Nový stupeň invalidity a koeficienty přepočtu | ||
|---|---|---|---|
| Koeficient přepočtu při změně na invaliditu prvního stupně | Koeficient přepočtu při změně na invaliditu druhého stupně | Koeficient přepočtu při změně na invaliditu třetího stupně | |
| Invalidita prvního stupně | - | 1,5 | 3,0 |
| Invalidita druhého stupně | 0,6667 | - | 2,0 |
| Invalidita třetího stupně | 0,3333 | 0,5 | - |
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. O nárocích na důchody, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Splnil-li pojištěnec před 1. lednem 2025 podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 písm. g) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 29 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká mu nárok na starobní důchod ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. lednem 2025, vznikne nárok na tento důchod znovu od 1. ledna 2025, pokud pojištěnec před 1. lednem 2025 splnil podmínky pro nový vznik nároku na tento důchod podle § 50 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a tyto podmínky splňuje i po 31. prosinci 2024. Pro tyto účely se za nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, který zanikl před 1. lednem 2025, považuje i nárok na tento důchod, který by vznikl a zanikl před 1. lednem 2025, pokud by platila lhůta pro nový vznik nároku na vdovský nebo vdovecký důchod podle § 50 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. V případě vyhlášení tohoto zákona po 30. září 2024 se částka zvýšení za 1 vychované dítě pro rok 2025 stanoví podle § 34a odst. 2 věty druhé a třetí a § 107 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a po vzniku nároku na tento důchod vykonával přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši, se procentní výměra starobního důchodu zvýší za výdělečnou činnost vykonávanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 34 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první platí obdobně pro pojištěnce, který po vzniku nároku na starobní důchod podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonával přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výdělečnou činnost po dosažení důchodového věku a pobíral přitom starobní důchod v plné výši.
7. Splnil-li pojištěnec před 1. lednem 2025 podmínky pro stanovení důchodového věku podle § 37d zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a starobní důchod mu nebyl přiznán ode dne, který spadá do období před 1. lednem 2025, považuje se za důchodový věk tohoto pojištěnce věk, kterého dosáhl v den 1. ledna 2025, je li důchodový věk stanovený podle § 32 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyšší.
9. Ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pravidla pro hodnocení vyloučené doby podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí též pro starobní důchod, který byl přiznán manželce prezidenta republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Plátce důchodu upraví starobní důchod podle věty první bez žádosti ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vzniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona po registrované partnerce nebo po registrovaném partnerovi, kteří zemřeli přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podmínky vzniku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byly splněny ke dni úmrtí registrované partnerky nebo registrovaného partnera a jsou splněny i ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 414/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 3 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
2. V § 4a se věta poslední zrušuje.
3. § 4b se zrušuje.
5. Nadpis pod označením § 9 zní: „Ministerstva obrany a vnitra“.
6. V § 9 odst. 1 písm. b) se za slova „příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky,“ vkládají slova „příslušníků Celní správy České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky,“.
7. V § 9 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
8. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení a odst. 6 se slova „ , Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti“ nahrazují slovy „a Ministerstva vnitra“.
9. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „ , příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b), příslušníků Vězeňské služby České republiky“ nahrazují slovy „a příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b)“.
10. V § 9 odst. 3 až 5, § 37 odst. 1 písm. g), § 39 odst. 1, § 41 odst. 3, § 51 odst. 1 a v § 117 se slova „ , vnitra a spravedlnosti“ nahrazují slovy „a vnitra“.
11. V § 10b větě druhé se slova „a údaj o podílu očekávané střední délky života při dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění a součtu tohoto věku a této střední délky života, a to pro všechny generace, které dosáhnou v následujícím kalendářním roce věku 25 až 54 let“ zrušují.
14. V § 36 písm. i) se za slovo „republiky“ vkládají slova „a manželky prezidenta republiky (manžela prezidentky republiky)“.
16. V § 37 odst. 1 písm. i) se za slova „o důchodovém pojištění“ vkládají slova „nebo uplatnil-li zaměstnanec, který byl nebo je účasten důchodového pojištění v cizině, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši“.
17. V § 37 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnává“ vkládají slova „zaměstnance, kteří vykonávají rizikové práce podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové práce“), nebo“.
18. V § 37 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; jde-li o výkon rizikových prací, vede pro účely § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění zaměstnavatel ve své evidenci též údaje o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, jímž byla práce zařazena do čtvrté kategorie“.
19. V § 37 odst. 4 písm. b) se za slova „evidenci o“ vkládají slova „době výkonu rizikových prací a o“.
20. V § 37 odst. 4 písm. c) části věty před středníkem se za slova „počet směn“ vkládají slova „v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a“, číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“ a v části věty za středníkem se za slova „úhrn hodin“ vkládají slova „výkonu rizikových prací a“.
21. V § 37 odst. 4 písm. c) se slova „roce; tento“ nahrazují slovy „roce, přičemž tento“ a na konci písmene c) se doplňují slova „ ; doba výkonu rizikové práce, při které působí na zaměstnance současně více faktorů pracovních podmínek, pro které se práce považuje za rizikovou práci, se pro účely postupu podle části věty před středníkem hodnotí pouze jednou“.
22. V § 37a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Zaměstnavatelé jsou povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení podle § 37 odst. 4 písm. c) o počtu směn v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění vykonávaném v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2024 a toto potvrzení do 31. prosince 2026 předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení postupem podle § 39 a zároveň předložit zaměstnanci stejnopis tohoto potvrzení; pro tento stejnopis platí obdobně postup podle § 38 odst. 5. Povinnosti podle věty první mají i bývalí zaměstnavatelé s tím, že bývalému zaměstnanci nepředkládají stejnopis potvrzení. Evidence o počtu těchto směn se považuje za záznam podle § 35a.
(4) Občan může požádat do 31. prosince 2026 o vystavení potvrzení podle odstavce 1. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení vystavit a předložit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti občana.“.
23. V § 38 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Evidenční list se nevede, jde-li o občana, který má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, pokud tento občan nebyl nebo není účasten důchodového pojištění v cizině.“.
26. V § 45 se věta první nahrazuje větou „Orgány ministerstev obrany a vnitra zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi.“.
27. V § 54 odst. 3 písm. m) se za slova „podle § 37a odst. 1“ vkládají slova „a 3“,
28. V § 54 odst. 3 písm. n) se za slova „podle § 37a odst. 2“ vkládají slova „a 4“.
29. V § 82 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Ustanovení odstavce 1 části věty první za středníkem platí obdobně, sepisuje-li územní správa sociálního zabezpečení s občanem jiné podání než žádost o přiznání dávky důchodového pojištění.“.
30. V § 82a odst. 4 větě poslední se slova „až do vydání rozhodnutí o dávce důchodového pojištění“ zrušují.
33. V § 85 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i) doba účasti na důchodovém pojištění podle § 105 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění potvrzením Kanceláře prezidenta republiky.“.
34. V § 85 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Práce v cizině, ke které se má podle přímo použitelných předpisů Evropské unie73d) nebo mezinárodních smluv přihlédnout v České republice a která by podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví splňovala podmínky pro hodnocení práce jako rizikové práce, se pro účely důchodového pojištění prokazuje vyjádřením Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví vydá toto vyjádření na žádost orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání důchodu.“.
36. V § 86 odst. 2 větě první se slova „obdrží občan písemné oznámení“ nahrazují slovy „je občan podle § 86a informován“ a ve větě druhé se slova „oznámení zaslal“ nahrazují slovy „je plátcem dávky“.
39. Za § 86 se vkládá nový § 86a, který včetně nadpisu zní:
㤠86a
Oznámení při hromadném zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění
(1) Oznámení o zvýšení vyplácených dávek důchodového pojištění při hromadném zvyšování zasílají plátci důchodů občanům do jejich datové schránky, pokud ji mají zřízenu.
(2) Oznámení podle odstavce 1 může plátce důchodů zpřístupnit občanům prostřednictvím své elektronické aplikace s využitím elektronické identifikace určené plátcem důchodu. Způsob elektronické identifikace jsou plátci důchodů povinni zveřejnit na své úřední desce.
(3) Nemá-li občan zřízenu datovou schránku a nezajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá plátce důchodu občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence.
(4) Zajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence, pokud občan plátce důchodu písemně na předepsaném tiskopisu o zasílání tohoto oznámení požádal. Občan je povinen uhradit plátci důchodu náklady plátce důchodu spojené se zasíláním tohoto oznámení, nejde-li o občana narozeného před rokem 1955; plátce důchodu je povinen zveřejnit tyto náklady na své úřední desce. Součástí tiskopisu podle věty první je též poučení o povinnosti hradit náklady na zaslání tohoto oznámení. Žádost podle věty první se týká všech následujících zvýšení důchodů po podání žádosti, a to až do písemného zpětvzetí této žádosti. Plátce důchodu zašle písemné oznámení nejdříve o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž žádost došla plátci důchodu, a naposledy o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá nejpozději do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž zpětvzetí došlo plátci důchodu.“.
40. V § 88 odst. 1 a v § 88a se slova „a e) až g)“ nahrazují slovy „ , e) a f)“.
42. V § 90 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Za rozhodnutí doručené do vlastních rukou se považuje i rozhodnutí zpřístupněné v elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení uvedené v § 82a odst. 1, pokud žadatel o dávku důchodového pojištění o tento způsob doručení rozhodnutí v žádosti o dávku požádal.
(5) Rozhodnutí, které bylo zpřístupněno v elektronické aplikaci podle odstavce 4, je doručeno okamžikem, kdy se do této aplikace přihlásí účastník řízení. Nepřihlásí-li se do aplikace účastník řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí v aplikaci zpřístupněno, považuje se rozhodnutí za doručené posledním dnem této lhůty.“.
43. V § 110 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Příslušník Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky nebo Vězeňské služby České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po těchto příslušnících podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu.“.
44. V § 110 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo u útvaru Policie České republiky, u Hasičského záchranného sboru České republiky, u útvaru Celní správy České republiky anebo u útvaru Vězeňské služby České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první.“.
45. V § 110 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
46. V § 110 odst. 3 větě první, odst. 4 a odst. 5 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.
47. V § 110 odst. 3 větě poslední se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „v odstavci 1“ a slova „nebo Ministerstva spravedlnosti“ se zrušují.
57. V § 123 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Proti rozhodnutí podle věty první a druhé nelze podat námitky.“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1. Žádosti o zasílání písemného oznámení o zvýšení důchodů podle § 86a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2025, lze podat nejdříve od 1. října 2024.
2. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné k výplatě důchodů a k rozhodování ve věcech důchodů, které byly před 1. zářím 2025 přiznány Ministerstvem spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti předá do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 spisovou dokumentaci k těmto důchodům Ministerstvu vnitra a dále předá ve stejných termínech Ministerstvu vnitra v elektronické podobě data vztahující se k těmto důchodům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti.
3. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné k výplatě důchodů a k rozhodování ve věcech důchodů, které byly před 1. zářím 2025 přiznány Českou správou sociálního zabezpečení příslušníkům Celní správy České republiky, kterým náleží výsluhový příspěvek podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako bývalým příslušníkům Celní správy České republiky. Vyplácí-li se těmto příslušníkům spolu se starobním nebo invalidním důchodem vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, vztahuje se věta první i na důchod vdovský, vdovecký nebo sirotčí. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné též ve věcech doplatku důchodu a vypořádání přeplatku na důchodu, pokud příslušník Celní správy České republiky uvedený ve větě první zemřel před 1. zářím 2025. Česká správa sociálního zabezpečení předá do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 spisovou dokumentaci k těmto důchodům Ministerstvu vnitra a dále předá ve stejných termínech Ministerstvu vnitra v elektronické podobě data vztahující se k těmto důchodům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra a Českou správou sociálního zabezpečení.
4. Celní správa České republiky předá České správě sociálního zabezpečení do 30. dubna 2025 seznam osob, kterým náleží výsluhový příspěvek podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako bývalým příslušníkům Celní správy České republiky. V období od 1. května 2025 do 31. srpna 2025 předá Celní správa České republiky České správě sociálního zabezpečení vždy do konce kalendářního měsíce seznam osob, kterým byl tento příspěvek přiznán v tomto kalendářním měsíci.
5. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech důchodového pojištění Ministerstvem spravedlnosti a nebylo-li toto řízení před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí toto řízení Ministerstvo vnitra. Lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí, které vydalo před 1. zářím 2025 Ministerstvo spravedlnosti, zůstává zachována i v případě, že v jejím průběhu byly po 31. srpnu 2025 podány námitky u Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti předá spisovou dokumentaci včetně námitek podle věty druhé bezodkladně Ministerstvu vnitra.
6. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků Celní správy České republiky uvedených v bodě 3 a nebylo-li toto řízení před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí toto řízení Česká správa sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna v rozhodnutí o námitkách vydaném v řízení podle věty první informovat účastníka řízení o tom, že v řízení o žalobě je žalovaným správním orgánem Ministerstvo vnitra. Česká správa sociálního zabezpečení je příslušná k výplatě důchodu podle věty první za dobu do 31. srpna 2025; za dobu od 1. září 2025 je příslušné k výplatě tohoto důchodu Ministerstvo vnitra. Česká správa sociálního zabezpečení předá po skončení tohoto řízení spisovou dokumentaci bezodkladně Ministerstvu vnitra.
7. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení Českou správou sociálního zabezpečení o přiznání vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po příslušníku Celní správy České republiky, je k rozhodování ve věcech těchto důchodů a k jejich výplatě i po 31. srpnu 2025 příslušná Česká správa sociálního zabezpečení. Pokud tyto důchody byly přiznány před 1. zářím 2025, nárok na ně zanikl po 31. srpnu 2025 a po tomto dni na tyto důchody znovu vznikne nárok, je ve věcech těchto důchodů včetně výplaty těchto důchodů příslušná Česká správa sociálního zabezpečení.
8. V řízení o žalobě vedeném po 31. srpnu 2025 proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ve věcech důchodového pojištění, které bylo vydáno před 1. zářím 2025, a v řízení o žalobě vedeném po 31. srpnu 2025 ve věcech uvedených v bodech 3 a 6 stává se žalovaným správním orgánem Ministerstvo vnitra. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti, které bylo vydáno před 1. zářím 2025, nebo proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, které bylo vydáno před 1. zářím 2025 nebo v řízení podle bodu 6 věty první dokončeném po 31. srpnu 2025, je zachována i v případě, že v jejím průběhu byla po 31. srpnu 2025 podána žaloba, v níž byl jako žalovaný správní orgán označen orgán, který rozhodnutí vydal.
9. Jestliže rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti, která se vyskytla při provádění sociálního zabezpečení, nebylo vydáno před 1. zářím 2025, rozhodne o takové žádosti ten ministr, který je k rozhodování o žádosti o odstranění tvrdosti příslušný od 1. září 2025; tato žádost se bezodkladně předá tomuto ministrovi.
10. O předání výplaty důchodů Ministerstvu vnitra a o příslušnosti Ministerstva vnitra k dalšímu rozhodování ve věcech těchto důchodů informuje předávající orgán sociálního zabezpečení písemně poživatele důchodu nejpozději do 31. srpna 2025. Dosavadní způsob vyplácení důchodů zůstává zachován i po 31. srpnu 2025, a to včetně dosavadního účtu příjemce důchodu, pokud je důchod vyplácen na tento účet.
11. Žádá-li pojištěnec o přiznání důchodu po 31. srpnu 2025 a den, od něhož má být důchod přiznán, spadá do období před 1. zářím 2025, řídí se příslušnost k přiznání tohoto důchodu a jeho výplatě zákonem č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. září 2025.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. V
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 5a odst. 1 písm. a) se slova „nevykonávají práce“ nahrazují slovy „nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové zaměstnání“) nebo činnost“.
2. V § 5a odst. 1 písm. b) se slovo „práce“ nahrazuje slovem „činnost“.
3. V § 5a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání.“.
4. V § 5a odstavec 2 zní:
„(2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.
5. V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) u zaměstnavatele
1. v roce 2025 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
2. v roce 2026 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
3. v roce 2027 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
4. počínaje rokem 2028 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).
6. V § 7c odst. 1 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.
7. Za § 7c se vkládají nové § 7d a 7e, které včetně nadpisu znějí:
„Sleva na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu
§ 7d
(1) Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, pokud dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec uplatňuje slevu na pojistném. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud zaměstnanec starobní důchod v plné výši pobíral od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřel, do dne jeho úmrtí.
(2) Sleva na pojistném náleží též z příjmů zúčtovaných za kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, pokud se tyto příjmy zahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance a v kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, byly splněny podmínky podle odstavce 1.
§ 7e
(1) Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2) Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně.
(3) Sleva na pojistném náleží zaměstnanci, jen pokud zaměstnavateli prokázal splnění podmínek nároku na slevu na pojistném, a to
a) doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo
b) potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.“.
8. V § 9 odst. 2 větě první se slova „a vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „ , podle § 5a odst. 1 písm. b) nebo podle § 5a odst. 1 písm. c)“.
9. V § 9 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; stanoví-li se pojistné z více vyměřovacích základů zaměstnavatele, uvádí se i výše pojistného stanoveného z jednotlivých vyměřovacích základů zaměstnavatele“.
10. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Uplatnil-li nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění podle § 7d u zaměstnavatele alespoň 1 zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, kteří mají v kalendářním měsíci nárok na slevu na pojistném, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, úhrn slev na pojistném těchto zaměstnanců a úhrn pojistného po snížení o slevy na pojistném těchto zaměstnanců.“.
11. V § 11 větě první se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.
12. V § 14 odst. 1 větě druhé se text „d)“ nahrazuje textem „e)“.
13. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může výši zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovit procentní sazbou ve výši 22,7 %; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se uplatňuje tato procentní sazba. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírala starobní důchod v plné výši od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřela, do dne úmrtí. Stanovit výši zálohy na pojistné podle věty třetí je možné nejdříve od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh na pojistné se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok; toto oznámení přitom platí i pro další kalendářní roky, pokud jsou splněny bez přerušení podmínky pro nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.
14. Za § 14ba se vkládá nový §14bb, který zní:
㤠14bb
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Tato poměrná část vyměřovacího základu se stanoví jako součin počtu kalendářních měsíců, v nichž po celý měsíc byly splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větě třetí, a podílu vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v kalendářním roce vykonávána samostatná výdělečná činnost. U osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, se vychází z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu paušálního režimu určujícího výši paušální daně v kalendářním roce. Ustanovení § 14 odst. 1 věty čtvrté zde platí obdobně. Sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň je rovna paušální dani, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 za kalendářní rok, pokud uhradila pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 3 za tento rok.
(3) Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná na přehledu o příjmech a výdajích podle § 15.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, uplatňuje nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní rok v žádosti podané územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V této žádosti osoba samostatně výdělečně činná uvede výši slevy a údaje podle odstavce 1 potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost se podává od 1. května následujícího kalendářního roku; žádost podaná před tímto dnem se považuje za žádost podanou 1. května tohoto roku. Nárok na slevu zaniká, není-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu.
(5) Pokud starobní důchod nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, je osoba samostatně výdělečně činná povinna při prvním uplatnění nároku na slevu uvést den, od něhož náleží výplata starobního důchodu v plné výši, a doložit přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo doložit potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.“.
15. Za § 23f se vkládají nové § 23g až 23m, které včetně nadpisu znějí:
„Společná ustanovení ke slevám na pojistném poplatníka pojistného, který je poživatelem starobního důchodu
§ 23g
(1) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání, uplatňuje zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu jen jednou pro všechna zaměstnání. Pokud po skončení zaměstnání bezprostředně navazuje na skončené zaměstnání u téhož zaměstnavatele další zaměstnání, platí uplatnění nároku na slevu na pojistném v předchozím zaměstnání i pro toto navazující zaměstnání.
(2) Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklady podle § 7e odst. 3.
(3) Uplatnil-li zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném, může se písemným prohlášením nároku na slevu na pojistném vzdát, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž toto prohlášení předal zaměstnavateli. Vzdání se nároku lze učinit též jen pro určité období.
§ 23h
(1) Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(2) Pokud zaměstnanec sdělil nebo doložil zaměstnavateli nesprávné údaje potřebné pro nárok na slevu na pojistném nebo neoznámil ve stanovené lhůtě změnu skutečností, které mají vliv na nárok na slevu na pojistném, a v důsledku toho byla zaměstnanci poskytnuta sleva na pojistném neprávem, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které mělo být odvedeno, a penále, které je zaměstnavatel povinen v důsledku odvedení pojistného v nižší výši zaplatit.
§ 23i
(1) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném odečtena, nebo byla-li odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh zaměstnavatele na pojistném.
(2) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem nižší sleva na pojistném, než jaká měla být odečtena, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vrátit tento přeplatek nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl tento přeplatek zjištěn.
§ 23j
(1) Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro nárok na slevu na pojistném, považuje se pojistné, které zaplatil zaměstnanec, ve výši slevy na pojistném za tento kalendářní měsíc za přeplatek zaměstnance na pojistném. Věta první se nepoužije, jde-li o pojistné zaplacené zaměstnancem za dobu, která byla zhodnocena jako doba důchodového pojištění pro účely jeho českého důchodového pojištění.
(2) Přeplatek podle odstavce 1 vrací zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele vydaného podle odstavce 3 územní správa sociálního zabezpečení. Pro vrácení tohoto přeplatku zaměstnanci se použijí § 17 odst. 1 věty první až třetí, § 17 odst. 2 věta druhá a § 17 odst. 6 obdobně. Pokud však žádost o vrácení přeplatku na pojistném byla podána v období od podání žádosti o zpětnou výplatu starobního důchodu do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, na jehož základě se důchod vyplatí zpětně, vrací se přeplatek za celou dobu, za kterou byl starobní důchod zpětně vyplacen.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost výši vyměřovacích základů zaměstnance a skutečnost, zda zaměstnancem byla uplatněna sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti uvedl, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení. Zaměstnavatel je povinen potvrzení obsahující údaje podle věty první zaslat také územní správě sociálního zabezpečení na její žádost v této lhůtě, pokud územní správa sociálního zabezpečení nestanovila delší lhůtu.
§ 23k
Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, kteří uplatňují nárok na slevu na pojistném, tyto údaje a doklady:
a) jméno a příjmení,
b) doklady uvedené v § 7e odst. 3, § 23g odst. 3 a v § 23m.
§ 23l
(1) Neuplatnila-li osoba samostatně výdělečně činná na přehledu, který byla povinna podat podle § 15, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž byly splněny podmínky pro tuto slevu, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené ve výši slevy, která náležela, za přeplatek osoby samostatně výdělečně činné na pojistném. Ustanovení § 23j odst. 1 věty druhé a § 23j odst. 2 se použijí obdobně.
(2) Slevu na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na kterou uplatnila nárok osoba samostatně výdělečně činná podle § 14bb odst. 4, vyplatí územní správa sociálního zabezpečení do 1 měsíce ode dne obdržení žádosti. Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na úhradu tohoto závazku.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna vrátit územní správě sociálního zabezpečení slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo její část vyplacenou podle odstavce 2, na kterou jí nevznikl nárok, a to do 1 měsíce od doručení výzvy územní správy sociálního zabezpečení k vrácení této slevy. Nevrátí-li osoba samostatně výdělečně činná tuto slevu v této lhůtě, považuje se nevrácená sleva za dluh na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná se může písemným prohlášením vzdát nároku na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
§ 23m
(1) Sleva na pojistném náleží, byl-li starobní důchod přiznán z českého důchodového pojištění nebo orgánem sociálního zabezpečení státu, který postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nebo podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, kterou je Česká republika vázána. V případě starobního důchodu přiznaného orgánem sociálního zabezpečení tohoto cizího státu se přiznání starobního důchodu prokazuje rozhodnutím nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení cizího státu. Splnění podmínky pobírání tohoto důchodu se prokazuje čestným prohlášením.
(2) Má-li zaměstnavatel pochybnosti o přiznání starobního důchodu orgánem sociálního zabezpečení cizího státu, vydá Česká správa sociálního zabezpečení potvrzení o přiznání tohoto důchodu na základě žádosti poživatele starobního důchodu doložené rozhodnutím nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení cizího státu. Má-li Česká správa sociálního zabezpečení pochybnosti o tomto rozhodnutí nebo potvrzení, vydá potvrzení podle věty první po předchozím ověření u orgánu sociálního zabezpečení cizího státu.“.
16. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo, pokud byly uplatněny slevy na pojistném podle § 7d, neuvedl na tomto přehledu údaje podle § 9 odst. 5“.
17. V § 25d odst. 1 písmeno f) zní:
„f) v rozporu s § 23j odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci výši vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní měsíce,“.
18. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo podle § 23k“.
19. V § 25d odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.
20. V § 25d odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l) neposkytne zaměstnanci, který splňuje podmínky pro slevu na pojistném podle § 7d a uplatnil nárok na slevu na pojistném podle § 7e odst. 2, slevu na pojistném.“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1. Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má zaměstnanec poprvé za leden 2025.
2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Čl. VII
V § 12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, se slova „věku 65 let“ nahrazují slovy „důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu“.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Na skončení výkonu funkce člena Nejvyššího kontrolního úřadu, který se jejího výkonu ujal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, z důvodu věku se použije § 12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; výkon funkce z tohoto důvodu mu však neskončí dříve než dosažením věku 65 let.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. IX
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 456/2023 Sb. a zákona č. 163/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:
„u) manželku (manžela), partnera (partnerku) nebo registrovaného partnera (registrovanou partnerku) podle jiného zákona prezidenta republiky (prezidentky republiky).“.
2. V § 7 odst. 2 se slova „a t)“ nahrazují slovy „ , t) a u)“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. X
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odstavec 5 zní:
„(5) Ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou jménem státu jedná a rozhoduje vedoucí organizační části ministerstva.“.
2. V § 2 odst. 6 se za slova „ředitel bezpečnostního sboru“ vkládají slova „ , vedoucí organizační části ministerstva“ a slova „a 3 až 5“ se nahrazují slovy „ , 3 a 4“.
Čl. XI
Přechodná ustanovení
1. Výsluhový příspěvek bývalým příslušníkům Celní správy České republiky a Vězeňské služby České republiky vyplácí od 1. září 2025 Ministerstvo vnitra.
2. Příslušnost k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou, v nichž byla podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, založena příslušnost služebních funkcionářů Celní správy České republiky, popřípadě ministra financí (dále jen „služební funkcionáři Celní správy“), nebo služebních funkcionářů Vězeňské služby České republiky, popřípadě ministra spravedlnosti (dále jen „služební funkcionáři Vězeňské služby“), přechází od 1. září 2025 na vedoucího organizační části Ministerstva vnitra, popřípadě ministra vnitra (dále jen „služební funkcionáři Ministerstva vnitra“).
3. Služební funkcionáři Celní správy a služební funkcionáři Vězeňské služby příslušní k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předají podklady k vedení řízení příslušným služebním funkcionářům Ministerstva vnitra do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 a ve stejných termínech předají v elektronické podobě data vztahující se k výsluhovým příspěvkům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra, Celní správou České republiky a Vězeňskou službou České republiky.
4. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby a nebylo-li toto řízení před 1. zářím 2025 pravomocně skončeno, dokončí toto řízení příslušný služební funkcionář Ministerstva vnitra. Lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí, které vydal před 1. zářím 2025 příslušný služební funkcionář Celní správy nebo příslušný služební funkcionář Vězeňské služby, zůstává zachována i v případě, že v jejím průběhu bylo odvolání podáno u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby. Služební funkcionáři Celní správy nebo služební funkcionáři Vězeňské služby předají spisovou dokumentaci, včetně odvolání podle věty druhé, bezodkladně příslušným služebním funkcionářům Ministerstva vnitra.
5. K vedení řízení o dalších opravných prostředcích proti rozhodnutím ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou, vydaným před 1. zářím 2025 služebními funkcionáři Celní správy nebo služebními funkcionáři Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra. Bylo-li takové řízení zahájeno před 1. zářím 2025 u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby, předá tento služební funkcionář spisovou dokumentaci podle věty první bezodkladně příslušnému služebnímu funkcionáři Ministerstva vnitra. V řízení o žalobách vedených proti rozhodnutím ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou vydaným služebním funkcionářem Celní správy nebo služebním funkcionářem Vězeňské služby před 1. zářím 2025 se žalovanými správními orgány stávají od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra. Dojde-li ke zrušení pravomocného rozhodnutí služebního funkcionáře Celní správy nebo služebního funkcionáře Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 k vedení řízení a vydání nového rozhodnutí příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra.
6. Celní správa České republiky a Vězeňská služba České republiky informují písemně příjemce výsluhových příspěvků nejpozději do 31. srpna 2025 o převedení agendy výsluhových příspěvků bývalých příslušníků Celní správy České republiky a bývalých příslušníků Vězeňské služby České republiky a jejich výplaty na Ministerstvo vnitra. Dosavadní způsob vyplácení výsluhového příspěvku zůstává zachován i po 31. srpnu 2025, a to včetně určení platebního účtu, na který je výsluhový příspěvek bývalému příslušníkovi Celní správy České republiky nebo Vězeňské služby České republiky vyplácen.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákoníku práce
Čl. XII
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 413/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 271b odst. 6 se za slova „věk 65 let nebo“ vkládají slova „důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo“.
2. V § 271h se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo důchodového věku, je-li jeho důchodový věk vyšší než 65 let“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
Čl. XIII
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 462/2023 Sb. a zákona č. 31/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí:
„u) nemovitostní společností akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku,
v) nemovitostí nemovitá věc včetně jejího příslušenství.“.
3. V § 94 odst. 3 se slova „podle § 108a až 108c“ zrušují.
4. V § 104 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí, jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo Česká národní banka“.
5. V § 105 odst. 1 a v § 108c odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.
6. V § 105 odst. 2 se číslo „60“ nahrazuje číslem „80“.
7. V § 105 odst. 3 se číslo „20“ nahrazuje číslem „30“.
8. Za § 108c se vkládají nové § 108d až 108f, které včetně nadpisů znějí:
㤠108d
Omezení nakládání s majetkem v alternativním účastnickém fondu
(1) Alternativní účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 12 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 25 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu. Alternativní účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.
(2) Majetek v alternativním účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.
(3) Z majetku alternativního účastnického fondu lze poskytnout zajištěný úvěr nebo zajištěnou půjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr splatný nebo tato půjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti.
(4) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.
(5) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu nemovitostním společnostem nesmí překročit 55 % hodnoty jeho majetku.
(6) Pro alternativní účastnický fond se § 108 odst. 1 a 2 nepoužijí.
§ 108e
Oceňování majetku v alternativním účastnickém fondu a závazků alternativního účastnického fondu
(1) Investiční nástroje v majetku v alternativním účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto alternativního účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc.
(2) Pro alternativní účastnický fond se § 115 odst. 1 nepoužije.
§ 108f
Penzijní jednotka
(1) Alternativní účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou měsíčně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.
(2) Pro alternativní účastnický fond se § 123 odst. 3 nepoužije.“.
9. V § 114 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo účastnického fondu se stejným nebo nižším rizikem, pokud úplata hrazená z majetku tohoto účastnického fondu penzijní společnosti není vyšší než u povinného konzervativního fondu“.
10. V § 114 odst. 1 větě druhé se slova „povinného konzervativního“ nahrazují slovem „tohoto“.
11. V § 114 odst. 2 se slova „v povinném konzervativním fondu“ nahrazují slovy „ve fondu podle odstavce 1“.
12. V § 114 odst. 4 větě první se slova „povinného konzervativního“ zrušují.
13. V § 114 odst. 4 větě druhé se slova „v povinném konzervativním fondu“ nahrazují slovy „ve fondu“.
14. V § 114 odst. 4 větě poslední se slova „60 dnů“ nahrazují slovy „1 rok“.
15. V § 160 odst. 1 písm. y) se za číslo „60“ vkládají slova „nebo 108b“.
16. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene k) doplňují slova „nebo 108a nebo 108c“.
17. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo 108d“.
18. V § 160 odst. 2 písm. s) se za text „§“ vkládají slova „108e nebo“.
19. V § 160 odst. 3 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 108f nebo“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
Čl. XIV
V § 21 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) vypracovává a vládě a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko k dopadu navrhovaných úprav v oblasti důchodového pojištění na udržitelnost veřejných financí, pokud tyto návrhy podle vyhodnocení Rady významně ovlivní dlouhodobou finanční udržitelnost veřejných financí.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 321/2023 Sb.
Čl. XV
1. V čl. V se body 20 a 21 zrušují.
2. V čl. X písm. b) se text „20, 21,“ zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení
a) čl. I bodů 35 a 74, čl. II bodu 5, čl. IV bodu 1 a čl. XIV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,
b) čl. IV bodu 4, které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2025,
c) čl. I bodu 68, čl. IV bodů 2, 3 a 10 a čl. XI bodů 3 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025,
d) čl. III bodů 1, 5 až 10, 26, 40 a 43 až 47, čl. IV bodů 5 až 9 a 11, čl. X a čl. XI bodů 1, 2, 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2025,
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.