42
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 7. dubna 1975
o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi
Ústřední rada odborů stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, federálním ministerstvem financí, ministerstvem spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvem spravedlnosti Slovenské socialistické republiky, podle § 216 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 42/1970 Sb.) a zákona č. 20/1975 Sb., kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce (dále jen „zákoník“):
ČÁST PRVNÍ
Rozhodčí komise
§ 1
Spory projednávané rozhodčími komisemi
(1) Rozhodčí komise (dále jen „komise“) projednávají a rozhodují v rozhodčím řízení pracovní spory mezi organizací a pracovníkem o obsah potvrzení o zaměstnání, o obsah posudků o pracovní činnosti a o návrhu pracovníka na zrušení kárného opatření. Ostatní spory o nároky z pracovního nebo učebního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „pracovní poměr“) projednávají
a) je-li sporný nárok uplatněn u komise v době, kdy pracovní poměr ještě trvá,
b) jde-li o nároky vzniklé organizaci z téhož důvodu vůči několika pracovníkům, pokud aspoň jeden z nich je v době uplatnění nároku v pracovním poměru k organizaci.
(2) Komise neprojednávají pracovní spory o vznik a skončení pracovního poměru a o nároky z toho vyplývající, jakož i pracovní spory, jejichž účastníkem je vedoucí organizace nebo organizační jednotky, v níž jsou komise ustaveny, popřípadě jeho zástupce. Dále neprojednávají spory o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory, spory týkající se podnikových bytů, nemocenského pojištění nebo sociálního zabezpečení a ostatní spory o nároky z jiných než pracovněprávních vztahů.
(3) Komise projedná spor o náhradu škody způsobené pracovníkem organizaci trestným činem, přečinem nebo přestupkem jen tehdy, jestliže již není o nároku na náhradu škody zahájeno řízení v souvislosti s řízením o takovém činu, nebo jestliže v souvislosti s tímto řízením příslušný orgán již o nároku na náhradu škody nerozhodl. Zjistí-li komise, že o takovém nároku je zahájeno řízení před příslušným orgánem, vyčká jeho výsledku; pravomocné rozhodnutí, že tu jde o trestný čin, přečin nebo přestupek a kdo jej spáchal, je pro komisi závazné.
Ustavování komisí
§ 2
(1) Komise se ustavují v základních organizacích Revolučního odborového hnutí těch organizačních jednotek, v nichž je aspoň 500 pracovníků v pracovním poměru, a v organizacích státního a družstevního obchodu a místního hospodářství, v nichž je aspoň 100 pracovníků v pracovním poměru. K učňům a pracovníkům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se přitom nepřihlíží. Při menším počtu pracovníků se komise ustaví se souhlasem okresní odborové rady, považuje-li to závodní výbor Revolučního odborového hnutí (dále jen „závodní výbor“) za účelné.
(2) Komise mohou být ustaveny také při těch podnikových výborech Revolučního odborového hnutí, kterým byly svěřeny pravomoci závodního výboru.
(3) V oblasti školství spravovaného okresními národními výbory ustavují se komise při okresních výborech Odborového svazu pracovníků školství a vědy, pro oblast školství spravovaného krajskými národními výbory při krajských výborech Odborového svazu pracovníků školství a vědy.
§ 3
(1) Členy komise v základní organizaci Revolučního odborového hnutí volí členská schůze nebo konference této základní organizace veřejným hlasováním. Členy komise při podnikovém výboru Revolučního odborového hnutí volí konference delegátů těch základních organizací Revolučního odborového hnutí, pro jejichž pracoviště má být komise příslušná. Členy komise ustavované v oblasti školství volí plenární zasedání okresního, případně krajského výboru odborového svazu. Komise musí mít nejméně sedm členů. Počet členů komise stanoví závodní výbor s přihlédnutím k velikosti a struktuře organizace, charakteru, rozsahu a problematice činnosti organizace. Počet členů komise ustavované při podnikovém výboru Revolučního odborového hnutí nebo v oblasti školství stanoví odborový orgán, při němž se komise ustavuje.
(2) Členem komise může být jen člen základní organizace Revolučního odborového hnutí, pro jejíž pracoviště je komise příslušná, který dosáhl věku 18 let, pokud nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům nebyla omezena. Nemůže jím však být vedoucí organizace nebo organizační jednotky, v níž je komise ustavena, popř. jeho zástupce.
(3) Komise je ustavena zvolením nejméně sedmi členů. Členové komise zvolí ze svého středu předsedu komise a jeho zástupce většinou hlasů všech členů komise.
(4) O ustavení komise vyrozumí závodní výbor (podnikový výbor Revolučního odborového hnutí, okresní nebo krajský výbor Odborového svazu pracovníků školství a vědy) neprodleně kolektiv pracovníků, vedení organizace, okresní soud a okresní odborovou radu, příslušné podle sídla komise. Je-li komise, ustavená při podnikovém výboru Revolučního odborového hnutí nebo v oblasti školství, příslušná pro pracoviště ve více okresech, vyrozumí se všechny okresní soudy a okresní odborové rady v těchto okresech.
§ 4
(1) Funkční období komise je čtyřleté. Nebude-li před jeho uplynutím zvolena nová komise, prodlouží se funkční období až do jejího zvolení, nejdéle však o šest měsíců.
(2) Během funkčního období lze provést doplňující volbu za člena, který se své funkce vzdal nebo z ní byl odvolán nebo ztratil způsobilost být členem komise (§ 3 odst. 2). Doplňující volbu je však nutno provést vždy, stanoví-li závodní výbor, že dosavadní počet členů komise se zvýší (§ 3 odst. 1), nebo sníží-li se počet členů komise na méně než sedm.
(3) Člena komise může z funkce odvolat orgán, který jej zvolil.
ČÁST DRUHÁ
Rozhodčí řízení
Zahájení rozhodčího řízení
§ 5
(1) Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh pracovníka (bývalého pracovníka) nebo organizace. Řízení je zahájeno dnem podání návrhu komisi.
(2) Návrhem lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména
a) o splnění povinnosti, která vyplývá z právního předpisu, pracovněprávního vztahu nebo z porušení práva,
b) o zrušení kárného opatření,
c) o určení, zda tu pracovněprávní vztah nebo právo je či není anebo, zda právní úkon byl učiněn platně, je-li na tom naléhavý právní zájem.
(3) Návrh se podává písemně nebo ústně. Písemný návrh se podává pověřenému členu komise, pracovníku organizace pověřenému k tomu komisí v dohodě s organizací, do podatelny organizace nebo pracovníku organizace pověřenému k přijímání písemností. Ústní návrh se podává do zápisu, který sepíše pověřený člen komise nebo pracovník organizace pověřený k tomu komisí v dohodě s organizací. Písemný návrh je podán dnem jeho doručení a ústní návrh je podán dnem sepsání zápisu. Písemný návrh na zrušení kárného opatření je podán také jeho odevzdáním poště.
(4) V návrhu je nutno uvést, kdo návrh podává (navrhovatel), co uplatňuje a proti komu návrh směřuje (odpůrce), jakož i skutečnosti rozhodné pro posouzení návrhu a jak je lze prokázat. Je-li návrh neúplný, zajistí komise jeho doplnění. Stejnopis návrhu zašle komise odpůrci.
(5) Návrh může navrhovatel vzít zpět nebo změnit způsobem uvedeným v odstavci 3, nebo během jednání před komisí, dokud komise neschválila uzavřený smír nebo nerozhodla o sporu.
(6) Komise svým rozhodnutím rozhodčí řízení zastaví
a) vezme-li navrhovatel návrh zpět,
b) vyhoví-li vedoucí pracovník, který uložil kárné opatření, zcela návrhu pracovníka na zrušení tohoto kárného opatření.
(7) V rozhodnutí o zastavení rozhodčího řízení rozhodne komise k návrhu pracovníka též o nákladech řízení. Rozhodnutí o zastavení řízení se vyhotovuje písemně a doručuje všem účastníkům. Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci podat námitky (§ 13).
§ 6
(1) Návrh se podává u komise, která je příslušná k jeho projednání.
(2) K projednání návrhu je příslušná komise ustavená v základní organizaci Revolučního odborového hnutí té organizační jednotky, v níž má (před skončením pracovního poměru měl) trvalé pracoviště pracovník, který je účastníkem řízení (§ 1 odst. 1). Návrh může projednat též komise příslušná pro pracoviště, na němž sporný nárok vznikl; spor projedná ta komise, u níž byl návrh podán. V oblasti školství je k projednání návrhu příslušná pouze komise ustavená podle § 2 odst. 3.
(3) Není-li komise příslušná k projednání návrhu, doručí jej neprodleně té komisi v organizaci, která je příslušná, a vyrozumí o tom navrhovatele.
(4) Není-li v organizaci komise příslušná k projednání návrhu nebo byl-li podán komisi návrh na projednání sporu, který rozhodčí komise neprojednávají (§ 1), vrátí jej komise neprodleně navrhovateli s poučením, že projednání návrhu je v pravomoci soudu, popřípadě jiného orgánu.
Jednání komise
§ 7
(1) Předseda komise, popřípadě jeho zástupce nebo jiný pověřený člen komise (dále jen „předseda komise“) stanoví místo a dobu jednání tak, aby pokud možno nezasahovalo do pracovní doby a zpravidla skončilo nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. V případech, kdy toho bude třeba, zvláště v obtížnějších sporech, může být při přípravě jednání zjištěno předem zejména stanovisko odpůrce, učiněn pokus o smírné vyřešení sporu, mohou být odstraněny nedostatky v návrzích účastníků a zajištěno provedení důkazů.
(2) Předseda komise pozve k jednání účastníky sporu (jejich zástupce) a další osoby, jejichž přítomnost je potřebná k objasnění rozhodných skutečností. Je-li účastníkem mladistvý pracovník, přizve také jeho zákonného zástupce, a jde-li o pracovníka, kterému byl soudem ustanoven opatrovník, též jeho opatrovníka.2)
(3) V zájmu hospodárnosti a účelnosti může předseda komise spojit ke společnému projednání návrhy, které byly komisi podány a obsahově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků.
(4) Jsou-li v návrhu uvedeny věci, které se ke společnému projednání nehodí, nebo odpadnou-li důvody pro společné projednání, může předseda komise některou věc vyloučit k samostatnému projednání.
§ 8
(1) Komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnému rozhodnutí komise a schválení smíru je třeba nadpoloviční většiny hlasů jejích přítomných členů. Jednání komise řídí její předseda.
(2) Z účasti na jednání je vyloučen člen komise, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen komise vyloučen, rozhodne komise; člen, o jehož vyloučení se jedná, se hlasování nezúčastní.
(3) Komise může projednávat a rozhodovat spory i v užších komisích, nejméně tříčlenných. Užší komise, jejich členy a předsedu určí komise na celé funkční období; zřídit nebo zrušit užší komise nebo změnit jejich složení během funkčního období může komise jen v naléhavých případech. Užší komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, nejméně však tři. K platnému rozhodnutí užší komise a schválení smíru je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů užší komise. V ostatním platí pro jednání užší komise ustanovení o jednání komise. Závodní výbor může stanovit podrobnosti o ustavování užších komisí.
§ 9
(1) Jednání mají být přítomni účastníci sporu. Nedostaví-li se účastník k jednání, může být jednáno v jeho nepřítomnosti jen tehdy, dal-li k tomu předem souhlas nebo dostavil-li se k jednání jeho zástupce, jinak odloží komise jednání na přiměřenou dobu. Nedostaví-li se účastník nebo jeho zástupce bez důvodné omluvy ani k odloženému jednání, ačkoliv byl k němu řádně pozván, může být jednání provedeno i v jeho nepřítomnosti.
(2) Jednání komise je přístupné všem pracovníkům organizace, pracovníkům nebo zástupcům orgánů nadřízených organizaci, vyšších odborových orgánů, státních orgánů a společenských organizací. Komise může vyloučit jejich přítomnost, pokud by veřejným projednáváním bylo ohroženo státní, hospodářské nebo služební tajemství, nebo důležitý zájem účastníků. Vyloučit nelze přítomnost zákonného zástupce mladistvého pracovníka, opatrovníka, a pokud byli pověřeni účastnit se jednání, zástupce orgánů nadřízených organizaci, vyšších odborových orgánů a státních orgánů. Komise je však upozorní na trestní následky porušení takového tajemství. Schválení smíru a rozhodnutí o sporu musí být vždy vyhlášeno veřejně.
§ 10
Objasnění sporného nároku
(1) Komise musí dbát, aby při jednání byl zjištěn skutečný stav věci co nejúplněji, nejúčelněji a nejrychleji.
(2) Komise zahájí jednání na základě zprávy, kterou podá její předseda. Komise vyslechne stanoviska účastníků, prozkoumá jejich správnost na základě předložených podkladů a podle potřeby si opatří další doklady a vyslechne i další osoby, které mohou přispět svou výpovědí k objasnění věci; komise upozorní tyto osoby, že jsou povinny vypovídat pravdu a nic nezamlčovat.
(3) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví komise po slyšení účastníků znalce. Komise znalce vyslechne; může mu též uložit, aby posudek vypracoval písemně. Místo výslechu znalce může se komise v odůvodněných případech spokojit jeho písemným posudkem.
(4) Účastníci a jejich zástupci mají právo vyjádřit se k předloženým podkladům, opatřeným dokladům, znaleckým posudkům, k výpovědím ostatních účastníků a osob přizvaných k objasnění věci; mohou těmto osobám klást se souhlasem předsedy komise otázky.
(5) Jestliže to je k objasnění věci nutné, zejména pro zjištění dalších rozhodných skutečností, může komise jednání odložit na dobu co možná nejkratší, aby i v tomto případě mohlo rozhodčí řízení skončit zpravidla do 30 dnů od podání návrhu.
§ 11
Smír
Komise usiluje především o urovnání sporu smírem. Dojde-li ke smíru, komise jej schválí, neodporuje-li právním předpisům. Schválení smíru vyhlásí předseda komise s poučením, že proti schválení smíru nejsou námitky přípustné. Do 15 dnů po schválení smíru doručí komise účastníkům osobně nebo poštou, jako doporučenou zásilku do vlastních rukou, stejnopis zápisu o jednání, popřípadě té jeho části, ve které je obsažen schválený smír. Schváleným smírem je komise vázána.
§ 12
Rozhodnutí
(1) Nepodaří-li se dosáhnout smíru, popřípadě nebyl-li smír komisí schválen, zhodnotí komise v neveřejné poradě výsledky jednání a v souladu s právními předpisy o sporu rozhodne.4)
(2) Komise může ve svém rozhodnutí přiznat více, než čeho se navrhovatel domáhá, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Rozhodnutí o uložení kárného opatření (§ 81 odst. 1 zákoníku) může komise pouze potvrdit nebo zrušit, nemůže je však měnit.
(3) Rozhodnutí komise vyhlásí její předseda se stručným odůvodněním a poučením o možnosti podat komisi proti rozhodnutí námitky. Vyhlášeným rozhodnutím je komise vázána. Písemné vyhotovení rozhodnutí doručí komise účastníkům do 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí.
(4) Písemné vyhotovení rozhodnutí komise musí obsahovat označení rozhodčí komise, přesné označení účastníků, jména jejich zástupců, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o námitkách, den a místo vyhlášení rozhodnutí a podpis předsedy komise.
§ 13
Námitky proti rozhodnutí komise
(1) Proti rozhodnutí komise může účastník podat komisi námitky do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Námitky jsou podány včas také tehdy, jestliže jsou podány po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že účastník sporu se řídil nesprávným poučením komise o námitkách. Neobsahuje-li rozhodnutí řádné poučení o námitkách, lze podat námitky do tří měsíců od doručení.
(2) Námitky se podávají písemně nebo ústně způsobem uvedeným v § 5 odst. 3. Lhůta k podání námitek je zachována též tehdy, jsou-li písemné námitky posledního dne lhůty (odstavec 1) odevzdány k odeslání poště.
(3) V námitkách se uvede v čem a z jakého důvodu je rozhodnutí považováno za nesprávné, popřípadě jakými dalšími důkazy lze uplatněný nárok prokázat nebo vyvrátit a jaké rozhodnutí se navrhuje.
(4) Jestliže byly námitky podány po lhůtě uvedené v odst. 1, komise o tom uvědomí účastníka, který je podal. Na žádost účastníka promine komise zmeškání lhůty k podání námitek, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu a námitky byly podány do patnácti dnů od odpadnutí překážky; v tom případě se námitky považují za podané ve stanovené lhůtě. V ostatních případech komise žádost o prominutí lhůty zamítne. Proti rozhodnutí komise, kterým byla žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítnuta, může účastník, který žádost podal, podat komisi námitky do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (odst. 2). Námitky podané proti rozhodnutí komise, kterým byla žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítnuta, mají vůči tomuto rozhodnutí účinky uvedené v § 212 odst. 2 zákoníku.
(5) Písemné vyhotovení rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty nebo o zamítnutí takové žádosti se doručí oběma účastníkům. V rozhodnutí komise uvede stručné odůvodnění. Rozhodnutí, jímž se žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítá, musí obsahovat poučení o možnosti podat proti němu komisi námitky.
§ 14
Právní moc a vykonatelnost
(1) Smír schválený komisí a rozhodnutí komise, proti němuž nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky, nabývají právní moci.
(2) Rozhodla-li komise o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo o právech několika účastníků, není dotčena právní moc té části výroku, proti níž nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky; to neplatí, týká-li se rozhodnutí několika účastníků a z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi nimi.
(3) Rozhodnutí komise, proti němuž nejsou přípustné námitky, nabývá právní moci dnem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí účastníkům. Rozhodnutí komise, které se nedoručuje účastníkům, nabývá právní moci dnem vyhlášení.
(4) Uplynula-li lhůta k plnění podle schváleného smíru nebo podle pravomocného rozhodnutí, potvrdí komise na žádost účastníka jeho vykonatelnost.
(5) Jakmile byl ve věci schválen smír nebo o ní bylo pravomocně rozhodnuto, nemůže být projednávána znovu.
Bezvýslednost řízení
§ 15
(1) Rozhodčí řízení je bezvýsledné, jestliže proti rozhodnutí komise byly podány ve stanovené lhůtě námitky nebo jestliže účastník navrhl, aby spor byl postoupen k dalšímu projednávání soudu, protože do 30 dnů od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení nebyl v něm ani schválen smír ani nebylo vydáno rozhodnutí.
(2) Návrh na postoupení sporu soudu podle odst. 1 může účastník podat komisi písemně nebo ústně do zápisu.
§ 16
Při bezvýsledném řízení zašle komise bezodkladně námitky nebo návrh na postoupení sporu a spisový materiál o sporu okresnímu soudu, v jehož obvodu má sídlo komise, a uvědomí o tom účastníky. Stejnopis námitek současně zašle druhému účastníku.
§ 17
Zrušení schválení smíru nebo pravomocného rozhodnutí
(1) Komise zruší na návrh účastníka schválení smíru nebo své pravomocné rozhodnutí, jestliže se dodatečně zjistily závažné okolnosti, kterých tento účastník nemohl bez své viny ve sporu použít a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch a rozhodne znovu, nedojde-li ke smíru (§ 11). Shledá-li však, že návrh není důvodný, zamítne jej.
(2) Návrh na zrušení může účastník podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let od právní moci schváleného smíru nebo rozhodnutí.
(3) Pro podání návrhu a jeho projednání komisí platí přiměřeně ustanovení o podání a projednání návrhu na zahájení rozhodčího řízení.
(4) O návrhu rozhodne komise rozhodnutím, které vyhlásí její předseda se stručným odůvodněním a s poučením o námitkách. Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým byl návrh zamítnut, doručí komise účastníkům do 15 dnů ode dne vyhlášení. O jeho obsahu platí přiměřeně ustanovení § 12 odst. 4.
(5) Zamítne-li komise návrh jako bezdůvodný, může účastník proti tomuto rozhodnutí podat námitky podle § 211 odst. 1 zákoníku; pro řízení o námitkách platí ustanovení § 212 odst. 2 zákoníku.
ČÁST TŘETÍ
Obecná ustanovení
§ 18
Zápis o jednání a ostatní spisový materiál
(1) O jednání sepíše komise zápis, v němž se uvede zejména:
a) označení komise (užší komise), jména a příjmení předsedy, zapisovatele a členů přítomných na jednání,
b) místo, čas a předmět jednání,
c) jména a příjmení účastníků a jejich zástupců (u organizace se uvede vedle jejího názvu i jméno a příjmení pracovníka, který byl organizací k jednání pověřen),
d) stručné vylíčení průběhu jednání a obsahu výpovědí účastníků a jiných vyslechnutých osob,
e) záznam o případném vyloučení veřejnosti,
f) úplné znění uzavřeného smíru a jeho schválení nebo rozhodnutí komise se stručným odůvodněním,
g) záznam o poučení účastníků, zejména o možnosti podat proti rozhodnutí komise námitky.
(2) Při odložení jednání sepíše komise o každém jednání zvláštní zápis s vyznačením, že jde o pokračování v jednání.
(3) Zápis o jednání podepisuje předseda komise a zapisovatel; došlo-li k uzavření smíru, podepíší jej též účastníci.
(4) Komise vede seznam podaných návrhů, do něhož se zapisují
a) návrh na zahájení rozhodčího řízení s uvedením dne jeho podání, jména a příjmení (názvu) navrhovatele a odpůrce a stručného označení předmětu sporu,
b) den vyhlášení rozhodnutí komise o sporu (schválení smíru) a den doručení jeho písemného vyhotovení (stejnopisu zápisu o jednání nebo jeho části) účastníkům,
c) námitky proti rozhodnutí komise s uvedením dne jejich podání a s uvedením jména (názvu) účastníka, který tyto námitky podává,
d) návrh na postoupení sporu soudu, jestliže do 30 dnů od zahájení rozhodčího řízení nebyl v něm schválen smír ani nebylo vydáno rozhodnutí, s uvedením dne podání návrhu a jména (názvu) účastníka, který tento návrh podává,
e) odeslání spisu soudu v případě bezvýslednosti řízení s uvedením dne odeslání,
f) návrh na zrušení pravomocného rozhodnutí komise (schválení smíru) podaný účastníkem podle § 17 s uvedením dne podání návrhu a jména (názvu) účastníka, který tento návrh podává.
(5) Organizace je povinna poskytnout bezplatně pro činnost komise místnost s potřebným vybavením a zajistit, aby spisy týkající se řízení, zejména seznam podaných návrhů a zápisy o jednání, byly řádně uschovány, nejméně po dobu deseti let od skončení řízení. 5)
§ 19
Doručování
§ 20
Odpovědnost a metodické řízení komisí
(1) Za správné provádění rozhodčího řízení odpovídá komise členské schůzi (konferenci) základní organizace Revolučního odborového hnutí. Při rozhodování je komise vázána pouze právními předpisy.
(2) Činnost komisí metodicky řídí okresní odborové rady, které vedou seznamy ustavených komisí. Ve spolupráci se závodními výbory sledují provádění rozhodčího řízení z hlediska dodržování socialistické zákonnosti.
Zánik komise
§ 21
(1) Komise zanikne, jestliže zanikne základní organizace Revolučního odborového hnutí, v níž byla ustavena, nebo orgán, při němž byla ustavena, anebo uplyne-li její funkční období a nová komise není zvolena do šesti měsíců po uplynutí funkčního období.
(2) Odborový orgán uvedený v § 3 odst. 4 vyrozumí o zániku komise neprodleně kolektiv pracovníků, vedení organizace, okresní soud (okresní soudy) a okresní odborovou radu (okresní odborové rady), které byly vyrozuměny o ustavení komise.
§ 22
Komise při svém zániku upozorní účastníky na právní důsledky s tímto zánikem spojené a předá spisy o skončených i neskončených sporech okresní odborové radě, v jejímž obvodu působnosti má své sídlo. Po zániku komise tato okresní odborová rada potvrzuje na žádost účastníka vykonatelnost schváleného smíru nebo pravomocného rozhodnutí.
§ 23
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1975.
Předseda:
Hoffmann v. r.
1) Na uvolňování členů komise se vztahuje § 6 vyhlášky č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.
2) K případným nákladům viz ustanovení § 215 odst. 3 zákoníku: „Organizace, která je účastníkem sporu, je povinna uhradit osobám, které byly přizvány k jednání a nebyly účastníky sporu, výdaje, které jim vznikly účastí na řízení, a poskytnout jim náhradu mzdy, popřípadě znalečné.“
3) K nákladům na jednání stanoví § 215 odst. 1 zákoníku: „Skončí-li rozhodčí řízení schválením smíru, nemá žádný z účastníků sporu právo na náhradu nákladů řízení, pokud ve smíru nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného.“
4) K nároku pracovníka na náhradu nákladů stanoví § 215 odst. 2 zákoníku: „Neskončí-li rozhodčí řízení schválením smíru, má pracovník, který měl ve sporu úspěch, vůči organizaci nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených k uplatňování svého práva, včetně případných nákladů na zastoupení a náhrady mzdy. Má-li úspěch pouze částečný, má nárok na náhradu poměrné části těchto nákladů; komise mu však může přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch jen v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku. Povinnost k náhradě a výši náhrady stanoví komise v rozhodnutí o sporu.“
5) K zajištění činnosti rozhodčích komisí stanoví odst. 15 usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací ROH: „Pro organizační, kulturní, výchovnou a ostatní činnost základní organizace ROH a jejích orgánů vedení organizace poskytuje bezplatně závodnímu výboru v přiměřeném rozsahu místnosti s potřebným vybavením a hradí náklady spojené s jejich výstavbou, údržbou i technickým provozem. To platí i o místnostech, které vedení organizace k těmto účelům najalo.“
6) O doručování stanoví § 266a zákoníku:
„(1) Písemnosti organizace týkající se vzniku a zániku pracovního poměru nebo vzniku, změn a zániku povinností pracovníka vyplývajících z pracovní smlouvy, jakož i rozhodnutí o uložení kárného opatření musí být doručeny pracovníku do vlastních rukou. To platí obdobně o písemnostech, týkajících se vzniku, změn a zániku práv a povinností vyplývajících z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Písemnosti se pracovníku doručují na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen; není-li to možné, lze písemnosti doručit poštou.
(2) Písemnosti doručované poštou zasílá organizace na poslední adresu pracovníka, která je jí známa, jako doporučenou zásilku s doručenkou s poznámkou „do vlastních rukou“.
(3) Povinnost organizace doručit písemnost je splněna, jakmile pracovník písemnost převezme, nebo jakmile byla poštou vrácena odesílající organizaci jako nedoručitelná a pracovník svým jednáním doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pracovník přijetí písemnosti odmítne.“
„(1) Písemnosti organizace týkající se vzniku a zániku pracovního poměru nebo vzniku, změn a zániku povinností pracovníka vyplývajících z pracovní smlouvy, jakož i rozhodnutí o uložení kárného opatření musí být doručeny pracovníku do vlastních rukou. To platí obdobně o písemnostech, týkajících se vzniku, změn a zániku práv a povinností vyplývajících z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Písemnosti se pracovníku doručují na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen; není-li to možné, lze písemnosti doručit poštou.
(2) Písemnosti doručované poštou zasílá organizace na poslední adresu pracovníka, která je jí známa, jako doporučenou zásilku s doručenkou s poznámkou „do vlastních rukou“.
(3) Povinnost organizace doručit písemnost je splněna, jakmile pracovník písemnost převezme, nebo jakmile byla poštou vrácena odesílající organizaci jako nedoručitelná a pracovník svým jednáním doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pracovník přijetí písemnosti odmítne.“