462
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. listopadu 2000
k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona:
Označování, evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi
§ 1
Podrobnosti o označování písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti
(1) Označení krizových plánů, ostatních listin, nosných médií a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti1) (dále jen „písemnosti“), které se označují podle zvláštního právního předpisu,2) se uvádí na přední straně prvního listu v pravé horní části, na popisném štítku nebo obalu.
(2) Je-li písemnost určena k doručení adresátovi mimo objekt orgánu krizového řízení nebo je přenášena mimo budovu z jiného vážného důvodu (dále jen „přeprava“), označuje se také v pravé horní části obálky.
§ 2
Stanovení režimu evidence písemností obsahujících zvláštní skutečnosti
(1) Samostatný jednací protokol3) pro evidenci písemností vede pracoviště krizového řízení;4) není-li zřízeno, vede tento protokol jiné pracoviště, které určí vedoucí příslušného orgánu krizového řízení, statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba (dále jen „pověřené pracoviště“).
(2) Písemnosti se při příjmu pověřenou osobou nebo osobou určenou k tomuto převzetí (podatelna) neotevírají a předávají se nejkratší cestou adresátovi. Adresát předloží písemnosti po jejich otevření pracovišti krizového řízení nebo pověřenému pracovišti k doplnění údajů v samostatném jednacím protokolu.
§ 3
Stanovení režimu manipulace s písemností
(1) Opis, kopii nebo výpis z písemnosti lze pořídit jen se souhlasem vedoucího pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště.
(2) Na písemnost, ze které se vyhotovuje opis, kopie nebo výpis, se vyznačí datum a důvod vyhotovení, počet výtisků a jejich rozdělovník, jméno, příjmení a podpis osoby, která vydala souhlas podle odstavce 1, a dále jméno, příjmení a podpis osoby, která opis, kopii nebo výpis vyhotovila.
(3) Vadné nebo nadpočetné výtisky písemnosti se předají osobě oprávněné seznamovat se s písemnostmi (§ 5), která neprodleně zabezpečí jejich zničení.5)
(4) Písemnosti určené k přepravě vybavuje pracoviště krizového řízení nebo pověřené pracoviště; k odeslání je předává pověřené osobě nebo osobě určené k tomuto převzetí (podatelna) proti podpisu.
(5) Přeprava písemností se provádí
a) kurýrní službou,
b) technickými prostředky,
c) držitelem poštovní licence, nebo
d) osobou určenou ke styku se zvláštními skutečnostmi.
(6) Písemnosti se přepravují způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem6) pro přepravu písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení „Vyhrazené“.
(7) Vedoucí pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště písemně oznámí vedoucímu orgánu krizového řízení neoprávněnou manipulaci s písemnostmi ihned, jakmile se o ní dozví; zároveň zajistí objektivní zjištění všech okolností této neoprávněné manipulace, zejména rozsah nastalých či hrozících následků. Po provedení úkonů přijme bez zbytečného odkladu opatření k zamezení nebo zmírnění následků neoprávněné manipulace s písemnostmi.
§ 4
Stanovení režimu ukládání písemností obsahujících zvláštní skutečnosti
(1) Písemnosti se v průběhu zpracování a po jejich vyřízení ukládají způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem7) pro ukládání písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení „Vyhrazené“.
(2) Vyřazování, archivování a skartace písemností se provádí podle zvláštních právních předpisů.8)
§ 5
Postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi
(1) Určení ke styku se zvláštními skutečnostmi provádí vedoucí orgánu krizového řízení schválením zvláštního seznamu,9) ve kterém se zaznamenává rozsah oprávnění pracovníků orgánu krizového řízení, zaměstnanců právnických osob nebo zaměstnanců podnikajících fyzických osob oprávněných seznamovat se se zvláštními skutečnostmi. Vzor zvláštního seznamu je uveden v příloze č. 1.
(2) O určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se zpracovává písemný záznam, který se ukládá na pracovišti krizového řízení nebo na pověřeném pracovišti. Vzor písemného záznamu je uveden v příloze č. 2.
(3) Určený pracovník se při jednání k zabezpečení úkolů krizového řízení prokazuje zmocněním, které se vydává na dobu 2 let. Zmocnění se nevyžaduje u vedoucího orgánu krizového řízení a osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi.10) Vzor zmocnění je uveden v příloze č. 3.
(4) Při ukončení určení ke styku se zvláštními skutečnostmi pracovníka se provede záznam ve sloupcích 6 a 7 zvláštního seznamu podle odstavce 1.
Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady a krizového štábu kraje, okresu a obce
§ 6
Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje
(1) Bezpečnostní rada kraje projednává
a) stav připravenosti kraje na řešení krizových situací,
b) krizový plán kraje,
c) vnější havarijní plány, je-li jejich zpracovatelem kraj,
d) návrh způsobu ochrany obyvatelstva na území kraje,
e) úroveň akceschopnosti monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území kraje,
f) návrhy financování krizových opatření včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci,
g) návrhy dohod o spolupráci při řešení krizových situací s krajskými úřady a při poskytování pomoci s územními celky sousedního státu,
h) závěry z kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje,
i) dokumenty hejtmana určené k projednání ve vládě nebo dokumenty, které si vyžádá Ministerstvo vnitra, vláda nebo Parlament, a
j) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních a navrhuje způsob odstranění nedostatků.
(2) Bezpečnostní rada kraje dále
a) posuzuje možná rizika vzniku krizové situace v kraji,
b) koordinuje havarijní a krizové plány okresů, a
c) vyhodnocuje připravenost složek integrovaného záchranného systému11) v kraji a navrhuje jejich posílení.
§ 7
Složení bezpečnostní rady kraje
Bezpečnostní rada kraje má nejvíce 10 členů a hejtman jejími členy jmenuje vždy
a) zástupce hejtmana,
b) ředitele krajského úřadu,
c) ředitele krajské správy Policie České republiky,
d) ředitele hasičského záchranného sboru kraje,
e) velitele územně příslušného velitelství územní obrany,
f) ředitele územně příslušného územního střediska zdravotnické záchranné služby, a
g) zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady kraje.
§ 8
Obsah činnosti bezpečnostní rady okresu
(1) Bezpečnostní rada okresu projednává
a) stav připravenosti okresu na řešení krizových situací,
b) krizový plán okresu,
c) vnější havarijní plány provozovatelů rizikových činností,
d) návrh způsobu ochrany obyvatelstva na území okresu,
e) úroveň akceschopnosti monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území okresu,
f) návrhy financování krizových opatření včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci,
g) návrhy dohod o spolupráci při řešení krizových situací s okresními úřady,
h) způsob a obsah seznámení obcí a právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení na území okresu, s připravovanými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
i) závěry z kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti okresu,
j) dokumenty přednosty okresního úřadu určené k projednání ve vládě nebo v orgánech kraje anebo dokumenty, které si vyžádají orgány kraje, Ministerstvo vnitra, vláda nebo Parlament, a
k) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních a navrhuje způsob odstranění nedostatků.
(2) Bezpečnostní rada okresu dále
a) posuzuje možná rizika vzniku krizové situace v okrese,
b) koordinuje krizové plány obcí, kterým okresní úřad uložil povinnost zpracovat krizový plán, a
c) vyhodnocuje připravenost složek integrovaného záchranného systému11) v okrese a navrhuje jejich posílení.
§ 9
Složení bezpečnostní rady okresu
Bezpečnostní rada okresu má nejvíce 8 členů a přednosta okresního úřadu jejími členy jmenuje vždy
a) zástupce přednosty okresního úřadu,
b) ředitele okresního ředitelství Policie České republiky,
c) vedoucího místně příslušného pracoviště hasičského záchranného sboru,
d) náčelníka územní vojenské správy,
e) ředitele územního nebo okresního střediska zdravotnické záchranné služby, a
f) zaměstnance okresního úřadu, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady okresu.
§ 10
Obsah činnosti bezpečnostní rady obce
Bezpečnostní rada obce projednává
a) zajištění připravenosti obce na krizové situace včetně návrhů konkrétních řešení této připravenosti,
b) krizový plán obce,
c) způsob zajištění varování osob na území obce,
d) plán evakuace,
e) vyhodnocení připravenosti složek integrovaného záchranného systému11) umístěných na území obce včetně návrhů na jejich posílení,
f) způsob financování připravenosti obce na krizové situace a hrazení nákladů spojených s odstraňováním jejich následků,
g) způsob a obsah seznámení právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení na území obce, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
h) způsob shromažďování nezbytných údajů o osobách, které v době krizového stavu přechodně změní pobyt, a
i) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních.
§ 11
Složení bezpečnostní rady obce
Bezpečnostní rada obce má nejvíce 8 členů a starosta jejími členy jmenuje vždy
a) místostarostu,
b) tajemníka obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena,
c) vedoucího místně příslušného pracoviště Policie České republiky,
d) vedoucího místně příslušného pracoviště hasičského záchranného sboru,
e) velitele sboru dobrovolných hasičů obce, je-li tento sbor zřízen, a
f) zaměstnance obecního úřadu, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady obce.
§ 12
Obsah činnosti krizového štábu kraje, okresu a obce
(1) Krizový štáb kraje, okresu nebo obce svolává hejtman, přednosta okresního úřadu nebo starosta operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod.
(2) Krizový štáb kraje mimo činnosti uvedené v odstavci 1
a) posuzuje přiměřenost krizových opatření přijatých v okresech, navrhuje jejich pozastavení, změnu nebo zrušení,
b) posuzuje vzniklou situaci při vyhlášení stavu nebezpečí přednostou okresního úřadu, v případě potřeby navrhuje hejtmanovi přijetí nezbytných opatření,
c) navrhuje hejtmanovi zrušení stavu nebezpečí vyhlášeného přednostou okresního úřadu za podmínek stanovených zákonem, a
d) posuzuje oprávněnost žádosti přednosty okresního úřadu na prodloužení jím vyhlášeného stavu nebezpečí, doporučuje hejtmanovi vyslovení souhlasu s touto žádostí.
(3) Krizový štáb okresu mimo činnosti uvedené v odstavci 1
a) posuzuje přiměřenost krizových opatření přijatých v obcích v rámci vyhlášeného krizového stavu, navrhuje jejich pozastavení, změnu nebo zrušení, a
b) navrhuje zmocněnce k plnění úkolů starosty, v případech závažných nedostatků v krizovém řízení obce v době krizového stavu.
(4) Stálá pracovní skupina krizového štábu (§ 13 odst. 2), která při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací12) jedná nepřetržitě,
a) analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení,
b) podává vedoucímu krizového štábu návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu; využívá při tom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán,
c) soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich využití,
d) organizuje spojení s příslušnými krizovými štáby okresů, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra prostřednictvím operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému,
e) zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události,
f) připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události,
g) organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci, a
h) zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.
§ 13
Složení krizového štábu kraje, okresu a obce
(1) Členy krizového štábu kraje, okresu nebo obce jsou
a) členové příslušné bezpečnostní rady,
b) členové stálé pracovní skupiny krizového štábu.
(2) Členy stálé pracovní skupiny krizového štábu jsou
a) tajemník krizového štábu,
b) vedoucí pracovních skupin krizového štábu,
c) zástupci složek integrovaného záchranného systému11) a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.
§ 14
Společné ustanovení
(1) Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné bezpečnostní rady.
(2) Vzor jednacího řádu bezpečnostní rady je uveden v příloze č. 4.
Náležitosti a způsob zpracování krizového plánu a plánu krizové připravenosti
§ 15
Náležitosti krizového plánu
(1) Krizový plán se skládá ze základní části a přílohové části.
(2) Základní část obsahuje
a) vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů správních úřadů a jiných státních orgánů a orgánů samosprávy, jimž zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán13) (dále jen „zpracovatel krizového plánu“) s ohledem na charakteristiku území,
b) charakteristiku organizace krizového řízení,
c) výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad na území a činnost orgánů a organizačních složek státu, jejich organizačních celků, právnických nebo podnikajících fyzických osob podílejících se na zajištění krizových opatření v rámci krizového plánování (dále jen „subjekt krizového plánování“), a
d) další podklady a zásady potřebné pro používání přílohové části krizového plánu.
(3) Přílohovou část tvoří
a) typové plány a výpisy z typových plánů, kterými ústřední správní úřad podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy ohrožení doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení; typové plány jsou návodem pro zpracování operačních plánů,
b) přehled krizových opatření využitelných pro řešení vyhodnocených rizik - manuál krizových opatření,
c) operační plány, které stanoví konkrétní postupy řešení krizových situací, druhy krizových opatření a způsob nasazení a zabezpečení sil a užití prostředků,
d) plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále jen „vnější havarijní plán“) a plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území okresu (dále jen „havarijní plán okresu“) zpracovávaný podle zvláštních právních předpisů,14)
e) plán akceschopnosti zpracovatele krizového plánu, který stanoví postupy a termíny zabezpečení připravenosti k řešení krizových stavů a opatření k zajištění ochrany před následky krizových situací,
f) přehled sil a prostředků, který obsahuje souhrnné počty a využitelnost všech vlastních i vyžadovaných sil a prostředků, které jsou dostupné a použitelné z hlediska potřeb zpracovatele krizového plánu pro řešení všech druhů krizových stavů,
h) plány spojení, materiálně technického zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením krizových ohrožení, a
i) další dokumentace potřebná pro řešení krizových stavů, zejména statuty a jednací řády, vzory řídicích aktů a hlášení, předpisy, dohody o spolupráci a pomůcky sloužící ke zpracování krizového plánu.
§ 16
Způsob zpracování krizového plánu
(1) Krajský úřad, okresní úřad a obecní úřad před zpracováním krizového plánu v příslušné bezpečnostní radě projedná
a) zaměření a rozsah krizového plánu,
b) určení osoby odpovědné za koordinaci zpracování krizového plánu,
c) rozsah spolupráce s dalšími zpracovateli krizového plánu,
d) termíny průběžných kontrol a termín zpracování krizového plánu,
e) termín projednání krizového plánu v bezpečnostní radě, a
f) pravidla manipulace s krizovým plánem při jeho zpracování.
(2) U zpracovatelů krizového plánu neuvedených v odstavci 1 určí náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) ten, kdo je zákonem zmocněn krizový plán schválit.
§ 17
Náležitosti plánu krizové připravenosti
(1) Plán krizové připravenosti se skládá ze základní části a přílohové části.
(2) Základní část obsahuje
a) vymezení působnosti a odpovědnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby,
b) charakteristiku organizace krizového řízení,
c) výčet a analýzu krizových ohrožení, jejich možný dopad na činnost právnické nebo podnikající fyzické osoby, a
d) zásady pro používání plánu krizové připravenosti.
(3) Přílohovou část tvoří
a) výpis z krizového plánu s uvedením požadavku zpracovatele krizového plánu na účast právnických nebo podnikajících fyzických osob při zabezpečení krizových opatření,
b) plán akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění pohotovosti, připravenosti k plnění krizových opatření a ochrany před účinky krizových situací,
c) plán krizových opatření k řešení krizových stavů v rámci působnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby,
d) plán nezbytných dodávek,15) plán opatření hospodářské mobilizace u stanovených subjektů hospodářské mobilizace,17)
e) přehled uzavřených smluv k zabezpečení krizových opatření,
f) plány spojení, topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením krizových hrozeb, a
g) další dokumentace potřebná pro řešení krizových stavů, zejména statuty a jednací řády, vzory hlášení, předpisy, dohody o spolupráci.
§ 18
Způsob zpracování plánu krizové připravenosti
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při přípravě plánu krizové připravenosti projedná s příslušným zpracovatelem krizového plánu
a) zaměření a rozsah plánu krizové připravenosti zpracovávaného ve své působnosti,
b) podíl a rozsah spolupráce s dalšími subjekty krizového plánování na zpracování plánu krizové připravenosti a způsob jejího zajištění,
c) termíny pro průběžnou kontrolu prací, závěrečný termín zpracování plánu krizové připravenosti, a
d) způsob manipulace s plánem krizové připravenosti v době jeho zpracování.
§ 19
Společné ustanovení
(1) Krizový plán a plán krizové připravenosti se zpracují nejdéle do 4 let po nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2) Souhrnná aktualizace krizového plánu a plánu krizové připravenosti se provádí v tříletých cyklech od jejich schválení.
§ 20
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr vnitra:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
ZVLÁŠTNÍ SEZNAM
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
ZÁZNAM
o určení ke styku se zvláštními skutečnostmi v oblasti krizového řízení
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
ZMOCNĚNÍ
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
Jednací řád bezpečnostní rady.............
Článek 1
Úvodní ustanovení
2. Jednání bezpečnostní rady je veřejné, pokud její předseda nerozhodne jinak; jednání se řídí jednacím řádem.
3. Informace z jednání bezpečnostní rady se pro veřejnost a sdělovací prostředky poskytují v rozsahu schváleném předsedou bezpečnostní rady.
Článek 2
Jednání bezpečnostní rady
1. Jednání bezpečnostní rady svolává a řídí předseda bezpečnostní rady, v jeho nepřítomnosti jím pověřený člen bezpečnostní rady.
2. Bezpečnostní rada je svolávána podle pracovního plánu na kalendářní rok (dále jen „pracovní plán“) nebo na základě odůvodněné písemné žádosti člena bezpečnostní rady.
3. Pravidelné jednání bezpečnostní rady se uskutečňuje alespoň dvakrát v roce. Toto jednání probíhá zpravidla na základě písemných podkladových materiálů.
4. Členové bezpečnostní rady se účastní všech jednání; pouze ve výjimečných případech a po souhlasu předsedy bezpečnostní rady mohou být zastoupeni pověřeným pracovníkem svého úřadu.
5. Předseda bezpečnostní rady může na jednání bezpečnostní rady přizvat zástupce správních úřadů působících na teritoriu, organizací, občanských sdružení, odborníky z hlediska projednávané problematiky, případně další osoby.
6. Z jednání bezpečnostní rady je pořizován zvukový záznam a zápis.
Článek 3
Pracovní plán
1. Pracovní plán zpracovává tajemník bezpečnostní rady podle
• prioritních úkolů kraje (okresu, obce) na příslušný rok,
• úkolů stanovených právními předpisy,
• aktuálních priorit bezpečnostní situace,
• pokynů hejtmana (přednosty okresního úřadu nebo starosty obce),
• podnětů od členů bezpečnostní rady, členů rady nebo zastupitelstva.
2. Pracovní plán projednává bezpečnostní rada a schvaluje její předseda.
Článek 4
Písemné podkladové materiály pro pravidelné jednání bezpečnostní rady
1. Písemné podkladové materiály pro pravidelné jednání bezpečnostní rady (dále jen „podklady“) zpracovávají podle pracovního plánu členové bezpečnostní rady nebo osoby vyzvané předsedou bezpečnostní rady.
2. Podklady musí být věcné, stručné a v souladu s právními předpisy. Pokud navrhují nový způsob řešení problematiky, musí zahrnovat též zejména jeho organizační, personální, finanční a materiálně technické dopady. Navrhovaná opatření musí být předem projednána se subjekty, jichž se dotýkají. Jestliže se nedocílí jednotného stanoviska, je nutné k podkladům přiložit všechna rozporná stanoviska s odůvodněním nezbytnosti navrhovaného řešení.
3. Navazuje-li předkládaný materiál na předcházející závěry bezpečnostní rady, obsahuje zpravidla vyhodnocení plnění úkolů, a dále musí obsahovat návrh na doplnění nebo změnu předmětných závěrů.
4. Podklady se předkládají v odpovídajícím počtu výtisků (podle počtu členů) nejpozději do 14 dnů před plánovaným jednáním bezpečnostní rady tajemníkovi bezpečnostní rady. Podklady jsou předávány s průvodním dopisem, v němž je možno doporučit i přizvání dalších účastníků jednání. První dva výtisky musí být vlastnoručně podepsány předkladatelem.
5. Jestliže je bezpečnostní rada svolávána k řešení naléhavých úkolů a hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou být podklady předkládány přímo na jednání nebo jsou vysloveny ústně předkladatelem.
6. Pozvánka na jednání bezpečnostní rady konané podle pracovního plánu se zasílá spolu s programem a předloženými podklady všem členům bezpečnostní rady nejpozději do 10 dnů před vlastním jednáním. Přizvaným účastníkům se zasílají podklady pouze k těm bodům jednání, k nimž jsou přizváni.
7. Program může být měněn či doplněn předsedou bezpečnostní rady o projednání neodkladných záležitostí a ústních informací.
Článek 5
Zápis z jednání bezpečnostní rady
1. Zápis z jednání bezpečnostní rady vyhotovuje tajemník bezpečnostní rady.
2. Zápis z jednání bezpečnostní rady obsahuje
a) datum, čas a místo zahájení jednání,
b) program jednání,
c) záznam o účasti na jednání (prezenční listina),
d) stručný záznam přednesených ústních informací, návrhů a doporučení,
e) stručný záznam z diskuse k projednávaným bodům programu,
f) způsob využití nebo vypořádání připomínek,
g) závěry k projednávaným bodům programu - stanoviska členů bezpečnostní rady,
h) případná nesouhlasná stanoviska v doslovném znění,
i) čas ukončení jednání,
j) podpisy předsedy bezpečnostní rady a jejího tajemníka.
3. Součástí zápisu jsou podklady. Pokud předkladatelé ústních informací, návrhů a doporučení disponují písemnými podklady k tomuto jednání, tyto se rovněž přikládají k zápisu.
Článek 6
Zabezpečení jednání bezpečnostní rady
1. Přípravu a zabezpečení průběhu jednání bezpečnostní rady zajišťuje tajemník bezpečnostní rady, který
a) sestavuje návrh programu jednání bezpečnostní rady,
b) odpovídá za včasné rozeslání podkladů účastníkům jednání,
c) odpovídá za zpracování zápisu z každého jednání bezpečnostní rady a za včasné doručení závěrů z jednání všem členům bezpečnostní rady,
d) zabezpečuje evidenci uložených úkolů, zajišťuje kontrolu jejich splnění; o stavu plnění uložených úkolů pravidelně informuje předsedu bezpečnostní rady,
e) zabezpečuje podle pokynů předsedy bezpečnostní rady zpracovávání informací pro veřejnost a sdělovací prostředky o projednávaných otázkách a závěrech přijatých bezpečnostní radou,
f) zabezpečuje vedení evidence zápisů a zvukových záznamů z jednání bezpečnostní rady,
g) navrhuje u dokumentů vzniklých v bezpečnostní radě stupeň utajení, označení dokumentů obsahujících zvláštní skutečnosti,
h) zajišťuje dodržování ochrany utajovaných skutečností a režimu evidence, manipulace a ukládání dokumentů obsahujících zvláštní skutečnosti.
2. Písemnosti související s jednáním bezpečnostní rady včetně zvukových záznamů se evidují samostatně a ukládají odděleně od ostatních písemností úřadu.
Článek 7
Závěrečné ustanovení
Tento jednací řád nabývá účinnosti dnem...............
1) § 2 písm. d) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
5) § 26 odst. 5 vyhlášky č. 244/1998 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání a jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností, ve znění vyhlášky č. 338/1999 Sb.
8) Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria na posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
§ 26 vyhlášky č. 244/1988 Sb.
§ 26 vyhlášky č. 244/1988 Sb.
10) § 43 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 18/2000 Sb.
13) § 9 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 2, § 14 odst. 1 písm. c), § 18 odst. 2 písm. b), § 21 odst. 2 písm. b) a § 28 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb.
14) Například zákon č. 239/2000 Sb.