463
ZÁKON
ze dne 29. října 1991
o životním minimu
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon stanoví životní minimum jako společenský uznanou minimální hranici příjmů občana, pod níž nastává stav jeho hmotné nouze.1)
§ 2
(1) Životní potřeby občanů jsou uspokojovány především příjmy z výdělečné činnosti, výnosy z majetku a dávkami nemocenského a důchodového zabezpečení nebo jinými státními dávkami.
(2) Občanům, jejichž příjmy nedosahují životního minima a kteří si nemohou tyto příjmy zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací, se poskytuje pomoc; způsob a formu poskytování, další podmínky a úroveň této pomoci stanoví zvláštní předpisy.
§ 3
(1) Za životní minimum občana nebo občanů, jejichž příjmy se posuzují podle § 4 společně, se považuje úhrn částek stanovených tímto zákonem k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost.
(2) Za částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana se považuje
a) 900 Kčs měsíčně, jde-li o dítě do 6 let věku,
b) 1000 Kčs měsíčně, jde-li o dítě od 6 let do 10 let věku,
c) 1200 Kčs měsíčně, jde-li o dítě od 10 let do 15 let věku,
d) 1300 Kčs měsíčně, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku,
e) 1200 Kčs měsíčně u ostatních občanů.
(3) Za částku potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost se považuje
a) 500 Kčs měsíčně, jde-li o jednotlivce,
b) 650 Kčs měsíčně, žijí-li v domácnosti2) dvě osoby,
c) 800 Kčs měsíčně, žijí-li v domácnosti tři nebo čtyři osoby,
d) 950 Kčs měsíčně, žije-li v domácnosti pět a více osob.
(4) Žije-li v domácnosti více osob, jejichž příjmy se posuzují podle § 4 společně, započítává se částka potřebná k úhradě nezbytných nákladů na domácnost pouze jednou. Zjišťuje-li se však životní minimum jedné z těchto osob, určí se součtem částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana a poměrné části částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost.
§ 4
Pro zjištění příjmu občana se započítávají
a) u posuzovaného občana jeho příjem a příjem jeho manžela (druha),
b) u rodičů s nezaopatřenými dětmi příjmy těchto rodičů a nezaopatřených dětí žijících s nimi v domácnosti,
c) u rodičů, kteří jsou ještě sami nezaopatřenými dětmi, jejich vlastní příjmy a příjmy včetně daňové úlevy, které na ně pobírá jiná osoba,
d) u nezaopatřeného dítěte jeho vlastní příjem a příjem jeho rodičů, jestliže s ním žijí v domácnosti; žije-li toto dítě v domácnosti jen s jedním z rodičů, s jiným občanem nebo samostatně, vlastní příjem dítěte, příjem tohoto rodiče a příjem, který na dítě pobírá jiná osoba.
§ 5
(1) Za příjem se považují
a) příjmy z jakékoliv výdělečné činnosti po odečtení daní a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti4) a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,5)
b) všechny příjmy z výnosů z majetku, a to po odečtení daní a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,5)
c) peněžité dávky nemocenského a důchodového zabezpečení,
d) státní vyrovnávací příspěvek, rodičovský příspěvek a další státní dávky,
e) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
f) dávky sociální péče,
g) výživné a příspěvek na výživu,
h) další opakující se nebo pravidelné příjmy.
(2) Za příjem se nepovažují
a) prospěchové stipendium žáka a studenta a odměna žáka středního odborného učiliště,
b) výdělek nezaopatřených dětí za práce konané v době školních prázdnin a z příležitostného zaměstnání, které nezakládá pravidelný příjem,
c) jednorázové dávky nemocenského a důchodového zabezpečení,
d) dávky sociální péče poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu bez ohledu na sociální potřebnost a jednorázové dávky sociální péče poskytnuté na úhradu mimořádných výdajů,
e) zvýšení důchodu pro bezmocnost a příplatek k přídavkům na děti a k výchovnému.
(3) Z příjmu zjištěného podle odstavce 1 se odečítá výživné placené jiným osobám.
§ 6
Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o sociálním zabezpečení.3)
§ 7
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky zvýší nařízením částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3, jakmile index životních nákladů zaměstnaneckých domácností v nízkém příjmovém pásmu vzroste od předchozího stanovení těchto částek alespoň o 10 %. Zvýšení bude provedeno tak, aby podíly částek životního minima pro jednotlivé typy domácností na osobu ve vztahu k průměrným čistým peněžním příjmům na obyvatele za poslední rok zůstaly přiměřeně zachovány.
§ 8
Zrušují se § 139 až 142 a § 182 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1) Čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, uvozené ústavním zákonem Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní republiky č. 23/1991 Sb.
4) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
5) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.