kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje.

„(2) Pro hodnocení expozice zaměstnance olovu je rozhodujícím ukazatelem biologický expoziční test pro stanovení koncentrace olova v krvi (dále jen „plumbémie“); plumbémie se stanovuje pomocí absorpční spektroskopie nebo metody poskytující rovnocenné výsledky. Limitní hodnota plumbémie je stanovena vyhláškou upravující podmínky pro zařazování prací do kategorií a limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů³⁸).“.

Poznámka pod čarou č. 38 zní:

„³⁸) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Sdělí-li poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavateli podle zákona o ochraně veřejného zdraví¹¹), že hodnota plumbémie u zaměstnance je vyšší než 0,09 mg/l krve nebo u žen v reprodukčním věku je hodnota vyšší než 0,045 mg/l krve, musí být zajištěno, aby plumbémie u zaměstnance byla stanovena nejméně jednou ročně; ženou v reprodukčním věku se pro účely tohoto nařízení rozumí žena od 18 let věku do dovršení 46 let věku.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„(2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestu je početní koncentrace respirabilních azbestových vláken v pracovním ovzduší o rozměrech pro respirabilní vlákna; za respirabilní vlákno se pro účely tohoto nařízení považuje vlákno v pracovním ovzduší, které splňuje tato rozměrová kritéria, a to délka větší než 5 μm, šířka menší než 3 μm a poměr délky k šířce větší než 3.“.

„(1) Jestliže z hodnocení zdravotních rizik podle § 20 vyplývá, že koncentrace azbestu v pracovním ovzduší je nebo může být překročena, měření se provádí pravidelně a dále vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny vykonávané práce.“.

„(7) Každému zaměstnanci, který absolvoval školení, musí být vystaveno osvědčení o absolvování tohoto školení, v němž jsou uvedeny následující informace:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance,

b) datum konání školení,

c) délka trvání školení,

d) obsah školení,

e) jazyk školení,

f) datum vydání osvědčení,

g) jméno, popřípadě jména, a příjmení, kvalifikace a kontaktní údaje školitele nebo instituce poskytující školení, případně obou; školitelem pro účely tohoto nařízení je odborně způsobilá fyzická osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci²).“.

„(5) Pokud vzhledem k povaze práce není nezbytná po jejím ukončení celková očista těla, musí být pro zaměstnance zajištěna umývárna nebo dostačující počet umyvadel s tekoucí teplou vodou. Obklady stěn sprchy a umývárny musí být provedeny do výšky 2 m. Sprcha a umývárna se umisťují v samostatných místnostech, odděleně podle pohlaví, a pokud je to možné, tak, aby navazovaly přímo dveřmi na šatnu. Na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze používání umývárny nebo sprchy muži a ženami oddělit časově. Pro pracoviště, na němž se vykonává práce s olovem, látkami uvedenými v § 16, azbestem a vědomá činnost s biologickými činiteli skupiny 2, 3 nebo 4, nebo vyplývá-li tato skutečnost z přílohy č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulky č. 1 a 2, a to pro prostor určený pro práci ve zdravotnickém zařízení a zařízení, kde je vykonávána odborná veterinární činnost, v laboratořích, diagnostických laboratořích a v prostorech pro pokusná zvířata nebo na pracovištích v průmyslových procesech, se zřizuje hygienická smyčka, kterou je oddělený prostor s omezeným přístupem, pokud možno vzájemně blokovanými dveřmi, jehož neexponovaná část musí být oddělena od exponované části průchozí sprchou mezi šatnou pro pracovní a civilní oděv. Hygienická smyčka se dále zřizuje pro pracoviště, na němž se vykonává práce při činnostech epidemiologicky závažných⁹), u níž je požadována nebo je nezbytná očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce z důvodu zamezení kontaminace pracovního prostředí nebo zaměstnance. Požadavky pro pracoviště, kdy je nutno zřídit vstupní hygienickou smyčku pro vědomou činnost s biologickými činiteli skupiny 2, 3 nebo 4, jsou stanoveny v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulce č. 1 a 2. Požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění kůže a pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 2 a odpovídají nejpočetněji zastoupené směně.“.

„ČÁST A

Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace

Tabulka

Vysvětlivky k tabulce:

PEL - přípustný expoziční limit.

NPK-P - nejvyšší přípustná koncentrace.

Číslo CAS - registrační číslo používané v Chemical Abstracts Service.

⁽¹⁾ Je brán zřetel na fyzikálně-chemické vlastnosti (například výbušnost).

⁽²⁾ Pro hodnocení expozice u olova je rozhodující výsledek vyšetření plumbémie.

⁽³⁾ Při kontrole expozice rtuti a anorganickým sloučeninám dvojmocné rtuti se přihlíží k příslušným biologickým expozičním testům, které doplňují limitní hodnoty expozice na pracovišti.

⁽⁴⁾ Limitní hodnota krátkodobé expozice ve vztahu k uvedené době odběru.

⁽⁵⁾ Měřeno jako elementární uhlík.

(6) NCO označuje isokyanátové funkční skupiny diisokyanátových sloučenin.

V - vdechovatelná frakce aerosolu.

R - respirabilní frakce aerosolu.

Vysvětlivky ke sloupci „Poznámky“ v tabulce:

B - u látky je zaveden biologický expoziční test (BET) v moči nebo krvi.

D - při expozici se významně uplatňuje pronikání faktoru kůží.

I - dráždí sliznice (oči, dýchací cesty), resp. kůži.

K - karcinogen kategorie 1A a 1B (s větou H350, H350i).

M - mutagen v zárodečných buňkách kategorie 1A a 1B (s větou H340).

P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky (s větou H372, H373).

S - látka má senzibilizující účinek (s větou H317, H334).

T - toxická pro reprodukci kategorie 1A a 1B (s větou H360 včetně příslušných kódů).

ppm (parts per million) - počet objemových jednotek plynu v miliónu objemových jednotek vzduchu (ml/m³ vzduchu).

Údaje o hmotnostní koncentraci v mg/m^-3 platí za podmínky teploty 20 °C a tlaku 101,3 kPa.“.

„g. V případě azbestu výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí, jestliže při těchto pracích expozice azbestu převyšuje hodnotu 0,01 respirabilních azbestových vláken/cm³.“.

„ČÁST A

Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity

1. Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PEL_c a pro respirabilní frakci prachu PEL_r. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků podle české technické normy ČSN EN 1540 Expozice pracoviště - Terminologie.

2. Přípustný expoziční limit směsi prachů (PEL_s) s různými přípustnými expozičními limity se stanoví výpočtem z přípustného expozičního limitu jednotlivých prachů podle vzorce:

PELs=(%x1100×PEL1+%x2100×PEL2+.......+%xn100×PELn)-1

kde

PEL_s je PEL směsi,

PEL₁ až PEL_n je přípustný expoziční limit jednotlivých látek 1 až n,

% x₁ až % x_n je hmotnostní podíl jednotlivých látek 1 až n v procentech.

3. Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se přípustný expoziční limit podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem.

V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem.

4. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka, musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky. Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1 % fibrogenní složky, nesmí její PEL_r překračovat hodnoty uvedené v tabulce č 1. Za dodržení přípustného expozičního limitu se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PEL_r pro fibrogenní složku, tak i PEL_c pro daný druh prachu.

5. Pokud prach obsahuje méně než 1 % krystalického SiO₂ a neobsahuje azbest, považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem.

6. Pro prach s převážně nespecifickým účinkem platí PEL_c = 10 mg.m^-3.

7. Přípustný expoziční limit nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu.

Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem ^a)

Vysvětlivky k tabulce č. 1:

^a) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1% fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.

^b) F_r = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech, položka respirabilní prach krystalického SiO₂ a gama-oxid hlinitý se považují za 100 % fibrogenní prach.

^c) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí být dodržen PEL pro azbest.

^d) Hodnotí se podle obsahu fibrogenní složky (respirabilního SiO₂).

Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem

Vysvětlivky k tabulce č. 2:

^a) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu, jímž se svařuje, svařovacím proudu. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem.

^b) Zároveň platí, že obsah toxických kovů (například Cr^VI nebo Mn) ve svářečských dýmech stanovený chemickými metodami nesmí překračovat hodnoty PEL pro tyto kovy podle Přílohy č. 2, části A (Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace).

Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem

Vysvětlivka k tabulce č. 3:

^a) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny přípustným expozičním limitem, posuzuje se prašnost i podle přípustného expozičního limitu těchto kovů. Za dodržení přípustného expozičního limitu se považuje stav, kdy je dodržen jak PEL_C pro slitinu železa, tak i přípustný expoziční limit pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom limit, jehož přípustný expoziční limit je nejnižší. Slitiny jiných kovů, než železa se posuzují po stránce prašnosti podle přípustného expozičního limitu jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž přípustný expoziční limit je nejnižší.

Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem

Vysvětlivky k tabulce č. 4:

^a) Mezi prachy toxických a výrazně senzibilizujících dřevin patří například: akácie (Acacia melanoxylon), brya (Brya ebenus), dalbergie (Dalbergia), grevilea (Grevillea rubusta), iroko (Chlorophora excelsa), Khaya anthotheca, Machaerium scleroxylon, mansonie (Mansonia altissima), Paratecoma peroba, teak (Tectona grandis), vrcholák (Terminalia superba), zerav obrovský (Thuja plicata), Triplochiton scleroxylon.

^b) Mezi prachy tvrdých dřev patří například: akát (Robinia), bříza (Betula), buk (Fagus), dub (Quercus), habr (Carpinus), jasan (Fraxinus), javor (Acer), jilm (Ulmus), kaštanovník (Castanea), lípa (Tilia), olše (Alnus), ořechovec (Carya), ořešák (Juglans), slivoň (Prunus, podrod Padus), třešeň (Prunus, podrod Cerasus), vrba (Salix), platan (Platanus), tomel (Diospyros), topol (Populus), brya (Brya), perčovník (Palaquium), afrormosia (Pericopsis elata), dalbergie - (například palisandr, brazilské růžové dřevo, africký eben (Afričan Ebony)), damarovník (Shorea), africký mahagon (Khaya), kokosovník (Cocos), kanárník (Canarium), damaroň jižní syn. Kauri (Agathis australis), teak (Tectona grandis), svietenie (Swietenia), vrcholák (Terminalia).

^c) Vdechnutelný díl; v případě směsi prachů dřev s různými limitními hodnotami se limitní hodnota této směsi nastavuje podle složky s nejnižší limitní hodnotou.

Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy

Vysvětlivky k tabulce č. 5:

^a) Splňují-li kritéria pro klasifikaci podle § 16 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

^b) Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.“.

„ČÁST B

Metoda odběru vzorků prachu obsahujícího azbest a jejich zpracování

1. Vzorky se odebírají

1.1. pro hodnocení expozice zaměstnance v jeho dýchací zóně, tj. uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší; základem polokoule je rovina protínající tuto linii, hlavu a hrtan, nebo

1.2. stacionárním odběrem na místě reprezentujícím zátěž zaměstnance nebo stav pracoviště, například po ukončení prací s materiálem s obsahem azbestu či pro kontrolu prostor po sanaci; vzorky se musí odebírat ve výšce dýchací zóny pracovníka, obvykle 120–150 cm nad podlahou.

2. Doba, během níž probíhá odběr vzorků, musí být taková, aby bylo možné měřením nebo časově váženými výpočty stanovit reprezentativní expozici pro celou pracovní směnu.

3. K odběru se používají membránové filtry o průměru 25 mm a o velikosti pórů od 0,8 do 1,2 μm upevněné v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem přesahujícím o 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Lze použít i již pozlacené filtry. Při odběru musí nástavec směřovat dolů pod úhlem 45°.

4. K odběru vzorků pracovního ovzduší se při osobním odběru používá přenosné bateriové čerpadlo s odběrovou sondou umístěnou v dýchací zóně pracovníka. Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru a musí být udržován v rozmezí ±10 % počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru.

5. K odběru vzorků pracovního ovzduší při měření prostor pracoviště, kde nejde o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí, nebo po ukončení prací s materiálem s obsahem azbestu nebo po vyčištění prostor pracoviště, se postupuje v souladu s postupy stanovenými českou technickou normou upravující postup odběru vzorku při stanovení koncentrace azbestových vláken v ovzduší³⁹) a minimální odebraný objem vzorku vzduchu je 2 m³ při standardním průtoku 8 dm³/min.

6. Počítání vláken se provádí elektronovou mikroskopií nebo jinou obdobnou metodou poskytující nejméně rovnocenné výsledky.

Počet r.a.v.[počet/cm3]=počet r.a.v. na 1 mm2×plocha filtru [mm2]odebraný objem [cm3]

kde

r. a. v. = respirabilní azbestová vlákna

Poznámka k výpočtu:

Vyhodnocování/počítání se může přerušit/ukončit, když se již na ploše menší než 1 mm² spočítá a zdokumentuje celkem 100 respirabilních azbestových vláken.

Náhodné rozptyly výsledku měření mohou být odhadnuty pomocí Poissonovy statistiky jako hranice konfidenčního intervalu, které se odhadují vždy z hodnoty 1 mm².

7. Způsob počítání vláken:

7.1. Vždy se odečítá minimálně 1 mm² plochy filtru. V případě více odběrů v průběhu směny se časově vážený průměr počítá podle vzorce v části C bodu 2. této přílohy, kdy se na každém exponovaném filtru odečítá minimálně 1 mm².

7.2. Kritéria vztažena k obrazovému poli

7.2.1. Vlákna ležící oběma konci v obrazovém poli se počítají.

7.2.2. Vlákna ležící pouze jedním koncem v obrazovém poli se počítají s váhovým součinitelem 0,5.

7.2.3. Vlákna s oběma konci mimo obrazové pole se nepočítají.

7.2.4. Pokud více než jedna osmina plochy obrazového pole je pokryta jedním vláknem a/nebo aglomerátem částic, nemá být obrazové pole počítáno.

7.3. Geometrická a morfologická kritéria

7.3.1. Počítají se všechna vlákna, která odpovídají definici respirabilního vlákna uvedené v § 19 odst. 2 tohoto nařízení.

7.3.2. Rozštěpené vlákno nutno počítat jako jedno respirabilní vlákno.

7.3.3. Vlákna svazku vláken budou počítána jednotlivě, když jsou vzájemně rozlišitelná.

7.3.4. Svazek vláken nutno počítat jako jedno vlákno, když jednotlivá vlákna nelze vzájemně rozlišit a když celý svazek vláken odpovídá definici respirabilního vlákna. Výskyt nerozlišitelných svazků vláken je nutné poznamenat do protokolu z měření.

7.3.5. Bude-li u vláken, která jsou ve vzájemném kontaktu, překryt konec jednoho vlákna druhým vláknem, bude měřena pouze viditelná část vláken.

7.3.6. Jsou-li vlákna v kontaktu s nevláknitými částicemi, nebudou částice při měření vláken zohledněny. Budou-li zakryty konce vláken částicemi, pak budou měřeny pouze viditelné části vláken.

Tabulka č. 1 Způsob započítávání respirabilních azbestových vláken pro vyhodnocení odběru vzorků

Vysvětlivka k tabulce č. 1:

¹⁾ Parametry respirabilního vlákna jsou uvedeny v § 19 odst. 2 tohoto nařízení.“.

Poznámka pod čarou č. 39 zní:

„³⁹) ČSN EN ISO 16000-7 Vnitřní ovzduší – Část 7: Postup odběru vzorku při stanovení koncentrace azbestových vláken v ovzduší.“.