o bezpečnosti práce při provozu silničních vozidel

(1) Pracovní dobu řidiče a nepřetržitý odpočinek řidiče mezi dvěma směnami upravují zvláštní předpisy.

(2) Provozovatel je povinen poskytnout řidiči nejdéle po třech hodinách nepřetržitého řízení vozidla z důvodů bezpečnosti práce přestávku na dobu 15 minut a po dalších třech hodinách nepřetržitého řízení přestávku na dobu 30 minut (bezpečnostní přestávka). Toto přerušení jízdy se započítává do pracovní doby řidiče. Do bezpečnostních přestávek se nezapočítává doba strávená při nutných opravách na cestě. Nejde-li o nepřetržité řízení vozidla, je provozovatel povinen poskytnout řidiči přestávku na jídlo a oddech po každých čtyřech hodinách práce; tato přestávka se neposkytuje poslední hodinu před koncem směny.

(3) K zajištění bezpečnosti práce osádek vozidel dálkové silniční dopravy jsou provozovatelé povinni pečovat o jejich řádné ubytování při pracovních cestách, zejména zřizováním a rozšiřováním nocležen.

(1) Provozovatel je povinen přidělit na vozidlo závozníka, jestliže

(2) Místo přidělení závozníka může provozovatel zajistit práce, které jinak vykonává závozník, vpřípadech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a pokud je to možné také písm. c) a d) i jiným způsobem, např. vykládacími a nakládacími četami na stálých pracovištích nebo přidělením více řidičů. Přidělení závozníka může být omezeno na určitou jízdu nebo dobu.

(3) Provozovatel je povinen přidělit pro autobus s přívěsem průvodčího.

(1) Řidič je povinen dbát při couvání zvýšené opatrnosti a dodržovat ustanovení zvláštních předpisu,^**) které při provozu mimo pozemní komukace platí obdobně. V nutném případě (zejména při couvání bez pomocníka) musí řidič vystoupit a přesvědčit se o bezpečnosti couvání. Při snížené viditelnosti musí zapnout světlomet pro couvání, je-li vozidlo jím vybaveno.

(2) Řidič může zajíždět k pískovým jámám, lomům, skládkám, staveništím a podobným místům jen tehdy, je-li cesta k nim dostatečně široká, pevná a sjízdná. Za snížené viditelnosti může řidič zajet do pracovního prostoru nakládky a vykládky jen tehdy, je-li tento prostor dostatečně osvětlen. Vozidlo je povinen zastavit podle únosnosti půdy tak daleko od okraje lomů, násypů a skládek, aby nevzniklo nebezpečí zřícení nebo zasypání vozidla. Vedoucí pracoviště je povinen zajistit, aby místa, kde je nutno zastavit, byla vyznačena dobře čitelnými tabulkami, dopravními značkami a zábradlím a v noci červeným světlem; vyžadují-li to okolnosti, musí řidiče upozornit na situaci v místě.

(3) Na pracovištích, kde dochází k často opakovanému couvání vozidel bez závozníků (průvodčích), obzvlášť na autobusových nádražích, smyčkách městské hromadné dopravy, překladištích, staveništích a jiných podobných místech, je vedoucí pracoviště povinen pověřit způsobilého a náležitě poučeného pracovníka, aby usměrňoval řidiče při couvání, jméno a stanoviště tohoto pracovníka; jakož i jméno a stanoviště vedoucího pracoviště, a jsou-li stanoviště vybavena telefonem, také jejich telefonní čísla a přesné označení místa nej bližšího telefonu, musí být vyznačeno na dobře viditelné tabuli, umístěné u každého vjezdu na pracoviště. Při práci za snížené viditelnosti musí být tato tabule, pracoviště a všechna na něm stojící nebo jedoucí vozidla dostatečně osvětlena a usměrňující pracovník zřetelně označen červenými odrazovými skly a vybaven světelným signalizačním zařízením.

(4) Pověřený pracovník je povinen usměrňovat řidiče při couvání znameními smluvenými mezi nimi tak, aby nedošlo k nedorozumění nebo záměně; je při tom povinen pohybovat se tak, aby byl stále v zorném poli řidiče. Ztratí-li ho řidič z dohledu, je povinen ihned zastavit; v couvání může pokračovat jen na smluvené znamení pověřeného pracovníka.

(1) Zastavení a stání není dovoleno na pracovištích tam, kde vozidlo

(2) Zvláštní předpisy pro zastavení, stání a opuštění vozidla^*) platí při provozu mimo pozemní komunikace obdobně.

(1) Připojování a odpojování přívěsů a návěsů se provádí podle technických předpisů výrobce. Může je provádět jen řádně poučený a zacvičený pracovník, který byl k tomu určen. Pokud předpisy výrobce není stanoveno jinak, nemohou být při připojování nebo odpojování přívěsů nebo návěsů v nich nebo na nich žádné osoby; musí být zabrzděny, bezpečně založeny klíny a návěsy podloženy pevnými podpěrami. Najíždět přívěsem nebo návěsem na tažné vozidlo je zakázáno.

(2) Pracovník je povinen při zapojováni přívěsu nebo návěsu použít ochranných rukavic a závěs předem upravit do pohotovostního stavu. Pracovník, který usměrňuje řidiče, nesmí vstoupit mezi zapojovaná vozidla dříve, než je závěs tažného vozidla vzdálen od oka přívěsu asi 20 cm. V této vzdálenosti musí tažné vozidlo na smluvené znamení zastavit. Řidič smí dokončit couvání na doraz závěsného zařízení teprve na smluvené znamení usměrňujícího pracovníka a po dorazu vozidlo zabrzdí. Nepocítí-li řidič po couvání (asi 20 cm) náraz, musí ihned zastavit, vystoupit z kabiny a přesvědčit se, proč nedošlo ke spojení vozidel.

(3) Po zapojení obou vozidel je řidič povinen na místě přezkoumat řádné spojení a zajištění závěsného zařízení proti samovolnému rozpojení, přesvědčit se o řádné funkci brzdového a elektrického spojovacího zařízení obou vozidel a o řádném zapojení závěsů (lan, řetězů) pro pojistné spojovací zařízení, jsou-li tyto závěsy povinné podle zvláštních předpisů.^**)

(4) Řidič je povinen se přesvědčit

(1) Provozovatel je povinen zajistit řádný stav a čistotu kabiny, karosérie, stupaček (žebříků), stupátek a madel, pokud je jimi vozidlo vybaveno, a v zimě zajistit neprodlené mechanické nebo chemické odstraňování vzniklé námrazy.

(2) V kabině řidiče není dovoleno ukládat hořlavé kapaliny nebo snadno vznětlivé látky. V prostoru pro akumulátor nebo na jeho povrchu se nesmi ukládat žádné předměty, zejména nářadí apod.

(3) Lůžka určená pro osádku, jimiž jsou vozidla vybavena, musí odpovídat ustanovením zvláštních předpisu.^*)

(4) Pokud nákladní automobily a autobusy používané pro dálkové jízdy (tj. jízdy, při nichž celková doba řízení vozidla do cílového místa trvá déle než sedm hodin), jsou vybaveny lůžky pro osádku vozidla, je provozovatel povinen opatřit je potřebným množstvím lůžkovin, které musí měnit za čisté:

(1) Pracoviště pro údržbu, prohlídky a opravy vozidel musí být od prostorů pro stání vozidel oddělena podle zvláštních předpisů.^**)

(2) Pracovní místnosti, skladiště, chodby, schody a hygienická zařízení musí být vybaveny a trvale udržovány v řádném stavu podle zvláštních předpisů^***) a dostatečně osvětleny neoslňujícím světlem.^†) Jejich podlaha musí být upravena podle zvláštních předpisů.^††) Musí být mrazuvzdorná, nehořlavá, snadno omyvatelná, odolná proti vlivům oleje a chemikálií, nesmí být kluzká, nerovná, nesmí se kroutit ani loupat. Podlaha stálých pracovišť musí být tepelně izolována. Stropní konstrukce a podlahy musí odpovídat danému užitnému zatížení.

(3) V místnostech, kde se pracuje s vodou, olejem apod., musí být podlaha ve spádu k zamřížovaným vpustím do odpadu.

(4) Provozovatel je povinen neprodleně opravit poškozená místa podlahy, obnovovat podle potřeby nátěry stěn a stropů a před každou směnou vyčistit všechny pracovní prostory a jejich příslušenství tak, aby se nezviřoval prach a odstranila se kluzkost podlah. Každý pracovník musí trvale udržovat pořádek a čistotu na svém pracovišti.

(5) Spojovací a únikové cesty, jakož i schody musí být označeny,^†††) upraveny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná; zejména je zakázáno skladovat na těchto místech jakékoliv předměty.

(6) Na lince pro svážný pohyb vozidel musí být na jednotlivých stanovištích vozidel umístěny vkladatelné a vyjímatelné klíny. Klíny předchozího stanoviště smějí být vyňaty teprve tehdy, až jsou klíny následujícího stanoviště v poloze pro zastavení a zajištění vozidla.

(7) Pracoviště, kde se pracuje na spodcích vozidel, musí být vybavena účinnými a bezpečnými zdvihacími zařízeními, rampami nebo prohlídkovými a montážními jámami tak, aby mohli pracovníci při práci stát. Rampy musí mít vodicí lišty upravené tak, aby zabránily bočnímu sjetí vozidla s rampy. Pracoviště ve výšce vyšší než 150 cm musí být na volných okrajích opatřena po celé délce pevným a bezpečným zábradlím, vysokým nejméně 110 cm, se střední tyčí a nejméně 10 cm vysokou ochrannou lištou pod zábradlím. Světlá šířka mezi obrysem nejširšího vozidla a zábradlím musí být nejméně 75 cm. Podélný sklon ramp měřený v jejich podélné ose nesmí být větší než 14 %.

(8) Pracoviště, kde se spouštějí spalovací motory (autoopravny, kontrolní stanice, údržbářské dílny, zkušebny apod.), musí být vybavena účinným zařízením pro dokonalé odvádění výfukových plynů mimo pracovní prostor tak, aby nebylo ohroženo zdraví osob.

(1) V prostorech, kde jsou montážní jámy (dále jen „jámy“), musí být na tabuli, která je upevněna na dobře viditelném místě, vyvěšeny bezpečnostní pokyny pro práci v jámách a pokyny protipožární ochrany, vydané provozovatelem. Za čitelnost těchto pokynů odpovídá vedoucí pracoviště.

(2) Nepoužívané jámy musí být zabezpečeny kryty, které nebrání jejich stálému větrání, nebo musí být obraženy bezpečným sklopným nebo přenosným zábradlím. Kryty musí mít dostatečnou nosnost a musí být v úrovni okolní podlahy vloženy v kovovém rámu s vybráním.

(3) Při stálém bezprostředním střídání vozidel nad jámou musí být na podlaze trvale a zřetelně vyznačeno pásmo, do něhož kromě vozidel přistavovaných do opravy nebo k prohlídce (údržbě) a pracovníků provádějících tyto práce se nesmí vjíždět ani vstupovat. Zákaz vstupu do tohoto pásma musí být též vyznačen zřetelnými a dobře viditelnými výstražnými značkami, upozorňujícími na nebezpečí uklouznutí a pádu do hloubky.^*) Na dlouhých jámách musí být za každým druhým přistaveným vozidlem můstek pro bezpečný přechod přes jámu.

(4) Do každé jámy musí být neustále bezpečný vstup a výstup. Jámy, jejichž délka umožňuje současné přistavení dvou nebo více vozidel, musí mít pro každá dvě přistavená vozidla samostatný vstup a výstup.

(5) Jámy nemohou být hlubší než 160 cm a musí mít hladké stěny jasné barvy; jejich podlaha musí být rovná a pevná, nesmí se loupat ani být kluzká. Povrch stěn a podlah nesmí absorbovat hořlavé látky, musí být snadno omyvatelný a musí být trvale udržován v čistotě. Elektrické zařízení v jámách musí vyhovovat zvláštním předpisům.^**)

(1) Každá jáma musí být vybavena

(2) Každá jáma musí být nejméně jednou za směnu dokonale vyčištěna a není-li opatřena fungující vzduchotechnikou, ještě provětrána, byla-li ve směně použita.

(3) Do jam mají přístup jen pracovníci určení vedoucím pracoviště, a to jen za účelem prohlídky, údržby nebo opravy vozidel, nebo čištění, prohlídky a opravy jam.

(4) Je zakázáno

(1) Vedoucí pracoviště nebo jím pověřený pracovník je povinen prověřit před použitím každou jámu, která nebyla používána po dobu jednoho pracovního týdne.

(2) Při prohlídce je nutno se přesvědčit zejména o stavu

(3) Vedoucí pracoviště nebo jím pověřený pracovník je povinen soustavně kontrolovat, zda pracovníci při práci v jámách správně používají provozovatelem předepsanou ochrannou výstroj a osobní ochranné pracovní prostředky, a nejméně jednou za kalendářní rok se přesvědčit přezkoušením pracovníků určených k práci v jámách, že tito pracovníci

(4) K přezkoušení pracovníků se přizvou zástupci

(5) Pracovník, který provedl přezkoušení podle odstavce 3, je povinen neprodleně sepsat o tom zápis, v němž uvede zejména den a místo, kde k přezkoušení došlo, a jména přezkoušených pracovníků. Všichni přítomní (i zkoušení) zápis poděpíší.

(1) Jámy a rampy, na kterých se provádějí prohlídky, údržby a opravy přípojných vozidel, musí být průjezdné nebo musí být vybaveny zařízením umožňujícím bezpečné vtažení a odtažení těchto vozidel.

(2) Neprůjezdné (koncové) jámy musí být opatřeny zarážkami přemístitelnými podle typu vozidel, která nad jámu zajíždějí.

(1) Garáže a odstavné plochy musí být umístěny, stavebně řešeny, zařízeny a vybaveny a vozidla musí v nich být odstavována podle zvláštních předpisů.^*)

(2) Vjezdy a výjezdy hromadných garáží, dílen a podobných prostorů do kterých vjíždějí vozidla, musí být po obou stranách opatřeny šikmým barevným šrafováním pod úhlem 45° žlutou a černou barvou^**), a to do vzdálenosti 20 až 30 cm od hrany zárubně. Šířka barevných pruhů musí být 140 až 220 mm. Tímtéž šrafováním musí být opatřeny také spodní části sklopných dveří do výšky 30 cm. Otevřené dveře musí být zajistitelné proti samovolnému zavření. Sklopné dveře v otevřené poloze musí být zajištěny proti samovolnému pádu.

(3) Textilní odpadky nasycené olejem nebo hořlavinami není dovoleno v garáži ukládat nebo odhazovat. Hořlavé čisticí prostředky je dovoleno ukládat jen v plechových těsně uzavíratelných nádobách. Zakazuje se ukládat snadno vznětlivé látky blíže než 8 m od garáže.

(4) V hromadných garážích musí být na každých 10 vozidel nejméně 1 účinný hasicí přístroj schváleného typu,^***) jakož další požární nářadí. Hasicí přístroje musí být přezkušovány způsobem a ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy.^†) Všichni pracovníci pracující v garážích musí být dokonale vycvičeni v používání hasicích přístrojů a protipožárního nářadí a musí znát požární řád a poplachové směrnice.

(5) Motor vozidla je dovoleno uvádět do chodu v garáži jen za účelem bezprostředního výjezdu z garáže. V garáži je zakázáno doplňovat nádrž vozidla pohonnými hmotami a spouštět ohřívací zařízení motoru, prostoru pro řidiče, popřípadě pro cestující, vznikají-li při tom škodlivé plyny.

(6) Garáž se může používat jako dílna jen tehdy, dal-li k tomu z hlediska požárně bezpečnostního souhlas okresní národní výbor. Mytí vozidla v garáži je dovoleno jen tehdy, je-li garáž připojena na veřejnou kanalizaci odbočkou opatřenou lapačem minerálních olejů schváleného typu.

(7) Nejvyšší dovolená rychlost vozidla uvnitř objektů a na pracovištích musí být stanovena podle místních podmínek, nesmí však být vyšší než 25 km za hodinu; organizace jsou povinny stanovenou nejvyšší rychlost a ve větších objektech také přikázaný směr jízdy vyznačit dopravními značkami.

(8) Na volných prostranstvích je dovoleno odstavovat vozidla jen tehdy, je-li tam zpevněný podklad.

(1) Náklady je dovoleno dopravovat vozidly jen za podmínek stanovených zvláštními předpisy.^*) Vozidla pro dopravu nákladů musí být v takovém technickém stavu a musí být vybavena takovým zařízením, aby byla zaručena bezpečná doprava a snadná manipulace s nákladem.

(2) Váha nákladu musí být stejnoměrně rozložena na ložné ploše a náklad zajištěn tak, aby nemohl spadnout, posouvat se nebo se zvrátit, a aby rovnoměrně zatěžoval kola. Obilí, sláma, seno a podobné náklady musí být k vozidlu bezpečně upevněny provazy, plachtami apod.; plachty se musí, upevnit tak, aby se při jízdě nevzdouvaly; zdraví škodlivé sypké materiály musí být zakryty plachtou tak, aby nedocházelo k jejich rozprašování. Sláma, seno a podobné náklady musí být uloženy tak, aby se netřely o kola vozidla a byly mimo dosah výfukových plynů. Odklápěcí postranice a zadní čela a stěny vozidel musí být spolehlivě zajištěny uzávěry proti odklopení. Jsou-li postranice zajištěny spínacími řetězy, musí být řetězy dostatečně odolné proti předpokládanému tahu a nárazům, jsou-li ze dvou částí, musí být spolehlivě spojeny s pojistkou. Při jízdě musí být sklápěcí karosérie vozidla zajištěna (např. zajišťovacími kolíky apod.). Řidič je povinen se přesvědčit před začátkem jízdy o bezpečném zajištění postranic, zadní stěny, sklápěcí karosérie a nákladu vozidla.

(3) Kotvení nákladu na ložné ploše vozidla je dovoleno jen do kotevních ok ve vyztužené podlaze nebo vyztužených pevných částech karosérie.

(4) Přípojná vozidla musí být při nakládce a vykládce bezpečně zabrzděna a založena a náklad musí být ukládán a skládán tak, aby nedošlo k převrácení vozidla nebo k pohybu vozidla. Návěsy a jednonápravové přívěsy musí být bezpečně podepřeny.

(5) Nakládku, dopravu a vykládku nebezpečných nákladů (hořlavin, výbušin, leptavých a jiných zdraví škodlivých látek) je nutno provádět podle ustanovení zvláštních předpisů.^**)

(6) Při otvírání bočnic nesmí nikdo stát v dosahu bočnic, zadního čela nebo uvolněného nákladu tak, aby jimi mohl být zasažen.

(7) Pracovníkům doprovázejícím náklad na ložné ploše vozidla musí být vyhrazeno místo bezpečně zajištěné proti zranění přepravovaným nákladem; jeden z nich musí být pověřen dozorem nad jejich bezpečností a sledováním stavu nákladu za jízdy. Pověřený pracovník je povinen vyzvat smluveným znamením řidiče, abý zastavil, hrozí-li nebezpečí. Pracovníci doprovázející náklad nesmějí za jízdy stát, ani sedět na bočnicích nebo na zadním čele. Při dopravě dlouhého dříví, kulatiny, kovových tyčí, trub, sypkých hmot, obilí, slámy, sena a podobných nákladů nesmí nikdo na nákladu sedět.

(8) Vozidlo musí být vybaveno spolehlivým žebříkem nebo jiným rovnocenným zařízením, umožňujícím bezpečný výstup nebo sestup z naloženého vozidla. Stojí-li vozidlo na svahu, smí se použít k výstupu a sestupu žebříku jen s podmínkou, že je zapřen proti svahu.

(1) Zavazadla dopravovaná na střeše vozidla musí být umístěna a upevněna tak, aby nemohla spadnout, posouvat se nebo přesahovat rozměry vozidel stanovené zvláštními předpisy.^***)

(2) Vozidla o celkové výšce přesahující dva metry, na jejichž střeše se dopravují náklady, musí být vybavena zařízením uvedeným v § 15 odst. 8. Zavazadla smí ukládat na střechu vozidla jen řidič nebo provozovatelem určený pracovník.

(1) Vozidlo přistavené k opravě musí být prázdné a řádně očištěné. Větší oprava naloženého vozidla je dovolena jen ve výjimečných případech, kdy složení nákladu by činilo mimořádné potíže. V takovém případě musí být provedena oprava za přímého dozoru mistra, který určí technologický postup. Vozidla s nebezpečným nákladem nesmějí být opravována v uzavřených prostorách.

(2) Kontrolu technického stavu spodku vozidla je dovoleno provádět jen při vypnutém motoru. Při kontrole nesmí být zařazen žádný převodový stupeň a vozidlo musí být zabezpečeno proti pohybu. Kontrolu chodu motoru a zařízení závislých na chodu motoru je dovoleno provádět jen tehdy, je-li motor spolehlivě upevněn a nejsou-li chodem motoru ohroženy osoby. Při větší opravě vozidla může být zdroj elektrického proudu zapojen jen při kontrole těch částí vozidla, které nemohou být zkoušeny bez jeho zapojení.

(3) Za chodu motoru není dovoleno ručně manipulovat s ovládacím zařízením vozidla (táhly, vidlicemi, západkami, pojistnými zařízeními apod.), s automaticky nebo servořízením ovládanou převodovkou nebo s přídavnou převodovkou vozidla bez předchozích opatření, která vyloučí nežádoucí pohyb vozidla a možnost úrazu.

(4) Kontrola a opravy hydraulického sklápěcího zařízení jsou dovoleny jen tehdy, je-li zdvižená sklápěcí část vozidla bezpečně podepřena pevnou vzpěrou spolehlivě zamezující samovolné sklopení.

(5) Vozidlo nebo jeho částí, zdvižené za účelem provedení opravy, musí být bezpečně podloženy; používání sudů, cihel a jiných nebezpečných podložek je zakázáno. Není dovoleno opravovat vozidla nebo jejich části zdvižené jeřáby nebo přenosnými zdviháky bez použití bezpečných podpěr (kozy, podpěrné stojany apod.). Ustanovení tohoto odstavce neplatí při výměně kol mimo prostory opraven nebo technických ošetřoven.

(6) Provádí-li se kontrola vozidla na zkušebním válcovém zařízení, musí být vozidlo zajištěno tak, aby samovolně nesjelo z válců, pokud je to pro toto zařízení výrobcem předepsáno.

(7) Zátku chladiče není dovoleno otevřít, došlo-li k přehřátí motoru. V tomto případě je nutno zachovat výrobcem stanovený postup. V případech, že výrobce postup nestanovil, je nutno při nízkých otáčkách motoru vyčkat tak dlouho, až klesne přetlak v chladicím zařízení.

(1) Na každém motorovém vozidle musí být účinné spouštěcí zařízení ve stavu schopném provozu.

(2) Ohřev motoru samodujnou lampou je dovolen jen na otevřeném prostranství a za přítomnosti další osoby, vybavené účinným hasicím přístrojem. Nalévat lehká paliva (éter apod.) do karburátoru a pod svíčky je zakázáno.

(3) Vlečení vozidla za účelem uvedení jeho motoru do chodu je dovoleno v uzavřených prostorách a objektech jen na vyznačených místech a pokud se zachovávají podmínky stanovené v § 25 vyhlášky č. 80/1966 Sb.

(1) Při huštění pneumatik kol, nenamontovaných na vozidle, s ráfkem opatřeným závěrným a pojistným kruhem nebo s půleným ráfkem, musí být pracovník chráněn bezpečným krytem. V ohroženém prostoru nesmí být kromě pracovníka provádějícího huštění žádná jiná osoba. Pokud pracovník provádí huštění pneumatiky mimo prostor opravny nebo technické ošetřovny (u benzínových čerpadel, během cesty apod.), nemusí být chráněn krytem, musí však stát stranou tak, aby nebyl ohrožen.

(2) Po sejmutí pojistného kruhu není dovoleno uvolňovat pneumatiku jejím přihušťováním.

(1) Vysouvací, zdvihací a podobné mechanismy speciálních vozidel (silničních jeřábů, rýpadel, mechanických nakladačů, zdvihacích plošin, žebříků apod.) nesmějí se za jízdy uvádět v činnost a musí být bezpečně zajištěny proti samovolnému pohybu. Převážet volně zavěšená břemena na zdvihacím zařízení silničního jeřábu je zakázáno, pokud podle technických předpisů výrobce není stanoveno jinak.

(2) Silniční výložníkové jeřáby, které pracují v blízkosti ochranného pásma elektrických venkovních vedení,^*) musí být vybaveny signalizačním zařízením, umístěným v kabině obsluhy, které upozorňuje spolehlivě na nebezpečné přiblížení výložníku k elektrickému venkovnímu vedení pod napětím. Silniční výložníkové jeřáby, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. 1. 1972, musí být při práci za podmínek uvedených v předchozí větě vybaveny odizolovaným prostředkem pro uchopení nebo zavěšení břemene.

(3) Mobilní jeřáby, automobilová rýpadla a podobné stroje musí mít při práci způsobilou, alespoň dvoučlennou obsluhu.

(1) Více než dva akumulátory je dovoleno současně nabíjet jen ve zvláštních místnostech, se sklonem podlahy směrem k jímce, oddělených a uzavřených od ostatních provozních místností, náležitě temperovaných a při nuceném větrání větraných podtlakově (dále jen „akumulátorovny“).

(2) V akumulátorovnách není dovoleno instalovat dynama ani elektromotory v menším krytí než IP-55, nesmí se v nich kouřit ani používat nekrytého ohně a nesmí do nich vstupovat nikdo jiný než prací v nich pověření pracovníci. Zákaz vstupu musí být vyznačen na tabulce umístěné zvenku na každých dveřích vedoucích do těchto místností. Každá akumulátorovna musí být vybavena potřebným počtem respirátorů, sněhovým hasicím přístrojem, umyvadlem s tekoucí vodou a mýdlem, s lékárničkou obsahující zejména prostředky k poskytnutí první pomoci při popálení žíravinou a lékařem předepsané léky.

(3) Spojení akumulátorů při nabíjení musí být provedeno pevně přiléhající svorkou, která zamezuje jiskření. Není dovoleno spojovat svorky akumulátorů drátem.

(4) Náplň akumulátorů je dovoleno připravovat jen způsobem stanoveným výrobcem a ve speciálně upravených nádobách; přečerpávání je dovoleno provádět jen zařízením upraveným tak, aby pracovník nemohl přijít do přímého styku s žíravinou. Pracovníci jsou povinni používat při práci s žíravinou štítku z plexiskla k ochraně obličeje, gumových rukavic, gumové obuvi a zástěry odolné proti kyselině, která přesahuje okraj obuvi.

(5) Pracovníci musí být před zařazením do práce v akumulátorovnách náležitě poučeni o tom, že jde o práci nebezpečnou, která může škodit zdraví; organizace je povinna přidělit jim skříně pro oddělené odkládání pracovního a vycházkového oděvu.

(1) Provozovatelé jsou povinni aspoň jednou za kalendářní rok školit všechny své pracovníky o ustanoveních této vyhlášky a provádět jejich praktický výcvik v rozsahu výkonu a řízení prací upravovaných touto vyhláškou (jimiž jsou nebo mají být pověřeni). Toto školení může být spojeno se školením prováděným podle zvláštních předpisů.^**) Organizace mohou zabezpečit školení a výcvik svých pracovníků dohodou s jinou organizací.

(2) Na závěr školení jsou pracovníci uvedení v odstavci 1 povinni podrobit se před nástupem do práce a před uplynutím každého druhého kalendářního roku po nástupu do práce zkoušce, při níž mají prokázat znalost a způsobilost uvedenou v odstavci 1.

(3) Zkouška podle odstavce 2 se skládá před komisí, jejíž členy a předsedu jmenuje vedoucí organizace nebo jeho zástupce v dohodě s příslušným odborovým orgánem Slovenského odborového svazu; jde-li o JZD, v dohodě se základní organizací Slovenského svazu družstevních nebo jednotlivě hospodařících rolníků; jde-li o výrobní družstvo, s komisí péče o členy.

(4) Pracovníci, kteří při zkoušce neobstáli, mohou ji opakovat nejdříve po uplynutí 3 měsíců. Odmítne-li pracovník podrobit se zkoušce podle odstavce 2 nebo neprokáže-li při ní dostatečné znalosti, nesmí vykonávat práce, pro které jsou tyto znalosti předepsány.

(5) Provozovatel je povinen uschovávat zápisy o školení a způsobu provádění zkoušek a o jejich výsledcích po dobu pěti let následujících po roce, v němž byly zkoušky provedeny.