o pěstounské péči

(1) Dítě, jehož výchova u rodičů není zajištěna z příčin, které budou zřejmě dlouhodobé, může být svěřeno do pěstounské péče jiného občana (dále jen „pěstoun“), jestliže zájem dítěte vyžaduje svěření do takové péče.

(2) Dítě může být svěřeno též do společné pěstounské péče manželům; do pěstounské péče jednoho z manželů může být dítě svěřeno jen se souhlasem druhého manžela, jestliže manželé žijí ve společné domácnosti. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý manžel pozbyl způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li opatření tohoto souhlasu spojeno s překážkou těžko překonatelnou.

(3) Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte, úmrtím dítěte nebo pěstouna. Společná pěstounská péče zaniká též rozvodem manželství pěstounů nebo úmrtím jednoho z manželů; zemře-li jeden z manželů, stává se pěstounem druhý manžel. Pěstounská péče může být též zrušena rozhodnutím soudu. Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů; učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun.

(1) Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat. Byl-li ustanoven pěstounem jen jeden z manželů, je druhý manžel, který s ním žije ve společné domácnosti, povinen pomáhat při výchově dítěte.

(2) Pěstoun má při výchově dítěte práva a povinnosti rodičů; právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má však jen v běžných věcech. Má-li pěstoun za to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte v ostatních věcech není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.

(3) Dítě je povinno pomáhat podle svých schopností v domácnosti pěstouna; pokud má příjem z vlastní práce a žije ve společné domácnosti s pěstounem, je povinno přispívat i na úhradu společných potřeb.

(4) Rozhodne-li se pěstoun osvojit dítě, svěřené mu do pěstounské péče, nevyžaduje se, aby před rozhodnutím soudu o osvojení bylo dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči pěstouna na jeho náklad, pokud pěstounská péče trvala aspoň po tuto dobu.¹)

(1) Dítěti v pěstounské péči náleží až do skončení povinné školní docházky příspěvek na úhradu jeho potřeb (dále jen „příspěvek“).

(2) Po skončení povinné školní docházky dítěte až do jeho zletilosti náleží příspěvek, jestliže dítě

(3) Nárok na příspěvek za podmínek uvedených v předchozím odstavci se zachová i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, pokud dítě žije nadále ve společné domácnosti s občanem, který byl do zletilosti jeho pěstounem (dále jen „dosavadní pěstoun“).

(4) Jestliže dítě požívá důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) nebo má nárok na výživné vůči svému pěstounovi, náleží příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi příspěvkem a částkou důchodu, popřípadě výživného; rozsah vyživovací povinnosti pěstouna určí pro potřeby rozhodnutí o výši příspěvku soud na návrh příslušného okresního národního výboru.

(5) Po skončení povinné školní docházky dítěte se příspěvek nevyplácí, má-li dítě vlastní hrubý měsíční příjem vyšší než 620 Kčs.

(6) Výplata příspěvku může být zastavena, uzavře-li dítě manželství a je-li v jeho rodině hrubý příjem na osobu vyšší než příjem uvedený v předchozím odstavci.

(1) Příspěvek činí 500 Kčs, a je-li dítě starší než 10 let, 600 Kčs za kalendářní měsíc.

(2) Příspěvek se poskytne za celý kalendářní měsíc, i když podmínky nároku na příspěvek byly splněny jen po část tohoto měsíce.

(3) Příspěvek se vyplácí dopředu v měsíčních lhůtách.

(1) Soud uloží rodičům, popřípadě jiným občanům povinným poskytovat výživné dítěti, kterému se poskytuje příspěvek podle tohoto zákona, aby toto výživné poukazovali příslušnému okresnímu národnímu výboru (§ 16).

(2) Nárok na výživné, určené rozhodnutím soudu, přechází na stát, a to až do výše poskytnutého příspěvku. Je-li výživné vyšší než příspěvek, ukládá se dítěti až do jeho zletilosti rozdíl mezi výživným a příspěvkem u národního výboru, který vyplácí příspěvek. Soud může v odůvodněných případech povolit použití částek uložených u národního výboru ve prospěch dítěte ještě před dosažením jeho zletilosti.

(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí, jde-li o nárok dítěte na výživné vůči pěstounovi (§ 5 odst. 4).

(1) Pěstounovi náleží za výkon pěstounské péče odměna až do dosažení zletilosti dítěte; po dosažení zletilosti dítěte se dosavadnímu pěstounovi zachovává nárok na odměnu po dobu, po kterou se dítěti zachovává nárok na příspěvek (§ 5 odst. 3).

(2) Odměna nenáleží, je-li pěstounem rodič (prarodič) otce nebo matky dítěte. V případech zvláštního zřetele hodných může však být přiznána odměna za výkon pěstounské péče i těmto občanům.

(3) Odměna nepodléhá zdanění.

(1) Odměna pěstouna, a to i při společné pěstounské péči manželů, činí za každé svěřené dítě 200 Kčs za kalendářní měsíc.

(2) Odměna se poskytne za celý kalendářní měsíc, i když podmínky nároku na odměnu byly splněny jen po část tohoto měsíce.

(3) Odměna se vyplácí dopředu v měsíčních lhůtách.

(1) Pro nároky podle předpisů o nemocenském pojištění²), o sociálním zabezpečení (pojištění), včetně zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách³), o nemocenské péči v ozbrojených silách⁴), a pro nároky podle předpisů pracovněprávních⁵) se posuzuje dítě svěřené do pěstounské péče stejně jako vlastní dítě, a to i po dosažení jeho zletilosti, pokud mu náleží příspěvek podle tohoto zákona; to platí i pro nároky podle § 179 odst. 1 a § 181 občanského zákoníku a podle zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, s výjimkou § 40.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí však pro nároky na dávky z důchodového zabezpečení (pojištění), jen pokud jde

(3) Dítěti svěřenému do pěstounské péče, a to ani po jeho zletilosti, nenáleží z důvodu této péče nárok na sirotčí důchod po pěstounovi (dosavadním pěstounovi), ani po jeho manželovi.

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek nebo jeho výši, nebo jestliže příspěvek byl přiznán na podkladě omylu, příspěvek se odejme, zvýší, sníží nebo se jeho výplata zastaví. Odnětí, snížení a zastavení výplaty příspěvku se provede ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které byl již vyplacen. Zvýšení příspěvku se provede počínajíc kalendářním měsícem, za nějž zvýšení náleží, pokud nárok na příspěvek za jednotlivý kalendářní měsíc není promlčen.

(2) Jestliže příjemce příspěvku zavinil, že příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento příspěvek vrátit; to platí zejména, jestliže příspěvek vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou závažnou povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje národní výbor, který je příslušný rozhodovat o příspěvku (§ 16). Částky neprávem přijaté, pokud je příjemce povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být sráženy též z běžně vypláceného nebo později přiznaného příspěvku.

(3) Nárok na vrácení částek vyplacených neprávem nebo v nesprávné výši se promlčuje v jednom roce ode dne, kdy příslušný orgán zjistil, že příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, nejdéle však do tří let od jeho výplaty.

(4) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně, i pokud jde o odměnu.

(1) Nároky na příspěvek a odměnu se nepromlčují.

(2) Nároky na jednotlivé splátky příspěvku a odměny se promlčují v jednom roce ode dne jejich splatnosti.

(1) K rozhodování o pěstounské péči je příslušný soud, v jehož obvodu má dítě na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodných skutečností své bydliště.

(2) Před rozhodnutím o svěření dítěte do pěstounské péče si soud vždy vyžádá vyjádření národního výboru příslušného podle místa bydliště občana, jemuž má být dítě svěřeno do pěstounské péče, zejména o tom, zda jde o občana vhodného pro výkon této péče; soud může požadovat odborná vyšetření a zprávy, zejména od orgánů státní zdravotní správy, školské správy a orgánů a odborných zařízení národních výborů, pokud jde o výběr vhodného občana pro výkon pěstounské péče a zdravotní stav dítěte.

(3) Je-li dítě, které má být svěřeno do pěstounské péče, schopno posoudit obsah pěstounské péče, je třeba také jeho vyjádření.

(1) O příspěvku a o odměně rozhoduje na žádost oprávněného okresní národní výbor příslušný podle místa bydliště dítěte, který též příspěvek a odměnu vyplácí.

(2) Příspěvek se vyplácí až do dosažení zletilosti dítěte pěstounovi; poté se vyplácí dítěti.

(3) Jde-li o společnou pěstounskou péči vykonávanou manželi, vyplácí se příspěvek (odstavec 2) i odměna ženě.

(1) Pěstoun (opatrovník), který uplatňuje nárok na příspěvek nebo odměnu, je povinen osvědčit skutečnosti, kterých je třeba k rozhodnutí o příspěvku nebo odměně; stejnou povinnost má i dítě, jestliže uplatňuje nárok na příspěvek po dosažení zletilosti.

(2) Příjemce příspěvku nebo odměny je povinen hlásit změny ve skutečnostech, které jsou rozhodné pro nárok na příspěvek nebo odměnu nebo jejich zánik anebo pro výši a výplatu příspěvku nebo odměny, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.

(1) Okresní národní výbory vyhledávají a evidují občany, kteří by byli vhodni pro výkon pěstounské péče; spolupracují se soudem ve věcech pěstounské péče.

(2) Národní výbory poskytují pěstounovi všestrannou pomoc potřebnou k zajištění příznivých podmínek pro výchovu a všestranný vývoj dětí svěřených mu do pěstounské péče.

(3) Okresní národní výbor pravidelně dohlíží, zda pěstounská péče je řádně vykonávána a zda plní svůj účel; přitom může činit potřebná opatření podle zákona o rodině a předpisů podle něho vydaných.

(4) Pěstoun je povinen umožnit orgánu národního výboru dohled nad výkonem pěstounské péče.

(1) Pro nároky z důchodového zabezpečení [§ 10 odst. 2 písm. a) a b)] vzniklé nejdříve dnem počátku účinnosti tohoto zákona se hodnotí ženě, která k tomuto dni osobně pečovala o dítě svěřené jí soudem, pokračovala nepřetržitě v této péči a byla ustanovena pěstounkou dítěte, též doba této předchozí péče o dítě, a to i pokud byla vykonávána před počátkem účinnosti tohoto zákona.

(2) Obdobně se postupuje, jde-li o ženu, která ke dni počátku účinnosti tohoto zákona byla již opatrovnicí dítěte a o dítě osobně pečovala, popřípadě byla ustanovena opatrovnicí později a splňuje jinak podmínky uvedené v předchozím odstavci.

(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí a Ústřední rada odborů mohou v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanovit, že výkon pěstounské péče ve zvláštních zařízeních, pokud jsou k tomu účelu zřízena a spravována národními výbory (§ 12), zakládá pěstounovi podle příslušných předpisů účast na důchodovém zabezpečení a nemocenském pojištění; v souvislosti s tím mohou odchylně od ustanovení § 10 upravit nároky pěstouna z tohoto zabezpečení (pojištění).

(2) Ministerstva práce a sociálních věcí republik mohou v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanovit podrobnosti k provedení tohoto zákona, zejména podrobněji upravit povinnosti národních výborů při jeho provádění a podmínky nároku na příspěvek, pokud jde o soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání a o jeho vlastní příjem. Dále mohou odchylně od ustanovení § 8 a 9 a § 16 odst. 3 upravit nárok na odměnu pěstouna při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních, pokud jsou k tomu účelu zřízena a spravována národními výbory; odměna pěstouna se v těchto případech posuzuje jako mzda.