Devizový zákon

(1) Devizovými prostředky jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě valut nebo deviz.

(2) Valutami jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě bankovek, státovek a oběžných mincí.

(3) Devizami jsou peněžní prostředky v cizí měně, které jsou na účtech u tuzemských nebo zahraničních peněžních ústavů nebo s kterými lze nakládat na základě zahraničních platebních dokumentů [§ 2 písm. a)].

(1) Devizovým peněžním ústavem se pro účely tohoto zákona rozumějí banka a spořitelna se sídlem v tuzemsku, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím podle zvláštních předpisů.¹)

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizový peněžní ústav ustanovení upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob.

(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku evidováno bydliště²) a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo. Ostatní fyzické osoby a právnické osoby jsou devizovými cizozemci.

(2) Za devizového tuzemce - právnickou osobu se považuje rovněž fyzická osoba - podnikatel, který je zapsán v podnikovém rejstříku.

(3) Za devizové cizozemce se považují rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené nebo vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů.³)

(1) Devizovými orgány podle tohoto zákona jsou Státní banka československá, federální ministerstvo financí, ministerstva financí republik a federální ministerstvo zahraničního obchodu.

(2) Působnost podle tohoto zákona vykonává, pokud není stanoveno jinak,

(3) Ministerstva financí republik zabezpečují devizové soupisy a podklady pro mezistátní jednání o majetkoprávních nárocích a zajišťují vnitrostátní provedení výsledků těchto jednání.

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna na výzvu příslušného devizového orgánu ohlásit mu ve stanovené lhůtě do evidence

(2) Ve výzvě podle odstavce 1 se určí období, kterého se ohlášení týká, jakož i devizový peněžní ústav, jehož prostřednictvím budou ohlášeny údaje pod písmenem a).

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka zaplacená v zahraničí na úhradu její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.

(2) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - právnická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna nabídnout devizovému peněžnímu ústavu (§ 3) ke koupi devizové prostředky a zlato s výjimkou zlatých mincí za československou měnu v celkovém rozsahu nabytých devizových prostředků a zlata.

(2) Devizový peněžní ústav je povinen nabídnout Státní bance československé ke koupi za československou měnu devizové prostředky a zlato, jež koupil od devizových tuzemců a devizových cizozemců za československou měnu, a to v rozsahu a způsobem, který stanoví Státní banka československá.

(3) Nabídkové povinnosti nepodléhají devizové prostředky a zlato, kterými se devizový cizozemec podílí vkladem do kmenového jmění na podniku v tuzemsku podle zvláštních předpisů.⁶)

(4) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - právnická osoba nemá povinnost stanovenou v odstavcích 1 a 2 nebo prodloužit lhůtu k jejímu plnění podle § 12. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.

(5) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna devizové prostředky a protihodnutu zlata v cizí měně, které nepodléhají nabídkové povinnosti (odstavce 3 a 4), uložit na devizový účet u devizového peněžního ústavu, pokud prováděcí předpis nebo devizové povolení nestanoví jinak.

(6) Devizové prostředky uložené na devizovém účtu nepodléhají nabídkové povinnosti podle odstavců 1 a 2 a vlastník je může použít bez omezení, s výjimkou obchodování s devizovými prostředky (§ 7 odst. 3).

(1) Povinnost stanovenou v § 11 je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit u valut a zlata do 30 dnů po jejich nabytí nebo poté, co se o jejich nabytí dověděla, popřípadě, kdy se stala devizovým tuzemcem. U deviz je nabídková povinnost splněna převodem protihodnoty nabytých devizových prostředků na účet devizového tuzemce - právnické osoby, vedený v československé měně devizovým peněžním ústavem.

(2) Koupě valut a zlata se uskutečňuje podle kursu platného pro nákup valut nebo podle tržní ceny zlata platných v den, kdy byly valuty a zlato devizovému peněžnímu ústavu nabídnuty ke koupi. Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den, kdy devizy byly zúčtovány devizovému peněžnímu ústavu zahraničním peněžním ústavem ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby.

(3) Odmítne-li devizový peněžní ústav devizové prostředky od devizového tuzemce - právnické osoby koupit, vydá mu o tom potvrzení. Devizový tuzemec - právnická osoba může s těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.

(1) Ke splnění peněžního závazku devizového tuzemce - právnické osoby vůči devizovému cizozemci, vzniklého v souladu s tímto zákonem nebo na základě obecně závazného právního předpisu, je devizový peněžní ústav povinen uhradit na žádost devizového tuzemce - právnické osoby za československou měnu devizovému cizozemci devizové prostředky.

(2) Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den splatnosti peněžního závazku.

(3) Státní banka československá upraví v prováděcím předpise postup devizových peněžních ústavů při uskutečňování těchto úhrad.

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, jestliže ke splnění tohoto závazku má devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizového peněžního ústavu (§ 11).

(2) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své prostředky v československé měně, s výjimkou

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna na výzvu ministerstva financí republiky, na jejímž území má bydliště, ohlásit mu ve stanovené lhůtě do evidence

(2) Pro výzvu podle odstavce 1 platí obdobně ustanovení § 9 odst. 2.

(3) Jestliže se splnění peněžní pohledávky devizového tuzemce - fyzické osoby uskutečňuje prostřednictvím k tomu určené právnické osoby, ohlásí pohledávku do devizové evidence tato právnická osoba.

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka uhrazená v zahraničí ke splnění její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.

(2) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - fyzická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - fyzická osoba této povinnosti zproštěna udělením devizového povolení.

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna ve lhůtě stanovené v odstavci 3 své devizové prostředky, které přesahují protihodnotu částky 5000 Kčs,

(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna ve lhůtě stanovené v odstavci 3 nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi zlato [§ 2 písm. b)] za československou měnu nebo za devizové prostředky. Nabídková povinnost se nevztahuje na zlaté mince.

(3) Povinnost podle odstavců 1 a 2 je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna splnit do 30 dnů po nabytí devizových prostředků a zlata nebo poté, kdy se o jejich nabytí dověděla nebo kdy se stala devizovým tuzemcem. Devizové prostředky a zlato, které devizový tuzemec - fyzická osoba nabyla během svého pobytu v zahraničí a dovezla je do tuzemska, je povinna složit na devizový účet nebo nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi do 30 dnů po svém návratu ze zahraničí.

(4) Devizové prostředky, které nepřevyšují protihodnotu 5000 Kčs, může devizový tuzemec - fyzická osoba použít, s výjimkou obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení.

(5) Pro výpočet protihodnoty částky 5000 Kčs je rozhodný kurs platný pro nákup valut nebo deviz v den, kdy začíná běžet lhůta pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2.

(6) Povinnosti podle odstavce 1 nepodléhají devizové prostředky prodané nebo vydané devizovým peněžním ústavem do šesti měsíců ode dne jejich koupě nebo vydání uvedeném v potvrzení devizového peněžního ústavu. V uvedené lhůtě může devizový tuzemec - fyzická osoba s těmito devizovými prostředky nakládat, s výjimkou obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení.

(7) Odmítne-li devizový peněžní ústav devizové prostředky od devizového tuzemce - fyzické osoby koupit, je povinen vydat jí o tom potvrzení. Devizový tuzemec - fyzická osoba může s těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.

(1) Prováděcí předpis může stanovit úlevy z povinností, které má devizový tuzemec - fyzická osoba podle § 17.

(2) Udělením devizového povolení může být devizový tuzemec - fyzická osoba zproštěna povinností stanovených v § 17 nebo jí může být prodloužena lhůta k jejich splnění.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě a devizovému cizozemci za československou měnu devizové prostředky v případech uvedených v tomto zákoně, prováděcím předpisu k němu nebo v devizovém povolení k placení devizovému cizozemci do zahraničí.

(2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného pro prodej valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den prodeje.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě za československou měnu devizové prostředky za účelem placení výloh spojených se zahraniční cestou v rozsahu vyhlášeném Státní bankou československou pro stanovené období a vydat jí o tom potvrzení.

(2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného pro prodej valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy složí devizový tuzemec - fyzická osoba protihodnotu kupovaných devizových prostředků v československé měně u devizového peněžního ústavu.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen devizovému tuzemci - fyzické osobě na její žádost zřídit úročený devizový účet k uložení devizových prostředků v dohodnuté cizí měně.

(2) Devizové prostředky na devizovém účtu zřízeném podle odstavce 1 může jeho vlastník nebo v rozsahu jeho zmocnění jiný devizový tuzemec - fyzická osoba používat, s výjimkou obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení.

(3) Devizové účty zřízené podle odstavce 1 se úročí ve měně, ve které jsou vedeny.

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem

(2) V případech, na které se nevztahuje odstavec 1 se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění v cizí měně vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může jen s devizovým povolením bezúplatně převádět na devizového cizozemce nebo se vzdát ve prospěch devizového cizozemce svých

(2) Devizové povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje k nakládání s hodnotami uvedenými v odstavci 1 pro případ smrti.

(3) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.

(1) K dovozu devizových hodnot (§ 1 a 2) do tuzemska není třeba devizové povolení.

(2) Dovoz zlata je devizový cizozemec povinen si nechat potvrdit orgány celní správy.

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení při své cestě do zahraničí vyvézt

(2) Devizový cizozemec může vyvážet nebo převádět do zahraničí bez devizového povolení devizové prostředky, zahraniční platební dokumenty, zahraniční cenné papíry a vkladní knížky znějící na cizí měnu, s výjimkou případu, kdy je získal v tuzemsku v rozporu s československým právním řádem.

(3) Devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvézt zlato [§ 2 písm. b)], které do tuzemska dovezl a nechal si jeho dovoz potvrdit orgány celní správy, a zlaté mince rovněž v případě, že prokáže, že je v tuzemsku nabyl nákupem od osoby, jež je oprávněna k jejich prodeji. Vývoz zděděných zlatých mincí upravuje § 31 odst. 3 a 4.

(1) K vývozu devizových hodnot, na něž se nevztahují ustanovení § 27 a 28, se vyžaduje devizové povolení Státní banky československé.

(2) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.

(1) Vývoz a dovoz platných československých bankovek a mincí, jejich převod ze zahraničí a do zahraničí, platebních dokumentů znějících na československou měnu, jakož i cenných papírů znějících na československou měnu, je dovolen jen s devizovým povolením Státní banky československé.

(2) Bez devizového povolení lze dovézt hodnoty uvedené v odstavci 1, jež byly v souladu s tímto zákonem z tuzemska vyvezeny.

(3) Bez devizového povolení může devizový tuzemec a devizový cizozemec vyvézt do zahraničí československou měnu v částkách stanovených v prováděcím předpisu.

(4) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy k vývozu a dovozu hodnot uvedených v předchozích odstavcích se nevyžaduje devizové povolení.

(1) Devizový cizozemec může bez devizového povolení převést nebo vyvézt do zahraničí při splnění podmínek uvedených v odstavci 2

(2) Převod nebo vývoz devizových prostředků podle odstavce 1 lze uskutečnit, pokud

(3) Při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 si devizový cizozemec může bez povolení rovněž

(4) V případech, na které se nevztahují ustanovení odstavců 1 až 3 se vyžaduje devizové povolení vydané ministerstvem financí republiky, na jejímž území se konalo dědické řízení.

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost do zahraničí devizovému cizozemci, pokud předloží potvrzení orgánu uvedeného v prováděcím předpisu o tom, že

(2) Povinnost podle odstavce 1 lze plnit ve výši stanovené rozhodnutím soudu nebo soudním smírem. Výši vyživovací povinnosti, do které lze plnit na základě dohody stran a způsob tohoto plnění, stanoví prováděcí předpis.

(3) V případech, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2, může devizový tuzemec platit výživné devizovému cizozemci do zahraničí jen s devizovým povolením. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.

(1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení

(2) Převody, na něž se nevztahuje odstavec 1, může devizový tuzemec uskutečňovat jen po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.

(1) Devizovou kontrolu provádějí v rámci své působnosti Státní banka československá a ostatní devizové orgány.

(2) Devizové orgány sledují při provádění devizové kontroly, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy jej provádějícími.

(3) Osoby, které mají povinnosti podle tohoto zákona, jsou povinny poskytnout devizovému orgánu v souvislosti s devizovou kontrolou potřebnou součinnost, zejména mu podávat na výzvu hlášení, zprávy a vysvětlení k okolnostem, které mají přímý nebo nepřímý význam pro posouzení případu s možnými devizovými důsledky, a předložit k tomu potřebné doklady, jakož i umožnit orgánům provádějícím devizovou kontrolu za tím účelem nahlížet do účetních, evidenčních a jiných dokladů tak, aby nedocházelo k porušení bankovního tajemství.

(1) Orgány provádějící devizovou kontrolu mohou při porušení ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu uložit, aby zjištěné nedostatky byly ve stanovené lhůtě odstraněny.

(2) Byla-li takovým porušením, kterého se dopustil devizový tuzemec - právnická osoba způsobena škoda devizovému hospodářství, může devizový orgán, který prováděl devizovou kontrolu, uložit pokutu až do výše 500 000 Kčs.

(3) Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do dvou let od zjištění porušení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu, nejpozději však do pěti let následujících po roce, ve kterém byla povinnost porušena.

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu o dovozu a vývozu devizových hodnot (§ 26 a 27), československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu (§ 30) vykonávají orgány celní správy. Tuto kontrolu uskutečňují v souladu s předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

(2) Orgány celní správy jsou oprávněny požadovat přihlášení a předložení dovážených a vyvážených hodnot podle tohoto zákona. Zároveň mohou od osob, které dovážejí nebo vyvážejí takové hodnoty, požadovat předložení potřebných dokladů.

(3) Je-li dovoz nebo vývoz devizových hodnot, československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu vázán na povolení nebo podmíněn potvrzením nebo jiným dokladem, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna tyto doklady při dovozu nebo vývozu předložit orgánům celní správy.

(1) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy hodnoty, k jejichž vývozu se vyžaduje povolení (§ 27, 29 a 30), jestliže osoba cestující do zahraničí toto povolení nemá a vzhledem k místu nebo době přechodu hranice nemůže tyto hodnoty předat do úschovy devizovému peněžnímu ústavu na hraničním přechodu nebo vrátit do tuzemska.

(2) Úschova podle odstavce 1 se řídí občanským zákoníkem. Právo vydání předmětu úschovy však zaniká a tento předmět připadne státu, jestliže uschovatel nepožádá o jeho vrácení do jednoho roku ode dne, kdy orgán celní správy převzal předmět do úschovy.

(1) V případech, kdy podle zvláštních předpisů⁹) platí osvobození od celní prohlídky nebo se celní prohlídka neprovádí, nevykonává se ani kontrola podle tohoto zákona.

(2) Orgány celní správy jsou povinny na požádání potvrdit dovoz devizových hodnot, jejichž vývoz bez devizového povolení je podmíněn podle § 26 odst. 2, § 27 odst. 3 a § 28 jejich předchozím dovozem.

(1) Devizové přestupky projednávají příslušné orgány místní správy,¹⁰) a jedná-li se o devizové přestupky podle § 43 písm. k), l), m), orgány celní správy. Tyto orgány rozhodují o devizových přestupcích podle zvláštních předpisů,¹¹) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Přestupek podle § 43 písm. a) objasňují orgány Sboru národní bezpečnosti.

(3) Způsob evidence postihu devizových přestupků podle § 43 písm. a) upraví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

(1) Orgány uvedené v § 44 odst. 1 uloží s přihlédnutím ke společenské nebezpečnosti:

(2) Trest propadnutí věci lze za devizový přestupek uložit samostatně nebo s jiným trestem. Tento trest může být uložen jen tehdy, náleží-li věc pachateli a věc

(3) Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(1) Nebyl-li uložen trest propadnutí věci podle § 45 odst. 2, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže

(2) Zabrat nelze věc, je-li její hodnota v nápadném nepoměru k povaze přestupku.