53.
Zákon
ze dne 23. února 1949
o cestovních pasech.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl první.
Československé cestovní pasy.
§ 1.
Občané Československé republiky a osoby, které se za ně podle příslušných předpisů považují, smějí, pokud podle tohoto zákona nebude jinak stanoveno, překročit hranice Československé republiky nebo se zdržovat v cizině jen s platným československým cestovním pasem.
§ 2.
(1) Pokud se v odstavcích 2 a 3 nestanoví jinak, vydává československé cestovní pasy ministerstvo vnitra nebo jeho jménem orgán jemu podřízený, který ministerstvo vnitra tím pověří vyhláškou v Úředním listě.
(2) Osobám uvedeným v § 1, bydlícím v cizině, vydávají československé cestovní pasy jménem ministerstva vnitra zastupitelské úřady Československé republiky, jež určí ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s ministerstvem vnitra vyhláškou v Úředním listě.
(3) Ministerstvo zahraničních věcí vydává v dohodě s ministerstvem vnitra
a) diplomatické cestovní pasy osobám, u nichž je to odůvodněno mezinárodními zvyklostmi,
b) zvláštní (zejména služební) cestovní pasy osobám, jež byly pověřeny úředním posláním u cizích vlád nebo u mezinárodních orgánů, jakož i osobám, které jedou do ciziny nebo se tam zdržují s jinakým úředním posláním.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí i o prodlužování časové a o rozšiřování územní platnosti československých cestovních pasů.
(5) Na vydání, prodloužení časové a rozšíření územní platnosti československého cestovního pasu není právního nároku.
§ 3.
Orgán příslušný podle § 2 může vydaný československý cestovní pas odejmout, po případě zkrátit jeho časovou nebo zúžit jeho územní platnost osobám, jejichž cesta do ciziny, po případě další pobyt v cizině, by mohly ohrozit zájmy státní bezpečnosti nebo jiné veřejné zájmy, zejména hospodářské.
§ 4.
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou v Úředním listě, jaké údaje obsahuje československý cestovní pas, dobu, na jakou jej lze vydat, po případě prodloužit jeho časovou platnost, kde, jakým způsobem a s jakými doklady se podávají žádosti o jeho vydání, o prodloužení jeho časové nebo o rozšíření jeho územní platnosti, jakož i v kterých případech a pro jaké osoby lze vydat společný československý cestovní pas.
Oddíl druhý.
Cestovní pasy cizinců.
§ 5.
Cizinec smí, pokud podle tohoto zákona nebude jinak stanoveno, překročit hranice Československé republiky nebo se v ní zdržovat jen s platným cestovním pasem, který mu vydal příslušný úřad jeho domovského státu, jenž obsahuje hlavní údaje o totožnosti cizincově a jehož územní platnost se vztahuje na Československou republiku (cestovní pasy cizinců).
§ 6.
(1) Vyžadují-li toho mimořádné poměry nebo zájmy státní bezpečnosti, jiné veřejné zájmy, zejména hospodářské, nebo důvody vzájemnosti, může ministerstvo vnitra vyhláškou v Úředním listě, vydanou v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, stanovit, že cestovní pasy cizinců musí být opatřeny československými visy (visová povinnost), a zároveň určit orgány, které visum udělují a mohou zrušit jeho platnost. Týmž způsobem se visová povinnost zrušuje a mění její rozsah.
(2) Na udělení visa není právního nároku. Z rozhodnutí, jímž se odpírá udělení visa nebo jímž se zrušuje jeho platnost, není odvolání.
Oddíl třetí.
Ustanovení společná a závěrečná.
§ 7.
(1) Ministerstvo vnitra může vyhláškou v Úředním listě stanovit všeobecné výjimky nebo úlevy z pasové povinnosti, zejména pro pohraniční styk. Týmž způsobem může, zejména k provedení mezinárodních smluv, určit, které průkazy nahrazují československé cestovní pasy nebo cestovní pasy cizinců, po případě za jakých podmínek.
(2) Výjimky nebo úlevy z tohoto zákona nebo z předpisů podle něho vydaných pro jednotlivé případy nebo pro jednotlivé skupiny případů může povolit ministerstvo vnitra nebo orgán jím pověřený.
§ 8.
(1) Kdo poruší ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, za správní přestupek pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců. Jde-li o osobu, která již byla právoplatně potrestána podle tohoto zákona nebo podle předpisů jím nahrazených, lze uložit oba tyto tresty. Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do šesti měsíců.
(2) Pokus přestupku uvedeného v odstavci 1 trestá se stejně jako dokonaný čin.
(3) Kdo rozkazem, utvrzováním, návodem, radou, slibem, poskytnutím pomoci nebo jinak úmyslně způsobí nebo usnadní spáchání přestupku uvedeného v odstavci 1 jinou osobou (pachatelem), je trestně odpovědný stejně jako pachatel, nejde-li o čin přísněji trestný, a to i tehdy, když pachatel nemůže být pro přestupek stíhán nebo odsouzen.
§ 9.
(1) Zrušuje se zákon ze dne 29. března 1928, č. 55 Sb., o cestovních pasech. Nedotčeny zůstávají však předpisy vydané podle uvedeného zákona, zejména předpisy o visové povinnosti, pokud tomuto zákonu neodporují a pokud podle tohoto zákona nebude stanoveno jinak.
(2) Zákon ze dne 29. května 1947, č. 107 Sb., o opatřeních proti neoprávněnému přechodu státních hranic, jakož i předpisy podle něho vydané zůstávají nedotčeny. Dále zůstávají nedotčena ustanovení § 40 zákona ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, branný zákon a předpisy podle něho vydané a předpisy o vystěhovalectví, o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům.
§ 10.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1949; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Nosek v. r.