54
ZÁKON
ze dne 9. července 1963
o Československé akademii věd
V období budování vyspělé socialistické společnosti a vytváření předpokladů pro postupný přechod ke komunismu je jedním z hlavních činitelů úspěšného rozvoje společnosti socialistická věda, která, budujíc na pevném základě vědeckého světového názoru, marxismu-leninismu, proniká všechen společenský i hospodářský život; stává se bezprostřední výrobní silou a jednou z hlavních tvůrčích složek dalšího vývoje společnosti a jeho plánovitého řízení.
Plníc tuto základní úlohu, musí socialistická věda, těsně spjata se životem společnosti, soustřeďovat své síly na hlavní úkoly, vyplývající z potřeb hospodářského a kulturního rozvoje země a usilovat o dosažení nejvyšší teoretické a metodické úrovně, komplexnosti a maximální efektivnosti vědeckovýzkumné práce. Těmto požadavkům je nutno přizpůsobit i náplň práce, organizační strukturu a metody činnosti vrcholné vědecké instituce, Československé akademie věd, jež vznikla přebudováním národních vědeckých institucí, to je Královské české společnosti nauk, založené v r. 1784, České akademie věd a umění, Matice slovenské, Slovenské akademie věd a umění a navazuje tak na pokrokové tradice české a slovenské vědy.
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se proto usneslo na tomto zákoně:
Hlava první
Postavení a úkoly Československé akademie věd
§ 1
Československá akademie věd (dále jen „Akademie“) je vrcholnou vědeckou institucí Československé socialistické republiky; rozvíjí badatelskou činnost ve svých vědeckých pracovištích a jako své členy sdružuje nejvýznamnější vědecké pracovníky.
§ 2
(1) Úkolem Akademie je pečovat o plánovitý rozvoj československé vědy a provádět vědecký výzkum na svých pracovištích tak, aby výsledky vědeckovýzkumné práce plně sloužily výstavbě vyspělé socialistické společnosti v Československé socialistické republice. Při plánování vědeckého výzkumu a veškeré své činnosti vychází Akademie z cílů hospodářského, kulturního i politického rozvoje naší společnosti, stanovených Komunistickou stranou Československa; zaměřuje vědecký výzkum tak, aby stálým rozvojem vědy napomáhal Komunistické straně Československa, státním i hospodářským orgánům a organizacím i společenským organizacím v jejich činnosti, směřující k uskutečnění těchto cílů a zejména i k soustavnému zvyšování materiální a kulturní životní úrovně pracujících.
(2) Ke splnění těchto úkolů Akademie zejména
a) vytváří celkovou koncepci rozvoje československé vědy v souladu s potřebami vývoje socialistické společnosti;
b) rozvíjí na nejvyšší úrovni vědeckovýzkumnou činnost řešením základních, pro hospodářství a společnost nejdůležitějších teoretických problémů přírodních, technických a společenských věd a napomáhá realizaci výsledků této činnosti;
c) vypracovává návrhy státních plánů základního výzkumu v oblasti přírodních, technických a společenských věd a předkládá je vládě a Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky;
d) koordinuje a kontroluje plnění těchto plánů;
e) vědecky a metodicky usměrňuje základní výzkum na vysokých školách a ostatních vědeckovýzkumných pracovištích tak, aby byl zaměřen na nejdůležitější úkoly v souladu se státním dlouhodobým plánem rozvoje vědy a techniky, aby se neustále zvyšovala jejich úroveň a aby bylo co nejúčelněji využíváno všech prostředků;
f) pro potřeby vědeckých pracovišť i pro potřeby praxe vyhledává a vychovává, zejména ve spolupráci s vysokými školami, vysoce kvalifikované, ideologicky vyspělé a své socialistické vlasti oddané vědecké pracovníky a napomáhá vysokým školám v jejich pedagogické činnosti;
g) zveřejňuje výsledky své činnosti a napomáhá popularizaci výsledků vědeckého výzkumu;
h) je vrcholným představitelem československé vědy v zahraničí; organizuje a koordinuje vědecké styky s akademiemi věd a obdobnými vědeckými institucemi v zahraničí, zejména rozvíjí spolupráci s akademiemi věd socialistických zemí.
(3) K plnění svých úkolů je Akademie oprávněna vyžadovat v oblasti základního výzkumu od vysokých škol a ostatních vědeckovýzkumných pracovišť potřebné informace a dávat jim podněty k jejich vědecké činnosti a ke zlepšení vzájemné spolupráce; o tom je třeba uvědomit nadřízený orgán vědeckovýzkumného pracoviště. Akademie může podle potřeby dávat těmto pracovištím, popřípadě jejich nadřízeným orgánům doporučení k provedení vhodných opatření; pracoviště, popřípadě jejich nadřízené orgány jsou povinny doporučení projednat a Akademii sdělit své stanovisko.
(4) K stejným účelům je Akademie oprávněna vyžadovat si potřebné informace od státních a hospodářských orgánů a organizací i od společenských organizací.
§ 3
(1) V zásadních vědeckých otázkách je Akademie hlavním poradcem vlády a spolupracuje se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a se Státní plánovací komisí.
(2) Za svou činnost odpovídá Akademie přímo vládě; podává jí každoročně o své činnosti zprávu.
§ 4
Akademie je právnickou osobou. Správu národního majetku svěřeného Akademii vykonávají jménem Akademie její organizační útvary.
§ 5
(1) Organickou součástí Československé akademie věd a současně nejvyšší národní a regionální vědeckou institucí na Slovensku je Slovenská akademie věd.
(2) Působnost, členství a vnitřní organizaci Slovenské akademie věd upraví zákon Slovenské národní rady.
§ 6
Akademie je oprávněna udělovat vědecké hodnosti. Podrobnosti jsou upraveny zvláštními předpisy.
§ 7
K Akademii mohou být přidruženy vědecké společnosti; o tom rozhoduje presidium Akademie.
§ 8
Akademie je oprávněna vydávat časopisy a neperiodické publikace v oboru své činnosti a zřídit k tomu účelu vydavatelský podnik.
Hlava druhá
Členové Akademie
§ 9
Členy Akademie jsou:
a) řádní členové-akademici, jimiž se mohou stát vynikající českoslovenští vědci, kteří jsou oddáni socialistické vlasti, obohatili vědu pracemi zvlášť velkého významu a i jinak přispívají k výstavbě nové společnosti;
b) členové korespondenti, jimiž se mohou stát vynikající českoslovenští vědci, kteří, jsou oddáni socialistické vlasti, obohatili vědu významnými pracemi a i jinak přispívají k výstavbě nové společnosti;
c) zahraniční členové, jimiž se mohou stát zahraniční vědci, kteří obohatili vědu velmi významnými vědeckými pracemi, sloužícími pokroku lidstva;
d) čestní členové, jimiž se mohou stát ti, kdož obohatili vědu pracemi světového významu, nebo se zvlášť zasloužili o vlast a socialismus či o pokrok lidstva.
§ 10
Členy Akademie jmenuje vláda Československé socialistické republiky zpravidla na základě volby, kterou provádí valné shromáždění členů Akademie, nebo na návrh presidia Akademie.
§ 11
(1) Akademici a členové korespondenti jsou povinni tvůrčím způsobem pracovat ve svých vědních oborech, napomáhat realizaci výsledků vědeckého výzkumu, účastnit se činnosti Akademie, plnit úkoly, které jim Akademie uložila, jakož i svědomitě vykonávat funkce, k nimž byli povoláni.
(2) Akademici a členové korespondenti mají pravidelnou měsíční odměnu; její výši stanoví vláda.
§ 12
Člen Akademie pozbývá členství rozhodnutím vlády Československé socialistické republiky na základě jejího vlastního uvážení nebo na základě návrhu valného shromáždění členů Akademie, jestliže se zpronevěřil vědě, státu, věci míru a socialismu, nebo byl-li odsouzen k trestu ztráty čestných titulů a vyznamenání anebo jestliže soustavně a bez náležitého důvodu neplní úkoly vyplývající z jeho členství v Akademii (§ 11 odst. 1).
Hlava třetí
Orgány Akademie
§ 13
(1) Vrcholným orgánem Akademie je valné shromáždění členů Akademie.
(2) Valné shromáždění
a) rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se úkolů Akademie a o zásadních otázkách organizačních, zejména o vnitřní struktuře Akademie, projednává zprávu presidia Akademie o činnosti Akademie, určuje hlavní směry činnosti a dalšího rozvoje Akademie a na návrh presidia stanoví, pro které vědní obory mají být zřízena vědecká kolegia;
b) na návrh presidia Akademie volí členy Akademie (§ 10); na návrh presidia rozhoduje též o podání návrhu na zánik členství v Akademii (§ 12);
c) na návrh presidia Akademie volí členy presidia Akademie (§ 14 odst. 3 poslední věta); výsledky volby předkládá presidium Akademie jako návrh vládě Československé socialistické republiky.
(3) K rozhodování věcí, uvedených v odstavci 2 se valné shromáždění schází zpravidla jednou za rok. Svolává je presidium Akademie; může na ně přizvat i osoby, které nejsou členy Akademie, zejména předsedy vědeckých kolegií, jakož i vedoucí vědeckých pracovišť Akademie a jiné jejich vědecké pracovníky. Hlasovací právo na valném shromáždění mají pouze členové Akademie.
(4) Presidium Akademie může podle potřeby svolat zasedání valného shromáždění též k projednání závažných vědeckých, popřípadě jiných otázek nebo při významných příležitostech. Na takové zasedání zve presidium Akademie zpravidla mimo členy Akademie i širší okruh pracovníků Akademie a jiných osob, které podle povahy zasedání mohou svými znalostmi a zkušenostmi přispět k jeho úspěšným výsledkům. Na takových zasedáních se nerozhoduje hlasováním.
§ 14
(1) V čele Akademie je předseda Akademie, kterého z řad akademiků jmenuje a odvolává na návrh vlády president Československé socialistické republiky. Předseda Akademie soustavně pečuje o plnění úkolů Akademie; za výkon své funkce odpovídá vládě Československé socialistické republiky.
(2) Ústředním řídícím orgánem Akademie je presidium Akademie. Presidium odpovídá za činnost Akademie vládě Československé socialistické republiky.
(3) Členy presidia Akademie jsou předseda Akademie, místopředsedové Akademie, další členové presidia a vědecký sekretář Akademie. Místopředsedové Akademie a další členové presidia Akademie jsou jmenováni z řad členů Akademie. Místopředsedy Akademie a vědeckého sekretáře Akademie jmenuje a odvolává na návrh předsedy Akademie vláda Československé socialistické republiky. Další členy presidia Akademie jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky zpravidla na základě volby, kterou provádí valné shromáždění členů Akademie, nebo na návrh presidia Akademie.
(4) Počet místopředsedů Akademie, jakož i počet dalších členů presidia Akademie, stanoví vláda Československé socialistické republiky.
(5) Funkční období presidia Akademie trvá pět let.
§ 15
(1) Presidium nebo předseda Akademie mohou pověřit jednotlivé členy presidia obstaráváním určitých činností; zejména pověřují místopředsedy Akademie péčí o koordinaci a komplexnost prací v jednotlivých oblastech vědeckého bádání. K zajišťování řídící a organizační činnosti může presidium Akademie na návrh předsedy Akademie též zřizovat komise a jiné pomocné orgány.
(2) Členové presidia Akademie pověření určitou činností podle odstavce 1 a předsedové (vedoucí) komisí a jiných pomocných orgánů jsou z výkonu této činnosti odpovědni presidiu Akademie a předsedovi Akademie, podávají jim o ní zprávy a předkládají jim podle potřeby své návrhy.
§ 15a
(1) Presidium Akademie dbá, aby akademici a členové korespondenti se tvůrčím způsobem zúčastňovali rozvoje svého vědního oboru, vědeckého výzkumu a realizace výsledků ve svém vědním oboru a přispívali k rozvoji socialistické vědy a socialistické společnosti.
(2) Presidium Akademie hodnotí činnost akademiků a členů korespondentů pravidelně, nejméně však v pětiletých obdobích.
(3) Na základě hodnocení podle odstavce 2 může presidium Akademie podat vládě Československé socialistické republiky návrhy na zrušení členství akademika nebo člena korespondenta, jestliže neplní úkoly uvedené v odstavci 1 a v § 11 odst. 1.
§ 16
(1) Základními ideovými a vědeckými orgány pro jednotlivé vědní obory jsou vědecká kolegia Akademie, složená z členů Akademie, ředitelů (vedoucích) a jiných pracovníků vědeckých pracovišť Akademie, pracovníků vysokých škol a dalších vědeckých, technických a hospodářských pracovníků, popřípadě i jiných vynikajících odborníků.
(2) Předsedu a ostatní členy vědeckého kolegia na návrh předsedy Akademie jmenuje a odvolává presidium Akademie, které řídí jejich činnost. Předseda kolegia odpovídá za výkon své funkce presidiu a předsedovi Akademie.
(3) Působnost kolegií blíže vymezí stanovy Akademie.
§ 17
Orgány i funkcionáři Akademie a jejich pracovišť soustavně vytvářejí podmínky pro širokou účast pracovníků Akademie na řízení vědecké práce. Zásadní otázky, týkající se určitého vědeckého pracoviště, projednávají orgány Akademie zpravidla za účasti ředitele (vedoucího), popřípadě dalších pracovníků příslušného pracoviště a zástupců společenských organizací.
§ 18
Úkoly Akademie v oblasti správní, hospodářské a organizační zajišťuje aparát Akademie. Presidium Akademie určí způsob konkrétního řízení aparátu Akademie.
Hlava čtvrtá
Vědecká pracoviště Akademie
§ 19
(1) Středisky vědeckovýzkumné činnosti Akademie jsou její vědecká pracoviště, jež rozvíjejí na nejvyšší úrovni vědeckovýzkumnou činnost v příslušném vědním oboru, těsně spolupracují s vysokými školami a ostatními vědeckovýzkumnými pracovišti, podílejí se na vědeckopopularizační a kulturně politické činnosti a přispívají k realizaci výsledků vědeckovýzkumných prací. Postup při zřizování a zrušování vědeckých pracovišť Akademie upravuje zvláštní zákon.
(2) V čele pracoviště je ředitel (vedoucí), jehož na návrh předsedy Akademie jmenuje a odvolává presidium Akademie. Ředitel (vedoucí) řídí veškerou činnost pracoviště a odpovídá za ni presidiu a předsedovi Akademie.
(3) Ředitel (vedoucí) vědeckého pracoviště je povinen vytvářet podmínky pro širokou účast všech pracovníků na řízení vědecké práce pracoviště (§ 16); za tím účelem též projednává všechny důležité otázky ve svém poradním orgánu (ústavní radě) a těsně spolupracuje se společenskými organizacemi působícími na pracovišti.
§ 20
(1) Povinností vědeckých pracovníků Akademie je v souladu s plány vědeckovýzkumných prací tvůrčím způsobem usilovat o co nejúčinnější řešení teoreticky závažných a pro praxi důležitých vědeckých problémů, aktivně vědecky pracovat, neustále rozvíjet své teoretické znalosti i praktické zkušenosti, politicky se vzdělávat, opírat se při své činnosti o kolektiv spolupracovníků; jsou též povinni účastnit se vědeckoorganizační práce na svém pracovišti.
(2) Povinností ředitele (vedoucího) vědeckého pracoviště Akademie je vytvářet podmínky pro to, aby každý vědecký pracovník mohl v rámci uložených úkolů na svém pracovišti plně rozvíjet své tvůrčí schopnosti a zvyšovat svou vědeckou kvalifikaci.
(3) Práva a povinnosti pracovníků vědeckých pracovišť Akademie upraví pracovní řády pracovišť.
(4) S vědeckými pracovníky jsou sjednávány pracovní poměry nejdéle na dobu pěti let, zpravidla na základě konkursu. Pracovní poměry dosavadních vědeckých pracovníků se upraví ve smyslu tohoto ustanovení tím, že Akademie s nimi uzavře nové pracovní smlouvy. Nedojde-li ve lhůtě stanovené presidiem Akademie k dohodě o uzavření nové pracovní smlouvy, rozváže Akademie z tohoto důvodu pracovní poměr výpovědí, pokud nedojde k jeho ukončení jiným způsobem dříve, než činí zákonná výpovědní lhůta.
Hlava pátá
Závěrečná ustanovení
§ 21
Podrobnější úpravu organizace, vnitřních poměrů Akademie a právního postavení jejích orgánů a organizačních útvarů jakož i aparátu Akademie obsahují stanovy Akademie, na nichž se usnáší valné shromáždění členů Akademie a jež schvaluje vláda.
§ 21a
Funkční období dosavadního presidia Akademie končí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 22
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.