o dani z přidané hodnoty

(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 1 500 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřekročí obrat podle odstavce 1, pokud se jedná o samostatné osoby, které provádějí zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení³) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem daně. Jestliže tuto povinnost nesplní, je považována za plátce od data uzavření této smlouvy a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který se zaregistruje jako plátce nejdříve.

(3) Osoby podléhající dani jsou povinny předložit žádost o registraci ke dni zahájení podnikání, pokud mohou nebo mohly rozumně předpokládat, že jejich obrat za nejvýše tři nejbližší po sobě jdoucí kalendářní měsíce od tohoto dne přesáhne 3 000 000 Kč. Jestliže osoba podléhající dani tuto povinnost nesplní a její skutečný obrat za toto období přesáhne 3 000 000 Kč, je považována za plátce ode dne zahájení podnikání a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období.

(4) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

(5) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 1 500 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících dvanáct po sobě jdoucích měsíců částku 6 000 000 Kč. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(6) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období.

(7) Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje podle odstavců 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to podle účetního stavu k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví ze skla, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

(2) Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d), jsou osoby blízké⁵) a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety, synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.

(3) Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují také

(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními kartami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.

(3) V případě nájemních smluv,⁷) smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci^7a) a smluv o dílo,⁸) kdy se zdanitelné plnění uskutečňuje formou dílčího nebo opakovaného plnění během doby trvání smlouvy, se každé dílčí nebo opakované plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění, které se uskutečňuje podle platné smlouvy a ve sjednaných termínech, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každého dílčího plnění, a to tím dnem, který nastane dříve. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období.

(4) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

(1) Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů.^8a)

(2) Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a na uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Daňový doklad musí obsahovat

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu nebo na zjednodušeném daňovém dokladu nebo na dokladu o použití plnění s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daňové povinnosti, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň se pro jednotlivé sazby zaokrouhluje podle odstavce 2 písm. i).

(4) Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost. Daňový doklad, pokud splňuje stanovené náležitosti,^9a) je zároveň účetním dokladem.

(5) Doklad o použití musí obsahovat

(6) Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň na výstupu příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 25 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila.

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem, na kterém je uvedeno obchodní jméno dopravce. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká.

(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše do 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat obchodní jméno plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, údaje podle odstavce 2 písm. a), c), d), f) a h) a cenu včetně daně celkem. Za správnost uvedených údajů odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění. Za vypočtenou výši daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň vypočte podle ustanovení § 17 a uvede na zjednodušený daňový doklad.

(10) Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu není povinen v případě plnění ve prospěch jiného plátce vystavovat daňový doklad ani zjednodušený daňový doklad. V těchto případech vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), obchodní jméno plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných sazeb daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň.

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), g) a dále

(1) Základem pro výpočet daně je cena¹⁰) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Základem pro výpočet daně, v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7, je cena včetně daně. Základem pro výpočet daně na výstupu v případě uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, je součet cen včetně daně za příslušné zdaňovací období.

(3) Jestliže není cena zdanitelného plnění ve smlouvě určena, je rozhodující cena obvyklá bez daně.

(4) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,¹¹) základ daně zahrnuje i tuto daň.

(5) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(6) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je obvyklá cena bez daně.

(7) Základem daně v případě smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je vstupní cena předmětu¹³) bez daně.

(8) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(9) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň.

(10) Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, které je prodáváno Státní bankou československou za cenu vyšší než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, základ daně je nula.

(12) Základem daně při prodeji platných československých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

(13) Při stanovení základu daně u stálé provozovny plátce se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nemůže být základ daně nižší, než jaký by stanovil za totéž nebo obdobné zdanitelné plnění plátce se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky.^13a)

(14) Plátce, který nakoupil služby od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby daně. V případě, že plátce nakoupí služby od osoby, která není plátcem, a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je povinen uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby daně. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daňové povinnosti podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je oprávněn neuplatnit za tyto služby daň pouze tehdy, jestliže použije cenu obvyklou.

(15) Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za zdanitelné plnění a jiné finanční příspěvky stanovené obecně závaznými předpisy.

(16) Základem daně při dodání použitého zboží, s výjimkou ojetých osobních automobilů, nakoupeného za účelem dalšího prodeje od osob, které nejsou plátci, je rozdíl mezi cenou nákupu od těchto osob a cenou prodeje v úrovni bez daně.

(17) Dojde-li ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, považuje se tato smlouva od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli. Tento postup se neuplatní, pokud bude vrácený předmět bezprostředně prodán nebo se bezprostředně stane předmětem nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V tomto případě základem daně je vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně

(2) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyhotoven daňový dobropis nebo vrubopis vztahující se k tomuto zdanitelnému plnění.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce, kteří byli plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.

(1) Sazba daně u zboží je 23 %. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie je sazba daně 5 %.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu podle příloze č. 1 k tomuto zákonu závaznou informaci o sazebním zařazení zboží celních orgánů.

(3) Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) je 5 %. Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) je 23 %.

(4) Sazba daně u služeb je 5 %. U služeb a průmyslových prací výrobní povahy^13b) uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 23 %. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění sazba daně ve výši 23 %.

(5) Sazba daně u staveb včetně stavebních objektů zařazených podle zvláštního předpisu¹⁴) do příslušných oborů je 5 %.

(6) Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli, kde je sazba daně 23 %. Při pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatní sazba daně ve výši 5 %.

(7) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci se ze vstupní ceny uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.

(8) Sazba daně u pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený od daňové povinnosti podle § 30, je 5 %. Sazba daně 5 % se uplatní u krátkodobého pronájmu nebytových prostor včetně vnitřního vybavení. Krátkodobým pronájmem se pro účely zákona rozumí pronájem nejvýše na 48 hodin. Sazba daně 5 % se uplatní i u pronájmu elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů, měřičů tepla a ostatních obdobných trvale instalovaných měřících zařízení.

(9) Sazba daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu¹⁵) do příslušných oborů jako výkony nákupu zemědělských a lesnických výrobků, výkony odbytu a zásobování (včetně skladového hospodářství), výkony zahraničního obchodu, výkony vnitřního obchodu a stravování závodní v kantýnách je stejná jako u dodávaného zboží, popřípadě služeb, ke kterým se uvedený výkon vztahuje.

(10) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

(1) Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné sazby, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru a cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a zaokrouhlené daně.

(3) Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa a vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru a cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a zaokrouhlené daně.

(4) Je-li úplata za zdanitelné plnění vyjádřena v devizových prostředcích,¹⁶) přepočte se na českou měnu podle kursu nákup vyhlašovaného Českou národní bankou a platného v den vzniku daňové povinnosti.

(5) Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter. Souborem předmětů se rozumí výrobky z různých smíšených materiálů nebo spojené z různých částí, jakož i soubory výrobků pro drobný prodej.

(6) Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte podle odstavce 3.

(7) Při výpočtu daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu^16a) do příslušného oboru jako služby cestovního ruchu postupuje plátce takto:

(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud nakoupené zboží, stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva (dále jen „přijatá zdanitelná plnění“) použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění za podmínek stanovených zákonem.

(2) Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, do kterého daň na vstupu zaúčtoval, nebo v prvním zdaňovacím období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží oprávněnost tohoto nároku daňovým dokladem nebo zjednodušeným daňovým dokladem nebo pokud přijatá zdanitelná plnění nepoužije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou koupě najaté věci, a při nákupu vratných lahví ze skla. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

(5) Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem.

(6) Prodá-li plátce osobní automobil a vratné láhve ze skla, při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, tento prodej dani nepodléhá.

(7) Plátce provádějící finanční pronájem má nárok na odpočet daně u zboží a nemovitostí, které jsou předmětem smlouvy o koupi najaté věci v plné výši.

(1) Má-li plátce obrat nejen za svá zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, a za zdanitelná plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, ale také za plnění, která podle § 2 odst. 1 nejsou zdanitelnými plněními, určí se poměrná část odpočtu daně ve výši, která odpovídá celkové dani na vstupu za příslušné zdaňovací období vynásobené koeficientem. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná plnění v tomto zdaňovacím období, tedy jak za zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně, tak za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona, u nichž nárok na odpočet daně nevzniká, a i za plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, cena bez daně za převod staveb, části staveb, bytů a nebytových prostor osvobozený podle § 30, cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolků podle § 26 písm. c), cena bez daně za zdanitelná plnění uskutečněná v zahraničí a plnění, která je plátce povinen uskutečnit na základě rozhodnutí státního orgánu nebo podle obecně závazných právních předpisů upravujících nároky osob v důsledku vypořádání majetkových křivd, se nezapočítávají do součtu, který tvoří součet jmenovatele koeficientu. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa nahoru. Pro účely tohoto zákona se obratem za plnění, která podle § 2 odst. 1 nejsou zdanitelnými plněními, považují i dotace, příspěvky a tržby z hlavní činnosti plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.^16b)

(2) Plátce nemá nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 nižší než 0,05 včetně.

(3) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 vyšší než 0,95 včetně.

(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavců 1, 2 a 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Tyto rozdíly uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

(5) Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,¹⁷) má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

(1) Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém je vystaven daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.

(2) Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud jej nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.

(3) Odpočet daně stanovený podle odstavce 1 podléhá dále § 20.

(1) Plátce, který nakupuje ojeté osobní automobily za účelem jejich dalšího prodeje, a to i formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, má nárok na odpočet daně na vstupu při jejich nákupu, a to i při nákupu od osoby, která není plátcem.

(2) Nárok na odpočet daně má plátce ve výši, která se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je cena, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen, vynásobená příslušnou výší sazby daně, a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby.

(3) Je-li osoba, od které nakoupil plátce ojetý osobní automobil, osobou mající k němu zvláštní vztah (§ 6), výše nároku na odpočet se stanoví stejným způsobem jako v odstavci 2 s tím, že místo ceny, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen, se v čitateli uvede jeho obvyklá cena včetně daně.

(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 26 až 35

(2) Má-li plátce obrat za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Převod staveb a částí staveb, bytů a nebytových prostor s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daňové povinnosti.

(2) Pronájem pozemků, staveb a částí staveb, včetně pronájmu bytů a nebytových prostor je osvobozen od daňové povinnosti s výjimkou krátkodobého pronájmu a pronájmu trvale instalovaných měřících zařízení podle § 16 odst. 8.

(3) Plátce, který pronajímá pozemky nebo stavby jiným plátcům pro účely podnikání, se může rozhodnout, zda pronájem bude osvobozen od daňové povinnosti nebo zda bude dani podléhat. Toto své rozhodnutí je povinen oznámit finančnímu orgánu a je povinen se jím řídit nejméně do konce kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo doručeno oznámení finančnímu orgánu.

(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené jako výkon podle zvláštního předpisu³²) do příslušného oboru, poskytované oprávněnými subjekty³³) a vymezené zvláštními předpisy.³⁴)

(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb oprávněnými subjekty v souvislosti se zdravotními výkony podle odstavce 1 včetně prodeje ortopedických a protetických výrobků a léků za hotové.

(3) Od daňové povinnosti je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.³⁵)