kterou se provádí zákon o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení

(1) Za průmyslovou činnost ve smyslu zákona se považuje též činnost organizací geologického průzkumu; za průmyslovou činnost se však nepovažuje činnost podniků podléhajících oborovému ředitelství Vodní toky a vodohospodářských organizací řízených národními výbory, dále činnost podniků Filmový průmysl, Filmové laboratoře, Ústředí uměleckých řemesel, Ústředí lidové umělecké výroby a Divadelní služba.

(2) Pro posouzení, zda objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností, přesahuje polovinu celkových výkonů, je rozhodný poměr tržeb z průmyslové a stavební činnosti k celkovým tržbám z výrobních činností*) dosažených v předchozím kalendářním roce; u organizací, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu organizace.

(3) Oborová (generální) ředitelství, která jsou poplatníky daně ze zisku a daně z jmění, platí daň ze zisku a daň z jmění jen pokud jde o zisk z jejich vlastní činnosti a o jejich vlastní jmění. Pro posouzení toho, zda zákonu podléhají oborová (generální) ředitelství, je rozhodný počet podřízených organizací podléhajících těmto daním k prvnímu dni zdaňovacího období.

(4) Organizacemi zahraničního obchodu se rozumějí:

(1) Příspěvky podle § 4 písm. a) bod 1 zákona, k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou např. příspěvky na dobrovolné pojištění pracujících u Státní pojišťovny, příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky oborovým ředitelstvím k úhradě nákladů jejich činnosti.

(2) Tvorba nebo zvýšení stavu rezerv je připočitatelnou položkou tehdy, jestliže je účtována na vrub nákladů poplatníka v rozporu s právními předpisy; za rezervy, které právní předpisy dovolují tvořit, se považují všechny rezervy podle směrnic k jednotné účtové osnově v národním hospodářství.

(3) Přerozdělení prostředků**) se provádí ze zisku po zdanění. Částky přijaté z přerozdělení prostředků se u příjemců nezdaňují. Výjimku tvoří jen částky přijaté [§ 4 písm. c) zákona] nebo poskytnuté [§ 5 odst. 2 písm. e) zákona] z přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu.

(1) U podnikové bytové výstavby prováděné dodavatelským způsobem může si poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby jako příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona 50 % částek, které zaplatí dodavateli jako splátky (včetně splátkami vypořádaných záloh) nebo jako doplatek na fakturu.***) U podnikové bytové výstavby prováděné ve vlastní režii může si odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby 50 % skutečně vynaložených nákladů na podnikovou bytovou výstavbu. Celkový úhrn odečítaných částek nesmí v obou případech převýšit 50 % rozpočtové ceny. U podnikové bytové výstavby započaté před 1. lednem 1970 se nehledí k nákladům vynaloženým do té doby.

(2) Pokud v rámci podnikové bytové výstavby jsou budovány i obchodní prostory, kanceláře, provozovny apod., vyloučí se náklady na pořízení těchto prostor z rozpočtové ceny.

(3) Odečíst lze jenom částky zaplacené na podnikovou bytovou výstavbu z vlastních zdrojů a z úvěru čerpaného po 1. lednu 1970, nikoliv však částky z dotací, které byly poplatníku na podnikovou bytovou výstavbu poskytnuty. Splátky úvěru na podnikovou bytovou výstavbu nejsou odpočitatelnou položkou.

(4) Sdruží-li se několik podniků k společnému provedení bytové výstavby tak, že jeden z nich je investorem, mohou si příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu za podmínek svrchu uvedených odečítat jednotliví účastníci, a to poměrnou částkou podle výše účasti.

(1) Zálohy a splátky poskytnuté investory dodavatelům†) nesnižují základ daně z jmění.

(2) Za akciový kapitál u tuzemských akciových společností, který je součástí jmění poplatníka podle § 9 odst. 1 zákona, se považuje pouze splacený akciový kapitál.

(3) Zůstatkovou cenu základních prostředků, která se z jmění poplatníka odečítá, lze odečíst jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, nikoliv úvěry nebo jinými zdroji.

(1) Lhůta k podání přiznání k podnikovým daním může být z důležitých důvodů národním výborem přiměřeně prodloužena. Prodloužení této lhůty má za následek i prodloužení lhůty pro doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a výší daní vypočtenou v přiznání (§ 22 odst. 4 zákona).

(2) Poplatník je povinen podat přiznání k podnikovým daním i za rok, ve kterém vykázal ztrátu.

(1) Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku (dokud nedojde k prvému vyměření této daně) a na daň z objemu mezd je finanční plán organizace.

(2) Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit národnímu výboru do 8 dnů nový propočet záloh a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

(3) Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se přihlíží k připočitatelným a odpočitatelným položkám podle § 4 a 5 zákona.

(4) U poplatníků se sezónní výrobou stanoví národní výbor na žádost poplatníka měsíční zálohy na daně zpravidla ve výši jedné třetiny čtvrtletní povinnosti vyplývající z rozdělení celoroční daňové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí na základě sezónních výkyvů v tvorbě zisku za předchozí rok. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce.

(5) Každá daň se platí na zvláštní účet národního výboru u Státní banky československé a u národního výboru se účtuje na samostatném účtu.

(1) Za včas nezaplacenou daň nebo zálohu se považuje i rozdíl, o který poplatník zaplatil méně než měl zaplatit.

(2) Penále vypočte národní výbor po uplynutí každého čtvrtletí a vydá o tom výměr.