kterou se provádějí některá ustanovení divadelního zákona

(1) Osobami vykonávajícími uměleckou činnost při veřejném scénickém předvádění divadelního díla jsou herci, zpěváci, tanečníci, loutkoherci, mimové, hudebníci, dirigenti, sbormistři, choreografové, baletní mistři, korepetitoři, dramaturgové, režiséři a jevištní výtvarníci.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou divadelními umělci, splňují-li podmínky § 3 odst. 1 zákona.

(1) Odbornou způsobilostí divadelního umělce se rozumí splňování požadavků na odborné vzdělání, odbornou praxi, umělecký talent a popřípadě též na další schopnosti nebo vlastnosti.

(2) Konkrétní požadavky odborné způsobilosti k výkonu divadelní činnosti v určitém zařazení v pracovním poměru k divadlu nebo agentuře stanoví příslušné mzdové předpisy. Požadavky v nich uvedené platí přiměřeně též pro osoby, které vykonávají divadelní činnost za odměnu na základě smlouvy podle autorskoprávních předpisů.¹)

(1) Odborné vzdělání získané na vysoké škole se osvědčuje diplomem, na konzervatoři a jiné střední škole vysvědčením o úspěšně vykonané maturitní zkoušce a ve vojenském učilišti vysvědčením o jeho úspěšném absolvování. Odborné vzdělání získané v zahraničí se uznává v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy.²)

(2) Odborná praxe se osvědčuje doklady o vykonávání divadelní činnosti, popřípadě příbuzných uměleckých činností v pracovním poměru nebo též mimo pracovní poměr.

(3) Umělecký talent a další požadované schopnosti nebo vlastnosti se osvědčují při veřejném konkursu (§ 4 a násl.).

(1) Komise posoudí odbornou způsobilost jednotlivých uchazečů a úroveň jejich uměleckého výkonu předvedeného před komisí.

(2) Po zhodnocení výsledku veřejného konkursu určí komise hlasováním (většinou hlasů), kteří uchazeči a v jakém pořadí splňují podmínky pro přijetí do pracovního poměru; při rovnosti hlasů je rozhodující stanovisko předsedy komise.

(1) Závěry komise jsou pro ředitele doporučením.

(2) Komise může řediteli doporučit, aby do pracovního poměru výjimečně přijal uchazeče, který nesplňuje požadavek odborného vzdělání nebo odborné praxe, ale při veřejném konkursu prokázal mimořádný umělecký talent.

(1) Agentáž v oblasti divadelní činnosti je propagace slovenského divadelnictví v Československé socialistické republice i v zahraničí a cílevědomé zpřístupňování divadelního umění širokému okruhu obyvatelstva společenským uplatňováním divadelních děl mimo provoz divadel.

(2) Agentura plní své poslání na úseku agentáže zejména tím, že

(3) Činnost agentury podle odstavce 2 písm. c) se řídí dramaturgickým plánem, který schvaluje ministerstvo.

(1) Zprostředkování v oblasti divadelní činnosti je sjednání podmínek pro účinkování divadla nebo divadelního umělce (dále jen „účinkující“) v představení mezi agenturou a pořadatelem na základě smlouvy uzavřené mezi agenturou a účinkujícím.

(2) Právní vztahy mezi pořadatelem a agenturou, jakož i mezi agenturou a divadlem, které vznikly uzavřením smlouvy podle odstavce 1, se řídí příslušnými hospodářskoprávními předpisy.³)

(3) Pokud poměr mezi agenturou a divadelním umělcem nemá povahu pracovněprávního vztahu, řídí se jejich smlouva uzavřená podle odstavce 1 příslušnými autorskoprávními předpisy.¹)

(1) Agentura odmítne zprostředkování, nemůže-li převzít odpovědnost za ideovou nebo uměleckou úroveň představení.

(2) O odmítnutí zprostředkování je agentura povinna neprodleně informovat orgán státní správy, kterému přísluší rozhodování o povolení příslušného představení.

(1) V písemném oznámení o zřízení ochotnického souboru (dále jen „soubor“) je nutno uvést přesné označení socialistické organizace, která soubor zřídila (dále jen „zřizovatel“), datum zřízení souboru, název, umělecké zaměření a místo (obvod) působení souboru, jakož i jméno a odborné vzdělání jeho vedoucího (popřípadě uměleckých vedoucích); v oznámení o převzetí práv a povinností vůči souboru, jehož zřizovatel zanikl, je třeba uvést i přesné označení předcházejícího zřizovatele.

(2) Zrušení souboru oznámí zřizovatel okresnímu národnímu výboru písemně. V oznámení uvede název souboru, důvod a datum jeho zrušení.

(3) U souboru zřízeného, převzatého nebo zrušeného odborovou organizací plní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 2 a § 14 zákona okresní odborová rada příslušná podle stálého působiště souboru.

(1) Oprávnění souboru veřejně scénicky předvádět divadelní díla vzniká jeho registrací; provede ji okresní národní výbor příslušný podle předpokládaného stálého působiště souboru na základě oznámení o zřízení souboru. O registraci souboru uvědomí okresní národní výbor jeho zřizovatele, resp. okresní odborovou radu do 30 dnů od doručení oznámení.

(2) Okresní národní výbor neprovede registraci souboru, není-li jeho zřizovatelem socialistická organizace.

(3) Ustanovení zákona a této vyhlášky o povolování představení nejsou registrací souboru dotče

(1) Členství v souboru je dobrovolné, bezplatné a nezakládá nárok na odměňování; činnost v souboru, s výjimkami uvedenými v odstavci 2, se neposuzuje jako pracovní činnost.

(2) Funkci vedoucího souboru, popřípadě dalších uměleckých vedoucích lze vykonávat i v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.⁴) Obdobným způsobem může zřizovatel svěřit úkoly spojené s péčí o ideový a umělecký růst souboru divadelním umělcům a jiným odborníkům.

(3) Účinkování divadelního umělce v představení souboru musí být, pokud se uskutečňuje za odměnu, zprostředkováno agenturou.

(1) Okresní národní výbory zajišťují zpravidla prostřednictvím okresních osvětových středisek evidenci souborů, dohled na jejich činnost a na jejich kulturně politické a společenské využití.

(2) Metodicko-poradenskou, vzdělávací a konzultační péči o soubory jako součást odborné péče o zájmovou uměleckou činnost, vykonávají zejména Osvětový ústav v Bratislavě a krajská a okresní osvětová střediska.

(1) Žádost o povolení představení, jehož pořadatelem není divadlo nebo které se nekoná v rámci schválené kulturní akce, podává pořadatel na předepsaném tiskopise, který slouží zároveň jako žádost o svolení ochranné organizace autorské k použití divadelního díla.

(2) Žádosti se podávají samostatně pro každé představení.

(1) V žádosti o povolení představení se uvede přesné označení pořadatele a účinkujících, čas a místo představení, autor a název divadelního díla, které má být na představení předvedeno, jakož i údaje o výši vstupného. Místní (městský) národní výbor příslušný pro rozhodování o povolení představení může žádat i další údaje související s představením.

(2) K žádosti o povolení představení mimo provoz divadel je třeba připojit text divadelního díla, které má být na představení předvedeno; výjimku tvoří představení, které pořádá nebo zprostředkuje agentura. Místní (městský) národní výbor může od požadování textu upustit, jde-li o divadelní dílo obecně známé.

(3) Jestliže mají v představení podle odstavce 2 účinkovat divadelní umělci za odměnu, je pořadatel povinen předložit místnímu (městskému) národnímu výboru doklad o tom, že jejich účinkování smluvně sjednal s agenturou.

(1) V oznámení o pořádání představení v oblasti svého působení (§ 21 odst. 2 zákona) a v žádosti o povolení pořádat představení mimo oblast svého působení (§ 21 odst. 3 zákona) uvede divadlo místo a datum představení, jméno autora a název divadelního díla, které hodlá na představení předvést. Do oznámení i žádosti lze zahrnout i více představení v určitém časovém rozpětí.

(2) Oznámení i žádost je třeba podat písemně. K žádosti podané později než pět týdnů před konáním představení přihlédne okresní národní výbor, jen jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.

(1) V oznámení o představeních, která se mají konat v rámci schválené kulturní akce (§ 23 odst. 2 zákona), uvede pořadatel název akce a označení orgánu státní správy, který ji schválil; uvede též místa a data představení, jakož i jména autorů a názvy divadelních děl, která mají být na těchto představeních předvedena. Mají-li se představení konat v obvodě více okresů, je třeba tyto údaje oznámit všem zúčastněným okresním národním výborům.

(2) Oznámení podle odstavce 1 je třeba podat písemně nejméně osm dnů před zahájením kulturní akce.

(1) Pořadatel oznámí do 14 dnů od konání představení ochranné organizaci autorské podklady pro výpočet a vyměření provozního autorského honoráře (datum a místo představení, jméno autora a název předvedeného divadelního díla, počet návštěvníků a celkovou tržbu na vstupném). V téže lhůtě předkládá ochranné organizaci autorské tyto podklady i pořadatel schválené kulturní akce za představení konaná v rámci této akce.

(2) Divadlo předkládá podklady podle odstavce 1 za představení, jejichž pořadatelem bylo, jakož i za představení, kde smluvně převzalo povinnosti pořadatele vůči ochranné organizaci autorské (§ 16 odst. 2 zákona), úhrnně za období dohodnuté s ochrannou organizací autorskou.

(3) Upouští-li pořadatel od pořádání povoleného představení nebo změní-li dodatečně se souhlasem národního výboru, který představení povolil, místo jeho konání, uvědomí o této skutečnosti neprodleně ochrannou organizaci autorskou.

(1) Rozhodnutí o zákazu představení nebo o přerušení představení a zákazu jeho pokračování, vyslovené ústním vyhlášením dohlédacího orgánu je orgán státní správy, který zmocnil dohlédací orgán k výkonu dohledu povinen doručit pořadateli v písemném vyhotovení do tří dnů od vyhlášení rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí vyslovené při jeho ústním vyhlášení nesmí být v písemném vyhotovení rozhodnutí změněno.

(2) Orgán státní správy, který zmocnil dohlédací orgán k výkonu dohledu, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 1 do tří dnů od jeho ústního vyhlášení též

(1) Ministerstvo, krajské národní výbory a okresní národní výbory sledují a kontrolují divadelní činnost v rozsahu své působnosti a úkolů na úseku divadelnictví prostřednictvím osob pověřených inspekční činností (dále jen „inspektoři“).

(2) Inspektoři při výkonu své funkce se zaměřují zejména na zjišťování,

(1) Inspektoři jsou oprávněni

(2) Inspektoři nejsou oprávněni dávat příkazy, ani činit opatření na náklady organizací a osob zúčastněných na sledované činnosti.

(1) Představení, které pořádá Vysoká škola muzických umění v Bratislavě, konzervatoř nebo lidová škola umění (dále jen „škola“) v souladu se svým učebním plánem a učebními osnovami, posuzuje se z hlediska zákona, pokud z dalších ustanovení nevyplývá jinak, jako představení pořádané divadlem.

(2) Představení, které škola nepořádá v souladu se svým učebním plánem a učebními osnovami, jakož i představení, které pořádá škola mimo své prostory anebo které pořádá jiná organizace a v němž účinkují žáci, studenti a pedagogové školy, může se konat pouze na základě povolení místního (městského) národního výboru příslušného podle místa představení. Tomuto národnímu výboru přísluší též dohled na představení.