o rozvoji rostlinné výroby

(1) Zemědělské organizace zejména:

(2) Organizace podřízené výrobním zemědělským správám řídí se při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 pokyny a doporučeními těchto správ.

(1) V zájmu zvýšení úrodnosti půdy jsou socialistické organizace povinny poskytovat zdarma odpady vhodné pro další využití v zemědělské výrobě. Za tyto odpady se považují látky, u nichž socialistické organizace ve své hospodářské činnosti nepočítají s jejich dalším účelným využitím.

(2) Zemědělské organizace provádějí odvoz odpadů na vlastní náklad; socialistické organizace jsou povinny k úhradě těchto nákladů poskytovat částku odpovídající nákladům, které by jinak vynaložily na likvidaci těchto odpadů.

(3) Podrobnosti upraví vláda.

(1) Účelem šlechtitelské činnosti je vyšlechtit výkonné, biologicky hodnotné a jakostní odrůdy a hybridy zemědělských plodin odolné proti nebezpečným a škodlivým činitelům, které budou odpovídat požadavkům správné výživy a potřebám zpracovatelského průmyslu, potřebám stále dokonalejší agrotechniky, komplexní mechanizace i chemizace a velkovýrobním formám hospodaření.

(2) Šlechtění rostlin provádějí organizace pověřené ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství podle plánu jím schváleného.

(3) Každý, kdo přihlašuje odrůdu k odrůdovým zkouškám, bezplatně odevzdá Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému osivo, sadbu a školkařské výpěstky v množství potřebném k provedení zkoušek.

(4) Odrůda, která nebyla vyšlechtěna pověřenými organizacemi (odstavec 2), může být přijata k předepsaným odrůdovým zkouškám a povolena jen za podmínky, že šlechtitel se zaváže odevzdat bezplatně šlechtitelskou dokumentaci a dodat všechen vyšlechtěný materiál po jejím povolení pověřené organizaci. Tato podmínka neplatí pro zahraniční odrůdy.

(1) Před povolením musí každá odrůda projít předepsanými odrůdovými zkouškami, které provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

(2) Povolení se udílí pro tuzemské odrůdy šlechtěné, jejich hybridy a popřípadě jejich komponenty, pro odrůdy krajové, výjimečně též pro jiné odrůdy, jejich hybridy, popřípadě jejich komponenty. Povolení udílí a odnímá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství na návrh Státní odrůdové komise při něm zřízené.*)

(3) Odrůdy, hybridy a jejich komponenty (dále jen „odrůdy“), které byly povoleny, se zapisují do státní odrůdové knihy a podléhají soustavnému zkoušení.

(4) U povolených odrůd šlechtěných, které stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, musí být prováděno udržovací šlechtění, a to pověřenými organizacemi; ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může do udržovacího šlechtění zařadit i nešlechtěné povolené odrůdy.

(5) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v rozhodnutí o odnětí povolení odrůdy stanoví, do které doby je dovoleno uvádět její osivo, popřípadě sadbu do oběhu.

(1) Šlechtěné odrůdy jsou odrůdy získané cílevědomou šlechtitelskou prací, které se odlišují užitkovými vlastnostmi a zpravidla i vnějšími znaky od jiných odrůd, jsou vyrovnané a mají užitkové vlastnosti významné pro zemědělství. Povolené odrůdy krajové zařazené do udržovacího šlechtění se považují za odrůdy šlechtěné.

(2) Krajové odrůdy jsou nešlechtěné odrůdy, které se dlouholetým pěstováním přizpůsobily půdním a klimatickým podmínkám určité pěstitelské oblasti, mají alespoň v této oblasti užitkové vlastnosti významné pro zemědělství a odlišují se od obdobných odrůd šlechtěných nebo krajových.

(3) Hybrid je osivo, které se získává podle schváleného strukturálního vzorce každoročně vzájemným opylením dvou nebo více odrůd, popřípadě linií, a které poskytuje vyšší hektarové výnosy než každá z rodičovských odrůd.

(1) Plánovité a soustavné sledování a prověřování výkonnosti jednotlivých povolených odrůd ve výrobních oblastech provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, výsledky projednává s výrobními zemědělskými správami a podává ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství návrhy na stanovení oblastí pro pěstování povolených odrůd. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání návrhů ve Státní odrůdové komisi vyhlašuje oblasti pro pěstování jednotlivých povolených odrůd hlavních zemědělských plodin.

(2) Vyhlášené oblasti povolených odrůd jsou podkladem pro plánování výroby, obměny a distribuce osiv a sadby.

(1) Za vyšlechtění nové odrůdy přísluší po jejím povolení původcům (spolupůvodcům) odměna.

(2) Odměna může být přiznána též za zlepšení vyhledaných a vyzkoušených odrůd krajových nebo zahraničních po jejich zapsání do státní odrůdové knihy a za plnění úkolů v udržovacím šlechtění.

(3) Výši odměn a způsob jejich přiznávání upravuje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí.

(1) Osivo, sadbu a školkařské výpěstky povolených odrůd vyrábějí jen organizace pověřené ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, popřípadě zajišťují jejich výrobu hospodářskou smlouvou u zemědělských organizací, především u těch, které byly výrobními zemědělskými správami prohlášeny za semenářská hospodářství; jde-li o výrobu chmelových sádí a kořenáčů, zajišťují ji u zemědělských organizací, které byly prohlášeny ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství za chmelařská hospodářství.

(2) Rozsah a organizace výroby osiva a sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů určuje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, které pověřeným organizacím stanoví každoročně výrobní úkoly podle jednotlivých plodin.

(3) Ovocné a révové školkařské výpěstky a k nim potřebné podnože vyrábějí, popřípadě zajišťují jejich výrobu pověřené organizace v rozsahu potřebném pro plánované úkoly, zejména při obnově a rozšiřování ovocných sadů, plantáží a vinic.

(4) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může v odůvodněných případech uložit pověřeným organizacím (odstavec 1) výrobu osiva, sadby a školkařských výpěstků odrůd nepovolených.

(5) Při stanovení úkolů plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků zemědělským organizacím, které z pověření buď samy vyrábějí, nebo na základě hospodářské smlouvy zajišťují podle předchozích odstavců výrobu osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků, se přihlíží k rozsahu jejich výrobních úkolů tohoto šlechtitelského a množitelského materiálu.

(6) Nebude-li osivo nebo sadba vyrobené na základě hospodářské smlouvy (odstavec 1) uznáno (§ 12), převezme je pověřená organizace za cenu tržního zboží; neodpovídá-li podmínkám příslušných československých státních norem tržního zboží, může je pověřená organizace převzít za cenu jejich skutečného použití, popřípadě převzetí odmítne. Odmítne-li pověřená organizace převzetí, oznámí to výrobní zemědělské správě, která zemědělské organizaci ve spolupráci se zemědělským nákupním a zásobovacím závodem zvýší přiměřeně úkoly původního rozpisu plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků.

(7) Neuznané školkařské výpěstky vyrobené zemědělskou organizací na základě hospodářské smlouvy pověřená organizace nepřevezme.

(1) Osivo, sadba a školkařské výpěstky vyrobené, popřípadě zajištěné organizacemi pověřenými podle § 10, podléhají uznávacímu řízení. Uznávacímu řízení podléhají též všechny odrůdy v posledním roce udržovacího šlechtění, dále chmelnice, semenné ovocné stromy a matečné ovocné roubové stromy a keře, jakož i keře selektovaných vinic pěstované pověřenými organizacemi.

(2) Uznávací řízení provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

(1) Osivo, sadbu a školkařské výpěstky lze uvádět do oběhu, jen pokud byly uznány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

(2) Při nedostatku uznaného osiva a sadby může ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství dát souhlas k tomu, aby bylo uváděno do oběhu osivo a sadba, které jako obchodní osivo a sadbu povolí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Podmínky pro povolování tohoto osiva a sadby stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství; může též ukládat pověřeným organizacím (§ 10 odst. 1) přípravu obchodního osiva a sadby v potřebném množství.

(3) Nakupovat, upravovat a do oběhu dále uvádět uznané osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky a povolené obchodní osivo a sadbu mohou jen organizace, které touto činností pověří ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(1) Organizace dodávající uznané osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky odpovídají za pravost druhu a odrůdy a za jejich předepsanou jakost.

(2) Zemědělské organizace, které vyrábějí osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky podle hospodářské smlouvy (§ 10 odst. 1), odpovídají pověřeným organizacím, s nimiž smlouvu uzavřely, za pravost druhu a odrůdy, za jejich předepsanou jakost, jakož i za to, že byly vypěstovány v porostech, které při uznávacím řízení vyhověly požadavkům pro uznání.

(1) Zemědělské organizace jsou povinny si vyrábět a ponechat osivo a sadbu z vlastní sklizně v množství potřebném pro příští osev (výsadbu) včetně přiměřených rezerv u plodin, které stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Použití tohoto osiva a sadby k jiným účelům než k osevu (výsadbě) je zakázáno.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanoví rozsah obměny a období, v nichž u jednotlivých druhů zemědělských plodin jsou zemědělské organizace povinny ji provést. V odůvodněných případech uloží ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství obměnu osiv (sadby) i mimo již stanovené období, popřípadě i u jiných než určených druhů plodin. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může pověřit výrobní zemědělské správy, aby v takových případech obměnu osiv (sadby) uložily samy podřízeným zemědělským organizacím.

(1) Rostliny, rostlinné výrobky a předměty, které mohou být nositeli škůdců vnější karantény, podléhají při dovozu, průvozu a vývozu rostlinolékařským prohlídkám Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského; prováděním prohlídek ústav pověřuje podle pokynů ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství odborné pracovníky.

(2) Podle výsledku rostlinolékařských prohlídek Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský dovážené rostliny a rostlinné výrobky, popřípadě předměty, které mohou být nositeli škůdců vnější karantény, buď propustí do volného oběhu v tuzemsku, nebo stanoví podmínky jejich propuštění do volného oběhu, zakáže propuštění do volného oběhu, nařídí zničení dovážené zásilky, popřípadě nařídí vrácení dovážené (provážené) zásilky, nebo stanoví podmínky pro její průvoz.

(1) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vyhlašuje seznam škůdců vnitřní karantény a může nařizovat opatření, jak zamezit rozvlékání a rozšiřování škůdců vnitřní karantény, a opatření k jejich hubení, zejména

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství pověří příslušné orgány, aby učinily opatření uvedená v odstavci 1, zejména jde-li o menší rozsah nebezpečí rozvlékání nebo rozšiřování škůdců vnitřní karantény.

(1) Uživatelé všech pozemků (i neobdělávaných) jsou povinni chránit pozemky a porosty na nich před škůdci a činit na vlastní náklad opatření k zamezování výskytu a rozšiřování škůdců a k jejich hubení.

(2) Uživatelé skladů rostlinných výrobků nebo výrobků rostlinného původu (dále jen „uživatelé skladů“) jsou povinni chránit tyto sklady před škůdci a činit na vlastní náklad opatření k zamezení jejich výskytu a rozšiřování a k jejich hubení.

(1) Národní výbory, především místní národní výbory, kontrolují provádění ochrany a opatření proti škůdcům (§ 24), a zjistí-li, že uživatelé pozemků, popřípadě uživatelé skladů nečiní účinná opatření, mohou jim provedení konkrétních opatření uložit; neprovedou-li ve stanovené lhůtě uložená opatření, dá je provést národní výbor, který opatření uložil, a to na jejich náklad.

(2) Vyskytnou-li se škůdci v nebezpečném rozsahu nebo je-li důvodná obava před jejich nebezpečným rozšířením, může okresní národní výbor po projednání s výrobní zemědělskou správou, popřípadě na její návrh nařídit účinná hromadná opatření; náklady těchto opatření na jednotlivé uživatele pozemků se rozvrhnou podle výměry ošetřené plochy.

(3) Místní národní výbor může při hromadných opatřeních proti škůdcům zajistit v případě potřeby součinnost obyvatelstva podle předpisů o občanské pracovní pomoci.*)

(4) Ve zvlášť odůvodněných případech, zejména při nebezpečí hrozícím některému úseku rostlinné výroby, může ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí stanovit, že náklady hromadných opatření proti škůdcům budou hrazeny zcela nebo zčásti ze státních prostředků.

(1) Chemické a biologické přípravky a stroje na ochranu rostlin (dále jen „prostředky na ochranu rostlin“) mohou se vyrábět, dovážet a uvádět do oběhu jen na základě povolení vydaného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví po předchozím jejich přezkoušení Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může zakázat uvádění do oběhu a používání prostředků na ochranu rostlin, které neodpovídají podmínkám, za nichž povolení bylo uděleno. Dodržování podmínek stanovených při udělení povolení kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

(3) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství upraví podmínky používání některých prostředků na ochranu rostlin a stanoví při jejich použití opatření k ochraně vod a zvířat užitečných zemědělství, zejména včel a ryb.