68.
Vládní nařízení
ze dne 30. května 1950,
kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 32 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců (dále jen „zákon“):
§ 1.
Osobní rozsah.
Oddíl I.
Pracovní třídy.
§ 2.
Počet pracovních tříd a zařadění jednotlivých druhů prací.
Správní zaměstnanci se podle druhu konané práce a její hodnoty roztřiďují do devíti pracovních tříd. Podle seznamu prací, který schválí vláda, se určí, které práce náležejí do jednotlivých pracovních tříd. U prací neuvedených v seznamu se pracovní třída stanoví podle obdoby jiných tam uvedených a stejně hodnotných prací. V pochybných případech určí odpovídající pracovní třídu orgán zmocněný k tomu vládou.
§ 3.
Zařadění zaměstnance při přijetí (při převodu z jiné zaměstnanecké skupiny).
(1) Zaměstnanec se při přijetí zařadí do pracovní třídy, do které jsou zařaděny práce, pro jejichž výkon byl přijat.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně při převodu zaměstnance z jiné zaměstnanecké skupiny.
§ 4.
Přeřadění do vyšší nebo nižší pracovní třídy.
(1) Zaměstnanec, který koná s úspěchem práce zařaděné do vyšší pracovní třídy, přeřadí se v rámci plánu pracovních sil do této vyšší pracovní třídy nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo uloženo konat tyto práce.
(2) Zaměstnanec se přeřadí do nižší pracovní třídy,
a) není-li dostatečně způsobilý k výkonu prací odpovídajících jeho dosavadnímu zařadění,
b) vyžaduje-li toho změna organisace práce, po případě plánu pracovních sil.
§ 5.
Společná ustanovení o zařaďování (přeřaďování).
(1) Koná-li zaměstnanec práce zařaděné do více pracovních tříd, zařadí se podle prací, ve kterých je těžiště jeho celkové činnosti.
(2) Zaměstnanec pověřený funkcí se zařadí do pracovní třídy podle nejhodnotnější práce v jeho pracovním úseku.
(3) Zastupování nepřítomného zaměstnance na služební příkaz neodůvodňuje přeřadění zastupujícího zaměstnance do jiné pracovní třídy. Koná-li však přitom zaměstnanec s úspěchem práce zařaděné do vyšší pracovní třídy déle než měsíc, přísluší mu za dobu dalšího zastupování náhrada ve výši stanovené v § 6 odst. 3.
Oddíl II.
Příjmy z pracovního poměru.
§ 6.
Výše základního platu.
(1) Výše základního platu v pracovních třídách I až VIII činí:
| Ve stupni | Při době započitatelné pro časový postup | V pracovní třídě | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | |||
| od počátku | do konce | Kčs měsíčně | ||||||||
| 1. | — | 1. roku | 1 800 | 2 020 | 2 270 | 2 570 | 2 910 | 3 320 | 3 800 | 4 370 |
| 2. | 2. roku | 3. roku | 1 980 | 2 230 | 2 500 | 2 830 | 3 210 | 3 660 | 4 180 | 4 810 |
| 3. | 4. roku | 6. roku | 2 150 | 2 410 | 2 710 | 3 060 | 3 470 | 3 960 | 4 530 | 5 200 |
| 4. | 7. roku | 12. roku | 2 290 | 2 570 | 2 890 | 3 270 | 3 700 | 4 220 | 4 830 | 5 550 |
| 5. | 13. roku | 19. roku | 2 430 | 2 730 | 3 070 | 3 470 | 3 930 | 4 490 | 5 130 | 5 900 |
| 6. | 20. roku | — | 2 520 | 2 830 | 3 180 | 3 600 | 4 080 | 4 650 | 5 320 | 6 120 |
Časový postup do vyššího stupně téže pracovní třídy je podmíněn úspěšným výsledkem prověření pracovního výkonu zaměstnance.
(2) Základní plat v pracovní třídě IX se stanoví částkou od 5 500 Kčs měsíčně. Výměru základního platu v této pracovní třídě stanoví jednotlivým zaměstnancům na návrh příslušného ústředního úřadu vláda, po případě orgán jí k tomu zmocněný, a to s přihlédnutím k hodnotě zaměstnancovy práce, k jeho pracovním výsledkům, osobním vlastnostem a funkci, kterou po případě zastává.
Doba započitatelná pro časový postup.
§ 7.
(1) Pro časový postup se s omezením stanoveným v §§ 8 a 9 započte doba
a) strávená v jakémkoli pracovním poměru,
b) vojenské služby v československé armádě, pokud nebyla prodloužena (nasluhována) v důsledku výkonu trestu,
c) služby v československých legiích nebo strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození, a to v rozsahu, ve kterém byla dosud započitatelná pro zvýšení služného (platu mu odpovídajícího) podle zákona č. 462/1919 Sb., o propůjčení míst legionářům, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.
(2) Příslušný ústřední úřad může pro časový postup započísti také dobu strávenou v samostatném zaměstnání (povolání), dobu nezaviněné nezaměstnanosti nebo dobu, po kterou byla zaměstnanci práce znemožněna pro politickou, národní nebo rasovou persekuci.
§ 8.
(1) Ze započtení pro časový postup je vyloučena doba
a) strávená před dovršením 18. roku věku, pokud nejde o období uvedená v § 7 odst. 1 písm. c),
b) neomluvené nepřítomnosti v práci,
c) neplaceného pracovního volna,
d) po kterou byl zaměstnanec podle příslušných předpisů zproštěn výkonu práce, leč by mu za tuto dobu příslušel plný základní plat,
e) která byla v předchozím pracovním poměru vyloučena ze započtení pro zvýšení pracovních příjmů.
(2) Příslušný ústřední úřad může v odůvodněných případech povoliti započtení doby uvedené v odstavci 1 písm. c) a e).
§ 9.
Při souběhu několika důvodů pro započtení téže doby pro časový postup se provede započtení toliko z jednoho, pro zaměstnance nejpříznivějšího důvodu.
§ 10.
Ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvy vnitra a práce a sociální péče vydati směrnice k provádění ustanovení §§ 7 až 9.
Doba, po kterou přísluší základní plat.
§ 11.
(1) Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu trvání pracovního poměru s výjimkou doby
a) neomluvené nepřítomnosti v práci,
b) neplaceného pracovního volna,
c) neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz, pokud tato neschopnost přesahuje dobu 6 týdnů, nebo pokud si zaměstnanec nemoc (úraz) způsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí; lhůta 6 týdnů se prodlužuje o 2 týdny u zaměstnanců, jejichž zaměstnání ve veřejné službě ke dni onemocnění (úrazu) trvá již 10 roků, a o další týden za každých dalších 5 roků zaměstnání ve veřejné službě,
d) nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost přesahuje dobu 6 týdnů; není-li však zaměstnankyně ve veřejné službě zaměstnána alespoň 2 roky, nepřísluší základní plat od počátku nepřítomnosti v práci.
(2) V odůvodněných případech může příslušný ústřední úřad povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) podle směrnic, které stanoví vláda.
§ 12.
Nárok na základní plat po dobu neschopnosti k práci pro nemoc (úraz) nebo po dobu nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, vyplývající z ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) a d), trvá, i když pracovní poměr skončil dříve výpovědí danou zaměstnanci v uvedené době.
Funkční přídavky.
§ 13.
(1) Funkční přídavky příslušejí zaměstnancům, kteří jsou zařaděni do pracovních tříd III až VIII a jsou pověřeni funkcí zařaděnou do plánu pracovních sil. V pracovní třídě IX je v základním platu obsažena také odměna za zastávání funkce; k její hodnotě se přihlédne při stanovení výměry základního platu podle § 6 odst. 2.
(2) Výše funkčního přídavku činí:
| V pracovní třídě | Kčs měsíčně |
|---|---|
| III | 300 až 500 |
| IV | 400 až 600 |
| V | 500 až 700 |
| VI | 600 až 800 |
| VII | 700 až 900 |
| VIII | 900 až 1500 |
(3) V mezích částek stanovených v odstavci 2 určí podle hodnoty funkce výši funkčního přídavku jednotlivým zaměstnancům orgán příslušný k pověření zaměstnance funkcí.
(4) Hodnota funkce se posuzuje zejména podle
a) míry potřebných znalostí a zkušeností,
b) míry odpovědnosti a závažnosti důsledků plynoucích z funkční činnosti po stránce politického, hospodářského, územního a osobního dosahu,
c) závislosti funkční činnosti na příkazech a pokynech nadřízených míst (míry samostatné disposiční pravomoci),
d) závislosti práce podřízených zaměstnanců na činnosti zaměstnance pověřeného funkcí (míry intensity funkční činnosti),
e) míry potřebných organisačních schopností a potřebné iniciativnosti a
f) počtu bezprostředně podřízených zaměstnanců při jinak stejných okolnostech.
§ 14.
(1) Funkční přídavky jsou odměnou za činnost spočívající v řízení a kontrole práce podřízených zaměstnanců.
(2) Funkční přídavek přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu skutečného výkonu funkce a po dobu omluvené nepřítomnosti v práci, po kterou zaměstnanci přísluší základní plat.
(3) Byly-li by u téhož zaměstnance splněny podmínky pro přiznání více než jednoho funkčního přídavku, přísluší mu jen jeden přídavek, a to nejvyšší.
(4) Zaměstnanci, který na služební příkaz zastupuje v pracovních třídách III až VIII nepřítomného zaměstnance pověřeného funkcí nebo zatímně zastává uprázdněné funkční místo déle než měsíc, přísluší za dobu dalšího zastávání funkce vedle případné náhrady podle § 6 odst. 3 první věty náhrada ve výši příslušného funkčního přídavku. Tato náhrada se snižuje o funkční přídavek po případě příslušející zastupujícímu zaměstnanci. Jde-li o zastupování nebo o zatímní zastávání funkčního místa v pracovní třídě IX, přísluší náhrada podle § 6 odst. 3 druhé věty ve dvojnásobné výši, snížená obdobně podle ustanovení předchozí věty; přísluší jen potud, pokud úhrn základního platu, případného funkčního přídavku a této náhrady nepřesáhne výši základního platu zastupovaného zaměstnance.
§ 15.
Jazykový příplatek.
Zaměstnancům zařaděným do pracovních tříd I až VIII, kteří konají práce vyžadující znalosti a používání cizích řečí, přísluší jazykový příplatek, který činí 200 Kčs měsíčně za každou používanou cizí řeč. Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, přísluší tento příplatek jen po dobu konání prací odůvodňujících jeho přiznání a po dobu omluvené nepřítomnosti v práci, po kterou přísluší zaměstnanci základní plat.
§ 16.
Prémie a odměny.
(1) Za vyšší pracovní výkon se poskytují prémie, a to ve výši a za podmínek stanovených prémiovými řády, které vydá vláda.
(2) Za zlepšovací návrhy, jejichž provedením byla práce zhospodárněna nebo jinak zdokonalena, a za mimořádné výkony a významné pracovní zásluhy mohou být poskytnuty odměny. Bližší předpisy o poskytování odměn vydá vláda.
§ 19.
Věcná plnění.
(1) Věcná plnění lze přiznat jen potud, pokud jsou odůvodněna zvláštními pracovními výkony a je-li to účelnější než poskytování peněžitých pracovních příjmů, nebo pokud jsou odůvodněna zvláštními povinnostmi. Jinak lze zaměstnanci poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich obecné ceně.
(2) Podrobnosti stanoví vláda.
§ 20a.
Práce v úkolové mzdě.
(1) U prací, u nichž jsou pro to technické předpoklady a kde by nebyla ohrožena jakost práce, zavede se práce v úkolové mzdě.
(2) Druhy prací, u nichž se tak může stát, a úkolové tarify stanoví ministr financí se souhlasem státní mzdové komise.
Oddíl III.
Společná ustanovení o příjmech z pracovního poměru.
§ 22.
Příjmy z pracovního poměru se rozumějí pracovní příjmy a sociální dávky.
Oddíl IV.
Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 27.
Převod do pracovních tříd.
(1) Do zaměstnanecké skupiny správních zaměstnanců se bez ohledu na dosavadní zařadění převedou zaměstnanci, kteří v den počátku účinnosti tohoto platového řádu, nikoliv jen přechodně, skutečně konají, a jde-li o zaměstnance v tento den nepřítomné v práci, naposled před počátkem této nepřítomnosti konali práce odpovídající této zaměstnanecké skupině.
(2) Zaměstnanec se zařadí v rámci prozatímního plánu pracovních sil do pracovní třídy odpovídající pracím, které naposled konal přede dnem počátku účinnosti tohoto platového řádu.
§ 28.
Určení výše základního platu ke dni převodu.
(1) V pracovních třídách I až VIII se výše základního platu ke dni převodu do nových příjmů určí podle celkové doby započitatelné k tomuto dni pro časový postup podle obdoby ustanovení §§ 7 až 9.
(2) V pracovní třídě IX se výše základního platu ke dni převodu do nových příjmů určí podle § 6 odst. 2.
§ 29.
Poskytování naturálních příjmů.
Až do vydání předpisů podle § 19 odst. 2 se naturální příjmy poskytují podle dosavadních předpisů.
Příjmy některých zaměstnanců nepřítomných v práci.
§ 30.
Lhůty, po které přísluší základní plat podle § 11 odst. 1 písm. c) a d), se počítají nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto nařízení. Až do tohoto dne se řídí doba trvání nároku na pracovní příjmy při nepřítomnosti v práci pro nemoc (úraz) nebo pro těhotenství (mateřství) podle předpisů platných (použivatelných) přede dnem počátku účinnosti tohoto nařízení. Celková doba nesmí však přesáhnouti dobu, po kterou příslušely služební příjmy podle předpisů uvedených v předchozí větě.
§ 31.
Nároky státních zaměstnanců povolaných k službě v branné moci se do dne počátku účinnosti zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, posuzují podle předpisů platných (použivatelných) přede dnem počátku účinnosti tohoto nařízení.
§ 32.
Účinnost a provedení.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1950; provedou je všichni členové vlády.
Zápotocký v. r.
Široký v. r.
Fierlinger v. r.
Dr. Ševčík v. r.
arm. gen. Svoboda v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Dr. Čepička v. r.
Dr. Gregor v. r.
Nosek v. r.
Kopřiva v. r.
Kabeš v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Dr. Rais v. r.
Kopecký v. r.
Kliment v. r.
Ďuriš v. r.
Krajčír v. r.
Petr v. r.
Dr. Ing. Šlechta v. r.
Dr. Neuman v. r.
Erban v. r.
Plojhar v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Dr. Šrobár v. r.