75
VYHLÁŠKA
ministerstev zdravotnictví a zahraničních věcí
ze dne 20. června 1967,
o dodatkové dovolené pracovníků, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, a o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u některých nemocí z povolání
Ministerstva zdravotnictví a zahraničních věcí stanoví v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 195 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., podle § 13 odst. 2 vládního nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, a podle usnesení vlády ze dne 1. února 1967 o dalších opatřeních k provedení zákoníku práce:
Část I
Dodatková dovolená pracovníků konajících práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné
§ 1
Za pracovníky konající práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné se považují:
a) pracovníci, kteří vykonávají práce, popřípadě pracují na pracovištích (v oblastech) uvedených v § 2 až 5 této vyhlášky,
b) potápěči pracující za zvýšeného tlaku ve skafandrech a pracovníci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách.
§ 2
Práce v tuberkulózních léčebnách, tuberkulózních lůžkových a ambulantních odděleních ústavů národního zdraví, v nichž se ošetřují nemocní s nakažlivou formu tuberkulózy, a v Bangových izolátech jsou:
1. práce, při kterých pracovníci přicházejí do trvalého přímého styku s nemocnými tuberkulózou nebo infekčním materiálem od těchto nemocných
a) v léčebnách tuberkulózy a respiračních nemocí,
b) v odděleních (klinikách) tuberkulózy a respiračních nemocí nemocnic s poliklinikou, poliklinik a ostatních ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízení, určených k vyšetřování a ošetřování nemocných tuberkulózou,
c) v prodejnách a provozovnách služeb umístěných přímo v tbc léčebnách a zařízeních;
2. práce v bangózních stájích, které byly prohlášeny za bangózní izoláty.
§ 3
Práce, při nichž jsou pracovníci vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření, jsou:
1. práce v prostředí otevřených zářičů
a) na pracovištích II. a III. kategorie podle ČSN 341730,
b) při aplikaci otevřených zářičů lidem a zvířatům a při ošetřování lidí a zvířat s aplikovanými otevřenými zářiči,
c) při těžbě, třídění, úpravě a zpracování radioaktivních surovin a při vyhledávání a průzkumu ložisek radioaktivních surovin, vymezené podrobněji Ústřední správou uranového průmyslu,
d) při odstraňování a zpracování radioaktivních odpadů, při dekontaminaci a při praní aktivního prádla,
e) při čerpání radiové emanace a při přípravě radonových koupelí a inhalací;
2. jakékoliv práce u jaderných reaktorů a jejich technologických okruhů, pokud pracovníci pracují s radioaktivním mediem a manipulace s palivovými články;
3. práce u rtg zařízení (s výjimkou pracovníků, kteří pracují výhradně v obsluhovnách pro stabilní skiagrafie a technické rtg přístroje, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracující, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření, například u stabilních štítových rtg skiaskopií, u stabilní rtg defektoskopie a podobně), zejména
a) pomocné práce zdravotnických pracovníků při přidržování nemocných (například dětí nebo dospělých neschopných samostatného pohybu) a pracovníků v zařízeních veterinární služby při přidržování zvířat při rtg vyšetřeních v případech, kdy nelze použít fixační zařízení a takové práce s rtg přístroji v zařízeních veterinární služby, které nemohou být prováděny ve zvláštních k tomu vybavených místnostech,
b) výzkumné práce (i pomocné) na prototypech přístrojů s elektronovým paprskem s energií 50 KvV a větší (nikoliv však obsluha elektronového mikroskopu),
c) práce s mobilními technickými rtg přístroji pro defektoskopii,
a dále práce, pokud jsou konány v celoměsíčním průměru alespoň 3 hodiny denně, zejména
d) práce u lékařských diagnostických a terapeutických rtg přístrojů, kromě těch, které lze provádět výhradně z obsluhoven, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracující, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření,
e) práce při rtg strukturní a fázové analýze, pokud po dobu vyzařování není možná dálková obsluha z chráněných prostor,
f) práce při výrobě rentgenek a při montáži, zkoušení a údržbě rentgenu a rentgenových souprav, při nichž jsou pracovníci vystaveni rtg záření a které přitom nemohou být vedeny z chráněných prostor, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracující, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření;
4. práce s uzavřenými zářiči nebo neutronovými zdroji, popřípadě s urychlovači částic (s výjimkou pracovníků, kteří pracují výhradně v obsluhovnách pro dálkové ovládání, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracující, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření), zejména
a) při aplikaci uzavřených zářičů lidem a zvířatům a při ošetřování lidí a zvířat s aplikovanými uzavřenými zářiči (radiofory) a při přípravě radioforů k aplikaci,
b) při mobilní gamadefektoskopii,
c) při karotáži uzavřenými zářiči (gama a neutronová karotáž),
d) s urychlovači částic (například s kaskádním urychlovačem, s cyklotronem, s Van de Graafovým urychlovačem, s betatrony a urychlovacími komorami pro betatrony);
5. práce prováděné
a) pracovníky útvarů hygieny záření hygienických stanic a hygienické služby ministerstva dopravy a ministerstva národní obrany, oddělení ionizujícího záření Výzkumného ústavu hygieny práce a chorob z povolání v Bratislavě a vyčleněnými pracovníky Ústavu hygieny práce v uranovém průmyslu a Výzkumného ústavu hygieny záření v Praze,
b) při dozoru na pracovištích se zdroji ionizujícího záření jinými k tomu specializovanými pracovníky, například Závodního ústavu národního zdraví uranového průmyslu a technickými pracovníky Státní báňské správy při dozoru na pracovištích závodů pro průzkum, těžbu a úpravu radioaktivních surovin;
6. práce prováděné v Ústavu jaderného výzkumu a v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů s ohrožením ionizujícím zářením srovnatelným s pracemi uvedenými v bodech 1 až 5; tyto práce podrobně vymezuje vedení těchto ústavů.
§ 4
Práce na pracovištích s infekčními materiály, při nichž jsou pracovníci vystaveni přímému nebezpečí nákazy, jsou práce:
1. při zpracování materiálu obsahujícího choroboplodné zárodky nebo podezřelého z obsahu těchto zárodků a při zpracování jiného materiálu v infekčním prostředí
a) v laboratořích s vysoce virulentním materiálem,
b) v mikrobiologických laboratořích, kde se zpracovává materiál obsahující choroboplodné zárodky, nebo podezřelý z přítomnosti těchto zárodků,
c) v laboratorních odděleních nemocnic, ve kterých je jako pravidelná součást pracovní náplně prováděno biochemické a hematologické vyšetřování materiálů z infekčních oddělení;
2. při přípravě antigenů a očkovacích látek v laboratořích a zařízeních, ve kterých se vyrábějí mikrobiální antigeny a očkovací látky;
3. při vyšetřování, ošetřování, léčení, převozu a zabezpečování jiných speciálních potřeb nemocných infekčními nemocemi nebo nosičů choroboplodných zárodků při přímém styku s nimi nebo s infekčním materiálem od nich
a) na infekčních odděleních nemocnic, poliklinik nebo jiných zdravotnických zařízení a vědeckých, výzkumných, výukových a kontrolních ústavů včetně přepravní služby pro infekčně nemocné,
b) na infekčních částech jiných oddělení těchto zařízení, kde jsou ošetřováni nemocní pohlavními nemocemi nebo trachomem a kde jsou soustředěni nosiči choroboplodných zárodků,
c) na těch částech oddělení pro chronicky choré ústavů sociální péče, kde jsou soustředěni nosiči choroboplodných zárodků;
4. při pitvách a při zpracování pitevního a bioptického materiálu na patologicko-anatomických odděleních, v soudně lékařských odděleních, v soudně chemických laboratořích těchto zařízení a na veterinárních patologicko-anatomických a soudně lékařských odděleních;
5. při provádění epidemiologických a epizootologických vyšetřování pracovníky protiepidemických a dezinfekčních oddělení hygienických stanic a obdobných útvarů veterinární služby a hygienické služby ministerstva dopravy, ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra;
6. při ošetřování infikovaných pokusných zvířat a produkčních zvířat používaných při výrobě očkovacích látek a při jiných úkonech s těmito zvířaty, pokud jsou infikována nákazami přenosnými na člověka, a při manipulaci s materiály od těchto zvířat obsahujícími choroboplodné zárodky nebo podezřelými z přítomnosti těchto zárodků na všech pracovištích, kde se takové práce konají;
7. při provádění ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace včetně sběru uhynulých zvířat na všech pracovištích, kde se dezinfekce, dezinsekce a deratizace v ohnisku nákazy provádí;
8. při léčení, ošetřování a při jiné manipulaci se zvířaty imunizovanými, nakaženými nebo podezřelými z nákazy následujícími nemocemi přenosnými na člověka:
vozhřivka, vzteklina, tularémie, ornitóza, psittakóza, toxoplasmóza, listerióza, uhlák, salmonelózy, slintavka, červenka, streptokokové nákazy, tuberkulóza, brucelóza a trichofycie
a) v zařízeních veterinární služby, kde jsou ošetřována tato zvířata,
b) v izolačních a karanténních zařízeních pro zvířata nemocná nebo podezřelá z nakažení nemocí přenosnou na člověka, v sanitních jatkách nebo na sanitních odděleních jatek včetně stájí sanitních jatek a včetně jatek prohlášených po přechodnou dobu za sanitní veterinární službou a ve stájích zamořených tuberkulózou,
c) na linkách drůbežářského průmyslu, kde se provádí porážka drůbeže nemocné ornitózou nebo podezřelé z tohoto onemocnění,
d) ve sběrnách uhynulých zvířat a konfiskátů, v kafileriích a při svozu a sběru uhynulých zvířat a konfiskátů,
e) v nuceném výseku pokud zpracovává infekční suroviny,
f) na jatkách při vykolování střev u profese řezník-střevař;
9. při manipulaci s rostlinným nebo živočišným materiálem podléhajícím karanténním opatřením v souvislosti s bojem proti přenosným nemocem ve skladech materiálu podléhajícího karanténním opatřením;
10. při zneškodňování materiálů obsahujících choroboplodné zárodky, při umývání kontaminovaného nádobí, skla, nástrojů a nářadí, při obsluze čistících stanic odpadních vod a ve spalovnách odpadků a práce při úklidu, údržbě a opravách na pracovištích uvedených v bodech 1 až 9;
11. při manipulaci s průvodními listy, chorobopisy a pitevními protokoly nebo jinými písemnostmi, které přišly do přímého styku s infekčním materiálem nebo které pocházejí z infekčního prostředí na pracovištích uvedených v bodech 1 až 5;
12. při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod na všech pracovištích, kde pracovníci při těchto pracech přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady;
13. při manipulaci s infekčním prádlem, oděvy a ochrannými pomůckami ze zařízení uvedených v bodu 3 až do jejich dezinfekce.
§ 5
Tropickými nebo jinak zdravotně obtížnými oblastmi jsou:
Aden
Afghánistán
Alžír
Angola
Argentina
Basutsko
Bečuánsko
Bolívie
Barma
Burundi
Ceylon
Čad
Čína
Dahome
Ecuador
Ethiopie
Filipiny
Gabun
Gambie
Ghana
Guatemala
Guayana
Guinea
Honduras
Hong Kong
Horní Volta
Chile do 30 stupňů jižní šířky
Indie
Indonésie
Irák
Irán
Izrael
Jemen
Jihozápadní Afrika
Jordánsko
Kambodža
Kamerun
Karibská oblast
Keňa
Kolumbie
Kongo-Kinshasa
Kongo-Brazzaville
Korea
Kostarika
Kuba
Kuvajt
Libanon
Laos
Liberie
Libye
Malajsie
Malgašská republika
Malawi
Mali
Maroko
Mauretánie
Mexiko
Mongolská lidová republika
Mosambik
Nepál
Nicaragua
Niger
Nigérie
Panama
Papua
Pákistán
Paraguay
Perský záliv
Peru
Pobřeží Slonoviny
Portugalská Guinea
Rhodesie
Rwanda
Salvador
Saudská Arábie
Senegal
Severní Nová Guinea
Sierra Leone
Singapur
Sjednocená Arabská republika
Somálsko
Středoafrická republika
Súdán
Svazijsko
Syrská Arabská republika
Tanzánie
Thajsko
Togo
Tunisko
Turecko-asijská část
Uganda
Uruguay
Venezuela
Vietnam
Zambie
§ 6
Část II
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u některých nemocí z povolání
§ 7
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se poskytuje pracovníku jen po dobu, než bude schopen dosáhnout výdělku odpovídajícího jeho kvalifikaci, u těchto nemocí z povolání:
a) otravy a stavy po otravách, které jsou uvedeny v položkách č. 1 až 8 a 10 až 18 seznamu nemocí z povolání obsaženého v příloze č. 1 k vyhlášce č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení (dále jen „seznam“),
b) proděravění nosní přepážky z chrómu a jeho sloučenin (položka č. 9 seznamu),
c) poškození krvetvorby ionizujícím zářením a zářením s obdobným účinkem (položka č. 19 seznamu),
d) poškození elektromagnetickým zářením o vlnové délce větší než 1 mm (položka č. 20 seznamu),
e) poškození kůže ionizujícím zářením-rtg dermatitis v I. stadiu (položka č. 22 seznamu),
f) ekzém (položka č. 22 seznamu),
g) onemocnění přenosnými a parazitárními nemocemi (položka č. 24 až 26 seznamu),
h) akutní forma onemocnění vyvolaného prací ve stlačeném vzduchu (položka č. 27 seznamu),
ch) onemocnění kostí, kloubů, svalů, cév a nervů končetin způsobené při práci otřesy o vysokých frekvencích (položka č. 28 seznamu),
i) onemocnění dolních cest dýchacích a plic škodlivými účinky Thomasovy moučky (položka č. 34 seznamu),
j) onemocnění loketního nervu otlakem (položka č. 38 seznamu).
§ 8
Postižený pracovník je schopen dosahovat výdělku odpovídajícího jeho kvalifikaci, jakmile podle lékařského posudku, opírajícího se o vyjádření oddělení (ordinariátu) nemocí z povolání nemocnice s poliklinikou, buď vymizely jak klinické projevy (morfologické i funkční), tak i laboratorní známky nemoci nebo se stav nemoci natolik zlepšil a ustálil, že nesnižuje jeho pracovní schopnost. Lékařský posudek vydává závodní, popřípadě územní obvodní lékař příslušný podle místa pracoviště postiženého pracovníka.
Část III
Závěrečné ustanovení
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr zahraničních věcí:
v z. Dr. Pudlák v. r.
Ministr zdravotnictví:
Dr. Plojhar v. r.