76.
Zákon
ze dne 11. prosince 1952
o dani ze mzdy.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Za účelem rovnoměrného zdanění dělníků a úředníků, v souladu s jejich výdělkem, a v zájmu dalšího zvýšení produktivity práce a zjednodušení vybírání daně a pojistného národního pojištění zavádí se daň ze mzdy, v níž jsou zahrnuty i příspěvky dělníků a úředníků na pojistné národního pojištění.
Daňová povinnost.
§ 2.
(1) Poplatníky daně ze mzdy jsou:
a) osoby, které pobírají mzdu za práci vykonávanou v tuzemsku, bez ohledu na bydliště;
b) zaměstnanci československých zastupitelských úřadů a jiní státní zaměstnanci činní v cizině, pokud jsou československými státními příslušníky;
c) osoby pobírající důchody (§ 3 odst. 3) plynoucí z tuzemska.
(2) Dani ze mzdy nepodléhají diplomatičtí zástupci pověření u vlády republiky Československé, konsulové z povolání a jiné osoby požívající práva exteritoriality, nejsou-li československými státními příslušníky a pokud trvá vzájemnost.
§ 3.
(1) Dani podléhá mzda za práci a důchody.
(2) Mzdou za práci podle odstavce 1 jsou:
a) veškeré příjmy plynoucí poplatníkovi z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním, tedy veškeré opakující se i jednorázové příjmy bez rozdílu, jsou-li vypláceny v penězích nebo naturáliích, zejména všechny druhy mezd a platů, mzda za práci přes čas, všechny druhy premií, výkonnostní příplatky, náhrada za nevybranou dovolenou a pod.;
b) funkční požitky;
c) příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu.
(3) Důchodem podle odstavce 1 jsou dávky národního důchodového pojištění a obdobná plnění, poskytovaná vzhledem k dřívějšímu pracovnímu poměru zaměstnancům a jejich pozůstalým na podkladě zákonných předpisů, smluv, stanov, služebních řádů a pod.
(4) Příjmy uvedené v odstavcích 2 a 3 se dále nazývají „mzda“. Úřady, podniky, jiné organisace a osoby, které vyplácejí mzdu, se dále nazývají „plátci“.
(5) Náhrady služebních výdajů nejsou mzdou.
§ 4.
Osvobození.
Od daně ze mzdy jsou osvobozeny:
a) odměny poskytované v rámci platných předpisů zaměstnancům za vynálezy a zlepšovací náměty až do částky 100.000 Kčs za každý vynález nebo zlepšovací námět a věcné a peněžité dary a odměny poskytované zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem, pokud se řídí platnými předpisy, až do úhrnné výše 10.000 Kčs ročně. Dani podléhá jen ta část, o kterou zmíněné odměny a dary tyto částky přesahují;
b) částka 2.500 Kčs měsíčně z důchodů (§ 3 odst. 3), které nepřesahují 5.000 Kčs měsíčně. Dani podléhá jen ta část, o kterou důchod přesahuje částku 2.500 Kčs. Pobírá-li poplatník současně více důchodů, platí toto osvobození pouze pro jeden důchod;
c) dávky národního nemocenského pojištění, jednorázové dávky národního důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost, jakož i jiná obdobná plnění;
d) přídavek na děti a příplatek k němu, rodinný přídavek, výchovné a obdobná plnění poskytovaná na nezaopatřené děti.
§ 5.
Základ daně.
Daň se vypočte v každém mzdovém období ze mzdy vyplacené v tomto období (základ daně).
§ 6.
Daňová sazba.
Daň se vypočte z měsíční mzdy podle této tabulky:
| ze základu | činí daň: | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| přes Kčs | až včetně do Kčs | |||||||||
| 1.500 | 5% | |||||||||
| 1.500 | 2.000 | 8% | ||||||||
| 2.000 | 3.000 | 160 | Kčs | a | 10% | ze | základu | přesahujícího | 2.000 | Kčs, |
| 3.000 | 4.000 | 260 | ,, | a | 11% | ,, | ,, | ,, | 3.000 | ,, |
| 4.000 | 5.000 | 370 | ,, | a | 12% | ,, | ,, | ,, | 4.000 | ,, |
| 5.000 | 6.000 | 490 | ,, | a | 13% | ,, | ,, | ,, | 5.000 | ,, |
| 6.000 | 7.000 | 620 | ,, | a | 14% | ,, | ,, | ,, | 6.000 | ,, |
| 7.000 | 8.000 | 760 | ,, | a | 15% | ,, | ,, | ,, | 7.000 | ,, |
| 8.000 | 9.000 | 910 | ,, | a | 16% | ,, | ,, | ,, | 8.000 | ,, |
| 9.000 | 10.000 | 1.070 | ,, | a | 17% | ,, | ,, | ,, | 9.000 | ,, |
| 10.000 | 12.000 | 1.240 | ,, | a | 18% | ,, | ,, | ,, | 10.000 | ,, |
| 12.000 | a výše | 1.600 | ,, | a | 20% | ,, | ,, | ,, | 12.000 | ,,. |
Pro výpočet daně se mzda zaokrouhluje na 100 Kčs nahoru.
Zvýšení a snížení daně.
§ 7.
(1) Daň podle § 6 se zvyšuje poplatníkům, kteří
a) nevyživují žádnou osobu, o 40% daně,
b) vyživují jednu osobu, o 20 % daně.
(2) Zvýšení o 40 % se vybírá, přesahuje-li daňový základ 2.000 Kčs měsíčně, a zvýšení o 20 %, přesahuje-li daňový základ 2.500 Kčs měsíčně.
§ 8.
(1) Daň podle § 6 se s výhradou ustanovení § 10 snižuje o 15 % poplatníkům, kteří vyživují 3 osoby, o 30 % poplatníkům, kteří vyživují 4 osoby, a o 45 % poplatníkům, kteří vyživují 5 nebo více osob.
(2) Vdovci (vdovy), rozvedení a osoby trvale nežijící s manželem (manželkou) ve společné domácnosti, posuzují se, vyživují-li alespoň 1 dítě, tak, jako by měli o jednu vyživovanou osobu navíc. Totéž platí pro svobodné poplatníky, kteří vyživují alespoň jedno dítě.
(3) Manželka (družka), která pobírá mzdu a žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, se posuzuje tak, jako by vyživovala jednu osobu.
(4) Pobírají-li mzdu oba manželé (druh a družka), kteří žijí ve společné domácnosti, povolí na jejich žádost okresní národní výbor příslušný podle jejich bydliště, aby k vyživovaným osobám bylo přihlédnuto u manželky (družky) místo u manžela (druha); v tomto případě se manžel (druh) posuzuje, jako by vyživoval jednu osobu.
(5) Pobírá-li poplatník mzdu od dvou nebo více plátců, přihlíží k osobám jim vyživovaným pouze jeden plátce; ostatní plátci srážejí daň tak, jako by poplatník nevyživoval žádnou osobu.
(6) Pro zvýšení a snížení daně je rozhodný stav na počátku mzdového období. Narodí-li se však poplatníku během mzdového období dítě, přihlédne se k němu již ve mzdovém období, v němž se narodilo.
§ 9.
(1) Pro výpočet daně ze mzdy se invalidé a jiné osoby tělesně nebo duševně vadné (na př. nevidomé, zmrzačené a pod.), po případě poplatníci, kteří vyživují osoby tělesně nebo duševně vadné, posuzují při stupni invalidity
a) od 30 % až do 50 % včetně, jako by vyživovali o jednu osobu navíc,
b) přes 50 %, jako by vyživovali o dvě osoby navíc.
Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u osob požívajících invalidní důchody z národního pojištění přesahuje 50 %.
(2) Vdovy po padlých příslušnících zahraničního odboje nebo po obětech bojových událostí, politické nebo národní persekuce se posuzují tak, jako by vyživovaly o jednu osobu navíc.
(3) Daň se podle předchozích odstavců sníží jen poplatníkům, jejichž daňový základ nepřesahuje částku 12.000 Kčs měsíčně, a to nejdříve ve mzdovém období následujícím po předložení potvrzení okresního národního výboru.
(4) Ustanovení § 8 odst. 5 platí obdobně.
§ 10.
§ 11.
(1) Daň ze mzdy se nesráží, nepřesahuje-li daňový základ 1.000 Kčs měsíčně.
(2) Pobírá-li poplatník mzdu současně od dvou nebo více plátců, smí k ustanovení odstavce 1 přihlížet pouze jeden plátce; ostatní plátci srazí daň i tehdy, nepřesahuje-li jimi vyplácená mzda 1.000 Kčs měsíčně, a to nejméně ve výši 10 % daňového základu.
Způsob vybírání daně.
§ 12.
(1) Plátci vypočtou daň, srazí ji a odvedou státní pokladně.
(2) Daň se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníku k dobru, bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí.
§ 13.
(1) Z jednorázové mzdy, t. j. ze mzdy, která je vyplácena nepravidelně vedle běžné mzdy, vypočte plátce daňovou srážku takto: Zjistí, jaká mzda bude poplatníkovi pravděpodobně za celý rok vyplacena bez započtení právě vyplácené jednorázové mzdy, a vypočte z ní celoroční daň. K zjištěné celoroční mzdě připočte právě vyplácenou jednorázovou mzdu a vypočte z úhrnu celoroční daň. Rozdíl mezi oběma celoročními daňovými částkami srazí plátce při výplatě jednorázové mzdy.
(2) Vyplácí-li se mzda za delší dobu než za obvyklé mzdové období, vypočte a srazí se daň tak, jako by mzda byla vyplacena v příslušných pravidelných mzdových obdobích. Z částek mzdy připadajících na dřívější kalendářní léta se však daň vypočte a srazí podle ustanovení odstavce 1.
(3) Plátce je povinen na žádost poplatníka vypočítat při poslední výplatě mzdy v roce, kolik by činila úhrnná srážka daně, kdyby se mzda během roku vyplacená stejnoměrně rozvrhla na jednotlivá mzdová období. Částku, o kterou daň skutečně sražená převyšuje takto vypočtenou daň, vrátí plátce poplatníkovi, činí-li aspoň 20 Kčs.
§ 14.
(1) Srážkou vykonanou řádně podle předchozích ustanovení je daňové povinnosti učiněno zadost.
(2) Nebyla-li srážka daně ze mzdy provedena buď vůbec nebo nebyla-li provedena řádně, předepíše okresní národní výbor plátci příslušnou částku k přímému placení.
(3) Poplatníkům pobírajícím mzdu plynoucí z ciziny předepíše se daň na podkladě přiznání, která jsou povinni podat do konce února po uplynutí každého kalendářního roku okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu bydlí. Nepodá-li poplatník přiznání včas, může mu být daň zvýšena, nejvýše však o 10 %.
(4) Daň předepsaná podle odstavce 3 je splatna do 15 dnů po doručení platebního výměru. Nebyla-li daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,05 % dlužné částky.
Odpovědnost plátců.
§ 15.
(1) Částky, které byl plátce povinen srazit, odvede nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla nebo měla být provedena srážka daně, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je plátcova pokladna, pokud ministerstvo financí nestanoví lhůtu kratší.
(2) Neodvedl-li plátce sraženou daň ze mzdy, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.
(3) Plátce je povinen zaplatit daň předepsanou mu podle § 14 odst. 2 do tří dnů po doručení platebního výměru.
(4) Nedodrží-li plátce lhůty stanovené v odstavcích 1 a 3, zaplatí za každý den prodlení penále ve výši 0,05 % dlužné částky.
§ 16.
Plátce smí daň, kterou poplatníkovi nesrazil, dodatečně srazit, jen pokud neuplynuly od výplaty mzdy více než tři měsíce. Byla-li však nesprávná srážka daně zaviněna poplatníkem, může plátce daň dodatečně srazit do tří let od výplaty mzdy.
§ 17.
Pro účely daně ze mzdy je plátce povinen vést a okresnímu národnímu výboru předkládat záznamy a výkazy, jež stanoví ministerstvo financí, a vydávat na žádost poplatníkům potvrzení o výši vyplacené mzdy a sražené daně.
§ 18.
Průkazy pro zvýšení a snížení daně.
Poplatník je povinen prokázat plátci okolnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně podle §§ 7 až 9. K předloženému průkazu bude - s výhradou ustanovení § 8 odst. 6 věty druhé - přihlédnuto počínajíc mzdovým obdobím, následujícím po období, v němž bude plátci průkaz předložen.
§ 19.
Kontrola daně ze mzdy.
(1) Na srážení a odvádění daně dozírá okresní národní výbor, v jehož obvodu je plátcova pokladna.
(2) Plátce je povinen:
a) dovolit orgánům okresního národního výboru zmocněným ke kontrole daně vstup do provozních místností v obvyklých provozních hodinách a umožnit jim splnění jejich úkolů,
b) dát potřebná vysvětlení a předložit doklady okresnímu národnímu výboru a jeho orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům.
(3) Osoby, jimž jsou mzdy vypláceny, jsou povinny dát okresnímu národnímu výboru a jeho orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům, vysvětlení o druhu a výši těchto mezd.
(4) Osoby, u nichž je sporné, v jakém poměru jsou k plátci, jsou povinny dát požadované informace k zjištění povahy tohoto poměru.
(5) Stejná oprávnění ve věci dozoru příslušejí též krajskému národnímu výboru a ministerstvu financí.
§ 20.
Spory a opravné prostředky.
(1) O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi plátci a poplatníky o provádění srážky daně ze mzdy, rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu je plátcova pokladna.
(2) Okresní národní výbor jest povinen sdělit stranám všechna svá rozhodnutí písemně s poučením o opravných prostředcích.
(3) Z rozhodnutí okresních národních výborů, uvedených v odstavcích 1 a 2, a z platebních výměrů podle § 14 odst. 2 a 3 lze se odvolat do 15 dnů po doručení výměrů ke krajskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhoduje o něm s konečnou platností okresní národní výbor.
§ 21.
Promlčení.
(1) Daň nelze předepsat a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se daň stala splatnou, a v případech § 14 odst. 3 od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2) Je-li proveden úkon k předepsání nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byla o úkonu uvědoměna osoba, která je povinna daň platit.
Závěrečná ustanovení.
§ 22.
(1) Vláda učiní opatření potřebná k tomu, aby hrubé platy některých zaměstnaneckých skupin byly upraveny tak, aby odpovídaly změně daňové sazby podle tohoto zákona, novému vymezení daňového základu a započtení zaměstnaneckých příspěvků na pojistné národního pojištění do daňové sazby.
(2) Vláda se zmocňuje, aby podle potřeby upravovala procenta zvýšení a snížení daně podle §§ 7 a 8 a povolovala odchylky od ustanovení § 10.
(3) Ministerstvo financí:
1. stanoví, za jakých podmínek lze práci vykonávanou jen přechodně mimo území republiky Československé pokládat za práci vykonávanou v tuzemsku (§ 2);
2. může prohlásit některá zaměstnání za vykonávaná v poměru podobném poměru pracovnímu (§ 3 odst. 2);
3. může osvobodit některé druhy nebo části mezd od daně ze mzdy a daň promíjet;
4. stanoví, které příjmy je pokládat za náhradu služebních výdajů, po případě je stanoví paušálem (§ 3 odst. 5);
5. vydá tabulky pro výpočet daně ze mzdy, přepočtené ze sazby uvedené v § 6;
6. stanoví způsob výpočtu daně v případech, je-li mzda vyplácena za dobu kratší než pravidelné mzdové období;
8. může povolit odchylky ve věci způsobu, doby a místa odvodu sražené daně (§ 15);
9. může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by mohly vzniknout z tohoto zákona, zejména z číselných hranic v něm stanovených;
10. vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona;
11. se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně.
§ 23.
Ve státním rozpočtu bude každoročně stanovena částka, která připadne na účely národního pojištění zaměstnanců.
§ 24.
Počínajíc rokem 1953 se zrušují:
b) všechna zákonná ustanovení a jiná opatření, jimiž byly některé mzdy nebo jejich části od daně osvobozeny;
c) ustanovení zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, a předpisů na jeho podkladě vydaných, pokud upravují stanovení a vybírání části pojistného připadající na zaměstnance;
d) ustanovení zákona č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči, a jiných předpisů, pokud upravují stanovení a vybírání části pojistného připadající na příslušníky ozbrojených sil;
e) ustanovení vládního nařízení č. 250/1943 Sb., o podpoře při včleňování do práce, a předpisů na jeho podkladě vydaných, pokud upravují stanovení a vybírání příspěvků připadajících na zaměstnance.
§ 25.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953 a platí pro zdanění mezd vyplacených po 31. prosinci 1952, jakož i mezd vyplacených před 1. lednem 1953 na rok 1953; provede jej ministr financí.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Kabeš v. r.