76
Zákon
ze dne 18. prosince 1959
o některých služebních poměrech vojáků
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Občané Československé republiky konají vojenskou službu v ozbrojených silách budovaných k obraně svobody a nezávislosti státu a socialistického zřízení. Účelem zákona je upravit služební poměry vojáků v souladu se současným stavem výstavby ozbrojených sil, vytvořit předpoklady pro další zlepšování výkonu služby v ozbrojených silách a stanovit v zákoně některá práva a povinnosti vojáků upravené dosud různými vojenskými předpisy.
Díl I
Vojenská přísaha
§ 2
(1) Vojenská přísaha je slavnostním závazkem k plnění povinností při obraně státu, vyplývajících pro vojáky zejména z ústavy, zákonů, vojenských řádů a rozkazů.
(2) Vojáci jsou povinni vykonat přísahu:
„Já, občan Republiky československé, vědom si své čestné vlastenecké povinnosti, přísahám před bojovou zástavou věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa.
Slibuji, že budu vojákem statečným a ukázněným, že budu důsledně a iniciativně plnit ustanovení vojenských řádů, rozkazy velitelů a zachovávat vojenské tajemství. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, svěřené mi pracujícím lidem, a připravovat se pro boj, abych mohl na rozkaz presidenta a vlády Československé socialistické republiky co nejlépe bránit svou rodnou vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli.
Pro obranu socialismu jsem vždy připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé republiky po boku Sovětské armády i armád ostatních socialistických zemí v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj život k dosažení vítězství.
Tak přísahám!“
Díl II
Vojenské hodnosti
§ 3
(1) Vojenská hodnost (dále jen „hodnost“) je výrazem politických kvalit, vojenských znalostí, zkušeností a schopnosti velet vojskům nebo vykonávat funkce ve štábech a zařízeních ozbrojených sil.
(2) Hodnosti se udělují vojákům s přihlédnutím k jejich morálně politickým a odborným kvalitám, výsledkům služební činnosti, zásluhám, funkčnímu zařazení a délce vojenské služby.
§ 4
Stanoví se tyto hodnosti:
a) mužstva: vojín,
b) poddůstojníků: svobodník, desátník, četař,
c) praporčíků: rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,
d) důstojníků: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,
e) generálů: generálmajor, generálporučík, generálplukovník, armádní generál.
§ 5
Jmenování a povýšení do hodnosti
(1) Vojákům v činné službě a v záloze, kteří nebyli jmenováni nebo povýšeni do vyšších hodností, přísluší hodnost vojína.
(2) Do vyšších hodností mohou být jmenováni nebo povýšeni jen vojáci bezvýhradně oddaní pracujícímu lidu a socialistickému zřízení, s potřebnou tělesnou zdatností, kteří splňují morálně politické a odborné požadavky stanovené prováděcími předpisy.
(3) Do hodností generálů jmenuje a povyšuje na návrh vlády Československé socialistické republiky president republiky. Do hodností důstojníků, praporčíků a poddůstojníků jmenují a povyšují ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné.
§ 6
Odnětí vyšší hodnosti
(1) Vyšší hodnost
a) bude odňata vojákovi, který svým jednáním prokázal nepřátelský poměr k socialistickému zřízení;
b) může být odňata vojákovi, jenž se dopustil takového jednání, které je v příkrém rozporu s morálně politickými požadavky kladenými na příslušníky velitelského sboru ozbrojených sil.
(2) Vojákům, jimž byla vyšší hodnost odňata, přísluší hodnost vojína.
(3) Odnětí hodnosti navrhují komise zřízené ministrem národní obrany a ministrem vnitra Československé socialistické republiky.
(4) Generálům odnímá hodnost president republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky. Ostatním vojákům odnímají hodnost ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky, praporčíkům a poddůstojníkům též orgány jimi k tomu zmocněné.
(5) Ustanovení trestního zákona o ztrátě vojenské hodnosti zůstávají nedotčena.
§ 7
Propůjčení hodnosti
(1) Vojákům lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně mají, na dobu, po kterou toho vyžaduje funkce nebo služební úkol, jimiž byli pověřeni.
(2) Propůjčením hodnosti se nemění branný poměr.
(3) Vojákům, jimž byla hodnost propůjčena, příslušejí práva a povinnosti, spojené s touto hodností; propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebních příjmů nebo dávek nemocenské péče a důchodového zaopatření.
(4) Hodnost propůjčují orgány, které jsou oprávněny do ní jmenovat.
§ 8
Podrobnosti k ustanovením tohoto dílu zákona stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
Díl III
Vojenský stejnokroj
§ 9
(1) Vojáci v činné službě jsou povinni nosit vojenský stejnokroj, odznaky, jakož i jinou předepsanou výstroj, pokud ministr národní obrany nebo ministr vnitra Československé socialistické republiky nestanoví jinak.
(2) Vojáci z povolání mohou nosit mimo dobu zaměstnání občanský oděv.
(3) Předpisy o vojenském stejnokroji, odznacích a jiné výstroji vydají ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky, kteří stanoví též zásady pro nošení vojenského stejnokroje vojáky mimo činnou službu a určí přitom jejich práva a povinnosti.
Díl IV
Ustanovování vojáků do funkcí
§ 10
(1) Vojáci jsou vybíráni a ustanovováni do funkcí v souladu s potřebami ozbrojených sil podle politických a odborných kvalit, velitelských a organizačních schopností a se zřetelem k osobním vlastnostem, zpravidla po získání odpovídajícího vzdělání a praxe.
(2) Vojáky ustanovují do funkcí a odvolávají z nich ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné. Toto ustanovení se netýká funkcí, do kterých ustanovuje president republiky nebo do kterých se ustanovuje podle zvláštních předpisů.
(3) Vojáci mohou být v případech, které nestrpí odkladu, zproštěni výkonu funkce nadřízenými nejméně o dva stupně vyššími.
(4) Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
Díl V
Doba zaměstnání a dovolená
§ 11
Doba zaměstnání
(1) Nezbytnou podmínkou úspěšné obrany vlasti je stálá bojová pohotovost ozbrojených sil. Zajišťování stálé bojové pohotovosti nedovoluje, aby se na vojáky v činné službě vztahovaly obecné předpisy o úpravě pracovních podmínek zaměstnanců; zejména se na ně nevztahují předpisy o práci přesčas, o práci noční a o práci ve dnech pracovního klidu.
(2) Rozdělení a délka doby zaměstnání se stanoví služebními předpisy a rozkazy podle konkrétních služebních úkolů.
(3) Nadřízení jsou povinni umožnit svým podřízeným politický, odborný a kulturní růst, plnění ostatních občanských povinností a odpočinek úměrný délce doby zaměstnání a obtížnosti výkonu služby.
§ 12
Dovolená
(1) Vojáci v základní službě mají nárok na řádnou dovolenou ve výměře deseti dnů v každém roce základní služby. Tato výměra dovolené může být prodloužena se zřetelem k náročnosti výkonu služby až o pět dní orgánem zmocněným k tomu příslušným ministrem.
(2) Vojáci z povolání a vojáci v další službě mají nárok na řádnou dovolenou ve výměře třiceti dnů v jednom kalendářním roce. Nelze-li z mimořádných důvodů udělit řádnou dovolenou během kalendářního roku, poskytne se v prvním čtvrtletí následujícího kalendářního roku.
(3) Ze závažných důvodů může být vojákům udělena dovolená bez nároku na peněžní náležitosti nebo krátká (zvláštní) dovolená za podmínek a v rozsahu stanoveném ministrem národní obrany a ministrem vnitra Československé socialistické republiky.
(4) Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
Díl VI
Vojenské kázeňské právo
§ 13
(1) Každý voják je povinen zachovávat vojenskou kázeň a upevňovat ji.
(2) Velitelé jsou povinni vychovávat své podřízené k uvědomělé vojenské kázni. K tomu se jim svěřuje právo udělovat kázeňské odměny a ukládat kázeňské tresty. Tato vojenská kázeňská pravomoc slouží k udržování a upevňování vojenského pořádku a kázně.
§ 14
Rozsah vojenské kázeňské pravomoci
Vojenské kázeňské pravomoci podléhají
a) vojáci v činné službě,
b) osoby, které se povoláním k zvláštní službě staly příslušníky ozbrojených sil,
c) osoby povolané k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil,
d) vojáci mimo činnou službu pro kázeňské přestupky spáchané ve vojenském stejnokroji,
e) osoby, které měly nastoupit vojenskou činnou službu, pro nenastoupení této služby, pokud nejde o trestný čin,
f) váleční zajatci.
§ 15
Kázeňské odměny
(1) Kázeňské odměny jsou udělovány za záslužné činy nebo za příkladné plnění vojenských povinností.
(2) Kázeňskými odměnami jsou zejména: pochvala, peněžité nebo věcné dary, udělení čestného odznaku a mimořádné povýšení.
§ 16
Kázeňský přestupek
Kázeňský přestupek je takové zaviněné jednání nebo opomenutí, které se příčí vojenským řádům a předpisům, rozkazům a nařízením a porušuje vojenskou kázeň, pokud není trestné podle trestního zákona, trestního zákona správního nebo podle jiných předpisů.
§ 17
Kázeňské tresty
(1) Kázeňskými tresty jsou: důtka, pořádkové tresty, tresty odnětí svobody, trest snížení hodnosti o jeden stupeň a u poddůstojníků též trest odnětí hodnosti.
(2) Kázeňskými tresty odnětí svobody jsou: vězení po službě, vězení a domácí vězení.
(3) Nejvyšší výměra kázeňského trestu odnětí svobody se stanoví na 21 dnů.
§ 18
Ukládání kázeňských trestů
(1) Kázeňský trest lze uložit za kázeňský přestupek podřízenému, nepostačují-li k jeho nápravě a obnovení kázně jiné mírnější výchovné prostředky (domluva, napomenutí apod.).
(2) Druh a výše trestu musí být úměrné povaze přestupku a jeho následkům, míře zavinění, okolnostem, za kterých byl spáchán, dřívějšímu chování provinilého, předvídanému účinku trestu na provinilého a na morální stav jednotky.
(3) Velitel odpovídá za řádné vyšetření případu a za vyslechnutí obviněného před uložením trestu.
§ 19
Podmíněný odklad výkonu trestu
Velitel, který uložil kázeňský trest, může podmíněně odložit jeho výkon na zkušební dobu od jednoho do tří měsíců, má-li vzhledem k dřívějšímu chování potrestaného a k okolnostem případu důvodně za to, že účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu.
§ 20
Odvolání
(1) Potrestaný se může odvolat do dvou dnů proti uloženému kázeňskému trestu, má-li za to, že se kázeňského přestupku nedopustil, nebo překročil-li velitel svou kázeňskou pravomoc.
(2) U trestů odnětí svobody může se potrestaný odvolat i proti výši uloženého trestu, má-li za to, že velitel porušil při uložení trestu ustanovení § 18 odst. 2.
(3) Odvolání má u trestů odnětí svobody odkladný účinek.
(4) Potrestaný může podat odvolání s odůvodněním nejbližšímu nadřízenému toho, kdo trest uložil. Nadřízený může uložený trest zrušit, zmírnit nebo ponechat v platnosti. Z rozhodnutí nadřízeného o odvolání se nelze dále odvolat.
§ 21
(1) Kázeňský přestupek se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne, kdy byl spáchán.
(2) Kázeňský trest je možno zahladit.
§ 22
Podrobnější úpravu vojenského kázeňského práva stanoví kázeňský řád, který vydá president republiky.
Díl VII
Vojáci z povolání
§ 23
Za vojáky z povolání mohou být přijati jen občané Československé republiky bezvýhradně oddaní pracujícímu lidu a socialistickému zřízení, s potřebnou tělesnou zdatností, kteří splňují morálně politické a odborné požadavky stanovené prováděcími předpisy.
§ 24
(1) Vojáci z povolání jsou praporčíci, důstojníci a generálové, kteří vykonávají vojenskou službu jako své povolání ve služebním poměru, do něhož byli přijati na vlastní žádost po vykonání základní (náhradní) služby.
(2) Jestliže byl do služebního poměru vojáka z povolání přijat voják, který je podle branného zákona povinen další službou, plní svoji povinnost k další službě ve služebním poměru vojáka z povolání.
§ 25
Vznik a zánik služebního poměru
Služební poměr vojáka z povolání vzniká dnem přijetí; zaniká propuštěním z tohoto služebního poměru, odnětím nebo ztrátou vojenské hodnosti, propuštěním z vojska a úmrtím.
§ 26
Propuštění ze služebního poměru
(1) Voják z povolání se propustí ze služebního poměru na vlastní žádost v požadované lhůtě, nebrání-li tomu ustanovení § 25 odst. 2 branného zákona a je-li lhůta propuštění v souladu s potřebami ozbrojených sil; není-li s nimi v souladu a byla-li žádost podána do 30. dubna kalendářního roku, pokud příslušný služební předpis neumožňuje podání žádosti i po tomto dni, propustí se nejpozději do konce tohoto roku.
(2) Ze služebního poměru vojáka z povolání se propustí vojáci,
a) kteří byli uznáni vojenskou lékařskou komisí neschopnými k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů,
b) pro něž není při zásadních organizačních změnách schválených Radou obrany státu v ozbrojených silách jiné zařazení,
c) kteří při řádném hodnocení byli celkově hodnoceni jako nevyhovující.
(3) Ze služebního poměru vojáka z povolání lze propustit vojáky,
a) kteří splňují podmínky nároku na starobní důchod,
b) u nichž vojenská lékařská komise stanovila sníženou schopnost k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů a pro něž není v ozbrojených silách jiné vhodné zařazení,
c) kteří byli při bezprostředně následujícím řádném hodnocení opětovně celkově zhodnoceni nižším stupněm než dobrý a dosud nedosáhli věku 40 let,
d) kteří byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
(4) Voják z povolání, který má být propuštěn ze služebního poměru podle odstavce 2 nebo 3, musí být o propuštění vyrozuměn nejméně 3 měsíce předem, není-li oboustrannou dohodou stanoveno jinak.
(5) Návrhy na propuštění vojáků z povolání podle odstavce 3 písm. c) nebo d) posuzují komise zřízené ministrem národní obrany a ministrem vnitra Československé socialistické republiky.
§ 27
Přijetí do služebního poměru a propuštění z něho provádí u vojáků z povolání v oboru své působnosti ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky, u praporčíků z povolání též orgány jimi k tomu zmocněné.
§ 28
(1) Vojáci z povolání jsou povinni vykonávat službu v místě a ve funkci podle potřeb ozbrojených sil, plnit iniciativně a svědomitě služební povinnosti a soustavně zvyšovat své politické a odborné znalosti i tělesnou zdatnost.
(2) Přemístění vyžadované vojákem z povolání ze závažných důvodů lze uskutečnit, dovoluje-li to zájem služby.
§ 29
(1) Vojákům z povolání není dovoleno uzavřít vedlejší pracovní poměr; konat výdělečné práce mohou jen se svolením příslušných orgánů ozbrojených sil.
(2) Vojáci z povolání mohou studovat na školách mimo ozbrojené síly jen se svolením příslušných orgánů ozbrojených sil.
§ 30
Vojáci z povolání mohou být převáděni nebo dočasně přidělováni k civilním rozpočtovým a hospodářským organizacím za podmínek stanovených vládou Československé socialistické republiky.
§ 31
(1) Vojákům z povolání, propuštěným ze služebního poměru před vznikem nároku na starobní důchod, je vláda Československé socialistické republiky, jestliže o to požádají, povinna prostřednictvím vojenské správy a ve spolupráci se zúčastněnými orgány státní správy zabezpečit umístění v občanském povolání přiměřené jejich vzdělání, praktickým zkušenostem a schopnostem a umožnit přípravu pro zvolené občanské povolání péčí státu.
(2) K vydání podrobnějších předpisů o úkolech orgánů republik při umístění vojáků z povolání podle odstavce 1 se zmocňují vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.
(3) Vojákům z povolání propuštěným podle § 26 odst. 2 nebo odst. 3 písm. b) až d), kromě případů úmyslného trestného činu, poskytuje vojenská správa od nástupu občanského povolání, popřípadě od počátku přípravy na toto povolání, po dobu dvou let platové vyrovnání, jestliže jejich služební poměr trval aspoň 10 let a pokud nepobírají důchod ze sociálního zabezpečení nebo příspěvek za službu.
(4) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru se poskytuje odchodné podle délky služby v ozbrojených silách až do výše šestinásobku měsíčního hrubého služebního příjmu podle zásad, které stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
(5) Nárok na umístění, na organizovanou přípravu pro zvolené občanské povolání, na platové vyrovnání a na odchodné nemají vojáci z povolání, jejichž služební poměr zanikl odnětím nebo ztrátou vojenské hodnosti.
§ 32
Podrobnosti k ustanovením tohoto dílu zákona, pokud nejsou vyhrazeny vládě Československé socialistické republiky, stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
DÍL VIII
Příspěvek za službu
§ 33
(1) Příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží vojákům z povolání, kteří byli propuštěni ze služebního poměru podle § 26 odst. 2 nebo 3, ve výši
a) 20 % služebního příjmu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu nejméně 15 let a dosáhli v této době věku aspoň 40 let; výkonným letcům a výsadkářům se věková hranice nestanoví;
b) 30 % služebního příjmu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu nejméně 20 let.
(2) Příspěvek podle odstavce 1 písm. b) náleží též vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru, kteří se podíleli na intenzívní výstavbě ozbrojených sil, i když nesplňují podmínku 20 let služby, jestliže dosáhli věku aspoň 45 let.
(3) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 náleží příspěvek od 15 až do 30 % služebního příjmu, jestliže konali službu nejméně po dobu 20 let a dosáhli věku aspoň 45 let; u výkonných letců a výsadkářů se tato věková hranice snižuje na 40 let.
(4) Služba výkonného letce a výsadkáře a výkon funkcí zvláštní povahy a stupně nebezpečnosti se započítávají ve zvýšeném rozsahu stanoveném služebními předpisy; doba účasti na národním boji za osvobození se započítává v rozsahu stanoveném zákonem o sociálním zabezpečení.
(5) Příspěvek nenáleží vojákům z povolání, u nichž byla vyslovena ztráta vojenské hodnosti nebo jimž byla vojenská hodnost odňata anebo kteří byli propuštěni ze služebního poměru podle § 26 odst. 3 písm. d); příspěvek může být přiznán i v těchto případech, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.
(6) Příspěvek se vyměřuje z posledního služebního hrubého měsíčního příjmu nebo průměrného hrubého měsíčního příjmu za posledních 5 kalendářních let přede dnem propuštění (u výkonných letců a výsadkářů z období aktivní letecké nebo výsadkové služby) podle toho, co je pro oprávněného výhodnější, a nesmí překročit maximální výši částečného invalidního důchodu účastníků odboje.
(7) Účastníkům odboje se k příspěvku přičítají podle skupin stanovených zákonem č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých změnách v sociálním zabezpečení, za každý započatý rok odbojové činnosti, tyto částky:
| skupina | měsíčně Kčs |
|---|---|
| I. | 60 |
| II. a III. | 50 |
| IV. | 40 |
(8) Při souběhu příspěvku s výdělkem krátí se příspěvek o částku, o kterou součet příspěvku a hrubého výdělku přesahuje výši příjmu, z něhož byl příspěvek vyměřen.
(9) Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému podle jeho volby buď důchod nebo příspěvek; nárok na příspěvek trvá až do dosažení věku 60 let.
(10) Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
(11) Ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení tohoto dílu zákona.
(12) Vláda Československé socialistické republiky může se zřetelem k vývoji životních nákladů stanovit k příspěvku zvláštní přídavek, popřípadě upravit způsob krácení příspěvku výhodněji.
DÍL IX
Příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů
§ 34
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují přiměřeně též na příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů, avšak s těmito odchylkami:
b) hodnosti praporčíků se stanoví takto: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík;
c) podrobnější úpravu kázeňského práva stanoví kázeňský řád, který vydá ministr vnitra Československé socialistické republiky;
d) ze služebního poměru lze propustit příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů na jejich žádost podanou ze závažných důvodů; příspěvek podle § 33 odst. 3 náleží příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů i v těchto případech;
e) ze služebního poměru lze propustit příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří zvlášť hrubým způsobem porušili služební povinnost nebo pravomoc veřejného činitele a jejichž další ponechání ve služebním poměru by bylo na újmu důležitých služebních zájmů;
f) důvody stanovené v § 26 odst. 2 písm. b) a c) jsou důvody, z nichž lze příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů propustit ze služebního poměru;
g) působnost stanovená v § 5 odst. 3, § 6 odst. 3 a 4, § 10 odst. 2, § 26 odst. 5, § 27 a § 33 odst. 11 přísluší, pokud jde o příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů v oborech působnosti ministrů vnitra České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, těmto ministrům;
h) návrhy na jmenování a povyšování do hodností generálů a na odnímání hodností generálů podávají presidentu republiky, pokud jde o příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů v oborech působnosti ministrů vnitra České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, vlády těchto republik.
(2) Podle ustanovení § 6 odst. 1 lze odejmout hodnost také příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů propuštěným z těchto sborů.
Díl X
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 35
Ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky mohou upravit ve vzájemné dohodě vztahy mezi vojáky v činné službě a příslušníky Státní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti.
§ 36
(1) Služební poměr poddůstojníků z povolání podle zákona č. 44/1949 Sb. zaniká dnem 30. září 1960.
(2) Poddůstojníci z povolání, pokud splňují podmínky pro přijetí za vojáky z povolání podle § 23 tohoto zákona, budou na svou žádost podanou do 10. června 1960 přijati ode dne 1. října 1960 za praporčíky z povolání.
(3) Poddůstojníci z povolání, kteří nepožádají o přijetí za praporčíky z povolání nebo kteří podmínky pro přijetí nesplňují, jsou povinni splnit svůj závazek k další službě.
(4) Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
§ 37
Vojákům, kteří dosáhli hodnosti „staršina“, přísluší ode dne 1. října 1960 hodnost „rotmistr“.
§ 38
Praporčíci v záloze jsou povinni vojenskými cvičeními podle branného zákona v rozsahu a za podmínek stanovených pro důstojníky v záloze.
§ 39
Zrušují se
1. s účinností od 1. května 1960
b) zákon č. 29/1947 Sb., o likvidaci tak zvaného vládního vojska, jakož i o umísťování a jiném zaopatření jeho zaměstnanců,
c) zákon č. 60/1947 Sb., jímž se mění zákon ze dne 6. března 1946 č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci,
2. s účinností od 1. října 1960
a) zákon č. 44/1949 Sb., o úpravě právních poměrů souvisících s reorganizací velitelského sboru vojska,
§ 40
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. května 1960, s výjimkou ustanovení § 4, které nabývá účinnosti ode dne 1. října 1960; provedou jej ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
generál armády Lomský v. r.
Barák v. r.