Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 31.12.1971. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění30.07.1970 – 31.07.1970zrušeno 31.12.1971
79/1970 Sb.

kterou se mění vyhláška ministerstva dopravy č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu

Historické znění
79
VYHLÁŠKA
ministerstva dopravy České socialistické republiky
ze dne 14. července 1970,
kterou se mění vyhláška ministerstva dopravy č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu
Ministerstvo dopravy České socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány České socialistické republiky stanoví podle § 4 odst. 2 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, podle § 7 vl. nař. č. 36/1951 Sb., jímž se provádí zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě, a k provedení příslušných ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.:
Článek 1
1. § 10 odst. 1 zní:
„(1) Jako zavazadlo je možno vzít s sebou do vozidla, pokud to obsazení vozidla dovoluje, přenosnou ocelovou láhev s kapalným topným plynem pro domácnost (dále jen „láhev“) nebo nádobu obsahující topnou naftu (dále jen „nádoba“). Pro přepravu kapalného topného plynu a topné nafty se stanoví tyto podmínky:
a) cestující je povinen při nastupování do vozidla ohlásit přepravu láhve nebo nádoby průvodčímu (řidiči),
b) láhev nebo nádoba nesmí být poškozena ani zevně znečištěna a musí mít těsně uzavřený uzávěr,
c) v jednom vozidle je dovoleno přepravovat jednu nebo dvě lahve o celkovém obsahu nejvýše 10 kg nebo jednu nebo dvě nádoby o celkovém obsahu nejvýše 20 l; současně nesmí být v jednom vozidle přepravovány oba druhy paliv,
d) cestující během přepravy zajistí láhev nebo nádobu proti převržení, pádu nebo mechanickému poškození,
e) cestující umístí láhev nebo nádobu ve vozidle na místě, které určí průvodčí (řidič), nebo které je pro přepravu nádob nebo lahví vyhrazeno místní úpravou dopravce; není-li tímto způsobem určeno místo pro umístění lahví nebo nádob, umístí je na zadní, popřípadě střední plošině vozidla.“
2. § 18 odst. 2 zní:
„(2) Cestující, který se nemůže na vyzvání podle odstavce 1 prokázat platnou jízdenkou, je povinen zaplatit jízdné (přepravné) a přirážku. Přirážka činí 50,- Kčs a neobstará-li si cestující jízdenku na zavazadlo, pětinásobek přepravného. Ve vozidle s S-provozem zaplatí uvedené částky cestující bez platné jízdenky, pokud nezaplatil najednou celé jízdné (přepravné) ihned po nástupu, nebo u něhož oprávněný pracovník při vhazování mincí do pokladny zjistil, že si připravil menší částku než činí jízdné (přepravné). Je-li na lince s S-provozem zavedeno odstupňované jízdné (přepravné), zaplatí uvedené částky i cestující, který pokračuje týmž spojem za ohlášenou cílovou zastávku, aniž nejpozději před odjezdem z ohlášené zastávky vhodí do pokladny další odpovídající jízdné (přepravné).“
Článek 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1970.
Ministr:
Prof. Dr. Starý v. r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací