84
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 14. července 1976
o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 143 odst. 1 písm. a), b), c), zákona č. 50 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Základní pojmy
(1) Velký územní celek je území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod.). Velkým územním celkem je též území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
(2) Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar. V hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě se za sídelní útvar považují též ucelené části velkého územního celku.
(3) Zóna je ucelená část sídelního útvaru, zejména část průmyslová, obytná, centrální a historická nebo část rekreačního nebo krajinného celku, popřípadě území malého sídelního útvaru.
(4) Zájmové území je území přilehlé k sídelnímu útvaru, v němž převládají současné nebo výhledové vztahy k sídelnímu útvaru a v němž uspořádání musí být řešeno ve vzájemné funkční a technické závislosti se sídelním útvarem; u středisek osídlení místního významu 1) se za zájmové území považuje celé spádové území tohoto střediska.
(5) Registrační list územně plánovací dokumentace je soupis vybraných údajů z vypracované územně plánovací dokumentace; slouží pro tvorbu a aktualizaci registrů integrovaného informačního systému o území.
(6) Pořizovatelem je orgán, který pořizuje územně technické podklady nebo územně plánovací dokumentaci. 2)
(7) Zpracovatelem je organizace, která má oprávnění zpracovat územně plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady.
ČÁST DRUHÁ
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY
§ 2
Urbanistická studie
(1) Urbanistickou studii opatřuje stavební úřad, nebo ten orgán územního plánování, 3) který ji potřebuje pro řízení investiční a jiné činnosti v území.
§ 3
Územní generel
(1) Územní generel opatřuje stavební úřad nebo ten orgán územního plánování, který jej potřebuje jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo pro její prohloubení.
(2) Orgán, který opatřuje územní generel, stanoví jeho obsah a rozsah v souladu s § 5 zákona. Na základě zadání vypracuje územní generel zpracovatel.
(3) Územní generel nenahrazuje odvětvové generely, které pořizují příslušné odvětvové orgány nebo organizace a které jsou využívány při zpracování územně plánovací dokumentace.
Seznam pozemků pro výstavbu rodinných domků
§ 4
(1) Okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem (dále jen „příslušný národní výbor“) provádějí výběr pozemků vhodných pro umístění rodinných domků v souladu s jejich plánovanou výstavbou, v dostatečném časovém předstihu a v hospodárném rozsahu.
(2) Při výběru pozemků vychází příslušný národní výbor z těchto zásad:
a) výběr pozemků se provede ve střediscích osídlení, popřípadě v nestřediskových sídlech trvalého významu s obytnou funkcí, která mají významné společenské, ekonomické a územní vazby na střediska osídlení obvodního a oblastního významu,
b) vybrané pozemky musí odpovídat počtu stavebních pozemků potřebných k zajištění výstavby rodinných domků, nejvýše však v rozsahu odpovídajícím plánu komplexní bytové výstavby,
c) výběr pozemků se zaměří na pozemky v zastavěné části obce, přičemž nutno dbát na to, aby byly vhodné především pro soustředěnou zástavbu rodinnými domky; jestliže nejsou v zastavěné části obce pozemky pro zástavbu rodinnými domky, je výjimečně možné do výběru zahrnout i pozemky mimo zastavěnou část obce v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu,
d) při výběru pozemků se dbá na to, aby bylo možno stavby rodinných domků napojit na dosavadní sítě technického vybavení území a komunikace, nebo aby šlo o staveniště, kde vybudování těchto sítí je v souladu s plánovanými účelovými prostředky národního výboru.
(3) Je-li schválen pro sídelní útvar nebo jeho část územní plán nebo územní projekt, který řeší zástavbu rodinných domků, provádí se výběr z pozemků zahrnutých v územním plánu nebo v územním projektu.
(4) Mezi vybrané pozemky se nezahrnou:
a) pozemky, o jejichž využití nelze rozhodnout bez vyřešení širších územních vztahů v územně plánovací dokumentaci,
b) pozemky, u nichž nebylo při výběru docíleno dohody s dotčeným orgánem státní správy.
§ 5
(1) Příslušný národní výbor provádí výběr pozemků ve spolupráci s městským nebo místním národním výborem, projedná a dohodne jej se všemi dotčenými orgány státní správy a projedná s dotčenými socialistickými organizacemi.
(2) U pozemků, které jsou zahrnuty ve schváleném územním plánu nebo územním projektu, se výběr s dotčenými orgány a organizacemi neprojednává.
§ 6
Z pozemků vybraných podle předchozích ustanovení zpracuje příslušný národní výbor návrh seznamu pozemků, který obsahuje zejména:
a) název obce a katastrálního území, jméno vlastníka, jméno uživatele, parcelní číslo, druh pozemku (kulturu) a výměru pozemku, popř. výměru jeho části, podle evidence nemovitostí vedené orgány geodézie a kartografie;
b) údaje o zásadních požadavcích na urbanistické řešení (jednopodlažní domek, dvojdomek apod.);
c) údaje o základní dopravní a technické vybavenosti území;
d) lhůtu, ve které musí být pozemek zastavěn.
§ 7
(1) Místní (obvodní) národní výbor vyhlašuje návrh seznamu pozemků v dotčených obcích způsobem v místě obvyklým a s výzvou, aby občané a organizace k němu podali ve stanovené lhůtě námitky. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů. K námitkám podaným po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.
(2) Návrh seznamu pozemků schvaluje příslušný národní výbor po vyhodnocení podaných námitek; schválený seznam pozemků zašle
a) místnímu (městskému, obvodnímu) národnímu výboru, který jej vyhlásí způsobem v místě obvyklým;
b) příslušnému orgánu geodézie a kartografie.
(3) Příslušný národní výbor sdělí písemně, po schválení návrhu seznamu pozemků, organizacím a občanům, kteří podali námitky, že bylo námitkám vyhověno, nebo věcné důvody, pro které námitkám nebylo vyhověno.
(4) Podle schváleného seznamu pozemků zajistí příslušný národní výbor zaměření pozemků; při reálném dělení pozemků zajistí též vyhotovení oddělovacích geometrických plánů.
Územně technické podklady
§ 8
Soustava územně technických podkladů
(1) Soustavu územně technických podkladů tvoří:
a) územně technické podklady ke zpracování územně plánovací dokumentace, k územnímu rozhodování a k povolování staveb;
b) územně technické podklady pro plánování a přípravu koncepcí investiční výstavby na úseku bytové a občanské výstavby, dopravy, technické vybavenosti a přestavby;
c) územně technické podklady pro komplexní posuzování možností a důsledků investiční výstavby na úseku průmyslu, zemědělství, lesního a vodního hospodářství a státní ochrany přírody;
d) územně technické podklady pro péči o životní prostředí.
(2) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstva výstavby a techniky republik“) zajišťují v dohodě s dalšími ústředními orgány státní správy jednotný způsob územní identifikace a struktury dat o území, umožňující jejich zpracování do formy územně technických podkladů; zároveň určují jednotnou metodiku zpracování.
§ 9
Pořizování územně technických podkladů
Pořizování územně technických podkladů zahrnuje:
a) přípravné práce;
b) zpracování územně technických podkladů.
§ 10
Přípravné práce
Za provedení přípravných prací odpovídá pořizovatel; zabezpečuje u odborných organizací zpracování dat o území v potřebném rozsahu, formě a sestavách pro daný soubor územně technických podkladů podle jednotné metodiky.
§ 11
Zpracování územně technických podkladů
(1) Práce na územně technických podkladech zahrnují:
a) doplnění a zpracování dat o území, která nelze získat u organizací pověřených jejich shromažďováním, uchováváním, zpracováváním a poskytováním;
b) vypracování dokumentace územně technických podkladů.
(2) Pořizovatel sleduje průběh zpracovávání územně technických podkladů, zejména dodržování metodiky a pracovních postupů.
§ 12
Zpracování dokumentace územně technických podkladů
Dokumentace územně technických podkladů musí srozumitelnou a přehlednou formou poskytovat základní a komplexní informace o stavu, možnostech a tendencích vývoje příslušného území a jeho jednotlivých prvků.
§ 13
Ověření a vydání územně technických podkladů
Úplnost zpracovaného souboru územně technických podkladů ověřuje pořizovatel, který po ověření úplnosti stanoví způsob jejich používání a uplatňování podle účelu, pro který byly zpracovány.
§ 14
Změny a doplňky územně technických podkladů
Pořizovatel zabezpečí změnu nebo doplněk územně technických podkladů nebo jejich částí při významných změnách v území nebo po dokončení nových statistických šetření.
§ 15
Uložení územně technických podkladů
(1) Pořizovatel určí způsob uložení souborů územně technických podkladů u orgánů územního plánování.
(2) Orgány územního plánování, u kterých jsou územně technické podklady uloženy, poskytují je na vyžádání orgánům a organizacím.
ČÁST TŘETÍ
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
(K § 8 až § 38 zákona)
§ 16
Pořizování územně plánovací dokumentace
(1) Pořizovatel pořizuje územně plánovací dokumentaci v souladu s plánem projektových prací na úseku územního plánování. Tento plán vychází z dlouhodobého programu územně plánovacích prací vypracovaného ministerstvem výstavby a techniky republiky, zahrnujícím i program územně plánovacích prací federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj.
(2) Pořizování územně plánovací dokumentace zahrnuje:
a) přípravné práce;
b) zadání průzkumů a rozborů;
c) zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programu výstavby;
d) zadání územně plánovací dokumentace a její zpracování a sledování;
e) projednání územně plánovací dokumentace.
§ 17
Přípravné práce
(1) Přípravné práce provádí pořizovatel; zabezpečuje je ve spolupráci s ostatními orgány národního výboru, s dotčenými orgány státní správy a socialistickými organizacemi.
(2) Pořizovatel zpracuje potřebné podklady o stavu území a záměrech jeho rozvoje sám nebo zabezpečí jejich zpracování u odborných organizací nebo si je vyžádá od příslušných orgánů a organizací.
(3) Podklady, které pořizovatel odevzdá zpracovateli, jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky. Vyžaduje-li řešení územně plánovací dokumentace pořízení dalších speciálních podkladů, dohodnou se pořizovatel se zpracovatelem o jejich rozsahu.
§ 18
Zadání průzkumů a rozborů
Pořizovatel vyhodnotí získané podklady a zpracuje stanovisko k jejich použití a vymezí řešené území; na základě těchto prací zadá zpracovateli průzkumy a rozbory nezbytné k vypracování potřebného stupně územně plánovací dokumentace podle velikosti řešeného území.
§ 19
Zpracování průzkumů a rozborů
(1) Průzkumy a rozbory vypracuje zpracovatel. Jejich cílem je poznání a vyhodnocení současného stavu, disproporcí a rozvojových tendencí území jako podkladu pro zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programů výstavby a pro zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.
(2) Zpracovatel je povinen využít veškeré dříve zpracované podklady, zejména územně technické podklady a dostupné průzkumy a rozbory; opakování nebo doplňování některých již vykonaných průzkumů je nutno zdůvodnit. Nové průzkumy vykoná zpracovatel jen v rozsahu, který je nutný pro vyřešení daných úkolů, a předá je do souboru územně technických podkladů.
(3) Směrný obsah průzkumů a rozborů je uveden v příloze č. 1.
§ 20
Prognózní úkol, územní a hospodářské zásady, program výstavby
(1) Při sestavení prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby se vychází z podkladů podle § 17 odst. 3 a z výsledků průzkumů a rozborů, provedených zpracovatelem.
(2) Návrhy prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby zpracuje pořizovatel v součinnosti s dotčenými orgány národního výboru, a s národními výbory nižšího stupně, jejichž území se řešení dotýká.
(3) Územní a hospodářské zásady a programy výstavby musí být v souladu s rozpisem střednědobého státního plánu Československé socialistické republiky a dlouhodobými výhledy rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky. Soulad potvrzuje příslušný orgán oblastního plánování.
(4) Směrný obsah prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby je uveden v příloze č. 2.
Zpracování územně plánovací dokumentace
§ 21
(1) Územně plánovací dokumentaci vypracuje zpracovatel.
(2) Zpracování územně plánovací dokumentace zahrnuje:
a) přípravné práce;
b) nezbytné doplnění průzkumů a rozborů;
c) zpracování konceptu řešení;
d) zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.
(3) Pořizovatel sleduje průběh územně plánovacích prací, usměrňuje práce a projednává rozpory.
(4) Zpracovatel územně plánovací dokumentace vede evidenci o důležitých jednáních a rozhodnutích ovlivňujících řešení a ukládá doklady o nich.
(5) Směrný obsah územně plánovací dokumentace je uveden v příloze č. 3.
(6) Veškeré části územně plánovací dokumentace, územně technických podkladů, průzkumů a rozborů se vypracovávají zásadně na jednotných mapových podkladech.
§ 22
(1) Na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby vypracuje zpracovatel osnovu, ve které vymezí obsah, rozsah a postup práce a způsob řešení úkolu.
(2) Osnova úkolu je podkladem pro stanovení ceny podle cenových předpisů a určení podrobného harmonogramu práce. Osnova, s níž vyslovil souhlas pořizovatel, je podkladem pro uzavření smlouvy na zpracování územně plánovací dokumentace.
§ 23
V odůvodněných případech může zpracovatel provést doplňující průzkumy a rozbory potřebné pro zpracování zadané kategorie územně plánovací dokumentace; jejich zdůvodnění a rozsah uvede v osnově úkolu.
§ 24
Zpracovatel vypracuje koncept řešení územně plánovací dokumentace v souladu se závěry z průzkumů a rozborů a na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby, které stanoví obsah i rozsah konceptu řešení územně plánovací dokumentace. Dbá přitom, aby byly dodrženy obecné technické požadavky na výstavbu.4) Koncept řešení je zaměřen na komplexní urbanistické řešení území, a to u územních prognóz zejména na varianty řešení, u územních plánů a územních projektů na základní koncepci (v alternativách); je podkladem pro projednávání a rozhodnutí o dalším zaměření a dokončení úkolu.
§ 25
(1) Projednání konceptu řešení organizuje a řídí pořizovatel. Projednání konceptu řešení navazuje na všechna jednání zpracovatele s dotčenými orgány státní správy a organizacemi.
(2) Projednání konceptu řešení se zaměří zejména
a) u územních prognóz na výběr variant řešení;
b) u územních plánů a projektů na ověření správnosti základní koncepce řešení a na dodržení technicko-ekonomických regulativů komplexní bytové výstavby.
(3) Projednání konceptu řešení se účastní nadřízený orgán územního plánování, který vykonává metodický a odborný dohled.
§ 26
(1) Koncept řešení se projedná s těmi národními výbory, jejichž územního obvodu se dotýká, a s ostatními dotčenými orgány státní správy.
(2) Pořizovatel pozve orgány uvedené v odstavci 1 nejméně 30 dnů před jednáním a zajistí, aby se mohly v této lhůtě seznámit s konceptem řešení; orgány sdělí své stanovisko nejpozději v den projednání konceptu řešení.
§ 27
(1) Podle výsledků projednání zpracuje pořizovatel nejpozději do tří měsíců od obdržení konceptu řešení souborné stanovisko obsahující pokyny pro ukončení práce a podmínky pro úpravu a doplnění navrhovaného řešení. Dojde-li na základě výsledků projednání konceptu řešení ke změně územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby, musí být souborné stanovisko včetně změny územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby předloženo ke schválení tomu orgánu, který schválil původní územní a hospodářské zásady nebo program výstavby.
(2) Souborné stanovisko je podkladem pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace.
§ 28
(1) Návrh územně plánovací dokumentace prověří po skončení připomínkového řízení pořizovatel.
Prověření se zaměří zejména na:
a) úplnost dokumentace;
b) komplexnost navrhovaného řešení, vhodnost a intenzitu využití ploch a zařízení; u komplexní bytové výstavby dodržení technicko-ekonomických regulativů;
c) ověření, zda byly v návrhu splněny všechny podmínky a požadavky uplatněné při projednávání konceptu řešení, zahrnuté v souborném stanovisku orgánu územního plánování;
d) ověření, zda byly splněny obecné technické požadavky na výstavbu;
e) obsah návrhu zásad pro usměrnění urbanistické koncepce rozvoje území u územních prognóz, směrnic pro uspořádání území a u územních plánů a podmínek pro realizaci u územních projektů;
f) kvalitu zpracování dokumentace.
(2) Zjistí-li pořizovatel vady v územně plánovací dokumentaci, uplatní u zpracovatele jejich odstranění.
Schvalování územně plánovací dokumentace
§ 29
(1) Podle výsledku prověření návrhu územně plánovací dokumentace vypracuje pořizovatel návrh usnesení o schválení, který obsahuje
a) rozsah platnosti a závaznosti územně plánovací dokumentace a úkoly vyplývající z řešení;
b) u územních plánů směrnice pro uspořádání území a u územních projektů podmínky pro realizaci.
(2) Jestliže se schvaluje některá část územní prognózy, obsahuje návrh podle odstavce 1 zásady pro usměrnění urbanistické koncepce rozvoje území.
(3) K návrhu usnesení se připojí důvodová zpráva obsahující zejména stručnou charakteristiku navrhovaného řešení a údaje, jak byly vyřízeny připomínky a námitky k návrhu územně plánovací dokumentace.
(4) Návrh usnesení dohodne pořizovatel s ostatními orgány příslušného národního výboru, dotčenými orgány státní správy a národními výbory, jejichž územního obvodu se řešení územně plánovací dokumentace přímo dotýká.
§ 30
(1) U územních plánů po ukončení připomínkového řízení vypracuje nadřízený orgán územního plánování stanovisko k návrhu jejich řešení. K vypracování stanoviska využije návrh územního plánu, vyhodnocení z projednání návrhu, výsledek připomínkového řízení k návrhu usnesení o schválení a výsledek prověření územního plánu pořizovatelem. Stanovisko je přílohou k návrhu usnesení o schválení územního plánu.
(2) U územních plánů sídelních útvarů a zón si může ministerstvo výstavby a techniky republiky vyhradit vyjádření, jak byly dodrženy technicko-ekonomické regulativy komplexní bytové výstavby. Toto vyjádření musí být pojato do stanoviska k návrhu územního plánu. U vybraných územních plánů sídelních útvarů a zón se ministerstva výstavby a techniky účastní též projednávání konceptu řešení (§ 26).
(3) Stanovisko k návrhu územního plánu obsahuje zejména:
a) zhodnocení souladu návrhu územního plánu s územními a hospodářskými zásadami;
b) zhodnocení koncepce řešení a jejího souladu s prognózou osídlení a urbanizace České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky;
c) zhodnocení, zda návrh územního plánu je v souladu s technicko-ekonomickými regulativy komplexní bytové výstavby;
d) posouzení obsahové úplnosti, schvalovacího protokolu a závazných částí územního plánu;
e) doporučení za jakých podmínek lze návrh územního plánu schválit.
§ 31
U schváleného územního plánu a územního projektu opatří pořizovatel hlavní výkresy, průvodní zprávu a směrnice schvalovací doložkou, která obsahuje zejména
a) označení schvalovacího orgánu;
b) číslo jednací a datum schválení;
c) razítko a podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
Závaznost územně plánovací dokumentace
§ 32
(1) Územní prognózy mají orientační charakter; některé části však mohou být schváleny jako směrné, popřípadě jako závazné.
(2) Z řešení územní prognózy lze schválit zejména
a) u velkého územního celku
1. směrně: koncepci struktury osídlení a zásady funkčního využití území, charakteristické urbanistické ukazatele využití území, základní zásady dopravy a technického vybavení a základní opatření k usměrnění dlouhodobého rozvoje
2. závazně: nesporné prvky urbanistické koncepce řešeného území;
b) u sídelního útvaru
1. směrně: urbanistickou koncepci a zásady funkčního uspořádání ploch, dopravy a technického vybavení a základní směry postupu výstavby
2. závazně: nesporné prvky urbanistické koncepce sídelního útvaru;
c) u zóny
1. směrně: zásady řešení funkčního uspořádání zóny a zásady urbanistické koncepce, dopravy a technického vybavení
2. závazně: nesporné prvky urbanistické koncepce zóny, včetně jejich vzájemných vazeb.
§ 33
(1) Územní plány obsahují závazné a směrné části, které vymezí schvalující orgán.
(2) Z řešení územního plánu se schvalují zejména
a) u velkého územního celku
1. závazně: koncepce struktury osídlení, zásady funkčního využití území, koncepce dopravy a technického vybavení
2. směrně: koncepce řešení jednotlivých prvků území se stanovením jejich kvantitativních a kvalitativních ukazatelů;
b) u sídelního útvaru
1. závazně: urbanistická koncepce s funkčním rozdělením ploch a zásadami uspořádání dopravy a občanského a technického vybavení
2. směrně: velikost sídelního útvaru, řešení skladebních prvků včetně rozhodujících ukazatelů;
c) u zóny
1. závazně: využití ploch se stanovením ukazatelů pro bytovou výstavbu, zásady prostorové kompozice, dopravy, občanského a technického vybavení a věcná koordinace navrženého řešení
2. směrně: vymezení souborů staveb a časová koordinace.
§ 34
(1) Územní projekty jsou závazné v části řešící konkrétní investice zahrnuté v plánu investiční výstavby, ostatní části jsou směrné.
(2) Z řešení územního projektu se schvaluje zejména
a) u velkého územního celku
závazně: časový postup, specifikace i rozsah podmiňujících a vyvolaných investic;
b) u sídelního útvaru
závazně: charakter zástavby, výškové zónování, specifikace a rozsah podmiňujících a vyvolaných investic, věcná a časová koordinace výstavby;
c) u zóny
závazně: technické zásady výstavby a přestavby řešení, hmotné skladby staveb, věcná a časová koordinace výstavby.
§ 35
Změny a doplňky územně plánovací dokumentace
(1) Doplňky a změny se provádějí u závazné části územně plánovací dokumentace, úpravy u její směrné a orientační části.
(2) Podnět ke zpracování doplňku nebo změny územně plánovací dokumentace dává její pořizovatel; zpracování povoluje ten orgán, který územně plánovací dokumentaci schválil.
(3) Úpravy územně plánovací dokumentace provádí její pořizovatel.
(4) Ve schválené územně plánovací dokumentaci se doplňky, změny a úpravy nezakreslují, provede se o nich jen záznam do hlavního výkresu. Doplňky, změny a úpravy se zpracují graficky jako samostatná průsvitka nebo samostatný výkres a textově jako samostatná příloha ke schválené územně plánovací dokumentaci.
§ 36
Ukládání územně plánovací dokumentace
(1) Úplný elaborát územně plánovací dokumentace velkého územního celku je uložen u příslušného krajského národního výboru, kopie základních částí (hlavní výkresy, textová část, směrnice) u ministerstva výstavby a techniky republiky. Hlavní výkres je v kopii buď v celém rozsahu nebo podle dohody v členění podle okresů uložen u příslušných národních výborů.
(2) Úplný elaborát územně plánovací dokumentace sídelního útvaru a zóny je uložen u okresního národního výboru, který územně plánovací dokumentaci pořídil, nebo u městského nebo místního národního výboru, pro který byla územně plánovací dokumentace pořízena, pokud je stavebním úřadem. Městský nebo místní národní výbor, pro který byla územně plánovací dokumentace pořízena, pokud však není stavebním úřadem, obdrží úplný elaborát bez doplňujících výkresů.
(3) Kopii textové a tabulkové části územně plánovací dokumentace sídelních útvarů a zón, upravenou podle výsledku projednání, zašle pořizovatel v jednom vyhotovení středisku pro urbanistické ukazatele územních plánů, které určí ministerstvo výstavby a techniky republiky za účelem upřesňování soustavy urbanistických ukazatelů.
(4) Ministerstvo výstavby a techniky republiky vede evidenci o schválené územně plánovací dokumentaci vypracované na území příslušné republiky. Pro tuto evidenci je pořizovatel povinen zasílat ministerstvu výstavby a techniky republiky opisy usnesení o schválení územně plánovací dokumentace a registrační listy ověřené schvalujícím orgánem.
(5) Územně plánovací dokumentaci, jejíž platnost byla zrušena, odevzdá orgán územního plánování k trvalému uložení a archivování příslušnému archivu.7)
§ 37
Povinný počet vyhotovení územně plánovací dokumentace
(1) Územně plánovací dokumentace se zpracuje v tomto počtu exemplářů:
a) pro územní prognózu jedenkrát koncept řešení a v rámci návrhu pětkrát textovou a tabulkovou část, třikrát hlavní výkresy, jedenkrát doplňující výkresy;
b) pro územní plán jedenkrát koncept řešení, v rámci návrhu pětkrát textovou část a tabulkovou část, třikrát hlavní výkresy, jedenkrát doplňující výkresy;
c) pro územní projekt jedenkrát koncept řešení a v rámci návrhu pětkrát textovou a tabulkovou část, třikrát hlavní výkresy, jedenkrát doplňující výkresy;
d) ve zpracování průzkumů a rozborů je zahrnut výsledný elaborát, pětkrát textová a tabulková část, třikrát hlavní výkresy, jedenkrát doplňující výkresy;
e) doplňky, změny a úpravy územně plánovací dokumentace se určí dohodou mezi pořizovatelem a zpracovatelem.
(2) Pořizovatel se může dohodnout se zpracovatelem na pořízení většího počtu exemplářů, než je uvedeno v odstavci 1.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 38
Zrušovací ustanovení
Ode dne počátku účinnosti této vyhlášky nelze postupovat podle těchto opatření, vydaných k provedení zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování:
a) metodických pokynů federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 2. listopadu 1971, pro vypracování návrhů změny funkčního využití pozemků, částka 7/1971 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR;
b) pokynů č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 10. července 1972, pro projednávání návrhů územních plánů z hlediska investiční náročnosti komplexní bytové výstavby, částka 4/1972 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR.
§ 39
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 84/1976 Sb.
Směrný obsah průzkumů a rozborů
Hodnotí se územně technické podklady, jiné podklady a výsledky vlastních průzkumů a rozborů z hlediska disproporcí, tendencí rozvoje, možností a potřeb daného území.
1. Velký územní celek:
Textová část průzkumů obsahuje zejména:
a) základní údaje týkající se zadání a podkladů;
b) vymezení území;
c) rozbor přírodních faktorů z hlediska celospolečenských zájmů a jejich vliv na obytnou a ekonomickou funkci území;
d) rozbor kulturních hodnot území;
e) rozbor demografického a sociokulturního potenciálu území;
f) rozbor občanské vybavenosti a její vliv na obytnou a ekonomickou funkci území;
g) rozbor přepravních vztahů, dopravy, vodního hospodářství a ostatního technického vybavení a jejich vlivu na obytnou a ekonomickou funkci území a na životní prostředí;
h) zhodnocení ekonomického potenciálu území;
i) zhodnocení struktury sídelní sítě;
j) souhrnné hodnocení rozborů z hlediska ekonomického a životního prostředí;
k) rozbor vlivů ochranných pásem na funkce území a životní prostředí;
l) souhrnné hodnocení rozborů z hlediska ekonomického, urbanistického a životního prostředí a vytyčení úkolů k řešení;
m) doporučení kategorie územně plánovací dokumentace, která by měla být zpracována.
Tabulková část obsahuje přehlednou sestavu číselných údajů, charakterizujících sledované jevy a vztahy mezi nimi. Skladba a pořadí tabulek odpovídá vnitřnímu členění textové zprávy.
Grafická část obsahuje:
a) hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1:100 000, 1:50 000, 1:25 000, případně 1:200 000, 1:10 000 zahrnují:
– komplexní urbanistický rozbor, obsahující vyhodnocení všech jevů a funkcí zkoumaného území, zejména ve vztahu k bodu 1;
– souhrnný problémový výkres, znázorňující problematiku konfrontace sledovaných a vyhodnocovaných jevů a záměrů v území, vytypování střetů a disproporcí a aktivních možností rozvoje území;
b) doplňující výkresy zahrnující podle potřeby kartogramy a grafy, dokumentující jednotlivé vztahy zkoumaných jevů. Jejich počet a druh se určí podle potřeb konkrétního úkolu.
Všechny písemnosti a grafické dokumenty, získané při zpracování průzkumných a rozborových prací, je zpracovatel povinen odevzdat pořizovateli k uplatnění do územně technických podkladů.
2. Sídelní útvar:
Textová část průzkumů a rozborů obsahuje zejména:
a) základní údaje týkající se zadání a podkladů;
b) rozbor přírodních faktorů z hlediska celospolečenských zájmů a jejich vliv na obytnou a ekonomickou funkci území;
c) rozbor kulturních hodnot území;
d) rozbor demografického a sociokulturního potenciálu území;
e) rozbor sídelního potenciálu, urbanistické struktury a architektury sídelního útvaru;
f) rozbor občanské vybavenosti sídelního útvaru;
g) rozbor přepravních vztahů, dopravy, vodního hospodářství a ostatního technického vybavení z hlediska ekonomiky a životního prostředí;
h) rozbor vlivů ochranných pásem na funkce území a životní prostředí;
i) rozbor ekonomického potenciálu;
j) vymezení vlastního a zájmového území sídelního útvaru;
k) souhrnné hodnocení rozborů z hlediska ekonomického, urbanistického a životního prostředí a vytyčení úkolů k řešení;
l) doporučení kategorie územně plánovací dokumentace, která by měla být zpracována.
Tabulková část obsahuje přehlednou sestavu číselných údajů charakterizujících sledované jevy a vztahy mezi nimi. Skladba a pořadí tabulek odpovídá vnitřnímu členění textové části.
Grafická část obsahuje:
a) hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1:10 000, 1:5000, případně 1:25 000, zahrnují:
- komplexní urbanistický rozbor, obsahující celou náplň průzkumů současného stavu s vymezením všech funkčních ploch, dopravy a technického vybavení s jejich kategorizací a bonifikací, jakož i jejich vlivy na řešené území s hodnocením prostorových a výtvarných poměrů s vyznačením výškového členění území a zástavby, památkové a architektonicky cenných objektů, městských památkových rezervací, státních přírodních rezervací a ostatních chráněných území;
- komplexní rozbor přepravních vztahů a dopravních podmínek se zvláštním zřetelem na ty, které mají rozhodující vliv na funkci řešeného území včetně rozboru širších vztahů;
- rozbor vodního hospodářství a ostatního technického vybavení a jeho vlivu na území;
- problémový výkres znázorňující problematiku konfrontace sledovaných a vyhodnocovaných jevů a záměrů v území, vytypování střetů a disproporcí a aktivních možností rozvoje území;
- rozbor širších vztahů (jen v případě potřeby);
b) doplňující výkresy zpracované podle potřeby pro jednotlivé sledované jevy a vztahy formou grafů, kartogramů, fotografií, kreseb atd. Jejich počet a druh se určí podle potřeb konkrétního úkolu.
U sídelních útvarů se složitou problematikou je možné výkres komplexního urbanistického rozboru rozkreslit do více výkresů.
U sídelních útvarů s jednoduchou problematikou je možné hlavní výkresy v dohodě s pořizovatelem sloučit. Rozdělením nebo sloučením nesmí trpět přehlednost celého elaborátu.
Všechny písemnosti a grafické dokumenty získané při zpracování průzkumových a rozborových prací je zpracovatel povinen odevzdat pořizovateli k uplatnění do územně technických podkladů.
3. Zóna:
Textová část průzkumů a rozborů obsahuje zejména
a) základní údaje týkající se zadání a podkladů;
b) vymezení území;
c) rozbor širších územních vztahů;
d) rozbor přírodních faktorů a kulturních hodnot prostředí z hlediska celospolečenských zájmů;
e) rozbor stavebně technického stavu staveb;
f) rozbor bytového fondu;
g) rozbor občanské vybavenosti zóny;
h) rozbor dopravy ve vztahu k vypracované dopravně inženýrské dokumentaci;
i) rozbor vodního hospodářství a ostatního technického vybavení;
j) rozbor vlivů ochranných pásem;
k) souhrnné zhodnocení možností využití území s vytyčením úkolů k řešení;
l) doporučení kategorie územně plánovací dokumentace, která by měla být zpracována.
Tabulková část obsahuje přehlednou soustavu číselných údajů charakterizujících sledované jevy a vztahy mezi nimi. Skladba a pořadí tabulek odpovídá vnitřnímu členění textové části.
Grafická část obsahuje:
a) hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1:2000, 1:1000, případně 1:10 000, zahrnují:
komplexní urbanistický rozbor obsahující stavebně technický rozbor bytového fondu, výrobních, občanských a jiných zařízení a jejich ochranná pásma a kompoziční podmínky zkoumaného území,
– komplexní rozbor dopravy a dopravních zařízení včetně širších vztahů,
– rozbor technického vybavení,
– problémový výkres se syntézou všech závažných prvků, které ovlivní vlastní řešení zóny;
b) doplňující výkresy obsahující důležité prvky zkoumaného území, které nebylo možno zachytit v hlavních výkresech. Specifikace a počet se určí potřebami konkrétního úkolu.
U zón s jednoduchou problematikou je možné hlavní výkresy v dohodě s pořizovatelem sloučit. Tím však nesmí trpět přehlednost celého elaborátu.
Všechny písemnosti a grafické dokumenty získané při zpracování průzkumových a rozborových prací je zpracovatel povinen odevzdat pořizovateli k uplatnění do územně technických podkladů.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 84/1976 Sb.
Přípravné práce pořizovatele
1. Podklady a údaje
Pro všechny druhy územně plánovací dokumentace se odevzdávají zpracovateli ty podklady a údaje, případně jejich seznamy, které pořizovatel považuje podle svých znalostí za rozhodující pro zpracování územně plánovací dokumentace.
Pořizovatel předává zpracovateli zejména tyto podklady a údaje:
a) seznam, případně registr o vypracované a schválené územně plánovací dokumentaci vztahující se k řešenému území. U každé položky této územně plánovací dokumentace musí být uvedeno její zhodnocení a stanovisko pořizovatele k jejímu dalšímu použití;
b) soupis územně plánovacích podkladů a stanovisko k jejich použitelnosti;
c) soupis dosažitelných a použitelných průzkumových prací se stanoviskem k jejich závěrům;
d) soupis nejdůležitějších a dosud nerealizovaných územních rozhodnutí na řešeném území s udáním orgánu, který je vydal;
e) seznam vypracované a schválené dopravně inženýrské5) a jiné dokumentace pořízené národními výbory, nebo dokumentace resortů, k níž národní výbor zaujal stanovisko;
f) soupis všech ochranných pásem na řešeném území, pokud nevyplývají z obecně platných předpisů;
g) soupis všech i připravovaných důležitých projektových úkolů a záměrů akcí předložených národnímu výboru, pro které zatím nebylo vydáno územní rozhodnutí a s kterými je třeba při zpracování územně plánovací dokumentace počítat;
h) soupis výhledových studií výrobních odvětví a průmyslových závodů, důležitých pro řešení územně plánovací dokumentace, k nimž se národní výbor vyjádřil;
i) údaje o kvalitě (bonitě) zemědělské půdy a soupis veškerých podkladů o výhledovém rozvoji zemědělské výroby a podkladů k ochraně zemědělského půdního fondu s označením místa jejich uložení a se stanoviskem k jejich použitelnosti;
j) potřebné mapové podklady nebo zmocnění k jejich přímému zajištění zpracovatelem územně plánovací dokumentace;
k) pro územně plánovací dokumentaci zóny se předává ještě soupis parcel řešeného území s udáním čísla a způsobu využití plochy (nepožaduje se u územních prognóz) – doložený aktualizovanou mapou obsahující hranice a čísla parcel;
l) zmocnění k vyžádání odvětvových podkladů u příslušných resortů.
2. prognózní úkol
Prognózní úkol pro řešení územní prognózy všech stupňů územně plánovací dokumentace musí obsahovat zejména:
a) podrobné zdůvodnění požadavku na zpracování územní prognózy;
b) předběžné vymezení řešeného území (velký územní celek, sídelní útvar, zóna);
c) hlavní problémy, které mají být variantně řešeny;
d) vztahy k vyšší územní jednotce než je řešené území;
e) základní údaje rozhodující pro rozvoj území (např. demografické, ekonomické a sociokulturní);
f) všechny prognózy a dlouhodobé výhledy, týkající se řešeného území, zpracované pořizovatelem územně plánovací dokumentace nebo ostatními orgány národních výborů včetně stanovisek k jejich použitelnosti;
g) stanovisko k prognózám a dlouhodobým výhledům ostatních orgánů a organizací pokud byly předloženy orgánům pořizovatele;
h) požadavky z hlediska péče o základní složky životního prostředí;
i) požadavky z hlediska obrany státu, ochrany půdního fondu, přírody, ložisek nerostů, kulturních památek, hygieny, civilní obrany apod.;
j) zvláštní požadavky a podmínky pro celkové řešení a na úpravu a rozsah dokumentace konceptu a návrhu.
Pro jednotlivé stupně územní prognózy se prognózní úkol rozšiřuje o:
2.1 Velký územní celek:
a) jmenovitý seznam problémů, které musí být variantně řešeny a zjištěny důsledky těchto variant v území; týká se to zejména
– variant rozvoje ekonomické oblasti a jejich jednotlivých odvětví,
– variant růstu počtu obyvatel, jeho rozmístění a zdrojů tohoto růstu,
– variant velikosti důležitých sídelních útvarů a důsledků různého tempa jejich růstu,
– variant funkčního využití sídelních útvarů a celé sídelní struktury,
– variant výhledů rozvoje přepravních vztahů, dopravy a technického vybavení;
b) požadavky na rozvoj některých speciálních odvětví, funkčních ploch, speciálních zařízení apod.;
c) celostátní vazby a vztahy, které musí být respektovány buď invariantně nebo ve stanovených variantách.
2.2 Sídelní útvar:
a) závazné pokyny vyplývající z územní prognózy nebo územního plánu velkého územního celku, pokud tato územně plánovací dokumentace byla vypracována;
b) jmenovitý seznam problémů, které musí být variantně řešeny; týká se to zejména
– výběru ploch pro rozšíření sídelního útvaru jako celku i jako jednotlivých funkčních ploch,
– vzájemných vztahů mezi sídelním útvarem a jeho zájmovým územím,
– tempa růstu sídelního útvaru a z toho vyplývajících dopravních, technických a ekonomických důsledků,
– variant možného rozvoje přepravních vztahů, dopravy a technického vybavení a jeho ekonomické důsledky;
c) úloha sídelního útvaru ve struktuře osídlení a jeho vazby na okolní sídelní útvary;
d) prognózy rozvoje ekonomické základny sídelního útvaru.
2.3 Zóna:
a) závazné pokyny vyplývající z předchozí územně plánovací dokumentace, pokud tato byla vypracována;
b) vztah a funkci zóny ve vztahu k sídelnímu útvaru ve smyslu urbanistickém, dopravním i technickém;
c) stanovení rozsahu a druhu investiční výstavby, která by na území zóny měla být realizována;
d) stanovení standardů, technicko-hospodářských ukazatelů a trendů určené investiční výstavby;
e) stanovení způsobu, případně ve variantách, napojení zóny na dopravu, technické vybavení a občanskou vybavenost;
f) požadavky na varianty řešení jednotlivých prvků, zejména v oblasti
– přesného umístění požadovaných staveb v určených prostorech,
– urbanistického, kompozičního a výtvarného řešení staveb i prostorů,
– ekonomických limitů a technicko-hospodářských ukazatelů,
– doplňujících staveb a opatření, které podmiňují plné využití připravených staveb a jiných opatření;
g) požadavky z hlediska péče o životní prostředí;
h) požadavky na asanaci a zachování dosavadních hodnot a fondů.
Má-li řešená zóna význačný charakter zóny výrobní, doplní se prognózní úkol o:
– prognózu vývoje pracovních sil,
– perspektivu růstu průmyslových závodů a služeb,
– požadavky z hlediska vlivu plánované výroby na ochranná opatření proti negativním vlivům na životní prostředí.
Má-li řešená zóna význačný charakter zóny rekreační, doplní se prognózní úkol o:
– prognózu návštěvnosti zóny,
– předpokládaný standard ubytovacích, stravovacích a ostatních vybavenostních zařízení,
– požadavky z hlediska rekreačního využití přírodního prostředí a využití kulturních památek.
3. Územní a hospodářské zásady
Územní a hospodářské zásady pro řešení všech stupňů územně plánovací dokumentace musí obsahovat zejména:
a) důvody pro pořízení územního plánu a cíle, které mají být řešením dosaženy;
b) předběžné vymezení řešeného území (velký územní celek, sídelní útvar, zóna);
c) vztahy k vyšší územní jednotce než je řešené území;
d) hlavní úkoly řešení územního plánu stanovené střednědobými plány a dlouhodobými výhledy rozvoje národního hospodářství;
e) základní demografické údaje stanovené plánovacími orgány;
f) požadavky z hlediska využívání volného času, zejména rekreace;
g) zásady aplikace výsledků územní prognózy, pokud byla vypracována;
h) požadavky z hlediska péče o základní složky životního prostředí;
i) požadavky z hlediska obrany státu, ochrany půdního fondu, přírody, ložisek nerostů, kulturních památek, hygieny, civilní obrany apod.;
j) zvláštní požadavky a podmínky pro celkové řešení a na úpravu a rozsah dokumentace konceptu a návrhu.
Pro jednotlivé stupně územního plánu se územní a hospodářské zásady rozšiřují o:
3.1 Velký územní celek:
a) národohospodářským plánem stanovené úkoly:
– rozvoje jednotlivých výrobních odvětví,
– rozvoje bydlení,
– rozvoje občanské vybavenosti,
– rozvoje dopravy a technického vybavení;
b) velikosti důležitých sídelních útvarů a jejich funkce ve struktuře osídlení;
c) demografické výhledy;
d) ekonomické limity a technicko-hospodářské ukazatele.
3.2 Sídelní útvar:
a) závazné pokyny vyplývající z předchozí územně plánovací dokumentace;
b) národohospodářským plánem stanovené úkoly:
– rozvoje jednotlivých výrobních závodů a podniků,
– rozvoje občanské vybavenosti,
– bytové výstavby,
– rozvoje dopravy a technického vybavení;
c) velikost sídelního útvaru a tempo jeho růstu;
d) význam a funkce sídelního útvaru ve struktuře osídlení;
e) zvláštní požadavky a podmínky pro řešení přestavby sídelního útvaru a organizaci funkčních ploch;
f) základní charakteristiky rozvoje dopravy a koncepce občanského a technického vybavení;
g) zvláštní požadavky a podmínky pro urbanistickou kompozici sídelního útvaru;
h) požadavky na dílčí územně technické řešení jednotlivých funkčních zón a jejich ploch, včetně technicko-hospodářských ukazatelů;
i) požadavky a podmínky pro řešení vzájemných vztahů sídelního útvaru a jeho zájmového území.
3.3 Zóna:
a) závazné pokyny vyplývající z předchozích druhů a stupňů územně plánovací dokumentace;
b) širší vztahy řešeného území zóny k sídelnímu útvaru z hlediska dopravy, technického vybavení a občanské vybavenosti;
c) národohospodářským plánem stanovené úkoly a požadavky na
- objem bytové výstavby a její ukazatele,
- řešení dopravy a technického vybavení včetně širších vztahů,
- zásady pro řešení občanské vybavenosti,
- výrobní a skladové stavby,
- zelené plochy a jejich ukazatele;
d) požadavky na asanace a zachování dosavadních hodnot přírodního a hmotného prostředí;
e) požadavky na postup, etapovitost a pořadí výstavby;
f) technicko-hospodářské ukazatele;
g) požadavky z hlediska péče o životní prostředí.
Má-li řešená zóna význačný charakter zóny výrobní, je třeba územní a hospodářské zásady doplnit o:
– nároky na pracovní síly,
– rozsah možné asanace výrobních objektů z hlediska možnosti zabezpečení náhradních prostorů,
– specifické požadavky resortů,
– zásady a zvláštní podmínky rozvoje a stanovení nutných rezerv,
– soupis požadavků výrobních závodů na dopravu a technické vybavení,
– požadavky na ochranná opatření proti negativním vlivům na životní prostředí.
Má-li řešená zóna význačný charakter zóny rekreační, je třeba územní a hospodářské zásady doplnit o:
– určení druhu a funkce střediska rekreace s uvedením jeho charakteristiky,
– stanovení návštěvnosti a poměru průchozích a stálých návštěvníků,
– zásady technicko-hospodářských ukazatelů pro řešení vybavenosti,
– zásady rekreačního využití přírodního prostředí a využití kulturních památek.
4. Program výstavby
Program výstavby pro řešení všech stupňů územně plánovací dokumentace musí obsahovat zejména:
a) důvody pro pořízení územního projektu a cíle, které mají být řešením dosaženy;
b) předběžné vymezení řešeného území (velký územní celek, sídelní útvar, zóna);
c) vztahy k vyšší územní jednotce než je řešené území;
d) specifikaci závazných prvků schválených v předcházející územně plánovací dokumentaci;
e) požadavky z hlediska využívání volného času, zejména rekreace;
f) požadavky z hlediska péče o základní složky životního prostředí;
g) požadavky na zachování a ochranu chráněných území a krajiny a na ochranu kulturních památek, hygieny apod.;
h) požadavky obrany státu a civilní obrany;
i) zvláštní požadavky pro celkové řešení a na úpravu a rozsah dokumentace konceptu a návrhu.
Pro jednotlivé stupně územního projektu se program výstavby rozšiřuje o:
4.1 Velký územní celek:
a) plánovaný rozsah realizace souborů a zařízení s určením jejich kapacit, nároků a základních technicko-hospodářských ukazatelů;
b) specifikace dílčích prvků osídlení rozhodných pro řešené území;
c) specifikace požadavků na dopravu, občanské a technické vybavení;
d) specifikace omezujících vlivů, podmiňujících možnosti rozvoje a využívání prostorů;
e) hygienické a zdravotní požadavky k plánovaným souborům a zařízením.
4.2 Sídelní útvar:
a) požadavky na etapy realizace výstavby;
b) zvláštní požadavky na ekonomické a urbanistické řešení;
c) zvláštní požadavky na dopravu, občanské a technické vybavení;
d) základní demografické údaje uvažované plánovacími orgány;
e) specifikace omezujících vlivů, podmiňujících a eliminujících možností rozvoje a využívání;
f) soupis a specifikace konkrétních investic, které se v navrhovaném období plánují k realizaci na řešeném území.
4.3 Zóna:
a) jmenovitý seznam staveb a jiných opatření v území určených k realizaci na řešeném území spolu s doplňujícími stavbami a opatřeními, která jejich plné využití podmiňují, včetně údajů o investorech, kapacitách, období výstavby, celkových nákladech, stavu projekčních příprav apod.;
b) závazné informace o investiční výstavbě mimo řešené území s vlivem na návaznost na ně;
c) seznam závazných urbanisticko-architektonických regulativů;
d) podmínky pro dopravu, občanské a technické vybavení;
e) závazné normativy pro řešení územního projektu, resp. odlišnosti a jejich zdůvodnění;
f) zvláštní požadavky vyplývající ze specifických podmínek zóny.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 84/1976 Sb.
Směrný obsah územně plánovací dokumentace
1. Osnova úkolu
Osnova úkolu obsahuje pro všechny druhy územně plánovací dokumentace zejména
– způsob a postup vypracování celého úkolu a jeho jednotlivých částí,
– rozsah a obsah dokumentace celého úkolu a jeho etap,
– časový rozvrh prací a rozpočet potřebných prostředků.
2. Územní prognóza
Územně plánovací dokumentace územní prognózy všech stupňů obsahuje:
A. Textovou část, která přehledně a výstižně zdůvodňuje řešení včetně vyhodnocení variant, obsahuje zejména:
a) úvod
– základní údaje o zadání, podkladech a hlavních cílech řešení,
– vymezení území,
– zhodnocení výchozích podkladů, hledisek a podmínek zpracování územní prognózy,
– zhodnocení jak byl splněn prognózní úkol,
– zhodnocení informací o plánovacích rozhodnutích a záměrech a zjišťování jejich důsledků,
– zhodnocení všech dosažitelných informací o prognózách a výhledech jednotlivých oborů a odvětví,
– zhodnocení výsledků projednání konceptu řešení;
b) návrh řešení územní prognózy
– popis a zdůvodnění komplexních prognózních úvah promítnutých v různých variantách do území,
– vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska technické, ekonomické a časové reálnosti, vzájemných věcných a časových souvislostí a vazeb,
– zjištění jaké organizační, dopravní, technické, plánovací, finanční, investiční a jiné opatření by bylo třeba učinit, aby optimální varianta se mohla postupně realizovat,
– doporučení nejvhodnější varianty a nejvhodnějšího postupu výstavby v území;
c) dokladovou část, která se po skončení projednání přiloží k dokumentaci o projednávání.
B. Tabulkovou část, obsahující přehlednou sestavu číselných údajů charakterizujících řešení jednotlivých variant, jakož i číselné údaje porovnávající varianty navzájem, pokud nebudou zařazeny do textu. Součástí této tabulkové části musí být údaje nebo informace o nich, které byly použity jako vstupy pro zpracování, jakož i charakteristické výstupy použitelné pro automatické zpracování počítačem.
C. Grafickou část obsahující
– hlavní výkresy na mapových podkladech v příslušných měřítkách,
– doplňující výkresy zpracované na základě dohody pořizovatele a zpracovatele, samostatně dokumentující jednotlivé řešené jevy formou modelů, schémat, grafů, kartogramů, panoramat, perspektiv a zákresů do panoramatických fotografií.
D. Zásady pro usměrňování rozvoje území, formulující směrné, případně závazné části řešení a obsahující:
– návrh opatření, která by měla být postupně uskutečňována tak, aby byl dlouhodobý vývoj usměrňován ve smyslu doporučení optimální varianty,
– zásady a pokyny pro zpracování následné územně plánovací nebo projektové dokumentace.
E. Registrační list, obsahující základní údaje z územní prognózy v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.
Specifický obsah jednotlivých stupňů územní prognózy
2.1 Velký územní celek:
A. Návrh řešení územní prognózy zahrnuje:
– zásadní požadavky na výhledový vývoj řešeného území a jeho částí zejména z hlediska péče o životní prostředí,
– ložiska využitelných surovin velkého územního rozsahu a jejich výhledové využití,
– výrobní zařízení jednotlivých druhů výrob a jejich výhledový rozvoj,
– výhledový rozvoj a základní organizace zemědělské, případně lesní výroby,
– výhledový rozvoj občanské vybavenosti včetně nadmístních vztahů,
– výhledové funkce jednotlivých sídelních útvarů a prognózy růstu nebo problém počtu jejich obyvatel,
– výhledový vývoj počtu obyvatelstva, jeho ekonomické aktivity, dojížďky za prací, imigrace apod.,
– výhledový rozvoj přepravních vztahů, dopravy, vodního hospodářství a ostatního technického vybavení.
C. Hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1 : 100 000, 1 : 50 000, 1 : 25 000, případně 1 : 200 000, 1 : 10 000
– komplexní urbanistický návrh územní prognózy zahrnující problematiku podle dokumentovaných variant se zvláštním vyznačením omezujících faktorů rozvoje osídlení; doporučená varianta musí být vyznačena odlišně,
– komplexní návrh prognózy dopravy a technického vybavení území,
– širší vztahy.
2.2 Sídelní útvar:
A. Úvod zahrnuje ještě zhodnocení závěrů z předcházející územně plánovací dokumentace.
Návrh řešení územní prognózy zahrnuje:
– základní urbanistické koncepce a prognózu funkčního využití jednotlivých druhů pozemků,
– výrobní zařízení jednotlivých druhů výrob (včetně zemědělství a jejich výhledový rozvoj plošný i v počtu pracovníků),
– výhledový vývoj počtu obyvatelstva, jeho věkové skladby, ekonomické aktivity, dojížďky a vyjížďky, migrace,
– vývoj občanské vybavenosti včetně výhledového určení ploch pro nadmístní občanskou vybavenost,
– výhledový vývoj nové bytové výstavby, odpadu starého bytového fondu a postupného využívání jednotlivých ploch určených pro bytovou zástavbu,
– výhledový rozvoj přepravních vztahů, dopravy, vodního hospodářství a ostatního technického vybavení a stanovení základních ploch pro
– dopravu městskou, železniční, silniční, leteckou, vodní a potrubní,
– vodovody a kanalizace,
– rozvod a výrobu elektrické a tepelné energie,
– výhledový postup záboru zemědělské a lesní půdy,
– výhledové rozložení speciálních potřeb sídelního útvaru v jeho zájmovém území.
C. Hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1 : 10 000, 1 : 5000, případně 1 : 25 000
– komplexní urbanistický návrh územní prognózy, vyjadřující dlouhodobý návrh vývoje struktury území sídelního útvaru včetně zájmového území ve variantách jako grafický průmět vytypovaných limitujících jevů, funkčních ploch a prognóz předpokládaného národohospodářského rozvoje,
– návrh přepravních vztahů a dopravy,
– návrh řešení vodního hospodářství a ostatního technického vybavení,
– návrh občanského vybavení,
– širší vztahy, dokumentující začlenění řešeného sídelního útvaru do systému osídlení příslušného velkého územního celku; zpracuje se (na základních mapách vhodných měřítek) v případě, kdy územní prognózu sídelního útvaru nepředcházela územně plánovací dokumentace územního celku.
2.3 Zóna:
A. Úvod zahrnuje ještě zhodnocení závěrů předcházející územně plánovací dokumentace.
Návrh řešení územní prognózy zahrnuje:
– základní urbanistické koncepce dovedené až do konkrétních prostorů a uličních sítí,
– rozmístění staveb a zařízení občanské vybavenosti,
– rozmístění dopravy a základního technického vybavení a jejich úpravy,
– místní zeleň a jednotlivé památkové objekty,
– postup záboru zemědělské půdy;
u zóny s charakterem rekreačním
– návštěvnost zóny,
– standard a rozmístění rekreačních zařízení všeho druhu;
u zóny s charakterem výrobním
– rozvoj území průmyslových závodů a služeb,
– růst požadavků na technickou vybavenost a jejich saturování,
– vývoj požadavků na ochranná a hygienická opatření.
C. Hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1:2000, 1:1000, případně 1:10 000
– komplexní urbanistický návrh využití a organizace území zóny podle doporučených variant. Dokumentuje návrh vnitřní organizace území a zásady architektonicko-urbanistické kompozice řešení,
– návrh dopravy,
– návrh občanského a technického vybavení.
3. Územní plán
Územně plánovací dokumentace územního plánu všech stupňů obsahuje:
A. Textovou část, která přehledně a výstižně zdůvodňuje návrh včetně dílčích řešení; obsahuje zejména
a) úvod
– základní údaje o zadání, podkladech a hlavních cílech řešení,
– vymezení území,
– zhodnocení dříve vypracované a schválené územně plánovací dokumentace,
– zhodnocení, jak byly splněny územní a hospodářské zásady,
– zhodnocení výsledku projednání konceptu řešení a projednání závažných zásad řešení s příslušnými orgány,
– zhodnocení dopravně inženýrské a jiné dokumentace;
b) návrh řešení územního plánu
– popis a zdůvodnění navrhované základní urbanistické koncepce řešení včetně zásad péče o životní prostředí,
– návrh organizace území, jeho využití pro jednotlivé funkce, bilance změn ve využití ploch,
– řešení přepravních vztahů, dopravy, vodního hospodářství a ostatního technického vybavení,
– řešení občanského vybavení,
– ochranná pásma a jejich vlivy,
– vyhodnocení ztrát ze záboru zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu,
– věcná a časová návaznost výstavby s hodnocením ekonomických důsledků;
c) dokladovou část, která se po skončení projednání přiloží k dokumentaci o projednávání.
B. Tabulkovou část, obsahující přehlednou sestavu číselných údajů charakterizujících navržené řešení podle členění textové části, pokud nebudou zařazeny přímo do textu. Součástí této tabulkové části musí být údaje nebo informace o nich, které byly použity jako vstupy pro zpracování, jakož i charakteristické výstupy použitelné pro automatické zpracování počítačem.
C. Grafickou část, obsahující
– hlavní výkresy na mapových podkladech v příslušných měřítkách,
– povinný doplňující výkres o vyhodnocení zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu,
– doplňující výkresy zpracované na základě dohody pořizovatele a zpracovatele samostatně dokumentující jednotlivé řešené jevy formou modelů, schémat, grafů, kartogramů, panoramat, perspektiv a zákresů do panoramatických fotografií.
D. Návrh směrnic pro územní rozvoj, obsahující přesně formulované zásady vyplývající z řešení, s rozlišením závazných a směrných částí. Je podkladem pro vypracování schvalovacího dokumentu.
E. Registrační list, obsahující základní údaje z územního plánu v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.
Specifický obsah jednotlivých stupňů územního plánu
3.1 Velký územní celek:
A. Návrh řešení územního plánu zahrnuje:
– rozvoj sídelní struktury,
– důsledky a technické zajištění plánované exploatace ložisek nerostů,
– důsledky a zajištění plánovaného rozvoje výrobních zařízení,
– důsledky a zajištění plánovaného rozvoje zemědělské, případně lesní výroby,
– důsledky a potřeby rozvoje občanské vybavenosti a organizace nadmístní vybavenosti,
– výhledové funkce jednotlivých sídelních útvarů,
– vývoj růstu nebo poklesu počtu obyvatelstva, jeho ekonomické aktivity, migrace a dojížďky za prací a řešení důsledků vyplývajících z tohoto vývoje,
– vývoj přepravních vztahů, dopravy, vodního hospodářství a ostatního technického vybavení a potřeby tohoto vývoje vyplývající z rozvoje dalších odvětví,
– zhodnocení ekonomických důsledků navrhované výstavby.
C. Hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1 : 100 000, 1 : 50 000, 1 : 25 000, případně 1 : 200 000 nebo 1 : 10 000
– komplexní urbanistický návrh územního plánu velkého územního celku. Obsahová náplň a jednotlivé prvky výkresu se určí v každém případě individuálně podle potřeby řešeného úkolu. V zásadě obsahuje grafické vyjádření všech základních prvků území s přehledným znázorněním navrhovaného řešení a časové návaznosti výstavby.
3.2 Sídelní útvar:
A. Návrh řešení územního plánu zahrnuje
– předpokládaný demografický rozvoj,
– plánovaný rozvoj ekonomické základny,
– plánovaný vývoj bytového fondu a odpadu přestárlých fondů,
– návrh přepravních vztahů, dopravy, vodního hospodářství a ostatního technického vybavení,
– návrh občanské vybavenosti,
– potřeby sídelního útvaru, které nelze uspokojit v rámci jeho intravilánu; u středisek osídlení místního významu řešení spádového území,
– etapizace investičních akcí,
– ekonomické zhodnocení navrhovaného řešení,
– orientační vyhodnocení ekonomické újmy, která vznikne socialistické zemědělské organizaci podstatným zásahem do jejího půdního fondu s promítnutím opatření směřujících k odstranění této újmy, dodaných orgány ochrany zemědělského půdního fondu.
C. Hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1:10 000, 1:5000, případně 1:25 000
– komplexní urbanistický návrh vymezující rozvoj sídelního útvaru se stanovením potřebných ploch pro jednotlivé funkce s regulujícími prvky a s vyznačením rezervních ploch pro další rozšíření,
– návrh řešení přepravních vztahů, dopravy se zjednodušeným vyznačením návrhu územního plánu, obsahující všechny dopravní trasy a zařízení s jejich kategorizací včetně příslušných ochranných dopravních pásem a s řešením ochrany životního prostředí proti nepříznivým vlivům dopravy,
– návrh technického vybavení se zjednodušeným vyznačením návrhu územního plánu, obsahující návrh vodohospodářských, energetických a telekomunikačních zařízení včetně návrhu ochrany prostředí a způsobu odstraňování odpadu. V případě, že pro obsáhlost návrhů by výkres byl nepřehledný, je možno jednotlivé druhy technických zařízení zakreslit na samostatné výkresy; v tom případě je však nutné vypracovat jeden společný koordinační výkres,
– vymezení etapizace výstavby znázorňuje časový postup při zástavbě ploch určených pro jednotlivé funkce sídelního útvaru, postup realizace dopravní a technické vybavenosti, jakož i postup přestavby a asanace,
– řešení zájmového území (na mapách vhodných měřítek), dokumentující vzájemné funkční a technické závislosti sídelního útvaru v přilehlém území; u středisek osídlení místního významu řešení spádového území podle pokynů vydaných ministerstvy výstavby a techniky republik,
– širší vztahy dokumentující začlenění řešeného sídelního útvaru do systému osídlení příslušného velkého územního celku; zpracuje se (na základních mapách vhodných měřítek) v případě, když územní plán sídelního útvaru nepředcházela územně plánovací dokumentace velkého územního celku.
3.3 Zóna:
A. Návrh řešení územního plánu zahrnuje
– optimální vazby řešené zóny na širší území a vnitřní vazby zóny,
– zdůvodnění navržené koncepce po stránce architektonické a provozní,
– řešení bytové výstavby a občanské vybavenosti,
– řešení přepravních vztahů, dopravy, vodního hospodářství a ostatního technického vybavení,
– popis regulačních prvků (čáry, kóty, výškové hladiny atp.),
– ekonomické zhodnocení,
– seznam změn funkčního využití pozemků,
– návrh pořadí výstavby.
C. Hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou pozemkové mapy evidence nemovitostí 1:2 000, 1:1 000, případně 1:10 000
- komplexní návrh obsahující základní kompoziční zásady, organizaci území s vyznačením funkčních ploch, způsobu zástavby, návrhem rozmístění jednotlivých druhů občanské vybavenosti, stavebních uzávěr, regulačních a stavebních čar, rezervních a speciálních ploch, případně dalších regulačních podmínek,
– návrh přepravních vztahů, dopravy s vyznačením ochranných pásem dopravy,
– návrh řešení vodního hospodářství a ostatního technického vybavení včetně příslušných ochranných pásem,
– návrh změny funkčního využití pozemků.
4. Územní projekt
Územně plánovací dokumentace územního projektu všech stupňů obsahuje:
A. Textovou část, která přehledně a výstižně zdůvodňuje návrh řešení a obsahuje zejména
a) úvod
– základní údaje o zadání, podkladech a hlavních cílech řešení,
– vymezení území,
– zhodnocení dříve vypracované a schválené územně plánovací dokumentace,
– zhodnocení jak byl splněn program výstavby,
– zhodnocení výsledků projednání konceptu řešení a projednání závažných zásad řešení s příslušnými orgány,
– zhodnocení dopravně inženýrské a jiné dokumentace;
b) návrh řešení územního projektu
– popis a zdůvodnění návrhu, vymezení regulativů, zdůvodnění věcné a časové koordinace investičních záměrů se specifikací doplňujících staveb a opatření,
– věcný a časový postup realizace, logické vazby,
– vyhodnocení ztrát ze záboru zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu,
– urbanistický propočet;
c) dokladovou část, která se po skončení projednání přiloží k dokumentaci o projednávání.
B. Tabulkovou část, obsahující přehlednou sestavu číselných údajů, charakterizujících navrhované řešení v členění podle textové části, pokud nebudou zařazeny přímo do textu. Součástí této tabulkové části musí být údaje nebo informace o nich, které byly použity jako vstupy pro zpracování, jakož i charakteristické výstupy, použitelné pro automatické zpracování počítačem.
C. Grafickou část, obsahující
– hlavní výkresy na mapových podkladech v příslušných měřítkách,
– povinný doplňující výkres o vyhodnocení ztrát zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu,
– graf logických vazeb,
– doplňující výkresy zpracované na základě dohody pořizovatele a zpracovatele samostatně dokumentující jednotlivé řešené jevy formou modelů, schémat, grafů, kartogramů, panoramat, perspektiv a zákresů do panoramatických fotografií.
D. Návrh podmínek pro realizaci, obsahující přesně formulované zásady, vyplývající z řešení s rozlišením závazných a směrných částí. Je podkladem pro vypracování schvalovacího protokolu.
E. Registrační list, obsahující základní údaje z územního projektu v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.
Specifický obsah jednotlivých stupňů územního projektu
4.1 Velký územní celek:
A. Návrh řešení územního projektu zahrnuje
– umístění nových velkých výrobních závodů a jejich věcné, technické i kooperační vazby včetně doplňujících staveb a opatření v území,
– technické a ekonomické důsledky výstavby velkých vodních děl, výstavby nových dopravních tahů silničních, železničních a vodních,
– zajištění a řešení důsledků těžby,
– umístění velkých rekreačních areálů,
– využití velkých plošných areálů pro speciální funkční využití a zjištění a zajištění důsledků těchto opatření,
– zajištění speciálních opatření na ochranu životního prostředí a důsledky těchto opatření.
C. Hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1 : 100 000, 1 : 50 000, 1 : 25 000, případně 1 : 200 000, 1 : 10 000
– komplexní urbanistický návrh územního projektu,
– výkres, etapizace výstavby, zahrnující věcný a časový postup výstavby základních investic a dále staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití.
4.2 Sídelní útvar:
A. Návrh řešení územního projektu zahrnuje
– plochy pro různé funkční využití (bytová výstavba, občanská vybavenost, plochy pro výrobní účely, zemědělství, zeleň, rekreaci apod.), jejich vazby na stávající osídlení a technické i ekonomické důsledky,
– dopravní trasy a zajištění dopravy,
– základní sítě technického vybavení,
– umístění plánované občanské vybavenosti,
– speciální opatření na zajištění a ochranu životního prostředí.
C. Hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1 : 10 000, 1 : 5000, případně 1 : 25 000
– komplexní urbanistický návrh vymezující potřebné plochy a trasy pro investice uvedené v programu výstavby, jakož i pro další investice, které podmiňují jejich plné využití,
– návrh dopravy,
– návrh technického vybavení. Pro přehlednost výkresové dokumentace v složitějších případech se mohou zpracovat samostatné výkresy jednotlivých druhů inženýrsko-technických zařízení. V tomto případě je však nutné zpracovat i společný koordinační výkres,
– výkres etapizace výstavby, zahrnující věcný a časový postup výstavby základních, podmiňujících a vyvolaných investic.
4.3 Zóna:
A. Návrh řešení územního projektu zahrnuje
– řešení dopravy,
– napojení na základní sítě technického vybavení,
– vytypování vlivů ochranných pásem a požadavků požární ochrany,
– návrh organizace výstavby, zpracovaný na podkladě síťového grafu,
– seznam změn funkčního využití pozemků.
C. Hlavní výkresy, jejichž podkladem jsou pozemkové mapy evidence nemovitostí 1 : 2000, 1 : 1000, případně 1 : 10 000
– komplexní návrh urbanistického řešení, dokumentující urbanistickou koncepci a architektonické zásady, regulační prvky a výtvarné aspekty,
– návrh dopravy s vyznačením příslušných ochranných pásem,
– návrh technického vybavení s vyznačením příslušných ochranných pásem,
– návrh změny funkčního využití pozemků,
– návrh organizace výstavby a postupu realizace.
5. Samostatná doložka civilní obrany
Při provádění průzkumů a rozborů, zpracování územního plánu a územního projektu zóny zabezpečuje pořizovatel ve spolupráci s příslušným orgánem civilní obrany postupně v jednotlivých stupních dopracování územně plánovací dokumentace samostatnou doložku, v níž je řešeno ukrytí obyvatelstva a pracujících a určují se v ní objekty, které lze využít jako dvouúčelové pro potřeby civilní obrany. O nutnosti zpracování a rozsahu doložky civilní obrany v jednotlivých stupních územně plánovací dokumentace rozhoduje příslušný orgán civilní obrany podle zvláštních předpisů. 6)
1) Usnesení vlády ČSR č. 283/1971 k návrhu dlouhodobého vývoje osídlení ČSR a usnesení vlády SSR č. 1/1972 k návrhu dlouhodobého rozvoje osídlení na Slovensku.
7) Zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví.
Zákon Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví.
Zákon Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví.
5) Obsah a náplň dopravně inženýrské dokumentace stanoví směrnice ministerstva vnitra republik.