85
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 14. července 1976
o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj podle § 143 odst. 1 písm. d) až j) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) stanoví
ČÁST PRVNÍ
VYMEZENÍ POJMŮ
§ 1
Stavby
(1) Za stavbu se považují veškeré stavby, bez zřetele na jejich
a) stavebně technické provedení, např. budovy, věže, stožáry, sila, zásobníky, nádrže, studny, komunikace, tunely, mosty a lávky, nástupiště a rampy, jeřábové dráhy, podzemní i nadzemní vedení, tribuny, zdi, oplocení, pomníky,
b) účel, např. stavby pro bydlení, občanského vybavení, stavby pro výrobu a skladování, pro dopravu, rozvod energií, stavby pro vodní hospodářství, stavby a zařízení pro civilní obranu, stavby pro rekreaci,
c) dobu trvání.
(2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání, např. stavby zařízení staveniště, stavby zřizované ke krátkodobému účelu, stavby umisťované na pozemcích výhledově určených k jinému využití apod.
(3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (např. přestavby, vestavby, podstatné změny vnitřního zařízení, podstatné změny vzhledu stavby).
(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.
§ 2
Jednoduché stavby
(1) Jednoduchými stavbami jsou
a) stavby pro bydlení, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají nejvýše 4 byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,
b) stavby pro individuální rekreaci,
c) přízemní stavby a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a výška 15 m,
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
e) opěrné zdi,
f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 6 m.
(2) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby uvedené v odstavci 1, jejichž součástí je provozovna; stavby skladů hořlavin a výbušin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení.
§ 3
Drobné stavby
(1) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (ke stavbě pro bydlení, občanského vybavení, pro výrobu a skladování, ke stavbě pro individuální rekreaci apod.) a které nemohou podstatně ovlivnit životní prostředí, a to:
a) přízemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, například kůlny, prádelny, letní kuchyně, přístřešky, zařízení pro nádoby na odpadky, stavby pro chov drobného zvířectva, zemědělské drobné stavby, vrátnice, šatny, umývárny, hygienická zařízení, sauny, úschovny kol a dětských kočárků, čekárny a stavby sportovních zařízení,
b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m, například sklepy, žumpy bez přepadu.
(2) Za drobné stavby se považují též:
a) stavby organizací na lesní půdě sloužící k zajišťování lesní výroby a myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m, například přenosné jednoduché přístřešky, krmelce, oborohy, krmné linky, posedy, svážnice, sklady krmiva, nářadí nebo hnojiva,
b) oplocení,
c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci hlavní stavby,13)
d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky a na sousední pozemky,14) propustky apod.
(3) Za drobné stavby se nepovažují stavby uvedené v odstavcích 1 a 2, které jsou provozovnou, stavby garáží, skladů hořlavin a výbušin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení, stavby domovních čistíren odpadních vod.
§ 4
Vojenské a jiné stavby
(1) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů1) se považují stavby určené pro obranu státu, u nichž stavebníkem nebo uživatelem je orgán nebo organizace řízená federálním ministerstvem národní obrany nebo Svazem pro spolupráci s armádou.
(2) Za stavby ministerstva vnitra se považují stavby ve správě a užívání ministerstva vnitra pro služební potřebu Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra a ostatní stavby určené pro služební potřebu Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra.
(3) Za stavby Sborů nápravné výchovy se považují stavby pro služební činnost útvarů Sborů nápravné výchovy, zvláštní stavby zařazené do plánu investiční výstavby Sborů nápravné výchovy a stavby ve správě a užívání těchto sborů pro služební účely jejich útvarů.
(4) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby organizací federálního ministerstva paliv a energetiky pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.
(5) Stavbami v povrchových lomech a skrývkách jsou stavby uvnitř hranic vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, popřípadě v území vystaveném přímým účinkům těžby (např. trhacích prací), pokud nebyla provedena rekultivace pozemků.
§ 5
Jaderná zařízení
Jaderným zařízením se rozumějí reaktory, kritické a podkritické soubory a taková zařízení palivového cyklu (obohacovací a konversní závody, závody na výrobu palivových článků, regenerační závody ozářených paliv, uložiště štěpných produktů jaderných paliv), která obsahují kritická a větší množství jaderných paliv, nebo ozářená jaderná paliva, popřípadě produkty jejich štěpení. V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Československé komise pro atomovou energii.
§ 6
Stavební pozemek a staveniště
(1) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená územním plánem zóny nebo územním projektem zóny, seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.
(2) Staveniště je místo určené k uskutečnění stavby nebo udržovacích prací. Zahrnuje stavební pozemek, popřípadě ve stanoveném rozsahu též jiné pozemky nebo jejich části.
ČÁST DRUHÁ
ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ
§ 7
Návrh na vydání územního rozhodnutí
(1) Návrh na vydání územního rozhodnutí podá navrhovatel u stavebního úřadu; návrh obsahuje
a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
b) předmět územního rozhodnutí se stručnou charakteristikou území a způsobu jeho dosavadního využití,
c) seznam a adresy všech známých účastníků územního řízení,
d) druhy a parcelní čísla dotčených pozemků podle evidence nemovitostí s uvedením vlastnických a užívacích práv.2)
(2) U návrhu na vydání územního rozhodnutí v případech uvedených v § 36 odst. 4 zákona se údaje podle odstavce 1 písm. c), d) v návrhu neuvádějí.
(3) K návrhu na vydání územního rozhodnutí navrhovatel přikládá:
a) situační výkres současného stavu území v měřítku pozemkové mapy evidence nemovitostí se zakreslením předmětu územního rozhodnutí a jeho polohy a s vyznačením vazeb na okolí; týká-li se návrh území zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků územního řízení nebo umístění liniové stavby, též mapový podklad v měřítku 1:10 000 až 1:50 000 s vyznačením širších vztahů (účinků) k okolí; situační výkres a mapový podklad se přikládá ve dvojím vyhotovení,
b) k návrhům na umístění staveb organizací dokumentaci předepsanou zvláštními předpisy,3)
c) stanoviska popř. rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy, např. o ochraně zemědělského půdního fondu.
(4) Jde-li o stavbu, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, přikládá navrhovatel k návrhu na vydání územního rozhodnutí souhlas Československé komise pro atomovou energii, udělený na základě posouzení zadávací bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména
a) zhodnocení staveniště z hlediska jaderné bezpečnosti, předběžné zhodnocení vlivu jaderného zařízení na životní prostředí,
b) zadání na projekt jaderného zařízení, vyplývající z požadavků na jadernou bezpečnost v dané lokalitě.
(5) S dotčenými orgány státní správy, jejichž stanoviska popřípadě vyjádření byla opatřena k dokumentaci požadované podle odstavce 3 písmena a) a b) ještě před zahájením územního řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu na vydání územního rozhodnutí podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.
(6) Jestliže předložené podklady a stanoviska nestačí k řádnému posouzení návrhu z hlediska zájmů sledovaných v územním řízení, určí stavební úřad rozsah, způsob a lhůtu jejich doplnění. Stavební úřad může také určit počet vyhotovení (popřípadě i členění) podkladů a stanovisek potřebných pro jednání s účastníky územního řízení a s dotčenými orgány státní správy.
Rozhodnutí o umístění stavby
§ 8
(1) Rozhodnutím o umístění stavby se určuje stavební pozemek, umístění stavby na něm a stanoví se podmínky pro projektovou přípravu staveb, popřípadě pro umístění informačních, reklamních a propagačních zařízení.
(2) Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména
a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
b) druh a stručný popis stavby s uvedením její kapacity,
c) druhy a parcelní čísla pozemků podle evidence nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje, u liniových a zvláště rozsáhlých staveb popis území,
d) podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby,
e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
f) dobu platnosti rozhodnutí.
(3) V podmínkách pro umístění stavby se stanoví zejména požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí, zajištění souladu urbanistického a architektonického řešení stavby s okolím, zejména na výškové a polohové umístění stavby včetně odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb, výška stavby, požadavky vyplývající z chráněných území nebo jejich blízkosti a požadavky vyplývající z chráněných území nebo jejich blízkosti a požadavky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů státní správy. V souladu s podmínkami se vyznačí umístění stavby nebo informačních, reklamních a propagačních zařízení v grafické příloze územního rozhodnutí.
(4) U informačních, reklamních a propagačních zařízení může stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby stanovit, že se upouští od vydání jejich povolení.
§ 9
(1) Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo její přístavby nebo nástavby může stavební úřad sloučit se stavebním řízením v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné, zejména jsou-li stanoveny územně plánovací dokumentací. Územní řízení o umístění stavby a stavební řízení se slučují, jde-li o stavbu rodinného domku na pozemku zahrnutém v seznamu pozemků pro výstavbu rodinných domků.
(2) Stavební úřad může upustit od vydání rozhodnutí o umístění stavby
a) na pozemcích v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání a vnější vzhled stavby a pokud se provozem nově umisťované stavby nezhorší životní prostředí,
b) u liniových staveb, jejichž podmínky umístění jsou podrobně řešeny územním plánem zóny nebo územním projektem zóny nebo podrobným územním plánem podle dřívějších předpisů.
(3) Rozhodnutí o umístění stavby nevyžadují
a) stavební úpravy a udržovací práce,
b) drobné stavby,
c) stavby umisťované v uzavřených prostorech a zařízeních vojenské správy mimo území vojenských újezdů, v uzavřených prostorech a zařízeních ministerstva vnitra a Sborů nápravné výchovy, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení prostoru nebo zařízení,
d) informační, reklamní a propagační zařízení, která nejsou viditelná z veřejných prostorů.
§ 10
Rozhodnutí o využití území
(1) Rozhodnutím o využití území se stanoví podmínky zejména pro
a) terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry (dále jen „terénní úpravy“), např. zavážky, příkopy, násypy, skládky,
b) výsadbu a větší úpravy vinic, chmelnic, lesů, sadů, zřizování hřišť, skladovacích a odstavných ploch,
c) dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením.
(2) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, vydává se rozhodnutí o využití území též pro těžební a jim podobné nebo s nimi související práce (dále jen „těžební práce“), zejména pro zřizování lomů, pískovišť, odvalů a výsypek.
(3) Rozhodnutí o využití území obsahuje zejména
a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
b) označení parcelních čísel pozemků podle evidence nemovitostí, stručný popis změny ve využití území,
c) podmínky pro nové využití území,
d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
e) dobu platnosti rozhodnutí.
(4) Stavební úřad může v rozhodnutí o využití území stanovit, že se upouští od vydání povolení terénních úprav a těžebních prací.
(5) Podmínkami pro nové využití území se stanoví způsob, jakým má být území upraveno, způsob jeho odvodnění, napojení na dopravní a rozvodné sítě, požadavky dotčených orgánů státní správy, požadavky na ochranu existujících staveb, zeleně apod.
(6) Rozhodnutí o využití území se sloučí s rozhodnutím o umístění stavby, má-li být na pozemku, jehož se rozhodnutí týká, zřízena též stavba.
(7) Rozhodnutí o využití území se nevydává ve vojenských újezdech a v uzavřených prostorech a zařízeních vojenské správy mimo území vojenských újezdů a v uzavřených prostorech a zařízeních pro výkon činností a služeb orgánů Sboru národní bezpečnosti, vojsk ministerstva vnitra a Sborů nápravné výchovy.
§ 11
Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu
(1) Rozhodnutím o chráněném území nebo o ochranném pásmu se vymezuje území, ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany zájmů společnosti (ochrany ovzduší, provozu průmyslových podniků, ložisek nerostů, důlních děl, drah, telekomunikací, letišť, prostorů pro zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozvodných sítí, geodetických bodů základního polohového, výškového a tíhového pole apod.).
(2) Jestliže chráněné území nebo ochranné pásmo se vymezí obecně závazným právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu podle něho vydaným, anebo stanoví-li je vláda, rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu se nevydává.
(3) Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu obsahuje zejména
a) označení (název) a adresu navrhovatele,
b) vymezení (označení) území, kterého se ochrana týká,
c) podmínky ochrany,
d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit.
(4) Podmínkami rozhodnutí se stanoví způsob ochrany, zejména zákaz, omezení nebo způsob provádění staveb, terénních úprav, těžebních prací, výsadby a postřiku stromů, hnojení půdy, provozu vysokofrekvenčních přístrojů, zabezpečují se požadavky dotčených orgánů státní správy apod.
§ 12
Rozhodnutí o stavební uzávěře
(1) Rozhodnutím o stavební uzávěře se vymezuje území, ve kterém se trvale nebo dočasně zakazuje nebo omezuje stavební činnost, zejména pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území nebo jeho organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace.
(2) Rozhodnutí o stavební uzávěře obsahuje zejména
a) označení (název) a adresu navrhovatele,
b) vymezení území, popřípadě pozemků podle evidence nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti,
c) rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti,
d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit.
(3) Rozhodnutím o stavební uzávěře nelze zakázat nebo omezit provádění udržovacích prací.
ČÁST TŘETÍ
STAVEBNÍ ŘÁD
ODDÍL 1
Oprávnění k provádění staveb
§ 13
(1) Organizace, která nemá v předmětu své činnosti stavební nebo montážní práce a bude sama pro sebe provádět stavbu (nebo práce na stavbě), zabezpečuje odborné vedení stavby osobou odborně způsobilou, popřípadě odbornou organizací. Osoba, popřípadě organizace pověřená odborným vedením stavby
a) řídí způsob a postup provádění stavby tak, aby se zajistila bezpečnost a ochrana zdraví při práci, řádná instalace a provoz technického vybavení na stavbě, odborné ukládání a hospodárné použití stavebních výrobků a hmot, vhodnost jejich použití, odborné ukládání strojů a zařízení, vedení stavebního a montážního deníku apod.,
b) odpovídá za soulad prostorové polohy stavby s dokumentací stavby, za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, československých státních norem a jiných technických předpisů a spoluodpovídá za dodržení podmínek rozhodnutí vydaných k uskutečnění stavby (zejména územního rozhodnutí a stavebního povolení),
c) působí k odstranění závad, které na stavbě zjistila; nelze-li závady odstranit v rámci odborného dozoru, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.
(2) Osoba určená k výkonu odborného dozoru nad prováděním jednoduché nebo drobné stavby stavěné svépomocí plní povinnosti podle odstavce 1 písm. b), c); kromě toho sleduje
a) způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost při práci, instalaci a provoz technického vybavení na stavbě, vhodnost, ukládání a použití výrobků a stavebních hmot,
b) vedení jednoduchého záznamu o stavbě.
ODDÍL 2
POVOLOVÁNÍ STAVEB A ZMĚN STAVEB
Ohlášení drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací
§ 14
(1) V ohlášení drobné stavby stavebník uvede
a) druh, rozsah, účel a místo stavby a jednoduchý technický popis jejího provedení,
b) druh a parcelní číslo pozemku podle evidence nemovitostí, doklad, jímž prokáže vlastnické nebo jiné právo k pozemku, který může nahradit čestným prohlášením,4)
c) kdo bude stavbu provádět a zda k jejímu provedení se mají použít sousední nemovitosti, popřípadě vyjádření vlastníka této nemovitosti.
(2) K ohlášení drobné stavby stavebník připojí jednoduchý situační náčrt podle pozemkové mapy evidence nemovitostí s vyznačením umístění stavby na pozemku a hranic mezi sousedními pozemky s polohou staveb na nich. Náčrt se předkládá ve dvojím vyhotovení; jestliže je stavebním úřadem okresní národní výbor a nepřenesl na městský nebo místní národní výbor pravomoc podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona, ve třech vyhotoveních.
§ 15
(1) Jestliže stavební úřad písemně sdělí, že proti provedení stavby nemá námitek, připojí ke sdělení jím ověřený jednoduchý situační náčrt. Kopii sdělení s ověřeným náčrtem předá stavební úřad městskému nebo místnímu národnímu výboru.
(2) Sdělení stavebního úřadu podle odstavce 1 nenahrazuje rozhodnutí dotčených orgánů státní správy podle zvláštních předpisů.15)
§ 16
(1) V ohlášení stavebních úprav a udržovacích prací stavebník uvede
a) na které stavbě mají být úpravy nebo práce provedeny,
b) jejich druh, rozsah, účel a jednoduchý technický popis,
c) doklad, že má vlastnické nebo jiné právo ke stavbě, který může být nahrazen čestným prohlášením nebo, provádí-li úpravu nebo udržovací práce socialistická organizace jako uživatel, písemnou dohodu s vlastníkem stavby.
(2) K ohlášení stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, přiloží stavebník stanovisko orgánu státní památkové péče.
§ 17
U drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, po jejichž ohlášení stavební úřad stanovil, že podléhají stavebnímu povolení, doplní stavebník údaje uvedené v § 14 a 16:
a) jednoduchým náčrtem stavby nebo úpravy nebo vyznačením stavebních úprav v dokumentaci stavby, ověřené stavebním úřadem; u udržovacích prací se nepředkládá,
b) situačními a stavebními výkresy zařízení staveniště, má-li být budováno,
c) dalšími podklady určenými stavebním úřadem nezbytnými pro řádné posouzení věci.
§ 18
(1) Udržovacími pracemi, které nevyžadují ohlášení stavebnímu úřadu, jsou zejména
a) menší opravy fasády, opravy vnitřních omítek, obkladů stěn, podlah a dlažeb, opravy střešní krytiny a povrchu plochých střech, komínových těles, opravy vnitřních instalací, výměna, opravy a nátěry žlabů a odpadních dešťových svodů, opravy oken a dveří a jejich nátěry, výměna dveřních a okenních křídel a opravy oplocení, nemění-li se jimi vzhled stavby,
b) výměna nepodstatných částí konstrukcí stavby,
c) opravy zařízení ústředního vytápění, větracího a klimatizačního zařízení a výtahů, budou-li je provádět oprávněné organizace nebo osoby,
d) výměna zařizovacích předmětů (např. kuchyňských linek, van a jiného běžného vybavení stavby).
(2) Mají-li být provedeny udržovací práce uvedené v odstavci 1 na stavbě, která je kulturní památkou, podléhají ohlášení.
ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavby organizací
§ 19
U staveb organizací může stavebník žádat o stavební povolení
a) k celé stavbě5) včetně staveb zařízení staveniště, nebo
b) postupně k etapám stavby, to je k částem stavby schopným samostatného užívání, popřípadě k jiným částem, pokud to zvláštní předpisy připouštějí,16) a ke stavbě zařízení staveniště. Stavební úřad může vzhledem k celospolečenským zájmům (ochrana životního prostředí, chráněných území, zajištění komplexnosti výstavby apod.) stanovit, že provede řízení až po rozšíření žádosti na další části (objekty), popřípadě na celou stavbu [písmeno a)].
§ 20
(1) V žádosti o stavební povolení stavebník podle povahy stavby uvede
a) název a adresu stavebníka, popřípadě budoucího uživatele,
b) druh, účel, místo stavby a u dočasné stavby dobu jejího trvání,
c) parcelní čísla stavebního pozemku, popřípadě parcelní čísla sousedních pozemků podle evidence nemovitostí a ostatních pozemků, které se mají použít jako staveniště,
d) zpracovatele projektové dokumentace stavby a kdo stavbu provede,
e) způsob odborného vedení stavby u staveb, které organizace provádí sama pro sebe,
f) seznam a adresy účastníků stavebního řízení, kteří jsou stavebníkovi známi; u staveb liniových a staveb zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků řízení se seznam a adresy účastníků neuvádějí,
g) předpokládané dokončení stavby.
(2) K žádosti stavebník připojí
a) doklady, jimiž se prokazují vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám; provádí-li změnu stavby nebo udržovací práce na ní socialistická organizace jako uživatel, připojí písemnou dohodu s vlastníkem stavby,
b) předepsanou dokumentaci ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem městský nebo místní národní výbor, ve třech vyhotoveních,
c) doklady o jednáních s orgány státní správy a s účastníky stavebního řízení, pokud byla předem o stavbě vedena, a stanoviska popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, jestliže je předpisují zvláštní předpisy,
d) územní rozhodnutí, jestliže je vydal jiný orgán než stavební úřad.
(3) U liniové stavby a stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení může stavební úřad určit počet vyhotovení podkladů (popřípadě i jejich členění) uvedených v odstavci 2 nezbytných pro jednání zejména s dotčenými orgány státní správy.
(4) U stavby, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, připojí stavebník k žádosti souhlas Československé komise pro atomovou energii, udělený na základě posouzení předběžné bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména
a) analytické a experimentální důkazy, že požadavky na jadernou bezpečnost, stanovené zadávací bezpečnostní zprávou a zvláštními předpisy, byly v projektové dokumentaci dodrženy,
b) program zajištění jakosti při výrobě komponent a výstavbě jaderného zařízení a předběžný program kontroly jejich provozního stavu.
§ 21
Stavební úřad může stanovit, že stavebník doloží žádost o stavební povolení stanoviskem nadřízeného orgánu, popřípadě též posudkem vědeckovýzkumného pracoviště nebo vysoké školy, jde-li o
a) stavbu s neobvyklou technologií, u níž má být ojediněle použit neobvyklý způsob stavění nebo konstrukčního řešení nebo ve které má být instalováno ojedinělé technologické zařízení, které není srovnatelné s jinými již vyzkoušenými (osvědčenými) zařízeními a u níž se nemohou předem spolehlivě určit negativní účinky jejího provozu na životní prostředí apod.,
b) experimentální stavbu6), kterou se má ověřit vhodnost nového způsobu projektového řešení nebo stavění, nového stavebně technického nebo dispozičního řešení, popřípadě nového technického zařízení nebo vybavení stavby.
§ 22
(1) Předepsanou dokumentací stavby, jejímž stavebníkem je organizace, je schválená projektová dokumentace podle zvláštních předpisů5) včetně dokumentace zařízení staveniště. K žádosti se z projektové dokumentace předkládá
a) původní zpráva,
b) souhrnná technická zpráva,
c) celková situace stavby (zastavovací plán), popřípadě další výkresy podle charakteru a složitosti stavby,
d) stavební výkresy pozemních a inženýrských objektů, a to především půdorysy, řezy, pohledy (v měřítku zpravidla 1:100) obsahující jednotlivé druhy konstrukcí objektu a jeho dílů (např. základy, nosné konstrukce, schodiště, komíny, střešní konstrukce), polohové a výškové uspořádání objektů a všech jejich prostorů s přesným vyznačením funkčního určení, vnitřní rozvody a instalace (zdravotně technické včetně požárního vodovodu, silnoproudé, slaboproudé, plynové, teplovodní atd.),technická zařízení (kotelny, výtahy apod.),úpravy a řešení předepsané ke zvláštnímu zajištění staveb z hlediska civilní obrany a požární ochrany.
(2) Žádá-li stavebník o stavební povolení postupně pro části stavby (etapy), obsahuje dokumentace první části stavby celkovou situaci (zastavovací plán) celé stavby včetně zařízení staveniště.
(3) Se souhlasem stavebního úřadu může stavebník předložit projektovou dokumentaci ke stavebnímu řízení ještě před jejím schválením.7)
Stavby občanů
§ 23
(1) V žádosti o stavební povolení stavebník uvede zejména
a) jméno a adresu stavebníka,
b) druh, účel, místo a způsob provedení stavby (svépomocí, dodavatelsky); u dočasné stavby dobu jejího trvání,
c) parcelní čísla stavebního pozemku podle evidence nemovitostí a seznam vlastníků sousedních nemovitostí a označení ostatních pozemků, které se mají použít jako staveniště (např. část veřejného prostranství),
d) předpokládané dokončení stavby.
(2) K žádosti stavebník připojí
a) doklady, jimiž prokazuje vlastnické právo, právo osobního užívání, popřípadě jiné právo opravňující ho na pozemku stavět, nebo provést změnu existující stavby,
b) předepsanou dokumentaci ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem městský nebo místní národní výbor, ve třech vyhotoveních,
c) prohlášení kvalifikované osoby, že bude vykonávat odborný dozor nad stavbou prováděnou svépomocí, není-li stavebník sám způsobilý dozor provádět,
d) doklady, popřípadě rozhodnutí předepsané zvláštními předpisy, jako např. předpisy o ochraně zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu.8)
(3) Stavebník může ke zjednodušení řízení připojit vyjádření vlastníků sousedních nemovitostí (např. vyznačením na projektové dokumentaci stavby).
§ 24
(1) Dokumentace stavby, jejímž stavebníkem je občan, obsahuje zejména
a) situační výkres v měřítku 1:200 s vyznačením přípojek na veřejný rozvod a kanalizaci,
b) stavební výkresy v měřítku alespoň 1:100, ze kterých je zřejmý dosavadní i navrhovaný stav (půdorysy s označením účelu užívání všech prostor, řezy, pohledy a schematické vyznačení vnitřních instalací),
c) technický popis s odhadem stavebních nákladů,
d) přehled stavebních hmot, dílců a výrobků; u rodinných domků prokáže stavebník způsob jejich zabezpečení.
(2) Samostatné výkresy konstrukcí, přípojek a vnitřních instalací si stavební úřad vyžádá tehdy, jde-li o neobvyklé řešení nebo není-li možné jejich řešení spolehlivě posoudit z vyznačení v situačním výkresu a ve stavebních výkresech.
Stavební povolení
(K § 66 zákona)
§ 25
Stavební povolení obsahuje zejména:
a) jméno (název) stavebníka,
b) druh a účel povolované stavby,
c) parcelní čísla stavebních pozemků podle evidence nemovitostí, na kterých se stavba povoluje,
d) podmínky pro provedení stavby, popřípadě též pro užívání stavby a odstranění stavby,
e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení.
§ 26
(1) V podmínkách stavebního povolení stavební úřad zabezpečí, popřípadě stanoví zejména
a) ochranu zájmů společnosti, především životního prostředí,
b) soulad projektu s obecnými technickými požadavky na výstavbu a jinými předpisy a technickými normami,
c) lhůtu dokončení stavby,
d) dodržení požadavků dotčených orgánů státní správy uplatněných ve stavebním řízení,
e) umístění stavby, bylo-li sloučeno územní rozhodnutí se stavebním povolením,
f) u staveb, které bude provádět organizace sama pro sebe, nebo které se mají provádět svépomocí, osobu odpovědnou za odborné vedení a provádění stavby, popřípadě odborný dozor nad prováděním stavby.
(2) Stavební úřad může v podmínkách stavebního povolení stavebníkovi uložit nebo ve stavebním povolení určit
a) předložení podrobnější dokumentace ještě před zahájením stavby, potřebné ke kontrole, zda byly dodrženy podmínky stanovené pro provedení stavby,
b) oznámení určitého stadia stavby za účelem výkonu státního stavebního dohledu,
c) předložení dokladů, odborných expertiz a posudků,
d) podrobnější požadavky na provedení stavby především z hlediska architektury a komplexnosti, zejména určit druh a barvu vnějších úprav stavby (krytiny, omítek, nátěrů apod.), napojení na rozvodné sítě, pozemní komunikace a dráhy, odvádění povrchových vod a úprav okolí stavby a podmínky ochrany a výsadby zeleně.
e) nezbytný rozsah ploch pozemků, které budou tvořit součást staveniště,
f) těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním nemovitostem, aby po stanovenou dobu trpěli provedení některých prací ze svých pozemků nebo staveb apod.,
g) úlevy pro vytyčení stavby.
§ 27
(1) Stavební úřad zašle po jednom ověřeném vyhotovení dokumentace stavebníkovi a městskému nebo místnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu se stavba provádí. Jedno vyhotovení dokumentace si stavební úřad ponechá pro úřední potřebu.
(2) Stavební úřad připojí stavebníkovi k ověřené dokumentaci štítek, na němž uvede označení stavby a jejího stavebníka, kdo bude stavbu provádět, kdo u stavby prováděné svépomocí odpovídá za odborné vedení a provádění stavby nebo za odborný dozor a který orgán a kdy stavbu povolil.
(3) Stavebník je povinen před zahájením stavby umístit štítek na viditelném místě u vstupu na staveniště a ponechat jej tam až do kolaudace stavby. Stavby organizací se mohou označit jiným vhodným způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku.
§ 28
Žádost o změnu stavby před jejím dokončením
(K § 68 zákona)
(1) V žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením stavebník uvede zejména
a) označení stavby a části, jíž se změna týká,
b) popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a ověřenou dokumentací,
c) důvody navrhované změny.
(2) Dokumentace k žádosti podle odstavce 1 obsahuje
a) situační výkresy, mění-li se vnější půdorysné nebo výškové uspořádání stavby,
b) výkresy v rozsahu požadované změny,
c) technický popis změny a údaje, zda změna má účinek na okolí stavby,
d) doklad o projednání s orgány státní správy, jejichž zájmy jsou provedením změny dotčeny, jestliže taková jednání byla vedena.
(3) Po předchozím projednání stavebníka se stavebním úřadem lze změny stavby vyznačit přímo v původní ověřené dokumentaci stavby, je-li to technicky možné a není-li to na úkor její přehlednosti. Vyznačení změn se provede v dokumentaci stavby uložené u stavebního úřadu, popřípadě městského nebo místního národního výboru, v jehož územním obvodu se stavba provádí, a v dokumentaci, kterou uchovává stavebník (vlastník) stavby.
ODDÍL 3
POVOLENÍ TERÉNNÍCH ÚPRAV, PRACÍ A ZAŘÍZENÍ
(K § 71 až 74 zákona)
Žádost o povolení terénních úprav a těžebních prací
§ 29
(1) Žádost o povolení terénních úprav a těžebních prací obsahuje
a) jméno (název) a adresu žadatele,
b) druh, účel, místo a předpokládané trvání terénních úprav nebo těžebních prací,
c) druhy a parcelní čísla pozemků podle evidence nemovitostí, na nichž se mají terénní úpravy nebo těžební práce provádět, s uvedením vlastnických nebo jiných práv,
d) časový průběh provádění terénních úprav nebo těžebních prací,
e) kdo zpracoval dokumentaci a kdo bude terénní úpravy nebo těžební práce provádět,
f) seznam účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi.
(2) Údaje podle odstavce 1 písm. c) a f) je možné nahradit přílohami k žádosti.
§ 30
(1) K žádosti o povolení terénních úprav nebo těžebních prací se připojí
a) předepsaná dokumentace ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem místní nebo městský národní výbor, ve třech vyhotoveních,
b) územní rozhodnutí, pokud je vydal jiný orgán než stavební úřad,
c) doklady, jimiž žadatel prokazuje svá práva k pozemkům,
d) doklady a stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, pokud jsou předepsané zvláštními předpisy,
e) doklady o jednáních s orgány státní správy a s účastníky řízení, pokud byla předem vedena.
(2) K žádosti o povolení těžebních prací socialistická organizace přiloží doklad o oprávnění provádět tyto práce.
§ 31
(1) Dokumentace terénních úprav obsahuje
a) údaje o splnění podmínek územního rozhodnutí o využití území a jiných rozhodnutí nezbytných pro povolení terénních úprav podle zvláštních předpisů, údaje o předpokládaných účincích terénních úprav na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě,
b) situační výkres podle pozemkové mapy evidence nemovitostí, objasňující současný stav území, na kterém se mají terénní úpravy provést, s vyznačením pozemků, na nichž se projeví důsledky terénních úprav, včetně vyznačení ochranných pásem, chráněných území a existujících staveb; podle povahy a rozsahu terénních úprav se připojí též charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání.
(2) U technicky jednoduchých terénních úprav, jejichž důsledky se nemohou nepříznivě projevit na nemovitostech nebo jiným způsobem, může stavební úřad jako dokumentaci přijmout jen stručný popis postupu a způsobu prací a situační náčrt.
§ 32
Dokumentace těžebních prací obsahuje
a) údaje o splnění podmínek územního rozhodnutí o využití území a jiných rozhodnutí nezbytných pro povolení těžebních prací podle zvláštních předpisů, údaje o předpokládaných účincích těžebních prací na okolí, geologickou charakteristiku ložiska, technologií dobývání a ukládání hmot, údaje o postupu dobývání, o použití strojních zařízení a o druhu a rozsahu trhacích prací, o uskladnění výbušin, o způsobu likvidace důsledků těžebních prací (rekultivace) a o zajištění dozoru nad prováděním těžebních prací se zvláštním zřetelem na bezpečnost práce, provozu a jím dotčeného okolí,
b) situační výkresy podle pozemkové mapy evidence nemovitostí objasňující současný stav území, ve kterém se mají těžební práce provádět, s vyznačením parcelních čísel pozemků, na nichž se projeví důsledky těžebních prací, vztahy a důsledky těžebních prací v území včetně vyznačení ochranných pásem, chráněných území, existujících staveb, výkresy objasňující geologickou charakteristiku ložiska (příčné a podélné řezy ložiskem) a postup dobývání.
§ 33
(1) Neobsahuje-li dokumentace předložená žadatelem údaje nezbytné k řádnému posouzení navrhovaných terénních úprav nebo těžebních prací, určí stavební úřad rozsah a lhůtu jejího doplnění.
(2) Pro změny povolených terénních úprav a těžebních prací se ustanovení § 29 až 32 použije přiměřeně.
§ 34
Žádost o povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení
(1) V žádosti o povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení (dále v tomto ustanovení jen „zařízení“) se uvede
a) druh, účel, místo a doba trvání zařízení,
b) označení nemovitosti, na které má být zařízení umístěno,
c) seznam účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi.
(2) K žádosti se podle povahy zařízení připojí
a) předepsaná dokumentace ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem městský nebo místní národní výbor, ve třech vyhotoveních,
b) územní rozhodnutí, pokud je vydal jiný orgán než stavební úřad,
c) doklady, jimiž žadatel prokazuje svá práva k nemovitosti,
d) doklady a stanoviska dotčených orgánů státní správy, pokud jsou předepsány zvláštními předpisy,
e) doklady o jednáních s dotčenými orgány státní správy a s účastníky řízení, pokud byla předem vedena.
(3) Předepsaná dokumentace zařízení obsahuje zejména
a) technický popis zařízení, způsobu jeho instalace a účinků zařízení na okolí,
b) výkresy objasňující provedení a funkci zařízení, jeho upevnění (nosnou konstrukci), popřípadě elektrickou instalaci.
(4) Pro technicky jednoduchá zařízení postačí jako dokumentace jen stručný popis zařízení a jednoduchý náčrt.
ODDÍL 4
VYTYČOVÁNÍ STAVEB, TERÉNNÍCH ÚPRAV A TĚŽEBNÍCH PRACÍ
(K § 75 zákona)
§ 35
(1) Vytyčování se provede podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím, stavebním povolením nebo povolením terénních úprav a těžebních prací.
(2) O provedeném vytyčení a o stabilizaci pevných bodů vyhotoví ten, kdo vytyčení provedl, vytyčovací protokol.
§ 36
Stavební úřad může u jednoduchých, drobných a dočasných staveb, změn staveb a nepodstatných terénních úprav a těžebních prací na povrchu upustit od vytyčení orgány nebo organizacemi k tomu oprávněnými. Vytyčovací protokol v tomto případě nahradí vytyčovací výkres dokumentace stavby.
§ 37
(1) Za soulad prostorové polohy s dokumentací stavby, u níž bylo upuštěno od vytyčení orgány nebo organizacemi k tomu oprávněnými, odpovídá stavebník, u stavby prováděné svépomocí osoba určená k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby a u stavby organizace, která nemá v předmětu své činnosti stavební nebo montážní práce a provádí stavbu sama pro sebe, osoba, popřípadě organizace pověřená odborným vedením stavby.
(2) Za stanovení prostorové polohy terénních úprav a těžebních prací, u nichž bylo upuštěno od vytyčení orgány nebo organizacemi k tomu oprávněnými, odpovídá ten, kdo požádal stavební úřad o jejich povolení.
§ 38
Doklady o vytyčení prostorové polohy předloží stavebník stavebnímu úřadu při kolaudaci. U staveb, terénních úprav a těžebních prací, které nevyžadují kolaudaci, připojí stavebník doklad o vytyčení k dokumentaci jím uchovávané.
ODDÍL 5
KOLAUDACE
Kolaudační řízení o stavbách organizací
§ 39
(1) Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje
a) označení a místo stavby,
b) předpokládaný termín odevzdání a převzetí stavby,
c) termín úplného vyklizení staveniště a dokončení úprav okolí stavby,
d) u staveb, které mají být užívány jako provozovny, oznámení, zda na komplexní vyzkoušení bude navazovat zkušební provoz a dobu jeho trvání.
(2) K návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí se připojí
a) popis a zdůvodnění provedených odchylek od územního rozhodnutí a stavebního povolení,
b) přehled předepsaných zkoušek,
c) potvrzení stavebníka o převzetí předepsaných dokladů dodavatele;9) u staveb, na kterých jsou geodetické práce zajišťovány odpovědnými geodety,10) doklad o zajištění souborného zpracování dokumentace geodetických prací tvořících součást dokumentace skutečného provedení stavby,
d) geometrický plán nebo jinou dokumentaci podle předpisů o evidenci nemovitostí k vyznačení změn v evidenci nemovitostí, popřípadě potvrzení, že tato dokumentace byla objednána; tyto doklady se nepřipojí v případech, kdy nedochází ke změně vnějšího půdorysného ohraničení stavby a u drobných staveb,
e) u stavby, v níž má být zabudováno jaderné zařízení souhlas Československé komise pro atomovou energii, udělený na základě posouzení předprovozní bezpečnostní zprávy,
f) další doklady, pokud si je stavební úřad vyžádal.
(3) Předprovozní zpráva podle odstavce 2 písm. e) obsahuje zejména
a) změny původního konstrukčního řešení obsažené v předběžné bezpečnostní zprávě s průkazem, že nesníží bezpečnost jaderného zařízení,
b) doplňující a upřesňující výpočty a měření, vyplývající z požadavků předběžné bezpečnostní zprávy,
c) údaje o výsledcích realizace programu zajištění jakosti a jejich srovnání s projektovanými hodnotami, o zpřesnění programu a metod kontroly provozního stavu jaderného zařízení v průběhu jeho provozního využívání,
d) požadavky na řízení provozu z hlediska jaderné bezpečnosti, zejména při uvádění do provozu (fyzikální a energetické spouštění), normální provoz, abnormální provoz, havarijní podmínky, provozní dokumentaci, zásady údržby a obnovy, výměnu paliva,
e) limity a podmínky bezpečného provozu pro jednotlivé fáze spouštění a pro normální provoz jaderného zařízení,
f) způsob evidence, kontroly a fyzické ochrany jaderných materiálů.
§ 40
(1) K ústnímu jednání spojenému s místním šetřením je navrhovatel povinen připravit
a) doklady o vytyčení stavby (§ 38),
b) doklady o výsledcích předepsaných zkoušek,
c) zápisy o odevzdání a převzetí rozhodujících dodávek, doklady o odstranění vad a nedodělků, popřípadě zprávu o výsledku komplexního vyzkoušení a zkušebního provozu,
d) dokumentaci ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo při povolení změn stavby.
(2) Stavební úřad sepíše o ústním jednání protokol, který obsahuje zejména
a) označení stavby; u registrovaných staveb i datum a číslo registrace,11)
b) zjištění, zda byly dodrženy podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení a zda bylo vyhověno obecným technickým požadavkům na výstavbu,
c) porovnání skutečného provedení dokončené stavby s dokumentací ověřenou stavebním úřadem,
d) soupis zjištěných odchylek, vad a nedodělků skutečného provedení stavby, popřípadě odkaz na podklady kolaudačního rozhodnutí,
e) námitky účastníků řízení,
f) stanoviska dotčených orgánů státní správy.
§ 41
Má-li stavba být užívána zcela nebo zčásti jako provozovna, vyžádá si stavební úřad pro kolaudační řízení od orgánu nadřízeného investorovi stanovisko, že provozovna a její provozní zařízení jsou způsobilé k bezpečnému a plynulému provozu. Toto stanovisko po dohodě se stavebním úřadem může ke kolaudačnímu řízení předložit i navrhovatel.
Kolaudační řízení o stavbách občanů
§ 42
(1) Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí u staveb občanů obsahuje
a) označení a místo stavby,
b) předpokládaný termín dokončení stavby.
(2) K ústnímu jednání spojenému s místním šetřením stavebník připraví
a) doklady o výsledcích předepsaných zkoušek,
b) dokumentaci ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo při povolení změn stavby,
c) doklad o vytyčení stavby,
d) geometrický plán nebo jinou dokumentaci podle předpisů o evidenci nemovitostí k vyznačení změn, jsou-li předmětem evidence nemovitostí, popřípadě potvrzení, že tato dokumentace byla objednána; tyto doklady se nepřipojují v případech, kdy nedochází ke změně vnějšího půdorysného ohraničení stavby a u drobných staveb.
(3) Stavební úřad o ústním jednání sepíše protokol, který obsahuje zejména označení stavby, zjištění, zda byly dodrženy podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení, porovnání skutečného provedení dokončené stavby s dokumentací ověřenou stavebním úřadem, soupis zjištěných odchylek, vad a nedodělků, námitky účastníků řízení a stanoviska dotčených orgánů státní správy.
(4) Protokol podle odstavce 3 může stavební úřad nahradit jednoduchým záznamem, zejména byla-li stavba dokončena v souladu s ověřenou dokumentací a nejsou-li u ní vady a nedodělky a námitky účastníků řízení.
Kolaudační rozhodnutí
(K § 82 zákona)
§ 43
(1) Kolaudační rozhodnutí obsahuje:
a) označení stavby,
b) vymezení účelu užívání stavby,
c) podmínky pro užívání stavby.
(2) V podmínkách pro užívání stavby může stavební úřad podle povahy stavby uložit zejména
a) vyznačení drobných odchylek, které stavební úřad vzal na vědomí, do ověřené dokumentace stavby,
b) předložení nezbytných znaleckých posudků, popřípadě jiných dokladů o stavu stavby a technologických zařízení, o způsobilosti stavby k užívání, o působení provozu na životní prostředí apod.,
c) další povinnosti k zajištění zájmů společnosti nebo k ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků, zejména k zajištění zájmů na péči o životní prostředí, hygienu, zdraví a bezpečnost osob, požární bezpečnost apod.
§ 44
Kolaudační rozhodnutí se nevydá, není-li zajištěno zdraví a bezpečnost osob a řádné a nerušené užívání stavby k určenému účelu, zejména
a) není zajištěno podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení vytápění stavby a připojení na rozvod vody, elektřiny, kanalizační síť apod., zejména u bytových a občanských staveb,
b) není zajištěn bezpečný a plynulý provoz výtahů podle ověřené dokumentace,
c) není zajištěn bezpečný přístup a příjezd ke stavbám,
d) nejsou splněny podmínky stavebního povolení na nezbytnou komplexnost výstavby a na vyloučení negativních účinků stavby na okolí, popřípadě jejich omezení na přípustnou míru,
e) nejsou předloženy doklady o vyhovujících výsledcích předepsaných zkoušek.
§ 45
Upuštění od kolaudace
Stavební úřad může upustit od kolaudace
a) u drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, u nichž po jejich ohlášení určil, že podléhají stavebnímu povolení,
b) u jednoduchých staveb, s výjimkou staveb pro bydlení, staveb pro individuální rekreaci, garáží a skladů.
§ 46
Kolaudace terénních úprav, těžebních prací a informačních, reklamních a propagačních zařízení
Pokud stavební úřad při povolení terénních úprav, těžebních prací a informačních, reklamních a propagačních zařízení stanoví, že podléhají kolaudaci, platí pro ně ustanovení tohoto oddílu přiměřeně.
ODDÍL 6
NEZBYTNÉ ÚPRAVY A ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB
§ 47
Nezbytné úpravy
(K § 87 zákona)
(1) Stavební úřad může nařídit jako nezbytné úpravy na stavbě nebo stavebním pozemku zejména
a) úpravy v zájmu bezpečnosti dopravy (např. zřízení podloubí, průchodů, zkosení nároží domů), obrany státu (např. zřízení krytů a úkrytů), požární bezpečnosti (např. technická zařízení požární ochrany),
b) úpravy, jimiž se docílí, aby stavba nebo její zařízení neobtěžovaly své okolí nepřiměřeně hlukem, zápachem, exhalacemi, otřesy, chvěním,
c) připojení stavby na rozvodné sítě, zejména na veřejný rozvod vody, elektřiny, plynu, na kanalizační síť,
d) úpravy, jimiž se odstraňují hygienické, bezpečnostní, požární, provozní a estetické závady stavby a jimiž se stavba vybavuje sociálními nebo jinými hygienickými a společnými zařízeními,
e) odstranění nebo úpravu stavebních částí stavby (např. zdí, stříšek, verand) zabraňujících přístupu světla a vzduchu ke stavbám, nebo působících jiné závady,
f) úpravy k zajištění účinnějšího odvádění srážkových vod.
(2) Jako nezbytnou úpravu nelze nařídit úpravu stavby v osobním vlastnictví, která by vedla k tomu, že by stavba přestala být předmětem osobního vlastnictví.
(3) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo pozemku provedení úpravy a stanoví podmínky a lhůtu pro její provedení. V ostatních případech stavební úřad uloží jednak provést nezbytnou úpravu stavby nebo stavebního pozemku, jednak opatřit a předložit předepsanou dokumentaci nebo jiné podklady.
(4) Pro obsah dokumentace a jiných podkladů, jejichž předložení stavební úřad uložil podle odstavce 3, platí podle povahy úprav ustanovení této vyhlášky o povolování staveb, terénních úprav, popřípadě o odstraňování staveb.
§ 48
Žádost o povolení k odstranění stavby
(1) V žádosti o povolení k odstranění stavby její vlastník uvede
a) druh, účel, místo a označení stavby,
b) důvody odstranění stavby a předpokládané započetí a ukončení prací,
c) název organizace, která odstranění stavby provede; jestliže stavbu bude odstraňovat organizace sama pro sebe, nebo jestliže odstranění má být provedeno svépomocí, uvede vlastník stavby jak je zajištěno odborné vedení, nebo jméno a adresu osoby, která bude vykonávat odborný dozor nad prováděním prací,
d) zda se odstranění stavby provede s použitím trhavin,
e) jak se naloží s materiálem a kam se přebytečný materiál uloží,
f) seznam a adresy účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi,
g) jak jsou zajištěny dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor náhradní byty, ubytování nebo prostory,
h) jak se naloží s uvolněným pozemkem,
i) návrh na opatření na sousedním pozemku nebo stavbě, jestliže se mají u těchto nemovitostí provádět bourací práce nebo mají-li se tyto nemovitosti jinak použít.
(2) K žádosti o povolení k odstranění stavby vlastník připojí
a) doklady, jimiž prokazuje vlastnické nebo jiné právo ke stavbě a k pozemkům,
b) technologický popis prací, popřípadě též nezbytné výkresy úprav pozemku,
c) doklady o jednání s dotčenými orgány státní správy a organizacemi spravujícími rozvodné sítě a s účastníky řízení, pokud byla o odstranění stavby předem vedena,
d) u staveb, jejichž odstranění nebude provádět oprávněná odborně vybavená organizace, dohodu s kvalifikovanou osobou, která se zavázala zajišťovat odborný dozor nad prováděním prací spojených s odstraněním stavby, není-li vlastník sám způsobilý dozor provádět,
e) stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy.
(3) Neobsahuje-li žádost nebo její přílohy podklady nezbytné k řádnému posouzení z hlediska zájmů sledovaných stavebním úřadem nebo dotčenými orgány státní správy, určí stavební úřad rozsah a lhůtu doplnění, např. jde-li o odstranění nemovité kulturní památky, doplnění fotodokumentací, dokumentačními výkresy, popřípadě podle podmínek ministerstva kultury republiky i jinou dokumentací (např. měřickou nebo modelovou) a v odůvodněných případech předložení fotodokumentace i u jiných staveb.
§ 49
Rozhodnutí o odstranění stavby
(1) Rozhodnutí o odstranění stavby obsahuje zejména
a) údaje o místu, druhu a účelu stavby a komu se odstranění stavby povoluje, nebo nařizuje,
b) lhůtu k odstranění stavby,
c) podmínky pro odstranění stavby.
(2) Podmínkami rozhodnutí o odstranění stavby stavební úřad zabezpečí zejména
a) dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a jiných předpisů a technických norem,
b) dodržení požadavků dotčených orgánů státní správy,
c) ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
d) provedení prací při odstranění stavby k tomu oprávněnou odborně vybavenou organizací; u staveb, jejichž odstranění nebude provádět k tomu oprávněná odborně vybavená organizace, určí osobu, která bude zajišťovat odborný dozor nad prováděním prací.
(3) Stavební úřad může v podmínkách rozhodnutí o odstranění stavby
a) uložit povinnost oznámit určité stadium prací k zajištění výkonu státního stavebního dohledu,
b) uložit vlastníkům sousedních pozemků a staveb, aby trpěli po stanovenou dobu provádění některých prací ze svých pozemků nebo staveb,
c) stanovit podrobnější podmínky pro postup a způsob prací, zejména k zajištění stability sousedních staveb, k zajištění bezpečného užívání sousedních staveb, provozu na přilehlých komunikacích apod.,
d) uložit povinnost upravit po odstranění stavby pozemek, zajistit nezávadné odvádění povrchových vod, vysázet zeleň apod.,
e) předání dokumentace stavby pro účely evidence a archivování.
§ 50
Nařízení zabezpečovacích prací
(1) Rozhodnutí, jímž stavební úřad nařizuje vlastníku stavby provést zabezpečovací práce, obsahuje zejména
a) povinnost provést zabezpečovací práce a lhůtu k jejich provedení, popis stavebně technického stavu stavby, povahu a rozsah účinků, jimiž ohrožuje život nebo zdraví osob nebo národohospodářské hodnoty,
b) podmínky vymezující druh, rozsah a způsob provedení zabezpečovacích prací,
c) podmínky zajišťující ochranu zájmů společnosti i ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
d) údaje o nezbytném rozsahu sousedních pozemků a staveb, jichž má být použito při provádění zabezpečovacích prací a povinnosti jejich vlastníků, aby po stanovenou dobu trpěli provádění některých prací ze svých nemovitostí, popřípadě, aby na nich trpěli dočasné umístění konstrukcí.
(2) Nařizuje-li stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací stavební organizaci, uvede v rozhodnutí kromě náležitostí podle odstavce 1
a) organizaci, která je povinna provést zabezpečovací práce,
b) povinnost vlastníka stavby uhradit této organizaci náklady spojené s provedením zabezpečovacích prací a trpět jejich provedení.
§ 51
Státní stavební příspěvek
(1) V žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku občan, který je vlastníkem stavby, uvede
a) účel příspěvku a jeho požadovanou výši,
b) sociální poměry žadatele.
(2) K žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku žadatel přiloží
a) doklad o vlastnickém právu k nemovitosti,
b) doklad, jímž prokazuje, že mu státní spořitelna odmítla poskytnout na účel, pro který žádá státní příspěvek, půjčku, a že nemohl získat prostředky ani z jiných zdrojů, jako z fondu kulturních a sociálních potřeb, apod.
(3) Rozhodnutí, jímž stavební úřad přiznává státní stavební příspěvek, obsahuje zejména
a) údaje o účelu, na který se státní stavební příspěvek poskytuje a termín dokončení prací, pokud nebyl stanoven jiným rozhodnutím stavebního úřadu,
b) výhradu vrácení příspěvku nebo jeho části pro případ, že dojde k úplatnému převodu nemovitosti, nebo že práce nebyly provedeny v rozsahu, na který byl příspěvek přiznán,
c) podmínky pro výplatu příspěvku (např. uzavření dohody podle § 58 občanského zákoníku),
d) podmínky pro jednání se státní spořitelnou, jejímž prostřednictvím bude státní stavební příspěvek proplácen (např. způsob úhrady dílčích účtů a jejich kontrola).
ODDÍL 7
STÁTNÍ STAVEBNÍ DOHLED
§ 52
Náplň činnosti státního stavebního dohledu
Orgány státního stavebního dohledu jsou oprávněny zjišťovat zejména zda
a) stavba se provádí na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí stavebního úřadu a v souladu s ním,
b) práce na stavbě provádějí oprávněné organizace nebo osoby, zda jsou zajištěny a prováděny předepsané dozory (technický dozor investora, autorský dozor generálního projektanta, odborné vedení nebo odborný dozor nad prováděním stavby), zda se odborně provádějí a vedou stavební práce a zda byla posouzena vhodnost použití výrobků pro stavební část staveb,
c) je na staveništi k dispozici dokumentace ověřená stavebním úřadem a všechny doklady potřebné k provádění stavby a zda jsou řádně vedeny stavební a montážní deníky nebo jednoduchý záznam o stavbě,
d) při provádění stavby nedochází k nepovolenému omezování provozu na komunikacích nebo užívání veřejných prostranství, zda není nadměrně znečišťováno okolí stavby, ničena zeleň nebo jiným způsobem zhoršováno životní prostředí a zda nejsou neodůvodněně omezována práva a právem chráněné zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb,
e) je zajištěna bezpečnost práce a technických zařízení, požární ochrana, řádné ohrazení a osvětlení staveniště, bezpečné přístupy ke stavbě, zda je na staveništi pořádek a nedochází k znehodnocování nebo ničení použitelných materiálů,
f) se dodržují obecné technické požadavky na výstavbu a jiné předpisy a technické normy,
g) je stavba užívána jen k povoleným účelům a zda se u provozoven v průběhu užívání nezhoršují účinky provozu, zejména na okolí,
h) se provádí řádná údržba stavby,
i) u dočasných staveb neuplynula stanovená doba jejich trvání, nebo nepominul účel, pro který byly zřízeny,
j) jsou dodržovány podmínky povolení nebo nařízení stavebního úřadu k odstranění stavby,
k) odstranění stavby provádí oprávněná organizace nebo osoba a zda je zabezpečeno odborné vedení prací a bezpečnost osob,
l) nejsou odstraňováním stavby ohroženy sousední objekty a zda byla učiněna opatření nutná k jejich zabezpečení,
m) se provádějí předepsané zkoušky.
§ 53
Podmínky pro výkon státního stavebního dohledu
(1) Na stavbě musí být k dispozici dokumentace a všechny doklady týkající se prováděné stavby. Jde-li o stavbu organizace, je organizace provádějící stavbu povinna vést stavební a montážní deník; v něm zaznamenává též jména osob provádějících předepsané dozory na stavbě. U staveb prováděných svépomocí občany vede stavebník jednoduchý záznam o stavbě, který spolupodepisuje osoba vykonávající odborný dozor nad prováděním stavby; v záznamu uvede i osoby vypomáhající na stavbě.
(2) Jestliže stavební úřad vyžaduje při výkonu státního stavebního dohledu na stavbě účast stavebníka, organizace provádějící stavbu nebo osob vykonávajících předepsané dozory na stavbě, oznámí to nejméně 7 dní předem stavebníkovi, který zajistí požadovanou účast.
§ 54
Opatření při výkonu státního stavebního dohledu
(K § 102 zákona)
(1) Výzvu k zjednání nápravy může orgán státního stavebního dohledu provést záznamem do stavebního nebo montážního deníku, nebo do jednoduchého záznamu o stavbě, písemným oznámením nebo do protokolu. Výzva obsahuje stručný popis zjištěné závady a lhůtu, do kdy má být zjednána náprava.
(2) Jestliže organizace nebo osoba nedbá výzvy orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy. Rozhodnutí obsahuje zejména
a) jméno (název) osoby nebo organizace, které se nařizuje zjednání nápravy,
b) označení závady, která má být odstraněna, a lhůtu pro zjednání nápravy.
§ 55
Dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace stavby (pasport)
(K § 104 zákona)
(1) Dokumentace skutečného provedení stavby, jejíž pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména
a) údaje o druhu, účelu a místu stavby, jméno (název) a adresu vlastníka stavby, parcelní čísla stavebního pozemku podle evidence nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv a údaje o rozhodnutích o stavbě; pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň přibližný rok dokončení stavby,
b) situační výkres současného stavu území v měřítku pozemkové mapy evidence nemovitostí se zakreslením polohy stavby a vyznačením vazeb na okolí, zejména odstupů od hranic stavebního pozemku a od sousedních staveb a napojení na rozvodné a dopravní sítě; v odůvodněných případech může stavební úřad uložit zpracování situačního výkresu v podrobnějším měřítku,
c) stavební výkresy v měřítku 1:200, popřípadě v měřítku 1:100, nebo 1:50, vypracované podle skutečného provedení stavby s příslušnými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr,
d) technický popis stavby a jejího vybavení.
(2) Zjednodušená dokumentace (dále pasport stavby), jejíž pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména
a) údaje podle odstavce 1 písm. a),
b) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností,
c) jednoduchý technický popis stavby a jejího vybavení.
(3) Dodatečně pořízená dokumentace skutečného provedení stavby nebo pasport stavby provedené trvalým způsobem se předkládají stavebnímu úřadu ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem městský nebo místní národní výbor, ve třech vyhotoveních.
(4) Stavební úřad zajistí přezkoumání předložené dodatečně pořízené dokumentace skutečného provedení nebo pasportu stavby; podle výsledku uloží jejich doplnění, změnu, popřípadě přepracování, nebo je ověří. Po jednom ověřeném vyhotovení zašle stavebníkovi a městskému nebo místnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu se stavba nachází.
(5) Ověřená dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověřený pasport stavby nahrazují dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení.
ČÁST ČTVRTÁ
VYVLASTNĚNÍ
§ 56
Návrh na vyvlastnění
(1) Návrh na vyvlastnění obsahuje zejména
a) označení pozemku nebo jeho části, označení stavby, jaké právo a v jakém rozsahu má být vyvlastněno a návrh náhrady,
b) jméno (název) organizace, v jejíž prospěch má být provedeno vyvlastnění,
c) jméno (název) a adresu osoby nebo organizace, proti které vyvlastnění směřuje,
d) odůvodnění požadavku s uvedením účelu, pro který se vyvlastnění navrhuje; při vyvlastnění pro uskutečnění stavby významné pro rozvoj obce, okresu nebo kraje stanovisko orgánu oblastního plánování,
e) důkaz o tom, že pokus o získání práva k pozemku nebo stavbě dohodou za úplatu odpovídající cenovým předpisům, byl bezvýsledný,
f) výpis z evidence nemovitostí, popřípadě výpis z pozemkové knihy identifikovaný podle evidence nemovitostí, jestliže právní vztahy k pozemkům a stavbám nebyly dosud v evidenci nemovitostí vyznačeny,
g) snímek z pozemkové mapy evidence nemovitostí se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění doplněný situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v evidenci vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení. Není-li možno u liniových staveb stanovit přesný rozsah pozemků, postačí situace projektované stavby zakreslená na snímku z pozemkové mapy evidence nemovitostí.
(2) Důkazem podle odstavce 1 písm. e) je doporučeně zaslaná písemná výzva k uzavření dohody, obsahující požadavek žadatele, důvody, návrh úplaty a upozornění, že neodpoví-li na ni vlastník pozemku nebo stavby do 15 dnů ode dne doručení, má se za to, že dohodu odmítá. Jde-li o pozemky a stavby užívané k zajištění zemědělské výroby nebo o lesní pozemky, je důkazem též žádost o souhlas s převodem pozemku nebo stavby doporučeně zaslaná organizaci, které náleží právo užívání podle zvláštních předpisů12) s upozorněním, že nebude-li souhlas udělen do 15 dnů ode dne doručení, má se za to, že uživatel s převodem nesouhlasí. V obou případech je třeba prohlášení navrhovatele, že ve stanovené lhůtě neobdržel na svou výzvu odpověď, popřípadě, že k převodu nedošlo.
§ 57
Rozhodnutí o vyvlastnění
Rozhodnutí o vyvlastnění obsahuje zejména
a) předmět, účel a rozsah vyvlastnění,
b) jméno (název) osoby nebo organizace, proti které vyvlastnění směřuje,
c) označení orgánu nebo organizace, která bude vykonávat správu národního majetku, popřípadě jméno osoby nebo organizace, v jejichž prospěch se vyvlastňuje,
d) náhradu za vyvlastnění a způsob její úhrady,
e) lhůtu, do které musí být započato s užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 58
Oznámení veřejnou vyhláškou
(1) Jde-li o rozhodnutí nebo jiné opatření většího rozsahu, nebo tvoří-li jeho nedílnou část grafické přílohy, vyvěsí se místo úplného znění opatření stručná vyhláška obsahující základní údaje o území, kterého se opatření týká, a jeho stručný obsah s poučením, kdy a kde lze do něho nahlédnout.
(2) Písemnost nebo vyhláška podle odstavce 1 se vyvěsí na úřední desce místního národního výboru, jehož územního obvodu se týká, a správního orgánu, který rozhodnutí nebo jiné opatření vydal. Na vyhlášce označí orgán, který ji vyvěsil, data jejího vyvěšení a sejmutí a založí ji do správního spisu.
§ 59
Úlevy při živelních pohromách a při nenadálých haváriích staveb
(1) Opatření na stavbách a pozemcích, spočívající podle okolností i v provádění staveb nebo terénních úprav, nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních pohrom nebo nenadálých havárií, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, národohospodářským a jiným škodám, mohou se zahájit bez předchozího povolení podle stavebního zákona a této vyhlášky, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Ten, kdo taková opatření provádí, je však povinen je oznámit neprodleně stavebnímu úřadu, který rozhodne o dalším postupu.
(2) Jestliže se stavby, nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou nebo nenadálou havárií mají obnovit ve shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, aby takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro postup stavebního úřadu a stavebníka platí přiměřeně ustanovení § 16 až 18.
(3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést k zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo nenadálé havárie stavby, může stavební úřad
a) omezit obsah návrhu (žádosti) a jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
b) upustit od vydání územního rozhodnutí, popřípadě sloučit územní řízení se stavebním řízením nebo s jinými řízeními podle zákona,
c) stanovit v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady, budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydat předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta pro dodatečné předložení podkladů; po jejich předložení provede stavební úřad řízení a vydá rozhodnutí.
§ 60
Údaje pro orgány geodézie a kartografie
(1) Orgánům (organizacím) geodézie a kartografie (jejich pracovištím v okresu) se zasílají
a) rozhodnutí o umístění stavby nebo změny stavby, týkající se jejího vnějšího půdorysného ohraničení, rozhodnutí o využití území a rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu,
b) stavební povolení nebo změny stavby, týkající se jejího vnějšího půdorysného ohraničení,
c) povolení terénních úprav a těžebních prací,
d) kolaudační rozhodnutí u staveb a jejich změn uvedených v písmenu b),
e) rozhodnutí o odstranění stavby,
f) rozhodnutí o vyvlastnění pozemku a stavby a rozhodnutí o zrušení vyvlastnění.
(2) Orgánům (organizacím) geodézie a kartografie se nezasílají stavební povolení drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací.
§ 61
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
2) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci nemovitostí.
Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci nemovitostí.
8) Stavební úřad zabezpečí vyjádření správců telekomunikačních sítí podle zákona č. 110/1964 Sb.
9) § 43 vyhlášky č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací.
§ 69 vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.
§ 69 vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.
10) Vyhláška č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.
Vyhláška č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.
Vyhláška č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.
11) Vyhláška č. 17/1970 Sb., o udělování souhlasu k zahajování staveb, a vyhláška č. 7/1971 Sb., o registraci staveb.
12) Např. § 12 odst. 3 zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.
§ 42 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
§ 42 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
13) Pro připojení platí zejména vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích - § 12 a 27, vyhláška č. 154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích - § 12 a 27 a ČSN č. 73 6660 - Vnitřní vodovody a ČSN 73 6760 - Vnitřní kanalizace.
14) V silničních ochranných pásmech musí být povolena výjimka podle § 16 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
15) Např. podle § 13a) a § 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb., § 4 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
16) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.