o advokacii

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu advokátů každého,

(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodů překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů každého, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a

(2) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 1, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního.

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů evropského advokáta, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a který prokáže, že

(2) Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátů, který nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k výkonu advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti prominout.

(1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška a exekutorská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní.

(2) Za praxi advokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství, notářského kandidáta a notářského koncipienta, exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího správního soudu; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi.

(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.

(1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, (dále jen „poplatek za zkoušku“)

(2) Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání zkoušky podle odstavce 1 nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti o vykonání zkoušky.

(3) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání požádat písemně Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora opakování zkoušky po uhrazení poplatku za zkoušku umožní, a to tak, aby se opakovaná zkouška konala nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl. Zkoušku lze opakovat pouze dvakrát.

(4) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 3 žádost o její opakování, anebo ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat další žádost o vykonání zkoušky nejdříve po uplynutí doby tří let ode dne konání zkoušky, při které naposledy neuspěl. Ten, kdo takto požádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta; jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně.

(5) Komora umožní v městech, kde lze vykonat advokátní zkoušku, do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 anebo prominutí podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5b odst. 2 pozbývají platnosti.

(1) Ten,

(2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.

(1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho,

(2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a).

(3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.

(1) Advokátovi,

(2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.

(1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie

(2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie,

(3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže

(4) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.

(1) Po dobu pozastavení výkonu advokacie

(2) Pozastavením výkonu advokacie

(1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká

(2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.

(1) Dojde-li u advokáta, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne.

(2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o pozastavení výkonu advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.

(3) Byl-li pozastaven výkon advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5b, anebo byl-li tento advokát ze seznamu advokátů vyškrtnut, informuje Komora bez odkladu v potřebném rozsahu o těchto skutečnostech orgán domovského státu, od něhož získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „příslušný orgán domovského státu“).

(4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o pozastavení výkonu advokacie tomuto advokátovi, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.

(1) Advokát vykonává advokacii

(2) Komora vede seznam sdružení (§ 14), společností (§ 15) a zahraničních právnických osob uvedených v § 35na; ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

(1) Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje do seznamu advokátů.

(2) Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho sídlo podle odstavce 1 místem podnikání podle zvláštních právních předpisů³).

(3) Sídlo advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů^3a).

(4) Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a odst. 1) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3.

(1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon advokacie ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou o sdružení podle zvláštního právního předpisu⁴). Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví účastníci oprávněni zaměstnávat další advokáty podle § 15a; tito advokáti nejsou účastníky sdružení.

(2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva o sdružení jinak. Má-li podle smlouvy o sdružení rozhodovat o obstarávání společných věcí sdružení většina hlasů účastníků, náleží každému z účastníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak.

(3) Na používání společného jména se přiměřeně vztahuje § 12.

(4) Advokáti, kteří jsou účastníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému z účastníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému účastníku sdružení.

(5) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru (§ 15a).

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech.

(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným zřízené podle zvláštního právního předpisu^4b), pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie nebo výkon činnosti insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu^4a) a jejími společníky jsou pouze advokáti. Pouze veřejná obchodní společnost může mít zapsán výkon činnosti insolvenčního správce jako předmět podnikání.

(2) Na společnost s ručením omezeným založenou za účelem výkonu advokacie se nevztahuje ustanovení zvláštního právního předpisu umožňujícího založení společnosti s ručením omezeným jednou osobou^4b). Pokud společnost s ručením omezeným založená za účelem výkonu advokacie má méně než 2 společníky, Komora bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděla, podá podle zvláštního právního předpisu návrh soudu na zrušení společnosti a její likvidaci^4c), popřípadě soud společnost zruší a nařídí její likvidaci i bez návrhu; ustanovení zvláštního právního předpisu tím nejsou dotčena^4d).

(3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splacení celého jeho vkladu do základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku^4e); oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno.

(4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy^4f), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy⁵).

(5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností.

(6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu⁶).

(7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno.

(8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a).

(9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně.

(10) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ručení společníků za závazky společnosti⁷) nejsou tímto zákonem dotčena.

(1) Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti (dále jen „zaměstnaný advokát“).

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátů zvláštními právními předpisy^7a).

(3) Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně ani společně s jinými advokáty.

(4) Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení „advokát“ spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem.

(5) Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby.

(6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení § 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta.

(1) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokát oprávněn vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud

(2) Byl-li zaměstnaný advokát k poskytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven, poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele.

(1) Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

(2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

(1) Advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 určen; ustanovení § 19 tím není dotčeno.

(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů^7c) a ani se nemůže domoci poskytnutí právních služeb podle tohoto zákona (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasného návrhu advokáta určila. V téže věci však může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19. V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb, včetně povinnosti poskytnout právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují příjmové a majetkové poměry žadatele. Komorou určený advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňovaní nebo bránění práva; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení.

(3) Pokud žadatel žádá, aby mu byly právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s podáním návrhu na určení advokáta Komorou prokázat, že jeho příjmové a majetkové poměry takové poskytnutí právních služeb odůvodňují; způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.

(4) Komora určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci pominou důvody, na základě kterých byl advokát Komorou určen. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.

(5) Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu Komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností, zruší nebo změní, jestliže se po dobu poskytování právních služeb určeným advokátem ukáže, že poměry klienta poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

(6) Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, Komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí právních služeb byli advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout.

(1) Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže

(2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2.

(1) Advokát je povinen od smlouvy o poskytování právních služeb odstoupit, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (§ 18 odst. 2), zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19.

(2) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (§ 18 odst. 2), dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost. Advokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem (§ 16 odst. 1), trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle těchto pokynů.

(3) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ačkoliv byl o to advokátem požádán.

(4) Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy podle odstavců 1 až 3 odstoupil od smlouvy o poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.

(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.

(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.

(3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.

(4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu^8a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.

(5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;⁹) i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje.

(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10.

(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.¹⁰)

(8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na

(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném ke splnění informační povinnosti podle § 10 odst. 2 až 4, § 35d a § 35r odst. 1, 2 a 4.

(1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.

(2) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních právních předpisů^10a), kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel.

(3) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.

(1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie; za škodu takto způsobenou zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena^7b).

(2) Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, odpovídá klientovi za škodu podle odstavce 1 tato společnost (§ 15 odst. 4); zaměstnancem advokáta se přitom rozumí zaměstnanec společnosti.

(3) Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 zprostí, prokáží-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

(1) Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku závazku k náhradě škody, k jehož splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti^10c). Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být pojištěn pro případ vzniku závazku k náhradě škody, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník^10d).

(2) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 2; minimální limit pojistného plnění z tohoto pojištění musí činit nejméně 50 000 000,- Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným nebo nejméně 10 000 000,- Kč za každého komanditistu komanditní společnosti (dále jen „pojištění společnosti“). Pojištění společnosti je předpokladem pro její vznik podle zvláštních právních předpisů^10e); stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti musejí být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně ověřených změn pojistné smlouvy^10f). Společnost je dále povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společnosti do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o to Komora požádá; nesplní-li společnost tuto povinnost nebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle věty první, podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti a její likvidaci^4c).

(3) Komora sjednává pojištění pro případ odpovědnosti advokátů za škodu podle odstavce 1; toto pojištění je pojištěním cizího pojistného rizika podle zvláštního právního předpisu^10g) (dále jen „hromadné pojištění advokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů vztahuje.

(4) Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 3 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn v souladu s odstavci 1 a 5; rozsah takového pojištění ani minimální limit pojistného plnění však nesmí být nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění advokátů.

(5) Minimální limit pojistného plnění pojištění advokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.

(1) O poskytování právních služeb je advokát povinen vést přiměřenou dokumentaci.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.¹¹)

(1) Advokát je oprávněn nahradit úřední ověření podpisu vyžadované zvláštními právními předpisy svým prohlášením se stejnými účinky, pokud advokát listinu sám sepsal nebo ji jednající osoba před advokátem vlastnoručně podepsala (dále jen „prohlášení o pravosti podpisu“).

(2) Prohlášení o pravosti podpisu musí být vyhotoveno na listině nebo na listině s ní pevně spojené a musí obsahovat

(3) Advokát je povinen předložit Komoře před prvním jím učiněným prohlášením o pravosti podpisu vzor svého podpisu, který musí být úředně ověřen; úřední ověření podpisu advokáta nemůže být prohlášením o pravosti podpisu nahrazeno.

(4) Advokát je povinen vést evidenci o všech jím učiněných prohlášeních o pravosti podpisu formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou vydá advokátovi za úplatu Komora.

(5) Podrobnosti o povinnostech advokáta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.

(1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.

(2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,¹²) může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient.

(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, určí zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.

(2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, určený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí.

(3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě škody (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat.

(4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů a pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, učiní Komora vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů jeho klientů, zejména může určit jiného advokáta nástupcem vyškrtnutého advokáta; Komora o přijatých opatřeních klienty bezodkladně písemně vyrozumí. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně.

(5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud podle zvláštního právního předpisu^12a) na návrh Komory ustanoví nástupce zemřelého advokáta, pokud s ustanovením souhlasí, správcem té části dědictví, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.

(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.

(2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.

(3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis.

(1) Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené stavovským předpisem; advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.

(2) Advokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

(1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)].

(2) Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c).

(1) Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto nebo zvláštním zákonem nebo stavovským předpisem.

(3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

(4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

(5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující.

(6) Výnos pokut připadá Komoře.

(1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“).

(2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců.

(3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 věty druhé.

(4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním.

(5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny.

(6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze takto provést, provede na dožádání Komory a na její náklady soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o provedení důkazu podle zákona nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.

(1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů.

(2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem.

(3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen.

(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.^13a)

(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.

(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení.

(3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím.

(4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.

(5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.

(1) Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným příkazem, pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými důkazy.

(2) Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem¹³), je-li kárně obviněným advokát, nebo do výše dvojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem¹³), je-li kárně obviněným advokátní koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno.

(3) Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s vyhlášením rozhodnutí kárného senátu nastávají doručením písemného vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému.

(1) Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci samé, výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§ 33a odst. 2) a poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá, nebude již nařizováno jednání kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1).

(2) Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33 odst. 4), doručuje se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim.

(1) Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho opatrovník (dále jen „oprávněná osoba“) mohou podat proti kárnému příkazu odpor; odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení kárného příkazu. Zástupci kárně obviněného nebo jeho opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž dnem jako kárně obviněnému.

(2) Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba může svého práva na podání odporu výslovně vzdát.

(1) Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda kárného senátu nařídí k projednání věci jednání; při dalším projednávání věci není kárný senát vázán právní kvalifikací ani druhem nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném příkazu.

(2) Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 podán proti kárnému příkazu žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty právní moci a je vykonatelný. Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím lhůty uvedené v § 34c odst. 1 výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst. 2), nabývá kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob.

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem.

(2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený představenstvem Komory z členů, případně náhradníků představenstva (dále jen „odvolací senát“).

(3) Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu.

(1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci.

(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory (dále jen „Věstník“); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců.

(3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje.

(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Vykonatelné rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů¹⁴). Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

(5) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst. 2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně.

(1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno.

(2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného.

(3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé.

(4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (§ 35).

(5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná.

(1) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o zahájení a o výsledku kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a.

(2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o zahájení a výsledku kárného řízení proti tomuto advokátovi.

(1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.

(2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.

(1) Hostující evropský advokát nemůže být členem sdružení (§ 14) ani společníkem společnosti (§ 15).

(2) Hostující evropský advokát není oprávněn účastnit se sněmu a nemůže být volen do orgánů Komory.

(3) Hostující evropský advokát není oprávněn sepisovat smlouvy o převodu nemovitostí, zástavní smlouvy a smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části; hostující evropský advokát není oprávněn činit prohlášení o pravosti podpisu (§ 25a).

(1) Při poskytování právních služeb spočívajících v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právním nebo stavovským předpisem pro advokáty, jakožto zástupce účastníků v tomto řízení. Pokud tyto předpisy některou otázku neupravují, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právními, stavovskými nebo jinými předpisy domovského státu o poskytování právních služeb (dále jen „předpisy domovského státu“).

(2) Při poskytování jiných právních služeb, než které jsou uvedeny v odstavci 1, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny předpisy domovského státu. Pokud předpisy domovského státu některou otázku neupravují, použijí se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 16, 17, § 18 odst. 1, § 19 až 21, § 22 odst. 1, § 24 odst. 1 a 2, § 25, 26 a 28, jakož i ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují poskytování právních služeb advokáty.

(3) Ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedená v odstavci 2 se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze po hostujícím evropském advokátovi vzhledem ke všem okolnostem, a zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasné nebo příležitostné poskytování právních služeb, rozumně požadovat; to však neplatí o povinnostech uvedených v § 16, 17, § 19 až 21 a § 24 odst. 1 a 2.

(1) Poskytuje-li hostující evropský advokát na území České republiky právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností Komory, včetně rozhodnutí přijatých orgány Komory v řízeních podle tohoto zákona. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, Komora písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta.

(2) Poskytuje-li hostující evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je povinen ustanovit advokáta jako svého zmocněnce pro doručování písemností (dále jen „zmocněnec pro doručování“); ustanovení § 35p tím není dotčeno. Hostující evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla zmocněnce pro doručování při prvním úkonu, který vůči němu učiní; soud nebo jiný orgán zasílá písemnosti, včetně rozhodnutí, na adresu sídla zmocněnce pro doručování. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, soud nebo jiný orgán písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta.

(1) Pokud je o to požádán, je hostující evropský advokát povinen prokázat Komoře, soudu nebo jinému orgánu příslušným dokladem nebo doklady vydanými v domovském státě své oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „průkaz oprávnění“); průkaz oprávnění musí být hostujícím evropským advokátem předložen s jeho úředně ověřeným překladem do českého jazyka.

(2) Dokud hostující evropský advokát nesplní povinnost podle odstavce 1, není oprávněn právní služby dále poskytovat.

(1) Usazeným evropským advokátem^14b) je evropský advokát, který je zapsán do seznamu evropských advokátů vedeného Komorou.

(2) Usazený evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby na území České republiky soustavně.

(1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy

(2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku.

(3) Komora vydá evropskému advokátovi, který byl zapsán do seznamu evropských advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů.

(4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, a informuje o něm v téže lhůtě v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu.

(5) Usazenému evropskému advokátovi se pozastavuje oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až g).

(6) Komora pozastaví usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 1, jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3.

(7) Usazený evropský advokát,

(8) Komora usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů vyškrtne

(9) V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a, 9b a § 55 odst. 7. V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a 3.

(10) O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů informuje Komora bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán domovského státu.

(1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro usazeného evropského advokáta přiměřeně ustanovení tohoto zákona a stavovských předpisů o právech a povinnostech advokátů, popřípadě ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud stanoví práva a povinnosti advokátů v souvislosti s výkonem advokacie.

(2) Usazený evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b); toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. K tomuto označení je usazený evropský advokát povinen uvádět odkaz na jeho zápis do seznamu evropských advokátů.

(3) Usazený evropský advokát je oprávněn uvádět ke svému označení podle odstavce 2 i dodatek vyjadřující skutečnost, že v domovském státě, popřípadě i v jiných cizích státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami jako účastník (společník) sdružení nebo právnické osoby obdobné sdružení nebo společnosti podle tohoto zákona (§ 14 a 15).

(4) Usazený evropský advokát může být členem sdružení (§ 14) nebo společníkem společnosti (§ 15) anebo vykonávat advokacii jako zaměstnaný advokát (§ 15a).

(5) Usazený evropský advokát má právo účastnit se sněmu; nemůže však být volen do orgánů Komory.

(6) Sídlo usazeného evropského advokáta (§ 13) se zapisuje do seznamu evropských advokátů.

(7) Usazený evropský advokát se může v rámci svého oprávnění dát zastoupit osobami uvedenými v § 26.

(8) Ustanovení § 27 odst. 4 a § 30 odst. 2 se použije v případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů.

(1) Usazený evropský advokát, který je společníkem právnické osoby se sídlem v domovském státě (dále jen „zahraniční společnost“), může poskytovat právní služby jménem zahraniční společnosti, pokud

(2) Jako statutární orgán zahraniční společnosti nebo vedoucí její organizační složky může být do obchodního rejstříku zapsán pouze usazený evropský advokát, který je společníkem zahraniční společnosti. Jako prokurista zahraniční společnosti může být do obchodního rejstříku zapsán pouze usazený evropský advokát; ustanovení § 15 odst. 5 věta druhá platí obdobně.

(3) Zahraniční společnost může zaměstnávat v pracovním poměru usazené evropské advokáty, advokáty a advokátní koncipienty.

(4) Každý společník zahraniční společnosti, který ručí za její závazky celým svým majetkem (dále jen „neomezeně ručící společník“), musí být pro případ odpovědnosti zahraniční společnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky ode dne zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěn obdobně jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti podle § 24a odst. 1 (dále jen „pojištění společníků zahraniční společnosti“).

(5) Zahraniční společnost, která nemá žádné neomezeně ručící společníky, musí být ode dne jejího zápisu nebo zápisu její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky obdobně jako společnost s ručením omezeným podle tohoto zákona; zahraniční společnost, která má kromě jiných společníků alespoň jednoho neomezeně ručícího společníka, musí být pojištěna obdobně jako komanditní společnost podle tohoto zákona (dále jen „pojištění zahraniční společnosti“).

(6) Zahraniční společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o to Komora požádá.

(7) Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti je předpokladem zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku. Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti a listiny dokládající splňování podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) musejí být připojeny k návrhu na zápis zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin obchodního rejstříku, včetně jejich změn^10f).

(8) Komora podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na výmaz zahraniční společnosti nebo její organizační složky z obchodního rejstříku, pokud

(9) Pro zahraniční společnost se použijí obdobně ustanovení § 15 odst. 4 a 8, § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 2 a 3, § 25, 28 a 29.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 týkající se usazených evropských advokátů se použijí obdobně i pro advokáty, kteří jsou společníky zahraniční společnosti a byli zapsáni do seznamu advokátů podle § 5b.

(11) Při přemístění sídla zahraniční společnosti na území České republiky se použijí ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.

(1) Poskytuje-li evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a stanoví-li zvláštní právní předpis, že účastník musí být v tomto řízení zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka může být jen advokát, je evropský advokát povinen ustanovit advokáta po dohodě s klientem jako svého konzultanta v otázkách procesního práva, které budou v řízení řešeny, (dále jen „konzultant“); konzultantem může evropský advokát ustanovit i zmocněnce pro doručování podle § 35j odst. 2.

(2) Evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla konzultanta při prvním úkonu, který vůči němu učiní; dokud evropský advokát tuto povinnost nesplní, není oprávněn právní služby dále poskytovat.

(3) Nerozhodne-li soud nebo jiný orgán jinak, je konzultant oprávněn být přítomen se souhlasem evropského advokáta při všech úkonech, u kterých je oprávněn být přítomen jako zástupce (obhájce) evropský advokát.

(4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující řízení před soudy nebo jinými orgány.

(5) Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost evropského advokáta za škodu podle § 24 odst. 1 a 2, ani jeho kárná odpovědnost (§ 35q odst. 1).

(1) Evropský advokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté tohoto zákona.

(2) Evropskému advokátovi lze v kárném řízení uložit kárná opatření uvedená v § 32 odst. 3 písm. a) až c) a kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb na dobu jednoho roku až pěti let. Na rozhodnutí o uložení kárného opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb se použijí přiměřeně ustanovení § 35a odst. 3 a § 35b písm. c).

(1) Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o skutečnosti, že předseda kontrolní rady hodlá zahájit proti evropskému advokátovi kárné řízení.

(2) Nebylo-li možné splnit informační povinnost podle odstavce 1 z důvodu nebezpečí z prodlení nebo bylo-li kárné řízení zahájeno na základě kárné žaloby podané ministrem spravedlnosti, je Komora povinna informovat bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o zahájení kárného řízení proti evropskému advokátovi.

(3) V kárném řízení proti evropskému advokátovi si kárný senát nebo odvolací senát před rozhodnutím ve věci samé zpravidla vyžádá jako jeden z podkladů pro rozhodnutí i vyjádření příslušného orgánu domovského státu.

(4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o výsledku kárného řízení proti evropskému advokátovi.