o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny — znění k 30.11.1987 – 17.10.1989

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 13. listopadu 1987

o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 83 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., v dohodě s Ústřední radou odborů:

Úvodní ustanovení

§ 1

Tato vyhláška upravuje zásady postupu při zavádění zkrácené pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů na 36 hodin týdně (dále jen „zkrácená pracovní doba“) bez ohledu na dosavadní délku týdenní pracovní doby¹) pracovníkům, kteří pracují s prokázanými chemickými karcinogeny nebo při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity,²) pokud je z důvodu výkonu těchto prací zařazeno jejich zaměstnání do I. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.³)

§ 2

Technickohospodářským pracovníkům vznikne v předem určeném období nárok na zkrácenou pracovní dobu, jestliže z organizačních opatření výkonu prací (například harmonogramu) vyplývá, že budou pracovat s prokázanými chemickými karcinogeny nebo při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity v takovém rozsahu a za takových podmínek, které odůvodňují zařazení zaměstnání do I. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení. Za podmínek uvedených v předchozí větě vznikne nárok na zkrácenou pracovní dobu i provozním údržbářům, kteří pracují též na jiných pracovištích.⁴)

Povolování zkrácení pracovní doby

§ 3

Federální ústřední orgány a ústřední orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen „ústřední orgány“) podávají návrhy na zkrácení týdenní pracovní doby ministerstvu práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo ministerstvu práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky příslušnému podle sídla organizace (dále jen „příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí“). Návrh musí obsahovat

a) označení organizací, druhů zaměstnání, orientační počet pracovníků, kterým má být pracovní doba zkrácena a jejich dosavadní délku týdenní pracovní doby,

b) prohlášení organizace, že látku obsahující chemické karcinogeny nelze nahradit jinou zdravotně nezávadnou látkou,

c) soubor opatření ochrany pracovníků v následujícím období s určením technických,⁵) organizačních a jiných opatření včetně postupných termínů pro snižování škodlivých vlivů pracovního prostředí, pro které se navrhuje pracovní dobu zkrátit, při zabezpečení plnění plánovaných úkolů,

d) stanovisko příslušného odborového orgánu.

§ 4

(1) Příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí po prověření náležitostí návrhu ústředního orgánu povoluje v dohodě s příslušným ministerstvem zdravotnictví a příslušným odborovým orgánem zkrácenou pracovní dobu na určitou dobu, nejdéle však na pět let.

(2) Povolení podle předchozího odstavce musí obsahovat zejména

a) označení organizací, druhů zaměstnání a orientační počet pracovníků, pro které se zkrácená pracovní doba povoluje,

b) délku zkrácené pracovní doby na 36 hodin, její rozvržení na nejméně čtyři a nejvýše pět dnů v týdnu (§ 10 odst. 1),

c) určení data, od kterého se v jednotlivých organizacích zavádí zkrácená pracovní doba,

d) určení doby trvání zkrácené pracovní doby,

e) podmínku postupné realizace souboru opatření ochrany pracovníků v následujícím období při dodržení nejvyšší hospodárnosti a maximálního využití vlastních zdrojů organizací.

(3) Stejnopis povolení zkrácené pracovní doby zašle příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí.

(4) Ústřední orgány⁶) sledují dodržování podmínek, za kterých byla zkrácená pracovní doba povolena.

§ 5

(1) Od data určeného v povolení je organizace povinna zkrácenou pracovní dobu zavést; od tohoto data vzniká pracovníkům na zkrácenou pracovní dobu nárok.

(2) Organizace je povinna se zavedením zkrácené pracovní doby pracovníky seznámit a uvést podmínky povolení zkrácené pracovní doby v pracovním řádu.⁷) Totéž platí i o uplynutí doby, na kterou byla zkrácená pracovní doba povolena [§ 4 odst. 2 písm. d)].

Mzda za odpadlou pracovní dobu

§ 6

(1) K úhradě mzdy za odpadlou pracovní dobu pracovníků odměňovaných hodinovými mzdovými tarify zvýší organizace tyto tarify podle stupnice mzdových tarifů, která je v příloze této vyhlášky.

(2) Není-li zvýšení mzdových tarifů podle předchozího odstavce vhodné, poskytne organizace pracovníkům ke mzdě dosažené ve zkrácené pracovní době mzdové vyrovnání.

(3) Procentní výše mzdového vyrovnání činí při zkrácení pracovní doby ze

a) 42,5 hodiny na 36 hodin týdně 18,1 %

b) 41,25 hodiny na 36 hodin týdně 14,6 %

c) 40 hodin na 36 hodin týdně 11,1 %

základu pro výpočet mzdového vyrovnání.

(4) Do základu pro výpočet mzdového vyrovnání se nezahrnují

a) náhrada mzdy při překážkách v práci s výjimkou náhrady mzdy při prostojích,⁸)

b) náhrada mzdy za dovolenou na zotavenou a svátky,⁹)

c) příplatky ke mzdě, prémie a odměny, jejichž výše se nevypočítává ze mzdového tarifu (základní mzdy) pracovníka.

§ 7

Výše příplatků, které jsou stanoveny mzdovými předpisy podle skutečně odpracované doby, se nemění.

§ 8

Měsíční mzda pracovníka, který pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, se z důvodu jejího zkrácení podle této vyhlášky nemění.

§ 9

U pracovníků s kratší pracovní dobou (§ 86 zákoníku práce) se postupuje obdobně podle bodu 25 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, s výjimkou jeho poslední věty.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 10

(1) Pracovní doba rozvržená vedoucím organizace¹⁰) může být v jednotlivých týdnech rozvržena nejméně na čtyři a nejvýše na pět dnů.

(2) Při rozvržení pracovní doby podle předchozího odstavce nesmí být nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrácen pod hranice uvedené v § 90 odst. 1 a § 92 odst. 1 zákoníku práce.

§ 11

(1) Organizace nesmí pracovníkovi, který má zkrácenou pracovní dobu podle této vyhlášky

a) nařizovat práci přesčas na pracích uvedených v § 1,¹¹)

b) povolovat výkon prací uvedených v § 1 ve vedlejším pracovním poměru (§ 70 a 71 zákoníku práce).

(2) Pracovník, kterému byla zkrácena pracovní doba podle této vyhlášky, nesmí vykonávat práce uvedené v předchozím odstavci ani práce uvedené v § 1 v souběžných pracovních poměrech přesahujících v úhrnu 36 hodin týdně.

§ 12

Přestane-li pracovník vykonávat práce s prokázanými chemickými karcinogeny nebo při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity²) odůvodňující zařazení zaměstnání do I. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení,³) je organizace povinna uplatnit pracovní dobu podle obecných předpisů.¹)

§ 13

(1) Tam, kde je pracovní doba při pracích s prokázanými chemickými karcinogeny nebo při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity²) zkrácena na základě jiných opatření než podle této vyhlášky, je organizace povinna požádat příslušný ústřední orgán do 31. března 1988, aby navrhl zkrácení pracovní doby podle této vyhlášky; do doby vyřízení tohoto návrhu platí v organizaci pracovní doba zkrácená na základě jiných opatření.

(2) Jestliže organizace nepožádá o zkrácení pracovní doby ve lhůtě uvedené v předchozím odstavci, je povinna po jejím uplynutí uplatnit pracovní dobu podle obecných předpisů.¹)

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro organizace v působnosti ministerstva průmyslu České socialistické republiky a ministerstva průmyslu Slovenské socialistické republiky.

§ 14

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

M. Boďa v. r.

Příloha k vyhlášce č. 96/1987 Sb.

Stupnice mzdových tarifů při 36hodinové týdenní pracovní době

Stupnice mzdových tarifů	Mzdový tarif v Kčs/hod.
	Třída
	1	2	3	4	5	6	7	8	9
1	6,30	7,10	8,00	9,00	10,10	11,30	12,70	14,30	16,10
2	6,60	7,40	8,40	9,50	10,60	11,90	13,40	15,10	17,00
3	7,10	8,00	9,00	10,10	11,30	12,70	14,30	16,10	18,10
4	7,40	8,40	9,50	10,60	11,90	13,40	15,10	17,00	19,20
5	8,00	9,00	10,10	11,30	12,70	14,30	16,10	18,10	20,40
6	8,40	9,50	10,60	11,90	13,40	15,10	17,00	19,20	21,60
7	9,00	10,10	11,30	12,70	14,30	16,10	18,10	20,40	22,90
8	9,50	10,60	11,90	13,40	15,10	17,00	19,20	21,60	24,30
9	10,10	11,30	12,70	14,30	16,10	18,10	20,40	22,90	25,80
10	10,60	11,90	13,40	15,10	17,00	19,20	21,60	24,30	27,40
11	11,30	12,70	14,30	16,10	18,10	20,40	22,90	25,80	29,00

¹) § 83 odst. 3 zákoníku práce.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.

²) Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny ze dne 11. 12. 1984 čj. HEM-300-28.11.1984 (registrovaná v částce 1/1985 Sb.).
Úprava ministerstva zdravotnictví SSR ze dne 7. 12. 1984 čj. Z-7631/1984-B/2-06 o hygienických zásadách při práci s chemickými karcinogeny (registrovaná v částce 24/1985 Sb.).

³) § 12 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 73/1982 Sb.
Nařízení vlády ČSSR č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Rezortní seznamy zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.

⁴) § 4 odst. 4 věta druhá nařízení vlády ČSSR č. 136/1975 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb. a č. 48/1985 Sb.

⁵) § 133 odst. 1 zákoníku práce.
§ 35 písm. b) a c) nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

⁶) § 26 odst. 2 zákoníku práce.

⁷) § 82 zákoníku práce.

⁸) § 129 zákoníku práce.

⁹) Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb. a zákona č. 56/1975 Sb.

¹⁰) § 84 odst. 2, § 85 a 87 zákoníku práce.

¹¹) § 96 a 97 zákoníku práce.