Sdělení, kterým se doplňuje sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

1.1.3.4.1 Určitá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 stanoví, že se na přepravu zvláštních nebezpečných věcí nevztahují částečně nebo úplně požadavky dohody ADR. Tato vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou zvláštní ustanovení uvedena ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 u položky nebezpečných věcí, jichž se týkají.

1.1.3.4.2 Při přepravě určitých nebezpečných věcí zabalených v omezených množstvích mohou být využity vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4.

1.1.3.6.1 Nebezpečné věci jsou pro účely tohoto pododdílu zařazeny do přepravních kategorií 0, 1, 2, 3 a 4, jak je uvedeno ve sloupci (15) tabulky A kapitoly 3.2. Vyprázdněné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie „0“, jsou též zařazeny do kategorie „0“. Vyprázdněné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie jiné než „0“, jsou zařazeny do kategorie „4“.

1.1.3.6.2 Pokud množství nebezpečných věcí přepravovaných v jedné dopravní jednotce nepřevyšuje hodnoty uvedené ve sloupci (3) tabulky uvedené v 1.1.3.6.3 pro danou přepravní kategorii (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do téže přepravní kategorie) nebo hodnota vypočtená podle 1.1.3.6.4 (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do různých přepravních kategorií), mohou být přepravovány v kusech v jedné dopravní jednotce, aniž se použije následujících ustanovení:

1.1.3.6.3 Pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do stejné přepravní kategorie, největší celkové množství na jednu dopravní jednotku je uvedeno ve sloupci (3) následující tabulky.

1.1.3.6.4 Pokud jsou v jedné dopravní jednotce přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet

1.1.3.6.5 Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci vyňaté podle pododdílů 1.1.3.2 až 1.1.3.5 do výše uvedených množství nezapočítávají.

1.1.4.5.1 Jestliže vozidlo, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují požadavky ADR, je přepravováno v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než silniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě silničního vozidla.

1.1.4.5.2 V případech výše uvedených v 1.1.4.5.1 dotčené smluvní strany ADR se mohou dohodnout, že dodatečně uplatní, pokud to považují za nezbytné, požadavky ADR na tu část dopravní cesty, po které je vozidlo přepravováno jinou dopravou než silniční, pokud takové dohody mezi dotčenými smluvními stranami ADR neodporují předpisům mezinárodních úmluv upravujících přepravu nebezpečných věcí druhem dopravy použitým pro přepravu silničního vozidla na dané části dopravní cesty [např. Mezinárodní úmluva o bezpečnosti života na moři - International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS)], jejichž tyto dotčené smluvní strany ADR jsou též smluvními stranami.

1.1.4.5.3 Jestliže pro přepravu, na níž se vztahují ustanovení ADR, platí pro celou silniční dopravní cestu nebo její část rovněž ustanovení mezinárodní úmluvy upravující přepravu nebezpečných věcí jiným druhem dopravy než silniční dopravou, podle ustanovení uvedené smlouvy, která rozšiřují její platnost na některé přepravy silničními motorovými vozidly, pak ustanovení této mezinárodní úmluvy platí pro tuto dopravní cestu současně s ustanoveními ADR, které jim neodporují; jiná ustanovení ADR se na celou tuto dopravní cestu nevztahují.

1.4.2.1.1 Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě zásilky, které odpovídají požadavkům ADR. V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí zejména:

1.4.2.1.2 Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje požadavky ADR. Může se však v případech uvedených v 1.4.2.1.1 (a), (b), (c) a (e) spolehnout na informace a údaje předané mu jinými účastníky.

1.4.2.1.3 Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a předat mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností.

1.4.2.2.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1, kde je to vhodné, dopravce musí zejména:

1.4.2.2.2 Dopravce však se může, v případě uvedeném v 1.4.2.2.1 (a), (b), (e), a (f) spolehnout na informace a údaje sdělené mu ostatními účastníky.

1.4.2.2.3 Pokud dopravce zjistí podle 1.4.2.2.1 nesplnění požadavků ADR, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků.

1.4.2.2.4 Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti silničního provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný(é) orgán(y) pro zbytek cesty mohou vydat povolení pro pokračování přepravy.

1.4.2.3.1 Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a ověřit po vykládce, že požadavky ADR jeho se týkající jsou splněny.

1.4.2.3.2 Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést příslušná opatření k tomu, aby bylo zajištěno splnění požadavků ADR.

1.4.2.3.3 Pokud se při ověřování zjistí nesplnění požadavků ADR, příjemce nesmí vrátit kontejner dopravci, dokud zjištěné závady nebyly odstraněny.

1.4.3.1.1. V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti:

1.4.3.1.2 Nakládce se však může v případě uvedeném v 1.4.3.1.1 (a), (d) a (e) spolehnout na informace a údaje sdělené mu jinými účastníky.

1.6.6.2.1 Obaly vyrobené podle vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1973 nebo 1973 (se změnami) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukce kusu, povinného programu zajištění jakosti podle příslušných požadavků oddílu 1.7.3 a mezí aktivity a omezení látek pododdílu 2.2.7.7. Nesmí být dovoleno žádné zahájení nové výroby takových nových obalů. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo jakosti schváleného radioaktivního obsahu, které by jak je stanoveno příslušným orgánem, značně ovlivnily bezpečnost, vyžadují, aby požadavky ADR byly splněny. Číslo série podle ustanovení v 5.2.1.7.5 musí být přiděleno a vyznačeno na vnější straně každého obalu.

1.6.6.2.2 Obaly vyrobené podle konstrukce kusu schválené příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány až do 31. prosince 2003 za předpokladu povinného programu zajištění kvality podle příslušných požadavků oddílu 1.7.3 a mezí aktivity a omezeních látek pododdílu 2.2.7.7. Po uplynutí tohoto data mohou být dále používány, je-li mimo jiné vícestranně schválena konstrukce kusu. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo jakosti schváleného radioaktivního obsahu, které by jak je stanoveno příslušným orgánem, značně ovlivnily bezpečnost, vyžadují, aby požadavky Pravidel IAEA byly splněny. Všechny obaly, jejich výroba bude zahájena po 31. prosinci 2006, musí splňovat požadavky ADR.

2.1.3.5.1 Fyzikální, chemické a fyziologické charakteristiky musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení látek, roztoků nebo směsi se provede podle kritérií v pododdíle 2.2.x.1 jednotlivých tříd.

2.1.3.5.2 Je-li toto určení možné jen s neúměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), musí být látka, roztok nebo směs zařazena do třídy komponentu s převládajícím nebezpečím.

2.1.3.5.3 Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají více jak do jedné třídy nebo skupin látek uvedených níže, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazena do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě následujícího pořadí:

2.1.3.5.4 Pokud nebezpečné vlastnosti látky spadají do více tříd nebo skupin látek, které nejsou uvedeny v oddíle 2.1.3.5.3, musí být látky zařazeny stejným postupem, přičemž se vybírá odpovídající třída podle tabulky převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9.

2.2.1.1.1 Pod pojem třída 1 spadají:

2.2.1.1.2 Látky nebo předměty, které vykazují výbušné vlastnosti nebo by je vykazovat mohly, musí být na základě provedených zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část I zařazeny v souladu s provedenými zkouškami podle zkušebních metod pro určení výbušných vlastností a klasifikačních kritérií a lze vzít v úvahu zařazení do třídy 1.

2.2.1.1.3 Látkám a předmětům třídy 1 musí být přiřazeno UN číslo a být jmenovitě uvedená v oficiálním pojmenování nebo přiřazena položka j.n., která je uvedena v kapitole 3.2, tabulce A. Interpretace oficiálního pojmenování v kapitole 3.2, tabulce A, jmenovitě uvedených látek a předmětů vyplývá z glosáře v 2.2.1.1.7.

2.2.1.1.4 Látky a předměty třídy 1 musí být zařazeny k některé podtřídě podle 2.2.1.1.5 a některé skupině snášenlivosti podle 2.2.1.1.6. Podtřída musí být zjištěna na základě výsledků zkoušek popsaných v oddíle 2.3.1 a s použitím popisů v 2.2.1.1.5. Skupina snášenlivosti musí být stanovena podle popisů v 2.2.1.1.6. Čísla podtřídy spolu s číslem skupiny snášenlivosti tvoří klasifikační kód.

2.2.1.1.5 Popis podtříd

2.2.1.1.6 Popis skupin snášenlivosti látek a předmětů

2.2.1.1.7 Glosář pojmenování

2.2.1.2.1 Výbušné látky, které vykazují podle kritérií Příručky zkoušky a kritéria nepřípustně vysokou citlivost nebo u kterých může nastoupit spontánní reakce, jakož i výbušné látky a předměty s výbušnou látkou, které nejsou v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedené nebo označené j.n. nejsou připuštěny k přepravě.

2.2.1.2.2 Látky skupiny snášenlivosti A (1.1 A UN - čísel 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224, 0473) nejsou k přepravě připuštěny.

2.2.2.1.1 Pojem třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

2.2.2.1.2 Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:

2.2.2.1.3 Látkám a předmětům třídy 2, kterým jsou přiřazeny položky v pododdíle 2.2.2.3, budou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny jedné z následujících skupin:

2.2.2.1.4 Pokud v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 připadá podle kritérií uvedených v odstavcích 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5 pod jinou číslici nebo skupinu, tak je třeba tuto směs vhodně zařadit dle těchto kritérií a přiřadit mu vhodné pojmenování j.n.

2.2.2.1.5 Látky a předměty třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba zařadit vhodně podle odstavců 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 v pododdíle 2.2.2.3 uvedenému hromadnému pojmenování. Platí následující kritéria:

2.2.2.2.1 Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla - li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních přepravních podmínek, jako např. rozklad, přeměna nebo polymerizace. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby neobsahovaly látky, které tyto reakce povzbuzují.

2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:

2.2.3.1.1 Pojem třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:

2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:

2.2.3.1.3 Ve třídě 3 přiřazené látky a předměty jsou v kapitole 3.2, tabulce A uvedeny. V kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedené látky jsou podle předpisů tohoto oddíly být přiřazeny odpovídajícím položkám v pododdíle 2.2.3.3 a odpovídající obalové skupině. Hořlavé kapaliny jsou na základě jejich stupně nebezpečí, který vytvářejí při přepravě, přiřazeny následující obalové skupině:

2.2.3.1.4 Kapalné nebo viskózní směsi včetně směsí a přípravků s nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě smějí mít přiřazeny obalovou skupinu III, jestliže jsou splněny následující požadavky:

2.2.3.1.5 Nejedovaté a nežíravé roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23°C nebo výše (viskózní látky, jako barviva nebo laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nirtocelulózy) v nádobách o obsahu nejvýše 450 litrů, nepodléhají předpisům ADR, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz. Příručka zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 23°C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:

2.2.3.1.6 Jestliže látky třídy 3 připadnou z důvodu přísad do jiných oblastí nebezpečnosti než ty, patřící k jmenovitě uvedeným látkám v kapitole 3.2, tabulce A, zařadí se tyto směsi nebo roztoky k těm číslům nebo skupinám, ke kterým na základě skutečného nebezpečí patří.

2.2.3.1.7 Na základě kritérií v oddíle 2.3.2 a kritérií v 2.2.3.1.1 může být také stanoveno, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, příp. roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku je takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají ustanovením této třídy (viz. také oddíl 2.1.3).

2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které lehce peroxidují (jako ether nebo určité kyslíkaté hetorocyklické látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže nepřekročí obsah peroxidu 0,3% přepočítáno na peroxid vodíku (H₂O₂). Obsah peroxidu se stanoví podle 2.3.3.2.

2.2.3.2.2 Chemicky nestabilní látky třídy 3 je připuštěno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné reakce rozpadu nebo polymerické reakce během přepravy. Za tímto účelem musí být také provedena opatření, aby nádoby neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.

2.2.3.2.3 V kapitole 3.2 tabulce A neuvedené znecitlivělé výbušné kapaliny nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.

2.2.41.1.1 Pojem třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty, znecitlivělé výbušné látky, které podle písmene a) definice “tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jsou tuhé látky, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.

2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dělí následovně:

2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky, které se mohou zapálit třením.

2.2.41.1.4 Látky a předměty, které jsou třídě 4.1 přiřazeny jako hořlavé tuhé látky jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položkou 2.2.41.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků postupů zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část III, pododdíl 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedeným anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1; přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.

2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdílu 33.2.1 zařazují k položkám v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:

2.2.41.1.6 S pomocí zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.2.1 a kritérií v 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 může se také zjistit, jestli jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.

2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.

2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulce A kapitoly 3.2 jsou přiřazeny obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1 a v souladu s následujícími kritérii:

2.2.41.1.9 Pro účely ADR jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestabilní látky, které se mohou také bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují jako samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 jestliže:

2.2.41.1.10 Rozklad látek samovolně se rozkládajících může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami) třením nebo úderem. Rychlost rozpadu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může, zvláště jestliže nedojde k zapálení, mít za následek vývin jedovatých plynů nebo par. U určitých látek samovolně se rozkládajících musí být řízená teplota. Některé látky samovolně se rozkládající se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena po přidání ředidel nebo při použití vhodných obalů. Určité látky samovolně se rozkládající prudce hoří. Látky samovolně se rozkládající jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů:

2.2.41.1.11 Látky samovolně se rozkládající jsou na základě jejich stupně nebezpečnosti rozděleny do sedmi typů. Typy látek samovolně se rozkládající začínají od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, ve kterém byl zkoušen, až po typ G který nepodléhá ustanovením pro látky samovolně se rozkládající třídy 4.1.přiřazení látek samovolně se rozkládající typů Baž F přímo závisí na největším přípustném množství v jednom obalu. Zásady pro zařazování, jeho postupy, zkušební metody a kritéria a vzor vhodného zkušebního protokolu jsou uvedeny v Příručce zkoušky a kritéria část II.

2.2.41.1.12 Již klasifikované a vhodnému hromadnému pojmenování přiřazené látky jsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4 společně s odpovídajícím UN číslem a vhodnou metodou balení a popřípadě kritickou teplotou a řízenou teplotou.

2.2.41.1.13 Klasifikací látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedou příslušné orgány země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný orgán první smluvní strany ADR, která přijde do styku se zásilkou.

2.2.41.1.14 Aktivační přísady jako zinkové sloučeniny se mohou přidat určitým látkám samovolně se rozkládajícím ke změně jejich reakční schopnosti. Podle typu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stabilita, a to může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek hodnotit podle způsobu zařazení.

2.2.41.1.15 Vzorky látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou vyjmenovány v pododdíle 2.2.41.4, pro které nejsou úplná zkušební data k dispozici a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku typu C látek samovolně se rozkládajících, jestliže

2.2.41.1.16 Pro zajištění bezpečné přepravy látek samovolně se rozkládajících, jsou tyto v mnoha případech znecitlivělé ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní obsah látky, vztahuje se k obsahu hmoty, zaokrouhlené na nejbližší celou číslici. Jestliže je použito ředidlo, musí být látka samovolně se rozkládající spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, kterými se látka samovolně se rozkládající při uvolňování z obalu může obohatit na nebezpečný stupeň, se nesmějí používat. Každé ředidlo se musí s látkou samovolně se rozkládající snášet. Z toho pohledu jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stabilitu a druh nebezpečnosti látky samovolně se rozkládající.Tekutý roztok ve tvaru vyžadující řízení teploty (viz 2.2.41.1.14) mající bod varu nejméně 60;C a bod vzplanutí ne nižší než o 5°C. Bod varu kapaliny může být o 50°C vyšší než řízená teplota samovolně se rozkládající látky.

2.2.41.1.17 Určité, samovolně se rozkládající látky smějí být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí maximální teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinový časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, může být nutné provést nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT (viz. tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT- viz Příručka zkoušky a kritéria, část II,kapitola 20, oddíl 28.4.

2.2.41.18 Znecitlivělé tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou vodou nebo alkoholem navlhčeny nebo jinou látkou zředěny, aby se jejich výbušné vlastnosti potlačily. Tyto položky jsou v seznamu nebezpečných věcí v kapitole 3.2, tabulce A označeny následujícími UN-čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317,3319 a 3344 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 15 kapitoly 33, UN- čísla 0154, 0155, 0209, 0214, 0215 a 0234 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 18 v kapitole 3.3 UN číslo 0220.

2.2.41.19 Látky, které

2.2.41.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakci v průběhu přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce podpořily.

2.2.41.2.2 Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.41.2.3 Následující látky nejsou k přepravě připuštěny:

2.2.42.1.1 Pojem třídy 4.2 zahrnuje:

2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:

2.2.42.1.3 Samozahřátí látek, které vede k samovznícení bude způsobeno reakcí látek s kyslíkem (ze vzduchu) a způsobí skutečnost, že vyvinuté teplo se nevyvede ven dostatečně rychle. Samozahřátí nastane, je-li množství vytvořeného tepla větší než vyvedeného a je-li dosažena teplota samovznícení.

2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení látek a předmětů v kapitole 4.2 jmenovitě neuvedených, které odpovídají specifickým j.n. - položkám v pododdíle 2.2.42.3 a jsou v souladu s ustanoveními v kapitole 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručka zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.42.1.5. Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty přiřazují na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 položkám uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:

2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulky A, je těmto směsím přiřazena položka na základě jejich skutečného nebezpečí.

2.2.42.1.7 Podle zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 a kritérií v 2.2.42.1.5 může být také zjištěno, že povaha některé jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.

2.2.42.1.8 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazených látek a předmětů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III se přiřazují:

2.2.43.1.1 Pojem třída 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se následovně dělí:

2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem tvořit výbušné směsi. Takové směsi se budou lehce zapalovat všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, z nářadí vycházející jiskrou nebo nechráněnou žárovkou. Přitom vytvořené tlakové vlny a plamen mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Pro zařazení látky je určující zkušební postup, v 2.2.43.1.4, kterým se zjišťuje, zda reakce látek s vodou vede k vytvoření nebezpečného množství hořlavých plynů. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.

2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené ke třídě 4.3 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, aby odpovídalo položkám v pododdíle 2.2.43.3 a bylo v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu pode Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4, přičemž musí být také zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 k položkám uvedeným v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:

2.2.43.1.6 Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky, je třeba tyto směsi zařadit k položkám, ke kterým patří na základě jejich skutečného nebezpečí.

2.2.43.1.7 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 a kritérií v 2.2.43.1.5 může být rovněž zjištěno, že jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.

2.2.43.1.8 Látkám a předmětům zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii:

2.2.51.1.1 Pojem třída 5.1 zahrnuje látky, které ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou ve všeobecnosti způsobit požár dodáním kyslíku nebo mohou podporovat hoření jiných látek, jakož i předmětů, které takové látky obsahují.

2.2.51.1.2 Látky třídy 5.1 jakož i předměty, které takové látky obsahují se rozdělují následovně:

2.2.51.1.3 Zařazené látky a předměty do třídy 5.1 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, které odpovídají položkám v pododdíle 2.2.51.3 a jsou v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1 může být provedeno na základě zkoušek, metod a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od známých zkušeností, musí se dát přednost známým zkušenostem před výsledky zkoušek.

2.2.51.1.4 Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulce A patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, do kterých patří na základě své skutečné nebezpečnosti.

2.2.51.1.5 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4 a kritérií v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 může být také zjištěno, zda povaha jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.

2.2.51.1.6 Pokud se dle kapitoly 3.2 tabulky A zařazují jmenovitě neuvedené tuhé látky podporující hoření na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.1 uvedeným položkám v pododdíle 2.2.51.3, platí následující kritéria:

2.2.51.1.7 Tuhým látkám podporující hoření zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4.1 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii:

2.2.51.1.8 Jestliže se jmenovitě neuvedeným kapalinám podporujícím hoření přiřadí na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III v pododdílu 34.4.2 položka uvedená v pododdíle 2.2.51.3, platí proto následující kritéria:

2.2.51.1.9 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazeným kapalným látkám podporující hoření jsou na základě zkušebního postupu Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.2 přiřazeny v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III:

2.2.51.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakce v průběhu přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.

2.2.51.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě :

2.2.52.1.1 Pojem třída 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů

2.2.52.1.2 Látky třídy 5.2 se dělí následovně:

2.2.52.1.3 Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O-, na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden atom vodíku nebo oba atomy vodíku organickými radikály.

2.2.1.1.1 Organické peroxidy se mohou exotermicky rozložit při normální nebo zvýšené teplotě. Pokud rozklad může být vyvolán působením tepla, stykem s nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, aminy), třením nebo nárazem. Rychlost rozkladu stoupá s teplotou a závisí od skladby organického peroxidu. Při rozkladu se mohou vyvíjet škodlivé nebo hořlavé plyny nebo páry. Určité organické peroxidy zvláště pod uzavřením, se mohou rozkládat výbušným způsobem. Tato vlastnost se může změnit přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Mnoho organických peroxidů prudce hoří. Oči nesmí přijít do styku s organickými peroxidy. Již po krátkém styku způsobují určité organické peroxidy vážné poškození rohovky nebo i poleptání kůže.

2.2.52.1.5 Na každý organický peroxid se nahlíží jako zařazený ve třídě 5.2, ledaže by přípravek organického peroxidu:

2.2.52.1.6 Organické peroxidy se rozdělují na základě jejich stupně nebezpečnosti do sedmi typů. Typy jsou v rozsahu od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, v němž byl přezkoušen, až k typu T, který nepodléhá ustanovením třídy 5.2. Přiřazení k typům B až F je v bezprostředním vztahu k nejvyššímu povolenému množství v jednom obalu. Zásady pro přiřazení látek, které nejsou v pododdíle 2.2.52.4 jmenovány, jsou uvedeny v Příručce zkoušky a kritéria části II.

2.2.52.1.7 Již klasifikované a k vhodné druhové/skupinové položce přiřazené přiřazené organické peroxidy a přípravky organických peroxidů jsou uvedeny společně s odpovídajícím UN číslem a metodou balení.

2.2.52.1.8 Klasifikaci organických peroxidů, přípravků nebo směsí organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.54.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedl příslušný orgán země původu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže není země původu smluvní stranou ADR, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem první smluvní stranou ADR, který přijde do styku se zásilkou.

2.2.52.1.9 Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4 pro něž nejsou předložena úplná data o zkoušce a které se přepravují za účelem dalších zkoušek a zhodnocení, se přiřadí do jednoho z vhodných pojmenování pro organické peroxidy typu C za předpokladu, že:

2.2.52.1.10 K zajištění bezpečné přepravy se v mnoha případech organické peroxidy znecitlivují organickými kapalnými nebo tuhými látkami, anorganickými tuhými látkami nebo vodou. Procentuální obsah látky vztažení na obsah hmoty se zaokrouhlí na následující celé číslo. V zásadě se znecitlivění musí provést tak, aby při uvolnění nemohlo dojít k nebezpečnému zvýšení koncentrace organického peroxidu.

2.2.52.1.11 Pokud není pro jednotlivý přípravek organického peroxidu stanoveno nic jiného, platí pro ředidla, která se použijí na znecitlivění následující odsouhlasené pojmy:

2.2.52.1.12 Ředidla, která nepatří k typu A nebo B smějí být přidána přípravkům organických peroxidů uvedeným v pododdíle 2.2.52.4, pokud jsou s nimi snášenlivá. Úplné nebo částečné nahrazení ředidel typu A nebo B jiným ředidlem s rozdílnými vlastnostmi vyžaduje však nové přehodnocení přípravku podle normálního přiřazovacího postupu pro třídu 5.2.

2.2.52.1.13 Voda smí být přidávána ke znecitlivění jen těch organických peroxidů, které jsou vyznačeny v pododdíle 2.2.52.4 nebo v povolení příslušného orgánu podle 2.2.52.1.8 jako „s vodou" nebo jako „stabilní vodní disperse". Vzorky a přípravky organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, smí být rovněž znecitlivěny vodou za předpokladu, že jsou splněny požadavky v 2.2.52.1.9.

2.2.52.1.14 Organické a anorganické tuhé látky smí být použity ke znecitlivění organických peroxidů, pokud se s nimi snášejí. Kapalné a tuhé látky se považují za snášenlivé, pokud nepříznivě nepůsobí ani na termickou stabilitu, ani na bezpečnost přípravku organického peroxidu

2.2.52.1.15 Určité organické peroxidy směji být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí maximální teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinovém časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, můžou být provedena nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.

2.2.52.1.16 Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT, která je definovaná jako nejnižší teplota, při níž může dojít k samourychlujícímu se rozkladu s látkou v obalu užívaném během přepravy (viz. tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT- viz Příručka zkoušky a kritéria, část II,kapitola 20, oddíl 28.4.

2.2.52.1.17 Tyto organické peroxidy musí být přepravovány při řízené teplotě:

2.2.52.1.18 U látek, na než se tato ustanovení vztahují, jsou řízené a kritické teploty uvedeny v 2.2.52.4. Skutečná teplota během přepravy smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovena tak, aby nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.