Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o advokacii - EU

Sněmovní tisk: č. 1102, 3. volební období
Zdroj PSP ČR

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
ovi některého z členských států Evropské unie nebo některého z členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který prokáže, že splnil všechny profesní předpoklady k tomu, aby v domovském státě získal oprávnění k poskytování právních služeb, složit v jiném členském státě zkoušku způsobilosti. Po jejím složení, splňuje-li současně všechny ostatní předpoklady, je takový advokát postaven na roveň „domácímu“ advokátovi.

Poslední je směrnice 98/5/ES k usnadnění trvalého výkonu povolání právníka v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (dále jen „směrnice k usnadnění trvalého výkonu advokacie“). Tato směrnice umožňuje, aby státní příslušník některého z členských států Evropské unie nebo některého z členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který v domovském státě získal oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, mohl poskytovat právní služby v jiném členském státě pod svým profesním označením soustavně. V návrhu zákona je tato kategorie označena jako usazený evropský advokát.

Směrnice k usnadnění trvalého výkonu advokacie dále umožňuje, aby usazený evropský advokát, který prokáže, že v jiném členském státě poskytoval bez podstatnějších přerušení po dobu alespoň tří let právní služby v oblasti práva členského státu, v němž působí jako usazený evropský advokát, byl na základě žádosti postaven na roveň „domácímu“ advokátovi. Nedosahuje-li požadovaná doba tří let, lze usazeného evropského advokáta postavit na roveň domácímu advokátovi na základě pohovoru, v němž se ověřují jeho znalosti a zkušenosti v právu státu, v němž jako usazený evropský advokát působí.

Neumožňuje se výkon advokacie v zaměstnaneckém poměru k jinému advokátovi, a to z toho důvodu, že to platná právní úprava neumožňuje ani u "domácích" advokátů; směrnice č.98/5/ES tento požadavek také stanoví pouze pro případ, kdy vnitrostátní úprava výkon advokacie v zaměstnaneckém poměru povoluje.

Po vstupu České republiky do Evropské unie bude tato harmonizace v praxi znamenat, že advokát z kteréhokoli členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru bude oprávněn v České republice působit jako hostující evropský advokát nebo jako usazený evropský advokát za podmínek stanovených tímto zákonem. Žadatel z některého z těchto členských států bude moci v České republice požádat o složení zkoušky způsobilosti či o zapsání do seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou jako „domácí“ advokát, jestliže jako usazený evropský advokát poskytoval v České republice právní služby tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci.

Na druhé straně budou mít naprosto stejné možnosti v členských státech Evropské unie, resp. v členských státech Dohody o evropském hospodářském prostoru čeští advokáti. Z hlediska reciprocity je proto třeba vázat nabytí účinnosti implementačních ustanovení tohoto návrhu zákona na vstup České republiky do Evropské unie.

Tímto zákonem bude dosaženo plné slučitelnosti s právem Evropských společenství v oblasti advokátního práva  České republiky.

Druhým cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, jsou změny tohoto zákona v těch jeho ustanoveních, která dosud odkazují na použitelnost či částečnou použitelnost zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Důvodem je již vypracovaný návrh zákona o řízení před správními úřady (správní řád), který má s účinností od 1. ledna 2003 zrušit zákon č. 71/1967 Sb.

Konečně třetím cílem tohoto návrhu zákona je změnit či upřesnit některá ustanovení zákona o advokacii v souladu s požadavky aplikační praxe orgánů České advokátní komory.

Návrh zákona je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Zákon nebude mít dopady na státní rozpočet a nevyžádá si zvýšení počtu zaměstnanců.

K článku I:

K bodu 1:

V souladu se směrnicí k poskytování služeb a směrnicí k usnadnění trvalého výkonu advokacie osnova zakládá oprávnění pro ty fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo některého z členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, a které v některém z těchto států získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého (domovského) státu, k poskytování právních služeb na území České republiky. Osnova nazývá tyto osoby souhrnně evropskými advokáty s tím, že je dále pak rozděluje na hostující evropské advokáty (směrnice k poskytování služeb) a na usazené evropské advokáty (směrnice k usnadnění trvalého výkonu advokacie).

Profesním označením se rozumí profesní tituly, pod nimiž tyto osoby vykonávají advokacii ve svých domovských státech (např. Rechtsanwalt v Německu a Rakousku). Seznam těchto profesních označení uveřejní Ministerstvo spravedlnosti sdělením ve Sbírce zákonů.

K bodu 2:

Jde pouze o legislativně technickou úpravu.

K bodu 3:

Jde o legislativně technickou úpravu v návaznosti na další novelizovaná ustanovení.

K bodu 4:

K § 5a: Přejímá se platná právní úprava.

K § 5b: Směrnice k usnadnění trvalého výkonu advokacie umožňuje začlenění usazeného evropského advokáta do advokacie toho státu, v němž jako usazený evropský advokát poskytuje bez podstatnějších přerušení právní služby po dobu alespoň tří let, a to převážně v oblasti práva státu, v němž jako usazený evropský advokát působí. Pokud usazený evropský advokát požádá o zápis do seznamu advokátů a prokáže splnění podmínek, které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto ustanovení, Česká advokátní komora ho zapíše do seznamu advokátů, který vede.

Pokud usazený evropský advokát nemůže prokázat tříletou dobu poskytování právních služeb v oblasti práva České republiky, tříčlenná komise jmenovaná předsedou České advokátní komory pohovorem s ním zjistí, zda jeho znalosti práva České republiky a stavovských předpisů a jeho zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k tomu, aby advokacii v České republice vykonával. Dojde-li komise ke kladnému závěru, může zcela nebo zčásti prominout nesplnění časové podmínky a usazený evropský advokát je zapsán do seznamu advokátů.

K § 5c: Směrnice o uznávání diplomů umožňuje státnímu příslušníkovi některého z členských států Evropské unie nebo Dohody o evropském hospodářském prostoru, který ve svém domovské státě splnil podmínky profesního vzdělání a praxe ke získání oprávnění k poskytování právních služeb (tj. k tomu, aby se v domovské státě stal advokátem), aby požádal v České republice o složení zkoušky způsobilosti (čl. I bod 32).

Žadatel, který úspěšně složil zkoušku způsobilosti a splňuje ostatní zákonné podmínky, je zapsán do seznamu advokátů a tím postaven na roveň českým advokátům.

K 5d, 5e: Osnova stanoví povinnost Komory vydat advokátovi, po uhrazení poplatku, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů s případným vyznačením omezení rozsahu poskytování právních služeb u advokátů, kteří složili uznávací zkoušku. Komoře se ukládá povinnost učinit zápisy do seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne.

K § 5f: V zájmu zamezení výkladových pochybností osnova stanovuje, že ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů na základě uznávací zkoušky, může požádat o zápis do seznamu advokátů podle § 5 nebo podle § 5c, tedy po složení zkoušky způsobilosti, splní-li podmínky v těchto ustanoveních uvedené. Tím bude advokát, který je zapsán do seznamu na základě uznávací zkoušky, postaven na roveň českým advokátům.

K § 5g: Osnova zakládá povinnost Komory vydat osvědčení tomu, kdo prokáže právní zájem, o tom, že splňuje podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5 písm. b), c) a h).

K bodu 5:

V podstatě se přejímá platné znění zákona s tím, se do něj vkládají ustanovení o zkoušce způsobilosti.

K bodu 6:

V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátů na základě žádosti advokáta se v praxi ukázala být neúměrně dlouhou dosavadní doba, po jejímž uplynutí dochází k vyškrtnutí ze seznamu advokátů, stanovená novelou zákona provedenou zákonem č. 210/1999 Sb. Navrhuje se proto tuto dobu zkrátit tak, aby k vyškrtnutí ze seznamu advokátů došlo již uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla doručena Komoře žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

K bodům 7 a 12:

Tato ustanovení upravují postup Komory v těch případech, kdy advokátovi, který je zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, je pozastaveno oprávnění poskytovat právní služby v cizině, či toto jeho oprávnění zaniklo. Obdobně je upraven postup Komory ohledně advokátů zapsaných v seznamu advokátů podle § 5b. Recipročně jsou upraveny povinnosti Komory v odstavci 4 § 10.

V § 35d se Komoře zakládá informační povinnost ohledně kárného řízení.

K bodu 8:

Zákon obsahuje tři ustanovení zmocňující Ministerstvo spravedlnosti k vydání prováděcích předpisů ve formě vyhlášek; jedná se o advokátní tarif (§ 22 odst. 1), kárný řád (§ 51 odst. 1) a zkušební řád pro advokátní a uznávací zkoušky (§ 52 odst. 1). Zatímco k vydání kárného řádu a zkušebního řádu se vyžaduje předchozí vyjádření Komory, v případě advokátního tarifu takové vyjádření zákonem stanoveno není. Navrhuje se proto stanovit, že i v případě advokátního tarifu (resp. jeho novel) předloží Ministerstvo spravedlnosti jeho návrh nejprve k vyjádření Komoře. Navrhovaná novelizace odstraní i gramatickou chybu v dosavadním textu zákona, když namísto slova „její“ bude použito správné slovo „jejich“, neboť advokátní tarif může stanovit výši nejen odměny advokáta, ale i jeho náhrad.

K bodům 9 a 10:

Jedná se o terminologickou změnu vycházející ze skutečnosti, že stanovení povinnosti advokátovi poskytnout určité osobě právní služby Komorou je odlišným právním institutem od ustanovení advokáta soudem podle procesních předpisů (například § 30 odst. 2 o. s. ř. nebo § 38 odst. 1 trestního řádu). Důsledné odlišování těchto dvou právních institutů je nutné i z hlediska hrazení odměny ustanoveného či určeného advokáta; je-li advokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát (§ 23 zákona), je-li advokát určen Komorou, stát jeho odměnu nehradí. V případech, kdy je povinnost poskytnout právní služby stanovena Komorou, používá zákon na jiných místech termín „určit“ (§ 18 odst. 2 a 27 odst. 4). Navrhuje se proto zavést tento správný termín i v ustanovení § 27 odst. 1 a 2.

K bodu 11:

Cílem ustanovení § 35b zákona bylo upravit zahlazení kárného postihu advokáta pro účely (dalšího) kárného řízení (například při úvaze o upuštění od uložení kárného opatření nebo při výběru kárného opatření), avšak jeho dosavadní znění má – nechtěně – širší dosah, neboť bez dalšího umožňuje opětovný zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů i tomu, kdo se v předchozí činnosti advokáta (advokátního koncipienta) dopustil velmi závažného kárného provinění; i taková osobě totiž splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 5 odst. 1 písm. d) a § 37 odst. 1 písm. c). Navrhuje se proto výslovně stanovit, že zahlazení kárného postihu má účinky pouze pro účely kárného řízení. Takové řešení bylo zvoleno i v případě zahlazení kárného postihu soudního exekutora (§ 123 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů).

K bodu 13:

K § 35f až 35k: Tato ustanovení upravují práva a povinnosti hostujícího evropského advokáta (směrnice k poskytování služeb).

Hostující evropský advokát se vymezuje jako evropský advokát, který poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně (§ 35f).

V § 35g osnova stanoví povinnost hostujícího evropského advokáta používat při poskytování právních služeb v České republice profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) s uvedením příslušného orgánu domovského státu. Toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. Toto ustanovení má upozornit klienta, kdo je jeho právním zástupcem.

V § 35h se stanoví omezení pro evropského hostujícího advokáta: nemůže být členem sdružení, společníkem ve společnosti, není oprávněn se účastnit sněmu advokátů a nemůže tudíž být volen do orgánů Komory.

Ustanovení § 35i stanoví povinnosti hostujícího evropského advokáta jednak při zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, jednak jeho povinnosti při poskytování jiných právních služeb.

V § 35j odst. 1 osnova ukládá hostujícímu evropskému advokátovi povinnost za stanovených předpokladů oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností, s následky nesplnění této povinnosti.

V odstavci 2 osnova ukládá hostujícímu evropskému advokátovi povinnost ustanovit si zmocněnce pro doručování písemností za podmínek v tomto ustanovení uvedených a s následky nesplnění této povinnosti v tomto ustanovení uvedenými.

Ustanovení § 35j osnova zakotvila proto, že hostující evropský advokát nemusí mít sídlo na území České republiky a tudíž styk s ním (doručování písemností) by mohl být obtížný, resp. by jej bylo nutno realizovat zdlouhavější cestou mezinárodní právní pomoci.

V ustanovení § 35k osnova zakládá povinnost hostujícího evropského advokáta k žádosti Komory, soudu nebo jiného orgánu předložit průkaz oprávnění o tom, že je v domovském státě oprávněn poskytovat právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) s následky nesplnění této povinnosti uvedenými v odstavci 2.

K § 35l až 35n: V souladu se směrnicí k usnadnění trvalého výkonu advokacie se stanoví práva a povinnosti usazeného evropského advokáta. Tento advokát je oprávněn v České republice poskytovat právní služby soustavně a zapisuje se do seznamu evropských advokátů, který vede Komora (§ 35l).

Podmínky pro zápis usazeného evropského advokáta do seznamu jsou stanoveny v § 35m odst. 1 a 2. Další odstavce tohoto ustanovení řeší postup Komory při vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu těchto advokátů.

Povinnosti a práva usazeného evropského advokáta jsou soustředěny v § 35n. Zásadou je, že pro tohoto advokáta se použijí přiměřeně ustanovení zákona o advokacii a stavovských předpisů.

Stejně jako hostující evropský advokát, je usazený evropský advokát povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. a). Toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu a k němu je třeba uvést odkaz na zápis do seznamu evropských advokátů.

Právem usazeného evropského advokáta je uvádět k shora uvedenému profesnímu označení dodatek, který vyjadřuje skutečnost, že v domovském státě, popř. v jiných státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami.

Osnova poskytuje usazenému evropskému advokátovi právo být v České republice členem sdružení nebo společníkem společnosti. Na rozdíl od hostujícího evropského advokáta, má usazený evropský advokát právo účastnit se sněmu, nemůže však být volen do orgánů Komory.

V odstavci 6 osnova stanoví některé další povinnosti usazeného evropského advokáta.

Osnova stanoví v odstavci 7 výslovně, že sídlo usazeného evropského advokáta se zapisuje do seznamu evropských advokátů.

K § 35o a 35p: Tato ustanovení jsou společná jako pro hostujícího evropského advokáta, tak pro usazeného evropského advokáta (tedy pro evropského advokáta).

V § 35o osnova výslovně opravňuje evropského advokáta k poskytování právních služeb spočívajících v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně povinné obhajoby a povinného zastoupení.

V § 35p osnova stanoví povinnost evropskému advokátovi, je-li zástupcem nebo obhájcem v řízení, v němž je povinné zastoupení nebo povinná obhajoba, aby si po dohodě s klientem ustanovil pro toto řízení advokáta jako svého konzultanta. Úkolem konzultanta bude pomáhat evropskému advokátovi v otázkách českého procesního práva, neboť lze vyjít z předpokladu, že evropský advokát nemůže české procesní právo znát do všech podrobností.

K § 35q a 35r: Obě tato ustanovení se týkají kárné odpovědnosti evropského advokáta a kárného řízení proti němu.

V § 35q odst. 1 se stanovuje, že evropský advokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté zákona o advokacii. Odstavec 2 tohoto ustanovení uvádí, jaká kárná opatření lze evropskému advokátovi uložit.

Ustanovení § 35r se týká informační povinnosti Komory před zahájením kárného řízení, v jeho průběhu a po jeho skončení.

K bodu 14:

Vzhledem k tomu, že zápis do seznamu advokátů je právním institutem rozdílným od evidenčního úkonu, kterým je vyznačení této skutečnosti (tj. skutečnosti, že někdo byl zapsán do seznamu advokátů) do konkrétní evidence, jejímž prostřednictvím je seznam advokátů veden (viz § 55c zákona), navrhuje se stanovit lhůtu, ve které musí být Komorou takové vyznačení provedeno.

K bodu 15:

Jedná se o zkrácení doby, po jejímž uplynutí dochází k vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů na základě žádosti advokátního koncipienta. Důvody k navržené úpravě jsou obdobné důvodům, pro něž je navrženo zkrácení doby, po jejímž uplynutí dochází k vyškrtnutí ze seznamu advokátů na základě žádosti advokáta (viz odůvodnění bodu 7).

K bodu 16:

Nejčastějším případem, kdy dochází k vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je situace, kdy advokátní koncipient je po složení advokátní zkoušky a slibu zapsán do seznamu advokátů. Dosavadní úprava ovšem vyžaduje, aby před zápisem do seznamu advokátů byl advokátní koncipient nejprve vyškrtnut některým v zákoně uvedeným způsobem ze seznamu advokátních koncipientů; jediným možným řešením je vyškrtnutí za základě žádosti advokátního koncipienta podle § 37 odst. 4 písm. b). Za účelem odstranění této nadbytečné administrativní překážky se navrhuje, aby v důsledku zápisu do seznamu advokátů došlo „ex lege“, tj. automaticky k vyškrtnutí žadatele o tento zápis ze seznamu advokátních koncipientů, je-li žadatel o zápis do seznamu advokátů doposud zapsán v seznamu advokátních koncipientů.

K bodu 17:

K pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 na základě jeho žádosti je podle dosavadní úpravy nutné rozhodnutí příslušného orgánu Komory vydané v řízení podle § 55. Takové řešení je administrativně náročné a z hlediska praxe a ochrany práv advokátního koncipienta neodůvodněné. Navrhuje se proto stanovit, že v tomto případě dochází k pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta nikoliv na základě rozhodnutí Komory, nýbrž „ex lege“ tak, jak je tomu v případě vyškrtnutí advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů na základě jeho žádosti (§ 37 odst. 4 písm. b/).

K bodu 18:

V souvislosti s návrhem nového správního řádu (§ 1) se navrhuje v zákoně výslovně stanovit, že Komora vykonává – jakožto orgán profesní samosprávy – veřejnou správu na úseku advokacie s tím, že při výkonu této veřejné správy postupuje v souladu se správním řádem a tímto zákonem (§ 55 odst. 1).

K bodům 19 , 22, 25 a 26:

Jde o formulační upřesnění vzhledem ke zkoušce způsobilosti.

K bodu 20:

Dosavadní úprava vyžaduje ke zvolení za člena nebo náhradníka orgánů Komory souhlas nadpoloviční většiny advokátů přítomných na sněmu. Tato koncepce může v praxi způsobit komplikace při volbě orgánů Komory v případě, kdy kandidát tuto podmínku ani při opakované volbě nesplní a nezbylo by než svolat za účelem volby nový sněm. Navrhuje se proto stanovit, že ke zvolení postačí prostá většina hlasů s tím, že podrobnosti o volbě upraví – tak, jako doposud – volební řád (§ 49 odst. 2 zákona). Návrh nově stanoví i podmínky odvolání členů a náhradníků Komory.

K bodům 21 a 23:

Rozhodování v řízení podle § 55 ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a 45 odst. 2 zákona je rozděleno mezi představenstvo a předsedu Komory. V praxi se ukázalo být nadbytečné a administrativně náročné svěřovat rozhodování o některých z těchto věcí představenstvu, a to zejména tehdy, když ochrana práv advokátů a advokátních koncipientů kolektivní projednání dané věci nevyžaduje (například vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b) nebo d), pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 1 písm. a) a odst. 3). Navrhuje se proto přenést rozhodování pravomoc v těchto případech z představenstva na předsedu Komory s tím, že i nadále je proti jakémukoliv rozhodnutí zachována soudní ochrana dotčeného advokáta nebo advokátního koncipienta ve správním soudnictví (§ 55a).

K bodu 24:

Jde o formulační úpravu ve vztahu k seznamu evropských advokátů.

K bodu 27:

Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby sdělením ve Sbírce zákonů oznámilo profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b).

K bodu 28:

Působnost stavovských předpisů se bude nově vztahovat také na evropské advokáty.

K bodu 29:

Jde o formulační úpravu ve vztahu k evropským advokátům.

K bodu 30:

Jde o formulační úpravu ve vztahu ke zkoušce způsobilosti.

K bodu 31:

Osnova konkretizuje, co se rozumí zkouškou způsobilosti a jaký je její obsah.

K bodu 32:

Také podrobnosti o zkoušce způsobilosti budou stanoveny prováděcím právním předpisem – vyhláškou Ministerstva spravedlnosti.

K bodu 33:

V souvislosti s návrhem nového správního řádu je třeba nově upravit vymezení jeho ustanovení, které se nepoužijí v řízení před orgány Komory podle § 55. Vyloučena jsou zejména – tak, jako doposud - ustanovení nového správního řádu upravující opravné prostředky ve správním řízení.

K bodu 34:

Jde pouze o legislativně technickou úpravu.

K bodu 35:

Navrhuje se stanovit, že ve všech případech, kdy v řízení podle § 55 přísluší rozhodovat představenstvu, musí být nařízeno ústní jednání. Bude-li v tomto řízení rozhodovat předseda Komory, může být ústní jednání nařízeno za podmínek stanovených v § 21 odst. 1 správního řádu, tj. vyžaduje-li to povaha věci, zejména přispěje-li se tím k jejímu objasnění.

K bodu 36:

Ustanovení § 55b v podstatě přejímá platnou právní úpravu s tím, že soudní ochrana se poskytuje také tomu, kdo ve lhůtě nebyl zapsán do seznamu evropských advokátů, komu nebylo ve lhůtě vydáno osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, komu nebylo ve lhůtě umožněno vykonat zkoušku způsobilosti, dále tomu, o němž nebyl ve lhůtě proveden v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v odstavci 1 písm. e), a konečně tomu, o němž byl v seznamu evropských advokátů proveden záznam uvedený v odstavci 1 písm.f).

K bodům 37 a 38:

Působnost obou ustanovení se rozšiřuje na evropské advokáty, resp. na seznam evropských advokátů. Zároveň se s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů stanoví, které osobní údaje budou vedeny v seznamu advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů.

K bodu 39:

Osnova stanovuje, kam Komora doručuje písemnosti určené advokátovi, usazenému evropskému advokátovi a advokátnímu koncipientovi.

K bodu 40:

Jde o formulační úpravu ve vztahu k evropskému advokátovi.

K bodu 41:

V souvislosti s návrhem nového správního řádu je nutné upravit ustanovení § 55e odst. 3 o doručování písemností do vlastních rukou advokáta nebo advokátního koncipienta. Dosavadní úprava, která nevyžadovala pro účinné doručení splnění podmínky, že se adresát v místě doručení zdržuje, zůstává přitom zachována, neboť podle § 33 odst. 3 návrhu nového správního řádu se nelze vyhnout náhradnímu doručení poukazem na to, že se na adrese sídla právnické osoby nebo sídla její organizační složky nikdo nezdržuje (ustanovení § 33 odst. 1 až 3 návrhu nového správního řádu se použije přiměřeně i pro doručování – mimo jiné – i advokátům).

K bodu 42:

Jde o formulační úpravu ve vztahu k usazenému evropskému advokátovi.

K bodu 43:

Upřesňuje se vztah tohoto ustanovení k povinnosti hostujícího evropského advokáta, vyjádřené v § 35j odst. 1.

K článku II:

Osnova stanoví příslušná přechodná ustanovení, která se týkají možnosti nového zápisu do seznamu advokátů podle § 5f, vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. g) a vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 4 písm. b).

Přechodná ustanovení dále vyjadřují obvyklou právní zásadu, že řízení ve věcech uvedených v § 55 odst. 1 věta první, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán České advokátní komory podle dosavadních předpisů.

V zájmu zamezení možných pochybností přechodné ustanovení stanoví, že zkušební komise pro advokátní a uznávací zkoušky, která byla jmenována podle dosavadních předpisů, se považuje za zkušební komisi České advokátní komory podle tohoto zákona.

K článku III:

Vzhledem k novelizacím zákona o advokacii je potřebné, aby tento zákon zmocnil předsedu vlády, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona o advokacii.

K článku IV:

Ta ustanovení, jimiž se do zákona implementují směrnice Evropských společenství, mohou nabýt účinnosti až dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost, a to z důvodů reciprocity, jak je uvedeno v obecné části důvodové zprávy.

Ustanovení, která se týkají vztahu k novému zákonu o řízení před správními úřady (správní řád) by měla nabýt účinnosti shodně s navrhovanou účinností nového správního řádu, tedy ke dni 1. ledna 2003.

Osnova navrhuje, aby ostatní ustanovení nabyla účinnosti dnem vyhlášení.

V Praze dne 3. října 2001

Ing. Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

JUDr. Jaroslav Bureš v.r.

ministr spravedlnosti

Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.

85/1996 Sb.

ZÁKON

ze dne 13. března 1996

o advokacii

ve znění zákona č. 210/1999 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen "výkon advokacie").

(2) Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu.

§ 2

/(1) Právní služby mohou poskytovat jen advokáti, a to za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným./

(1) Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným

a) advokáti,

b) fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a které v tomto státě (dále jen „domovský stát“) získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého domovského státu oznámeným ve sdělení Ministerstva spravedlnosti vyhlášeném ve Sbírce zákonů (dále jen „evropský advokát“).

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění

a) notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a daňových poradců,1) popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby,

b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, popřípadě člena družstva poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovním nebo jiném obdobném poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí povinností vyplývajících z tohoto poměru.

--------------------------------

1) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

§ 3

(1) Advokát je při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

(2) Advokáti poskytují právní služby ve všech věcech.

(3) Ustanovením odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění advokátů poskytovat právní služby stanovené tímto zákonem (§ 5 odst. 3 § 5a odst. 2).

ČÁST DRUHÁ

ADVOKÁT

HLAVA PRVNÍ

Předpoklady pro výkon advokacie

§ 4

Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen "Komora").

§ 5

/(1)/ Komora zapíše na žádost do seznamu advokátů každého,

a) kdo má plnou způsobilost k právním úkonům,

b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice,1a)

c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient,

d) kdo je bezúhonný,

e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,

f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. e) nebo f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let,

g) kdo není v pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,

h) kdo složil advokátní zkoušku, a

i) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až h) složil do rukou předsedy Komory tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu."

/(2) Do seznamu advokátů zapíše Komora po složení slibu též toho, kdo splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) až g) a

a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a

b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 2).

(3) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 2, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního.

(4) Komora po uhrazení poplatku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku 5000 Kč vydá advokátovi osvědčení o zápisu do seznamu advokátů; v osvědčení Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle odstavce 3./

--------------------------------

1a) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

§ 5a

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů každého, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a

a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a

b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3).

(2) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 1, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního.

§ 5b

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů evropského advokáta, který splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a který prokáže, že

a) poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní služby jako usazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň tří let,

b) právní služby podle písmena a) poskytoval v oblasti práva České republiky.

(2) Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátů, který nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb, jsou dostatečné k výkonu advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti prominout.

§ 5c

Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů státního příslušníka některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a který

a) prokáže, že splnil podmínky profesního vzdělání a praxe stanovené v tomto státě k získání oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), a

b) složí zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2).

§ 5d

Komora vydá advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů; v osvědčení Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle § 5a odst. 2.

§ 5e

Zápis do seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne.

§5f

Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, je oprávněn požádat o nový zápis do seznamu advokátů podle § 5 nebo § 5c, pokud splní podmínky pro zápis do seznamu advokátů uvedené v těchto ustanoveních.

§ 5g

Tomu, kdo prokáže právní zájem, Komora osvědčí, zda splňuje podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5 písm. b), c) a h).

§ 6

(1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška a exekutorská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní.

(2) Za praxi advokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství a notářského koncipienta, exekutora a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi.

(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.

/§ 7

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat advokátní zkoušku každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a uhradil poplatek za zkoušku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku 5 000 Kč; ve stejné lhůtě po uhrazení poplatku za zkoušku umožní Komora vykonat uznávací zkoušku každému, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a).

(2) Ten, kdo při advokátní zkoušce nebo uznávací zkoušce neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání písemně požádat Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora mu v takovém případě umožní opakování advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl; zkoušku lze opakovat pouze dvakrát.

(3) Ten, kdo při advokátní nebo uznávací zkoušce neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 2 žádost o její opakování, nebo ten, kdo při zkoušce neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky až po uplynutí tří let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl. Ten, kdo takto žádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta. Jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně./

(4) Komora umožní do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5 odst. 2. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 pozbývají platnosti./

§ 7

(1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5000 Kč (dále jen „poplatek za zkoušku“)

a) advokátní zkoušku (§ 54 odst. 1) každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d),

b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a),

c) uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3) každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a).

(2) Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání zkoušky podle odstavce 1, nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti o vykonání zkoušky.

(3) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání požádat písemně Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora opakování zkoušky po uhrazení poplatku za zkoušku umožní, a to tak, aby se opakovaná zkouška konala nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl. Zkoušku lze opakovat pouze dvakrát.

(4) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 3 žádost o její opakování, anebo ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat další žádost o vykonání zkoušky nejdříve po uplynutí doby tří let ode dne konání zkoušky, při které naposledy neuspěl. Ten, kdo takto požádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta; jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně.

(5) Komora umožní do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až § 5c. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 anebo prominutí podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5b odst. 2 pozbývají platnosti.

Vyškrtnutí ze seznamu advokátů

§ 7a

Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů:

a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b,

b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10.

§ 7b

(1) Ten,

a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí,

b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,

e) vůči komu byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,

f) kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání 0nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,

g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů uplynutím kalendářního měsíce (následujícího po měsíci), ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komoře doručena.

(2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.

§ 8

(1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho,

a) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených,

b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie,

c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,

d) kdo je v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory delším než šest měsíců a příspěvek nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení.

(e) jehož pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 trvá po dobu delší čtyř let. To neplatí, je-li důvodem k pozastavení výkonu advokacie výkon funkce člena vlády anebo výkon funkce člena orgánů územní samosprávy, poslance nebo senátora, popřípadě výkon jiné volené veřejné funkce.)

(2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5 odst. 2 písm. a).

(3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.

Pozastavení výkonu advokacie

§ 8a

K pozastavení výkonu advokacie dochází,

a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b,

b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10.

§ 8b

(1) Advokátovi,

a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,

b) který je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,

c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,

d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby,

e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno,

f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti 1b) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno.

(2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.

--------------------------------

1b) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9

(1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie

a) vznikl-li mu pracovní nebo jiný obdobný poměr, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,

b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka.

(2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie,

a) bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c) bylo-li proti němu nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15), jíž je společníkem, zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání.

(3) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.

§ 9a

(1) o dobu pozastavení výkonu advokacie

a) advokát není oprávněn poskytovat právní služby,

b) advokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii,

c) zaniká členství advokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) a e),

d) advokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) a e).

(2) Pozastavením výkonu advokacie

a) nezaniká účast advokáta ve sdružení podle § 14 nebo v právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15),

b) není dotčena povinnost advokáta uvedená v § 24 odst. 3,

c) nezaniká povinnost advokáta provádět platby podle § 30 odst. 1,

d) není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie.

§ 9b

(1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká

a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven,

b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno.

(2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí

/§ 10

Dojde-li u advokáta zapsaného do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2 k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne./

§ 10

(1) Dojde-li u advokáta, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne.

(2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o pozastavení výkonu advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.

(3) Byl-li pozastaven výkon advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5b, anebo byl-li tento advokát ze seznamu advokátů vyškrtnut, informuje Komora bez odkladu v potřebném rozsahu o těchto skutečnostech orgán domovského státu, od něhož získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „příslušný orgán domovského státu“).

(4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o pozastavení výkonu advokacie tomuto advokátovi, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.

HLAVA DRUHÁ

Způsob výkonu advokacie

§ 11

(1) Advokát vykonává advokacii samostatně, ve sdružení (§ 14) anebo jako společník ve veřejné obchodní společnosti (§ 15).

(2) Komora vede seznam sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii; ustanovení zvláštních předpisů 2) tím nejsou dotčena.

--------------------------------

2) § 27 a násl. obchodního zákoníku.

§ 12

Při výkonu advokacie je advokát povinen používat označení "advokát"; za podmínek stanovených stavovským předpisem je advokát oprávněn používat i jiných označení nebo dodatků označujících jeho odborné zaměření.

§ 13

(1) Místem podnikání advokáta podle zvláštních předpisů 3) je jeho místo podnikání zapsané v seznamu advokátů (dále jen "sídlo").

(2) Sídlo advokáta musí být na území České republiky.

---------------------------------

3) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.

Společný výkon advokacie

§ 14

Sdružení

(1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon advokacie ve veřejné obchodní společnosti (§ 15), upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle zvláštních předpisů 4) (dále jen "sdružení"). Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem.

(2) Na používání společného jména se přiměřeně vztahuje § 12.

(3) Advokáti, kteří jsou účastníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému z účastníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému účastníku sdružení.

(4) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník veřejné obchodní společnosti (§ 15) ani v jiném sdružení.

(5) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o dočasném společném poskytování právních služeb v jednom nebo více předem vymezených případech.

--------------------------------

4) § 829 a násl. občanského zákoníku.

§ 15

Veřejná obchodní společnost

(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, pokud předmětem jejího podnikání je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti (dále jen "společnost").

(2) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet; pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní předpisy,4a) vykonávají advokacii vlastním jménem a na účet společnosti. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí, s výjimkami stanovenými tímto zákonem, zvláštními předpisy.5)

(3) Nezaniká-li smrtí společníka společnost, může se dědic přihlásit o svoji účast ve společnosti za podmínek stanovených zvláštními předpisy, 6) jen je-li advokátem. Není-li dědic advokátem nebo se nepřihlásil o účast ve společnosti, má právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního předpisu.7)

(4) Ustanovení zvláštních předpisů o ručení společníků za závazky společnosti nejsou dotčena.

(5) Účinky doručení nastávají i tehdy, když písemnost určená advokátovi, který je společníkem společnosti, byla doručena společnosti.

(6) Advokát, který vykonává advokacii ve společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení ani jako společník jiné společnosti.

(7) Ustanovení § 16 až 18, § 19 písm. a) a c), § 20, § 21 odst. 4, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 1 a 2, § 25, § 26 odst. 2, § 27, 28 a § 29 odst. 1 se použijí pro společnost přiměřeně.

--------------------------------

4a) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu.

5) Například obchodní zákoník.

6) § 91 odst. 1 obchodního zákoníku.

7) § 89 obchodního zákoníku.

HLAVA TŘETÍ

Práva a povinnosti advokátů

§ 16

(1) Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu se zákonem nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

(2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

§ 17

Advokát postupuje při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.

§ 18

(1) Advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 určen; ustanovení § 19 tím není dotčeno.

(2) Nemůže-li se někdo poskytnutí právních služeb podle tohoto zákona domoci, je oprávněn požádat Komoru, aby mu advokáta určila. Nejsou-li dány důvody pro odmítnutí uvedené v § 19, je Komorou určený advokát povinen právní služby poskytnout za podmínek v určení stanovených.

§ 19

(1) Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže

a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá,

b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii ve sdružení nebo společnosti,

c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit,

d) projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká,8)

e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké.

(2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst.2.

--------------------------------

8) § 116 občanského zákoníku.

§ 20

(1) Advokát je povinen od smlouvy o poskytování právních služeb odstoupit, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (§ 18 odst. 2), zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19.

(2) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (§ 18 odst. 2), dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost.

(3) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ačkoliv byl o to advokátem požádán.

(4) Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy podle odstavců 1 až 3 odstoupil od smlouvy o poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.

§ 21

(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.

(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce; i poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že jej klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.

(3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.

(4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 55a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.

(5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;9) i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje.

(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).

(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.10)

(8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na

a) zaměstnance advokáta nebo společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti podílejí na poskytování právních služeb,

b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).

(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném k informování orgánu v cizím státě podle § 35d.

--------------------------------

9) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22

(1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.

/(2) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, popřípadě i její výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti právním předpisem./

(2) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, popřípadě i jejich výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.

§ 23

Byl-li advokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát.

§ 24

(1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jeho zaměstnancem; případná odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů tím není dotčena.

(2) Advokát se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

(3) Advokát musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou poskytováním právních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, vztahuje se tato povinnost na společnost.

§ 25

(1) O poskytování právních služeb je advokát povinen vést přiměřenou dokumentaci.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.11)

--------------------------------

11) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 26

(1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.

(2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,12) může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient.

--------------------------------

12) § 35 odst. 1 trestního řádu.

§ 25 odst. 3 občanského soudního řádu.

§ 31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

§ 27

(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, (ustanoví) určízástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.

(2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, (ustanovený) určený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o (ustanovení) určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí.

(3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě škody (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat.

(4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů a pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, učiní Komora vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů jeho klientů, zejména může určit jiného advokáta nástupcem vyškrtnutého advokáta; Komora o přijatých opatřeních klienty bezodkladně písemně vyrozumí. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně.

(5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud podle zvláštního právního předpisu 12a) na návrh Komory ustanoví nástupce zemřelého advokáta, pokud s ustanovením souhlasí, správcem té části dědictví, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.

--------------------------------

12a) § 175e občanského soudního řádu.

§ 28

(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.

(2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.

(3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis.

§ 29

(1) Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené stavovským předpisem; advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.

(2) Advokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

§ 30

(1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)].

(2) Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c).

§ 31

Advokát nebo společnost, která zaměstnává advokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokáta; advokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky.

HLAVA ČTVRTÁ

Kárná odpovědnost a kárné řízení

§ 32

(1) Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto zákonem nebo stavovským předpisem.

(3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13)

d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let,

e) vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

(4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13)

d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.

(5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující.

(6) Výnos pokut připadá Komoře.

--------------------------------

13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 33

(1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen "kárně obviněný").

(2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců.

(3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 části věty za středníkem.

(4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním.

(5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny.

(6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze takto provést, provede na dožádání Komory a na její náklady soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o provedení důkazu podle zákona nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.

§ 33a

(1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů.

(2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem.

(3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen.

(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.13a)

--------------------------------

13a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

§ 34

(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.

(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení.

(3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím.

(4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.

(5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.

§ 35

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek.

(2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený představenstvem Komory z členů, případně náhradníků představenstva (dále jen "odvolací senát").

(3) Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu.

§ 35a

(1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci.

(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory (dále jen "Věstník"); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců.

(3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje.

(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Není-li pokuta zaplacena ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, provede výkon rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu.14) Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

(5) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst. 2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně.

--------------------------------

14) § 274 písm. h) občanského soudního řádu.

§ 35b

Na advokáta nebo advokátního koncipienta a na žadatele o zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů se pro účely kárného řízení hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu nebylo uloženo kárné opatření

a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření upuštěno,

b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v § 35a odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo, jako by se kárného provinění nedopustil,

c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie,

d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů doba pěti let, bylo-li advokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů,

e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.

§ 35c

(1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno.

(2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného.

(3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé.

(4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (§ 35).

(5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná.

/§ 35d

Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán v cizím státě o zahájení a výsledcích kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2, jakož i o pozastavení výkonu advokacie takovému advokátovi, nebo o jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů./

§ 35d

(1) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o zahájení a o výsledku kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a.

(2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o zahájení a výsledku kárného řízení proti tomuto advokátovi

§ 35e

(1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.

(2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.

ČÁST třetí

EVROPSKÝ ADVOKÁT

Hlava první

Hostující evropský advokát

§ 35f

Hostujícím evropským advokátem je evropský advokát, který poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně.

§ 35g

Hostující evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) s uvedením příslušného orgánu domovského státu; toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu.

§ 35h

(1) Hostující evropský advokát nemůže být členem sdružení (§ 14), ani společníkem společnosti (§ 15).

(2) Hostující evropský advokát není oprávněn účastnit se sněmu a nemůže být volen do orgánů Komory.

§ 35i

(1) Při poskytování právních služeb spočívajících v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právním nebo stavovským předpisem pro advokáty, jakožto zástupce účastníků v tomto řízení. Pokud tyto předpisy některou otázku neupravují, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právními, stavovskými nebo jinými předpisy domovského státu o poskytování právních služeb (dále jen „předpisy domovského státu“).

(2) Při poskytování jiných právních služeb, než které jsou uvedeny v odstavci 1, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny předpisy domovského státu. Pokud předpisy domovského státu některou otázku neupravují, použijí se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 16, § 17, § 18 odst. 1, § 19 až 21, § 22 odst. 1, § 24 odst. 1 a 2, § 25, § 26 a § 28, jakož i ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují poskytování právních služeb advokáty.

(3) Ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedená v odstavci 2 se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze po hostujícím evropském advokátovi vzhledem ke všem okolnostem, a zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasné nebo příležitostné poskytování právních služeb, rozumně požadovat; to však neplatí o povinnostech uvedených v § 16, § 17, § 19 až § 21 a § 24 odst. 1 a 2.

§ 35j

(1) Poskytuje-li hostující evropský advokát na území České republiky právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností Komory, včetně rozhodnutí přijatých orgány Komory v řízeních podle tohoto zákona. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, Komora písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta.

(2) Poskytuje-li hostující evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je povinen ustanovit advokáta jako svého zmocněnce pro doručování písemností (dále jen „zmocněnec pro doručování“); ustanovení § 35p tím není dotčeno. Hostující evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla zmocněnce pro doručování při prvním úkonu, který vůči němu učiní; soud nebo jiný orgán zasílá písemnosti, včetně rozhodnutí, na adresu sídla zmocněnce pro doručování. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, soud nebo jiný orgán písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta.

§ 35k

(1) Pokud je o to požádán, je hostující evropský advokát povinen prokázat Komoře, soudu nebo jinému orgánu příslušným dokladem nebo doklady vydanými v domovském státě své oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „průkaz oprávnění“); průkaz oprávnění musí být hostujícím evropským advokátem předložen s jeho úředně ověřeným překladem do českého jazyka.

(2) Dokud hostující evropský advokát nesplní povinnost podle odstavce 1, není oprávněn právní služby dále poskytovat.

Hlava druhá

Usazený evropský advokát

§ 35l

(1) Usazeným evropským advokátem je evropský advokát, který je zapsán do seznamu evropských advokátů vedeného Komorou.

(2) Usazený evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby na území České republiky soustavně.

§ 35m

(1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy

a) doklad o tom, že evropský advokát je státním příslušníkem některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru,

b) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než tři měsíce,

c) doklad o splnění povinnosti podle § 24 odst. 3.

(2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku.

(3) Komora vydá evropskému advokátovi, který byl zapsán do seznamu evropských advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů.

(4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, a informuje o něm v téže lhůtě v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu.

(5) Předseda Komory usazeného evropského advokáta rozhodnutím vydaným v řízení podle § 55 ze seznamu evropských advokátů vyškrtne

a) nesplnil-li některou z povinností podle § 35n odst. 6,

b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b),

c) přestal-li být státním příslušníkem některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru,

d) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d).

(6) Usazený evropský advokát,

a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni úmrtí,

b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého,

c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,

d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena.

(7) V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a 3.

§ 35n

(1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro usazeného evropského advokáta přiměřeně ustanovení tohoto zákona a stavovských předpisů o právech a povinnostech advokátů, popřípadě ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud stanoví práva a povinnosti advokátů v souvislosti s výkonem advokacie.

(2) Usazený evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b); toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. K tomuto označení je usazený evropský advokát povinen uvádět odkaz na jeho zápis do seznamu evropských advokátů.

(3) Usazený evropský advokát je oprávněn uvádět ke svému označení podle odstavce 2 i dodatek, vyjadřující skutečnost, že v domovském státě, popřípadě i v jiných cizích státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami jako účastník (společník) sdružení nebo právnické osoby obdobné sdružení nebo společnosti podle tohoto zákona (§ 14 a 15).

(4) Usazený evropský advokát může být členem sdružení (§ 14) nebo společníkem společnosti (§ 15).

(5) Usazený evropský advokát má právo účastnit se sněmu; nemůže však být volen do orgánů Komory.

(6) Usazený evropský advokát je povinen předložit Komoře nejpozději do 30. listopadu každého kalendářního roku

a) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než tři měsíce,

b) doklad o splnění povinnosti podle § 24 odst. 3 pro následující kalendářní rok.

(7) Sídlo usazeného evropského advokáta (§ 13) se zapisuje do seznamu evropských advokátů.

(8) Usazený evropský advokát se může v rámci svého oprávnění dát zastoupit osobami uvedenými v § 26.

(9) Ustanovení § 27 odst. 4 a § 30 odst. 2 se použije v případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů.

Hlava třetí

Společná ustanovení

§ 35o

Evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a to i v těch případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví, že účastník řízení musí být zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka řízení může být jen advokát.

§ 35p

(1) Poskytuje –li evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a stanoví-li zvláštní právní předpis, že účastník musí být v tomto řízení zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka může být jen advokát, je evropský advokát povinen ustanovit advokáta po dohodě s klientem jako svého konzultanta v otázkách procesního práva, které budou v řízení řešeny ( dále jen“konzultant“); konzultantem může evropský advokát ustanovit i zmocněnce pro doručování podle § 35j odst.2.

(2) Evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla konzultanta při prvním úkonu, který vůči němu učiní; dokud evropský advokát tuto povinnost nesplní, není oprávněn právní služby dále poskytovat.

(3) Nerozhodne-li soud nebo jiný orgán jinak, je konzultant oprávněn být přítomen se souhlasem evropského advokáta při všech úkonech, u kterých je oprávněn být přítomen jako zástupce (obhájce) evropský advokát.

(4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující řízení před soudy nebo jinými orgány.

(5) Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost evropského advokáta za škodu podle § 24 odst.1 a 2, ani jeho kárná odpovědnost (§ 35q odst.1).

Kárná odpovědnost a kárné řízení

§ 35q

(1) Evropský advokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté tohoto zákona.

(2) Evropskému advokátovi lze v kárném řízení uložit kárná opatření uvedená v § 32 odst. 3 písm. a) až c) a kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb na dobu jednoho roku až pěti let. Na rozhodnutí o uložení kárného opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb se použijí přiměřeně ustanovení § 35a odst. 3 a § 35b písm. c).

§ 35r

(1) Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o skutečnosti, že předseda kontrolní rady hodlá zahájit proti evropskému advokátovi kárné řízení.

(2) Nebylo-li možné splnit informační povinnost podle odstavce 1 z důvodu nebezpečí z prodlení nebo bylo-li kárné řízení zahájeno na základě kárné žaloby podané ministrem spravedlnosti, je Komora povinna informovat bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o zahájení kárného řízení proti evropskému advokátovi.

(3) V kárném řízení proti evropskému advokátovi si kárný senát nebo odvolací senát před rozhodnutím ve věci samé zpravidla vyžádá jako jeden z podkladů pro rozhodnutí i vyjádření příslušného orgánu domovského státu.

(4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o výsledku kárného řízení proti evropskému advokátovi.

ČÁST čtvrtá

ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT

§ 36

Advokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních koncipientů vedeném Komorou.

§ 37

(1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého,

a) kdo má plnou způsobilost k právním úkonům,

b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice,1a)

c) kdo je bezúhonný,

d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a

e) kdo je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru, vyjma pracovního poměru vedlejšího.

(2) Splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1, Komora zapíše žadatele do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů nejpozději do dvou měsíců od jejího doručení. Zápis do seznamu advokátních koncipientů zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne.

(3) Komora advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1.

(4) Ten,

a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,

b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce (následujícího po měsíci), ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů Komoře doručena.

c) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů dnem zápisu do seznamu advokátů.

(5) (Komora pozastaví advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe na základě jeho písemné žádosti opatřené úředně ověřeným podpisem) Advokátnímu koncipientovi, který podal Komoře písemnou žádosti o pozastavení výkonu praxe advokátního koncipienta opatřenou úředně ověřeným podpisem, je pozastaven výkon právní praxe advokátního koncipienta uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2. Advokátnímu koncipientovi je pozastaven výkon právní praxe, byl-li vzat do vazby, nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody nebo byl-li mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu právní praxe advokátního koncipienta.

(6) V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo pozastavení výkonu praxe advokátního koncipienta se ustanovení § 7b odst. 2, 8 odst. 3, § 8b odst. 1 písm. d) až e) a § 8b odst. 2, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1 písm. a) a b) a § 9a odst. 2 písm. d) a § 9b použijí přiměřeně.

§ 38

(1) Advokátní koncipient vykonává u advokáta nebo u společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem advokáta znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie.

(2) Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu s tímto zákonem a stavovskými předpisy.

§ 39

Ustanovení § 16, 17, 21 a 29 se použijí pro advokátního koncipienta přiměřeně.

ČÁST páTÁ

ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KOMORA

§ 40

(1) Zřizuje se Česká advokátní komora se sídlem v Praze.

(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů.

(3) Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie; při výkonu veřejné správy postupuje Komora podle tohoto zákona a podle správního řádu. 15)

(4)Komora je právnickou osobou.

--------------------------------

15) Zákon č. …/… Sb., o řízení před správními úřady (správní řád).

§ 41

(1) Komora má tyto orgány:

a) sněm,

b) představenstvo,

c) předsedu Komory,

d) kontrolní radu,

e) kárnou komisi,

/f) zkušební komisi pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky/

f) zkušební komisi pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise České advokátní komory“).

(2) Komora může zřizovat poradní orgány.

§ 42

Sněm

(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm.

(2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti. Zastoupení advokáta na sněmu jiným advokátem není přípustné.

(3) Představenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do tří let od předchozího sněmu.

(4) Představenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo pokud o to požádá kontrolní rada. Představenstvo je v těchto případech povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců; pokud tak představenstvo neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní rada. Sněm musí být svolán tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode dne svolání.

/(5) Sněm je schopný se usnášet bez ohledu na počet přítomných advokátů; usnesení sněmu, včetně volby členů a náhradníků orgánů Komory [§ 43 písm. a)], je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátů./

(5) Sněm je schopný se usnášet bez ohledu na počet přítomných advokátů. Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátů. Při volbě členů a náhradníků orgánů Komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných přítomnými advokáty jednotlivým kandidátům. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů Komory se vyžaduje souhlas alespoň jedné třetiny přítomných advokátů.

(6) Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je svolán dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání.

§ 43

Sněmu přísluší

a) volit z advokátů přímou a tajnou volbou na dobu tří let členy a náhradníky představenstva, kontrolní rady a kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává,

b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory,

c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání,

d) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem,

e) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem,

f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory,

g) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,

h) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád,

i) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí, a

j) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení.

§ 44

Představenstvo

(1) Představenstvo je výkonným orgánem Komory.

(2) Představenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků; klesne-li počet členů představenstva pod počet stanovený tímto zákonem, je představenstvo oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové.

((3) Představenstvu přísluší rozhodovat

a) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 a 10 a ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3,

b) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 a 10 a o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5, nejde-li o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti.)

(3) Představenstvu přísluší rozhodovat o

a) vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a c),

b) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínky uvedené v § 37 odst. 1 písm. c),

c) pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) a c),

d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) a c).

(4) Představenstvu dále přísluší

a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory. Počet místopředsedů Komory určí organizační řád,

b) přijímat stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud si však sněm vyhradil schválení stavovského předpisu přijatého představenstvem [§ 43 písm. h)], pozbude tento stavovský předpis platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto stavovského předpisu vznikla, však nemohou být dotčena,

c) vydávat Věstník,

d) hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších fondů Komory,

e) svolávat sněm,

/f) vyjadřovat se ke zkušebním řádům pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky,/

f) vyjadřovat se zkušebnímu řádu pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „advokátní zkušební řád“),

g) vyjadřovat se ke kárnému řádu,

h) spravovat majetek Komory,

i) zajišťovat publikační, dokumentační a studijní činnost Komory, j) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory.

(5) Představenstvo je povinno informovat pravidelně advokáty o činnosti orgánů Komory.

(6) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání představenstva svolává předseda Komory.

§ 45

Předseda Komory

(1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech.

((2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat o

a) určení advokáta podle § 18 odst. 2,

b) ustanovení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1,

c) určení nástupce advokáta podle § 27 odst. 4,

d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti.)

(2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat

a) o určení advokáta podle § 18 odst. 2,

b) o určení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1,

c) o určení nástupce advokáta § 27 odst. 4,

d) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b), d) a § 10 odst. 1,

e) o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu o nesplňování podmínek uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b), d) a e),

f) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 1,

g) o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodu uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b),

h) v dalších věcech stanovených tímto zákonem.

/(3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů a v seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii./

(3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů, v seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii a v seznamu evropských advokátů.

(4) Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.

§ 46

Kontrolní rada

(1) Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory.

(2) Počet členů a náhradníků kontrolní rady stanoví organizační řád; klesne-li počet členů kontrolní rady pod počet takto stanovený, je kontrolní rada oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.

(3) Kontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní rady. Předseda kontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.

(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona a stavovských předpisů jinými orgány Komory a advokáty; členům kontrolní rady musí být umožněn přístup ke všem písemnostem, jakož i jiným dokumentům advokátů a Komory.

(5) Má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g).

§ 47

Kárná komise

(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení.

(2) Počet členů kárné komise stanoví organizační řád.

(3) Kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kárné komise. Předseda kárné komise jmenuje z členů kárné komise členy kárných senátů (§ 33 odst. 1).

Společná ustanovení o orgánech Komory

§ 48

Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času.

§ 49

(1) Podrobnosti o organizaci Komory a jejích orgánů stanoví organizační řád a další stavovské předpisy.

(2) Podrobnosti o volbách do orgánů Komory, jakož i o odvolání jejich členů stanoví volební řád.

ČÁST šesTÁ

PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI

§ 50

(1) Komora je povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu spravedlnosti veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány.

(2) Má-li ministr spravedlnosti za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh na jeho přezkoumání soudem; ustanovení § 247 až 250k občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.

§ 51

(1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory kárný řád.

(2) Ministr spravedlnosti je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.

(3) Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo o pozastavení výkonu advokacie.

§ 52

(1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory /zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky/ advokátní zkušební řád.

/(2) Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky; nejméně jednu třetinu členů zkušební komise jmenuje ministr spravedlnosti na návrh Komory a jednu třetinu členů na návrh Nejvyššího soudu./

(2) Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise České advokátní komory, a to nejméně jednu třetinu jejích členů na návrh Komory a jednu třetinu jejích členů na návrh Nejvyššího soudu.

52a

Ministerstvo spravedlnosti oznamuje sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b).

ČÁST sedmÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Společná ustanovení

§ 53

/(1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi stanoví

a) poplatek za advokátní zkoušku nebo uznávací zkoušku a podrobnosti o jejich placení,

b) poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a podrobnosti o jeho placení,

c) podrobnosti o provádění plateb advokátů podle § 30 odst. 1,

d) pravidla vydávání Věstníku,

e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie,

f) podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě advokátními koncipienty,

g) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55 a 55a,

h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie./

(1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi upravují

a) poplatek za zkoušku a podrobnosti o jejím placení,

b) poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů a podrobnosti o jejich placení,

c) podrobnosti o provádění plateb advokátů a usazených evropských advokátů podle § 30 odst. 1,

d) pravidla vydávání Věstníku,

e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie,

f) podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě advokátními koncipienty,

g) podrobnosti o poskytování právních služeb evropskými advokáty,

h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55 a § 55a,

i) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie.

(2) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení se považuje den uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání.

(3) Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro /advokáty a advokátní koncipienty/ advokáty, advokátní koncipienty a evropské advokáty třicátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější.

/(4) Stavovský předpis uvedený v odstavci 1 písm. a) je závazný též pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky./

(4) Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou závazné také pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti nebo uznávací zkoušky.

(5) Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno.

§ 54

(1) Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z ústavních předpisů České republiky, z práva veřejného a soukromého, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.

(2) Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti uvedené v odstavci 1, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v některém z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru splnil podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b). Zkoušku způsobilosti lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.

(3) Uznávací zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů o poskytování právních služeb a základní znalosti o právním řádu České republiky; účelem uznávací zkoušky je i ověření znalostí stavovských předpisů. Uznávací zkoušku lze vykonat i v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku.

/(3) Podrobnosti o advokátní zkoušce a uznávací zkoušce stanoví zkušební řády (§ 52 odst. 1)./

(4) Podrobnosti o advokátní zkoušce, zkoušce způsobilosti a uznávací zkoušce stanoví advokátní zkušební řád (§ 52 odst. 1).

Řízení

§ 55

(1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují orgány Komory přiměřeně podle správního řádu,15) nestanoví-li tento zákon něco jiného. /Ustanovení § 1 a 2, § 5 až 8, § 13, § 16 odst. 1 část věty za středníkem a § 16 odst. 2, § 17 odst. 1, § 26, § 31 odst. 2, § 35 až 38, § 41 až 45, § 47 odst. 1 a 4, § 48 až 50, § 52 až 80 a § 82 až 85 správního řádu se přitom nepoužijí./ Ustanovení správního řádu o ochraně před nečinností, o odvolacím řízení a řízení o rozkladu, o přezkumném řízení, o obnově řízení a o opatřeních obecné povahy se přitom nepoužijí.

(2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen advokátem. Komora ustanoví účastníku řízení opatrovníka z řad advokátů, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit, a nemá zákonného zástupce.

(3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6.

((4) V řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c), v řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, v řízení o pozastavení výkonu advokacie z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a), jakož i v řízení o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) se vždy nařídí ústní jednání.)

(4) V řízeních ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání.

(5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, pokud jej zákon připouští, jinak poučení o tom, že opravný prostředek není přípustný; odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu.

(6) Doručené rozhodnutí Komory, proti kterému nelze podat opravný prostředek, je v právní moci.

(7) Rozhodnutí Komory je vykonatelné, jakmile nabylo právní moci. Komora může v rozhodnutí vyslovit jeho předběžnou vykonatelnost, pokud by hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy; v takovém případě je rozhodnutí vykonatelné dnem doručení jeho písemného vyhotovení.

(8) Nestanoví-li tento zákon něco jiného (§ 55a odst. 1), nejsou proti rozhodnutí Komory opravné prostředky přípustné.

(9) Nesplní-li účastník řízení podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě dobrovolně povinnost uloženou mu rozhodnutím, které je vykonatelné, provede výkon rozhodnutí na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu.14)

(--------------------------------

15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

§ 55a

(1) Proti rozhodnutí Komory o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a d), o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3, nebo o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 lze podat podle zvláštních právních předpisů 16) opravný prostředek k soudu. Dokud soud nerozhodne, může Komora vydat nové rozhodnutí, pokud jím opravnému prostředku zcela vyhoví.

(2) Byla-li podle zvláštních právních předpisů 16a) proti rozhodnutí Komory podána žaloba k soudu, může Komora, dokud soud nerozhodne, své rozhodnutí změnit nebo zrušit.

--------------------------------

16) § 250l až 250s občanského soudního řádu.

16a) § 247 až 250k občanského soudního řádu.

/§ 55b

(1) Ten,

a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů,

b) komu nebylo vydáno osvědčení o zápisu do seznamu advokátů,

c) komu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebylo umožněno vykonat advokátní nebo uznávací zkoušku,

d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu,

e) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. c) až f),

f) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů záznam uvedený v 55c odst. 1 písm. g) nebo h),

může se obrátit na soud, aby o jeho právu rozhodl.

(2) Spory o plnění závazků vzniklých na základě povinností advokáta uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud.

§ 55c

(1) Záznamem v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů se rozumí vyznačení následujících skutečností:

a) zápis do seznamu advokátů,

b) zápis do seznamu advokátních koncipientů,

c) vyškrtnutí ze seznamu advokátů,

d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů,

e) pozastavení výkonu advokacie,

f) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,

g) zánik pozastavení výkonu advokacie,

h) zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,

i) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem.

(2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až h) ve Věstníku.

§ 55d

(1) Seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů jsou veřejnými seznamy; každý do nich může v sídle Komory nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy.

(2) Osvědčení o zápisu do seznamu advokátů (§ 5 odst. 4), osvědčení podle § 27 odst. 2, jakož i výpisy ze seznamu advokátů a výpisy ze seznamu advokátních koncipientů vydané Komorou jsou veřejnými listinami./

§ 55b

Ten,

a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů,

b) komu nebylo do jednoho týdne po splnění podmínek stanovených tímto zákonem vydáno osvědčení o zápisu do seznamu advokátů nebo osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů,

c) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno vykonat advokátní zkoušku, zkoušku způsobilosti nebo uznávací zkoušku,

d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu,

e) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. a) nebo d),

f) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. b) nebo c),

je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl.

(2) Spory o plnění závazků vzniklých na základě povinností uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud.

§ 55c

(1) Záznamem v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů se rozumí vyznačení následujících skutečností:

a) zápis do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů,

b) vyškrtnutí ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů nebo ze seznamu evropských advokátů,

c) pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,

d) zánik pozastavení výkonu advokacie nebo zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,

e) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem.

(2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až d) ve Věstníku.“.

§ 55d

(1) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů jsou veřejnými seznamy; každý do nich může v sídle Komory nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy.

(2 Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů obsahují tyto osobní údaje advokátů, advokátních koncipientů nebo evropských advokátů:

a) jméno a příjmení,

b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození,

c) adresu bydliště a sídla.

(3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, jakož i výpisy ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinami.

§ 55e

/(1) Písemnosti určené advokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 5 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem./

(1) Písemnosti určené advokátovi nebo usazenému evropskému advokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 5 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené hostujícímu evropskému advokátovi doručuje Komora do místa uvedeného v § 35j odst. 1. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem.

(2) Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba, předvolání účastníka kárného řízení k jednání, rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád, rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí, jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí poté, co byla proti němu podána žaloba nebo opravný prostředek k soudu (§ 55a), se doručují /advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi/ advokátovi, advokátnímu koncipientovi nebo evropskému advokátovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních rukou.

/(3) Pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních právních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení,16b) a to bez ohledu na to, zda se adresát v místě doručení zdržuje./

(3) Pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí přiměřeně ustanovení správního řádu o doručování právnickým osobám.16b)

(4) Má-li advokát nebo advokátní koncipient v kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka, doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo opatrovníkovi.

(5) Předchozími odstavci není dotčeno ustanovení § 35j odst. 1 věta druhá.

--------------------------------

/16b) § 24 a 25 správního řádu./

16b) § 31 až 33 odst. 1 zákona č. ...../........Sb., o řízení přede správními úřady (správní řád).

§ 56

Ustanovení hlavy druhé a třetí části druhé tohoto zákona se použijí přiměřeně pro další činnosti advokátů vykonávané podle zvláštních předpisů.17)

--------------------------------

17) Např. § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, 8 a § 50 odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, § 28 a 29 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Přechodná ustanovení

§ 57

(1) Advokáti zapsaní v seznamu advokátů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.

(2) Komerční právníci zapsaní v seznamu komerčních právníků vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.

§ 58

(1) Advokátní koncipienti zapsaní v seznamu advokátních koncipientů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.

(2) Právní čekatelé komerčního právníka zapsaní v seznamu právních čekatelů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.

(3) Praxe vykonaná advokátními koncipienty a čekateli komerčního právníka podle dosavadních předpisů se považuje za právní praxi advokátního koncipienta podle tohoto zákona.

§ 59

(1) Advokátní zkouška složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.

(2) Zkouška komerčního právníka složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.

(3) Advokátní zkouška složená do 31. prosince 1992 podle zákona Slovenské národní rady č. 132/1990 Sb., o advokacii, se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.

§ 60

Pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 písm. a) se nepoužije v případě pracovního poměru vědeckého pracovníka v oboru právo,18) byl-li advokát zapsán do seznamu advokátů podle § 57 a trval-li tento pracovní poměr v den účinnosti tohoto zákona.

--------------------------------

18) Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

§ 61

Za vysokoškolské vzdělání podle § 5 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 1 písm. b) se považuje též vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců.

§ 62

(1) Kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů a disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu komerčních právníků uložená podle dosavadních předpisů se považují za kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 1 písm. f).

(2) Návrh na zahájení kárného řízení podle tohoto zákona, došlo-li ke skutku, který by mohl být považován za kárné provinění nebo disciplinární provinění podle dosavadních předpisů, přede dnem účinnosti zákona, je oprávněn jako kárný žalobce podat pouze předseda kontrolní rady, a to ve lhůtách stanovených k podání návrhu na zahájení kárného řízení nebo disciplinárního řízení těmito předpisy.

(3) Kárné řízení nebo disciplinární řízení zahájené přede dnem účinnosti zákona podle dosavadních předpisů se dokončí podle těchto předpisů; působnost kárných orgánů podle dosavadních předpisů vykonávají v tomto řízení příslušné orgány Komory.

§ 63

Právo toho, kdo nebyl podle dosavadních předpisů zapsán do seznamu advokátů nebo seznamu komerčních právníků, kdo byl z těchto seznamů podle dosavadních předpisů vyškrtnut nebo komu byl podle dosavadních předpisů pozastaven výkon advokacie nebo výkon činnosti komerčního právníka, domáhat se ochrany u soudu, není tímto zákonem dotčeno.

§ 64

Do dob nebo lhůt uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), § 7, § 8 odst. 2 a § 37 odst. 2 se započítávají doby nebo lhůty, které počaly běžet za účinnosti nebo podle dosavadních předpisů.

§ 65

(1) Do zvolení představenstva podle tohoto zákona vykonává jeho působnost představenstvo složené z členů představenstva České advokátní komory a členů představenstva Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů.

(2) Představenstvo uvedené v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy Komory.

(3) Do dne konání prvního sněmu (§ 68) přísluší představenstvu vedle jeho působnosti stanovené tímto zákonem i působnost sněmu podle § 43 písm. b) až f).

§ 66

(1) Do zvolení kontrolní rady podle tohoto zákona vykonává její působnost kontrolní rada složená z členů revizní komise České advokátní komory a členů dozorčí rady Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů.

(2) Kontrolní rada uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kontrolní rady.

§ 67

(1) Do zvolení kárné komise podle tohoto zákona vykonává její působnost kárná komise složená z členů kárné komise České advokátní komory a členů disciplinární komise Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů.

(2) Kárná komise uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kárné komise.

§ 68

Představenstvo uvedené v § 65 svolá první sněm podle tohoto zákona do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 69

Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti České advokátní komory zřízené zákonem České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, a Komory komerčních právníků zřízené zákonem České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, na Komoru.

Závěrečná ustanovení

§ 70

(1) Živnostenská oprávnění k poskytování právních služeb vzniklá podle zvláštních předpisů 19) zanikají dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) Společníci (členové) nebo orgány obchodních společností a družstev, jejichž předmět podnikání (činnosti) zahrnuje poskytování právních služeb, jsou povinni přizpůsobit společenskou smlouvu nebo stanovy a právní poměry obchodní společnosti (družstva) tomuto zákonu do šesti měsíců ode dne jeho účinnosti a podat v téže lhůtě návrh na příslušný zápis v obchodním rejstříku; neučiní-li tak, použije se přiměřeně ustanovení § 764 odst. 2 věta druhá a třetí obchodního zákoníku.

--------------------------------

19) Zákon č. 455/1991 Sb.

§ 71

Zrušují se:

1. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii,

2. zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.

§ 72

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996.

N á v r h

Vyhláška

Ministerstva spravedlnosti ze dne …,

kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 245/1999 Sb.

Ministerstvo spravedlnosti stanoví po předchozím vyjádření České advokátní komory podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. …/… Sb. (dále jen „zákon“):

Čl. I

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 245/1999 Sb., se mění takto:

  1. Název vyhlášky zní: „Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává advokátní zkušební řád“.

  1. V § 3 se slova „pro advokátní a uznávací zkoušky“ nahrazují slovy „České advokátní komory“.

  1. V § 11 odst. 1 část věty za středníkem zní: „osvědčení podepisuje předseda Komory a předseda senátu.“.

  1. Za část první se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST DRUHÁ

ZKOUŠKA ZPůSOBILOSTI

§ 11a

  1. Zkoušku způsobilosti vykoná uchazeč ve čtyřech povinných oborech a v jednom ze čtyř volitelných oborů podle své volby.

  1. Povinnými obory jsou:

    1. ústavní právo,

    2. občanské právo,

    3. obchodní právo,

    4. předpisy upravující poskytování právních služeb.

  1. Volitelnými obory jsou:

    1. správní právo,

    2. trestní právo,

    3. rodinné právo,

    4. pracovní právo.

§ 11b

  1. Zkouška způsobilosti sestává z písemné části a ústní části.

  1. Písemná část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni, a to z povinných oborů uvedených v § 11a odst. 1 písm. b) a c) a z volitelného oboru, který uchazeč zvolil (dále jen „zvolený obor“). Ústní část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech povinných oborů a ze zvoleného oboru.

§ 11c

Zkouška způsobilosti se koná před pětičlenným senátem (dále jen „senát“) ustanoveným z členů zkušební komise; senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v § 11a odst. 2 písm. d).

§ 11d

Přihlášku ke zkoušce způsobilosti podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je i označení zvoleného oboru, jakož i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5c zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.

§ 11e

Písemná část zkoušky má formu písemného testu.

§ 11f

  1. Celkový výsledek zkoušky způsobilosti hodnotí senát prospěchovými stupni „zkoušku způsobilosti složil výtečně“, „zkoušku způsobilosti složil“ nebo „zkoušku způsobilosti nesložil“.

  1. Při hodnocení celkového výsledku zkoušky podle odstavce 1 přihlíží senát zejména k tomu, zda hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech svědčí o jeho praktické připravenosti k výkonu advokacie.

§ 11g

Uchazeči, který byl u zkoušky způsobilosti hodnocen prospěchovým stupněm „zkoušku způsobilosti složil výtečně“ nebo „zkoušku způsobilosti složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení zkoušky způsobilosti; osvědčení podepisuje předseda Komory a předseda senátu.

§ 11h

Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2 až 6, § 7, § 8 odst. 1 a 2 věta druhá až čtvrtá a odst. 3 až 5, § 9 a § 10 se použijí pro zkoušku způsobilosti přiměřeně.“.

Dosavadní část druhá se označuje jako část třetí.

  1. V § 12 návětí zní: „Uznávací zkoušku vykoná uchazeč v těchto oborech:“.

  1. V § 13 odst. 1 a v § 15 se slova „zkušební senát“ nahrazují slovem „senát“.

  1. § 16 zní:

㤠16

Uchazeči, který byl u uznávací zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm „uznávací zkoušku složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení uznávací zkoušky; osvědčení podepisuje předseda Komory a předseda senátu.“.

Dosavadní část třetí se označuje jako část čtvrtá.

  1. V § 18 se vypouštějí slova „a zkušebního senátu“.

  1. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:

㤠18a

Termíny zkoušek podle této vyhlášky vyhlašuje předseda zkušební komise ve Věstníku České advokátní komory a ve dvou celostátně distribuovaných denících.“.

  1. V § 19 odst. 1 se slova „advokátních a uznávacích zkoušek“ nahrazují slovy „zkoušek podle této vyhlášky“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky do Evropské unie, s výjimkou čl. I bodů 3, 6 až 8 a 10 až 12, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

O d ů v o d n ě n í

Směrnice 89/48/EHS o obecné úpravě pro uznávání vysokoškolských diplomů udělených po ukončení nejméně tříletého odborné vzdělání mj. umožňuje státnímu příslušníkovi některého z členských států Evropské unie nebo některé z členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který prokáže, že splnil všechny profesní předpoklady k tomu, aby v domovském státě získal oprávnění k poskytování právních služeb, složil v jiném členském státě zkoušku způsobilosti. Po jejím složení, splňuje-li současně všechny ostatní předpoklady, je takový advokát postaven na roveň domácímu advokátovi.

Shora uvedená směrnice je implementována návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Základní principy zkoušky způsobilosti jsou uvedeny v čl. I, bodu 32 zákona (§ 54 odst. 2).

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky, ve znění vyhlášky č. 245/1999 Sb., na základě zákonného zmocnění stanoví podrobnosti a zatím dvou druzích zkoušek: advokátní zkoušce a uznávací zkoušce.

Vyhlášku je nutno novelizovat tak, aby obsahovala podrobnosti o i třetí zkoušce, tedy o zkoušce způsobilosti, a to na základě zákonného zmocnění.

Návrh vyhlášky vychází z pojetí zkoušky způsobilosti, jak ji definuje § 54 odst. 2 zákona. Návrh vyhlášky především stanoví 4 povinné obory, v nichž uchazeč zkoušku způsobilosti vykoná vždy (ústavní právo, občanské právo, obchodní právo a předpisy upravující poskytování právních služeb). Dále je dáno na výběr uchazeči, v kterém z jednoho ze 4 volitelných oborů zkoušku vykoná (správní právo, trestní právo, rodinné právo a pracovní právo). Uchazeč tedy vykoná zkoušku způsobilosti celkem v 5 oborech práva České republiky.

Zkouška způsobilosti se skládá z písemné a ústní části před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise.

Vyhláška dále stanoví některé technické podrobnosti o provádění zkoušky způsobilosti, o jejím hodnocení atd.

Vyhláškou se dosáhne plné slučitelnosti práva České republiky se shora uvedenou směrnicí.

Vyhláška je v plném souladu se zákonným zmocněním a nevyžádá si dopady na stání rozpočet.

Srovnávací tabulka k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, s legislativou ES

Navrhovaný předpis ČR

Odpovídající předpis ES

Ustanovení

(část, §, odst., písm. apod.)

Obsah

Celex č.

Ustanovení

(čl., písm., bod, odst. apod.)

Obsah

Hodnocení slučitelnosti

Poznámka

§ 2 odst. 1

§ 52a

(1) Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným

a) advokáti,

b) fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a které v tomto státě (dále jen „domovský stát“) získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého domovského státu oznámeným ve sdělení Ministerstva spravedlnosti vyhlášeném ve Sbírce zákonů (dále jen „evropský advokát“).

„52a

Ministerstvo spravedlnosti oznamuje sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b).

377L0249

398L0005

čl. 1 a 2

čl. 1

Článek 1

1. Tato směrnice se vztahuje v mezích a za podmínek, které stanoví, na činnosti advokátů vykonávané při poskytování služeb.

2. “Advokátem” se rozumí jakákoliv osoba oprávněná vykonávat odborné činnosti pod jedním z následujících označení:

Belgie Avocat/Advocaat/Rechtsanwalt

Dánsko Advokat

Německo Rechtsanwalt

Řecko 

Španělsko Abogado/Advocat/Avogado /Abokatu

Francie Avocat

Irsko Barrister/Solicitor

Itálie Avvocato

Lucembursko Avocat

Nizozem í Advocaat

Rakousko Rechtsanwalt

Portugalsko Advogado

Finsko Asianajaja/Advokat

Švédsko Advokat

Velká Británie Advocate/Barrister/Solicitor

Článek 2

Každý členský stát uzná za advokáta pro výkon činností stanovených v čl. 1 odst. 1 jakoukoli z osob uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 1

Předmět, rozsah a definice

1. Účelem této směrnice je usnadnit trvalý výkon profese právníka jako samostatně výdělečné osoby nebo zaměstnance v členském státě, v kterém nebyla získána profesionální kvalifikace.

2. Pro účely této směrnice:

a) “právník” znamená jakoukoliv osobu, která je státním příslušníkem členského státu a která je oprávněna provozovat profesionální činnost za použití jednoho z následujících titulů:

Belgie Avocat/Advocaat/Rechtsanwalt

Dánsko Advokat

Německo Rechtsanwalt

Řecko 

Španělsko Abogado/Advocat/Avogado /Abokatu

Francie Avocat

Irsko Barrister/Solicitor

Itálie Avvocato

Lucembursko Avocat

Nizozemí Advocaat

Rakousko Rechtsanwalt

Portugalsko Advogado

Finsko Asianajaja/Advokat

Švédsko Advokat

Velká Británie Advocate/Barrister/Solicitor

b) “členský stát původu” znamená členský stát, v němž získal právník právo používat jeden z titulů uvedených v bodě (a) předtím, než začal vykonávat povolání právníka v jiném členském státě;

c) “hostitelský členský stát” znamená členský stát, v němž právník provozuje činnost podle této směrnice;

d) “titul udělovaný v zemi původu” znamená titul používaný v členském státě, v němž právník získal právo tento titul používat předtím, než začal vykonávat povolání právníka v jiném členském státě;

e) “skupina” znamená jednotku, ať již se statutem právnické osoby či nikoliv, vytvořenou podle práva členského státu, v němž právníci provozují profesionální činnost společně pod společným jménem;

f) “příslušný titul” nebo “příslušná profese” znamená titul nebo profesi pod kontrolou kompetentního orgánu, u kterého je právník registrován podle článku 3, a “kompetentní orgán” znamená tento orgán.

Tato směrnice se vztahuje jak na právníky provozující činnost jako samostatně výdělečné osoby, tak na právníky provozující činnost jako zaměstnanci v členském státě svého původu a s přihlédnutím k článku 8 v hostitelském členském státě. Výkon povolání právníka ve smyslu této směrnice nezahrnuje poskytování služeb, které je pokryto Směrnicí 77/249/ES.

PL

PL

§ 5b až 5g

§ 7 odst. 1 písm. b)

§ 41 odst. 1 písm. f)

§ 5b

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů evropského advokáta, který splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a který prokáže, že

a) poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní služby jako usazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň tří let,

b) právní služby podle písmena a) poskytoval v oblasti práva České republiky.

(2) Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátů, který nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb, jsou dostatečné k výkonu advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti prominout.

§ 5c

Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů státního příslušníka některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a který

a) prokáže, že splnil podmínky profesního vzdělání a praxe stanovené v tomto státě k získání oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), a

b) složí zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2).

§ 5d

Komora vydá advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů; v osvědčení Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle § 5a odst. 2.

§ 5e

Zápis do seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne.

§5f

Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, je oprávněn požádat o nový zápis do seznamu advokátů podle § 5 nebo § 5c, pokud splní podmínky pro zápis do seznamu advokátů uvedené v těchto ustanoveních.

§ 5g

Tomu, kdo prokáže právní zájem, Komora osvědčí, zda splňuje podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5 písm. b), c) a h).

§ 7

(1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5000 Kč (dále jen „poplatek za zkoušku“).....

b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a),...

(2) Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání zkoušky podle odstavce 1, nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti o vykonání zkoušky.

§ 41

(1) Komora má tyto orgány: ......

f) zkušební komisi pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise České advokátní komory“)

398L0005

389L0048

čl. 10

čl.3 a 4

Článek 10

Shodné zacházení jako s právníkem hostitelského členského státu

  1. Právníku provozujícímu činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu, který fakticky a pravidelně provozoval činnost v hostitelském členském státě nejméně po dobu tří let podle práva tohoto státu včetně práva Společenství, bude v výhledem na přijetí do profese právníka v hostitelském členském státě udělena výjimka z podmínek uvedených v článku 4(1)(b) Směrnice 89/48/ES, kde “faktické a pravidelné provozování činnosti” znamená skutečný výkon činnosti bez jakéhokoliv přerušení s výjimkou přerušení vyplývajících z běžných událostí každodenního života.

Bude na příslušném právníku, aby kompetentnímu orgánu v hostitelském členském státě prokázal takové faktické a pravidelné provozování činnosti nejméně po dobu tří let podle práva hostitelského členského státu. Za tímto účelem:

    1. právník poskytne kompetentnímu orgánu v hostitelském členské státě veškeré příslušné informace a dokumentaci, zejména o počtu případů, kterými se zabýval, a o jejich povaze;

    2. kompetentní orgán hostitelského členského státu může ověřit, zda je provozovaná činnost skutečně faktické a pravidelné povahy, a v případě potřeby může požádat, aby právník poskytl ústní nebo písemné vysvětlení nebo další údaje k informacím a dokumentaci zmiňované v bodě (a).

Rozhodnutí kompetentního orgánu v hostitelském členském státě neudělit výjimku v případě, že není prokázáno, že byly splněny požadavky stanovené v prvním odstavci, bude zdůvodněno a bude podléhat odvolání podle místního práva.

  1. Právník provozující činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu v hostitelském členském státě může kdykoliv požádat o uznání diplomu v souladu se Směrnicí 89/48/EEC s výhledem na přijetí do profese právníka v hostitelském členském státě a na výkon této činnosti za použití titulu odpovídajícího této profesi v daném členském státě.

  2. Právník provozující činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu, který fakticky a pravidelně provozoval profesionální činnost v hostitelském členském státě nejméně po dobu tří let, ale po kratší dobu podle práva tohoto členského státu, může dosáhnout u kompetentního orgánu tohoto státu přijetí do profese právníka v hostitelském členském státě a práva vykonávat povolání právníka za použití titulu odpovídajícího této profesi v daném členském státě, aniž by musel splnit podmínky uvedené v článku 4(1)(b) Směrnice 89/48/EEC, za níže uvedených podmínek a v souladu s níže uvedeným postupem:

    1. Kompetentní orgán hostitelského členského státu vezme v úvahu faktickou a pravidelnou profesionální činnost provozovanou během výše uvedeného období a znalost a profesionální zkušenosti ve vztahu k právu hostitelského členského státu a návštěvu přednášek nebo seminářů o právu hostitelského členského státu včetně pravidel upravujících profesionální činnost a chování.

    2. Právník poskytne kompetentnímu orgánu hostitelského členského státu veškeré příslušné informace a dokumentaci, zejména o záležitostech, kterými se zabýval. Hodnocení faktické a pravidelné činnosti právníka v hostitelském členském státě a hodnocení jeho schopnosti pokračovat v činnosti, kterou provozoval, bude provedeno formou pohovoru s kompetentními orgánem hostitelského členského státu k ověření toho, zda byla provozovaná činnost skutečně faktické a pravidelné povahy.

Rozhodnutí kompetentního orgánu v hostitelském členském státě neudělit povolení v případě, že není prokázáno, že byly splněny požadavky stanovené v prvním odstavci, bude zdůvodněno a bude podléhat odvolání podle místního práva.

  1. Kompetentní orgán hostitelského státu může zdůvodněným rozhodnutím, které bude podléhat odvolání, odepřít právníkovi výhody plynoucí z ustanovení tohoto článku, pokud má za to, že by to bylo v rozporu s veřejnou politikou, zejména vzhledem k disciplinárním řízením, stížnostem nebo příhodám jiného typu.

  2. Zástupci kompetentního orgánu pověření posouzením žádosti zachovají obdržené informace v tajnosti.

6. Právník, který bude přijat do profese právníka v hostitelském členském státě podle odstavců 1, 2 a 3, bude oprávněn používat titul udělovaný v zemi jeho původu vyjádřený v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků členského státu jeho původu spolu s  titulem odpovídajícím profesi právníka v hostitelském členském státě.

Článek 3

Pokud je v hostitelském členském státě zahájení regulovaného povolání a jeho výkon vyhrazen pro držitele diplomu, nemohou příslušné orgány odepřít státnímu příslušníku členského státu zahájení tohoto povolání a jeho výkon z důvodů nedostatečné kvalifikace za stejných podmínek, které se vztahují na jeho vlastní státní příslušníky, jestliže:

a) je žadatel držitelem diplomu požadovaného v jiném členském státě pro zahájení dotyčného povolání a pro jeho výkon na jeho území a takový diplom byl udělen v některém členském státě, nebo

b) žadatel vykonával dotyčné povolání na plný pracovní úvazek po dobu dvou let během uplynulých deseti let v jiném členském státě, v kterém se toto povolání předpisy neupravuje ve smyslu čl. 1 písm. c) a čl. 1 písm. d) prvního pododstavce, a má doklad o jedné nebo několika odborných kvalifikacích:

- který byl udělen příslušným orgánem v členském státě podle právních a správních předpisů tohoto státu,

- který prokazuje, že jeho držitel úspěšně ukončil nejméně tříleté studium na univerzitě nebo jiné vysoké škole, nebo rozvolněné studium odpovídajícího trvání na univerzitě, vysoké škole nebo vzdělávacím zařízení pro vyšší vzdělávání nebo na jiném zařízení podobné úrovně v členském státě a je-li to vhodné, že úspěšně ukončil odbornou přípravu požadovanou navíc, a

- který připravil svého držitele k výkonu jeho povolání.

Dokladem o odborné způsobilosti ve smyslu prvního pododstavce se rozumí jakékoliv osvědčení o zkoušce nebo jakýkoliv soubor těchto osvědčení udělený příslušnými orgány členského státu, pokud jsou uděleny po úspěšném ukončení odborné přípravy získané ve Společenství a uznány tímto členským státem za rovnocenné, za předpokladu, že to je jiným členským státům a Komisi sděleno.

Článek 4

1. Bez ohledu na článek 3 může hostitelský členský stát také požadovat, aby žadatel:

  1. prokázal odbornou praxi, pokud doba vzdělání a odborné praxe uvedená v dokladech přiložených k žádosti je nejméně o jeden rok kratší, než doba požadovaná hostitelským členským státem podle čl. 3 písm. a) a b). V tomto případě odborná praxe požadovaná hostitelským členským státem:

  • nesmí překročit rozdíl v trvání vzdělání a odborné praxe dvojnásobně, pokud se nedostatečná délka týká studia a/nebo období zkušební praxe vykonávané pod kontrolou osoby odborného dohledu a zakončené zkouškou,

  • nesmí překročit rozdíl v délce vzdělávání a výcviku, pokud se nedostatečná délka týká odborné praxe získávané za pomoci kvalifikovaného člena tohoto povolání.

V případě diplomů ve smyslu čl. l písm. a) posledního pododstavce se doba vzdělání a odborné praxe uznává za rovnocennou a určuje se stejně jako vzdělání a odborná praxe podle čl. 1 písm. a) prvního pododstavce.

Při použití těchto ustanovení se musí vzít v úvahu doba odborné praxe uvedená v čl. 3 písm. b).

Ve všech případech nesmí požadovaná doba odborné praxe přesáhnout 4 roky;

  1. absolvoval adaptační období nepřesahující 3 roky nebo aby složil zkoušku způsobilosti:

  • pokud skutečnosti zahrnuté do vzdělání a odborné praxe byly získány způsobem stanoveným v čl. 3 písm. a) a b) a podstatně se liší od diplomu, který je požadován hostitelským členským státem nebo

  • pokud v případě uvedeném v čl. 3 písm. a) regulované povolání v hostitelském členském státě zahrnuje jednu nebo více regulovaných odborných činností, které nejsou součástí regulovaného povolání v členském státě původu nebo v členském státě, odkud žadatel pochází, a tento rozdíl odpovídá zvláštnímu vzdělání a praxi požadované v hostitelském členském státě a zahrnuje skutečnosti, které se podstatně liší od těch, které zahrnuje diplom předkládaný žadatelem, nebo

  • pokud v případě uvedeném v čl. 3 písm. b) regulované povolání zahrnuje v hostitelském členském státě jednu nebo více regulovaných odborných činností, které nezahrnuje povolání, které vykonával žadatel v členském státě původu nebo v členském státě, odkud pochází, a tento rozdíl odpovídá zvláštnímu vzdělání a praxi požadované v hostitelském členském státě a zahrnuje skutečnosti, které se podstatně liší od těch, které potvrzuje doklad o odborné způsobilosti předkládaný žadatelem.

Pokud hostitelský členský stát využije této možnosti, musí dát žadateli právo vybrat si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti. Pro povolání, jejichž výkon vyžaduje přesnou znalost vnitrostátního práva a v nichž poskytování právních rad a/nebo právní pomoci týkající se vnitrostátního práva je základním a nezbytným předpokladem dotyčné odborné činnosti, může hostitelský členský stát odchylně od této zásady trvat buď na adaptačním období, nebo na zkoušce způsobilosti. Pokud hostitelský členský stát chce zavést výjimky týkající se žadatelova práva výběru pro další povolání, použije se postup uvedený v článku 10.

2. Hostitelský členský stát však nesmí použít ustanovení odst. 1 písm. a) a b) zároveň.

PL

PL

§ 10

§ 35d

§ 10

(3) Byl-li pozastaven výkon advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5b, anebo byl-li tento advokát ze seznamu advokátů vyškrtnut, informuje Komora bez odkladu v potřebném rozsahu o těchto skutečnostech orgán domovského státu, od něhož získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „příslušný orgán domovského státu“).

(4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o pozastavení výkonu advokacie tomuto advokátovi, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.

§ 35d

(1) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o zahájení a o výsledku kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a.

(2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o zahájení a výsledku kárného řízení proti tomuto advokátovi

398L0005

čl. 7 odst. 2

čl. 8

čl. 13

Před zahájením disciplinárního řízení proti právníku provozujícímu činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu informuje kompetentní orgán hostitelského členského státu co nejdříve kompetentní orgán v členském státě původu a poskytne mu veškeré příslušné údaje.

První odstavec bude platit mutatis mutandis, pokud bude disciplinární řízení zahájeno kompetentním orgánem členského státu původu, který bude odpovídajícím způsobem informovat kompetentní orgán hostitelského členského státu/států.

Článek 8

1. Hostitelský členský stát musí přijmout jako důkaz, že podmínky stanovené v čl. 3 a 4 jsou splněny, osvědčení a doklady vydané příslušnými orgány členských států, které musí dotyčná osoba předložit spolu s žádostí o výkon dotyčného povolání.

2. Postup při zkoumání žádostí o výkon regulovaného povolání musí být ukončen co nejdříve a výsledek musí být sdělen spolu s odůvodněným rozhodnutím příslušného orgánu hostitelského členského státu nejpozději 4 měsíce po předání všech dokladů týkajících se dotyčné osoby. Proti tomuto rozhodnutí nebo proti tomu, že nebylo vydáno, musí být podle vnitrostátních předpisů přípustný opravný prostředek k soudu.

Článek 13

K usnadnění uplatňování této směrnice a k zabránění tomu, aby byla její ustanovení zneužívána čistě za účelem obcházení pravidel platných v hostitelském členském státě, budou kompetentní orgány v hostitelském členském státě a kompetentní orgány v členském státě původu úzce spolupracovat a navzájem si prokazovat pomoc. Budou zachovávat důvěrnost vyměňovaných informací.

PL

PL

§ 35f až 35k

Hostující evropský advokát

§ 35f

Hostujícím evropským advokátem je evropský advokát, který poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně.

§ 35g

Hostující evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) s uvedením příslušného orgánu domovského státu; toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu.

§ 35h

(1) Hostující evropský advokát nemůže být členem sdružení (§ 14), ani společníkem společnosti (§ 15).

(2) Hostující evropský advokát není oprávněn účastnit se sněmu a nemůže být volen do orgánů Komory.

§ 35i

(1) Při poskytování právních služeb spočívajících v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právním nebo stavovským předpisem pro advokáty, jakožto zástupce účastníků v tomto řízení. Pokud tyto předpisy některou otázku neupravují, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právními, stavovskými nebo jinými předpisy domovského státu o poskytování právních služeb (dále jen „předpisy domovského státu“).

(2) Při poskytování jiných právních služeb, než které jsou uvedeny v odstavci 1, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny předpisy domovského státu. Pokud předpisy domovského státu některou otázku neupravují, použijí se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 16, § 17, § 18 odst. 1, § 19 až 21, § 22 odst. 1, § 24 odst. 1 a 2, § 25, § 26 a § 28, jakož i ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují poskytování právních služeb advokáty.

(3) Ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedená v odstavci 2 se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze po hostujícím evropském advokátovi vzhledem ke všem okolnostem, a zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasné nebo příležitostné poskytování právních služeb, rozumně požadovat; to však neplatí o povinnostech uvedených v § 16, § 17, § 19 až § 21 a § 24 odst. 1 a 2.

§ 35j

(1) Poskytuje-li hostující evropský advokát na území České republiky právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností Komory, včetně rozhodnutí přijatých orgány Komory v řízeních podle tohoto zákona. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, Komora písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta.

(2) Poskytuje-li hostující evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je povinen ustanovit advokáta jako svého zmocněnce pro doručování písemností (dále jen „zmocněnec pro doručování“); ustanovení § 35p tím není dotčeno. Hostující evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla zmocněnce pro doručování při prvním úkonu, který vůči němu učiní; soud nebo jiný orgán zasílá písemnosti, včetně rozhodnutí, na adresu sídla zmocněnce pro doručování. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, soud nebo jiný orgán písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta.

§ 35k

(1) Pokud je o to požádán, je hostující evropský advokát povinen prokázat Komoře, soudu nebo jinému orgánu příslušným dokladem nebo doklady vydanými v domovském státě své oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „průkaz oprávnění“); průkaz oprávnění musí být hostujícím evropským advokátem předložen s jeho úředně ověřeným překladem do českého jazyka.

(2) Dokud hostující evropský advokát nesplní povinnost podle odstavce 1, není oprávněn právní služby dále poskytovat.

377L0249

čl. 3 až 5

čl. 7

Článek 3

Osoba uvedená v článku 1 užívá své označení vyjádřené v jazyce nebo v jednom z jazyků členského státu původu s uvedením stavovské organizace, které je členem, nebo soudu, u kterého je oprávněna vykonávat činnost v souladu s právem dotyčného státu.

Článek 4

1. Činnosti zastupování a obhajoby klienta před soudem nebo před orgány veřejné moci jsou v každém hostitelském členském státu vykonávány za podmínek stanovených pro advokáty působící v tomto státu s výjimkou jakýchkoli podmínek trvalého pobytu nebo zápisu u stavovské organizace v dotyčném státě.

2. Při výkonu svých činností dodržuje advokát stavovské předpisy hostitelského členského státu, aniž jsou dotčeny povinnosti, které má v členském státu původu.

........

4. Při výkonu činností, které nejsou uvedeny v odstavci 1, podléhá advokát i nadále podmínkám a stavovským předpisům členského státu původu, aniž je dotčena povinnost dodržovat předpisy z jakéhokoli zdroje, které upravují povolání v hostitelském členském státě, zejména předpisy o neslučitelnosti výkonu činností advokáta s výkonem jiných činností v dotyčném státě, o povinnosti mlčenlivosti, o vztazích s ostatními advokáty, o zákazu zastupování stran s navzájem si odporujícími zájmy jedním advokátem a o reklamě. Tyto předpisy se uplatní pouze tehdy, pokud je může dodržovat advokát, který nepůsobí v hostitelském členském státu, a pokud je jejich dodržování v dotyčném státu objektivně zdůvodněno zajištěním řádného výkonu činností advokáta, cti povolání a dodržování předpisů o střetu zájmů.

Článek 5

Pro výkon činností zastupování a obhajoby klienta v soudním řízení může členský stát uložit advokátům uvedeným v článku 1, aby:

  • byli představeni předsedovi soudu a případně příslušnému předsedovi advokátní komory v hostitelském členském státě v  souladu s místními předpisy nebo zvyklostmi;

  • spolupracovali s advokátem, který působí u dotyčného soudu a který by byl popřípadě odpovědný vůči tomuto soudu, nebo s „avoué“ nebo „procuratore“, kteří u soudu působí.

Článek 7

1. Příslušný orgán hostitelského členského státu může poskytovatele služby požádat, aby prokázal své oprávnění vykonávat činnost advokáta.

2. V případě nedodržení povinností platných v hostitelském členském státu uvedených v článku 4 určí příslušný orgán dotyčného státu v souladu se svými předpisy a postupy následky takového jednání, a za tímto účelem si může obstarat informace o profesionální činnosti poskytovatele služeb. O veškerých přijatých rozhodnutích uvědomí příslušný orgán členského státu, ze kterého poskytovatel služeb pochází. Taková výměna informací nebude mít vliv na důvěrnou povahu poskytovaných informací.

PL

PL

§ 35l až 35n

Usazený evropský advokát

§ 35l

(1) Usazeným evropským advokátem je evropský advokát, který je zapsán do seznamu evropských advokátů vedeném Komorou.

(2) Usazený evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby na území České republiky soustavně.

§ 35m

(1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy

a) doklad o tom, že evropský advokát je státním příslušníkem některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru,

b) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než tři měsíce,

c) doklad o splnění povinnosti podle § 24 odst. 3.

(2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku.

(3) Komora vydá evropskému advokátovi, který byl zapsán do seznamu evropských advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů.

(4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, a informuje o něm v téže lhůtě v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu.

(5) Předseda Komory usazeného evropského advokáta rozhodnutím vydaným v řízení podle § 55 ze seznamu evropských advokátů vyškrtne

a) nesplnil-li některou z povinností podle § 35n odst. 6,

b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b),

c) přestal-li být státním příslušníkem některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru,

d) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d).

(6) Usazený evropský advokát,

a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni úmrtí,

b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého,

c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,

d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena.

(7) V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a 3.

§ 35n

(1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro usazeného evropského advokáta přiměřeně ustanovení tohoto zákona a stavovských předpisů o právech a povinnostech advokátů, popřípadě ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud stanoví práva a povinnosti advokátů v souvislosti s výkonem advokacie.

(2) Usazený evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b); toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. K tomuto označení je usazený evropský advokát povinen uvádět odkaz na jeho zápis do seznamu evropských advokátů.

(3) Usazený evropský advokát je oprávněn uvádět ke svému označení podle odstavce 2 i dodatek, vyjadřující skutečnost, že v domovském státě, popřípadě i v jiných cizích státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami jako účastník (společník) sdružení nebo právnické osoby obdobné sdružení nebo společnosti podle tohoto zákona (§ 14 a 15).

(4) Usazený evropský advokát může být členem sdružení (§ 14) nebo společníkem společnosti (§ 15).

(5) Usazený evropský advokát má právo účastnit se sněmu; nemůže však být volen do orgánů Komory.

(6) Usazený evropský advokát je povinen předložit Komoře nejpozději do 30. listopadu každého kalendářního roku

a) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než tři měsíce,

b) doklad o splnění povinnosti podle § 24 odst. 3 pro následující kalendářní rok.

(7) Sídlo usazeného evropského advokáta (§ 13) se zapisuje do seznamu evropských advokátů.

(8) Usazený evropský advokát se může v rámci svého oprávnění dát zastoupit osobami uvedenými v § 26.

(9) Ustanovení § 27 odst. 4 a § 30 odst. 2 se použije v případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů.

398L0005

čl. 2, 4 až 6

Článek 2

Právo provozovat činnost za použití titulu udělovaného v zemi původu

Kterýkoliv právník je oprávněn provozovat trvale činnosti uvedené v článku 5 v kterémkoliv jiném členském státě za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu.

Zařezení do profese právníka v hostitelském členském státě se bude řídit článkem 10.

Článek 4

Provozování činnosti za použití titulu udělovaného v zemi původu

  1. Právník provozující činnost v hostitelském členském státě za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu tak bude činit za použití tohoto titulu, který musí být vyjádřen v úředním jazyce nebo úředních jazycích členského státu jeho původu, srozumitelným způsobem a tak, aby se zamezilo záměně s  titulem udělovaným v hostitelském členském státě.

  2. Pro účely uplatňování odstavce 1 může hostitelský členský stát požadovat, aby právník provozující činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu uvedl profesionální organizaci, jíž je členem v členském státě svého původu, nebo soudní orgán, u kterého je oprávněn provozovat činnost podle práva členského státu svého původu. Hostitelský členský stát může také požadovat, aby právník provozující činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu uvedl odkaz na svou registraci u kompetentního orgánu tohoto státu.

Článek 5

Oblast působnosti

  1. S přihlédnutím k odstavcům 2 a 3 právník provozující činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu provozuje stejnou profesionální činnost jako právník provozující svou činnost za použití příslušného titulu udělovaného v hostitelském členském státě a může, inter alia, poskytovat poradenské služby podle práva členského státu svého původu, práva Společenství, mezinárodního práva a práva hostitelského členského státu. V každém případě bude dodržovat procesní pravidla platná u místních soudů.

  2. Členské státy, které povolují, aby na jejich území předepsaná kategorie právníků připravovala listiny za účelem získání práva na správu majetku zesnulých osob a za účelem vytvoření nebo převodu zájmu na pozemcích, které jsou v jiných členských státech vyhrazeny jiným profesím než profesi právníka, mohou ve vztahu k takovým činnostem vyloučit z výkonu povolání právníky provozující činnost za použití titulů udělovaných v zemi jejich původu, pokud byly tyto tituly propůjčeny v jednom z členských států, v niž je tato činnost vyhrazena jiným profesím.

  3. Pro účely činností týkajících se zastupování nebo obhajoby klienta v soudním řízení a do té míry, do jaké právo hostitelského členského státu takovou činnost vyhrazuje pro právníky provozující činnost za použití titulu udělovaného v tomto státě, může hostitelský členský stát požadovat, aby právníci provozující činnost za použití titulů udělovaných v zemi jejich původu pracovali ve spojení s právníkem, který provozuje činnost u daného soudního orgánu a který by v případě potřeby nesl odpovědnost vůči tomuto orgánu, nebo s “avoué”, který u tohoto orgánu provozuje činnost.

K zajištění bezproblémového fungování systému soudnictví však mohou členské státy stanovit specifická pravidla pro přístup k nejvyšším soudům, např. využívání služeb specializovaných právníků.

Článek 6

Platný profesní a etický řád

  1. Bez ohledu na profesní a etický řád, jímž se právník provozující činnost za použití titulu udělovaného v zemi jejich původu řídí v členském státě svého původu, bude se takový právník řídit stejným profesním a etickým řádem jako právníci provozující činnost za použití titulů udělovaných v hostitelském členském státě ve vztahu ke všem činnostem, které bude na území tohoto státu provozovat.

  2. Právníkům provozujícím činnost za použití titulů udělovaných v zemi jejich původu se dostane odpovídajícího zastoupení v profesionálních sdruženích hostitelského členského státu. Takové zastoupení bude představovat alespoň právo hlasovat při volbách do řídících orgánů těchto sdružení.

Hostitelský členský stát může požadovat, aby si právník provozující činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu sjednal pojištění odpovědnosti z výkonu povolání nebo aby se stal členem profesionálního záručního fondu podle pravidel, která tento stát stanoví pro profesionální činnost provozovanou na jeho území. Právník provozující činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu však bude této povinnosti zproštěn, pokud bude moci prokázat, že je krytý pojištěním sjednaným nebo zárukou poskytovanou podle pravidel členského státu jeho původu, pokud je takové pojištění nebo záruka ekvivalentní, co se týče podmínek a rozsahu krytí. Pokud jsou ekvivalentní pouze částečně, může kompetentní orgán v hostitelském členském státě požadovat, aby bylo sjednáno doplňkové pojištění nebo doplňková záruka k pokrytí prvků, které nejsou pokryty pojištěním nebo zárukou sjednanou podle pravidel členského státu původu.

PL

§ 35o a 35p

Společná ustanovení

§ 35o

Evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a to i v těch případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví, že účastník řízení musí být zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka řízení může být jen advokát.

§ 35p

(1) Poskytuje –li evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a stanoví-li zvláštní právní předpis, že účastník musí být v tomto řízení zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka může být jen advokát, je evropský advokát povinen ustanovit advokáta po dohodě s klientem jako svého konzultanta v otázkách procesního práva, které budou v řízení řešeny ( dále jen“konzultant“); konzultantem může evropský advokát ustanovit i zmocněnce pro doručování podle § 35j odst.2.

(2) Evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla konzultanta při prvním úkonu, který vůči němu učiní; dokud evropský advokát tuto povinnost nesplní, není oprávněn právní služby dále poskytovat.

(3) Nerozhodne-li soud nebo jiný orgán jinak, je konzultant oprávněn být přítomen se souhlasem evropského advokáta při všech úkonech, u kterých je oprávněn být přítomen jako zástupce (obhájce) evropský advokát.

(4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující řízení před soudy nebo jinými orgány.

(5) Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost evropského advokáta za škodu podle § 24 odst.1 a 2, ani jeho kárná odpovědnost (§ 35q odst.1).

377L0249

398L0005

čl. 5

čl. 5 odst. 3

Článek 5

Pro výkon činností zastupování a obhajoby klienta v soudním řízení může členský stát uložit advokátům uvedeným v článku 1, aby:

- byli představeni předsedovi soudu a případně příslušnému předsedovi advokátní komory v hostitelském členském státě v  souladu s místními předpisy nebo zvyklostmi;

- spolupracovali s advokátem, který působí u dotyčného soudu a který by byl popřípadě odpovědný vůči tomuto soudu, nebo s „avoué“ nebo „procuratore“, kteří u soudu působí.

3. Pro účely činností týkajících se zastupování nebo obhajoby klienta v soudním řízení a do té míry, do jaké právo hostitelského členského státu takovou činnost vyhrazuje pro právníky provozující činnost za použití titulu udělovaného v tomto státě, může hostitelský členský stát požadovat, aby právníci provozující činnost za použití titulů udělovaných v zemi jejich původu pracovali ve spojení s právníkem, který provozuje činnost u daného soudního orgánu a který by v případě potřeby nesl odpovědnost vůči tomuto orgánu, nebo s “avoué”, který u tohoto orgánu provozuje činnost.

PL

PL

§ 39q a 39r

§ 35q

(1) Evropský advokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté tohoto zákona.

(2) Evropskému advokátovi lze v kárném řízení uložit kárná opatření uvedená v § 32 odst. 3 písm. a) až c) a kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb na dobu jednoho roku až pěti let. Na rozhodnutí o uložení kárného opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb se použijí přiměřeně ustanovení § 35a odst. 3 a § 35b písm. c).

§ 35r

(1) Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o skutečnosti, že předseda kontrolní rady hodlá zahájit proti evropskému advokátovi kárné řízení.

(2) Nebylo-li možné splnit informační povinnost podle odstavce 1 z důvodu nebezpečí z prodlení nebo bylo-li kárné řízení zahájeno na základě kárné žaloby podané ministrem spravedlnosti, je Komora povinna informovat bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o zahájení kárného řízení proti evropskému advokátovi.

(3) V kárném řízení proti evropskému advokátovi si kárný senát nebo odvolací senát před rozhodnutím ve věci samé zpravidla vyžádá jako jeden z podkladů pro rozhodnutí i vyjádření příslušného orgánu domovského státu.

(4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o výsledku kárného řízení proti evropskému advokátovi.

377L0249

398L0005

čl. 7 odst. 2

čl. 7

V případě nedodržení povinností platných v hostitelském členském státu uvedených v článku 4 určí příslušný orgán dotyčného státu v souladu se svými předpisy a postupy následky takového jednání, a za tímto účelem si může obstarat informace o profesionální činnosti poskytovatele služeb. O veškerých přijatých rozhodnutích uvědomí příslušný orgán členského státu, ze kterého poskytovatel služeb pochází. Taková výměna informací nebude mít vliv na důvěrnou povahu poskytovaných informací.

Článek 7

Disciplinární řízení

1. V případě, že právník provozující činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu nebude plnit povinnosti platné v hostitelském členském státě, budou platit procesní pravidla, pokuty a opravné prostředky stanovené v hostitelském členském státě.

2. Před zahájením disciplinárního řízení proti právníku provozujícímu činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu informuje kompetentní orgán hostitelského členského státu co nejdříve kompetentní orgán v členském státě původu a poskytne mu veškeré příslušné údaje.

První odstavec bude platit mutatis mutandis, pokud bude disciplinární řízení zahájeno kompetentním orgánem členského státu původu, který bude odpovídajícím způsobem informovat kompetentní orgán hostitelského členského státu/států.

3. Bez újmy na rozhodovací pravomoci kompetentního orgánu hostitelského členského státu bude tento orgán spolupracovat v průběhu celého disciplinárního řízení s kompetentním orgánem členského státu původu. Hostitelský členský stát zejména přijme opatření nezbytná k zajištění toho, že kompetentní orgán v členském státě původu bude moci činit podání orgánům odpovědným za projednání odvolání.

4. Kompetentní orgán v členském státě původu rozhodne, jak zasáhnout, podle svých vlastních procesních a hmotných pravidel ve světle rozhodnutí kompetentního orgánu hostitelského členského státu vzhledem k právníku provozujícímu činnost za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu.

5. Přestože to není předpokladem pro rozhodnutí kompetentního orgánu hostitelského členského státu, dočasné nebo trvalé odnětí oprávnění k výkonu povolání kompetentním orgánem v členském státě původu automaticky povede k tomu, že příslušnému právníku bude dočasně nebo trvale zakázán výkon povolání za použití titulu udělovaného v zemi jeho původu v hostitelském členském státě.

PL

PL

§ 55b

§ 55b

Ten,

a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů,

b) komu nebylo do jednoho týdne po splnění podmínek stanovených tímto zákonem vydáno osvědčení o zápisu do seznamu advokátů nebo osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů,

c) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno vykonat advokátní zkoušku, zkoušku způsobilosti nebo uznávací zkoušku,

d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu,

e) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. a) nebo d),

f) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. b) nebo c),

je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl.

(2) Spory o plnění závazků vzniklých na základě povinností uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud.

398L0005

čl. 3

čl. 9

Registrace u kompetentního orgánu

1. Právník, který si přeje provozovat činnost v jiném členském státě než v tom, v němž získal profesionální kvalifikaci, se bude registrovat u kompetentního orgánu v tomto státě.

2. Kompetentní orgán v hostitelském členském státě právníka zaregistruje po předložení osvědčení potvrzujícího jeho registraci u kompetentního orgánu v členském státě jeho původu. Může požadovat, aby osvědčení nebylo starší než tři měsíce, pokud je předkládá kompetentní orgán členského státu původu. O registraci bude informovat kompetentní orgán v členském státě původu.

Článek 9

Zdůvodnění a opravné prostředky

Rozhodnutí neprovést registraci uvedenou v článku 3 nebo zrušit takovou registraci a rozhodnutí ukládající disciplinární opatření budou zdůvodněna.

Proti takovým rozhodnutím je k dispozici opravný prostředek použitelný u soudu nebo rozhodčího soudu podle ustanovení místního práva.

PL

PL

Číslo předpisu (kód Celex)

Název předpisu ES

389L0048

Směrnice Rady č. 89/48/EHS, ze dne 21. prosince 1988, o obecné úpravě pro uznávání vysokoškolských diplomů udělených po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělání.

377L0249

Směrnice Rady č. 77/249/EHS, ze dne 22. března 1977, o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů.

398L0005

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES, ze dne 16 února 1998, k usnadnění trvalého výkonu povolání právníka v jiném členském státě než v tom, v kterém byla získána kvalifikace.

20

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací