Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o advokacii - EU

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, sleduje tři cíle.

Prvním, základním cílem je harmonizace zákona o advokacii se třemi směrnicemi Evropských společenství. ⁠‌‌‌‌​‌‌‌‌​‌‌​‌‌‌⁠

Časově nejstarší je směrnice 77/249/EHS k usnadnění účinného uplatňování svobody poskytovat služby právníky (dále jen „směrnice k poskytování služeb“). Tato směrnice umožňuje, aby státní příslušník některého z členských států Evropské unie nebo některého z členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru (Norsko, Lichtenštejnsko, Island), který v tomto státě (v domovském státě) získal oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, mohl poskytovat právní služby v jiném členském státě pod svým profesním označením, ovšem pouze dočasně nebo příležitostně. V návrhu zákona je tato kategorie označena jako hostující evropský advokát.

Směrnice 89/48/EHS o obecné úpravě pro uznávání vysokoškolských diplomů udělených po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělání (dále jen „směrnice o uznávání diplomů“) je obecnou, nadoborovou směrnicí.. Z hlediska advokacie je podstatné, že umožňuje státnímu příslušníkovi některého z členských států Evropské unie nebo některého z členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který prokáže, že splnil všechny profesní předpoklady k tomu, aby v domovském státě získal oprávnění k poskytování právních služeb, složit v jiném členském státě zkoušku způsobilosti. Po jejím složení, splňuje-li současně všechny ostatní předpoklady, je takový advokát postaven na roveň „domácímu“ advokátovi.

Poslední je směrnice 98/5/ES k usnadnění trvalého výkonu povolání právníka v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (dále jen „směrnice k usnadnění trvalého výkonu advokacie“). Tato směrnice umožňuje, aby státní příslušník některého z členských států Evropské unie nebo některého z členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který v domovském státě získal oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, mohl poskytovat právní služby v jiném členském státě pod svým profesním označením soustavně. V návrhu zákona je tato kategorie označena jako usazený evropský advokát.

Směrnice k usnadnění trvalého výkonu advokacie dále umožňuje, aby usazený evropský advokát, který prokáže, že v jiném členském státě poskytoval bez podstatnějších přerušení po dobu alespoň tří let právní služby v oblasti práva členského státu, v němž působí jako usazený evropský advokát, byl na základě žádosti postaven na roveň „domácímu“ advokátovi. Nedosahuje-li požadovaná doba tří let, lze usazeného evropského advokáta postavit na roveň domácímu advokátovi na základě pohovoru, v němž se ověřují jeho znalosti a zkušenosti v právu státu, v němž jako usazený evropský advokát působí.

Neumožňuje se výkon advokacie v zaměstnaneckém poměru k jinému advokátovi, a to z toho důvodu, že to platná právní úprava neumožňuje ani u "domácích" advokátů; směrnice č.98/5/ES tento požadavek také stanoví pouze pro případ, kdy vnitrostátní úprava výkon advokacie v zaměstnaneckém poměru povoluje.

Po vstupu České republiky do Evropské unie bude tato harmonizace v praxi znamenat, že advokát z kteréhokoli členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru bude oprávněn v České republice působit jako hostující evropský advokát nebo jako usazený evropský advokát za podmínek stanovených tímto zákonem. Žadatel z některého z těchto členských států bude moci v České republice požádat o složení zkoušky způsobilosti či o zapsání do seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou jako „domácí“ advokát, jestliže jako usazený evropský advokát poskytoval v České republice právní služby tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci.

Na druhé straně budou mít naprosto stejné možnosti v členských státech Evropské unie, resp. v členských státech Dohody o evropském hospodářském prostoru čeští advokáti. Z hlediska reciprocity je proto třeba vázat nabytí účinnosti implementačních ustanovení tohoto návrhu zákona na vstup České republiky do Evropské unie.

Tímto zákonem bude dosaženo plné slučitelnosti s právem Evropských společenství v oblasti advokátního práva  České republiky.

Druhým cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, jsou změny tohoto zákona v těch jeho ustanoveních, která dosud odkazují na použitelnost či částečnou použitelnost zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Důvodem je již vypracovaný návrh zákona o řízení před správními úřady (správní řád), který má s účinností od 1. ledna 2003 zrušit zákon č. 71/1967 Sb.

Konečně třetím cílem tohoto návrhu zákona je změnit či upřesnit některá ustanovení zákona o advokacii v souladu s požadavky aplikační praxe orgánů České advokátní komory.

Návrh zákona je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Zákon nebude mít dopady na státní rozpočet a nevyžádá si zvýšení počtu zaměstnanců.

V souladu se směrnicí k poskytování služeb a směrnicí k usnadnění trvalého výkonu advokacie osnova zakládá oprávnění pro ty fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo některého z členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, a které v některém z těchto států získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého (domovského) státu, k poskytování právních služeb na území České republiky. Osnova nazývá tyto osoby souhrnně evropskými advokáty s tím, že je dále pak rozděluje na hostující evropské advokáty (směrnice k poskytování služeb) a na usazené evropské advokáty (směrnice k usnadnění trvalého výkonu advokacie).

Profesním označením se rozumí profesní tituly, pod nimiž tyto osoby vykonávají advokacii ve svých domovských státech (např. Rechtsanwalt v Německu a Rakousku). Seznam těchto profesních označení uveřejní Ministerstvo spravedlnosti sdělením ve Sbírce zákonů.

Jde pouze o legislativně technickou úpravu.

Jde o legislativně technickou úpravu v návaznosti na další novelizovaná ustanovení.

Pokud usazený evropský advokát nemůže prokázat tříletou dobu poskytování právních služeb v oblasti práva České republiky, tříčlenná komise jmenovaná předsedou České advokátní komory pohovorem s ním zjistí, zda jeho znalosti práva České republiky a stavovských předpisů a jeho zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k tomu, aby advokacii v České republice vykonával. Dojde-li komise ke kladnému závěru, může zcela nebo zčásti prominout nesplnění časové podmínky a usazený evropský advokát je zapsán do seznamu advokátů.

Žadatel, který úspěšně složil zkoušku způsobilosti a splňuje ostatní zákonné podmínky, je zapsán do seznamu advokátů a tím postaven na roveň českým advokátům.

K 5d, 5e: Osnova stanoví povinnost Komory vydat advokátovi, po uhrazení poplatku, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů s případným vyznačením omezení rozsahu poskytování právních služeb u advokátů, kteří složili uznávací zkoušku. Komoře se ukládá povinnost učinit zápisy do seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne.

V podstatě se přejímá platné znění zákona s tím, se do něj vkládají ustanovení o zkoušce způsobilosti.

V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátů na základě žádosti advokáta se v praxi ukázala být neúměrně dlouhou dosavadní doba, po jejímž uplynutí dochází k vyškrtnutí ze seznamu advokátů, stanovená novelou zákona provedenou zákonem č. 210/1999 Sb. Navrhuje se proto tuto dobu zkrátit tak, aby k vyškrtnutí ze seznamu advokátů došlo již uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla doručena Komoře žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

Tato ustanovení upravují postup Komory v těch případech, kdy advokátovi, který je zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, je pozastaveno oprávnění poskytovat právní služby v cizině, či toto jeho oprávnění zaniklo. Obdobně je upraven postup Komory ohledně advokátů zapsaných v seznamu advokátů podle § 5b. Recipročně jsou upraveny povinnosti Komory v odstavci 4 § 10.

V § 35d se Komoře zakládá informační povinnost ohledně kárného řízení.

Zákon obsahuje tři ustanovení zmocňující Ministerstvo spravedlnosti k vydání prováděcích předpisů ve formě vyhlášek; jedná se o advokátní tarif (§ 22 odst. 1), kárný řád (§ 51 odst. 1) a zkušební řád pro advokátní a uznávací zkoušky (§ 52 odst. 1). Zatímco k vydání kárného řádu a zkušebního řádu se vyžaduje předchozí vyjádření Komory, v případě advokátního tarifu takové vyjádření zákonem stanoveno není. Navrhuje se proto stanovit, že i v případě advokátního tarifu (resp. jeho novel) předloží Ministerstvo spravedlnosti jeho návrh nejprve k vyjádření Komoře. Navrhovaná novelizace odstraní i gramatickou chybu v dosavadním textu zákona, když namísto slova „její“ bude použito správné slovo „jejich“, neboť advokátní tarif může stanovit výši nejen odměny advokáta, ale i jeho náhrad.

Jedná se o terminologickou změnu vycházející ze skutečnosti, že stanovení povinnosti advokátovi poskytnout určité osobě právní služby Komorou je odlišným právním institutem od ustanovení advokáta soudem podle procesních předpisů (například § 30 odst. 2 o. s. ř. nebo § 38 odst. 1 trestního řádu). Důsledné odlišování těchto dvou právních institutů je nutné i z hlediska hrazení odměny ustanoveného či určeného advokáta; je-li advokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát (§ 23 zákona), je-li advokát určen Komorou, stát jeho odměnu nehradí. V případech, kdy je povinnost poskytnout právní služby stanovena Komorou, používá zákon na jiných místech termín „určit“ (§ 18 odst. 2 a 27 odst. 4). Navrhuje se proto zavést tento správný termín i v ustanovení § 27 odst. 1 a 2.

Cílem ustanovení § 35b zákona bylo upravit zahlazení kárného postihu advokáta pro účely (dalšího) kárného řízení (například při úvaze o upuštění od uložení kárného opatření nebo při výběru kárného opatření), avšak jeho dosavadní znění má – nechtěně – širší dosah, neboť bez dalšího umožňuje opětovný zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů i tomu, kdo se v předchozí činnosti advokáta (advokátního koncipienta) dopustil velmi závažného kárného provinění; i taková osobě totiž splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 5 odst. 1 písm. d) a § 37 odst. 1 písm. c). Navrhuje se proto výslovně stanovit, že zahlazení kárného postihu má účinky pouze pro účely kárného řízení. Takové řešení bylo zvoleno i v případě zahlazení kárného postihu soudního exekutora (§ 123 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů).

Hostující evropský advokát se vymezuje jako evropský advokát, který poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně (§ 35f).

V § 35g osnova stanoví povinnost hostujícího evropského advokáta používat při poskytování právních služeb v České republice profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) s uvedením příslušného orgánu domovského státu. Toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. Toto ustanovení má upozornit klienta, kdo je jeho právním zástupcem.

V § 35h se stanoví omezení pro evropského hostujícího advokáta: nemůže být členem sdružení, společníkem ve společnosti, není oprávněn se účastnit sněmu advokátů a nemůže tudíž být volen do orgánů Komory.

Ustanovení § 35i stanoví povinnosti hostujícího evropského advokáta jednak při zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, jednak jeho povinnosti při poskytování jiných právních služeb.

V § 35j odst. 1 osnova ukládá hostujícímu evropskému advokátovi povinnost za stanovených předpokladů oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností, s následky nesplnění této povinnosti.

V odstavci 2 osnova ukládá hostujícímu evropskému advokátovi povinnost ustanovit si zmocněnce pro doručování písemností za podmínek v tomto ustanovení uvedených a s následky nesplnění této povinnosti v tomto ustanovení uvedenými.

Ustanovení § 35j osnova zakotvila proto, že hostující evropský advokát nemusí mít sídlo na území České republiky a tudíž styk s ním (doručování písemností) by mohl být obtížný, resp. by jej bylo nutno realizovat zdlouhavější cestou mezinárodní právní pomoci.

V ustanovení § 35k osnova zakládá povinnost hostujícího evropského advokáta k žádosti Komory, soudu nebo jiného orgánu předložit průkaz oprávnění o tom, že je v domovském státě oprávněn poskytovat právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) s následky nesplnění této povinnosti uvedenými v odstavci 2.

Podmínky pro zápis usazeného evropského advokáta do seznamu jsou stanoveny v § 35m odst. 1 a 2. Další odstavce tohoto ustanovení řeší postup Komory při vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu těchto advokátů.

Povinnosti a práva usazeného evropského advokáta jsou soustředěny v § 35n. Zásadou je, že pro tohoto advokáta se použijí přiměřeně ustanovení zákona o advokacii a stavovských předpisů.

Stejně jako hostující evropský advokát, je usazený evropský advokát povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. a). Toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu a k němu je třeba uvést odkaz na zápis do seznamu evropských advokátů.

Právem usazeného evropského advokáta je uvádět k shora uvedenému profesnímu označení dodatek, který vyjadřuje skutečnost, že v domovském státě, popř. v jiných státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami.

Osnova poskytuje usazenému evropskému advokátovi právo být v České republice členem sdružení nebo společníkem společnosti. Na rozdíl od hostujícího evropského advokáta, má usazený evropský advokát právo účastnit se sněmu, nemůže však být volen do orgánů Komory.

V odstavci 6 osnova stanoví některé další povinnosti usazeného evropského advokáta.

Osnova stanoví v odstavci 7 výslovně, že sídlo usazeného evropského advokáta se zapisuje do seznamu evropských advokátů.

V § 35o osnova výslovně opravňuje evropského advokáta k poskytování právních služeb spočívajících v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně povinné obhajoby a povinného zastoupení.

V § 35p osnova stanoví povinnost evropskému advokátovi, je-li zástupcem nebo obhájcem v řízení, v němž je povinné zastoupení nebo povinná obhajoba, aby si po dohodě s klientem ustanovil pro toto řízení advokáta jako svého konzultanta. Úkolem konzultanta bude pomáhat evropskému advokátovi v otázkách českého procesního práva, neboť lze vyjít z předpokladu, že evropský advokát nemůže české procesní právo znát do všech podrobností.⁠‌‌‌‌​‌‌‌‌​‌‌​‌‌‌⁠

V § 35q odst. 1 se stanovuje, že evropský advokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté zákona o advokacii. Odstavec 2 tohoto ustanovení uvádí, jaká kárná opatření lze evropskému advokátovi uložit.

Ustanovení § 35r se týká informační povinnosti Komory před zahájením kárného řízení, v jeho průběhu a po jeho skončení.

Vzhledem k tomu, že zápis do seznamu advokátů je právním institutem rozdílným od evidenčního úkonu, kterým je vyznačení této skutečnosti (tj. skutečnosti, že někdo byl zapsán do seznamu advokátů) do konkrétní evidence, jejímž prostřednictvím je seznam advokátů veden (viz § 55c zákona), navrhuje se stanovit lhůtu, ve které musí být Komorou takové vyznačení provedeno.

Jedná se o zkrácení doby, po jejímž uplynutí dochází k vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů na základě žádosti advokátního koncipienta. Důvody k navržené úpravě jsou obdobné důvodům, pro něž je navrženo zkrácení doby, po jejímž uplynutí dochází k vyškrtnutí ze seznamu advokátů na základě žádosti advokáta (viz odůvodnění bodu 7).

Nejčastějším případem, kdy dochází k vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je situace, kdy advokátní koncipient je po složení advokátní zkoušky a slibu zapsán do seznamu advokátů. Dosavadní úprava ovšem vyžaduje, aby před zápisem do seznamu advokátů byl advokátní koncipient nejprve vyškrtnut některým v zákoně uvedeným způsobem ze seznamu advokátních koncipientů; jediným možným řešením je vyškrtnutí za základě žádosti advokátního koncipienta podle § 37 odst. 4 písm. b). Za účelem odstranění této nadbytečné administrativní překážky se navrhuje, aby v důsledku zápisu do seznamu advokátů došlo „ex lege“, tj. automaticky k vyškrtnutí žadatele o tento zápis ze seznamu advokátních koncipientů, je-li žadatel o zápis do seznamu advokátů doposud zapsán v seznamu advokátních koncipientů.

K pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 na základě jeho žádosti je podle dosavadní úpravy nutné rozhodnutí příslušného orgánu Komory vydané v řízení podle § 55. Takové řešení je administrativně náročné a z hlediska praxe a ochrany práv advokátního koncipienta neodůvodněné. Navrhuje se proto stanovit, že v tomto případě dochází k pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta nikoliv na základě rozhodnutí Komory, nýbrž „ex lege“ tak, jak je tomu v případě vyškrtnutí advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů na základě jeho žádosti (§ 37 odst. 4 písm. b/).

V souvislosti s návrhem nového správního řádu (§ 1) se navrhuje v zákoně výslovně stanovit, že Komora vykonává – jakožto orgán profesní samosprávy – veřejnou správu na úseku advokacie s tím, že při výkonu této veřejné správy postupuje v souladu se správním řádem a tímto zákonem (§ 55 odst. 1).

Jde o formulační upřesnění vzhledem ke zkoušce způsobilosti.

Dosavadní úprava vyžaduje ke zvolení za člena nebo náhradníka orgánů Komory souhlas nadpoloviční většiny advokátů přítomných na sněmu. Tato koncepce může v praxi způsobit komplikace při volbě orgánů Komory v případě, kdy kandidát tuto podmínku ani při opakované volbě nesplní a nezbylo by než svolat za účelem volby nový sněm. Navrhuje se proto stanovit, že ke zvolení postačí prostá většina hlasů s tím, že podrobnosti o volbě upraví – tak, jako doposud – volební řád (§ 49 odst. 2 zákona). Návrh nově stanoví i podmínky odvolání členů a náhradníků Komory.

Rozhodování v řízení podle § 55 ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a 45 odst. 2 zákona je rozděleno mezi představenstvo a předsedu Komory. V praxi se ukázalo být nadbytečné a administrativně náročné svěřovat rozhodování o některých z těchto věcí představenstvu, a to zejména tehdy, když ochrana práv advokátů a advokátních koncipientů kolektivní projednání dané věci nevyžaduje (například vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b) nebo d), pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 1 písm. a) a odst. 3). Navrhuje se proto přenést rozhodování pravomoc v těchto případech z představenstva na předsedu Komory s tím, že i nadále je proti jakémukoliv rozhodnutí zachována soudní ochrana dotčeného advokáta nebo advokátního koncipienta ve správním soudnictví (§ 55a).

Jde o formulační úpravu ve vztahu k seznamu evropských advokátů.

Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby sdělením ve Sbírce zákonů oznámilo profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b).

Působnost stavovských předpisů se bude nově vztahovat také na evropské advokáty.

Jde o formulační úpravu ve vztahu k evropským advokátům.

Jde o formulační úpravu ve vztahu ke zkoušce způsobilosti.

Osnova konkretizuje, co se rozumí zkouškou způsobilosti a jaký je její obsah.

Také podrobnosti o zkoušce způsobilosti budou stanoveny prováděcím právním předpisem – vyhláškou Ministerstva spravedlnosti.

V souvislosti s návrhem nového správního řádu je třeba nově upravit vymezení jeho ustanovení, které se nepoužijí v řízení před orgány Komory podle § 55. Vyloučena jsou zejména – tak, jako doposud - ustanovení nového správního řádu upravující opravné prostředky ve správním řízení.

Jde pouze o legislativně technickou úpravu.

Navrhuje se stanovit, že ve všech případech, kdy v řízení podle § 55 přísluší rozhodovat představenstvu, musí být nařízeno ústní jednání. Bude-li v tomto řízení rozhodovat předseda Komory, může být ústní jednání nařízeno za podmínek stanovených v § 21 odst. 1 správního řádu, tj. vyžaduje-li to povaha věci, zejména přispěje-li se tím k jejímu objasnění.

Ustanovení § 55b v podstatě přejímá platnou právní úpravu s tím, že soudní ochrana se poskytuje také tomu, kdo ve lhůtě nebyl zapsán do seznamu evropských advokátů, komu nebylo ve lhůtě vydáno osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, komu nebylo ve lhůtě umožněno vykonat zkoušku způsobilosti, dále tomu, o němž nebyl ve lhůtě proveden v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v odstavci 1 písm. e), a konečně tomu, o němž byl v seznamu evropských advokátů proveden záznam uvedený v odstavci 1 písm.f).

Působnost obou ustanovení se rozšiřuje na evropské advokáty, resp. na seznam evropských advokátů. Zároveň se s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů stanoví, které osobní údaje budou vedeny v seznamu advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů.

Osnova stanovuje, kam Komora doručuje písemnosti určené advokátovi, usazenému evropskému advokátovi a advokátnímu koncipientovi.

Jde o formulační úpravu ve vztahu k evropskému advokátovi.

V souvislosti s návrhem nového správního řádu je nutné upravit ustanovení § 55e odst. 3 o doručování písemností do vlastních rukou advokáta nebo advokátního koncipienta. Dosavadní úprava, která nevyžadovala pro účinné doručení splnění podmínky, že se adresát v místě doručení zdržuje, zůstává přitom zachována, neboť podle § 33 odst. 3 návrhu nového správního řádu se nelze vyhnout náhradnímu doručení poukazem na to, že se na adrese sídla právnické osoby nebo sídla její organizační složky nikdo nezdržuje (ustanovení § 33 odst. 1 až 3 návrhu nového správního řádu se použije přiměřeně i pro doručování – mimo jiné – i advokátům).

Jde o formulační úpravu ve vztahu k usazenému evropskému advokátovi.

Upřesňuje se vztah tohoto ustanovení k povinnosti hostujícího evropského advokáta, vyjádřené v § 35j odst. 1.

Osnova stanoví příslušná přechodná ustanovení, která se týkají možnosti nového zápisu do seznamu advokátů podle § 5f, vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. g) a vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 4 písm. b).

Přechodná ustanovení dále vyjadřují obvyklou právní zásadu, že řízení ve věcech uvedených v § 55 odst. 1 věta první, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán České advokátní komory podle dosavadních předpisů.

V zájmu zamezení možných pochybností přechodné ustanovení stanoví, že zkušební komise pro advokátní a uznávací zkoušky, která byla jmenována podle dosavadních předpisů, se považuje za zkušební komisi České advokátní komory podle tohoto zákona.

Vzhledem k novelizacím zákona o advokacii je potřebné, aby tento zákon zmocnil předsedu vlády, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona o advokacii.

Ta ustanovení, jimiž se do zákona implementují směrnice Evropských společenství, mohou nabýt účinnosti až dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost, a to z důvodů reciprocity, jak je uvedeno v obecné části důvodové zprávy.

Ustanovení, která se týkají vztahu k novému zákonu o řízení před správními úřady (správní řád) by měla nabýt účinnosti shodně s navrhovanou účinností nového správního řádu, tedy ke dni 1. ledna 2003.⁠‌‌‌‌​‌‌‌‌​‌‌​‌‌‌⁠

Osnova navrhuje, aby ostatní ustanovení nabyla účinnosti dnem vyhlášení.