KSO

Krajské soudy (Sb. NSS)

Celkem 908 rozhodnutí

Pokročilé filtry

napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)

Filtry Krajských soudů (Sb. NSS)

Rozhodnutí krajských a městských soudů publikovaná ve Sbírce NSS jako precedent. Konkrétní soud (Krajský soud v Brně, Městský soud v Praze, …) je vidět v hlavičce.

dostupné jen pro novější rozhodnutí

Zobrazeno 801850 z 908

Rozsudek2005-12-15

31 Ca 132/2005

Dle § 133 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, je prodej tabákových výrobků a lihovin zakázán mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu. Takovým rozhodnutím není souhlas s prodejem tohoto zboží vystavený obcí, na jejímž území se provozovna nachází. Musí se jednat o kolaudační rozhodnutí místně příslušného stavebního úřadu vydané v souladu se stavebním zákonem z roku 1976.

Rozsudek2005-12-14

9 Ca 249/2005

Ochrana poskytovaná ustanovením § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, je zaměřena na vymezenou skupinu diváků - děti a mladistvé - především s ohledem na jejich věk, který nedává vždy záruku, že se dítě či mladistvý s obsahem pořadu vypořádá shodně, jako když tento pořad vnímá dospělý divák. Skutečnost, že odvysílaný televizní pořad lze označit za recesi, není proto rozhodná pro posouzení toho, zda tento pořad byl způsobilý ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.

Rozsudek2005-12-13

59 Ca 136/2003

I. Označí-li daňový subjekt jím vynaložený náklad jako výdaj na opravu hmotného majetku, srozumitelně sdělí důvody tohoto zařazení a předloží na podporu svých tvrzení důkazy, pak se v případě pochybností správce daně, zda se nejedná o technické zhodnocení ve smyslu § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, důkazní břemeno přenáší dle § 31 odst. 8 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, na správce daně. II. Rekonstrukce a modernizace jakožto formy technického zhodnocení jsou definovány v § 33 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pomocí povahy výsledné změny oproti původnímu stavu hmotného majetku. Není proto možné rozhodnout, že určitý výdaj byl vynaložen na rekonstrukci či modernizaci hmotného majetku, aniž by byl řádně zjištěn původní stav tohoto majetku a následně porovnán s jeho stavem po provedeném zásahu.

Rozsudek2005-12-13

59 Ca 70/2003

Právo územních finančních orgánů provádět kontrolu dotací poskytnutých ze státního rozpočtu a důsledky porušení rozpočtové kázně dle § 30 zákona č. 576/1990 Sb., rozpočtových pravidel republiky, se vztahují i na právnickou osobu, které byla dotace

Rozsudek2005-12-02

9 Ca 98/2004

Úkon, jímž celní úřad zapíše do evidence částku cla, která je z předmětného zboží pravděpodobně dlužná dle § 267 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, nemá vliv na běh tříleté lhůty k vyměření nebo doměření cla ve smyslu § 268 odst. 3 téhož zákona.

Rozsudek2005-11-30

11 Ca 123/2004

Převod vlastnictví k nemovitostem, k němuž došlo na základě postupní smlouvy, je třeba považovat za úplatný převod nemovitostí podléhající dani z převodu nemovitostí (§ 9 odst. 1 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), neboť postupitel jako protihodnotu za nemovitost "získal" hodnotu pohledávky (hodnotu částky, kterou postupitel dlužil postupníkovi).

Rozsudek2005-11-30

9 Ca 113/2003

Český telekomunikační úřad je ze zákona nadán pravomocí získávat od poskytovatelů telekomunikačních služeb a dále používat pro účely svých rozhodnutí ve sporech dle § 95 odst. 1 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, údaje - evidence o telekomunikačním provozu, jimiž jsou údaje o provozovateli sítě, volané číslo, délka a čas vzniku uskutečněného hovoru, které jsou dle § 84 odst. 3 citovaného zákona předmětem telekomunikačního tajemství. Byť v telekomunikačním zákoně není výslovně upravena pravomoc Českého telekomunikačního úřadu získávat údaje a nakládat s daty souvisejícími s poskytováním telekomunikačních služeb, tato pravomoc úřadu vyplývá z oprávnění stanovených vždy pro určitou oblast telekomunikační činnosti (správa a kontrola telefonních čísel, cena za telekomunikační služby apod.), zejména však ze samotné sankční pravomoci Českého telekomunikačního úřadu v oblasti ochrany telekomunikačního tajemství. Jestliže Český telekomunikační úřad jako správní úřad ve věcech telekomunikací vykonává činnosti, jejichž charakter vyžaduje a tím dává úřadu i pravomoc seznamovat se s údaji telekomunikačního provozu (telefonní čísla, údaje o účastnících telekomunikačního spojení, čas a délka telekomunikačního spojení), a současně je garantem ochrany telekomunikačního tajemství, jehož předmětem jsou data související s poskytováním telekomunikačních služeb, pak úkony, při nichž jsou uvedená data využita - dokazováním a vydáním rozhodnutí na základě zjištěných dat - není nepřípustným způsobem prolamována ochrana telekomunikačního tajemství a nedochází k nepřípustnému zásahu do osobních údajů a soukromí osob.

Rozsudek2005-11-30

6 Ca 157/2004

Jestliže ten, kdo vystupoval ve správním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, ji předloží dodatečně, je tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen, a jsou tak schváleny i ty úkony, které zástupce účastníka učinil v řízení ještě před podpisem plné moci. I pokud byla plná moc osvědčující zastoupení žalobce při podání odvolání vystavena později, nelze z toho dovozovat, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, a že se tedy jedná o odvolání nepřípustné.

Rozsudek2005-11-25

9 Ca 187/2004

Obecně závazná vyhláška obce (orgánu územního plánování), která stanoví regulativy pro plochy v oblasti s čistým bydlením tak, že vymezuje určené využití území, přípustné využití území a nepřípustné využití území, je nástrojem územně plánovací dokumentace provádějící limity využití území, tzv. regulativy, které - inkorporovány do vyhlášky obce dle § 29 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona - jsou právně závazné a určují konkrétní využití území. Jiné určení využití území nelze dovozovat argumentem, podle něhož to, co ve vyhlášce není regulativy stanoveno, je dovoleno, neboť by tím byla umožněna neschválená zástavba a nekoordinované funkční využití území.

Rozsudek2005-11-25

9 Ca 64/2004

I. Hodnocení jednání advokáta jako kárného provinění (§ 32 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii) v kárném řízení před orgány České advokátní komory musí vycházet z jednotlivých, konkrétně vymezených skutků, jimiž došlo k zaviněnému porušení povinností stanovených advokátovi zákonem o advokacii, zvláštním zákonem nebo stavovským předpisem. II. Obecný závěr o prokázání značné části vyúčtovaných činností advokáta jako úkonů, které advokátní tarif nezná, bez uvedení toho, jaké úkony pojaly orgány České advokátní komory do svého úsudku o nesprávném vyúčtování, a dále konstatování chyb v sepisu smlouvy bez vyhodnocení významu a míry závažnosti chybných či neprofesionálních jednání advokáta v rámci poskytované služby, je důvodem pro zrušení rozhodnutí o kárné odpovědnosti advokáta pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

Rozsudek2005-11-24

22 Ca 442/2003

I. Informace o stavech spárkaté zvěře v jednotlivých honitbách nejsou individuálními údaji ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, neboť se jedná o informace o využívání přírodního bohatství [§ 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti], které nemají vypovídací hodnotu o majetkových poměrech jednotlivých vlastníků pozemků tvořících honitbu. Poskytnutí takových informací není zásahem do vlastnických práv. II. Informace o stavech spárkaté zvěře v jednotlivých honitbách nelze odepřít podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, neboť by tak bylo porušeno právo zaručené článkem 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Usnesení2005-11-24

22 Ca 347/2005

Jména a příjmení členů přípravného výboru uvedená v návrhu přípravného výboru [§ 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu] musí být totožná se jmény a příjmeními členů přípravného výboru uvedenými v podpisové listině [§ 11 odst. 1 písm. c) cit. zákona], neboť podpisová listina je jako příloha návrhu přípravného výboru jeho součástí (§ 10 odst. 2 cit. zákona).

Rozsudek2005-11-23

9 Ca 60/2004

Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, sice ve svém § 26 odkazuje na správní řád, který má platit pro řízení podle tohoto zákona (s výjimkou řízení o námitkách kontrolovaných osob dle § 18 téhož zákona), na druhou stranu však obsahuje speciální úpravu postupu při provádění kontroly, která použití správního řádu v podstatě vylučuje. V žádném případě tedy nelze na postup při provádění kontroly podle uvedeného zákona vztáhnout § 49 správního řádu zakotvující lhůty pro vydání rozhodnutí, neboť protokol o kontrole, který je výsledkem kontroly, správním rozhodnutím není.

Rozsudek2005-11-23

15 Ca 187/2003

I. Podání daňového subjektu obsahující jednak odvolání proti platebnímu výměru dle § 48 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a jednak žádost o sdělení důvodů rozdílu podle § 32 odst. 9 téhož zákona, musí být posouzeno jako žádost o sdělení důvodů podle citovaného ustanovení. II. Správce daně je povinen v takovém případě sdělit daňovému subjektu důvody, které vedly k vydání platebního výměru a zároveň daňový subjekt poučit o možnosti podat proti platebnímu výměru odvolání v dodatečné lhůtě (§ 32 odst. 10 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Pokud tak správce daně nepostupuje a rozhodne přímo o odvolání proti platebnímu výměru, jedná se o podstatné porušení procesních předpisů, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

Rozsudek2005-11-23

7 Ca 174/2004

„Držitelem zboží“ podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, je osoba, která má toto zboží ve své faktické právní dispozici. Pokud tato osoba zboží dovezla pro osobu jinou a má je ve svých skladovacích prostorech, je držitelem zboží a správní orgány jí mohou nařídit zničit takové zboží (padělky nebo nedovolené napodobeniny) na její vlastní náklady. Vztah mezi osobou, které byla uložena povinnost zničit toto zboží, a osobou, pro niž bylo zboží dovezeno, je vztahem mezi dvěma subjekty soukromého práva a nemá žádný vliv na shora uvedenou povinnost zničit toto zboží.

Usnesení2005-11-22

59 Ca 64/2005

Lhůta pro podání žaloby dle § 82 s. ř. s. na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nezákonné daňové kontrole počíná v souladu s § 84 odst. 1 a § 85 s. ř. s. běžet od okamžiku, kdy se daňový subjekt dozvěděl o vyřízení prvně uplatněné námitky podané dle § 16 odst. 4 písm. d) (§ 16 odst. 6) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, popřípadě od okamžiku marného uplynutí této lhůty.

Rozsudek2005-11-22

11 Ca 224/2004

Je-li pozemek, na kterém stojí rekreační chata, ve schváleném plánu sídelního útvaru zahrnut do všeobecně obytného území, které je určeno primárně pro bytovou výstavbu, a není zde tedy možné umisťovat nové chaty a rekreační domky, ale toliko rodinné domy, nelze dodatečně povolit přístavbu verandy k této chatě [§ 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona], neboť verandu není možné považovat za stavební úpravu ve smyslu přestavby z rekreační chaty na rodinný dům, zejména proto, že stavba zkolaudovaná jako zahrádkářská chata nesplňuje podmínky pro užívání objektu jako rodinného domu.

Rozsudek2005-11-10

10 Ca 202/2004

Oprava zřejmých omylů a nesprávností dle § 56 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, umožňuje odstraňování chyb, kterých se dopustil správce daně ve vydaných rozhodnutích, tedy opravy různých méně významných překlepů a zkomolenin, opravy dat a rodných čísel, ale také opravy početních chyb. Daňový subjekt se však touto cestou nemůže domáhat revize vlastní hmotněprávní povinnosti.

Rozsudek2005-11-03

10 Ca 33/2005

Bylo-li zjištěno, že částka cla nebyla nebo není dlužna, vrátí celní úřad zaplacené clo (na žádost nebo z moci úřední) dle ustanovení § 286 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona. Na vrácení cla podle tohoto ustanovení, jsou-li splněny podmínky v něm uvedené, je právní nárok (na rozdíl od ustanovení § 289 citovaného zákona).

Rozsudek2005-10-31

9 Ca 8/2004

Rozlišovací způsobilost zaměnitelného označení podle § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, je v oblasti motoristického sportu třeba zkoumat vždy zejména ve vztahu ke vjemu průměrného spotřebitele, jímž je divák motoristických soutěží, motoristická veřejnost a obchodní partneři subjektů pořádajících motoristické soutěže. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví o námitkách proti přihlášce ochranné známky, které je založeno pouze na skutečnosti, že přihlašovatel ochranné známky je národní sportovní autoritou zaštiťující pořádané motoristické soutěže, aniž by se vypořádalo s posouzením vjemu průměrného spotřebitele i ve vztahu k jiným subjektům dlouhodobě fakticky pořádajícím a finančně zajišťujícím motoristické soutěže, nevychází z náležitě skutkově a právně posouzeného stavu věci ve smyslu známkového práva.

Rozsudek2005-10-25

30 Ca 26/2005

I. Výsledek veřejné soutěže na ztvárnění uměleckého díla není závazným podkladem pro vydání závazného stanoviska orgánem státní památkové péče ve smyslu § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. II. Závěry orgánů státní památkové péče o tom, zda je provedení zamýšleného pomníku v daném místě z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné či nikoliv, jsou věcí jejich správního uvážení, jež nelze nahradit uvážením soudním (srov. § 78 odst. 1 s. ř. s.).

Rozsudek2005-10-24

10 Ca 220/2004

I. Institut správního uvážení nemá při aplikaci ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, místa; naopak zákon výslovně stanoví, že stavba nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním musí být odstraněny. Stavební úřad tak neučiní jen při splnění všech zákonných podmínek, což musí stavebník v řízení prokázat. Nejde proto o správní uvážení (zda a kterou z podmínek stavebník splnil), nýbrž stavebník sám musí prokázat, že došlo ke splnění všech podmínek, jejichž splnění by bylo jinak požadováno v rámci řízení o povolení stavby (či ohlášení). II. Posuzování souladu stavby s obecnými technickými požadavky na výstavbu je otázkou správního uvážení toliko tam, kde vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu pro takový postup otvírá prostor; jinak je otázkou důkazní. III. Ustanovení § 44 odst. 6 vyhlášky č. 5/1979 Sb. NVP, o technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, dává příkaz užít pro stavby umisťované na stavebních pozemcích rodinných domků přiměřeně ustanovení § 43 této vyhlášky. Legislativní pojem „přiměřeně“ IV. Prostor pro správní uvážení je v zákoně, popřípadě v podzákonném právním předpise, limitován, neboť možnost uvážení stavebního úřadu je dána tehdy, jestliže konkrétní zjištěný skutkový stav splňuje objektivně vymezené definiční znaky pro takovou úvahu. Má-li stavební úřad aplikovat určitá ustanovení právního předpisu na daný skutkový stav přiměřeně, musí aplikovat tato pravidla postupně podle jejich smyslu tak, že nejprve musí vyloučit možnost aplikace pravidla šetřícího více zákonem sledovaný zájem a teprve poté může užít výjimky z tohoto pravidla, která tento zájem omezuje, popř. otvírá cestu správnímu uvážení.

Rozsudek2005-10-24

10 Ca 119/2004

I. Ustanovení § 34 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, vylučuje v případě postupu v důsledku živelních pohrom nebo náhlých havárií (§ 137a citovaného zákona) přímo ze zákona z účasti v územním řízení ty subjekty, kterým by jinak toto postavení podle zvláštního předpisu při splnění podmínek příslušelo. Samostatné rozhodnutí o tom, že daný subjekt není účastníkem řízení, se nevydává. II. Ustanovení § 137a zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, lze užít nejen v případě staveb řešících následky povodní v místech zatopených, ale i staveb v jiných místech mimo zátopová území, které mají nahradit funkce staveb původních, povodní zničených a v původních místech neobnovitelných. III. Podle ustanovení § 137a odst. 3 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, lze postupovat, jestliže se jeho užití navrhovatel dovolá, a to po projednání se stavebním úřadem. Tento postup nevychází ze správního uvážení, ale lze jej zvolit na základě objektivního zjištění, že navrhovanou stavbou či záměrem se řeší stav, který musí být bezodkladně proveden ke zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo náhlé havárie.

Rozsudek2005-10-20

6 Ca 233/2003

Jestliže rodičům bylo uděleno státní občanství České republiky podle zákona č. 88/1990 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství, jejich nezletilé děti, které nebyly v minulosti občany, nemají možnost státní občanství získat, a to na rozdíl od dětí, které byly zahrnuty do prohlášení podle zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů. Na udělení státního občanství není právní nárok; záleží na samotném státu, jakým způsobem stanoví podmínky, za kterých mohou fyzické osoby jeho občanství nabývat. Nelze tedy považovat za porušení zákona ani ústavně zaručených práv a svobod, jestliže podmínky pro nabývání státního občanství dětí bývalých státních občanů republiky, které v předcházející době takové státní občanství ani nenabyly, byly upraveny odlišně.

Rozsudek2005-10-12

58 Ca 71/2004

Zápis členství v dozorčí radě akciové společnosti do obchodního rejstříku má toliko deklaratorní

Rozsudek2005-10-11

11 Ca 285/2004

Jestliže byla žalobci uložena pokuta z důvodu užívání reklamního zařízení provedeného bez ohlášení stavebnímu úřadu [§ 106 odst. 1 písm. e) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona], a nikoliv z důvodu samotného provedení daného reklamního zařízení bez ohlášení [§ 106 odst. 1 písm. b) téhož zákona], je v této souvislosti nerozhodné, kdy a kým bylo reklamní zařízení na prodejnu žalobce umístěno.

Rozsudek2005-10-06

30Ca 302/2002

Pojem "pozemek nevhodné velikosti" užitý v § 12 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, je neurčitý právní pojem, který je povinen orgán státní správy lesů vyložit a zabývat se tím, zda jsou v konkrétním případě splněny podmínky uvedené v citovaném ustanovení.

Rozsudek2005-09-27

10 Ca 5/2004

Leasingová smlouva je jednou z forem poskytnutí spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Její součástí tak musí být údaj o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr [§ 4 odst. 2 písm. a) citovaného zákona].

Rozsudek2005-09-23

10 Ca 67/2005

Naplnit skutkovou podstatu § 43 odst. 2 písm. j) zákona č. 539/1992 Sb., puncovního zákona, lze pouze tehdy, jestliže povinná osoba nepředloží k provedení puncovní kontroly ve lhůtě stanovené inspektorem podle § 41 odst. 2 písm. d) tohoto zákona, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 157/2006 Sb., "zboží" [definované v § 3 odst. 1 písm. a) téhož zákona], u kterého vzniklo podezření, že nebylo předloženo puncovní kontrole.

Rozsudek2005-06-09

11 Ca 175/2004

Dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod je jednou z povinností, kterou zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), tomu, kdo vypouští odpadní vody, určuje. Pokud tak nepostupuje, porušuje povinnosti stanovené vodním zákonem a vypouští odpadní vodu v rozporu s vodním zákonem, a proto jej lze postihnout podle § 116 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Aplikace § 122 vodního zákona předpokládá naplnění některé ze skutkových podstat uvedených v prvním odstavci tohoto ustanovení a jen za porušení tam uvedených ustanovení lze pokutu podle § 122 vodního zákona uložit.

Rozsudek2005-05-31

30 Ca 263/2002

Dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší oproti poslední známé daňové povinnosti může daňový subjekt platně podat jen při respektování subjektivní lhůty, tj. do konce měsíce následujícího po zjištění důvodu, a při respektování objektivní lhůty, tj. do tří let, resp. zákonem stanovené jiné lhůty, od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat (§ 41 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Objektivní lhůtu přitom s odkazem na ustanovení § 47 téhož zákona nelze prodlužovat.

Rozsudek2005-04-29

38 Ca 17/2004

Správní orgán rozhodující o povinnosti vrátit dávku sociální péče podle § 107 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, musí při určení období, za které opakovaná dávka nenáležela, postupovat tak, že počátek období stanoví událostí zakládající neoprávněnost poskytování dávky (zde: zakoupení motorového vozidla) a konec stanoví uvážením, po jakou dobu by příjemce i společně posuzovaní členové rodiny vzhledem k výši částky, jež by prodejem vozidla získali, měli dostatečný příjem bez nároku na dávku sociální péče.

Rozsudek2005-04-22

10 Ca 39/2004

Upravuje-li mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění určitý právní institut odlišně od vnitrostátního předpisu, je nezbytné v prvé řadě aplikovat příslušnou mezinárodní smlouvu (§ 37 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Použít je třeba přitom takovou mezinárodní smlouvu, která se vztahuje na dané subjekty (zde: Smlouva mezi ČSSR a Rakouskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, publikovaná vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 48/1979 Sb.), bez ohledu na to, zda jiné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění upravují týž institut jinak.

Usnesení2005-04-21

58Ca 23/2005

I. Ustanovení § 7 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, zužuje o taxativně vymezené případy okruh věcí patřících do samostatné působnosti obce, o nichž lze konat místní referendum II. Výluka v § 7 písm. e) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, dopadá jen na případy, kdy zákon zakládá obci pravomoc rozhodovat o věci patřící do samostatné působnosti obce ve zvláštním řízení, tj. v řízení formálně upraveném procesním předpisem. Konání místního referenda ale nemůže bránit skutečnost, že určitá věc je či bude předmětem správního řízení konaného v přenesené působnosti.

Rozsudek2005-01-21

10 Ca 66/2004

V případě návrhu na snížení trestu či upuštění od něj (§ 65 odst. 3 s. ř. s.) musí soud vycházet z důvodů, které správní orgán vedly ke stanovení dané výše trestu; teprve poté může tyto důvody přezkoumat a popřípadě dospět k závěru, že jde o trest zjevně nepřiměřený. V případě, že v rozhodnutí zcela chybí jakékoliv úvahy a důvody pro uložení výše trestu (sankce), nelze než dospět k závěru, že jde o rozhodnutí stran výše sankce nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 písm. a) s. ř. s.]; takové rozhodnutí pak soud pro vadu řízení zruší.

Rozsudek2004-12-16

10 Ca 239/2003

Protokol o místním šetření (§ 12 a § 15 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nesplňuje požadavky na řádný důkazní prostředek, jsou-li v něm zaznamenána zjištění, která byla učiněna u daňového subjektu odlišného od žalobce (jiné společnosti), a není přitom zřejmé, které z tvrzení v protokolu uvedené je tvrzením pracovníka této společnosti a které je vlastním zjištěním pracovníka dožádaného správce daně učiněným na základě předloženého účetnictví a dalších podkladů, přičemž navíc chybí i údaj o rozsahu předloženého účetnictví. Stejně vážnou chybou je pak i to, nelze-li z protokolu seznat, jakým způsobem toto místní šetření vůbec probíhalo, zda pracovník uvedené společnosti byl vyslechnut, a šlo tak o jeho výpověď jako svědka či jako pověřeného zástupce společnosti, či naopak zda podával vysvětlení.

Rozsudek2004-11-30

52 Ca 12/2004

Překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k zahájení kolaudačního řízení a vydání kolaudačního rozhodnutí (§ 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona) tvoří i rozhodnutí obsahující povolení k trvalému užívání stavby, vydané podle části čtvrté vládního nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich užívání a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání). V řízení o žalobě proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu, která již byla zkolaudována, soud pouze zjišťuje, zda již vydané rozhodnutí netrpí vadami, které by mohly způsobit jeho nicotnost (neexistenci, nulitu).

Rozsudek2004-11-29

5 Ca 168/2003

Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen převod bytu, nikoli pozemku s bytem převáděného, i když jsou vlastnické vztahy shodné a pro účely oceňování majetku se cena pozemku započítává do ceny stavby.

Rozsudek2004-11-16

10 Ca 250/2003

Preventivní úloha postihu nespočívá jen v účinku vůči žalobci. Postih musí mít sílu odradit od nezákonného postupu i jiné nositele stejných zákonných povinností; tento účinek pak může vyvolat jen postih odpovídající významu chráněného zájmu, včas a věcně správně vyvozený. Jde-li o finanční postih, musí být znatelný v majetkové sféře delikventa, tedy být nikoli pro něho zanedbatelný, a nutně tak musí v sobě obsahovat i represivní složku. V opačném případě by totiž postih delikventa smysl postrádal. Moderační právo

Rozsudek2004-09-22

9 Ca 66/2003

Klamavou reklamou [§ 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve spojení s § 45 odst. 1 obchodního zákoníku] je již samotné šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů; je nerozhodné, zda takový prospěch byl skutečně zjednán.

Rozsudek2004-08-26

52 Ca 28/2004

Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se lze domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat jenom takové rozhodnutí nebo osvědčení, jež má dostatečný právní podklad a jehož vydání je v pravomoci správního orgánu; nadto musí být správní orgán nečinný při vydání rozhodnutí ve věci samé. Institutem ochrany proti nečinnosti správního orgánu se proto nelze úspěšně domáhat uložení povinnosti správnímu orgánu vydat rozhodnutí nebo osvědčení o tom, že žalobce je účastníkem správních řízení o změně v užívání stavby podle ustanovení § 85 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona.

Rozsudek2004-08-20

62 Cad 15/2004

Při zjišťování skutkového stavu v řízení o bezmocnosti (§ 70 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení) nepostačuje vyhodnotit zdravotní postižení posuzované osoby jen z lékařského hlediska, ale je nutné posoudit vliv zdravotního postižení na soběstačnost posuzovaného, a to s přihlédnutím k podmínkám, ve kterých žije.

Rozsudek2004-07-29

52 Ca 51/2003

I. Orgány státní správy myslivosti nejsou zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, legitimovány k vedení řízení o registraci honebního společenstva ve smyslu § 20 citovaného zákona, pokud se jedná o honební společenstvo vzniklé podle dosavadních právních předpisů. Jsou pouze oprávněny požadovat po dotčeném honebním společenstvu doklady uvedené v § 69 odst. 2 citovaného zákona a ověřovat skutečnost, zda honitba dosahovala v souladu s § 69 odst. 1 citovaného zákona ke dni 31. 3. 2003 minimální výměry 500 ha. Zjistí-li přitom, že podmínky podle § 69 odst. 2 citovaného zákona byly v rozhodné době splněny, nevydávají rozhodnutí konstitutivní II. Tam, kde zákon přímo neřeší určitý právní problém, lze užít analogie zákona, tj. zákonného ustanovení svou povahou a účelem nejbližšího. Správní orgán totiž v případech, kdy by nečinnost znamenala neposkytnutí právní ochrany (denegatio iustitiae

Rozsudek2004-06-18

28 Ca 405/2001

Zaniklo-li nevyužitím v zákonem stanovené lhůtě právo domáhat se zrušení rozhodnutí o vyvlastnění, založené ustanovením § 21 zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, nemůže se obnovit tím, že pozdější zákon (§ 116 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona) obdobné právo žádnou lhůtou neomezuje. Použití později platného zákona na posouzení právních skutečností a právních vztahů, které se uskutečnily dříve, než tento zákon nabyl účinnosti, by znamenalo nepřípustnou zpětnou působnost zákona.

Usnesení2004-05-28

9 Ca 76/2003

Závazná informace o sazebním zařazení zboží, vydávaná podle § 46 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, je – jakožto úkon správního orgánu předběžné povahy – z přezkumu ve správním soudnictví vyloučena podle § 70 písm. b) s. ř. s.

Rozsudek2004-05-11

52 Ca 22/2003

I. Jednou ze základních náležitostí rozhodnutí o umístění stavby jsou podmínky pro umístění stavby, v jejichž rámci stavební úřad stanoví územně technické požadavky na umístění stavby uvedené příkladmo v § 4 odst. 2 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, a obecné technické požadavky na umísťování staveb upravené vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. II. K obecným technickým požadavkům na výstavbu patří i připojení stavby na pozemní komunikaci (§ 9 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu), které zahrnuje požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Požadavek na dopravní obslužnost a přístup požární techniky může stavební úřad spolehlivě posoudit a jako jednu z podmínek rozhodnutí o umístění stavby stanovit jedině tehdy, když v rozhodnutí vymezí mimo jiné přístup ke stavbě určením pozemkové parcely, ze které bude uvedený přístup realizován. Tento požadavek musí stavební úřad posoudit i v případě stavby prováděné jako nástavba či přístavba.

Usnesení2004-05-10

30Ca 18/2004

Není přípustné vyhlásit místní referendum

Rozhodnutí2004-04-29

Sst 2/2003

I. Daňový nedoplatek vzniklý před prohlášením konkursu lze uspokojit jenom podle pravomocného rozvrhového usnesení. Daňový nedoplatek vzniklý po prohlášení konkursu má povahu pohledávky za podstatou a lze jej uspokojit kdykoliv v průběhu konkursu. II. Daňový přeplatek nelze po prohlášení konkursu použít k úhradě jiných daňových nedoplatků úpadce, které správce daně přihlásil nebo měl přihlásit do konkursu. Postup podle § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, by za trvání konkursu byl nepřípustným započtením.

Rozsudek2004-04-01

30 Ca 101/2001

Leží-li důkazní břemeno na správci daně (§ 31 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), nepostačí k závěru, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno, pouhé popření skutečností žalobcem tvrzených, aniž by správce daně provedl další dokazování, které je pro věc zásadní.

Rozsudek2004-03-31

10 Ca 166/2003

Stanoví-li zákon lhůtu, v níž lze zahájit správní řízení z podnětu správního orgánu (např. § 61 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů), musí být v této lhůtě zahájení řízení účastníku také řádně oznámeno; nejde o lhůtu pořádkovou, nýbrž o lhůtu propadnou.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací