Nejvyšší soud

Celkem 134 073 rozhodnutí

Soud

Typ rozhodnutí

Od data

Do data

Pokročilé filtry

Cituje předpis

napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)

Filtry Nejvyššího soudu

Kategorie publikace

A = Sbírka SoR (zásadní), E = rutinní

Právní oblast

Výrok rozhodnutí

Soudce zpravodaj

Pouze rozhodnutí s AI shrnutím (právní větou)

Zobrazeno 27601–27650 z 134 073

29 Cdo 2575/2018

11 Tdo 697/2020

29 Cdo 2591/2018

29 Nd 229/2020

27 Cdo 2756/2018

29 Cdo 2268/2018

Vylučovací žalobou podle § 159 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona se lze úspěšně domoci i vyloučení náhradního peněžitého plnění dosaženého zpracováním věci sepsané do majetkové podstaty dlužníka. Jestliže movitá věc, která je předmětem vylučovací žaloby, zanikne zpracováním, lze pokračovat v excindačním řízení, vyplývá-li ze zákona, že okamžikem zpracování věci vzniklo žalobci (vylučovateli) vlastnické právo k věci vzniklé zpracováním předmětem řízení je bez dalšího (bez nutnosti měnit žalobu) nová věc. V těch případech, kdy žalobci (vylučovateli) vzniklo (u věci nezpracované v dobré víře) časově omezené právo „volby výhodnějšího řešení“ (§ 1075 odst. 1 a 2 o. z.), lze v excindačním řízení pokračovat poté, co se na základě provedené volby nebo v důsledku jejího nevyužití vyjasnilo, že žalobci (vylučovateli) vzniklo vlastnické právo k věci vzniklé zpracováním předmětem řízení se takto rovněž stává (bez nutnosti měnit žalobu) nová věc. Vyplývá- li ze zákona, že okamžikem zpracování věci vzniklo žalobci (vylučovateli) pouze právo požadovat za zpracovanou věc peněžité plnění, jehož hodnota je „ukryta“ ve věci vzniklé zpracováním, je ve smyslu ustanovení § 225 odst. 5 insolvenčního zákona „výtěžkem“ tohoto „jiného nakládání“ s věcí (jejího zpracování do nové věci) „podíl“ žalobce (vylučovatele) na věci vzniklé zpracováním v míře odpovídající „hodnotě zpracované věci“. V souladu s ustanovením § 225 odst. 5 a 6 insolvenčního zákona se v takovém případě stává předmětem řízení bez dalšího (bez nutnosti měnit žalobu) tento podíl na nové věci.

24 Cdo 1169/2020

30 Cdo 1624/2020

21 Cdo 3834/2019

24 Cdo 1593/2020

5 Tdo 324/2019

11 Tdo 1552/2019

Pachatelem přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku může být i osoba nenacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody, která zašle omamnou nebo psychotropní látku do věznice jiné osobě zde vykonávající trest odnětí svobody. Takové jednání lze považovat za závažné, i když nevykazuje znaky opakování či soustavnosti, je-li to odůvodněno dalšími okolnostmi, např. druhem a množstvím návykové látky.

27 Cdo 3603/2018

29 Nd 231/2020

23 Cdo 2470/2019

23 Cdo 1212/2019

22 Nd 122/2020

29 Nd 156/2020

23 Nd 271/2020

29 Cdo 1585/2020

28 Cdo 1306/2020

33 Cdo 1843/2020

30 Cdo 1449/2020

25 Cdo 1304/2019

Veřejný projev člena vlády učiněný v rámci jeho pravomoci, jímž byla porušena presumpce neviny, je nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., který zakládá povinnost státu odčinit nemajetkovou újmu dotčené osobě. Presumpci neviny porušuje vyjádření veřejného činitele, že osoba obviněná z trestného činu (či jen podezřelá) je vinná, předtím než jí vina byla prokázána zákonným způsobem. Z tohoto pohledu je zásadní rozdíl mezi tvrzením, že někdo je pouze podezřelý ze spáchání trestného činu, a jasným prohlášením, že se dotyčná osoba dopustila daného činu, aniž by byla pravomocně odsouzena.