Nejvyšší správní soud

1 Afs 111/2022

9 Afs 214/2022

Při posouzení převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník (§ 13 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; čl. 14 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty) se má typicky zkoumat, zda bylo na daňový subjekt převedeno buď vlastnické právo, nebo jiné právo, které by mu umožnilo se zbožím nakládat jako vlastník. Mohou však nastat případy, kdy nebude formální titul existovat nebo formální převod práva nebude odpovídat zjištěnému faktickému stavu. V takové skutkové situaci není nutné po správci daně vyžadovat označení konkrétního právního titulu, na jehož základě může daňový subjekt se zbožím nakládat jako by byl jeho vlastníkem. Stačí, pokud při posouzení všech okolností věci a vedle popisu skutkových zjištění provede úvahu, z které je zřejmé, že daňový subjekt mohl fakticky ovlivnit právní osud zboží.

1 As 74/2023

1 Afs 220/2021

2 As 309/2021

Ustanovení § 98f odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, ve znění účinném do 4. 1. 2023, ukládá správnímu orgánu prověřit zvýšení nové zamýšlené sazby autorské odměny nad původní sazbu pouze „uvnitř“ existující sazby a nedává mu žádné zmocnění zvažovat přiměřenost zvýšení, pokud dojde k diverzifikaci sazebníku a vytvoření nových sazeb, které ve svém důsledku mohou znamenat výraznější zvýšení.

2 Azs 285/2022

To, zda u osoby podmíněně propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody je důvodné nebezpečí, že by mohla závažným způsobem narušit veřejný pořádek ve smyslu § 87e odst. 1 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba pečlivě posoudit na základě individuálních okolností týkajících se této osoby, zejména toho, jak dlouhá doba již uplynula od ukončení její trestné činnosti, jak dlouho již vedla prima facie

4 Azs 224/2022

8 As 334/2021

I. Rozpuštění shromáždění podle § 12 odst. 5 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění účinném od 1. 11. 2016, má povahu faktického úkonu správního orgánu, proti kterému se lze bránit zásahovou žalobou podle § 13 téhož zákona ve spojení s § 82 s. ř. s. II. Zástupce úřadu je povinen podle § 12 odst. 5 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění účinném od 1. 11. 2016, sdělit důvod rozpuštění shromáždění rovněž svolavateli ve výzvě k ukončení shromáždění. Důvod musí být svolavateli a případně následně účastníkům shromáždění sdělen zřetelně a srozumitelně tak, aby se s ním mohli seznámit a aby alespoň rámcově věděli, proč bylo shromáždění rozpuštěno. Sdělený důvod musí odpovídat některému ze zákonných důvodů, pro které lze shromáždění rozpustit podle § 12 téhož zákona. Důvod nelze dodatečně měnit v řízení o žalobě proti rozpuštění shromáždění. III. Zástupce úřadu je oprávněn rozpustit shromáždění podle § 12 odst. 4 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění účinném od 1. 11. 2016, rovněž v případě, neřídí-li se účastníci shromáždění pokyny zástupce úřadu udělenými v místě shromáždění podle § 8 odst. 4 téhož zákona a nepodařilo-li se nápravu zjednat jiným způsobem.

8 As 378/2021

Prekluzivní lhůta pro vyměření odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 11 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění účinném do 31. 3. 2015), činí 10 let.

3 Ads 205/2021

I. Ustanovení § 24 odst. 5 věta první zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nestanoví žádné výjimky, za nichž by se při naplnění hypotézy tohoto ustanovení mohlo služební místo obsadit cestou výběrového řízení, a nedává v tomto směru služebnímu orgánu žádnou diskreci. II. Ustanovení § 24 odst. 5 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se použije i na případy obsazování volného služebního místa představeného.

6 As 99/2022

I. Shromáždění ve smyslu zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, může mít formu shromáždění osob ve vozidlech, včetně pohybujícího se konvoje vozidel, jsou-li splněny znaky shromáždění. II. Povinnost úřadu poskytnout svolavateli shromáždění pomoc podle § 6 odst. 1 věty třetí zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, a oprávnění zástupce úřadu a policisty udílet pokyny podle § 8 odst. 4 a 6 tohoto zákona je třeba vykládat ve světle pozitivního závazku orgánů veřejné moci zajistit účinný výkon shromažďovacího práva.

8 As 60/2022

Pouhé označení právnické osoby „za řidiče“, bez uvedení dalších indicií, nepředstavuje sdělení dostatečných údajů potřebných k určení totožnosti skutečného pachatele přestupku ve smyslu § 125h odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, na jejichž základě by správní orgán byl povinen činit aktivní kroky ke zjištění pachatele přestupku podle § 125f odst. 5 téhož zákona.

8 As 3/2021

I. V zákazu vykonávat činnost ve prospěch politické strany nebo politického hnutí obsaženém v § 47 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nelze spatřovat nepřiměřený zásah do základního práva chránícího svobodu projevu zakotveného v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. II. Porušení zákazu vykonávat činnost ve prospěch politické strany nebo politického hnutí plynoucího z § 47 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, pro přímou vazbu na § 42 odst. 1 písm. f) téhož zákona, vede vždy k propuštění příslušníka bezpečnostního sboru ze služebního poměru. Takto kategoricky stanovený následek však neznamená, že by při použití daného ustanovení chybělo jakékoliv materiální hledisko. To totiž spočívá v tom, že se v jednotlivém případě posuzuje, zda je konkrétní činnost příslušníka bezpečnostního sboru skutečně činností ve prospěch politické strany nebo politického hnutí ve smyslu § 47 odst. 1 citovaného zákona.

5 Afs 261/2018

4 As 33/2023

Spolkům, jejichž předmětem činnosti je ochrana přírody a krajiny, náleží podle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (tj. ve znění účinném od 1. 1. 2018), postavení účastníka řízení o umístění stavby vedeného podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jestliže v něm má být vydáno povolení ke kácení dřevin (podle § 8 odst. 6 zákona o ochraně přírody a krajiny) nebo výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů (podle § 56 odst. 6 téhož zákona).

9 Afs 91/2021

Nebyl-li místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace podle § 10c zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. 6. 2017, v době zhodnocení pozemku obcí vůbec zaveden, poplatková povinnost ve vztahu k již provedenému zhodnocení nevznikne a nemůže vzniknout ani na základě následně vydané obecně závazné vyhlášky.

5 Azs 321/2022

10 As 363/2020

Je-li cizinec označen za nežádoucí osobu na základě pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území [§ 154 odst. 3 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky] a v důsledku toho veden v evidenci nežádoucích osob (§ 154 odst. 6 tohoto zákona), nemůže jej policie z evidence vyřadit, dokud tento trest trvá. To platí i u trestu vyhoštění na dobu neurčitou – bez ohledu na to, jak dlouho už jej cizinec vykonává. Policii v těchto případech proto ani nepřísluší hodnotit, zda je cizinec i nadále nežádoucí osobou v materiálním smyslu (§ 154 odst. 1 tohoto zákona). Policie však cizince z evidence vyřadí, jakmile trestní soud upustí od výkonu zbytku trestu vyhoštění, který byl cizinci uložen.

8 Afs 105/2021

10 Afs 257/2022

Správce daně může při úpravě základu daně podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pro stanovení referenční ceny využít jako nezávislou transakci i takovou transakci, která má širší předmět než řízená transakce. Taková „širší“ transakce ale stále musí být alespoň v jádru srovnatelná s řízenou transakcí, musí být možné u ní provést korekci. Předmět řízené transakce proto musí představovat podstatnou část „širší“ nezávislé transakce a postavení stran obou transakcí se nesmí zásadním způsobem lišit.

6 As 58/2023

5 As 116/2021

K žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti provozovatele dráhy o schválení návrhu plánu omezení provozování dráhy nebo její části ve smyslu § 23c zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je dle § 65 odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimován též dopravce, který na daném úseku dráhy provozuje drážní dopravu.

9 Azs 97/2023

Nerozhodne-li správní orgán ve lhůtě o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza podle § 180e zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, lze se navzdory vyloučení použití části druhé správního řádu dle § 168 odst. 1 zákona o pobytu cizinců domáhat ochrany podáním žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu, a to s ohledem na znění § 6 odst. 1 správního řádu. Vyčerpání tohoto prostředku ochrany je podmínkou přípustnosti žaloby podle § 79 a násl. s. ř. s.

10 As 313/2022

I. Pokud Česká obchodní inspekce ukládá prodávajícímu zákaz uvedení na trh, distribuce včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití výrobků do zjednání nápravy podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, proto, že prodávající používá vůči spotřebitelům nekalou obchodní praktiku podle § 4 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, musí i v tomto případě při hodnocení obchodní praktiky jako nekalé vycházet z hlediska průměrného spotřebitele. II. Pokud chce Česká obchodní inspekce označit jednání prodávajícího za nekalou obchodní praktiku v podobě tzv. klamavého konání podle § 5 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, tedy obchodní praktiku, která obsahuje jinak pravdivou informaci (či pravdivé informace) o výrobku či službě, musí přehledně vysvětlit, které další prvky dané obchodní praktiky nad pravdivou informací převažují, případně proč je obchodní praktika jako celek nekalá. III. Hodnocení, jak potenciální nekalá obchodní praktika podle § 4 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, působí na průměrného spotřebitele, nemůže Česká obchodní inspekce nahradit spotřebitelskými podněty či stížnostmi spotřebitelů na jednání prodávajícího, i když se týkají této obchodní praktiky.

10 Afs 281/2022

I. Při celním zařazení dovezeného zboží podle kombinované nomenklatury [příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku] je potřeba rozlišovat mezi situací, kdy se správní orgán odchýlí od ustálené správní praxe při zařazování určitého typu zboží, a případem, kdy se názor na celní zařazení teprve postupně utváří, upřesňuje nebo mění. Pro posouzení, zda jde o druhou zmíněnou situaci, mohou být významné především záznamy z jednání Výboru pro celní kodex II. Interní stanoviska orgánů celní správy k celnímu zařazení určitého zboží podle kombinované nomenklatury [příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku], vydávaná v průběhu celního řízení, vyjadřují pouze předběžný názor na celní zařazení, který se v průběhu řízení může dále měnit. Nejde o konečný názor celního orgánu a jako takový nemůže zakládat ustálenou správní praxi. III. Rozhodnutí o závazné informaci o celním zařazení podle čl. 33 celního kodexu [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex

7 As 68/2023

5 As 142/2022

9 Ads 63/2023

Nedodržení lhůty k podání žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 78a odst. 4 věty první zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, lze prominout postupem dle § 41 správního řádu.

6 As 285/2022

Dle § 3 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, má kraj povinnost, nikoli oprávnění, zajišťovat dopravní obslužnost v rozsahu odpovídajícím definici v § 2 tohoto zákona. Zajišťování dopravní obslužnosti je činnost, která spadá do oblasti veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Pokud kraj svou úlohu při zajišťování dopravní obslužnosti neplní, může se proti tomuto dotčená obec, nucená činnost kraje nahrazovat, bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. s. ř. s.

6 Ads 81/2022

Ustanovení § 19 odst. 1 správního řádu nevylučuje možnost doručení písemnosti správním orgánem na místě (tzv. krátkou cestou), tedy tehdy, kdy je při provádění úkonu (typicky při ústním jednání či nahlížení do spisu) v bezprostředním kontaktu s adresátem písemnosti.

3 Azs 248/2022

4 As 16/2023

Právní prostředky ochrany nebo nápravy před správními orgány ve smyslu § 85 s. ř. s. je třeba vyčerpat před podáním zápůrčí zásahové žaloby, jinak soud žalobu pro nepřípustnost odmítne. Závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/20, se neužijí na zápůrčí zásahovou žalobu.

7 As 73/2023

9 Azs 8/2023

I přes absenci vstupního přechodového razítka v cestovním dokladu nelze bez dalšího přistoupit k vyhoštění cizince podle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, pokud cizinec předložil cestovní doklad opravňující ho k přechodnému bezvízovému pobytu na území schengenského prostoru po dobu nepřesahující 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů [čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806] a současně v posledních 90 dnech před okamžikem kontroly prokazatelně disponoval povolením k pobytu na území jiného smluvního státu schengenského prostoru.

5 Afs 3/2022

3 As 374/2021

Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu nemůže rozhodovat dle § 36a odst. 3 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, spory o změnu již uzavřené smlouvy o přístupu k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám související s provozováním poštovní infrastruktury dle § 34 téhož zákona, neboť pro rozhodování takových sporů nemá pravomoc. K rozhodování těchto sporů je příslušný soud podle § 7 odst. 1 o. s. ř. a § 1766 občanského zákoníku.

4 Afs 218/2022

6 Azs 272/2022

2 Ads 1/2020

8 Afs 201/2021

K prokázání vědomé účasti na podvodu na DPH postačí, zjistí-li správce daně řadu nepřímých indicií, které ve svém souhrnu prokazují, že se daňový subjekt podvodu na DPH účastnil a že o tom musel vědět. Správce daně však nemusí prokázat, že daňový subjekt věděl o tom, u kterého článku řetězce byla identifikována chybějící daň a v jakých detailech podvodný mechanismus spočíval (§ 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

2 Azs 286/2022

10 Afs 118/2021

8 As 14/2021

V situaci, kdy se dopravní nehody účastní nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, je zpravidla účastníkem dopravní nehody ve smyslu § 47 odst. 3 a 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, i osoba vykonávající bezprostřední dohled nad tímto dítětem (§ 881 občanského zákoníku). V této souvislosti není významné, zda dohlížející osoba fyzicky ovládala a řídila pohyb nezletilého (držela jej za ruku).

10 Azs 34/2023

9 As 88/2023

4 Afs 42/2023

3 As 10/2021

3 Afs 1/2021

8 Afs 262/2021

10 Azs 67/2023