Nejvyšší správní soud

1 Azs 221/2021

I. Platnost ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví, podle něhož nelze na zastupitelském úřadu České republiky vyznačit do cestovního dokladu vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí oprávnění k pobytu na území, vydaného poté, co již byl správní orgán nečinný, nemůže být důvodem pro zamítnutí žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. II. Do lhůty, kterou správní soud stanoví žalovanému podle § 81 odst. 2 s. ř. s. k vydání rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty, nelze započítávat dobu, po níž zákon předpokládá procesní aktivitu žadatele (například dobu, během níž se musí žadatel dostavit na zastupitelský úřad k vyznačení víza, či dobu, během níž se žadatel musí dostavit ke správnímu orgánu za účelem pořízení biometrických údajů a konečnému převzetí průkazu o povolení k pobytu).

6 As 365/2020

I. Příslušníka bezpečnostního sboru nesplňujícího fyzickou způsobilost pro dosavadní služební místo služební orgán z tohoto místa odvolá [§ 25 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů] a ustanoví jej na jiné služební místo přiměřené jeho tělesné zdatnosti, případně jej zařadí do zálohy pro přechodně nezařazené [§ 32 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 28 odst. 1 písm. d) téhož zákona]. II. Příslušník nesplňující požadavky služebního předpisu na fyzickou zdatnost ani pro fyzicky nejméně náročná služební místa je příslušníkem nedostatečně fyzicky způsobilým pro výkon služby jako takové. V takovém případě mu služební orgán odejme osvědčení o tělesné zdatnosti a propustí jej ze služebního poměru [§ 42 odst. 1 písm. i) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů].

6 Afs 42/2020

Rozhodnutí, jímž správce daně v přezkumném řízení směřujícím k uspokojení navrhovatele podle § 124 daňového řádu zruší nebo změní původní rozhodnutí, nabývá právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení (§ 62 odst. 5 s. ř. s.). Zrušení nebo změna rozhodnutí správce daně v přezkumném řízení směřujícím k uspokojení navrhovatele není důvodem pro odmítnutí žaloby pro absenci předmětu řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

3 Afs 54/2020

Pokud daňový subjekt – česká obchodní korporace

3 As 139/2019

I. Proti postupu zadavatele v rámci vertikální spolupráce ve smyslu § 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nelze podat námitky podle § 241 téhož zákona, neboť tento postup se podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 1 tohoto zákona nepovažuje za zadání veřejné zakázky. II. O podání, jakkoli je označeno jako „námitky“ ve smyslu § 241 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, není zadavatel, který směřuje k uzavření smlouvy v rámci vertikální spolupráce, povinen (formálně) rozhodovat ve smyslu § 245 uvedeného zákona. Postačí, pokud takové podání vyřídí neformálním přípisem, v němž podateli sdělí, že postupuje v režimu § 11 uvedeného zákona a alespoň stručně vysvětlí, proč má za to, že pro takový postup splňuje veškeré zákonné podmínky. III. Podá-li následně takový podatel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, úřad toliko posoudí, zda postup zadavatele (uzavření příslušné smlouvy) skutečně splňuje veškeré zákonné podmínky vertikální spolupráce. V případě kladného závěru návrh podle § 265 písm. c) citovaného zákona bez dalšího posuzování zamítne, neboť nesměřuje proti postupu při zadávání veřejných zakázek. Teprve pokud by shledal, že podmínky vertikální spolupráce splněny nejsou, mohl by postupovat některým ze způsobů předvídaných v § 248 odst. 1 tohoto zákona.

5 As 184/2021

Soud zváží vyžádání vyjádření k návrhu na předběžné opatření od ostatních účastníků nebo třetí osoby v souladu s § 38 odst. 2 s. ř. s. vždy „podle potřeby“, přičemž zohlední individuální okolnosti věci a její povahu, včetně rizika zmaření účinků sledovaných nařízením předběžného opatření. Pokud předběžné opatření nařídit nelze, neboť zadavatel veřejné zakázky poté, co si soud vyžádal jeho vyjádření, již smlouvu na danou zakázku uzavřel, nemůže mu za to soud uložit pořádkovou pokutu podle § 44 odst. 1 s. ř. s.

4 Ao 3/2021

I. Mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, lze vydat pouze tehdy, je-li jeho cílem zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními osobami [§ 2 odst. 7 písm. a) citovaného zákona]. Není-li ohniskem nákazy celá Česká republika, nelze bez dalšího předpokládat, že osobou podezřelou z nákazy je každý. II. Správní orgán může podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zakázat nebo nařídit jen takové „další určité“ činnosti, které jsou typově obdobné konkrétnějšímu vymezení činností uvedených v předchozích položkách výčtu mimořádných opatření. Prostřednictvím § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví nelze obcházet podmínku stanovenou v § 69 odst. 1 písm. b) téhož zákona, dle níž tam uvedené zákazy, omezení či uzavření musí směřovat k omezení styku osob podezřelých z nákazy s osobami ostatními.

6 As 307/2020

Fakulta vysoké školy, její akademický senát ani děkan nemají způsobilost být účastníkem soudního řízení správního coby žalobci (§ 33 odst. 2 s. ř. s.), neboť nemají způsobilost mít práva a povinnosti (právní osobnost), a ani zákon jim způsobilost být účastníkem soudního řízení nepřiznává.

Vol 205/2021

Nezvolený kandidát na poslance ve volbách do Poslanecké sněmovny nemá aktivní procesní legitimaci k tomu, aby se mohl přímo domáhat svého zvolení. Jako občan zapsaný do stálého seznamu se může podle § 90 odst. 1 s. ř. s. domáhat pouze neplatnosti volby jiných kandidátů, a to v tom volebním kraji, kde uplatnil své aktivní volební právo.

7 As 239/2021

Rozporuje-li právnická či fyzická osoba, po které jsou požadovány informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném od 2. 1. 2020, své postavení coby povinného subjektu ve smyslu § 2 tohoto zákona, může se proti postupu Úřadu pro ochranu osobních údajů bránit podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. Správní soud je v daném řízení povinen přednostně vyhodnotit povahu této právnické či fyzické osoby, tj. zda se jedná o povinný subjekt. Pokud dojde k závěru, že daná osoba je povinným subjektem, žalobu odmítne, neboť se nelze domáhat ochrany proti procesním úkonům nadřízeného orgánu.

55 A 56/2019

I. Dohoda podílových spoluvlastníků o změně stavby, která je předmětem řízení o dodatečném povolení stavby, je platným dokladem o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2017, ačkoliv byla uzavřena mezi právními předchůdci stávajících podílových spoluvlastníků (účastníků správního řízení). Změna v okruhu podílových spoluvlastníků totiž není sama o sobě skutečností, v jejímž důsledku by zanikla závaznost dohody. II. Z dokladu o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2017, musí určitým a srozumitelným způsobem vyplývat, že byla uzavřena dohoda mezi účastníky soukromoprávních vztahů umožňující realizaci stavby, kdo tuto dohodu uzavřel a jaké stavby se týká. Obsahové nedostatky dokladu o právu nelze odstraňovat ve správním řízení dokazováním ke zjištění skutečného obsahu soukromoprávního ujednání.

10 Azs 270/2021

Rozhoduje-li správní orgán v pobytových věcech cizince pobývajícího na území České republiky na základě obsahu utajované informace [zde zamítnutí žádosti cizince o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 75 odst. 2 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky], má v každém případě povinnost seznámit cizince alespoň s podstatou důvodů, které z utajované informace plynou.

5 As 281/2020

I. Ministr kultury je oprávněn v přezkumném řízení změnit rozhodnutí svého předchůdce o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku, pokud dojde k závěru, že v případě dané stavby nebyl naplněn mimořádně závažný důvod dle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. II. Mimořádně závažným důvodem dle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nemůže být bez dalšího to, že nemovitá kulturní památka je současně chráněna režimem památkové zóny, na jejímž území se nachází. III. Změní-li ministr kultury v přezkumném řízení rozhodnutí svého předchůdce a potvrdí-li rozhodnutí, kterým se neruší prohlášení stavby za kulturní památku, má to vliv na postavení vlastníka této stavby, s níž se budou znovu pojit specifické zákonné povinnosti; to ovšem samo o sobě není v rozporu s požadavkem přiměřenosti a ochrany práv nabytých v dobré víře (§ 94 odst. 4 a 5 správního řádu).

1 Afs 423/2020

Povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 6. 2017, není v rozporu s povinností advokáta zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb (§ 21 odst. 1 a 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).

1 Afs 369/2020

Smyslem požadavku vybavit dopravované vybrané výrobky příslušnými doklady (§ 5 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) je umožnit při kontrole identifikaci výrobků a posouzení, zda byla spotřební daň za jejich dopravované množství řádně uhrazena. Toho lze obecně dosáhnout i dokumenty v elektronické podobě, nestanoví-li zákon výslovně požadavek na listinnou podobu.

41 Az 58/2020

I. Ministerstvo vnitra může zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pouze pokud informace o zemi zařazené na seznam bezpečných zemí původu, které jsou součástí správního spisu, dokládají, že tato země skutečně splňuje podmínky podle Přílohy I směrnice č. 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a § 2 odst. 1 písm. k) citovaného zákona. II. Právo na účinný opravný prostředek podle čl. 46 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie vyžaduje, aby soud při přezkumu rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, měl možnost přezkoumat, zda příslušná země splňuje podmínky podle Přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU a § 2 odst. 1 písm. k) citovaného zákona.

8 Ao 22/2021

I. Při přezkumu mimořádného opatření (§ 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19) soud u uplatněných návrhových bodů zkoumá, zda odpůrcem zvolené řešení má alespoň rámcovou oporu v odůvodnění napadeného opatření a je opřeno o odborné podklady svědčící zvolenému řešení. Odpůrce je současně v soudním řízení oprávněn předložit další argumenty či podklady, které podporují argumentaci a podklady v napadeném opatření již obsažené. Pokud nejsou vědecké poznatky k určité otázce ustálené nebo se výrazně různí, pak je na odpůrci, který z obdobně relevantních poznatků a názorů zvolí. I pokud by se soud domníval, že by se on sám přikláněl k jinému možnému řešení, nepřísluší mu, aby do této odborné úvahy odpůrce vstupoval. Navrhovatel, má-li jeho návrh být důvodný, naopak musí předestřít dostatečně silné argumenty, případně předložit podklady (obsahem i formou) takové odborné úrovně, že budou s to vyvrátit podklady, z nichž vycházel odpůrce. II. Nelze-li na základě relevantních vědeckých podkladů dostupných v době vydání mimořádného opatření dle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19, ztotožnit imunitu proti onemocnění covid-19 s laboratorně naměřenými protilátkami proti této nemoci, pak takové mimořádné opatření není bez dalšího nezákonné, upřednostňuje-li osoby, které získaly imunitu očkováním nebo laboratorně prokázaným onemocněním covid-19 oproti osobám s laboratorně prokázanými protilátkami proti této nemoci.

51 A 11/2020

I. Při nastavování nejvýše přípustné hodnoty emisních limitů a objemu vypouštěných odpadních vod (§ 38 odst. 10 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve spojení s nařízením vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech) je vodoprávní úřad povinen zkoumat reálnou povahu předpokládané činnosti, která bude tyto odpadní vody emitovat. II. Otázka, zda určitý vodní útvar požívá status

9 Ao 15/2021

Jestliže napadená část mimořádného opatření odkazuje na ustanovení, jehož nezákonnost (v širším smyslu) již soud deklaroval a jež nelze od napadené části oddělit, vysloví soud bez dalšího i nezákonnost napadené části (§ 13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19).

6 As 163/2021

3 Ads 6/2021

I. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, neupravuje podmínky vzniku nároku na dávky nemocenského pojištění; na osoby podléhající režimu citovaného zákona tak dopadá obecná úprava vyplývající z § 1 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. II. Je-li osoba ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, postupně zařazena na služební místo u více služebních úřadů, jedná se pro účely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, o změnu zaměstnavatelů, a to i v případě, že nedošlo k zániku služebního poměru. Za této situace dochází dnem skončení výkonu práce této osoby u jednoho služebního úřadu k ukončení doby jejího zaměstnání podle § 3 písm. x) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a tím i k ukončení její účasti na nemocenském pojištění; dnem, kdy tato osoba začne fakticky vykonávat práci pro nový služební úřad, dochází u ní ke vzniku nové účasti na nemocenském pojištění.

5 As 189/2020

I. Objektivní prekluzivní lhůta II. Utrpí-li nezletilý trestným činem újmu na zdraví, nezačne subjektivní ani objektivní prekluzivní lhůta

5 Afs 99/2020

I. Podmínky pro osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí je nutno posuzovat v kontextu definice finančního leasingu, která byla do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zavedena s účinností od 1. 1. 2014, a to bez jakýchkoli přechodných ustanovení. II. Pro posouzení naplnění podmínek pro osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle § 9 odst. 2 zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, je rozhodné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, účinné v době vzniku daňové povinnosti – tj. okamžiku přechodu vlastnického práva z prodávajícího na kupujícího. III. Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí z titulu ukončení smlouvy o finančním leasingu zavedlo poprvé zákonné opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Toto osvobození (splnění podmínek doby trvání finančního leasingu) nelze dovozovat zpětně přes přechodná ustanovení jednotlivých novel uvedeného zákona týkajících se uplatnění daňových výdajů z titulu splátek nájemného za finanční leasing; tato přechodná ustanovení se vztahují výlučně k uplatnění daňových výdajů dle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

4 Azs 187/2020

Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a současně odmítne žalobu (§ 110 odst. 1 věta první s. ř. s.), zaplacený soudní poplatek za žalobu ani za kasační stížnost nevrací.

5 As 147/2020

I. Podá-li bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr skončil dle § 42 odst. 5 písm. a) č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, dnem doručení rozhodnutí služebního funkcionáře o jeho propuštění pro jeho osobnostní či zdravotní nezpůsobilost ve smyslu § 42 odst. 1 písm. j) či h) téhož zákona, proti tomuto rozhodnutí odvolání, vychází nadřízený služební funkcionář (odvolací orgán) v řízení o odvolání, které podle § 190 odst. 4 uvedeného zákona nemá odkladný účinek, při přezkoumání rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru ze skutkového a právního stavu, který tu byl ke dni propuštění příslušníka ze služebního poměru. II. Odvolací orgán je oprávněn v odvolacím řízení doplňovat dokazování, které dosud provedl služební funkcionář v prvním stupni, a to za účelem zjištění skutkového stavu (včetně osobnostní či zdravotní způsobilosti), který tu byl ke dni propuštění příslušníka ze služebního poměru. III. Pokud odvolací orgán dle § 190 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, odvolání zamítne a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdí nebo pokud ho sice změní, avšak původní zákonný důvod propuštění příslušníka ze služebního poměru obstojí, na právním postavení odvolatele (propuštěného příslušníka) se již nic nezmění. Pokud odvolací orgán naopak odvoláním napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví nebo věc vrátí služebnímu funkcionáři prvního stupně k novému projednání, obnovuje se dle § 44 citovaného zákona odvolateli služební poměr příslušníka se všemi z toho vyplývajícími nároky, včetně toho, že tento příslušník má dle § 124 odst. 9 uvedeného zákona nárok na doplacení služebního příjmu ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu za dobu, po kterou nevykonával službu.

Nad 179/2021

Rozhodnutí žalovaného, vydané dle čl. 26 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 a § 11 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve spojení s § 25 písm. i) a § 10a odst. 1 písm. b) téhož zákona, je rozhodnutím ve věci mezinárodní ochrany. Soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí žaloby směřující proti tomuto rozhodnutí žalovaného je soud, v jehož obvodu byl žalobce v den podání žaloby hlášen k pobytu (§ 32 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu).

43 A 9/2021

I. Předseda senátu je oprávněn s ohledem na konkrétní okolnosti (velikost jednací síně, počet přítomných osob, přítomnost osob jevících příznaky onemocnění či naopak osob z rizikových skupin ohrožených onemocněním apod.) za účelem hladkého průběhu jednání a snížení nebezpečí šíření onemocnění COVID 19 vyvolaného virem SARS-CoV-2 uložit vlastním opatřením osobám v jednací síni po dobu jednání soudu povinnost použít ochranný prostředek dýchacích cest, a to i v případě, že zákon, podzákonné předpisy či opatření obecné povahy vydané na základě zákona stanoví výjimku z této povinnosti. Tato pravomoc je předsedovi senátu dána přímo procesními předpisy (§ 117 o. s. ř., § 203 trestního řádu, § 49 odst. 4 s. ř. s.). Přezkum opatření předsedy senátu však není v pravomoci soudů ve správním soudnictví (§ 2 s. ř. s.). II. Soudce vykonávající rozhodovací činnost v konkrétní věci nesmí činit paralelně v téže věci či v souvislosti s ní jakékoliv úkony představující výkon státní správy soudů (§ 121 odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů). Je nepřípustné a rozporné s čl. 82 odst. 1 a 3 a čl. 95 odst. 1 Ústavy, aby soudce při výkonu rozhodovací činnosti, byť pod rouškou pověření jednotlivým úkonem státní správy soudů, přijímal či vykonával instrukce

8 As 13/2019

Řízení, v němž Ministerstvo spravedlnosti zrušilo povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 13 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, není řízením o správním deliktu či trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.).

Konf 8/2020

Jednání vedoucích příslušníků, jiné než rozhodnutí služebního funkcionáře podle § 181 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, spočívající v systematickém psychickém pronásledování nebo šikanování příslušníka, které zpravidla směřuje k tomu, aby postižený sám skončil služební poměr (požádal o propuštění ze služebního poměru), tzv. bossing

9 Ads 41/2020

I. Právo na rovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení upravené čl. 12 písm. c) směrnice Rady 2005/71/ES se vztahuje pouze na výzkumné pracovníky ve smyslu této směrnice, nikoliv na jejich rodinné příslušníky, kteří spolu s nimi pobývají v členském státě Evropské unie. II. Právo na rovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení upravené čl. 12 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU se vztahuje pouze na pracovníky ze třetích zemí ve smyslu této směrnice, nikoliv na jejich rodinné příslušníky, kteří spolu s nimi pobývají v členském státě Evropské unie. III. Nezahrnutí rodinných příslušníků výzkumných pracovníků, resp. pracovníků ze třetích zemí, do osobního rozsahu veřejného zdravotního pojištění vymezeného v § 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, není v rozporu se směrnicí 2005/71/ES ani se směrnicí 2011/98/EU.

15 A 44/2021

Po dobu, po kterou příslušný nadřízený správní orgán vyřizuje na vyžádání odvolacího správního orgánu věc spočívající v potvrzení nebo změně závazného stanoviska (§ 149 odst. 7 správního řádu), neběží odvolacímu správnímu orgánu lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání.

8 A 26/2021

Správní soud může v rámci posouzení zákonnosti a ústavnosti krizového opatření vydaného vládou v době nouzového stavu, které je právním předpisem sui generis

9 As 101/2021

Za výnos (§ 48 odst. 7 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách) lze považovat souhrn peněžních částek, které představují rozdíl mezi vklady přijatými v souvislosti s provozováním nepovolené loterie nebo jiné podobné hry a vyplacenými výhrami, tedy ekonomickou výhodu, kterou by subjekt nenabyl, pokud by nelegální loterii nebo jinou podobnou hru neprovozoval.

Konf 11/2020

I. Spor mezi soudem a celním úřadem o pravomoc vymáhat pohledávky státu, které vzešly z rozhodovací činnosti soudů (např. soudní poplatek, náhradu státem zaplaceného svědečného či pořádkovou pokutu), není kompetenčním sporem podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. II. Pro zjištění, zda tu vznikl kompetenční spor (§ 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů), je nutné zkoumat nejen označení orgánu, který by měl vystupovat jako strana kompetenčního sporu, ale rovněž konkrétní pravomoc, kterou v dané věci vykonával. III. Soud vykonává ve vztahu k peněžitým plněním, která vznikají účastníkům v souvislosti se soudním řízením (zde ve vztahu k soudnímu poplatku za úkon zápisu údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, náhradě státem zaplaceného svědečného dle § 148 odst. 1 o. s. ř. a pořádkové pokutě dle § 53 odst. 1 o. s. ř.) dvojí různou pravomoc. Jednak rozhoduje o jejich uložení (snížení, prominutí, splatnosti atd.), a to jako orgán moci soudní; jednak provádí správu jejich placení či vymáhání, což činí jakožto správní orgán.

9 Afs 52/2021

Ve vztahu k úrokům z úroků z prověřování nadměrného odpočtu (§ 155 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) na dani z přidané hodnoty se uplatní obecný zákaz anatocismu

8 As 70/2018

I. Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění účinném do 14. 4. 2020, se vztahoval na všechny poskytovatele poštovních služeb, nikoli jen na poštovní služby poskytované držitelem poštovní licence. II. Poštovní službou je každá činnost, která odpovídá zákonnému vymezení obsahu poštovní smlouvy, tedy dodání poštovní zásilky nebo peněžní částky z místa podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese (§ 1 odst. 2 a § 5 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách). III. Kontraktační povinnost (§ 4 odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách) nebyla definičním znakem poštovní služby; tato povinnost je právním důsledkem toho, že určitá osoba splňuje znaky provozovatele poštovních služeb.

5 As 462/2019

Ten, kdo nebyl ve smyslu § 55b odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve stanovené lhůtě zapsán Českou advokátní komorou do seznamu advokátních koncipientů, je oprávněn se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle § 82 a násl. s. ř. s. domáhat toho, aby správní soud o jeho právu rozhodl tak, že uloží žalované České advokátní komoře, aby ho do seznamu zapsala. Pokud k tomu příslušný správní orgán uzná dle § 89 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, absolventovi zahraniční vysoké školy takto získané zahraniční vysokoškolské právnické vzdělání, není Česká advokátní komora při posuzování žádosti o zápis tohoto absolventa do seznamu advokátních koncipientů oprávněna zpochybňovat, že žadatel splnil první podmínku pro doložení dostačujícího vysokoškolského vzdělání v oboru právo pro zápis do seznamu advokátních koncipientů dle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 2. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, spočívající právě v absolvování uznávaného vysokoškolského právnického studia na zahraniční vysoké škole, a to bez ohledu na to, zda toto studium probíhalo v plném rozsahu v zahraničí nebo zcela či zčásti prostřednictvím pobočky zahraniční vysoké školy působící v České republice. I v takovém případě je však Česká advokátní komora oprávněna posoudit splnění druhé podmínky stanovené v § 37 odst. 1 písm. b) bodu 2 citovaného zákona, tedy zda takové vzdělání odpovídá svým obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v České republice.

10 As 229/2021

Krajská hygienická stanice musí o protiepidemických opatřeních podle § 64 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, rozhodnout dle správního řádu (§ 67 odst. 1 citovaného zákona); zejména tato opatření (např. karanténa) nelze stanovit jen telefonicky.

10 Azs 23/2020

Podle dohody mezi Českou republikou a Slovenskou republikou je zastupitelský úřad ČR v Islámábádu oprávněn zamítnout žádost o vízum jménem slovenských úřadů [čl. 8 odst. 4 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech]. Českým orgánům (konkrétně Ministerstvu zahraničních věcí) proto přísluší rozhodnout i o opravném prostředku proti zamítnutí žádosti podle čl. 32 odst. 3 citovaného nařízení (tím je žádost o nové posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza). Neúspěšný žadatel o vízum se pak může domáhat ochrany u českých správních soudů.

8 Azs 192/2020

I. V řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany nemůže Ministerstvo vnitra při posuzování důvodného podezření ze spáchání vážného (nepolitického) zločinu [§ 15 odst. 1 písm. b) a § 15a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu] vycházet výhradně z rozhodnutí soudu o přípustnosti vydání žadatele o mezinárodní ochranu k trestnímu stíhání do jiného státu. Naopak je povinno si na základě relevantních podkladů učinit vlastní samostatnou a dostatečně odůvodněnou úvahu o naplnění podmínek pro aplikaci vylučující klauzule II. Rozhodne-li Ministerstvo vnitra v řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany o tom, že azyl a doplňkovou ochranu nelze udělit [§ 15 a § 15a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu], nezkoumá již, zda v důsledku aplikace vylučujících klauzulí (ne)dojde k porušení zásady non

5 As 202/2020

I. V řízení o návrhu na registraci církve správní orgán posuzuje, zda jsou naplněny pojmové znaky církve ve smyslu § 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností; toto ustanovení má normativní význam, kterým je správní orgán vázán a musí mj. zjistit, zda je účelem založení daného společenství skutečně vyznávání určité náboženské víry nebo významně převažuje jiný účel – např. obecně prospěšná činnost (pořádání společensko-kulturních, charitativních či jiných akcí). Takovému společenství svědčí svoboda sdružovací a má možnost působit jako spolek, nikoli jako registrovaná církev. II. Činnost koordinátorů přípravného výboru ve věznicích, kteří spontánně šířili své přesvědčení či víru mezi ostatními odsouzenými, z nichž někteří připojili podpis na podpisový arch za účelem registrace církve, není výkonem duchovenské činnosti ani jiné činnosti, k níž je nutná dohoda s vězeňskou službou; nelze proto bez dalšího konstatovat, že tím přípravný výbor porušil podmínky podle § 5 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností.

8 As 347/2019

Postupem podle § 123e odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jsou řidiči v důsledku plynutí času odečítány body z celkového bodového hodnocení, nikoli od konkrétních záznamů bodů v registru řidičů. Odečtení bodů odpovídajících počtem konkrétnímu záznamu proto bez dalšího nebrání tomu, aby řidič oprávněně podal námitky proti takovému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f téhož zákona).

7 As 358/2019

I. Pro uznání dokladu o dosažené kvalifikaci v jiném členském státě v režimu nabytých práv podle § 28b odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, je nezbytné, aby byla požadovaná odborná praxe vykonána právě v tom členském státě, ve kterém bylo právo k výkonu dotčeného zdravotnického povolání nabyto. II. Pokud žadatel o uznání odborné kvalifikace nedisponuje dokladem předpokládaným směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, musí příslušné správní orgány posoudit jeho odborné dovednosti (včetně těch, které byly nabyty v České republice) a porovnat je s dovednostmi požadovanými Českou republikou pro přístup k příslušnému zdravotnickému povolání. Žadatel v takovém případě prokazuje své odborné dovednosti prostřednictvím dokladů, z nichž musí vyplývat délka a obsah vzdělávání a přípravy, které prokazují.

8 Afs 292/2020

Ustanovení § 148 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, které obsahuje výjimečné pravidlo umožňující v situaci, kdy došlo k vydání pravomocného rozhodnutí o spáchání daňového trestného činu, stanovit daň i po uplynutí desetileté prekluzivní lhůty, se použije pouze na daňové povinnosti vzniklé po 1. 1. 2011. Přechodné ustanovení § 264 odst. 4 citovaného zákona na tuto situaci nedopadá.

10 Afs 163/2021

Zajištění peněz na účtu daňového subjektu jako náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti podle § 79g odst. 1 trestního řádu není bez dalšího překážkou pro vydání zajišťovacího příkazu podle § 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, jsou-li současně pro užití zajišťovacího příkazu splněny ostatní zákonné podmínky.

10 Afs 352/2019

Správní soudnictví nechrání veřejná subjektivní práva podle zásady „jednou a dost“: jeho smyslem není potrestat správní orgán (zrušením rozhodnutí bez možnosti nápravy) za to, že hned napoprvé nevydal bezvadné rozhodnutí, ale dovést jej k tomu, aby vydal rozhodnutí zákonné. Správnímu soudu rozhodujícímu v plné jurisdikci proto nic nebrání, aby provedl důkaz (§ 52 a § 77 s. ř. s.) listinou, která sice existovala už před vydáním napadeného rozhodnutí, ale kterou žalovaný správní orgán předkládá ve prospěch svých závěrů až v řízení o žalobě [zde: závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, která by mohla zpochybnit tvrzenou dobrou víru žalobce – celního deklaranta – podle čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Není ovšem úkolem soudu, aby tuto listinu hodnotil jako první. Je-li listina důležitá pro rozhodnutí ve věci, soud zruší napadené rozhodnutí kvůli nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu a nechá na správním orgánu, aby zhodnotil obsah nově předložené listiny a znovu posoudil spornou otázku (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

10 As 123/2021

K podání žaloby či jiného návrhu ve správním soudnictví nezletilým zastoupeným zákonným zástupcem není zpravidla třeba souhlasu opatrovnického soudu (§ 898 odst. 1 občanského zákoníku). Správní soud v každém jednotlivém případě vyhodnotí, jak podstatně by dané řízení mohlo zasáhnout do práv či povinností nezletilého a zda konkrétní žaloba vyžaduje schválení opatrovnického soudu.

3 Ads 305/2019

Proti rozhodnutí o námitkách proti výkazu nedoplatků vydanému dle § 53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, nelze podat odvolání.

6 As 96/2021

I. Vystupuje-li organizační složka státu jako původce v režimu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, jedná v nevrchnostenském postavení a může se domáhat ochrany v řízení před správními soudy. II. Rozhodnutí Ministerstva vnitra o povinnosti původce či jeho organizační části svěřit archiválie do péče jiného než příslušného archivu podle § 44 písm. q) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, je rozhodnutím ve smyslu § 67 správního řádu. III. Rozhodnutí Ministerstva vnitra o povinnosti původce či jeho organizační části svěřit archiválie do péče jiného než příslušného archivu podle § 44 písm. q) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, není rozhodnutím, kterým se pouze upravuje vedení řízení [§ 70 písm. c) s. ř. s.].

4 As 349/2020

I. Zákaz prodeje ve vybraných svátcích dle § 1 odst. 1 zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, se nevztahuje na tzv. online prodej prostřednictvím e-shopu (tj. s využitím prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 1820 a násl. občanského zákoníku). II. Samotné vydání zboží zakoupeného zákazníkem prostřednictvím e-shopu v provozovně obchodníka, včetně případné úhrady kupní ceny, nelze považovat za prodej zakázaný v § 1 odst. 1 zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě. III. Prodejní plochou ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, jsou prostory prodejny, které jsou přístupné zákazníkům nebo používány k jejich přímé obsluze a jsou určeny k prodeji. Naopak za prodejní plochu se nepovažují prostory určené pro administrativní, skladovací a další účely přímo s prodejem nesouvisející.