Nejvyšší správní soud

1 As 52/2020

Zahajuje-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže předběžné prošetření věci [§ 20 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže], nemusí s jistotou vědět, že prošetřovaný subjekt je soutěžitelem. Musí však být na první pohled zřejmé, že předmět a cíl předběžného prošetření odpovídá pravomoci úřadu stanovené v § 20 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. K tomu postačí, pokud postavení prošetřovaného subjektu jako soutěžitele není na první pohled zcela vyloučeno.

1 As 85/2020

Za závažnou havárii podle § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání. Chátrání nemovitosti je důsledkem neplnění povinností vlastníka, nejde o stav náhle vzniklý a nečekaný. Jeho vývoj je v čase naopak dobře předvídatelný.

6 Afs 206/2020

Je-li z obsahu datové zprávy doručené soudu prostřednictvím systému datových schránek patrné, že jí žalobce podává žalobu proti rozhodnutí konkrétního správního orgánu označenému v datové zprávě, je nutno považovat za žalobu (byť blanketní) tuto datovou zprávu, nikoli až její přílohu v nepřijímaném formátu, která byla k datové zprávě připojena. V takovém případě soud vyzve žalobce podle § 37 odst. 5 s. ř. s. k odstranění vad žaloby ve lhůtě, která v době odeslání datové zprávy zbývala do konce zákonné lhůty pro podání žaloby.

2 As 184/2019

Žalobu k ochraně veřejného zájmu podle § 66 odst. 2 nebo 3 s. ř. s. může nejvyšší státní zástupce nebo veřejný ochránce práv podat i proti rozhodnutí správního orgánu, proti němuž nebyly využity řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, i když je připouštěl zvláštní zákon.

4 As 150/2019

Prodloužení povolení k vypouštění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší je změnou ve způsobu provozu zařízení. Taková změna zařízení bude zpravidla změnou podstatnou ve smyslu § 2 písm. i) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, existují-li důvodné pochybnosti o zachování únosného zatížení území, v němž je zařízení umístěno, a to bez ohledu na to, že tato změna stanoví stále stejné emisní limity znečišťujících látek, jež mohou být ze zařízení vypouštěny.

9 Ads 214/2020

Je-li faktickým obsahem služby označené jako kulturně výměnný program zprostředkování zaměstnání do zahraničí, není možné od fyzické osoby, jež se účastní tohoto programu, požadovat úhradu za zprostředkování zaměstnání podle § 58 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

10 As 244/2020

Pokud Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl o odvolání či stížnosti proti rozhodnutí právnické či fyzické osoby ve věcech svobodného přístupu k informacím (§ 20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 111/2019 Sb.) má právo v řízení o žalobě proti rozhodnutí úřadu taková právnická nebo fyzická osoba vystupovat jako osoba zúčastněná na řízení (§ 34 s. ř. s.), nebude-li sama přímo žalobkyní.

8 As 103/2019

Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů nemůže ani během zkušebního provozu (§ 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) fungovat bez povolení vydaného podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

4 Azs 246/2020

Písemná informace o vyřízení žádosti o přístup k osobním údajům poskytnutá orgánem veřejné moci podle § 30 odst. 4 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a stížnost či podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů směřující proti tomuto rozhodnutí nejsou řádnými opravnými prostředky podle § 5 ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s.

1 As 375/2020

Vyhlášení výběrového řízení podle § 21 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jehož účelem je udělit právo k využívání rádiových kmitočtů (zde pro vybudování mobilního pokrytí ve standardu sítí 5G), není opatřením obecné povahy. Jedná se o procesní úkon správního orgánu, který sám o sobě nemůže zasáhnout do veřejných subjektivních práv adresáta.

8 Ads 222/2020

Služební poměr státního zaměstnance zanikne ze zákona pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin [§ 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě] i v případě, že soud ve výroku o trestu odsuzujícího rozsudku upustil od potrestání podle § 46 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

6 Ads 209/2019

Zvláštní tarifní hodnota pro věci sociálního zabezpečení dle § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, obecně neporušuje zásadu rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ve spojení s právem podnikat a právem získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny.

8 As 120/2020

Vyšší soudní úředník, a tedy i asistent soudce, je v soudním řízení správním vedeném u krajského soudu oprávněn rozhodnout podle § 35 odst. 10 s. ř. s. o návrhu na ustanovení zástupce.

5 Azs 65/2020

V rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, se správní orgán nezabývá věcnými důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nýbrž konkrétním důvodem její nepřípustnosti. Je-li žádost nepřípustná dle § 10a odst. 1 písm. c) zákona o azylu, provede správní orgán pohovor s žadatelem a umožní mu vyjádřit se nejen k udělení mezinárodní ochrany jiným členským státem Evropské unie, ale i k dalším skutečnostem, které charakterizují jeho pobyt a životní podmínky v tomto státě. Neuvede-li žadatel nic konkrétního, není správní orgán povinen – s ohledem na zásadu vzájemné důvěry – zabývat se v odůvodnění rozhodnutí o zastavení řízení tím, jaké jsou v daném členském státě podmínky osob požívajících mezinárodní ochrany, ledaže by o nich existovaly důvodné pochybnosti, které s sebou nesou riziko porušení zákazu nelidského nebo ponižujícího zacházení.

7 Afs 198/2020

Je-li správce daně v prodlení s úkony v oblasti placení daní, představuje podnět podle § 38 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, právní prostředek ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s., který je nutno vyčerpat před podáním zásahové žaloby.

4 Azs 189/2020

Včasné podání žádosti o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti dle § 106 odst. 3 s. ř. s. nestaví běh této lhůty. Pokud soud žádosti o prodloužení lhůty nevyhoví, běh lhůty skončí uplynutím jednoho měsíce od doručení původní výzvy k doplnění kasační stížnosti.

2 As 192/2019

I. Není-li předložena dohoda mezi vlastníky souvisejících kanalizací podle § 8 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, nelze povolit provozování kanalizace. II. Odmítne-li vlastník související kanalizace uzavřít dohodu, dopouští se správního deliktu. Krom toho se žadatel o povolení může domáhat uzavření dohody cestou občanskoprávního sporu. III. Prodlení spojené s vedením soudního sporu a mající negativní vliv na odvádění odpadních vod lze řešit uložením povinnosti veřejné služby.

3 As 90/2019

Podmínka, podle které může o poskytnutí přímé platby zemědělcům požádat pouze fyzická nebo právnická osoba, která je zemědělským podnikatelem ve smyslu zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství [viz § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 50/2015 Sb.], je v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013. Článek 9 odst. 3 tohoto nařízení má za cíl vyloučit z podpory ty osoby, které zemědělskou činnost vykonávají okrajově, bez ohledu na to, zda podnikají, či nikoli.

4 As 155/2020

Nelze-li určit nadřízený orgán povinného subjektu (zde: Kancelář prezidenta republiky) podle § 178 správního řádu ve věcech svobodného přístupu k informacím, stává se odvolacím orgánem počínaje 1. 1. 2020 Úřad pro ochranu osobních údajů (§ 20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 111/2019 Sb.). Pokud krajský soud přehlédne tuto změnu působnosti, která nastala během řízení o žalobě proti rozhodnutí původního odvolacího orgánu, a nadále jedná s původním žalovaným, poruší § 69 s. ř. s. a zatíží řízení vadou, která může mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].

5 As 162/2018

Domáhá-li se žadatel informací, jejichž součástí jsou též informace o životním prostředí ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, posuzuje se tato žádost podle uvedeného zákona. Správní orgán rozhodující o takové žádosti je povinen posoudit existenci veřejného zájmu, kterému slouží zpřístupnění informací, jakož i zájmu, kterému slouží odmítnutí jejich zpřístupnění. Žadatel o informace o životním prostředí není bez dalšího povinen tvrdit konkrétní důvody veřejného zájmu na poskytnutí daných informací. Teprve není-li z obsahu žádosti, skutečností obecně známých, popř. známých z úřední činnosti apod., patrný veřejný zájem na poskytnutí požadovaných informací, je správní orgán povinen vyzvat žadatele ke konkretizaci veřejného zájmu.

9 As 139/2020

Pořízení závodu a akcií spadá pod předmět veřejné zakázky na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

8 Azs 158/2020

Nelze-li se u soudu domoci vyslovení nezákonnosti rozhodnutí o zajištění cizince policií podle § 125 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, protože oznámením nového rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění cizince (rozhodnutí o „přezajištění“) se dosavadní (původní) rozhodnutí o zajištění ruší, je taková vnitrostátní úprava neaplikovatelná pro rozpor s právem Evropské unie, a to s čl. 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (návratová směrnice) a s čl. 6 a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie. Oznámením rozhodnutí o „přezajištění“ cizince tak není původní rozhodnutí o zajištění cizince ze zákona zrušeno, a proto neodpadne předmět řízení a není důvod žalobu odmítat podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

8 As 32/2020

I. Pokud je soudní přezkum usnesení o námitce podjatosti vyloučen podle § 70 písm. c) s. ř. s., je z přezkumu vyloučeno také rozhodnutí, kterým správní orgán zamítl odvolání proti tomuto usnesení pro opožděnost. II. Ruší-li Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu o postoupení věci místně příslušnému soudu a již v řízení před krajským soudem byl dán důvod pro odmítnutí žaloby jako nepřípustné, rozhodne Nejvyšší správní soud současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby dle § 110 odst. 1 s. ř. s.

10 As 309/2023

Sousloví „návyková látka“ použité v § 1 nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou [§ 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2023], je souhrnným právním pojmem, pod který lze podřadit také benzoylekgonin, ačkoliv se nejedná o návykovou látku v pravém slova smyslu (ale o metabolit, tj. produkt látkové přeměny kokainu). Tomu nebrání ani závěry stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Tpjn 300/2020.

31 A 274/2017

Zastupitelstvo obce si nemůže vyhradit pravomoc s konečnou platností rozhodnout o vyhlášení konkursu na místo ředitele školského zařízení zřízeného obcí. Poslední slovo v této otázce musí mít rada obce [§ 84 odst. 4 ve spojení s § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích].

1 Afs 428/2019

Podání daňového přiznání prostřednictvím datové zprávy s uznávaným elektronickým podpisem zaslané na e-mailovou adresu zveřejněnou správcem daně je kvalifikovaným podáním ve smyslu § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění do 18. 9. 2016.

51 Af 49/2020

V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu se výše soudního poplatku (§ 6 odst. 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) za návrh na přiznání odkladného účinku (§ 73 s. ř. s.) odvíjí od počtu napadených rozhodnutí, jejichž účinky žalobce navrhuje pozastavit.

5 Azs 73/2019

Primární důvody pro udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 12 a § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, musí být vždy posuzovány na základě podmínek panujících v té části země původu, odkud žadatel pochází a kde má stálé bydliště. Naopak podmínky panující v jiné oblasti země původu, kde se žadatel pokusil nalézt vnitrostátní ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou, jejichž hrozbě čelil v místě svého stálého bydliště, jsou relevantní

3 Azs 15/2020

Negativní postoj žadatele o mezinárodní ochranu, byť není veřejně vyjádřený, k užívání násilí a k jiným nedemokratickým praktikám politické strany může v některých případech zakládat odůvodněný strach z pronásledování pro zastávání určitých politických názorů [§ 12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu], respektive může být důvodem pronásledování pro existenci přesvědčení ohledně postupu původců pronásledování ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/95/EU (kvalifikační směrnice).

9 Afs 4/2018

I. Odvod za porušení rozpočtové kázně je peněžitým plněním obdobným dani ve smyslu § 168 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, a pokud vznikl po rozhodnutí o úpadku, má povahu pohledávky za majetkovou podstatou. II. Penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je „mimosmluvní sankcí postihující majetek dlužníka“ podle § 170 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ovšem zároveň má povahu penále za nezaplacení peněžitého plnění obdobného dani podle téhož ustanovení. V insolvenčním řízení se uspokojuje za předpokladu, že povinnost zaplatit je vznikla před rozhodnutím o úpadku. III. Pohledávka na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně vznikne před rozhodnutím o úpadku ve smyslu § 170 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, jen pokud se jedná o penále vázané k odvodu, jenž je právním následkem takového porušení rozpočtové kázně, k němuž došlo před rozhodnutím o úpadku. IV. Pokud dlužníku vznikl přeplatek na základě daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku (§ 242 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), například takto vzniklý nadměrný odpočet DPH, nelze proti němu „započíst“ podle uvedeného ustanovení penále za prodlení s porušením rozpočtové kázně, které je vázáno k odvodu, jenž je právním následkem takového porušení rozpočtové kázně, k němuž došlo před rozhodnutím o úpadku.

10 As 130/2019

Pokud držitel cizozemského řidičského průkazu, který má v ČR trvalý pobyt, nepožádá o výměnu řidičského průkazu podle § 116 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve tříměsíční lhůtě ode dne, kdy získal povolení k pobytu, neznamená to, že mu zanikne řidičské oprávnění. Pouze přijde o možnost prokazovat jeho existenci platným řidičským průkazem. Pro účely přestupkové odpovědnosti se na takového řidiče hledí jako na držitele neplatného řidičského průkazu, který může být potrestán podle zbytkové skutkové podstaty upravené v § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Nelze jej však považovat za osobu řídící motorové vozidlo bez potřebného řidičského oprávnění [§ 3 odst. 3 písm. a) téhož zákona] a trestat jej podle nejpřísnější sazby, kterou zákon o silničním provozu nabízí ve svém § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1.

4 As 258/2020

Mimořádná opatření vydávaná podle § 85 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jsou opatřeními obecné povahy.

4 As 57/2020

I. Skutečnost, že v lékárně byl dvakrát vydán léčivý přípravek na lékařský předpis po uplynutí doby jeho platnosti, nepředstavuje svou četností a významem závažné porušení povinnosti odborného zástupce řádně odborně řídit poskytování zdravotních služeb v lékárně (§ 14 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování). Takové pochybení proto nezakládá disciplinární odpovědnost odborného zástupce podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, a podle stavovských předpisů České lékárnické komory. II. Ustanovení § 6 Licenčního řádu České lékárnické komory, které zavazuje vedoucího lékárníka k osobní účasti na řízení a provozu lékárny ve výši minimálně 75 % zákonem stanovené týdenní pracovní doby, a to v období, kdy je lékárna otevřena pro veřejnost, vybočuje z mezí stanovených v § 2 odst. 2 písm. c) a písm. d) a dalších ustanovení zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, i z předmětu úpravy uvedeného stavovského předpisu, neboť reguluje náplň činnosti vedoucího lékárníka, a nikoliv podmínky pro vydání osvědčení k výkonu této funkce.

6 As 171/2020

I. Ředitelství silnic a dálnic jako příspěvková organizace podle § 54 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, může ve vyvlastňovacím řízení vystupovat jako vyvlastnitel podle § 2 písm. c) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. II. Územní rozhodnutí je pouze jedním ze zákonných předpokladů vyvlastnění (§ 3 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě); jeho existence sama o sobě neznamená, že je naplněna podmínka subsidiarity podle § 4 odst. 1 téhož zákona. Vyvlastňovací úřad je povinen se při posouzení nezbytnosti vyvlastnění vypořádat mimo jiné s tím, zda nelze místo vyvlastnění využít jiné variantní řešení, které by při srovnatelném naplnění veřejného zájmu méně zasáhlo do práv dotčených subjektů.

1 As 218/2019

Při posuzování závažnosti procesních pochybení správního orgánu (§ 36 odst. 3, § 49 a § 50 a násl. správního řádu) a míry, v jaké mohla účastníka zkrátit na právech, je nutno přihlížet i k jejich kumulativnímu účinku.

7 As 54/2019

I. Ukládání odpadu na skládku nelze považovat za využití odpadu dle § 4 odst. 1 písm. q) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném do 30. 9. 2015, jestliže hlavním účelem uložení daného odpadu na skládku je jeho odstranění ve smyslu § 4 odst. 1 písm. u) téhož zákona. Jen proto, že takový odpad má vhodné vlastnosti pro zajištění požadavků vyplývajících z § 3 odst. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, a získává tak při svém umístění na skládku ještě dodatečnou funkci, nezískává rovněž status II. Jestliže odpad přestal být po splnění podmínek stanovených v § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, pro určité použití odpadem, neznamená to současně, že přestává být odpadem, jestliže se využije pro jiné účely. Splnění podmínek upravených v uvedeném ustanovení je třeba ověřit pro každé z těchto využití zvlášť.

10 As 100/2020

I. Bylo by nadbytečné, aby žurnalista ve snaze dodržet zákonný požadavek objektivity informací (zde konkrétně požadavek transparentnosti) uváděl přesné zdroje svých informací i tam, kde jde o informace pro běžného diváka snadno dohledatelné (§ 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání). II. Otázku, zda provozovatel vysílání porušil povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace (§ 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání), nelze komplexně posoudit, pokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zcela ignoruje (provozovatelem tvrzenou) pravdivost sporných informací. Rada musí vzít do úvahy pravdivost informací přinejmenším tam, kde jde o údaje všeobecně známé nebo snadno dohledatelné, tím spíše pak v situaci, kdy sám provozovatel vysílání ve správním řízení usiluje o prokázání jejich pravdivosti.

6 As 151/2019

Je-li v územním plánu určitá plocha označena jako stabilizovaná [zachycující neměněný současný stav a způsob využití dané plochy ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.] a vlastník pozemku nepodal proti návrhu územního plánu námitky, soudní přezkum územního plánu v části týkající se jeho pozemku se v takovém případě omezí na kontrolu toho, zda se pořizovatel územního plánu neodchýlil od územně analytických podkladů, případně dalších závazných podkladů (§ 25 a 47 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a zda určení stabilizované plochy v územním plánu není ve zcela zjevném a příkrém rozporu s realitou (se skutkovým stavem, neboť i při územně plánovací činnosti se uplatní zásada materiální pravdy ve smyslu § 3 správního řádu). K tomu musí snést důkazy navrhovatel, chce-li závěr o stávajícím užívání sporného pozemku před soudem vyvrátit.

10 Afs 72/2020

Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].

1 As 297/2019

I. Stanovuje-li územně plánovací dokumentace zvláštní podmínky využití území pro vnitrobloky, aniž tento pojem vymezí, je nutno za vnitroblok v souladu s odbornou doktrínou i praxí považovat prostor vymezený vnitřní hranou blokové zástavby. II. Na splnění podmínky odstupových vzdáleností umisťované stavby od hranice pozemku (§ 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) nemá vliv, je-li v souvislosti s touto stavbou provedena nepodstatná úprava terénu dotčeného pozemku, byť zasahuje do prostoru minimální odstupové vzdálenosti.

5 As 237/2020

Požádá-li budoucí navrhovatel krajský soud dle § 35 odst. 10 s. ř. s. o ustanovení zástupce z řad advokátů ještě před podáním budoucího návrhu ve věci samé, nelze od něj bezpodmínečně vyžadovat, aby v návrhu na ustanovení zástupce přesně označil žalobní typ či žalovaný správní orgán nebo přesně zformuloval žalobní petit Na straně druhé lze po navrhovateli, byť je právním laikem, požadovat, aby dostatečně vylíčil rozhodující skutkové okolnosti své věci. Jen tak může krajský soud posoudit, zda má skutečně smysl vynakládat veřejné prostředky na navrhovatelovo zastoupení, zda je tedy jeho ochrana ve správním soudnictví v dané situaci a v daném čase vůbec možná a zda se takový postup nejeví ve smyslu § 36 odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 10 s. ř. s. jako zjevně neúspěšný (z hlediska pravomoci a věcné příslušnosti správních soudů, vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení, běhu lhůt pro podání jednotlivých žalob či jiných návrhů ve správním soudnictví atd.). Nejsou-li tyto skutečnosti z návrhu na ustanovení zástupce zřejmé, je krajský soud povinen dle § 37 odst. 5 s. ř. s. navrhovatele vyzvat k jejich doplnění.

1 As 193/2020

Právo člena zastupitelstva městské části hlavního města Prahy předkládat zastupitelstvu městské části návrhy na projednání [§ 51 odst. 2 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze] není veřejným subjektivním právem fyzické osoby, kterému by měla být poskytnuta ochrana ve správním soudnictví. Člen zastupitelstva se proto nemůže bránit proti postupu rady městské části hlavního města Prahy, která nezařadila jím navrhované body na program jednání zastupitelstva, žalobou na ochranu před nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. Nezařazení bodu do návrhu programu zasedání zastupitelstva totiž nepředstavuje vrchnostenský akt namířený vůči členu zastupitelstva coby adresátovi veřejné správy, nýbrž se jedná o vztah mezi jednotlivými orgány téže samosprávy městské části, tj. radou, zastupitelstvem a jeho členem, při sestavování a schvalování programu jednání zastupitelstva.

4 Ads 423/2019

Při přezkumu systemizace a organizační struktury služebního úřadu schválených podle § 17 a § 19 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, jako závazných podkladů pro vydání rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 1 písm. a) zákona o státní službě a rozhodnutí o převedení státního zaměstnance na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. c) téhož zákona, jsou správní soudy oprávněny posoudit, zda tyto podklady byly schváleny zákonným způsobem, zda sledovaly legitimní cíl a zda existovaly konkrétní okolnosti svědčící o účelovosti zvoleného postupu či o šikanózním nebo diskriminačním jednání služebního orgánu.

14 A 8/2020

Zajištění držitele průkazu žadatele o určení statusu osoby bez státní příslušnosti podle § 27 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, za účelem výkonu správního vyhoštění představuje nezákonný zásah ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s.

6 As 141/2019

Subjektivní práva navrhovatele – vlastníka dotčeného pozemku – nejsou dotčena (§ 2 s. ř. s.), jestliže navrhuje zrušit změnu platného územního plánu ve formě opatření obecné povahy v situaci, kdy odpůrce napadenou regulaci přebral z původního územního plánu, jenž je změnou upravován a navrhovatel před správními soudy tento původní územní plán nenapadl. V takovém případě by se totiž zrušením změny územního plánu na navrhovatelově právním postavení nic nezměnilo.

6 As 148/2020

Rozhodnutí o (dopravním) přestupku vydané v příkazním řízení na místě (§ 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) může být zrušeno v přezkumném řízení (§ 94 a násl. správního řádu) pro nesoulad s právními předpisy spočívající například v porušení § 3 ve spojení s § 50 odst. 3 a 4 správního řádu, tedy pokud správní orgán při vydání příkazu na místě nezjistil dostatečně skutkový stav, nezjistil všechny rozhodné okolnosti nebo pečlivě nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení dosud najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (i toho, co uvedl poškozený jako účastník dopravní nehody, byť formálně vzato není účastníkem přestupkového řízení), jinak řečeno pokud o tehdy zjištěném skutkovém stavu byly, resp. mohly být, důvodné pochybnosti.

1 Azs 495/2019

Pokud má správní orgán v řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění k dispozici konkrétní výpověď cizince o tom, že již v zemi původu čelil zacházení rozpornému s čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), a tato výpověď se ve všech podstatných rysech shoduje s obsahem obecného dokumentu o zemi původu poskytnutého správnímu orgánu Ministerstvem vnitra, jde o situaci, v níž mohou být dány důvody znemožňující vycestování cizince podle § 179 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a správní orgán je povinen si před rozhodnutím o zajištění opatřit závazné stanovisko Ministerstva vnitra k tomu, zda je vycestování cizince možné. Této povinnosti jej nezbavují ani případné procesní nesnáze a časová tíseň.

8 A 95/2017

V případě výluky z poskytování informací podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, platí, že dotčená osoba dala konkludentně souhlas s poskytnutím informace ve smyslu tohoto ustanovení, pokud si v době předání této informace povinnému subjektu byla nebo musela být vědoma toho, že se tato informace stane podkladem pro rozhodnutí (v širším slova smyslu) povinného subjektu učiněné při plnění jeho veřejných úkolů, a to bez ohledu na případný rozporný projev vůle.

6 Azs 192/2020

Právo účastníka správního řízení na odvolání (§ 170b odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) zůstalo nedotčeno zákonem č. 176/2019 Sb. Proti rozhodnutím Ministerstva vnitra vydaným z důvodů taxativně vymezených v § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, ve znění zákona č. 176/2019 Sb., lze nadále podat odvolání, přestože v těchto případech směřují proti pravomocným správním rozhodnutím.

9 Afs 386/2018

Solidární zvýšení daně dle § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze uplatnit pouze za předpokladu, že příjmy dosažené poplatníkem jsou nejen nadlimitní, ale také podléhají zdanění základní sazbou daně.